^
-
-
H ve zd k z Jah odove farmy
-
Ella Moonheartova
Kocka Mina_5.indd 3
27.02.20 16:25
KITTY’S MAGIC: STAR THE LITTLE FARM CAT Text copyright © Hothouse Fiction Ltd 2017 Illustrations copyright © Dave Williams 2017 All rights reserved. Translation © Lucie Šavlíková, 2020 ISBN 978-80-242-6541-4
Kocka Mina_5.indd 4
27.02.20 16:25
Kapitola 1 „Ještě jednou se vyspím a jsou prázdniny!“ prohlásila Mína Kimurová. „Snad se mi bude na farmě u tety Wendy líbit.“ Babička se na ni podívala. „Vidím, že jsi z toho trochu nervózní, Míničko,“ řekla jí vlídně. „Ale vsadím se, že si to tam zamiluješ! Na farmě Jahodová je krásně!“ 5
Kocka Mina_5.indd 5
27.02.20 16:25
Byl začátek léta a Mína pomáhala babičce v obchůdku na Willow Street. Rodiče museli odjet do Japonska, odkud Mínin tatínek s babičkou pocházeli. Nakupovali tam spoustu drobného zboží, které pak prodávali ve svém obchodě. Míně se po nich stýskalo, ale zůstat s babičkou bylo moc prima. Jenomže zítra měla Mína odjet na Jahodovou, k tetě Wendy a strýčku Gregovi. Na opravdovou farmu! Maminka jí vyprávěla, že tam mají hodně krav a koní, kurníky se slepicemi a veliké pole poseté jahodami, podle kterých dostala farma svoje pěkné jméno. Na Jahodovou se jelo několik hodin vlakem a Mína tam ještě nikdy 6
Kocka Mina_5.indd 6
27.02.20 16:25
nebyla. Vlastně nikdy nikde nebyla sama bez rodičů nebo babičky. „Budeš pryč jenom tři dny a tetička se strýčkem se o tebe dobře postarají, neboj,“ uklidňovala ji babička. „Navíc tam bude tvůj bratranec Max. Určitě se z vás hned stanou nejlepší kamarádi. Budeš se tam mít jako v ráji.“ Mína přikývla, ale stejně z toho byla trochu nesvá. Moc se na farmu těšila, i na Maxe a tetu se strýčkem… ale připadalo jí to hrozně daleko od domova, od babičky a nejlepší kamarádky Julie, se kterou předchozí roky trávila úplně celé letní prázdniny. Babička se na Mínu usmála a v očích jí zablýsklo. „Vím, co ti zvedne náladu,“ 7
Kocka Mina_5.indd 7
27.02.20 16:25
8
Kocka Mina_5.indd 8
27.02.20 16:25
řekla. „Na Jahodové je spousta zvířat – a mají tam i kočku!“ „Vážně?“ rozzářila se Mína a zakřenila se na babičku. „Venkovskou kočku jsem ještě nikdy neviděla. Řekla bych, že se mi na Jahodové bude líbit!“ Když večer zavřely obchod, zeptala se Mína babičky, jestli může jít ještě na chvíli ven. „Samozřejmě, Míničko,“ odpověděla babička. „Však vím, že se musíš rozloučit se svou druhou nejlepší kamarádkou! Ale nezdržuj se moc dlouho, zítra nás čeká dlouhá cesta.“ Mína se usmála. S Julií se totiž rozloučila už během dne. Babička měla na 9
Kocka Mina_5.indd 9
27.02.20 16:25
mysli její nejlepší čtyřnohou kamarádku. Mína vlepila babičce pusu na tvář a odběhla do zahrady. Rychle se rozhlédla, jestli ji nevidí nikdo ze sousedů. Pak vzala do ruky přívěsek s vyrytým obrázkem kočky, který měla na krku, a pomalu odříkala magická slůvka: „Místo rukou tlapky, místo prstů drápky.“ Zavřela oči a čekala. Nejdřív ji začaly brnět prsty u nohou, pak chodidla a potom celé nohy. Mína se zakřenila, jak jí ten zvláštně lechtivý, bublavý pocit projel celým tělem. Už ho sice zažila mnohokrát, pořád si na něj ale tak docela nezvykla. Když ji to přešlo, otevřela Mína oči a rozhlédla se kolem sebe. Dub i zahradní 10
