0040058

SABINE EBERTOVÁ

Mecˇ a Koruna

% M L A DÝ SOKOL Druhý díl středověké trilogie

IKAR

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 3

1.2.2019 9:14:49

Sabine Ebert SCHWERT UND KRONE Der Junge Falke Copyright © 2017 by Verlagsgruppe Droemer Knaur GmbH & Co. KG, Munich, Germany The book has been negotiated through AVA international GmbH, Germany www.ava-international.de www.sabine-ebert.de Alle Rechte vorbehalten Jacket layout © ZERO Werbeagentur, München Jacket illustration © FinePic, München/shutterstock Cartographer © M. Eng. Thomas Zimmermann and Andreas Kowanda Translation © 2019 by Dagmar Hoangová ISBN 978-80-249-3790-8

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 4

1.2.2019 9:14:49

Dramatis Personae Historicky doložené osoby děje Štaufové Konrád, kdysi protikrál, potom římsko-německý král jako Konrád III. Jindřich Berengar, jeho starší syn, v deseti letech zvolen králem a spoluvládcem Fridrich, jeho mladší syn (později Fridrich z Rothenburgu) Fridrich II. Štaufský, vévoda švábský (Jednooký), Konrádův starší bratr a kdysi čekatel na trůn Anežka ze Saarbrückenu, jeho druhá manželka Fridrich III., jeho syn z prvního manželství s Juditou Welfskou (později známý jako římsko-německý král a císař Fridrich I. Barbarossa) Adéla z Vohburgu, jeho první manželka Světští spojenci Jindřich Babenberský zvaný Jasomirgott, Konrádův nevlastní bratr, vévoda bavorský a markrabě rakouský (později vévoda rakouský) Markwart z Grumbachu, Konrádův důvěrník hrabě Ulrich z Lenzburgu hrabě Bernhard z Plötzkau Kunigunda, jeho manželka Hrabě Sizzo ze Swarzburgu-Käfernburgu markrabě Gottfried z Vohburgu, markrabí z Norimberka a Adélin příbuzný

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 5

1.2.2019 9:14:49

Welfové Jindřich Lev, vévoda saský Klementina Zähringenská, jeho první manželka Welf VI., mladší bratr čekatele na trůn Jindřicha Pyšného, zesnulého v roce 1139, strýc a rádce Jindřicha Lva Uta z Calwu a Schaeunburgu, jeho manželka Welf VII., jeho syn Světští spojenci vévoda Konrád I. z Zähringenu hrabě Adolf II. ze Schauenburgu, Holsteinu a Stormarnu hrabě Jindřich z Weidy, rádce Jindřicha Lva hrabě Hermann z Lüchowa, rádce Jindřicha Lva

Askánci Albrecht z Ballenstedtu, markrabě Severní marky, hrabě z Ballenstedtu, kdysi vévoda saský (později markrabě braniborský) zvaný Albrecht Medvěd Žofie z Winzenburgu, jeho manželka Otto, Hermann, Adalbert, Dietrich, Siegfried, Jindřich a Bernhard ‒ jejich synové Hedvika, jejich dcera Světští spojenci hrabě Otto z Hillerslebenu, Albrechtovi blízký člen družiny hrabě Hermann z Winzenburgu, Žofiin bratr

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 6

1.2.2019 9:14:49

Wettinové Konrád z Wettinu, markrabě míšeňský a lužický (později Konrád Veliký) Ota, jeho nejstarší syn (později markrabě Ota Bohatý) Dietrich, jeho druhorozený syn (později markrabě Dietrich z Landsbergu) Dobroněga, jeho manželka, sestra polského vévody Dedi, Jindřich, Fridrich ‒ další synové Oda, Berta, Gertruda, Adéla, Agnes, Žofie ‒ jeho dcery hraběnka Mathilda ze Seeburgu, jeho sestra hrabě Konrád ze Seeburgu, Mathildin nejstarší syn Werner z Brehny, Konrádův maršál Radebot míšeňský, ministeriál

