0039935

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 3

Pavel Juřík

KINŠTÍ Bůh, čest, vlast

KNIŽNÍ KLUB

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 4

© Pavel Juřík, 2019 All rights reserved ISBN 978-80-242-6220-8

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 5

Věnování Tuto knihu věnuji své manželce Simoně a dcerám Tereze a Kateřině za jejich trvalou podporu a zájem o historii.

Autor

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Strรกnka 6

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 7

OBSAH Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

DĚJINY RODU KINSKÝCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 POČÁTKY RODU KINSKÝCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Erby Kinských . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 VZESTUP RODU KINSKÝCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Drastská větev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Kryštofova nizozemská větev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Radslav starší – zakladatel majetku rodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Tetourové z Tetova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Intrikán Jan Vchynský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Janovi synové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Horkokrevný Václav Vchynský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Vilém – spojenec Albrechta z Valdštejna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Spiklenci Kinský a Valdštejn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Chebská vražda Valdštejna a Kinského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Radslav mladší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Nepřáteli obávaný Oldřich Vchynský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 STOLETÍ KINSKÝCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Jan Oktavián Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 František Oldřich Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Druhá berní rula – Kinského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Václav Norbert Oktavián Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 CHLUMECKÁ VĚTEV KINSKÝCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 František Ferdinand Kinský – zakladatel chlumecké větve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Leopold Ferdinand Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Návštěva Marie Terezie v Chlumci 10. června 1743 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Filip Josef Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Dvojí spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Vyslancem v Londýně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Českým kancléřem a důvěrníkem Marie Terezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Josef Jan Maxmilián Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Dětská manufaktura v Bělé pod Bezdězem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Hrabě Kinský podnikatelem na Sloupsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Manufaktura Kinských radnicí Nového Boru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Reformátor vojenského školství František Josef Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Reforma Tereziánské vojenské akademie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Pomník Františka Josefa Kinského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Znovu na frontě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Závěr pedagogické kariéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Tereziánská vojenská akademie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 7

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 8

Podpora vědy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 František Ferdinand Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Dopadli jak sedláci u Chlumce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Podivín Filip Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Smutný příběh s dobrým koncem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Prášily a Vchynicko-tetovský kanál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Leopold II. Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Nobelova cena míru pro Berthu von Suttner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Oktavián Kinský – milovník koní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Historie chovu koní Kinských – Equus Kinsky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Velká pardubická steeplechase . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Nezlomná Lata Brandisová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Jan Baptista Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Oktavián Zdenko Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 František Xaver Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Zdenko Radslav Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Příliš krátký život hraběnky Nory Kinské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Václav Norbert Kinský – velkopřevor český . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Uznávaný vědec Radslav Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Constantin Norbert Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 KNÍŽECÍ VĚTEV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Štěpán Vilém – první kníže Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Štěpán Kinský vyslancem v Rusku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Další diplomatické mise Štěpána Kinského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Knížecí koruna pro Štěpána Kinského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Souboj s markýzem de Chatauloupe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 František Oldřich Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Josef Arnošt Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Ferdinand Jan Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Rudolf Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Českosaské Švýcarsko a rod Kinských . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Ferdinand Bonaventura Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 I Auerspergové – přátelé a příbuzní Kinských – milovali koně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Kněžna Vilemína a výchova dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Karel Rudolf Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Lady Jennie Churchillová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Rudolf Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Rod podnikavých Wilczeků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Oldřich (Ulrich) Ferdinand Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Otevřená podpora nacistů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Mise lorda Runcimana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Telegram do Mnichova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 František Oldřich (Franz Ulrich) Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Horažďovická větev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 KOSTELECKÁ HRABĚCÍ VĚTEV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Hrabě Josef Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Bedřich Karel Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 8

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 9

Další potomci hraběte Josefa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 František Josef Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Rodina v emigraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Nezlomný Josef Kinský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Obnova kosteleckého zámku a parku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 František a Antonín Kinští . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 VEDLEJŠÍ VĚTVE KINSKÝCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Náměšťská větev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Sloupská větev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Lešenská větev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Potomci hraběte Bedřicha Adolfa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Matzenská větev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

VYBRANÁ SÍDLA RODU KINSKÝCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Benešov nad Ploučnicí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Budenice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Hrobka Kinských v Budenicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Česká Kamenice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Chlumec nad Cidlinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Horažďovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Heřmanův Městec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Lovecké stáje a Medov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Mariánská nemocnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Choceň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Kost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Kostelec nad Orlicí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Lysá nad Labem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Moravský Krumlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Náměšť na Hané . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Hrobka Kinských v Náměšti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Rosice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Sloup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Zlonice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Žďár nad Sázavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře – památka UNESCO . . . . . . . . . . . . . . . 152 Rakousko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 KINŠTÍ – ZJEDNODUŠENÝ RODOKMEN

..............................................................

