Issuu

okupace 1968_003.qxp 08.06.18 9:46 Stránka 1

Jiří Fidler

OKUPACE

1968 KNIŽNÍ KLUB

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 4

05.06.2018 17:39:15

ÚVOD Srpnová okupace Československa vojsky pěti spojeneckých států organizace Varšavské smlouvy patří mezi nejvýznamnější historické události našich národních dějin 20. století. Vzhledem k okolnostem se tato prvotně vojenská akce stala okamžitě politickou záležitostí a zůstala jí dodnes, bez ohledu na skutečnost, že uplynulo již celé půlstoletí. Téměř bezvýhradná kapitulace tehdejšího československého politického vedení, kdy brutální mocenský nátlak Moskvy odmítli během bilaterálního jednání i při jednání v parlamentu pouze jednotlivci, přinesl v následujícím období celkový úpadek společenských aktivit, obecně označovaný jako normalizace. V té době se také prosadil jediný správný výklad všech událostí, z valné části vytvořený v zahraničí a posvěcený novým politickým vedením na úroveň nezpochybnitelné pravdy.1 Zásadní politická změna o dvě desítky let později sice vyvolala všeobecný zájem o tyto události, do pozic oprávněných vysvětlovačů se však postavili sami vrcholní účastníci celého procesu, kteří byli v době normalizace proskribováni.2 Jedním z negativ této interpretace je ale skutečnost, že 1 Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. Rezoluce k aktuálním otázkám jednoty strany. Praha, Svoboda 1971. 2 Politický rámec interpretace na určitou dobu předurčilo dílo z prostředí komunistického exilu, Mlynář, Zdeněk: Mráz přichází z Kremlu. Praha, Mladá fronta 1990 (poprvé vydáno v německém Kölnu v roce 1981). Mnohem menší význam pro formování nové interpretace měla práce z domácího prostředí, Pithart, Petr: Osmašedesátý. Praha, Rozmluvy 1990 (poprvé vydána také v Kölnu v roce 1980). Odborný rozbor soustředili ve svých rukou rehabilitovaní příslušníci komunistické historické obce z 60. let, kteří sice byli přímými účastníky dějů, ale jejich snaha o ospravedlnění či glorifikaci vlastního konání v oné době je vcelku zřetelná. Jejich nejvýznamnějším počinem bylo vydání mnohosvazkových edic dokumentů, viz Prameny k dějinám československé krize 1967–1970. Sv. 1–11. Brno, Doplněk 1993–2011.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 5

05.06.2018 17:39:15

Úvod

čistě vojenská akce, sovětská operace Dunaj, je vysvětlována jako pouhá mocenská odpověď na údajné komunistické reformní hnutí v Československu, údajně ohrožující stabilitu všech sovětských satelitů i Svazu sovětských socialistických republik. Kouzlem (ne)chtěného představitelé české a slovenské historické obce, zabývající se danou problematikou ve dvacetiletí po roce 1989, fakticky přijali normalizační interpretaci událostí, ovšem s opačným znaménkem.3 Přímá souvislost intervence a tzv. obrodného procesu se tak stala převládající formou interpretace událostí ze srpna 1968 v odborné literatuře.4 Výjimky z tohoto trendu lze spočítat na prstech jedné ruky – kromě vcelku opatrné interpretace autorů čtyřdílného kompendia České země v evropských dějinách5 svoji odlišnou představu o příčinách vojenské okupace Československa publikovali autor těchto řádek6 a Vladimír Čermák.7 První dal vojenskou akci do spojitosti se sovětskou snahou o rozmístění svých vojenských jednotek na československém území kvůli uzavřené smlouvě o nešíření jaderných zbraní,8 druhý ji propojil se sovětskými 3 Nejvýznamnějším propagátorem této interpretace byl Antonín Benčík, působící v 60. letech jako vědecký pracovník ve Vojenském historickém ústavu v Praze, viz Benčík, Antonín: Operace „Dunaj“. Vojáci a Pražské jaro 1968. Praha, ÚSD 1994; týž: Rekviem za Pražské jaro, důvěrná informace o přípravě a provedení srpnové intervence varšavské pětky v Československu 1968. Třebíč, Tempo 1998; týž: Utajovaná pravda o Alexandru Dubčekovi – drama muže, který předběhl svou dobu. Praha, Ostrov 2001; týž: V chapadlech kremelské chobotnice. Praha, Mladá fronta 2007; týž: Operace Dunaj aneb internacionální vražda Pražského jara. Praha, Krutina–Vacek 2013. 4 Dané interpretace se drží také jediná domácí syntetická monografie o historii sovětského bloku, Vykoukal, Jiří – Litera, Bohuslav – Tejchman, Miroslav: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Praha, Libri 2000, a spolu s ní také všechny školní učebnice dějepisu. 5 České země v evropských dějinách. Sv. 1–4. Praha–Litomyšl, Paseka 2006 (autorem pasáží je Jaroslav Cuhra). 6 Fidler, Jiří: Okupace Československa 21. 8. 1968 – bratrská agrese. Praha, Havran 2003. 7 Čermák, Vladimír: Operace Srpen 1968. O „psyopu“, československé společnosti, problémech sovětského vládnutí a o mnoha dalších faktorech událostí roku 1968. Praha, Naše vojsko 2011. 8 Podrobněji Fidler, Jiří: Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v roce 1968. Doktorská disertační práce. Praha, FSV 2010 (umístěna na https://dspace. cuni.cz/handle/20.500.11956/34939). Podobným způsobem vojenskou akci vysvětluje Čížek, Martin: Nikomu vás nedáme… Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968. Praha, Naše vojsko 2014.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 6