Ludowingové lantkrabě Ludvík Železný Judita, dcera vévody Fridricha II. Švábského, jeho manželka (později Jutta Švábská)

Slované Niklot, kníže Obodritů Pribyslav a Vertislav, jeho nejstarší synové Pribyslav zvaný Jindřich, kníže (dříve král) Braniborska a Špandavy Petrissa, jeho žena Jacza, jeho synovec, kníže z Köpenicku Agata, jeho manželka, dcera hraběte z Vratislavi Piotra Wlostovice

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 7

1.2.2019 9:14:49

Duchovenstvo Albero z Montreuil, trevírský arcibiskup Ota, biskup ve Freisingu, nevlastní bratr Konráda Štaufského Opat Wibald ze Stabla a Corvey, vedoucí královské kanceláře, benediktin Jindřich, mohučský arcibiskup a říšský místodržící Anselm, biskup v Havelbergu Arnold, kapitulní probošt v Kolíně, kancléř (později kolínský arcibiskup) Bernhard z Clairvaux, opat v Clairvaux a kazatel vyzývající ke křížovému tažení, cisterciák Udo, biskup v Naumburgu Eberhard, biskup v Bamberku Wichmann, nejdřív kapitulní probošt, potom biskup v Naumburgu (později arcibiskup v Magdeburgu), syn Mathildy ze Seeburgu a synovec markraběte z Míšně a Lužice Rahewin, písař Oty z Freisingu Helmhold, kronikář (později Helmhold z Bosau)

Byzantská říše Manuel I. Komnenos, císař Irena, jeho císařovna, pod jménem Berta ze Sulzbachu nejdřív švagrová, potom adoptivní dcera Konráda III. Theodora, Manuelova neteř a nevěsta Jindřicha Jasomirgotta Prosuch, vrchní velitel jednotek, které měly z Manuelova pověření chránit domorodé obyvatelstvo před křižáckými vojsky Hrabě Alexandr z Graviny a Demetrius Macrembolites, vyslanci a diplomaté v Manuelových službách

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 8

1.2.2019 9:14:49

Francie Ludvík VII., král Odon z Deuilu, benediktin, jeho rádce a zpovědník, důvěrník opata Sugera a kronikář (později opat ze Saint-Denisu)

Dánsko Sven, syn dánského krále (později Sven III. Dánský, Sven Grate) Knut Magnusson, se Svenem spoluuchazeč o trůn

Polsko vévoda Boleslav IV. (zvaný Kučeravý) vévoda Měšek III. (zvaný Starý), jeho bratr Vladislav II. (zvaný Vyhnanec), jejich starší bratr, švagr krále Konráda, po pokusu zbavit bratry moci v exilu v Altenburgu

Důležité fiktivní osoby Ulrich z Lautersteinu, králův důvěrník Christian, páže na dvoře míšeňského markraběte a syn popraveného trubadúra Lukiana Hanka, jeho matka Josefa, léčitelka v Míšni přezdívaná Stará kmotra Helmhold ze Steinau, velitel hradu Plötzkau Hugo z Rottfelsu, rytíř ve službách hraběte z Plötzkau Isa, jeho žena Roland z Weißbachu, rytíř ve službách hraběte z Plötzkau Judita, jeho žena

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 9

1.2.2019 9:14:49

Sardinie

Korsika

Pád

Papežský stát

Budín

království

Sáva

Vídeň

Sicilské

Benátská republika

Řezno

Du odchod naj Konráda III. polovina května 1147

Římsko-německá císařská říše

Říše Almorávidů (od r. 1147 říše Almohadů)

Aragonské království

království Francie

Loira

Špýr

na

Du

Plovdiv ca

Mari

březen 1148

Efez

konec 1147

r

ěp

Dn

polovina listopadu 1147

Antalya

ká ijs e lik ni Ki rmé A

ak irm

Fátimovský chalífát

zil Ki

Rúmský sultanát

K u m á n ů

Iconium (Konya)

