0040176

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 3

Ondřej Suchý

KDYŽ CHAPLIN POTKAL BURIANA

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 4

Ondřej Suchý KDYŽ CHAPLIN POTKAL BURIANA Copyright © Ondřej Suchý, 2019 All rights reserved.

ISBN 978-80–7617–834–2

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 5

OBSAH

O omylech v minulosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Chaplin přítelem Československa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Rok 1908 a Chaplin poprvé v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Rudolf Myzet – Chaplinův herec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Dvacátá léta ve znamení Chaplina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Myzet vzpomíná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Kdo byl sochař Jurečka? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Ještě pár vzpomínek Rudolfa Myzeta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Příběh darované špacírky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Chaplin a Burian u prezidenta Masaryka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Rozmluva první: s Jiřím Menzelem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Nejznámější český Charlie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Potkal se opravdu Charlie Chaplin na francouzské Riviéře s Vlastou Burianem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Byla May Reevesová Marie Müllerová? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Náhody – skutečnosti – záhady – domněnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Když Werich nepotkal Chaplina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Rozmluva druhá: s Borisem Hybnerem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Chaplinova poštovní schránka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Náš Charlie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 ....................................................................................

114

.......................................................................................

115

Poděkování Literatura

Fotografické přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 7

O OMYLECH V MINULOSTI

První knížka, v níž jsem věnoval značnou pozornost některým neznámým skutečnostem o Charliem Chaplinovi (Exkurze do království grotesky), vyšla v roce 1981. Ta samostatná, věnovaná pouze Chaplinovi, vyšla na přelomu let 1988–89 a v jiném, obsáhlém vydání s názvem Velká kniha o Chaplinovi vyšla pak v roce 1995, v době, kdy jsem také poprvé navštívil Vevey, místo posledního odpočinku velkého umělce.

Ta obsahovala Chaplinův zredigovaný vlastní životopis, doplněný mimo jiné studií o jeho vztahu k Československu.

Celosvětový zájem o Chaplinovu osobnost je neutuchající. Každý rok vycházejí nové knihy jeho životopisců, přátel, příbuzných, filmových historiků, potomků a prapotomků, objevují se reedice knih už kdysi vydaných. Chaplin je zobrazen na pamětních mincích, na poštovních známkách, na odznacích i klíčenkách, na tapetách, reprintech plakátů i dobových pohlednicích. Nejsem žádným urputným sběratelem chaplinovských artefaktů, ale přiznám se, že když jsem uviděl sadu deseti dvoucentimetrových (!) porcelánových figurek Charlieho Chaplina z různých jeho rolí pocházejících z Itálie anebo maňáska ze Španělska, hrníčky s Tulákovými portréty z Londýna, Madridu anebo z maďarského Györu, nezaváhal jsem a musel jsem si je koupit. Nikdy jsem neodolal a podobně, jako jsem po antikvariátech bez váhání kupoval veškerou cizojazyčnou chaplinovskou literaturu, neunikly mé

7

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 8

KDYŽ CHAPLIN POTKAL BURIANA

pozornosti ani tyto suvenýry často náhodně zahlédnuté u pouličních prodejců.

A nyní k tomu, proč se chci hned v úvodu omlouvat: Tato knížka vznikla na základě mých nových poznatků, informací a objevů, které pro mě byly před několika desítkami let nedostupné.

Nebyl internet, cestování po západních zemích nebylo jednoduché.

Pro začínajícího novináře zajímajícího se o film byly zdrojem novinek časopisy Kino, Film a doba, slovenský Film a divadlo a také možnost vystát každý týden frontu před Polským kulturním střediskem, kde byly k dostání často víc prozápadně orientované časopisy Film či Ekran.

Jsem připraven na to, že na mnoha místech této knížky mohu některého profesionálního filmového historika či badatele rozzlobit, tím spíš, že události v některých dosud bílých místech Chaplinova života budou mít možnost vícera výkladů. Na druhé straně předem prosím o shovívavost, protože se zde sám přihlásím ke všem omylům, kterých jsem se v dávné minulosti v chaplinovských knížkách anebo článcích dopustil.

Přiznávám, že titulem Když Chaplin potkal Buriana chci trochu provokovat i probudit zvědavost. Slibuji, že v žádném případě nebude čtenář podveden.

Co se u nás dneska ví o Chaplinových pracovních vztazích s českými umělci nebo o jeho téměř ročním milostném vztahu s Češkou z Mariánských Lázní? A co o Chaplinově setkání s Vlastou Burianem a naopak o zhacených setkáních s Janem Werichem?

Ale nebudu předbíhat.

8

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 9

CHAPLIN PŘÍTELEM ČESKOSLOVENSKA

Významný francouzský filmový kritik a historik George Sadoul usedal v padesátých letech v porotě Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Měl smůlu, že nevypadal jako známý filmový herec, a tak já, dvanáctiletý urputný sběratel autogramů, jsem pokaždé pana Sadoula zastavil a požádal ho o podpis do svého sběratelského bloku. A tento vlídný autor Dějin světového filmu a dalších knih, které u nás vycházely, se jen usmál a opět se mi podepsal.