Kocka Mina_5.indd 10
27.02.20 16:25
domek na opačném konci trávníku jí najednou připadaly nejmíň desetkrát větší než obvykle. Slunce už sice zapadlo a na zahradě bylo šero, Mína ale přesto zcela zřetelně viděla každé stéblo trávy i každý okvětní lístek. Ucítila omamnou vůni babiččiny levandule a růží, a když nastražila uši, slyšela, co se šustlo i v tom
11
Kocka Mina_5.indd 11
27.02.20 16:25
nejvzdálenějším koutě zahrady, kde bzučela včela a tiše si povídali mravenci. Její smysly se zostřily díky neobyčejnému kouzlu – Mína se totiž proměnila v černou kočičku! Schopnost proměňovat se v kočku byla její velké tajemství. Věděla o něm jenom babička, která toto kouzlo také ovládala. To ona dala Míně přívěsek a naučila ji magickou formuli. Svou vnučku také přivedla na Kočičí sněm, na kterém se v noci scházely kočky z širokého dalekého okolí. Mína v něm získala velmi důležitou úlohu – stala se Strážkyní. Znamenalo to, že pomáhala všem kočkám, které za ní přišly s nějakým trápením nebo problémem. 12
Kocka Mina_5.indd 12
27.02.20 16:25
Mína svůj tajný kočičí život milovala, přestože jí chvilku trvalo, než si zvykla třeba na to, že má ocásek! Nejvíc se jí líbilo, když se v noci procházela ve své zvířecí podobě s novými kamarádkami po městečku, zatímco všichni její lidští kamarádi i rodina spali. Mína si protáhla chlupaté černé nožky, zakroutila tlapkami, potom vyskočila na plot a rozběhla se po něm. Ocáskem přitom švihala ze strany na stranu, a udržovala tak rovnováhu. Mířila k domu své nejlepší kamarádky Julie, kde také žila její nejlepší kočičí kamarádka. „Ahoj, Misty!“ zamňoukala Mína a seskočila do zahrady. Na Juliině trampolíně se choulilo mourovaté kotě. 13
Kocka Mina_5.indd 13
27.02.20 16:25
Jakmile Mínu uvidělo, vyskočilo a modrá očka mu jen zářila. Kočičky se přivítaly drcnutím hlavy. „Míno! To jsem ráda, že jsi za mnou přišla!“ předla spokojeně Misty. „Už jsem si myslela, že jsi odjela na tu farmu!“ „Přece bych neodjela bez rozloučení, Misty. Jedeme až zítra,“ vysvětlovala
14
Kocka Mina_5.indd 14
27.02.20 16:25
Mína. „Po obědě půjdeme s babičkou na vlak. A víš co? Na té farmě mají i kočku!“ „Venkovská kočka! Páni, nikdy jsem žádnou neviděla,“ nadšeně mňoukla Misty. „Ani jsem nikdy nebyla na venkově. Odjakživa bydlím ve městě. To by mě zajímalo, jak to na takové farmě vypadá.“ Mína zamyšleně zapředla. „Podle mě bude hrozně velká, bude tam spousta trávy a místa na běhání,“ řekla. „Maminka povídala, že teta se strýčkem mají černobílé krávy, slepice a jednoho obrovského, děsivého býka. Od toho se rozhodně budu držet co nejdál! A asi tam bude taky spousta stromů na šplhání.“ „Strašně ráda šplhám na stromy. Kdybych tak mohla jet s tebou!“ posteskla si 15
Kocka Mina_5.indd 15
27.02.20 16:25
Misty. „Parádně bychom si to spolu užily. Ale aspoň že je tam ta venkovská kočka. Budeš si s ní moct hrát.“ „Taky bych si moc přála, abys jela se mnou! Hned jak se vrátím, budu ti všechno vyprávět. Jenom doufám, že ta kočka bude přátelská,“ dodala Mína trochu s obavami. Většina koček, se kterými se Mína seznámila od chvíle, kdy objevila svou kouzelnou schopnost, byla milá. Ale ne všechny. Zjistila, že kočky – stejně jako lidé – mají velmi rozdílné povahy!
