0040213

Ianovi, Benovi a Jonasovi s díky za to, že mi pořád fandí.

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 5

09.01.20 10:28

Vítejte, všichni dráčkomilové a dobrodruzi!

Řekl bych, že jste si tuhle knížku vybrali z jednoho ze dvou důvodů: Buď: Doslechli jste se, že pěstujeme dráčky, a taky chcete zažít podobně vypečená dobrodružství.

V tom případě si musíte opatřit strom, který vypadá takhle:

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 7

09.01.20 10:28

Anebo: Dračilkový strom už máte, z dračilky se vám vyklubal dráček a teď nemáte páru, co dělat dál.

Jak to vím? Protože my jsme to taky netušili.

Od té doby, co jsem v dědově zahradě objevil dračilkový strom a vylíhl se ­Flitr – to je můj dráček –, se hodně věcí změnilo. Nejen proto, že se člověk začne dívat na svět tak trochu jinýma očima: víte co, když v jednu docela obyčejnou neděli objevíte ve svém pokoji dráčka, tak se může stát skoro cokoli.

Ale taky proto, že ­Flitr nebyl zdaleka jediný. Když ho viděli moji nejlepší kamarádi, Ted, Kat a Káj, každý z nich taky chtěl mít vlastního dráčka.

Měli jsme plné ruce práce s tím, abychom si dráčky opatřili, a tak jsme moc nepřemýšleli, jak se o ně vlastně máme starat. To vás možná taky čeká.

Určitě vám to všechno připadá jako z pohádky, co? Vypěstovat si dráčka. A ono to opravdu je jako pohádkové kouzlo, fakt že jo. Ale něco vám povím: jakmile draci začnou chrlit oheň a každých pět 8

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 8

09.01.20 10:28

vteřin vás popálí, máte pocit, jako byste měli v kapse nevyzpytatelnou sopku. No a pak vám to zas tak pohádkové už nepřipadá. To si zapište za uši, moji milí dráčkomilové.

Takže si sežeňte pár chňapek, připravte se, že budete muset někam schovat propálené kalhoty, a především naslouchejte. Protože vám budu vyprávět, jaké to doopravdy je, když žijete s dráčky.

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 9

09.01.20 10:28

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 10

09.01.20 10:28

1 Solaris Ničitel

„Moje kalhoty!“ vykřikl Ted, když jsem otevřel dveře. „Chytni je!“ Je mi jasné, že většinou nečekáte, že by vám něco takového řekl váš nejlepší kamarád, když vejdete do jeho pokoje, ale víte co, jakmile máte draka, musíte být připraveni prostě na všechno. „Další už nemůžu vyhodit z okna! To by byly čtvrté za poslední dva dny,“ bědoval.

Přikrčil jsem se, protože mi nad hlavou prosvištěl Tedův zlatý dráček Sluník. Vklouzl do Tedových 11

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 11

09.01.20 10:28

gatí a měl je na sobě jako brnění. Kroužil nad námi a z tlamičky mu vyšlehly plameny, které sežehly stínidlo lampy. F ­ litr byl předtím spokojeně schoulený v mé kapse, ale teď se z ní vysoukal. Chvíli se vedle mě vznášel, zatímco jsem se pokoušel popadnout Tedovy kalhoty dřív, než vyletí otevřeným oknem. „Doufám, že jsou čisté,“ zasípal jsem. Upustil jsem je a rozkašlal jsem se z dýmu, který zůstal po dračím dechu. „Byly, než do nich vlezl,“ zaskuhral Ted. „Teď jsou nejspíš ožehnuté – nebo ještě něco horšího.“ Oba jsme věděli, co to znamená. Dračí bobky mají totiž jednu dost nepříjemnou vlastnost: jakmile vyschnou, vybuchnou. A Tedovy kalhoty skutečně za pár vteřin mohutně explodovaly. Sluník přistál na šatní skříni, zatímco se na nás snášely smrduté cucky. „Takže všechno je v pohodě?“ zaculil jsem se. „Víš co, s třaskavými bobky a nonstop hasičskou pohotovostí?“ 12

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 12

09.01.20 10:28

Ted vybuchl smíchy. „No jo, to je prostě Sluník.“ Ve skutečnosti svého dráčka pojmenoval Solaris Ničitel. Myslím, že si ho představoval jako parťáka superhrdinu a chtěl mu dát jméno, které by všem nepřátelům nahnalo strach. Nebo aspoň našemu úhlavnímu nepříteli Kiliánu Chvastounovi. Rozhodně jsme mu nehodlali naše tajemství prozradit.

Dělali jsme, co jsme mohli, aby ten čmuchal na naše draky nepřišel!