říjen 1147

Filadelfie Laodicea

Říše

Dorylaeum

Nikaia

Konstantinopol

Konrád III. polovina září 1147 Ludvík VII. začátek října 1147

š e Ř í

Adrianopel (Edirne)

Gallipoli

Sofie

Pečeněhovéj

Branice

Byzantská říše

Niš

Bělehrad

království Uhry

Kyjevská říše

ijsk

Mety

odchod Ludvíka VII. konec května 1147

a

Rhôn

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 10

Jeruzalémské království

koncil červen 1148

Eu f ra t

1148

Zengího říše

Tigris

Gruzínské království

Tripolis Tripolské hrabství Damašek obléhání červenec Akko

Antiochia

och

10 An ti

tví

a

žec

Sein

ék ní

Rúr

1.2.2019 9:14:50

Moc nespočívá jen na mečích, zlatě, vznešených jménech a titulech.

Je založena především na lžích, intrikách a zastírání, na bezpodmínečném přání mocných obhájit a rozšířit za každou cenu svou vládu.

Dokonce i úhlavní nepřátelé uzavírají kvůli tomu účelové svazky.

Lid, který za to platí potem, krví a smrtí, neví nic o tajných čachrech. Vidí jen zlatě se lesknoucí insignie nebo zkrvavené nástroje. Nabádají ho, aby se poslušně podřídil. Čím víc strachu mu naženou, tím ochotněji poslechne ‒ a bude trpět.

Existuje ještě naděje?

Má rozum šanci, když už se na lásku pohlíží jako na bezvýznamnou?

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 11

1.2.2019 9:14:50

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 12

1.2.2019 9:14:50

PRVNÍ DÍL

% PONECHÁNA SAMA

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 13

1.2.2019 9:14:50

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 14

1.2.2019 9:14:50

Hořká zima Kunigunda a Bernhard z Plötzkau; hrad Plötzkau, konec února 1147

M

ladá hradní paní netrpělivě hleděla za manželem, který se dvěma desítkami průvodců a štěkající smečkou psů projel bránou, aby se vydal na lov v lesích. Zpod kopyt koní vystřikovala sněhová břečka, psi s kraválem utíkali o závod.

Ve vesnici v podhradí už dávno nebyli žádní psi. Po dvou le­tech neúrody byli do jednoho zabiti a snědeni. Stejně jako kočky, krysy a všechna zvířata, která mohli obyvatelé v močálu tajně chytit.

Teď se vesničané živili hořkou moukou ze žaludů. Mnozí tuto zimu zemřeli, především děti, starci a těhotenstvím vyčerpané ženy. Nikdo nemohl být pohřben, protože země byla zmrzlá.

Chladem ztuhlá mrtvá těla ležela naskládaná v nejzazším rohu hřbitova. „Pomodleme se, aby se hrabě Bernhard a jeho muži vrátili s bohatou kořistí,“ řekla Gunda třem mladým šlechtičnám, které se také loučily s loveckou společností.

Potřebovali divočinu nejen proto, aby přišlo v následujících dnech na stůl maso, ale i kvůli pořízení zásob. Zanedlouho se její choť vydá skoro se všemi muži svého hrabství na křížovou výpravu do Svaté země a nechá ji tu samotnou s příliš málo bojovníky, aby ochránili ty, kteří zůstanou, bez jediného feniku stříbra a takřka bez osiva. Kvůli nedostatku mužů a tažných volů se budou muset zapřáhnout do pluhů rolnické ženy.

Agnes, Judita a malá Isa, mladé manželky Bernhardových rytířů, které ji doprovodily na nádvoří, souhlasně zamumlaly a celé promrzlé přešlapovaly z nohy na nohu. Letošní únor se 15

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 15

1.2.2019 9:14:50

vyznačoval mokrým chladem, který pronikal do morku kostí.

A odjezd na lov se jako vždy protáhl. „Pojďte, máme práci!“ vyzvala Gunda ‒ neboli hraběnka Kunigunda z Plötzkau, jak zněla její plná hodnost a jméno ‒ své společnice.