05.06.2018 17:39:15

Úvod

aktivitami v prostoru Středního východu po neúspěšném pokusu arabských zemí o zničení Státu Izrael v roce 1967. Mnohem méně informací má český čtenář k dispozici o tehdejší Československé lidové armádě, a to vzhledem ke skutečnosti, že stále není k dispozici syntéza poválečných československých vojenských dějin.9 Nejlepší přehled československých vojenských jednotek v srpnu 1968 tak dává mapová příloha s názvem „Rozmístění útvarů ČSLA v roce 1968“ v knize Daniela Povolného.10 Z jednotlivých druhů vojsk jsou k dispozici syntézy dějin spojovacího vojska,11 dějin výsadkového vojska12 a nástin dějin vojska protivzdušné obrany státu,13 z dějin jednotek pak historie 1. tankové divize a jí podřízených útvarů,14 dějiny 1. letecké divize15 a některých leteckých pluků.16 Zpracování dějin jednotlivých invazních armád je velmi proměnlivé, ale český čtenář má pouze zlomky informací, neboť téma bylo objektem zájmu československých historiků hlavně v 90. letech, kdy věrohodných informací rozhodně nebyl dostatek. Od té doby však zpracování vojenských dějin poválečného období našich bližších i vzdálenějších sousedů výrazně pokročilo. Pravděpodobně nejvíce informací lze v současné době získat o Národní lidové armádě bývalé Německé demokratické republiky.17 Solidní penzum dat lze získat také o Polském 9 Za syntézu rozhodně nelze považovat práci Československá lidová armáda v koaličních vazbách Varšavské smlouvy (květen 1955 – srpen 1968). Praha, MO ČR 2008, a to hlavně z důvodu minimálního rozsahu, takže většina informací je pouze stručně nadhozena. Lépe na tom není ani slovenská strana, jež má k dispozici také spíše maketu než syntézu, viz Štaigl, Jan – Štefanský, Michal: Vojenské dějiny Slovenska VI (1945–1968). Bratislava, Magnetpress 2007. 10 Povolný, Daniel: Vojenské řešení Pražského jara. Sv. 1. Praha, AVIS 2008, s. 144 až 149. 11 Burian, Martin – Rýc, Jiří: Historie spojovacího vojska. Praha, MO ČR 2007. 12 Bílek, Jiří: Ve vzduchu, na zemi i ve vodě. Praha, PIC MO 2009; Jirásek, David: Historie českých speciálních sil. Sv. 1–2. Praha, Mladá fronta 2015, 2017. 13 Vystavěl, Stanislav: Přes nás neproletí. Cheb, Svět křídel 2016. 14 Kubánek, Vladimír: Historie 1. tankové divize. Brno, Tribun EU 2012; týž: Historie útvarů 1. tankové divize. Slaný, VK 2012. 15 Havel, Jiří: O létání v Bechyni. Cheb, Svět křídel 2002. 16 Např. Dúbravčík, Jan: Dvacítka. Cheb, Svět křídel 2004; týž: Osmadvacítka. Cheb, Svět křídel 2007; Irra, Miroslav: Příběh Jižní eskadrony. České Budějovice, JČM 2014; Vystavěl, Stanislav: 11. stíhací „Invazní“. Cheb, Svět křídel 2006; a další. 17 Kopenhagen, Wilfried: Die Landstreitkräfte der NVA. Stuttgart Motorbuch Verlag 2003; Wenzke, Rüdiger: Nationale Volksarmee. Die Geschichte. München, Bucher 2014.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 7