157

Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Zdroje obrázků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

9

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Strรกnka 10

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 11

ÚVODNÍ SLOVO „Bůh, čest, vlast“ – heslo rodu Kinských vyjadřuje obecnější principy, kterými se řídili a dodnes řídí příslušníci šlechtických rodů a měli by se jimi řídit všichni občané. Na počátku historie starého českého rytířského a později panského, hraběcího a knížecího rodu Vchynských (od roku 1623 Kinských), nalézáme už koncem 13. století nezámožného Bohuslava ze Žernosek. Jeho potomci založili několik rodových větví, z nichž většina vymřela do poloviny 17. století.

V 16. století začala hvězda rodu Vchynských díky bratrům Radslavovi staršímu a intrikánovi Janovi stoupat. První položil základy bohatství a druhý moci rodu. Radslav starší († 1619) byl velmi úspěšný hospodář a úvěrovými a majetkovými transakcemi se stal 13. nejzámožnějším šlechticem v Království českém, za což získal přezdívku „Boháč“. Paděláním listin zajistil Vchynským potvrzení příbuznosti s panským rodem Tetaurů a přiznání panského stavu, i když kolem toho byla řada nepříjemností.

Mladší z bratrů Jan jen tak tak unikl přísnému trestu za urážku císařského majestátu.

Několik členů rodu se zapojilo do stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře přišli o své majetky a museli i emigrovat. Albrecht z Valdštejna se s důvěrou spoléhal na schopného diplomata a říšského hraběte Viléma, který byl společně s ním únoru 1634 zavražděn v Chebu. Vilém poprvé začal používat jméno Kinský, které vzniklo poněmčením rodového jména za jeho pobytu v Sasku. Jeho synovec Jan Oktavián uhájil část jeho majetku před konfiskací císařem a stal se zakladatelem dodnes žijící hraběcí chlumecké větve. Z ní se roku 1746 oddělila větev knížecí a roku 1812 hraběcí větev kostelecká.

Z rodu Kinských pocházela dlouhá řada významných politiků, vojevůdců, mecenášů kultury a vynikajících jezdců na koni. Připomeňme tzv. „století Kinských“, kdy příslušníci tohoto rodu téměř nepřetržitě jedno století zastávali nejvyšší zemské a dvorské úřady, což se nepodařilo žádnému jinému rodu v habsburské monarchii. Např. úřad nejvyššího kancléře Království českého zastávalo v letech 1683–1745 osm členů rodu. V roce 1743 získal kníže Štěpán Kinský tento úřad pro svůj rod dědičně (do roku 1836).

Většina mužů z rodu Kinských sloužila v armádě. Z nich nejvýznamnější byl polní maršál František Josef hrabě Kinský, dlouholetý ředitel Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě.

Byl jedním z nejvýznamnějších reformátorů vojenského školství v Evropě a současně podporoval vědu, pražskou polytechniku a vznik Národního muzea v Praze. Statečností se vyznamenali např. kníže František Oldřich v bitvě u Kolína (1757) nebo kníže Ferdinand v bitvě u Aspern (1809), za což ho přímo na bojišti vyznamenal arcivévoda Karel vojenským Řádem Marie Terezie.

Kníže Rudolf Kinský patřil v první polovině 19. století mezi české aristokraty, kteří hovořili česky a podporovali zemská práva Království českého. Jeho obliba u Čechů vedla kancléře Metternicha raději k jeho povýšení a povolání do Vídně. Knížete nám dodnes připomíná letohrádek Kinských v Praze nebo vyhlídky v Českosaském Švýcarsku, které nechal vybudovat.