Jakmile rytíři zmizeli z dohledu, rázně se otočila na podpatku. Hrabě se určitě nevrátí dřív než za soumraku. Měla tedy dost času dělat to, co si předsevzala, aniž byla svým manželem obviněna z přehnané měkkosrdcatosti, jak to pohrdavě nazýval.

Kráčela mokrým, špinavým sněhem k hradnímu paláci. Šlechtičny zimomřivě zachumlané do plášťů ji následovaly.

Kunigunda z Plötzkau byla nápadně krásná mladá žena sotva starší než dvacetiletá s lesklými černými vlasy a pravidelnými rysy, na nichž spočíval většinou náznak smutku. Ve třinácti letech ji provdali za mnohem staršího hraběte Bernharda, aby zachoval v nadcházející válce králi věrnost.

O málo později vypálilo vojsko magdeburského arcibiskupa rodinné sídlo hraběte z Plötzkau. Díky Gundinu zákroku nebyli žádní mrtví a všichni přítomní si zachránili nějaký majetek.

Zničení hradu ale nemohla zabránit. Jak taky s hrstkou bojeschopných mužů, které jí hrabě zanechal? Zazlíval jí to dodnes.

Devět let po požáru byl hrad pořád ještě staveniště. Byly vybudovány nové palisády, stejně tak i několik budov ze dřeva a hrázděného zdiva a palác, v němž bydlela Gunda s hrabětem Bernhardem. Nový bergfrit bude dokonce z kamene, nástup zimy ale práce na něm přerušil. Kameník s pomocníkem už jen otesávali kvádry, které budou moct použít při stavbě, až ustanou noční mrazy.

Pravidelné údery dláty se rozléhaly nádvořím a mísily se s hla­sitými rozkazy a řinčením mečů. Helmhold, starý a tvrdohlavý rytíř, dohlížel na cvičení ozbrojenců a panošů, kteří budou doprovázet jejího chotě do Svaté země. „Vytvořit štítovou hradbu!“ vykřikl právě a muži, z nichž přes panující chlad stékal pot, se postavili do dvou řad proti sobě s dřevěnými štíty přitisknutými tak těsně, že vznikla zeď.

16

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 16

1.2.2019 9:14:50

Gunda cítila v zádech Helmholdovy opovržlivé pohledy, když pokračovala v chůzi.

V komnatě ji uvítalo teplo krbového ohně. Bylo to tak příjemné! „Pomoz mi převléknout se do jiných šatů,“ požádala mladou služku Anni, která ji a šlechtičny provázela.

Hrabě Bernhard, skoro šedesátiletý muž pocházející z dobré rodiny, kladl velký důraz na to, aby jeho manželka nosila na znamení svého stavu šaty zářivých barev s výšivkami nebo tkanými portami a širokými rukávy podle francouzské módy.

Na tom nešetřil, přestože si musel na znovuvybudování hradu půjčit peníze od magdeburských židů a přípravy na křížové tažení spolykaly spoustu stříbra.

Pro její momentální záměr se ale nehodil drahocenný bliaut.

Nechala se zašněrovat do modrých plátěných šatů, jejichž rukávy si mohla ohrnout přes šaty spodní. Kožešinou podšitý plášť z nejjemnější látky, v němž se loučila s hrabětem odjíždějícím na lov, nařasila Anni na dřevěnou tyč u ohniště, aby zmáčený lem uschl. Později ho vykartáčuje. Na cestu do vesnice přehodila své paní přes ramena jednodušší, přesto pěknou pelerínu se širokými, tkanými lemovkami.

Gunda se lítostivě podívala na vyklenuté břicho své služky, která nebyla starší než ona, čekala už ale se svým manželem Paulem, jedním z lučištníků, třetí dítě. Také Judita a Isa, které se účastnily loučení s lovci, nosily pod srdcem dítě. Jak jim Gunda záviděla!