05.06.2018 17:39:15

Úvod

lidovém vojsku,18 přičemž je k dispozici také několik prací o polské vojenské účasti v operaci Dunaj.19 Pozemní vojsko bývalé Sovětské armády a jeho poválečná historie je představeno v několika knihách skupiny vojenských historiků,20 ruský čtenář pak může získat další údaje jak v dějinách vojenských jednotek a uskupení, tak v dějinách jednotlivých druhů vojsk. Nejvíce dat o bývalé Sovětské armádě se v současné době nachází na různých webových stránkách, zaměřených na druhy vojsk či na jednotlivá uskupení a jednotky. Ruský zájemce má k dispozici i speciální web, věnovaný operaci Dunaj, který sice přináší mnoho údajů o této vojenské akci, ovšem český zájemce se vůči interpretaci bude zcela oprávněně vymezovat.21 Přes všechny výše uvedené údaje však rozhodně nemůžeme problematiku okupace ze srpna 1968 ani zdaleka považovat za uzavřenou. Některé informace mají sice komplexní charakter, ale zahrnují jen určitý časový či geografický výsek, další data jsou sice z časového hlediska úplnější, ale hloubka jejich záběru není dostačující. Až na výjimky stále nemáme dostatek biografických údajů, a to zvláště o nejvýznamnějších osobnostech okupačních armád, kde se naše znalosti omezují na stupeň hlavního velení a neúplně na armádní stupeň. Například životopisná data velitelů okupačních divizí až na výjimky k dispozici nejsou, o nižších velitelích nemluvě. Nemáme úplnou představu o celkovém nasazení zvláště Sovětské armády jak v operaci Dunaj, tak při vytváření krycích uskupení všech druhů vojsk, včetně strategických jaderných zbraní. Předkládaná publikace se snaží dosáhnout uceleného obrazu při vy užití všech možností, které naše i zahraniční odborná literatura (v tiště18 Kajetanowicz, Jerzy: Polskie wojska łądowe. Toruń, ECE 2004. 19 Kowalski, Lech: Kryptonim „Dunaj“. Udział wojsk polskich w interwencji zbrojnej w Czechoslowacji w 1968 roku. Warszawa, KiW 1992; Pajórek, Leszek: Polska a „Praska wiosna“. Udział Wojska Polskiego w interwencji zbrojnej w Czechoslowacji 1968 roku. Warszawa, Egros 1998. 20 Feskov, Nikolaj Ivanovič i kol.: Sovětskaja armija v gody „cholodnoj vojny“ (1945 až 1991). Tomsk, ITGU 2004; Feskov, Nikolaj Ivanovič i kol.: Vooružennyje sily SSSR posle Vtoroj mirovoj vojny: od Krasnoj Armii k Sovetskoj. Č. 1. Suchoputnyje vojska. Tomsk, INTL 2013. 21 Viz www.dunay1968.com.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 8

05.06.2018 17:39:15

Úvod

né i elektronické formě)22 nabízí. Téma okupace je omezeno na české země, Československou lidovou armádu dislokovanou v tomto prostoru a okupační vojska, jež daný prostor obsadila. Okupace je zpracována encyklopedickou formou s maximální snahou o předání uceleného a jednotného souboru informací. Encyklopedie dává k dispozici tři druhy hesel – vojenská, geografická a biografická, přičemž vojenská a biografická hesla okupačních sil jsou barevně odlišena. Všechny tři typy hesel mají přesně stanovenou jednotnou strukturu, umožňující vzájemné porovnání uvedených dat. Odkazy na další hesla jsou zvýrazněny podtržením. Vojenská hesla zahrnují jednak Československou lidovou armádu v srpnu 1968, jednak okupační síly, a to až po úroveň taktického svazku (u čs. vojska po stupeň divize a brigáda, u okupačních vojsk po stupeň divize). Prvotní součástí hesla je vždy informace o dislokaci a podřízenosti dané jednotky v srpnu 1968. Dále následuje jméno velitele a organizační struktura po stupeň vojenského útvaru s uvedením dislokace. Závěr tvoří u čs. vojska informace o příslušném okupačním svazku, který danou československou jednotku během operace Dunaj neutralizoval. U okupačních sil je uvedeno, v jakém složení byl daný svazek či svaz do operace Dunaj nasazen a která česká města a obce okupoval. Geografická hesla zahrnují města a obce v českých zemích v srpnu 1945. Jsou zde uvedena všechna krajská a okresní města, kromě nich pak všechny vojenské posádky o síle minimálně samostatného útvaru (pluk, samostatný prapor). Součástí těchto hesel je správní příslušnost k okresu a kraji v srpnu 1968, doplněná o počet obyvatel podle oficiálního sčítání lidu z roku 1961. Následují údaje o vojenské posádce v místě s přímým či nepřímým odkazem na nadřízený svazek. Na závěr je uveden svazek okupačních vojsk (převážně sovětský a polský), jenž město či obec v srpnu 1968 obsadil. Biografická hesla zahrnují hlavně představitele Československé lidové armády, a to z úrovně ústřední až po operační svazky. Základem 22 Kromě ruských webů lze doporučit český vysoce odborný web Vojenstvi.cz, který má nejrozsáhlejší penzum informací o poválečné československé armádě. Jeho správci, RSDr. Pavlu Minaříkovi, CSc., je autor povinen díkem za nezištné poskytnutí některých informací, jejichž samostatné archivní vyhledávání by práci na knize významně prodloužilo.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 9

