0040103

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:05 Strรกnka 1

POLABร M

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 09:16 Strรกnka 2

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 09:16 Stránka 3

POLABÍM Jana Jůzlová

KNIŽNÍ KLUB

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:05 Stránka 4

Text a fotografie Jana Jůzlová Mapové podklady SHOCart Grafická úprava a obálka Veronika Lahodná Redigovala Vlasta Nádvorníková Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 144 Vydala Euromedia Group, k. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 456. publikaci Sazba Veronika Lahodná Tisk FINIDR, s.r.o., Český Těšín Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz.

Text and photography © 2019 by Jana Jůzlová ISBN 978-80-242-6273-4

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:05 Stránka 5

Obsah Úvod

7

1 Pardubice

10

2 Kunětická hora

14

3 Za pernštejnskými rybníky do okolí Lázní Bohdaneč

18

4 Do zaniklé vsi Lepějovice

22

5 Přes lesy za koňmi do Kladrub nad Labem

24

6 Týnec nad Labem a Záboří nad Labem

30

7 Podél říčky Polepky

34

8 Kolín

38

9 Bitva u Kolína 1757

42

10 Kolínská řepařská drážka

44

11 Doleháj

46

12 Lužními lesy z Velkého Oseku do Kolína

48

13 Podél Cidliny

50

14 Libice nad Cidlinou a jihovýchodní okraj Poděbrad

54

15 Poděbrady

58

16 Z Městce Králové podél Dymokurských rybníků

62

17 Nymbursko

64

18 Nymburk

68

19 Písečný přesyp u Píst

72

20 Po stopách Bohumila Hrabala

74

21 Přerov nad Labem

76

22 Mydlovarský luh

80

23 Milovice

82

24 Lysá nad Labem

86

25 Čelákovice

89

26 Mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi

92

27 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

94

28 Mezi Brandýsem a Neratovicemi

98

29 Okolo Obříství

102

30 Mělník

104

31 Malé nahlédnutí na Kokořínsko

110

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:05 Stránka 6

32 Roudnice nad Labem

114

33 Na památnou horu Říp

118

34 Terezín

122

35 Litoměřice

126

36 Radobýl – kopec, kde rovina končí

130

Labské soutoky

134

Výlety za vínem a pivem

138

Labské mosty a zdymadla

140

Poděkování

144

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:05 Stránka 7

Úvod Nenarodila jsem se v Polabí ani zde aktuálně nežiji. Ale můj tatínek byl rodák z Poděbrad a maminka se narodila v Pardubicích a léto či víkendy u příbuzných na obou místech byly nedílnou součástí mého dětství. Patřilo k nim ježdění na kole, mapování lužních lesů, základy obrany proti komárům, koupání v pískovnách i zkoumání historie.

Historii jsem nakonec vystudovala, a když jsem se do Polabí později vrátila jako výletnice, historická hloubka zdejšího osídlení a stáří památek i obyčejných vesniček mě úplně ohromily.

Jakmile se člověk ponoří do dějin, zjistí, jak nejprve samotná řeka formovala krajinu a její osídlení, a opačným směrem, jak lidé a jejich činnost formovali řeku a s ní krajinu. Polabí je jako kul-

turní krajina utvářená člověkem perfektní ukázkou toho, jak se prolíná a vzájemně ovlivňuje geologie a přírodní podmínky s historií a lidskou společností. A navzdory této člověkem tvořené, regulované kulturní krajině zde lze stále nalézt stopy divočiny – v porostech lužních lesů. Výlety do Polabí v dospělosti mi tak otevřely možnost poznání fascinujícího propojeného světa.

Páteří celého tohoto světa a také páteří naší knihy je řeka Labe. Se svou délkou 1 094 km (z toho na našem území 370 km) a povodím o rozloze 148 000 km2 (na našem území 50 000 km2) představuje vodní tok evropského významu. V České republice je Labe výjimečné i tím, že je jedinou řekou, jejíž název není ženského rodu.

Polabí je krásné v každém ročním období. Jaro nedaleko Kladrub nad Labem.

7

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:06 Stránka 8

Klidné letní odpoledne u přívozu Oseček.

Při zkoumání vývoje celé oblasti člověka nezbytně zaskočí, když si uvědomí, že v minulosti Labe často teklo úplně jinde než dnes a jeho tok byl také o hodně delší. Na stopy narovnávání toku především v 19. a první polovině 20. století narazíme prakticky na každém kroku, protože na řadě míst podél řeky můžeme obdivovat mrtvá ramena (často příznačně zvaná Staré Labe) – pozůstatky někdejších meandrů.