Ve své knize o životě a díle Charlese Chaplina, která vyšla v Československu ve dvou vydáních, napsal: „Chaplin se nikdy netajil svými sympatiemi a láskou k Československu a s živým zájmem sledoval, zejména po minulé válce, budovatelské úsilí československého lidu. Na důkaz tohoto zájmu věnoval již v roce 1946 Čs. kinematografickému muzeu při Technickém muzeu v Praze několik tradičních rekvizit, které tvořily vnější podobu jeho nezapomenutelného ‚tuláka Charlieho‘ – svou buřinku, rozšmajdané boty a bambusovou hůlčičku. Tyto rekvizity byly velkým obohacením pražských muzejních sbírek, poněvadž symbolizují jednu z nejvýznamnějších kapitol z dějin světové kinematografie.“ Vedle tohoto citátu se nabízejí další. „How is Pracha? How is Czechoslovakia?“ – to prý byly nejčastější otázky, které Chaplin dával herci Rudolfu Myzetovi v Hollywoodu za německé okupace Československa.

9

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 10

KDYŽ CHAPLIN POTKAL BURIANA

„Musíme děkovat Bohu za to, že existuje malé Československo!“ řekl pak krátce po válce Lubomíru Linhartovi, kterému otevřenými dveřmi k Chaplinovi, doporučující vizitkou – jak sám později napsal – byl pojem Československo.

Když jsem svého času shromažďoval materiály pro kapitolu Chaplin přítelem Československa do Velké knihy o Chaplinovi, dominovalo v nich několik letopočtů: 1908, 1925, 1931, 1935 a pak léta šedesátá a osmdesátá. Tentokrát mohu přidat ještě léta další, až do roku 2019.

Co všechno se u nás v souvislosti s Chaplinem odehrálo?

10

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 11

ROK 1908 A CHAPLIN POPRVÉ V PRAZE

Tento rok nabízí patrně nejsenzačnější hypotézu: devatenáctiletý, světu neznámý mladíček, kterého rok předtím na naléhání jeho staršího bratra přijal do své divadelní společnosti podnikatel Fred Karno, prý vystupoval na scéně pražského Variété (tedy tam, kde je dnes karlínské Hudební divadlo).

Zmínky o tom najdeme u filmových historiků Jaroslava Brože a Myrtila Frídy, ale i ve vzpomínkách artisty a komika Bédy Laka, který dokonce tvrdil, že vystoupení mladého Chaplina ve Variété na vlastní oči viděl. Chaplin tam prý účinkoval v roli chlapce, který z lóže sleduje vystoupení operní pěvkyně a dává jí najevo svou nelibost. Podle Laka bylo celé toto představení Karnovy společnosti jakousi parodií na tingl-tangl. Svědectví Bédy Laka, o sedm let mladšího než Chaplin, poněkud zpochybňuje letopočet, který v souvislosti s tímto zážitkem uvádí: 1910. Ovšem pravda je, že u nás Karnova společnost skutečně vystupovala – a pokud mezi nimi mladý Charlie Chaplin byl, je možné, že v programu účinkoval i další neznámý mladíček, na něhož také čekala v Hollywoodu sláva – Stanley Arthur Jefferson. Pod jménem Stan Laurel se později stal nerozlučným partnerem Olivera Hardyho.

To, že si sám Chaplin ani ve svých pamětech, ani při setkáních s Rudolfem Myzetem na svá vystoupení na scéně karlínského Variété nezavzpomínal (nebyl k tomu však nikdy žádnou otázkou vybídnut!),

11

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 12

KDYŽ CHAPLIN POTKAL BURIANA

není podle mne argument k zavržení tohoto dosud sporného faktu.

Devatenáctiletý Chaplin měl tehdy docela jiné starosti, než aby se v městech, kterými na turné se skupinou Freda Karna projížděl, měnil ještě ve vnímavého turistu. Přesto není vyloučeno, že všechny v budoucnu vyjadřované sympatie k naší malé zemi mohly mít bezděčný původ už v tomto dosud neobjasněném setkání mladého umělce s Prahou.

V době, kdy Charlie získal angažmá v jedné z kabaretních společností Freda Karna, nebyl ještě film pro herce nějak zvláště vhodným místem k získání popularity. Náš filmový historik Jaroslav Brož v knize Věčný tulák Charlie píše: „… pro toho, kdo se dobře uvedl na divadle, nebyly ani pracovní a finanční podmínky filmařů příliš lákavé. Nedivme se proto, že filmování příliš nelákalo ani úspěšného člena herecké skupiny Freda Karna, zavalené výhodnými pozváními nejenom ze všech míst doma, ale i ze zahraničí. (Karnovci hostovali mimo jiné – není ovšem jisté, zda za osobní účasti Charlie Chaplina – roku 1908 i v Praze, kde vystupovali v divadle Variété v Karlíně.)