Za devět let manželství se neukázala ani jediná známka těhotenství, ačkoli její manžel netoužil po ničem víc než po dědici.

Bez potomků jeho rodová linie vymře, protože byl poslední toho jména.

Také proto oznámil hrabě z Plötzkau o vánočním dvorském dnu ve Špýru, kde kázal slavný Bernhard z Clairvaux, a dokonce i král přijal kříž, svou účast na křížové výpravě. V naději na dědice. Navíc to vyřešilo jeho tíživé finanční problémy. Přijetí kříže znamenalo odklad všech dluhů a prominutí úroků za peníze, které si u židů vypůjčil.

17

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 17

1.2.2019 9:14:50

Gunda měla pocit, jako by ji zasáhl blesk, když se její choť najednou s hlasitým výkřikem Za Boha! začal prodírat kupředu a převzal z rukou uctívaného opata červené pruhy látky, aby si je nechal přišít na plášť.

Nemilovala Bernharda. Nikdy ho nemilovala, často se ho navíc bála, především v prvních letech manželství. Přesto pro ni nebylo úlevou, že na neurčitou dobu odjede a možná se už nevrátí.

V jeho přítomnosti se nikdo neodvážil zpochybňovat její postavení a otevřeně jí předhazovat neplodnost, přestože hrabě Bernhard nezplodil ani se svými dřívějšími manželkami žádné dědice. Až bude ale pryč…

Před devíti roky, když obléhalo hrad obrovské vojsko, se už musela prosadit sama proti nepřátelství ve vlastních zdech: proti veliteli hradu, správci a zbabělému kaplanovi, proti místním šlechtičnám, proti všem, kteří ji považovali za hloupé dítě.

Teď už jí nebylo třináct a měla na hradě spojence. Agnes, Juditu, a především Isu, jejichž manželé vstoupili jako rytíři do Bernhardových služeb až po zničení starého hradu.

Mezitím na ní ale ulpěla skvrna bezdětnosti natolik, že většina důvěrníků hraběte na něj naléhala, aby ji zapudil.

A vyhlídka, že přece jen ještě otěhotní, než se manžel vydá v květnu na křížové tažení, byla tatam, protože když se po Vánocích vrátili ze setkání dvora ve Špýru, opustil její komnatu a společnou postel. Pokoj, v němž se převlékala na cestu do vesnice.

Měla tu ponižující scénu najednou znovu před očima.

Dorazili k Plötzkau promrzlí a vyčerpaní dlouhým, namáhavým cestováním v hlubokém sněhu. Poslali napřed rytíře, kteří měli ohlásit jejich příjezd.

Při jídle v síni se vším osazenstvem hradu oznámil hrabě svůj úmysl následovat krále Konráda Štaufského na křížovou výpravu do Svaté země, aby dobyli na Saracénech zpátky Edessu.

Někteří jeho rytíři prohlásili, že jsou připraveni ho tam doprovodit. Než ale její manžel ukončil hostinu, přikázal svému 18

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 18

1.2.2019 9:14:50

správci, aby mu přichystal vlastní místo na spaní, protože jako poutník nemůže sdílet lože se svou manželkou. „Jak jste mě mohl tak ztrapnit?“ zeptala se šokovaná Gunda.

Netoužila ani v nejmenším po jeho nočních pozornostech, naučila se je ale za léta jejich manželství snášet. Byla to nejen její povinnost, ale i cena za dítě, které si toužebně přála.