16
Kocka Mina_5.indd 16
27.02.20 16:25
Kapitola 2 Druhý den se babička s Mínou vydaly vlakem do města a tam přestoupily na menší vláček mířící na venkov, kde bydlela teta Wendy a strýček Greg. Mína sledovala, jak za oknem pomalu mizí vysoké budovy i přeplněné ulice a nahrazují je rozlehlé louky se stády krav a ovcí, tu a tam s nějakým strašákem. Usmála 17
Kocka Mina_5.indd 17
27.02.20 16:25
se na babičku, ale v břiše jako by měla celé hejno motýlů. Když vlak konečně zastavil ve stanici, babička řekla, „Míno, tady vystupujeme!“ a popadla její kufr. Motýlů v Mínině břiše bylo čím dál víc. Sotva s babičkou vystoupily z vlaku, uslyšela za sebou Mína příjemný hlas: „Míno, tady jsme!“ A to už k nim běžela teta Wendy a mávala na ně. S vlnitými blond vlasy a pihami v obličeji jako by z oka vypadla Mínině mamince. Měla na sobě tričko, džíny a vysoké zelené holínky, celé od bláta. Mína hned začala uvažovat, jestli si zabalila správné oblečení. Nebyla si úplně jistá, co si s sebou vlastně měla vzít. 18
Kocka Mina_5.indd 18
27.02.20 16:25
„Tak ráda vás obě vidím!“ radovala se teta Wendy a objímala babičku s Mínou. „Na Maxe si určitě pamatuješ, viď, Míno? Jste stejně staří, ale neviděli jste se už celou věčnost.“ Mína se otočila a uviděla svého bratrance, který trochu rozpačitě stál stranou s rukama vraženýma do kapes.
19
Kocka Mina_5.indd 19
27.02.20 16:25
Rozcuchané, pískově hnědé vlasy mu padaly do čela. Mína se na něj usmála a řekla: „Ahoj, Maxi.“ Max jen přikývl a uhnul pohledem. „Už půjdeme, mami?“ zamumlal. „Asi se trochu stydí. Ale to nevadí, Míno, však ho to brzy přejde,“ pošeptala babička vnučce a vydaly se za Wendy a Maxem k autu. Teta Wendy je dovezla na farmu. Bílé stavení s jasně modrými dveřmi se Míně na první pohled zalíbilo. Z každé strany domu stála vysoká jabloň. Mezi stromy se proháněl vítr a lehce pohyboval větvemi. Vypadalo to, jako by Míně mávaly na přivítanou. Po straně parkoval zablácený 20
Kocka Mina_5.indd 20
27.02.20 16:25
žlutý traktor a za ním Mína zahlédla kurníky na vysokých nohách, stodolu a jahodové pole. Ve vzduchu byla spousta podivných pachů. Mína nakrčila nos, když si představila, jak by asi byly silné, kdyby byla kočkou. Všimla si, jak se na ni při tom Max zamračil. Znovu ji v břiše zašimrala motýlí křídla. Snad nebude takhle nabručený celou dobu, pomyslela si Mína. V tu chvíli vyšel z domu usměvavý, vousatý muž s chundelatým klubíčkem v náručí. „Nazdar, Míno!“ zavolal. „Už jsme se na tebe moc těšili. Seznam se s novým členem rodiny.“ „Ahoj, strejdo!“ pozdravila Mína. Udělala krok vpřed a radostí zatajila 21
Kocka Mina_5.indd 21
27.02.20 16:25
22
Kocka Mina_5.indd 22
27.02.20 16:25
dech, když uviděla, co strýček drží. „Jé, štěně!“ „Jmenuje se Daisy,“ řekl strýček Greg. „Je to vlastně Maxovo štěně, viď, Maxi?“ Max přikývl a dodal: „Je to border kolie a je jí teprve šest neděl.“ Natáhl ruce, štěně se u něj uvelebilo a začalo mu olizovat obličej. „Maxi, Mína by si Daisy určitě ráda pohladila,“ řekla teta. Max si povzdychl, ale nechal Mínu, aby se prsty prohrábla v pejskově hedvábném kožíšku. Daisy byla černá, s bílou náprsenkou a bílou lysinkou na hlavě. Kolem krku měla obojek s jahůdkovým vzorem. Mína se usmála, když štěně nadšeně zavrtělo ocasem. 23