Charlese Chaplina proslavil již v době jeho působení u Freda Karna u londýnského obecenstva pantomimický výstup ‚Noc v londýnském kabaretu‘. V nesčetných reprízách tohoto skeče, vypočítaného na vkus prostých diváků a na jejich očekávané reakce, dosáhl velké herecké jistoty. Tyto zkušenosti, získané v Londýně, mohl pak dobře uplatnit i na zájezdech do Spojených států, kde byl právě tento Chaplinem tak suverénně sehraný groteskní výstup zlatým hřebem pořadu. Fred Karno byl jedním z oněch divadelních podnikatelů – selfmademenů, kteří byli na základě dlouholetého praktického výkonu svého povolání dokonale obeznámeni s psychologií diváka. Tato znalost zálib konzumentů zábavy vyvinula v něm jemný ‚čich‘ pro objevování hereckých talentů. Charles Chaplin, roku 1907 ještě na pohled bezvýrazný a londýnské veřejnosti téměř neznámý mládenec, byl Fredem Karnem původně angažován jen na naléhání svého staršího, ve světě kabaretů tehdy již populárního bratra Sydneye a měl tu silnou

12

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 13

ROK 1908 A CHAPLIN POPRVÉ V PRAZE

konkurenci v daleko populárnějších komicích. Avšak již za šest let svého působení v tomto souboru přerostl všechny ostatní – nejenom bratra Syda, ale i Stanleye Artura Jeffersona, známého později z amerických filmů jako Stana Laurela…“ Kdysi jsem nevěděl víc, než co jste si právě přečetli. Tentokrát ale mohu minulé domněnky doplnit. V roce 2001 vydalo Nakladatelství Bystrov a synové knížku z dosud nepublikované pozůstalosti historika-pragenzisty Antonína Novotného Karlínské divadlo Variété.

(Novotného populární „špalíčky“ vycházely ve čtyřicátých letech a jsou dnes chloubou mnoha sběratelů pragenzií.) Když Antonín Novotný v USA, kde žil u svého synovce, v roce 1978 ve věku osmdesáti sedmi let zemřel, zanechal po sobě neuvěřitelně rozsáhlé dílo. Mimo jiné i přes dvě desítky rukopisů, vzniklých převážně v letech 1948–1962, kdy se jejich autor nedobrovolně ocitl v literárním „ústraní“, protože tehdejší naše nakladatelství neměla o nesocialistického historika-pragenzistu zájem. Knížku Karlínské divadlo Variété dopsal Antonín Novotný v roce 1960 a v roce 1964, po ztrátě naděje, že se jeho nová díla ještě někdy dostanou ke svým čtenářům, se rozhodl přijmout pozvání žít v USA. Tam jsou také uloženy originály jeho textů, v Praze však nechal jejich kopie, kdyby přece jenom někdy mohly být zveřejněny. Díky tomu si můžeme přečíst následující obsáhlou citaci, v níž pro jistotu hned na úvod upozorním na jednu nesrovnalost. V karlínském Variété se střídala řada zábavních souborů, ovšem nejen z Ameriky, ale i z Anglie. Charlie Chaplin zde nikdy nevystupoval v žádném jiném americkém souboru, jen v souboru karnovců v představení s názvem Noc v anglickém music hallu. „Velmi odlišnou notu vnesly do Variété americké kabarety, zastoupené na Špitálsku primičně Boissetovou pantomimou Stavba s překážkami (1. 10. 1892). Její zvrácenosti, provedené šestnácti osobami v úlohách zedníků, strážníka, čističe oken, profesora přírodopisu a dalších podobných, nalezly u návštěvníků naprostý ohlas, o čemž vypovídalo hlediště denně vyprodané. Nejinak uspěli Pinaud a Crabtroe s burleskou Večer v americkém šantánu (1. 4. 1905). Šlo o aktovku