Z rodu Kinských pocházela i celá řada zajímavých a krásných žen. Pražská rodačka hraběnka Bertha Kinská, provdaná baronka von Suttner, se roku 1905 stala nositelkou Nobelovy ceny míru. Nora Kinská prožila krátký, ale dramatický život jako členka delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v carském a bolševickém Rusku na konci první světové války. Nesmíme zapomenout ani na laskavou kněžnu Vilemínu z Auerspergu rozenou Kinskou, která park zámku ve Slatiňanech proměnila v ráj pro její a místní děti.

Dojemný je i příběh krásné hraběnky Terezie z Dietrichsteinu provdané za nerudného Filipa Kinského, který ji hned po svatbě opustil. Štěstí nakonec nalezla i ona, když se podruhé provdala za 11

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 12

udatného a pohledného generála. Ale ani muži to neměli v minulosti v aristokratické společnosti jednoduché. Příkladem je kníže Karel Rudolf, který se chtěl oženit s rozvedenou kráskou lady Jennie Churchillovou, ale rodina mu to nedovolila.

Kinští se proslavili také jako vynikající jezdci a chovatelé koní. Až do 18. století sahají počátky chovu koní v Chlumci nad Cidlinou, ze kterého za hraběte Oktaviána vzešel samostatný druh českého teplokrevníka „kůň Kinský“. Hrabě založil dostihové závody v Chlumci nad Cidlinou a podílel se na vzniku nejtěžšího dostihu v kontinentální Evropě Velké pardubické steeplechase. Jeho příbuzný kníže Karel Rudolf Kinský se v roce 1883 stal prvním cizincem, který vyhrál prestižní britský dostih Grand National v Liverpoolu. Jako jezdci se proslavili i další Kinští, např. hrabě Zdenko Radslav.

Vznik Československé republiky na chápání rodového hesla „Bůh, čest, vlast“ nic nezměnil. To se projevilo na podpoře stanovisek československé vlády v době mise lorda Runcimana i na podpisu prohlášení české šlechty v září 1938, za což Kinské čekala perzekuce nacistů. Výjimkou byl kníže Oldřich Ferdinand Kinský, který otevřeně podporoval politiku Adolfa Hitlera. Proto byl majetek knížecí větve v roce 1945 zkonfiskován.

Komunistický převrat v únoru 1948 se částečně odehrál na balkonu paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze, i když i zde KSČ zfalšovala svoji vlastní historii. Kinským převrat přinesl buď emigraci, nebo perzekuci. Vězení a jáchymovské doly poznal zejména nezlomný Josef Kinský.

Jeho nemocný starý otec František byl vystěhován ze zámku v Kostelci nad Orlicí, který pak Výzkumný ústav pro chov prasat změnil téměř v ruinu. Tuto bývalou „empírovou perlu východních Čech“ po roce 1992 Josef Kinský zachránil a díky svému úsilí a obrovským investicím z ní učinil jednu z nejnavštěvovanějších památek a kulturních center regionu. Jeho syna Františka známe např. z úspěšného dokumentárního seriálu Modrá krev a již zesnulého Antonína z filmu Zapomenuté světlo.

Po roce 1990 se do vlasti vrátil Václav Norbert Kinský a i on musel napravovat škody v Chlumci nad Cidlinou a na Kosti. Jeho synové Giovanni Zdenko a Pio Paolo Kinští-dal Borgo v jeho díle pokračují. Velké úsilí si vyžádaly opravy zámku a bývalého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, jehož barokní a gotickou krásu zachránil Radslav Kinský. Ten si v zahraničí vydobyl renomé jako uznávaný genetik. Jeho synové Constantin Norbert a Karel Mikuláš jeho dědictví rozvíjení. Žďárské Muzeum nové generace získalo řadu ocenění.

Až budete plánovat příští výlet s rodinou nebo přáteli, zalistujte v této knize a vyberte si některý ze zámků a hradů Kinských. Pokud knihu před cestou stihnete přečíst, ožije před vašima očima historie v plné hloubce.