Ale upřímně, když máte v kapse draka jménem Solaris Ničitel, dává vám to tak trochu převahu nad ostatními. Tohle jméno ovšem vydrželo jen jeden den, protože na druhý den ráno se Ted rozhodl, že svému dráčkovi bude říkat Sluník. Oficiálně proto, že Sluník je dráčkovo alter ego, stejně jako Spiderman je ve skutečnosti Peter Parker. Ale doopravdy – a to je jenom mezi námi – je to proto, že se Ted bojí tmy.

No a Sluník je ta nejlepší noční lampička. Stočí se vedle něj a ozařuje celý Tedův pokojíček konejšivým oranžovým světlem. Takže Ted nakonec usoudil, že 13

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 13

09.01.20 10:28

dráček je na jméno Solaris Ničitel příliš přátelský.

Ale jak říkám, pšššt, je to jenom mezi námi.

Původně jsem chtěl svého dráčka pojmenovat Soptík, protože první noc sežehl všechno široko daleko. Jenomže on kromě toho taky mění barvy. Mihotá se. A tak mu sedlo jméno F ­ litr. Většinou je červený, i když často se nedokáže rozhodnout, jaká červeň mu vyhovuje, a tak nakonec hraje všemi odstíny od svítivě šarlatové až po tmavě rubínovou. Když se před spaním 14

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 14

09.01.20 10:28

uvelebuje na klíně mé sestřičce Lolince, přebíhají mu po šupinách tyrkysové vlnky, barevné záchvěvy spokojenosti. Jakmile ho však začne pronásledovat náš kocour Tamtam, oranžově se rozzáří. Nejlepší je, když leží stočený vedle mě na polštáři a sálá jako rozžhavený uhlík. Pak usnu a zahřívá mi sny. „Kde vězí Kat s Kájem?“ zeptal se Ted. Dvojčata, zbylí členové našeho komanda superhrdinů, chodí všude pozdě, takže nebylo divu, že pořád ještě nedorazila. Koneckonců teď, když se Kat a Káj museli potýkat se dvěma dráčky, měli dokonalou výmluvu.

Tedovi zakručelo v žaludku jako v rozbouřeném potrubí. Omluvně se usmál. „Chtěl jsi říct: ‚Kde vězí dobroty?‘“ opravil jsem ho. „Vlastně jo. To taky. V poslední době nemůžu mít v pokoji vůbec nic k snědku, když tu nechám Sluníka o samotě. Víš, že plejtvák obrovský denně spořádá tolik potravy, že to odpovídá šesti tisícům čokoládových tyčinek? Podle mě by Sluník měl dost slušnou šanci tenhle rekord trhnout, kdybych mu to dovolil.“ 15

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 15

09.01.20 10:28

­Flitr se usadil vedle mě a kýchl. Do vzduchu se rozletěla sprška třpytivých jiskřiček. Díky svým bleskovým reflexům jsem je jako obvykle uhasil, ještě než vůbec dopadly na zem. „Fakt hustý,“ uznale přikývl Ted. „Ze Sluníka jiskry ani moc nesrší. Je to spíš drak, který jednorázově vychrlí oheň. A obvykle jenom tehdy, když se nají.

Když prdí, šlehají mu ze zadku plameny. Nechtěj vědět, co se děje, když krká, to jsou rány jako z děla!“ „Ale neříkal jsi, že jí pořád?“ podivil jsem se. Rozhlédl jsem se po Tedově pokojíčku a uvědomil jsem si, že je tam méně důkazů o požáru, než by se dalo očekávat. „Jo,“ přisvědčil Ted a pokrčil rameny. „Ale většinou poznám, když to na něj jde, a namířím ten správný konec z okna, takže toho nestihne moc zničit.

Proto musím schovávat jídlo. Pokud vím, kdy jedl, vím, kdy asi blafne!“ Tedova metoda ale měla své mouchy – jak jsme brzy měli zjistit.

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 16

09.01.20 10:28

2 Do dračího doupěte

Když Kat a Káj otevřeli dveře do Tedova pokoje, přivítal je příval hořících obalů od sladkostí. Sluník si zjevně na skříni nasyslil zásobu dobrot a vesele si na nich pochutnával, zatímco jsme čekali. Když si ohnivě krkl, papírky se vzňaly a rozletěly se po pokoji.

Káj hned využil příležitosti a bacil Kat po hlavě srolovaným komiksem. Nevím, jestli na ní vůbec nějaký hořící obal přistál. Myslím, že ta rána sou­ visela spíš s tím, že se cestou k Tedovi zjevně po­hádali.

17

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 17

09.01.20 10:28

„Ani náhodou. Zmizík by Křišťálku určitě porazil,“ prohlásil Káj a v ruce pořád třímal ten komiks.