13

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 14

KDYŽ CHAPLIN POTKAL BURIANA

dramaticky málo světobornou. Přesto obecenstvo bavilo se při ní znamenitě, když na scéně herci stavěli zdravý rozum na hlavu. Poněvadž aktovka zřejmě táhla, ředitelství neváhalo o tři roky později angažovat newyorskou společnost Bernardovu s výtvorem příbuzného titulu Večer v americké zpěvní síni (16. 2. 1908). (…) Jaký děj se odehrával při primici zámořských herců, pero neví. Jinak tomu bude s kumpanií Bernardovou. Pro její výstupy režisér prodloužil hlediště po obou stranách přízemku o jednu již za rampou, a tudíž na jevišti postavenou lóži, aby do ní vlevo posadil hlavního komika, málo střízlivého Mr. Jonathana. Ten, jsa dokonale podroušen, zasahoval soustavně do všech artistických kousků společností prováděných, bombardoval účinkující ohryzky pojídaných jablek, kolikrát vypadl přes podprsník lóže a nakonec vítězně změřil síly s atletem tlupy. Na opilci bylo jedno nápadné: jeho kostým chaplinovsky zdůrazněné zvetšelosti, s málo znatelnými stopami někdejší elegance. A povahopis všeho? Shakespearovské ‚mnoho povyku pro nic‘ neboli: nicotnost nad nicotnost. Než i tak nebylo o ní psáno zbytečně, neboť: Typ obtěžujícího podroušence ztělesnil pro Bernarda za svého prvního zájezdu do Karlína Billie Wilson, při druhém pobytu není jméno hlavního představitele uvedeno. A nyní počne vyprávět pan Heller, donedávna těšnovský trafikant. Jak rád on vzpomíná na dny mládí, kdy zapadával do kavárničky Ideál, působivší prý zrovna proti Variété. Činíval tak z jediného důvodu: jenom proto, aby v kavárně pobesedoval s artisty, kteří křížem krážem prošli okolo celé zeměkoule, mnoho viděli a prožili, od mořských bouří po zákulisní příhody. Ke známostem v kavárně navázaným patřil prý též člen ensemblů amerického šantánu, jenž se Pražákovi představil jako Charlie Chaplin. Pan Heller netvrdí, že jeho nový známý hrál tehdy zrovna toho alkoholem zmoženého Jonathana – ale nepřipomínal typ opilce z roku 1908 a 1910, utkvělý v jiné paměti, ony filmové postavy, jimž se proslavil rodák z londýnského předměstí Lambethu? Článek, otištěný v Lidové demokracii (12. 4. 1959), klade ovšem první zájezd Chaplinův na evropský kontinent do roku 1921. Proti tomuto tvrzení stojí reminiscence pana

14

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 15

ROK 1908 A CHAPLIN POPRVÉ V PRAZE

Hellera. Kdo z nich má pravdu, rozhodl by s konečnou platností toliko mim, jehož celovečerní filmy staví do popředí sociální problémy, lásku k člověku a boj proti lidské zlobě.“ K domněnkám končícím obvykle otazníkem přibyly objevené zprávy konstatující: Český filmový zpravodaj – 7. 10. 1939 – Jen málokdo ví, že Stan Laurel vystupoval s Chaplinem před světovou válkou ve skupině Freda Karna v karlínském Variété.

Tuto informaci mi vyhledal jeden z obdivuhodných filmových znalců, bývalý promítač filmů a kontrolor filmových kopií, dnes člen identifikační komise Národního filmového archivu, publikující od roku 1963 převážně na kinematografická témata, čerstvý pětaosmdesátník Miroslav Čvančara. Závěr z jednoho jeho dopisu jsem si ponechal jako tečku za touto kapitolou: „Zdá se, že se potvrzuje domněnka pana Myrtila Frídy, kterou mi už někdy před více jak 40 roky vyprávěl. Že prý za starého RakouskoUherska v zájezdové divadelní skupině Freda Karna vystupovali v karlínském Variété Charles Spencer Chaplin a snad i Stanley Jefferson, pozdější Stan Laurel! Cituji z bulvárního Blesku z 24. února 2012, jak Chaplinova vnučka Kiera Chaplin (29) zahájila pražský Ples v Opeře.

Přiznala: ‚Chaplin měl Československo rád a údajně tam i kdysi dávno na začátku kariéry hrál v jednom zájezdním divadelním souboru.‘ Odkud tvrzení čerpala – nevím. Tajemství snad leží někde v Chaplinově archivu, popřípadě v londýnském archivu, pokud by se našla pozůstalost po Fredu Karnovi.“

15

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 16

RUDOLF MYZET – CHAPLINŮV HEREC

Už dvakrát tu bylo hned na začátku uvedeno jméno Rudolfa Myzeta.

Vzhledem k tomu, že se na dalších stránkách bude objevovat častěji, považuji za nutné vám tuto zajímavou postavu naší kinematografie představit.

Rudolf Myzet stál jako herec a režisér u kolébky našeho filmu. V letech 1920 až 1923 hrál v sedmnácti němých filmech, stal se prvním tajemníkem odborové organizace českého herectva, pracoval rovněž jako redaktor časopisů Divadlo & Český film. V roce 1924 se vydal do Spojených států, aby se seznámil s prací velkých filmových ateliérů.