V Kolíně 31. 8. 2018

Autor

12

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 13

DĚJINY RODU KINSKÝCH

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 14

POČÁTKY RODU KINSKÝCH který stával v obci Vchynice, ležící poblíž Lovosic v severních Čechách. Vladykové Vchynští ze Vchynic vlastnili kromě Vchynic i vesnice Opárno (s hradem), Medvědice, Měrunice a Velké Žernoseky. Šlechtický predikát „Vchynský“ se ve staročeštině a němčině psal „Wchynský“ nebo také „Chynský“. Z toho vznikla chybným přepisem v němčině od roku 1623 dodnes používaná podoba rodového jména – „Kinský“.

Až do 17. století byli Vchynští téměř neznámí a bez většího významu. V roce 1322 byli majiteli vsi Medvědice bratři Protivec a Chotibor, Zdeněk

První zmínka o předcích rodu Kinských pochází z roku 1282 z listiny doksanského kláštera, ve které je uváděn rytíř Bohuslav ze Žernosek a ze Vchynic. Dalším možným předkem je Martin z Medvědic, uváděný jako svědek v listině biskupa pražského Daniela II. z roku 1209, kterou byly potvrzeny statky a výsady cisterciáckého kláštera v Oseku.

V roce 1282 je tedy zmiňován první nezpochybnitelný předek rodu Bohuslav ze Žernosek († 1282) – jeho synové Protivec, Bohuslav, Zdislav a Vícemil v roce 1307 používali přídomek „ze Vchynic“. Nazývali se podle tvrze či hrádku, ERBY KINSKÝCH Kinský z Vchynic a Tetova – hraběcí linie V červeném štítě z levého okraje vyrůstají tři stříbrné vlčí zuby. Klenotem jsou otevřená orlí křídla, pravé červené, levé stříbrné. Pokryvadla červeno-stříbrná.

Heslo: Bůh, čest, vlast.

Kinský – knížecí linie V červeném štítě z levého okraje vyrůstají tři stříbrné vlčí zuby. Klenotem jsou otevřená orlí křídla, pravé červené, levé stříbrné. Pokryvadla červeno-stříbrná.

Erb je položen na knížecí plášť.

Heslo: Bůh, čest, vlast.

Kinský-dal Borgo Čtvrcený štít s červeným středním (srdečním) štítkem, z jehož levého okraje vyrůstají tři stříbrné vlčí zuby.

V 1. a 4. modrém poli červené břevno. Z něj vyrůstá zlatý drak, pod ním šest (3+2+1) zlatých byzantinů.

Ve 2. a 3. poli stříbrné skalnaté trojvrší v polceném poli. V pravé stříbrné polovině půl černého zlatě korunovaného orla z poltící linie, v levé červené polovině zlatý korunovaný lev. Srdeční štítek tvoří erb Kinských.

Klenoty: zprava 1. rostoucí zlatý drak s pokryvadly modro-zlatými, 2. červené a stříbrné křídlo, přikryvadla červeno-stříbrná, 3. ze stříbrného skalnatého trojvrší vyrůstá červené a stříbrné pštrosí pero, mezi nimi zlatá hvězda, pokryvadla červeno-stříbrná. Štítonoši: vpravo zlatý drak, vlevo zlatý lev.

Heslo: Rebus Adversis Animosus (česky: Nepřízeň osudu posiluje odvahu).

Výrazný erb Kinských zobrazuje z levého okraje vyrůstající tři stříbrné vlčí zuby na červeném poli.

Klenotem jsou otevřená orlí křídla, pravé červené, levé stříbrné. Pokryvadla jsou červeno-stříbrná.

Erb rodové větve Kinský-dal Borgo tvoří čtvrcený štít, na kterém je položen srdeční štítek s erbem Kinských.

Knížecí erb Kinských je položen na červený hermelínový plášť s knížecí korunou.

Erb knížecí větve Kinských na knoflících a livreji lokaje.

14

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:18 Stránka 15

Z opárensko-měrunické větve zmiňme jen rytíře Jana Dlaska ze Vchynic, který je k roku 1470 doložen jako hejtman Litoměřického kraje.

Byl stoupencem krále Jiřího z Poděbrad a stál i při jeho ovdovělé manželce královně Johaně.

V březnu 1473 zúčastnil mírových jednání v Německém Brodě, kde hájil zájmy českého krále Vladislava II. Jagellonského proti uherskému králi Matyáši Korvínovi.