Mezitím se mu jeho dráček Zmizík vydrápal z kapsy a začal nám poletovat nad hlavami. „To tak,“ odsekla Kat a vytrhla mu komiks z ruky.

Sáhla do tašky a vytáhla svého dráčka. Křišťálka měla zářivě fialové šupiny, které se přelévaly do elektricky modrého odstínu. Potřásla hlavou a v ranním světle se zatřpytily bodlinky, které jí visely pod bradou jako rampouchy. „Křišťálka je mnohem rychlejší. A stejně by mohla vyhrát tak, že Zmizíkovi zamrazí cestu,“ dodala a praštila Káje komiksem do paže. „Tak jo, vy dva,“ zasáhl jsem, než se spor rozhořel jako Sluníkovo ohnivé krknutí. I když drželi při sobě a před ostatními se jeden druhého vždycky zastali, hrozně se hádali. Vypadalo to, že dráčci na tom moc nezměnili. Snad jenom to, že Kat a Káj měli další věc, o kterou spolu mohli soupeřit.

Ted už vyndával z Katiny tašky brambůrky a čo­­ koládové tyčinky a celé si je cpal do pusy.

18

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 18

09.01.20 10:28

„Prosím tě, Tede,“ smála se Kat. „Ty máš snad jídlo na příděl nebo co?“ „Pardon, lidi,“ zamumlal Ted s plnou pusou a otřel si čokoládu z obličeje. „Nevěřili byste, kolik toho Sluník spořádá! Ještě štěstí, že máma nakupuje všechno ve velkém. Ale většinu dobrot, které mají vydržet na měsíc, slupl za dva dny. Musel jsem je doplnit z vlastních zásob. A stejně mám namále, protože Sluník použil máminu krabici na klobouky jako záchod a zničil tátův narozeninový dort. Máma si pořád myslí, že jsem to byl já.“ „Fuj,“ zašklebila se Kat. „To je ekl.“ „Ne s tou krabicí, s tím dortem,“ ohradil se Ted. „V každém případě nemůžu riskovat, že mě zase dostane do průšvihu.“ „Tak jo, teď vážně, jak jste na tom?“ zeptal jsem se.

Domluvili jsme se, že se sejdeme, mimo jiné také proto, abychom zjistili, jak se dráčci zabydlují.

Od oné noci, kdy jsme tábořili na dědově zahradě, připlížili jsme se k dračilkovému stromu a chytili 19

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 19

09.01.20 10:28

dráčky, uběhlo už pět dnů. A taky od toho proklatého průšvihu s planoucím létajícím zelím, který způsobil náš další úhlavní nepřítel Neruda, soused mého dědy. Neruda byl tak protivný, že Superpadouch by vedle něj vypadal jako hodný strýček.

Ted mi podal maršmeloun, který Sluník předtím mistrně opekl. „Umí skvěle flambovat, i když teda želé fazolky bych nedoporučoval. Ještě pořád je nemůžu dostat z koberce.“ „Hele, koukněte se na tohle,“ řekla Kat. Natáhla se k Tedovu stolu a vzala do ruky sklenici s pomerančovou šťávou. Přidržela ji před Křišťálkou a ta na nápoj dýchla mrazivým dechem. Kat se rozmáchla, aby nás polila.

Všichni jsme ucukli, ale džus zůstal ve sklenici a vůbec nás nepocákal. Byl zmrzlý na kost. Kat se zazubila. „Díky Křišťálce budeme mít v létě nekonečnou zásobu nanuků.“ Tedovi se rozzářily oči. Nejspíš si představoval obří nanuky, veliké jako kbelíky.

20

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 20

09.01.20 10:28

Káj zjevně nechtěl zůstat pozadu a taky se pochlubil. „Zmizík je ten nejnenápadnější chmaták na světě. Je totiž jako chameleon, mění barvu podle svého okolí.“ Na důkaz jeho slov se z Katiny tašky náhle vznesl velký pytel popcornu, přiletěl ke Kájovi a málem ho praštil do obličeje. Zmizík nebyl na modrém prošívaném přehozu na posteli vůbec vidět, a tak si nikdo z nás nevšiml, že se připlížil k otevřené tašce.

Všichni se podívali na ­Flitra, který mi klidně seděl na rameni s ocáskem obtočeným kolem mého 21

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 21

09.01.20 10:28

krku. Koutkem oka jsem zahlédl, jak mu přes šupinky přeběhla tyrkysová vlnka, což znamenalo, že se opět chystá ke spánku.

Nemohl jsem nabídnout opékané žužu ani nanuky a ­Flitr se neuměl zneviditelnit a proměnit se v kapsáře jako Zmizík. Ted, Kat a Káj byli naprosto nadšení z toho, co jejich dráčci umějí – každý z nich se mohl pochlubit něčím výjimečným. Různobarevné mihotání ale nepůsobilo nijak zvlášť užitečně, a tak jsem raději honem změnil téma. „Pojďte, vezmeme je do doupěte,“ navrhl jsem.