Jako Polabí se označuje úsek toku Labe mezi Jaroměří (kde se do Labe vlévají Úpa a Metuje) a Litoměřicemi (kde se vlévá Ohře). Jde o tu část toku, kde Labe protéká rovinatou krajinou. Tato „placka“ ve spoustě lidí a priori vzbuzuje pocit nudy, který však pramení z neznalosti krás a pozoruhodných zákoutí Polabí. Jak by mohla být nudná oblast, v níž najdeme nádherná historická města, přírodní památky, technické památky, mosty a zdymadla, skvosty moderní architektury, památné stromy, lesy a rybníky, křesťanské kostely vedle židovských synagog a hřbitovů, pozoruhodné zámečky z nejrůznějších období… I v těch místech, kde zdánlivě „nic není“, nakonec vždycky „něco je“. Je tam 8

totiž Labe se svým pomalým uklidňujícím tokem, topoly na březích, porosty stulíků, tajemnými tůněmi, hnízdícími ptáky i poletujícími motýly.

Od Jaroměře po Litoměřice má tok Labe délku přibližně 220 km. To se mi pro potřeby knihy o výletech zdálo moc, proto výlety, jimž se kniha věnuje, začínám až v Pardubicích. Obyvatelům Hradecka se tímto omlouvám, třeba budu vynechání jejich kraje moci napravit v některé další knize. I tak mi zůstalo úctyhodných zhruba 170 kilometrů! Snažila jsem se výlety rozvrhnout rovnoměrně po celé sledované délce, ale ne vždy se to podařilo – místy z objektivních důvodů, neboť některé úseky jsou prostě nabitější zajímavostmi než jiné, ale nelze zastřít, že místy i z důvodů subjektivních – nechtěla jsem popisovat místa, která nemám prochozená a dobře je neznám.

Kapitoly v knize jsou barevně rozdělené do tří typů. První z nich tvoří kapitoly věnované jednotlivým městům. Je jich celkem 11. Města v Polabí často vznikala na místech brodů přes řeku, později v nich byly vybudovány mosty. V 19. století je pak propojila železnice a nastal rozvoj průmyslu.

Přesto však i vysoce průmyslová města, jako jsou

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:06 Stránka 9

Pardubice, Kolín či Nymburk, mají krásná historická centra a spoustu úchvatných památek.

O krásách Roudnice nad Labem, biskupských Litoměřic nebo lázeňských Poděbrad ani nemluvě.

Druhým typem kapitol jsou ty, které popisují konkrétní výletní trasy. Je u nich vždy uvedena kilometráž, zda se jedná o trasu okružní a zda je tam možnost občerstvení (což se může měnit dle sezony, dne v týdnu i zánikem či vznikem nějakého zařízení, proto, prosím, buďte bdělí).

V sekci Alternativy jsou uvedeny možnosti smysluplného zkrácení či prodloužení trasy nebo jiné obměny. Trasy jsou primárně míněny pro pěší výletníky, základní informace pro cyklisty obsahuje také sekce Alternativy.

Posledním typem kapitol jsou takové, které nenabízejí ani konkrétní trasu, ani jedno místo, ale jsou směsicí obojího. Shrnují více míst z určité oblasti, případně tipy na kratší procházky, a je jen na čtenáři, co přesně si vybere.

Podzimní procházka po břehu Labe mezi Kolínem a Klavarským jezem.

Ráda bych, aby tato kniha ukázala širší veřejnosti krásy a zajímavosti neprávem opomíjené oblasti naší země, která je z mnoha stran dobře dosažitelná na výlety. Ty navíc nejsou nijak sezonně omezené, Polabí je fascinující v každé roční době. A čím víc ho člověk poznává, tím víc si ho zamiluje.

Pohádková zima v lužním lese Hluchov v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.

9

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:06 Stránka 10

1 Pardubice

(90 335 obyvatel, 220 m n. m.)

Krajské město Pardubice je desátým největším městem České republiky a největším městem, které v rámci této knihy navštívíme. Pardubice jsou sídlem univerzity, mají krásné historické centrum i pozoruhodné objekty moderní architektury.

A zapomenout bychom určitě neměli ani na nejslavnější český dostihový závod!

DĚJINY První zmínka o Pardubicích jako vsi je z roku 1295. Poddanským městečkem se staly ve 30. letech 14. století, kdy byli jeho majiteli páni z Pardubic, jejichž erb s polovinou bílého koně se stal také městským znakem. Největšího rozkvětu město dosáhlo za Pernštejnů v letech 1491–1560, kdy vznikla renesanční podoba zámku a městského centra. Po prodeji města královské komoře, a především po třicetileté válce nastal dlouhodobý úpadek. K novému rozmachu došlo až v souvislosti s výstavbou železnice (1845) a následným rozvojem průmyslu. Vznikl zde lihovar, cukrovar, pivovar, 10

strojírenské podniky a významný chemický průmysl (rafinerie minerálních olejů, později výroba výbušnin).