O jeho stejnojmenném synovi Janu Dlaskovi († 1521) téměř nic nevíme, ale musel být významnou osobností, protože byl pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde je dochován jeho náhrobek. Dnešní Kinští jsou s největší pravděpodobností potomky Jana Dlaska, který měl tři syny: Jiřího Dlaska na Drastech († 1566), Václava Dlaska na Křenicích († 1542) a Kryštofa Dlaska († 1555). Ti se stali zakladateli tří rodových linií: drastské, chlumecké a nizozemské. Jiří Dlask Vchynský († 1566) se v roce 1547 zapojil do povstání proti králi Ferdinandovi I. V jeho průběhu byl zajat, ale král mu udělil milost. Zemřel bezdětný. Jeho bratři prodali rodovou kolébku – tvrz ve Vchynicích – a zbývající polovinu panství a hradu Opárno Albrechtu z Vřesovic za 1 300 kop grošů.

držel roku 1327 Vchynice. Bohuslavův nám přesněji neznámý potomek Smil († 1378) převzal Vchynice a připojil je k Opárnu, kde od třetí čtvrtiny 13. století stál jeden z prvních hradů v tomto kraji. Smil z Vchynic na hradě nejspíše sídlil, protože od roku 1356 se psal „z Opárna“.

V roce 1378 Smil zemřel a majetek si rozdělili jeho synové.

Smil mladší držel Opárno a Vchynice. Panství Opárno bylo rozdělen na dvě části, které patrně drželi jeho potomci z opárensko-měrunické větve. Z ní pocházel Protivec ze Vchynic na Želenkách, kuchmistr a oblíbenec královny Žofie (manželky krále Václava IV.). V roce 1425 mu odkázala dům na Staroměstském náměstí v Praze.

Rozvětvení rodu ve 14. a 15. století je nepřehledné. Řada jmen se opakuje bez možnosti rozlišit, o jakou osobu se přesně jedná. Jejich znakem již v této době byly tři stříbrné vlčí zuby (nebo kančí kly) v červeném poli. Dalšími větvemi, které časem vymřely, byly: ražická ze Vchynic (nazvaná podle vsi Razice u Bíliny), ohnická a kremyžská z Ohníče a Kremyže (u Bíliny), žlutická ze Žlutic a želenská ze Želenky u Duchcova.

VZESTUP RODU KINSKÝCH Drastská větev

Jiřího syn Adam († 1574) vlastnil vsi Košťálov, Zhoř a Siřejovice na Litoměřicku. Měl syny Jana († 1599), Rudolfa († 1597) a Jana Jiřího († 1598). O Janu Jiřím víme, že se v roce 1594 zúčastnil vojenské výpravy české šlechty do Uher pod velením Petra Voka z Rožmberka.

Adamův starší bratr Jaroslav († 1614) zdědil otcův majetek a později získal od svého bratrance Radslava panství a hrad Krakovec na Rakovnicku. Byl místokomorníkem Království

Drastská větev neměla dlouhé trvání, vymřela již v polovině 17. století. Její příslušníci nepatřili k významným ani zámožným osobnostem, ale nepochybně měli zajímavé osudy. Nejstarší z bratrů Jiří Dlask († 1566) koupil kolem roku 1560 statek Drasty a polovinu vsi Klecany u Prahy. Stejně jako jeho předci byl i on utrakvista. Jako poručník svých synovců vedl řadu soudních sporů o majetek.

15

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:19 Stránka 16

Kolébka rodu Kinských, severočeská obec Vchynice, má ve svém znaku erbovní figuru Kinských: tři stříbrné vlčí zuby v červeném poli.

Jaroslav Vchynský byl místokomorníkem Království českého, jak dokazuje dodnes zachovaný erb a nápis na stropě místnosti zemských desek na Pražském hradě.