V Hollywoodu zůstal až do roku 1947. Začínal tam jako komparzista, propracoval se k epizodním rolím, psal odtud články do českých novin a odborných filmových časopisů. Do Československa se po válce vrátil s rozhodnutím podílet se na rozvoji zestátněné kinematografie. V padesátých letech režíroval filmovou hudební veselohru podle svého scénáře Písnička za groš, ještě předtím spolurežíroval film Červená ještěrka, ve kterém si také zahrál, malé role vytvořil pak ještě ve třech filmech dalších. V roce 1963 mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci, věnoval se psaní svých pamětí a vzpomínkových črt, ale nejspíš chystanou knížku nedokončil. Když redaktoři Mladého světa Petr Adler a Rudolf Křesťan hledali k článku o Charlesi Chaplinovi obrazový doprovod, pomýšleli na plakáty k Chaplinovým filmům. Při té příleži-

16

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 17

RUDOLF MYZET – CHAPLINŮV HEREC

tosti se seznámili s Jindřiškou Myzetovou, vedoucí odboru propagace Ústřední půjčovny filmů. Ochotně redaktorům vyšla vstříc a sdělila jim, že má doma rozsáhlou dokumentaci o Chaplinovi, protože její manžel v pěti jeho filmech hrál. Zmínila se také o tom, že jeho paměti připravuje ke knižnímu vydání, ovšem pokud je známo, nakonec nikdy knižně nevyšly. O to cennější je tak článek, který díky pánům Adlerovi a Křesťanovi v časopise Mladý svět vyšel v roce 1978.

Rudolf Myzet, vlastním jménem Rudolf Procházka, se narodil v Horoměřicích u Prahy 11. června 1888 (byl tedy jen o deset měsíců starší než Chaplin) a zemřel 28. listopadu 1964 v Praze (podle internetové Filmové databáze údajně v Los Angeles, což se však zdá být nepravděpodobné).

17

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 18

DVACÁTÁ LÉTA VE ZNAMENÍ CHAPLINA

Ve dvacátých letech zářila Chaplinova hvězda na filmovém nebi jako stálice. Všude na světě o něm začaly tehdy vycházet desítky knih.

Nejinak tomu bylo i u nás. Stejně jako milióny prostých diváků aplaudoval Chaplinovu dílu nadšeně také svaz pokrokových umělců Devětsil. Chaplin se stal idolem pro Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla i pro Vladislava Vančuru, Karla Konráda, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Jindřicha Honzla a dlouhou řadu dalších našich spisovatelů, básníků, výtvarných umělců i herců. Filmový historik Pavel Taussig mi napsal: „Když dovolíte, tož ještě poznámku o Chaplinovi v Čechách. Je pozoruhodné, co vše o něm napsali avantgardní umělci, včetně básní. Ale i bratři Čapkové. Karel Čapek, aby zvýraznil, jak je nám Chaplin blízký, o něm psal jako o Karlu Chaplinovi. Nebyl to tedy až Werich, kdo ho tak tituloval. Když projdete časopisy, jako třeba Pásmo, je to samý Chaplin.“ Ano, objevil jsem toho skutečně mnoho: V roce 1925 otiskl Karel Čapek svůj obdivný fejeton o tomto umělci v Lidových novinách pod názvem Chaplin čili O realismu. Téhož roku vyslovil Karel Teige obdiv a uznání Chaplinovi ve své knize Film. Ve dvacátých letech napsal také Vítězslav Nezval svou „improvizovanou chapliniádu o dvou epochách“ Charlie před soudem; v roce 1929 vyšlo české vydání první Chaplino-

18

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 19

DVACÁTÁ LÉTA VE ZNAMENÍ CHAPLINA

vy knihy Hurá do Evropy! a v Hollywoodu navštívil tuláka Charlieho při práci slavný pražský novinář Egon Erwin Kisch, aby vzápětí o tomto setkání s legendárním komikem podal své svědectví v knize Americký ráj.

Brněnský Devětsil, založený roku 1923, jehož prvním předsedou byl Bedřich Václavek a posledním ještě koncem sedmdesátých let žijící J. B. Svrček, jmenoval v roce 1925 Charlese Chaplina svým čestným členem. V televizním filmu scenáristy Vladimíra Rybičky z roku 1976 vzpomínal na tu dobu devadesátiletý J. B. Svrček takto: „V Charlesi Chaplinovi jsme viděli od počátku velkého pokrokového umělce a chtěli jsme mu nějak vyjádřit svou sympatii a úctu. A proto předsednictvo brněnského Devětsilu nabídlo v roce 1925 tomuto velkému umělci čestné členství. Bylo to usnesení členské schůze, které se týkalo nejen Chaplina, ale napsali jsme také jiným dvěma umělcům do Hollywoodu – Douglasu Fairbanksovi a Haroldu Lloydovi. Jednání zprostředkoval náš přítel Rudolf Myzet, který tehdy pracoval na Chaplinových filmech. Sekretariát Charlese Chaplina potvrdil příjem dopisu a oznámil, že Mr. Chaplin s díky přijímá toto členství...“ Chaplinova odpověď na dopis výboru brněnského Devětsilu ze dne 25. května 1925 přišla v září téhož roku. Tehdy už měl Rudolf Myzet za sebou účast na Chaplinově filmu Cirkus a byl obsazen do epizodky jednoho z členů městské rady ve filmu Světla velkoměsta. Ale o tom už podává svědectví ve svých rozepsaných memoárech…