Pardubice se staly také kolébkou českého letectví. Zdejší rodák inženýr Jan Kašpar roku 1911 podnikl nejprve krátký let z Pardubic do Chrudimi a poté slavný dálkový let z Pardubic do Velké Chuchle (dnes část Prahy). Za druhé světové války byly Pardubice centrem významné odbojové skupiny.

ZÁMEK Nejvýznamnější pardubickou památkou je renesanční zámek s dochovaným opevněním. Na jeho

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:07 Stránka 11

místě stál od 13. století vodní hrad. K přestavbě hradu na pohodlný čtyřkřídlý palác došlo za Pernštejnů. Vzniklo tak do dnešních dnů unikátně dochované honosné sídlo na pomezí mezi hradem a zámkem, obehnané systémem opevnění, který představuje rovněž jedinečný doklad pozdně gotické fortifikace. Od roku 1560, kdy byly Pardubice prodány královské komoře, se zámek využíval k hospodářským účelům. Až ve 20. století se majitelem zámku stal Muzejní spolek, který se snažil o jeho rekonstrukci. Po druhé světové válce však zámek získal stát a jeho chátrání pokračovalo. Při pohledu na dnešní pohádkovou podobu zámku těžko uvěříme, že ve druhé polovině 20. století musel být pro havarijní stav uzavřen a v části se zřítily stropy. K obnově došlo po roce 1994, opraveno bylo i opevnění s rondely, zámek tak obklopuje pěkný park.

Vzhledem k pohnutým dějinám se nedochovalo žádné vnitřní vybavení zámku. Prostory využívá Východočeské muzeum a Východočeská galerie k trvalým expozicím i dočasným výstavám. Součástí expozice jsou rovněž zrekonstruované renesanční sály s dochovanými cennými freskami a zámecká kaple. (www.vcm.cz, www.vcg.cz)

Pardubický zámek je po nedávné rekonstrukci překrásnou ukázkou renesanční architektury.

PERNŠTÝNSKÉ NÁMĚSTÍ Jádrem historického centra města je Pernštýnské náměstí. Na něm a v přilehlých uličkách nalezneme množství krásných měšťanských domů s jádry z počátku 16. století. Jejich dnešní rekonstruované fasády pak nesou stopy pozdějších přestaveb, takže objevíme prvky renesanční, barokní, empírové a další. Nejobdivovanější je dům U Jonáše, využívaný Východočeskou galerií k výstavním účelům. V jeho přízemí se dochovala cenná sklípková klenba z počátku 16. století, fasáda je barokní a zobrazuje starozákonního

Pohled na Pernštýnské náměstí z ochozu Zelené brány.

11

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:07 Stránka 12

proroka Jonáše v tlamě velryby. Pozoruhodný je také Wernerův dům na rohu náměstí a Bartolomějské ulice s renesančním obloučkovým štítem a překlenutím Bartolomějské ulice se třemi pozdně gotickými malbami (připisovanými škole slavného Lucase Cranacha) ve slepém okně.

Uprostřed náměstí stojí morový sloup z roku 1695 se sochou Panny Marie, později doplněný sochami světců a balustrádou. Největší budovou na náměstí je novorenesanční radnice z let 1892–1894, která byla vybudována na místě původní historické radnice a tří dalších domů podle návrhu Jana Weyricha.

Na západní straně náměstí stojí dominanta historického centra, Zelená brána. Tvoří ji vlastně dvě brány za sebou – renesanční předbraní a za ním věž vysoká 59 m. Je jediným zachovaným zbytkem renesančního městského opevnění. Název i charakteristická zelená střecha věže pocházejí ze 16. století, dnešní podoba věže je z počátku 20. století.

Věž slouží jako rozhledna, která nabízí pěkný výhled na městské centrum a okolí. V jednotlivých patrech jsou instalovány výjevy z dějin města.

PARDUBICKÉ KOSTELY Hlavním pardubickým svatostánkem je arciděkanský kostel sv. Bartoloměje, založený na počátku 16. století Vilémem z Pernštejna. Až roku 1912 byla na západní straně přistavěna předsíň. Pozdně gotický kostel měl být pohřebištěm Pernštejnů. Uprostřed presbytáře se proto nachází tumba Vojtěcha z Pernštejna s figurou v životní velikosti z roku 1534.