Kocka Mina_5.indd 23
27.02.20 16:25
„Líbíš se jí!“ podotkla s úsměvem teta Wendy. „Určitě jsi ještě žádného venkovského psa neviděla,“ řekl Max a podíval se na Mínu. Míně to neznělo moc přátelsky, ale nechápala, co na ní Maxovi vadí. „To je fakt,“ uznala. „Mám ale psy moc ráda – i když ještě radši mám kočky.“ „Vzpomínám si, že mi to tvoje maminka říkala,“ usmála se teta. „No, to máš štěstí, Míno, protože kočku máme taky. Tedy spíš kocoura. Hvězdík není žádné kotě. Máme ho už spoustu let. Je dokonce starší než ty s Maxem! Zítra se s ním seznámíš. Většinou je ve stodole a hledá…“ 24
Kocka Mina_5.indd 24
27.02.20 16:25
„Mami!“ přerušil ji Max. „Ehm, asi bychom měli Míně odnést kufr dovnitř.“ Teta Wendy se na Maxe tak zvláštně podívala a pak přikývla. „Max má pravdu. Pojďme dovnitř, dáme si něco dobrého k snědku a studeného k pití.“ „A já potom vyrazím na vlak,“ řekla babička. Když Mína vcházela dovnitř, trochu se jí rozhoupal žaludek, ale dům byl uvnitř stejně přívětivý a útulný, jak vypadal zvenčí. S jejím malým, čistým a uklizeným domkem to ovšem nemělo nic společného. V obrovské kuchyni byl dost nepořádek, všude se povalovaly všelijaké hrnce a pánve i různé sklenice s lučním kvítím. Na zdech visela spousta 25
Kocka Mina_5.indd 25
27.02.20 16:25
fotografií a Mína s úsměvem zjistila, že je na nich často ona s rodiči. „Tohle je přátelské místo, nezdá se ti?“ pošeptala babička Míně, zatímco teta Wendy nalévala jablečno-jahodový mošt. „Čeká tě nádherný víkend, Míničko.“ Mína musela uznat, že se jí na Jahodové líbí. Když ale babička dopila a nastal čas loučení, Mína znovu trochu znejistěla. Dokáže usnout v cizí posteli? Nezabloudí někde? A co když se z Hvězdíka vyklube stejný bručoun, jako je Max? Když babičku objímala, v duchu se rozhodla, že proměňování v kočku nechá na později. Nejdřív se s Hvězdíkem seznámí ve své lidské podobě. 26
Kocka Mina_5.indd 26
27.02.20 16:25
Po farmě se porozhlédnu zítra za světla, pomyslela si. A když bude Hvězdík milý, proměním se v kočku. Ale teprve, až ho pořádně poznám!
27
Kocka Mina_5.indd 27
27.02.20 16:25
Kapitola 3 Ráno Mínu probudilo hlasité kokrhání. Otevřela oči, posadila se na posteli a zamrkala. Rozhlížela se po neznámém pokoji a chvíli jí trvalo, než si uvědomila, že je na farmě Jahodová. Znovu se ozval ten zvláštní zvuk. Mína vylezla z postele, doběhla k oknu a podívala se ven. Před kurníkem si sem a tam 28
Kocka Mina_5.indd 28
27.02.20 16:25
vykračoval velký načepýřený pták s rudým hřebínkem na hlavě. „Kohout,“ zašeptala si pro sebe Mína. Na dvůr vyšel strýček Greg s košíkem v ruce. Zvedl hlavu a zamával na Mínu. „Dobré ráno!“ zavolal. „Vyspala ses dobře? Oblékni se a pojď za mnou dolů – můžeš mi pomoct sebrat vajíčka na snídani.“ Mína si rychle navlékla džíny a tričko, obula sandály a seběhla dolů. Vyšla ze dveří na dvůr, udělala pár kroků a vtom to začvachtalo. Mezi prsty pocítila něco studeného a mazlavého. „Fuj!“ zasmála se a podívala se na nohy. „Bláto!“ „No jo. Na farmě neuděláš ani krok, aby ses nezablátila,“ vysvětloval strýček. „Bláto je všude. Máš krásné sandálky, 29
Kocka Mina_5.indd 29
27.02.20 16:25