Naděje na ně byla jen v tom. A řeči na hradě budou nesnesitelné, když se hrabě začne své ženě vyhýbat. „Pro poutníky platí slib cudnosti,“ odsekl Bernhard. „Ale až od okamžiku, kdy vaše cesta začne,“ namítla Gunda. „Do té doby uplyne ještě víc než čtvrt roku. Možná nás Všemohoucí jako poděkování za vaši ochotu přijmout kříž požehná dítětem.“ Klesla dokonce v hale před manželem na kolena a sepjala ruce, on ji ale před očima všech odstrčil. „Nepokoušej se mě svádět!“ obořil se na ni. „Bůh nás trestá za naše hříchy bezdětností, neúrodami, neblahými znameními na obloze a pádem Edessy. Musíme činit pokání. Po mém návratu nám Pán požehná dětmi a bohatou sklizní. Vzpomeň na zázraky, které způsobil opat z Clairvaux ve Špýru!“ Ty se postaraly o velký rozruch. Nejen skutečnost, že král přijal kříž, což ještě před dvěma dny odmítl, a že to udělal i jeho mladý synovec Fridrich Švábský, který byl krátce zasnouben s Gundinou přítelkyní z mládí Adélou z Vohburgu, ale i pozoruhodná vyléčení, jichž opat Bernhard docílil: slepec, jemuž se znenadání vrátil zrak, ochrnutý, který mohl opět chodit…

Od té doby byli lidé kolem ní jako posedlí. Nejenže chtěli provázet jejího manžela na křížové výpravě skoro všichni rytíři, ale i ozbrojenci, pacholkové a polovina vesničanů. Doufali, že si v boji proti Saracénům vydobudou slávu, věčnou spásu duše, odpuštění hříchů a bohatou kořist ‒ nebo prostě jen uniknou bídě a hladomoru.

Gunda se snažila setřást zahanbující vzpomínku, když s Anni vstoupila do kuchyňského domu, dřevěné stavby, která stála kvůli nebezpečí požáru v určité vzdálenosti od ostatních budov.

19

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 19

1.2.2019 9:14:50

„Jako vždy, urozená paní?“ zeptal se mistr kuchař, malý, ale silný muž s řídkými vlasy zakrytými čepcem.

Gunda přikývla. Koš s krajíci chleba, které sloužily rytířům při večeři jako podložka pod maso, byl už připraven. Na ohni sporáku se z ohryzaných kostí vařil vývar. „Jsou toho dva plné kotle. K tomu pár džbánů piva a korec ječmene.“ Při spatření správcovy manželky, která právě vešla, aby čmuchala kolem Gundy, kuchař zaváhal. Zákeřná Gepa a její sestřenice, žena rytíře z Grünbachu, považovaly mladou hradní paní za kořeny všeho zla, které Plötzkau v posledních letech postihlo. „To se hraběti nebude líbit…,“ pronesl nesměle. „Dobročinnost patří k povinnostem a ctnostem šlechtice,“ namítla Gunda ostře a dívala se přitom na Gepu, která vystrči­ la špičatou bradu a stiskla tenké rty, protože se neodvažovala odporovat.

Neměla ráda tu nenávistnou ženu. Ona a její muž se chovali jako ztělesněná poctivost, ani v nejmenším však takoví nebyli.

Hrabě Bernhard jim ale bohužel důvěřoval a ponechal je v úřadu i po zničení hradu. „Samozřejmě, hraběnko, samozřejmě,“ ujišťoval kuchař kvapně Gundu za hlubokých poklon. „Dejte všechno naložit, hned vyrazím!“ přikázala. Věděla, že bude Gepa počítat každé sousto a každý džbán, aby mohl její manžel podat hraběti podrobné hlášení.

Potom se vydala do komory, kde se uchovávaly sušené byliny, pruhy plátna a léčivé nápoje. Když místní léčitelka bez nástupkyně zemřela, postarala se Gunda, aby byly její zásoby dopraveny na nově vznikající hrad. Od hradní paní se mimo jiné očekávalo, že v případě nouze obváže rány a vyléčí horečku, není-li nablízku žádná mastičkářka, ranhojič nebo medikus.

Anni věděla, co má zabalit do koše. Podnikaly koneckonců skoro každý den takovou cestu do osady v podhradí.

20

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 20

1.2.2019 9:14:50

Na nádvoří už čekali její průvodci: Judita, Isa a Agnes, dva kuchtíci, kteří měli táhnout saně s hrnci rychle chladnoucího vývaru, krajíci chleba a konvemi piva, a šest zbrojnošů.