Druhorozený Adam († po 1628) získal majetek svého stejnojmenného strýce Adama. Když v roce 1608 jeho další strýc Radslav poskytl císaři Rudolfovi II. půjčku, stal se spoluručitelem za částku 5 000 kop grošů. Také on podporoval „zimního krále“ Fridricha Falckého, který ho jmenoval komorním radou. Po porážce stavů v bitvě na Bílé hoře uprchl do zahraničí, kde dále bojoval proti císaři Ferdinandovi II. v armádách švédského a dánského krále. Žil v Nizozemí a do své vlasti se dostal již jen dvakrát: roku 1631 při vpádu saského vojska a později s vojskem švédským. Adamův jediný syn Jaroslav Petr († 1669) také emigroval a bojoval proti Habsburkům ve švédském vojsku pod velením českého stavovského předáka hraběte Matyáše Thurna. V armádě se mu dařilo a dotáhl to na generála jízdy.

V roce 1669 se neúspěšně pokoušel získat zpět majetek zkonfiskovaný v Čechách. Krátce poté zemřel. Měl dvě dcery a dva syny.

Další z Jaroslavových synů Jan Bedřich († asi 1644) se jako nekatolík také aktivně účastnil stavovského povstání, stejně jako jeho sourozenci a někteří příbuzní z chlumecké větve. Jako spojenec markraběte Jana Jiřího Krnovského

Prostory České kanceláře na Pražském hradě zdobí erby zemských úředníků. Nalezneme mezi nimi i několik erbů Kinských.

českého, jak hrdě dokazuje jeho erb na stropě místnosti zemských desek, a přísedícím menšího zemského soudu (tento soud řešil spory do částky 10 hřiven stříbra). V roce 1611 byl restituován do panského stavu. Byl dvakrát ženatý: s Kateřinou z Rochova měl syny Jiřího, Adama, Jana Bedřicha a Radslava Jaroslava, druhé manželství s Ludmilou z Lukavce bylo bezdětné.

Jaroslavův nejstarší syn Jiří († po 1629) zdědil panství Krakovec a Blšany. Byl zvolen hejtmanem Rakovnického kraje a po vypuknutí stavovského povstání se stal spojencem „zimního krále“ Fridricha Falckého. Proto mu byl majetek po porážce stavů zkonfiskován. Již v roce 1623 mu ale byl pro jeho předlužení vrácen. S manželkou Annou Kaplířovou ze Sulevic měl jednu dceru, jejíž jméno neznáme.

16

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:19 Stránka 17

věku, takže ještě zažil anexi hrabství Pruskem, po které byl jmenován pruským tajným radou.

V roce 1679 se pokusil navázat kontakt s příbuznými v Čechách – s Františkem Oldřichem Kinským, který se v letech 1677–1679 zúčastnil mírových jednání císaře s Francií v nizozemském městě Nijmegen. Burkart Vilém měl dva syny a dvě dcery, kterými pokračovala nizozemská větev Vchynských dále.

přišel po roce 1620 o dva domy v Praze. Ale i on byl nakonec potrestán mírně, zůstal v Čechách a později získal několik statků na Chebsku. Dokonce se stal hejtmanem Loketského kraje a členem komise, která roku 1634 zodpovídala za konfiskaci Valdštejnova majetku na Chebsku.

Poslední z Jaroslavových synů Radslav Jaroslav († 1664) přišel po bitvě na Bílé hoře o stateček Snět na Čáslavsku, ale také on byl jen drobný viník, takže si ho mohl za 7 500 kop grošů koupit zpátky. Ze dvou manželství měl dvě dcery a tři syny. Jeho vnukem Františkem Antonínem († 1678) drastská větev pánů Vchynských z Vchynic a Tetova vymřela.

Radslav starší – zakladatel majetku rodu Václav Dlask († 1542), třetí syn Jana Dlaska, dosáhl úřadu královského komisaře v Rakovnickém kraji a později hejtmana Litoměřického kraje (obojí byly nižší zemské úřady obsazované příslušníky rytířského stavu). Bohužel se dostal do sporu o sousedící statky Pšovlky a Petrovice, který vedl s Albrechtem z Valdštejna na Pšovlkách. Ten si pak objednal jeho nájemnou vraždu.

Manželce Anně z Vřesovic († 1556) a poručníkovi jejích dětí Jiřímu Dlaskovi trvalo několik let, než majetkový spor dovedli k úspěšnému konci.