05.06.2018 17:39:15

Úvod

je příjmení a jméno (případně titul), dosažený věk a hodnost v srpnu 1968. Následují informace o vojenském vzdělání, případné válečné zkušenosti a o předchozí velitelské praxi. Poslední zastávaná funkce před srpnem 1968 je zvýrazněna uvedením doby ustanovení. Na závěr je přidána informace o osudu dotyčného po okupaci, znamenající buď úspěšné zvládnutí prověrek a další vojenskou službu, nebo nucený odchod do zálohy a případnou rehabilitaci o dvě desetiletí později. Hesla okupačních vojenských představitelů jsou postavena obdobně. Publikaci doprovázejí rozsáhlé fotografické a mapové přílohy. Kaž dá z prvosledových okupačních divizí má svoji mapu, na níž je graficky přehledně ukázán prostor obsazený během operace Dunaj se všemi městy a obcemi, majícími v publikaci hesla. Fotografie zachycují většinu uvedených osobností, některé československé vojenské objekty a okupační jednotky ve vybraných městech. Zdrojem těchto fotografií je hlavně Vojenský ústřední archiv Praha, dále Česká tisková kancelář a agentura Profimedia, některé snímky pak byly převzaty z literatury uvedené v přehledu informačních zdrojů. PhDr. Jiří Fidler, Ph.D.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 10

05.06.2018 17:39:15

Bedřich, František

A Agalcov, Filipp Alexandrovič (68 let), sovětský maršál letectva. Důstojník letectva Sovětské armády z povolání. Absolvent Vojenské politické školy v Kyjevě (1925), Vojenské politické akademie v Leningradu (1932) a Vojenské pilotní školy v Kači (1934). Měl válečnou zkušenost politického komisaře velitelství letectva během španělské občanské války a velitele leteckého sboru během 2. světové války, mírovou praxi velitele leteckého sboru, velitele letecké armády, zástupce hlavního velitele vojenského letectva a inspektora vojenského letectva. V dubnu 1962 byl jmenován do funkce velitele Velitelství dálkového letectva, přičemž během operace Dunaj zároveň působil ve funkci zástupce hlavního velitele Skupiny „Sever“ pro letectvo.

B Bedřich, František, Ing. (56 let), generálmajor. Důstojník Rudé armády, důstojník pěchoty a generálního štábu z povolání. Absolvent Vysoké stranické školy v Gorkém (1932) a Vysoké školy válečné v Praze (1948). Měl válečnou zkušenost velitele pěší roty na východoevropském válčišti 2. světové války (v sovětské i československé exilové armádě). V poválečném období zastával funkce velitele oddílu dělostřelectva a vojenského přidělence v zahraničí. V listopadu 1950 se stal velitelem mechanizované divize, od prosince 1952 působil jako zástupce velitele vojenského okruhu, v říjnu 1955 byl jmenován zástupcem velitele střeleckého sboru, od října 1956 velel vojenské škole a od října 1964 stál v čele krajské vojenské správy. V červenci 1968 byl jmenován do funkce náčelníka Hlavní politické správy a náměstka ministra, přičemž tyto funkce zastával během okupace v srpnu 1968. Za postoje během operace Dunaj byl v listopadu 1969 dočasně postaven mimo službu, ovšem úspěšně prošel prověrkou a v březnu 1970 se stal vojenským přidělencem. V červnu 1972 byl poslán do zálohy.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 11