Na ozbrojeném doprovodu její manžel trval, když šla za chudými a nemocnými do vsi pod hradem. Bída byla tak hrozná, že dřív nebo později přestanou vesničané trpělivě čekat, až hradní paní rozdělí polévku a chléb, a vezmou si násilím, co potřebují. Oni nebo spíš nesčetné bandy surových, hladových chudáků stojících mimo zákon, které táhly zemí. „Daly jsme dohromady nějaké staré haleny, nohavice a zbytky vlny,“ hlásila s popotahováním nosem sedmnáctiletá světlovlasá Judita, jejíž manžel k jejímu velkému zármutku přijal také kříž.

I teď měla oči zarudlé od pláče. Zanedlouho přivede na svět dítě, bude-li jí Panna Marie milostivá. Z pomyšlení, že by nemuselo svého otce nikdy spatřit, jí pukalo srdce.

Sotva třináctiletá Isa byla na rozdíl od ní hrozně ráda, že její mnohem starší, hrubý muž odjede. Ze strachu z něho to však moudře skrývala. A strach měla také ze slehnutí. Právem, protože byla ještě příliš mladá a útlá, aby mohla bez problémů donosit dítě.

Agnes, v třiadvaceti letech nejstarší z nich a už trojnásobná matka, vzala obě mladší láskyplně do náruče, otřela Juditě slzy a něžně pohladila Isu po tváři. Její manžel zůstane v Plötzkau, protože přišel ve válce o polovinu pravé ruky. „Pojďme konat dobrý skutek!“ vybídla Gunda těhotné. „Všemo­houcí nás za to odmění.“ Cesta byla rozblácená. Přestože si na boty připevnila dřevěné podložky, zapadaly jí při každém kroku do bahna. Lem šatů měla už při příchodu do vesnice nad kotníky mokrý.

Když dorazili do osady, všimla si jako pokaždé v posledních týdnech ticha. Neštěkali tam psi, nemečely kozy, nedováděly děti. Jen z jedné chýše se ozýval nářek kojence.

Vzápětí ho ale přehlušilo úpěnlivé volání vesničanů, kteří se jí v naději na jídlo vlekli vstříc.

21

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 21

1.2.2019 9:14:50

„Bůh vám žehnej, dobrá paní!“ „Krajíček chleba pro mé děti, prosím! Pláčou hlady!“ Gunda přenechala svým průvodcům, aby pokud možno spravedlivě rozdělili almužnu, v první řadě dětem.

Vesničanky upoutané na lůžko navštíví s Anni. Od manželek rytířů nemohla očekávat, že vkročí do stísněných a zakouřených chatrčí, kde byla bída stálým hostem.

Nejstarší obyvatel vesnice hlásil zarmouceně: „V noci zemřelo i Bertino nejmladší. Stará Hilda už nemůže vstát. Z těch, co mají horečku, se ale nikdo od vaší včerejší návštěvy se životem nerozloučil. Bůh vám za to požehnej!“ Gunda se chopila košíku s tinkturami, Anni sáhla po malém kotlíku s vývarem.

Nejdřív zamířily do nakloněné chýše, kde žila Berta s jedním z pacholků od koní. Žena s propadlými tvářemi ležela zkroucená v posteli s mrtvým kojencem po boku. Dvě její děti už během zimy s hluboko zapadlýma očima a nafouklými břichy zemřely.

Teď tedy i její nejmenší, jemuž nebyly ani tři měsíce.

Gunda přistoupila blíž a položila truchlící ženě ruku na tvář, na které měla velké mateřské znaménko. „Je mi to líto. Pošlu pátera Johanna, aby pronesl modlitbu,“ pronesla tiše.