19

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 20

MYZET VZPOMÍNÁ

„Bylo to v roce 1927, kdy jsem se poprvé osobně setkal s nevelkým, štíhlým mužem se smutnýma očima a stejně smutným úsměvem, jehož jsem do té doby znal jen z filmového plátna. Natáčel tehdy film Cirkus a to byl první z pěti Chaplinových filmů, v nichž jsem za svého pobytu v Hollywoodu pracoval. Při pěti filmech jsem ho mohl sledovat před kamerou i za kamerou, poznávat ho jako herce i režiséra, jako zaměstnavatele, spolupracovníka a příjemného člověka.

Ve filmu Cirkus jsem hrál jako profesionální komparsista – ve scénách, kde Chaplin provozuje své provazochodecké kumšty a je při tom obtěžován opicemi uprchlými z klece. Bylo to k popukání, takže nám asistent vůbec nemusel nakazovat, abychom se smáli. Netušili jsme však, že opice byly svými majiteli tak vydrážděné, že Chaplina nebezpečně pokousaly a poškrábaly. A my se domnívali, že Charlieho grimasy a bolestný úsměv patří k roli! Pravdu jsme se dozvěděli, až když nás náhle poslali domů. V natáčení se pak pokračovalo až za několik týdnů. Opic bylo tentokrát již méně a byly lépe cvičené.

Do této doby – doufám, že mě paměť příliš neklame – spadá ještě jeden detail, o kterém se u nás, myslím, běžně neví. Charlie Chaplin byl jmenován čestným členem brněnského avantgardního sdružení Devětsil. Já, jako člen Devětsilu, jsem byl pověřen toto jmenování Chaplinovi předat. A bylo přijato s opravdu vřelým zájmem.

Dále se mi před očima promítá film Světla velkoměsta. Zde jsem hrál jednoho z členů městské rady. Patřičně maskován úpravným vou-

20

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 21

MYZET VZPOMÍNÁ

sem jsem měl, spolu s ostatními čestnými hosty, důstojně přihlížet slavnostnímu odhalení monumentální sochy představující svobodu, humanitu a obranu dohromady. Fanfáry zněly, látka zahalující sochu spadla a před očima všech oficiálních hostí se objevil tulák Charlie, který si na klíně této monstrózní postavy našel útulný nocleh pěkně za větrem.

A ještě za zvuků slavnostních fanfár začala komická honička za ubohým, z růžových snů právě probuzeným tulákem.

Sousoší podle Chaplinova návrhu vytvořil vynikající kalifornský sochař českého původu Cyril Jurečka.“

21

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 22

KDO BYL SOCHAŘ JUREČKA?

Rudolf Myzet o Cyrilu Jurečkovi: „Viděl jsem tehdy v jeho ateliéru čtyři různé malé modely. Varianty musel udělat proto, že Chaplin čtyřikrát změnil honičku kolem sochy, než se mu konečně podařilo zkomponovat obraz tak, aby mu vyšel vizuální vtip, který sledoval: tulák se během honičky v jedné chvíli zastavil tak, že žehnající gesto sochy a roztažené prsty její ruky se přesně kryly s jeho tváří, takže to vypadalo, jako když Charlie dělá na shromážděné čestné hosty dlouhý nos.“ Sochař Cyril Jurečka byl tedy další Čech, který spolupracoval na Chaplinové filmu. Když jsem se o tomto umělci chtěl dovědět víc, napsal jsem do Orlického muzea v Chocni jeho vedoucímu Mgr. Michalu Hofmanovi, který mi ochotně odpověděl: „Díval jsem se do našeho archivu a k osobě pana Jurečky máme jeho stručný životopis, který zaznamenal místní lékař MUDr. Vincenc Tomek v roce 1918. Posílám Vám přesný přepis: Cyril Jurečka, narozený 3. 7. 1886 v Příkazech na Olomoucku, absolvent sochařsko-kamenické školy v Hořicích, přišel do Chocně roku 1909 a pracoval původně v ateliéru Reilově. Roku 1910 se zde oženil a postavil si v domě své manželky (Terezie, ovdovělé Novotné) v Choceňku č. p. 30 vlastní ateliér, v němž pracovali vedle něho i jiní mladí sochaři. Provedl z pískovce pomník Husův, který zdobí náves nedaleké obce Dobříkova, ba-

22

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 23

KDO BYL SOCHAŘ JUREČKA?

rokní madonu pro náves obce Heřmanice, Riegrův reliéf v balvanu, kterým dekorovala svou náves obec Sedlec u Vysokého Mýta. (…)

V únoru 1914 odjel do Ameriky.“ Z jiných zdrojů jsem se dověděl, že pětimetrová socha Mistra Jana Husa od Cyrila Jurečky byla slavnostně odhalena v roce 1912 a rozhodnutím Ministerstva kultury ČR byla v roce 2004 prohlášena za kulturní památku.