05.06.2018 17:39:15

Bechyně

Bechyně, vojenská posádka a vojenské letiště. Město v Jihočeském kraji, součást okresu Tábor. Při sčítání lidu v roce 1961 zde žilo 4 818 obyvatel. V srpnu 1968 se ve městě nacházela vojenská posádka, kterou tvořily velitelství První stíhací letecké divi ze, dále 9. stíhací letecký pluk, 31. prapor spojení a radiotechnického zabezpečení, 10. prapor radiotechnického zabezpečení, 31. letecké vojskové opravny (vše podřízeno veliteli 1. stíhací letecké divize), 10. letištní prapor (podřízen veliteli Třetí letecké technické divize), 2. letecký stavební prapor (podřízen veliteli Desáté letecké armády), 4. spojovací letka, 4. letecká technická opravna (obě podřízeny veliteli Středního vojenského okruhu) a další jednotky. Město bylo během operace Dunaj okupováno jednotkami sovětské Dvacáté tankové divize, vojenské letiště Bechyně ze vzduchu zablokovaly jednotky sovětské Šestnácté gardové stíhací letecké divize. Bělá pod Bezdězem, vojenská posádka. Město ve Středočeském kraji, součást okresu Mladá Boleslav. Při sčítání lidu v roce 1961 zde žilo 4 642 obyvatel. V srpnu 1968 se ve městě nacházela vojenská posádka, kterou tvořily 2. prapor potrubní dopravy pohonných hmot (podřízen veliteli První brigády potrubní dopravy po honných hmot) a další jednotky. Město bylo během operace Dunaj okupováno jednotkami sovětské Třicáté páté motostřelecké divize. Benešov, okresní město a vojenská posádka. Město ve Středočeském kraji, sídlo okresního národního výboru. Při sčítání lidu v roce 1961 zde žilo 9 774 obyvatel. V létě 1968 se ve městě nacházela vojenská posádka, kterou tvořily 79. motostřelecký pluk

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 12

05.06.2018 17:39:15

Bílina

(podřízen veliteli Deváté tankové divize), 49. cisternový prapor (podřízen veliteli Středního vojenského okruhu), 252. silniční prapor (podřízen veliteli Třicáté druhé silniční brigády), Okresní vojenská správa Benešov (podřízena náčelníkovi Krajské vojenské správy Praha) a další jednotky. Město bylo během operace Dunaj okupováno jednotkami sovětské Jedenácté gardové tankové divize. Beroun, okresní město a vojenská posádka. Město ve Středočeském kraji, sídlo okresního národního výboru. Při sčítání lidu v roce 1961 zde žilo 16 134 obyvatel. V létě 1968 se ve městě nacházela vojenská posádka, kterou tvořily 1. spojovací pluk, 4. měřičský dělostřelecký oddíl (oba podřízeny veliteli Západního vo jenského okruhu), Okresní vojenská správa Beroun (podřízena náčelníkovi Krajské vojenské správy Praha) a další jednotky, vojenská posádka se nacházela také v osadě Zdejcina. Město bylo během operace Dunaj okupováno jednotkami sovětské Čtrnácté gardové motostřelecké divize. Bílek, vojenská posádka. Osada ve Východočeském kraji, součást města Chotěboř. V srpnu 1968 se v obci nacházela vojenská posádka, kterou tvořily 17. automobilní prapor (podřízen veliteli První automobilní brigády), 52. dělostřelecká základna (podřízena náčelníkovi Správy raketového vojska a dělostřelec tva) a další jednotky. Bílina, vojenská posádka. Město v Severočeském kraji, součást okresu Teplice. Při sčítání lidu v roce 1961 zde žilo 13 726 obyvatel. V srpnu 1968 se ve městě nacházela vojenská posádka, kterou tvořilo velitelství Druhé automobilní bri gády, 54. silniční prapor (podřízen veliteli Páté silniční brigády) a další jednotky. Město bylo během operace Dunaj okupováno jednotkami sovětské Čtrnácté gardové mo tostřelecké divize.

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 13

05.06.2018 17:39:15

OKUPACE 1968 Jiří Fidler Obálku navrhla a zhotovila Gabriela Janovská Redigoval David Lancz Odpovědný redaktor Filip Hladík Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 224 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9903. publikaci Sazba Pavel Hogen, Horní Jiřetín Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Okupace_1968_15_(imprimatur).indd 224

05.06.2018 17:39:42