Berta se rozplakala. „Bůh nás trestá za naše hříchy. Blíží se konec světa,“ vzlyka­la. „Musíme přinést oběti za blaho našich duší a duše mých nevinných dětí. Proto se vydám s manželem na svatou pouť.“ Gunda ohromeně hleděla na ženu vyhublou na kost. Její muž potáhne jako podkoní s hrabětem Bernhardem do Svaté země.

Ale Berta?

Bylo běžné, že ženy provázely se zásobovacími oddíly vojsko.

Vdané spravovaly mužům prádlo a vařily, většinou to ale byly děvky. Přesně ten osud hrozil Bertě, kdyby její muž přišel cestou o život. Pokud sama nezemře mnohem dřív na vyčerpání. „Jsi příliš slabá, abys podstoupila takovou námahu,“ namítla Gunda.

22

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 22

1.2.2019 9:14:50

„Nemám už co ztratit a můžu získat věčné blaho duše,“ opáčila Berta apaticky.

Chce za svými dětmi, uvědomila si mladá hradní paní. A já ji nemohu zadržet, protože by mě nařkli, že zrazuji víru, a mělo by to pro mě hrozné následky. „Nejdřív musíš načerpat síly,“ řekla přísně Gunda a položila na stoličku vedle postele dva krajíce chleba a nalila do poháru vývar, v němž plavalo dokonce pár maličkých kousků masa. „Vypij to!“ nařídila Bertě.

Anni navršila na její pokyn na doutnající oheň několik suchých větví. Gunda si předsevzala, že přikáže Bertinu muži, aby nasbíral dřevo a donesl vodu, protože jeho žena je na to moc slabá. Na hradě dostával dokonce i pacholek v tuto dobu lepší jídlo než kdokoli ve vesnici, denně mísu jáhlové kaše nebo polévku z řepy a zelí.

Hradní paní trvala na tom, že Berta musí vypít vývar a sníst kousek chleba před jejíma očima.

Pak ji nechala na loži jejímu smutku a navštívila starou Hildu, která upadla při sběru dřeva a poranila si nohu.

Gunda ještě ani nerozvázala obvaz a už cítila hnis. „Ohřej vodu!“ obořila se na Hildinu snachu. „Měli byste se s manželem o matku lépe starat!“ „Ano, paní,“ přikývla otrhaná žena poslušně, její obličej ale mluvil jasně: Bude o jedlíka míň, když stařena zemře.

Gunda vymačkala hnis, vymyla ránu, nakapala na plátno heřmánkový odvar a znovu nohu ovázala. Pak nalila i staré ženě vývar a nařídila, aby ho před ní za žádostivých pohledů snachy vypila. Čekala ji cesta za všemi, které trápil kašel a horečka. Měla ještě trochu omanové tinktury, takže mohla dělat studené i teplé zábaly. Na obklady z cibule vařené v medu však zásoby nestačily. Víc ale nesměla z hradu dát, aniž by na sebe přivolala manželův hněv.

Do další sklizně zbývalo ještě několik měsíců a oni už neměli skoro žádné osivo. Ještě jich pár zemře, především děti a nemocní s horečkou.

23

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 23

1.2.2019 9:14:50

SABINE EBERTOVÁ

Mecˇ a Koruna MLADÝ SOKOL Z německého originálu Schwert und Krone. Der junge Falke, vydaného nakladatelstvím Knaur Verlag. Ein Unternehmen der Droemerschen Verlagsanstalt Th. Knaur Nachf. GmbH & Co. KG v Mnichově v roce 2017, přeložila Dagmar Hoangová Předsádky zhotovil M. Eng. Thomas Zimmermann Mapu křížové výpravy vytvořil Andreas Kowanda Rodokmeny sestavil Stefan Auert-Watzik Ilustrace na obálce Fine Pic/shutterstock Originální obálku s použitím layoutu ZERO Werbeagentur upravila Soňa Šedivá Odpovědná redaktorka Ivana Parkmanová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 504 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 420. publikaci Sazbu zhotovil Vladimír Fára Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

MEC_A_KORUNA_2-Mlady_sokol.indd 504

25.2.2019 12:32:08