Jurečka, pedagog a sochař, se účastnil uměleckého života v Los Angeles a vystavoval v letech 1919–1925 v kalifornském Art Clubu.

Počátkem třicátých let se usadil v Claremontu, kde do roku 1949 učil sochařství na Pomona College. Zemřel v Claremontu 13. ledna 1959.

23

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 24

JEŠTĚ PÁR VZPOMÍNEK RUDOLFA MYZETA

„Následujícím filmem byla Moderní doba, Chaplinovou partnerkou tu byla dvaadvacetiletá tanečnice Paulette Goddardová, se kterou už byl tehdy tajně oddán. Umělkyně, které příroda dala doslova vše, po čem mladá, temperamentní herečka může toužit. Nepřeháním ani trochu, řeknu-li, že jsem sotva kdy v Hollywoodu spatřil líbeznější a nadanější herečku – a viděl jsem jich přicházet a odcházet celé stovky. Postava uličnice, kterou Paulette Goddardová vytvořila v Moderní době, stačila, aby se z ní stala hvězda první velikosti. A nezapadla ani později po rozchodu s Chaplinem, i když žádný druhý režisér už jí tak dobře nerozuměl.

V Moderní době jsem hrál houslistu-kapelníka kavárenského orchestru. V této kavárně se odehrávala velká scéna, ve které Charlie jako ‚zpívající číšník‘ tančí a zpívá známou francouzskou písničku Hledám Titinu. Tato scéna je mistrnou ukázkou Chaplinova pantomimického umění. A je také první scénou, v níž jsme z plátna slyšeli Chaplinův hlas – jinak byla Moderní doba ještě němým filmem.

Kdybyste si chtěli udělat alespoň přibližnou představu o namáhavosti této scény, která musela být natočena celistvě, tedy bez prostřihů a postsynchronů, museli byste si se stopkami v ruce odměřit její délku.

Pak byste ji museli zkusit ve stejném čase napodobovat a dělat to, jen s malými přestávkami, od tří hodin odpoledne do šesté hodiny ranní

24

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 25

JEŠTĚ PÁR VZPOMÍNEK RUDOLFA MYZETA

druhého dne. Podrobili byste tím svou duševní i fyzickou zdatnost perné zatěžkávací zkoušce. Chaplin to dokázal. Doslova okouzleni jsme sledovali šestačtyřicetiletého Charlieho, který tady tančil a zpíval jako mladík. (…)

V Diktátorovi jsem hrál jednoho z generálů Hynkelova – tedy Hitlerova – štábu. „How is Pracha? How is Czechoslovakia?“ odpovídal Chaplin vždycky už z dálky na můj pozdrav Byl jsem značně překvapen, když jsem v rozhovoru poznal, jak se vřele zajímá o osud mé vlasti, která byla okupována.

Když se natáčely davové scény karikující nacistické partajtágy, pronášel Chaplin ohnivé proslovy à la Hitler. Až se mikrofony ohýbaly. Tyto projevy byly číslem samy o sobě. Skládaly se totiž z německých slov, která jsou v Americe běžně známá, a která – náhodně za sebou seřazená – nedávala vůbec žádný smysl. Natáčení těchto scén bylo pro všechny, ale zvláště pro nás, herce, pravým utrpením. Museli jsme totiž sedět bez pohnutí a s přísnou povzneseností a strnulými obličeji sledovat Chaplina, který prováděl svá alotria přímo před našima očima.

Scény se musely mnohokrát znovu přetáčet jen proto, že někdo z přítomných nemohl přemoci záchvat smíchu, a prostě vybouchl.

Chaplin se přesto nikdy a na nikoho nezlobil, i když takové znovunatočení scény stálo slušnou řádku dolarů. Výbuchy smíchu pro něho však byly důkazem, že scéna je účinná. Že dosáhl toho, co zamýšlel. A proto nikdy nic neřekl a znovu a znovu hrál svého führera.

Byla to vyčerpávající práce. Scéna byla natáčena v exteriéru v subtropickém kalifornském podnebí a Chaplin si po každém jejím opakování musel převléknout propocený kabát své vůdcovské uniformy. Při této scéně rozesmával Chaplin nejen nás, ale i sebe. A to se mu nestávalo tak často. (…)

V roce 1946 začal Chaplin natáčet film Monsieur Verdoux. Byl to jeho poslední film, ve kterém jsem pracoval. V jedné ze scén burzovní paniky jsem hrál zkrachovaného bankéře, který po nepříznivých telefonických zprávách z burzy vezme ze stolu revolver a zničen odchází ze své přepychové kanceláře.