Za deset minut už jsme všichni byli zalezlí mezi keři v živém plotě, který vedl kolem parku. Vždycky tam bylo trochu těsno, a od té doby, co jsme měli dráčky, jsme se tam skoro nevešli. Ale pořád to byla naprosto geniální skrýš. Lidé, kteří venčili psy, kolem nás procházeli a vůbec netušili, že tam jsme. Pokud jsme 22

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 22

09.01.20 10:28

ovšem nedostali záchvat smíchu. Ani potom nás však většinou neviděli, i když nahlíželi do křoví.

Vylovil jsem z kapsy stonek brokolice a nabídl ho Flitrovi, který mi seděl na rameni. Spokojeně ho chroupal a za chvilku jsem ucítil na krku pulzující teplo.

Ted už našel perfektní klacík na opékání maršmelounů a pilně na něj napichoval dlouhou řadu růžovo-bílých lepkavých kousků. „Chceš vyrobit největší s’more na světě?“ zeptal se Káj, když Ted vytáhl balíček sušenek. „Největší mor?“ nechápal jsem.

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 23

09.01.20 10:28

„Ale ne. S’more,“ vysvětloval Káj. „Přece takové ty sendviče ze sušenek a maršmelounů, které se v Americe opékají u táboráků.“ Ted zafuněl. „Kéž by. Ale ten rekord drží americký kemp Deer Run: sto dvacet jedna kilo!“ Potom dodal: „Ten s’more byl vyšší než já a víc než dvakrát tak široký. Vyrábělo ho sto čtyři lidí.“ Zadíval se do dáli a blaženě vzdychl.

Zasmál jsem se. Na fakt-tastického Teda je spoleh, všechno ví na puntík přesně. „Mám nápad,“ řekla Kat. Všichni jsme sledovali, jak před Křišťálkou po­­ držela kus kůry. Křišťálka si poslušně ždibec ukousla.

Kat kůru posunula a dráček znovu kousek uhryzl.

Kat to dělala tak dlouho, až Křišťálka po každé straně vykousala klikatý vzor. „Tak, a když to teď připevním na větší větev s trochou rozteklého maršmelounu, mohl by někdo z vašich dráčků vychrlit trochu ohně – myslím fakt maličkatý ohýnek?“ 24

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 24

09.01.20 10:28

„Sluník se celou cestu sem cpal maršmelouny, určitě se právě chystá, že si ohnivě odkrkne,“ poznamenal Ted. „Pozor, teď.“ Zvedl svého žlutého dráčka a zamířil s ním na kus kůry.

A opravdu, Sluník se celý zlatě rozzářil a větev vmžiku sežehly plameny. Kat počkala, až zčernalá kůra vychladne, potom ji vzala do ruky a oloupala ji.

Do dřeva byl vypálený znak s ježatými okraji. „Super!“ řekl uznale Káj. „Já chci taky.“ Když jsme byli hotoví, každý z nás si označil jeden kout doupěte vlastním znakem vyhryzaným od draka. Snažil jsem se vyrobit hvězdu, což bylo možná trochu ctižádostivé, ale náhodou jsem byl

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 25

09.01.20 10:28

docela spokojený i s tou křivou trojcípou jako že hvězdicí, kterou mi F ­ litr vyďobal. „Vypadá to tu parádně,“ liboval si Káj. „Vítejte v dračím doupěti,“ prohlásila Kat a šibalsky se usmála.

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 26

09.01.20 10:28

3 Moře maršmelounů

Následujících pár dnů jsme se v dračím doupěti scházeli vždycky, když jsme nebyli ve škole. „Tímhle tempem budeme potřebovat vlastní kuchařskou knihu,“ řekl Káj jednou odpoledne, když jsem prolezl dírou za ostatními. Seděl obklopený nejrůznějšími sáčky sušenek a maršmelounů, od maličkatých, kterými se zdobí horká čokoláda, až po obrovské, velké jako pěst. A k tomu pestrou směsí bonbonů – Ted a Kat si nabírali všechny ty

27

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 27

09.01.20 10:28

sladkosti plnými hrstmi a blaženě je žvýkali. „Můžeme ji nazvat Moře maršmelounů!“ dodal.

Je pravda, že jsme vymysleli pár skvělých vlastních specialit. Nejvíc mi chutnala kombinace perníkových sušenek a čokoládové vafle s maršmelounem posypaným želé fazolkami. „Dá si ještě někdo další ledovou tříšť na zapití?“ zeptala se Kat a zamávala na mě kelímkem.

28

Chlapec ktery vyrustal s dracky-2.indd 28

09.01.20 10:28