Míno, ale tady by sis je brzy zničila. Počkej, přinesu ti nějaké holínky. Řekl bych, že máte s Maxem stejnou velikost.“ Mína přikývla a zůstala stát v bahně, zatímco strýček vešel do domu. Najednou za sebou zaslechla uchechtnutí. Otočila 30
Kocka Mina_5.indd 30
27.02.20 16:25
se a uviděla Maxe, který prošel kolem ní s Daisy u nohou. Zrudla a rozčíleně se za ním podívala. Proč je tak protivný? Strýček přinesl Míně modré holínky a pomohl jí s přezouváním. „Ty zabahněné sandálky necháme uschnout na sluníčku,“ řekl a pověsil boty na prádelní šňůru nataženou před domem. „A teď si dojdeme pro snídani!“ Strýček ukázal Míně, jak vyhnat slepice z kurníku a jak opatrně vybírat ze slámy vajíčka, která předchozí den snesly. Mína je ukládala do košíku a dávala pozor, aby se žádné nenakřáplo nebo neupadlo na zem. „Myslím, že víc jich tu není,“ řekla, když naposledy prohledala celý kurník. 31
Kocka Mina_5.indd 31
27.02.20 16:25
„To znamená, že jdeme jíst!“ prohlásil strýček. Odnesli košík do kuchyně. Strýček začal smažit vajíčka a krájet chléb. Teta už mezitím prostřela stůl, a když se k němu Mína posadila, zjistila, že má talířek s černými tančícími kočičkami. Při vynikající snídani se strýček s tetou vyptávali Míny na školu a kamarády. Max seděl vedle ní, ale neřekl ani slovo. Kdyby tady tak byla Julie! pomyslela si Mína. Nebo Misty! Při vzpomínce na nejlepší kamarádky jí najednou domov připadal hrozně daleko a všechno na farmě cizí a podivné. Teta zřejmě vycítila, že Míně není zrovna do zpěvu, a laskavě se na ni usmála. 32
Kocka Mina_5.indd 32
27.02.20 16:25
„Já vím! Co kdyby ses šla podívat na Hvězdíka, Míno? My musíme se strýčkem sklidit jahody na zítřejší trh. Max tě dovede do stodoly, kde bývá Hvězdík nejradši.“ „Tak jo!“ rozzářila se Mína. Když se seznámím s kocourem, třeba se tu budu cítit víc jako doma, pomyslela si. Sklidili ze stolu a Mína šla za Maxem ke stodole. Jakmile se přiblížili, uviděla Hvězdíka, jak si hoví před vraty a vyhřívá se na sluníčku. Byl to starý želvovinový kocour s dlouhými vousky a černými a rezavými flíčky na bílé srsti. Jeden z těch flíčků vypadal jako pěticípá hvězda. „Tak proto se jmenuje Hvězdík!“ řekla Mína a ukázala na hvězdičku. Měla dojem, 33
Kocka Mina_5.indd 33
27.02.20 16:25
že Maxovi přelétl po tváři úsměv, ale pak jenom přikývl a otočil se stranou. „Mám něco na práci,“ řekl Míně. „Měj se.“ Mína zamračeně sledovala, jak Max odkráčel. Čím ho mohla tak rozčílit? Nedokázala na to přijít. „Aspoň že ty vypadáš přátelsky, Hvězdíku,“ řekla a pohladila kocoura po hebké, vyhřáté srsti. Hvězdík zapředl a otřel se jí hlavou o ruku. Mína se vesele zakřenila. Opravdu se v přítomnosti kocoura cítila mnohem líp! Tak já to zkusím, pomyslela si a rozhlédla se. Max zmizel, strýček s tetou sbírali jahody, a tak se Mína rozhodla, že to riskne. Sevřela v dlani přívěsek, zavřela oči a odříkala kouzelná slovíčka. 34
Kocka Mina_5.indd 34
27.02.20 16:25
Tělem jí projel ten známý lechtivý, bublavý pocit. Cítila, jak se jí zmenšují ruce i nohy, ježí se jí srst a objevují se vousky. Zaslechla překvapené mňouknutí. Když otevřela oči, stála tváří v tvář Hvězdíkovi, který na ni udiveně zíral. 35
Kocka Mina_5.indd 35
27.02.20 16:25