25

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 26

KDYŽ CHAPLIN POTKAL BURIANA

Při natáčení byl Chaplin tentokrát zcela jiný. Žádné legrácky, byl neustále zamyšlený a uzavřený do sebe – i když se natáčely scény humorné. (…) Pan Verdoux, tato nová Chaplinova postava, byla překvapením a pro mnohé i zklamáním, protože byla nesmírně daleko od toho Chaplina, na kterého byli lidé zvyklí. Tento zahořklý, zklamaný a všech iluzí zbavený pan Verdoux jako by neměl nic společného s tím starým tulákem s buřinkou a hůlkou. Film, jehož ústřední myšlenkou je odsouzení individuálního zabíjení stejně jako masového vraždění ve válce, vyvolal mnoho pochval, ale i mnoho protestů. (…)

Zbývá ještě říci něco o zcela osobitém způsobu Chaplinovy práce. Za ta léta, která jsem v Hollywoodu prožil, jsem pracoval s téměř všemi režiséry ve všech studiích. Ale to malé studio v ulici La Bréa bylo jediné svého druhu. Dynamem, které pohánělo celý ten složitý produkční aparát, byl sám Charlie Chaplin. Ve studiu se objevil vždycky po deváté hodině. V deset už byl namaskován a připraven na scéně, kde herci, kamera a všechno ostatní čekalo, jen jet naostro. Nejdříve se kdekoho zeptal, jak se má a co dělal včera večer. Pak začal extemporovat a provádět nejrůznější legrácky pro všechny kolem. Jinými slovy – rozehrával se a pomalu dostával do nálady. Pak obyčejně nazkoušel jednu scénu, technicky už připravenou, podíval se na hodinky a prohlásil, že se jde na oběd. Pracovat s Chaplinem, to znamenalo po celý den nevyjít z dobré nálady a z nakažlivého smíchu…

V roce 1947 jsem si z Hollywoodu přivezl kromě vzpomínek na Chaplina i svědka jeho tvůrčí práce, třeba neživého: jednu z jeho hůlek.

Daroval jsem ji Národnímu technickému muzeu v Praze. Ta hůlka má svou historii. Koupil jsem ji ještě dávno před návratem do Prahy v dražbě pozůstalosti po herci Macku Swainovi. Vydražovala se tu jako ‚jedna bambusová hůlka‘, bez ohledu na to, že na ní byl Chaplinův autogram.

Dostal jsem ji za babku. Za dolar. A pak jsem se jednou Chaplinovi zmínil, že hůlku mám i jak jsem k ní přišel. Dozvěděl jsem se, že to byla jedna z hůlek, se kterými hrál ve Zlatém opojení, a že ji Macku Swainovi osobně daroval. Chaplin ji chtěl okamžitě ode mne koupit zpátky.

A teprve, když jsem mu vysvětlil, proč jsem ji koupil, ustoupil.“

26

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 27

JEŠTĚ PÁR VZPOMÍNEK RUDOLFA MYZETA

Tolik výběr zajímavých postřehů z fragmentu memoárů českého herce, režiséra, scenáristy a publicisty Rudolfa Myzeta. Svou závěrečnou historkou o Chaplinové hůlce putující do Národního technického muzea mi otevřel už kdysi v osmdesátých letech malou detektivku: pátrání po nevyjasněném osudu této vzácné rekvizity z majetku Charlieho hromotluckého spoluhráče Macka Swaina.

27

001-120_kdyz chaplin potkal buriana_zlom 11/09/19 11:46 Stránka 28

PŘÍBĚH DAROVANÉ ŠPACÍRKY

Začnu od konce. 11. června 2018 mi na můj dotaz ohledně chaplinovských rekvizit odpověděla vedoucí oddělení fotografické a filmové techniky, kurátorka sbírek foto-kino, Mgr. Michaela Hrubá: „Dobrý den, pane Suchý, děkuji za e-mail. Od rekonstrukce muzea nejsou buřinka, boty ani hůlka již v expozici vystaveny. Od září 2016 do září 2017 však byla v muzeu výstava věnovaná tématu počátku kinematografie v českých zemích, kde byly tyto sbírkové předměty vystaveny. Vzhledem k tomu, že k této výstavě vyšel katalog, byly předměty pro účely katalogu vyfotografovány. Posílám náhled. Vzhledem ke stavu předmětů bychom byli radši, kdyby bylo možno použít tuto fotografii.

K původu repliky hůlky bohužel nemáme žádné podklady. K buřince a botám je uvedena poznámka: Obě rekvizity se dostaly do NTM na základě korespondence J. Brichty s nevlastním bratrem Ch. Chaplina (Wheelerem Drydenem, který v té době dělal Chaplinovi sekretáře), který je poslal po kulturním ataché našeho konzulátu v USA do Prahy.“ Zajímal mě především osud špacírky, která se brzy po vystavení z muzea ztratila, ale na podrobnější informace o tom, jak se do Prahy

28