Jednou z nejstarších budov ve městě je kostel Zvěstování Panny Marie, jihovýchodně od náměstí, založený v polovině 14. století pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a jeho bratry. Na počátku 16. století byl Pernštejny přestavěn v pozdně gotickém slohu, upravován byl i v následujících staletích.

Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele v ulici Bratranců Veverkových byl také vybudován Pernštejny na počátku 16. století. Kolem něj se původně rozkládal městský hřbitov, dnes ho obklopuje parčík. Nedaleko je možné si prohlédnout pomník bratranců Veverkových, vynálezců ruchadla.

Winternitzovy automatické mlýny se vypínají na břehu Chrudimky.

12

001-144_zlom polabi_Sestava 1 18/02/19 03:07 Stránka 13

MODERNÍ ARCHITEKTURA V CENTRU PARDUBIC V městském centru nalezneme několik pozoruhodných staveb moderní architektury. Nedaleko Zelené brány na náměstí Republiky je to secesní budova městského divadla, vybudovaná podle projektu architekta Antonína Balšánka v letech 1907–1909. Je domovskou scénou Východočeského divadla. Naproti kostelu sv. Bartoloměje tvoří kontrast funkcionalistická budova Průmyslového muzea, dnes Střední škola potravinářství a služeb, vybudovaná v letech 1927–1931 podle projektu architekta Karla Řepy. Vedle něj stojí rovněž funkcionalistická budova Okresního domu a hotelu Grand, dílo Josefa Gočára z let 1927–1931. Budeme-li pokračovat po třídě Míru (pěší zóna), po levé ruce budeme míjet dům čp. 60 od architekta Ladislava Machoně z let 1924–1925, který hostí velkolepou obchodní pasáž. A nakonec zmiňme budovu pardubického nádraží, ukázku poválečného funkcionalismu, vybudovanou v letech 1949 až 1959 podle návrhu Karla Řepy.

WINTERNITZOVY AUTOMATICKÉ MLÝNY Zásadní technickou památkou (a současně národní kulturní památkou) je automatický velkomlýn bratří Winternitzů, který stojí na břehu Chrudimky v blízkosti historického centra. Byl postaven v letech 1909–1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára a vypadá trochu jako industriální hrad.

PARDUBICKÉ KREMATORIUM Pokud jste někdy viděli proslulý film Spalovač mrtvol, pak jste také viděli unikátní budovu pardubického krematoria. Bylo postaveno v letech 1921–1923 podle návrhu architekta Pavla Janáka ve zdobném, červeno-bílém stylu rondokubismu. Krematorium obklopuje Centrální hřbitov. Krematorium a hřbitov se nacházejí dále od centra směrem na jih. Lze sem dojet autobusem či trolejbusem, anebo jít příjemnou (až na závěrečnou část) procházkou podél Chrudimky, z centra asi 2,5 km.

Pardubické krematorium od P. Janáka je skvost moderní architektury.

LARISCHOVA VILA (ZÁMEČEK) Tato památka je zásadní svým historickým významem, její dnešní stav je však žalostný. Vila v části města Pardubičky byla postavena roku 1885 pro hraběte Jiřího Larische-Mönicha. Nechvalně proslula v době druhé světové války, kdy v její zahradě v době heydrichiády bylo popraviště gestapa. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno 194 osob (24. června zde byli popraveni obyvatelé vyhlazené obce Ležáky). Po roce 1949 byl na místě popraviště zřízen památník (národní kulturní památka), zámeček byl účelově využíván a je ve špatném stavu. O jeho rekonstrukci a upravení jako důstojného místa připomínky obětí heydrichiády usiluje současný majitel, Československá obec legionářská, spolu s městem a krajem.

VELKÁ PARDUBICKÁ A ZLATÁ PŘILBA Od roku 1874 se na pardubickém závodišti vždy druhou říjnovou neděli koná nejtěžší překážkový dostih v Evropě, známá Velká pardubická steeplechase. Dostih se běží na 6 900 m a má 31 překážek. Jedná se o sportovní událost s nejdelší tradicí v České republice. Za dobu své existence se nekonala pouze v letech 1876 a 1908 kvůli nepřízni počasí, v letech první a druhé světové války a roku 1968 z důvodu politického napětí. Nejúspěšnějším účastníkem dostihu je žokej Josef Váňa, který v něm zvítězil osmkrát, nejúspěšnějším koněm historie závodu je Železník se čtyřmi vítězstvími.

Návštěvníky Pardubic láká také motocyklový závod Zlatá přilba, založený roku 1929, nejstarší plochodrážní závod na světě. Koná se vždy týden před Velkou pardubickou, tedy první neděli v říjnu.

13