Rytíř Václav Dlask Vchynský měl dva syny – Radslava staršího († 1619) a Jana († 1590) – jeden položil základy moci a druhý bohatství rodu.

Starší Václavův syn Radslav starší († 1619) byl velmi úspěšný hospodář. Začínal se skromným otcovským dědictvím – statkem Petrovice u Rakovníka. K majetku mu pomohly úvěry stále více zadluženým rytířům a pánům, později i císaři.

Jako věřitel se nelišil od dalších podnikavých rytířů, kteří poskytovali úvěry na úrovni lichvy, jako byl Bohuslav Malovec z Malovic nebo Adam Hrzán z Harasova.

Od některých svých dlužníků později výhodně koupil jejich majetek. Tak např. v roce 1588 získal panství Krakovec od zadluženého Kryštofa Jindřicha Krakowského z Kolowrat za pouhých 1 250 kop grošů. Již za rok ho „obratem ruky“ prodal za více než desetinásobek – za 16 500 kop grošů – svému bratranci Jaroslavu ze Vchynic na Drastech.

Po sňatku s Ester Kostomlatskou z Vřesovic se začal orientovat na majetky v severních

Kryštofova nizozemská větev O Kryštofovi Dlaskovi († 1555), nejmladším synovi Jana Dlaska, toho také mnoho nevíme. Založil rodovou větev, která působila v zahraničí.

Sám pan Kryštof byl zavražděn roku 1555. S nám jménem neznámou manželkou měl tři syny. Nejstarší Burian jako protestant bojoval v severním Nizozemí proti španělské armádě a v těchto bojích padl. S manželkou Mandanelou van Klauten měl dva syny. Nejstarší Adolf padl v roce 1615 v souboji s nám blíže neznámým N. Sekerkou na Špitálském poli u Prahy. Společně s druhorozeným bratrem Burianem mladším sloužil v armádě.

Za zakladatele nizozemské větve Kinských je považován Burianův synovec Burkart († 1594).

Ten v roce 1576 odešel z Čech do Nizozemí, protože neměl doma velký majetek a zřejmě ho lákal i život vojáka v protestantské armádě. Oženil se s Magdalenou Cloetovou, se kterou měl syny Adolfa Filipa a Burkarta Mořice. O starším synovi téměř nic nevíme, mladší sloužil v nizozemské armádě, za což byl odměněn vysokou doživotní rentou 300 liber.

Syn Burkarta Mořice Burkart Vilém († 1724) sloužil v armádě své nové vlasti. Dvakrát se oženil a vždy za bohaté nevěsty. To mu zřejmě pomohlo k důležitému a výnosnému úřadu hejtmana mörského hrabství. Dožil se vysokého 17

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:19 Stránka 18

1598 ho císař vyslal jako svého komisaře na jednání moravského zemského sněmu v Brně. V letech 1611–1618 byl dvorským hofmistrem císařů Rudolfa II. a Matyáše.

Protože byl poručníkem nezletilých dětí svého vzdáleného příbuzného Jana Tetoura ze Zátvoru a Středokluk († 1596), všiml si, že erb pánů Tetourů je podobný erbu Vchynských. Proto začal tvrdit, že oba rody jsou příbuzné, a dožadoval se „obnovení“ (restituce) panského stavu, který Tetourové měli, i pro rod Vchynských. Tím by se vyhnul zvyku nově povýšených rodů dávat po další tři generace ceremoniálně přednost starším panským rodům.

Aby toho dosáhl, neváhal padělat několik listin, aby své údajné nároky podpořil. Česká kancelář jejich pravost v roce 1596 potvrdila a císař Rudolf II. totožnost obou rodů následně 21. března 1596 potvrdil také. Povýšení do panského stavu se netýkalo jen Radslava, ale také jeho synovců Václava, Viléma, Radslava mladšího a Oldřicha a jeho bratrance Jaroslava z drastské větve Vchynských.

Zhoršující se vnitropolitická situace (konflikt mezi císařem Rudolfem a jeho bratrem Matyášem a náboženské napětí) odložila námitky k pochybnému povýšení rytířů ze Vchynic mezi pány na pozdější dobu. Teprve roku 1604 byla tato otázka znovu otevřena, což vedlo mazaného pana Radslava k připojení se jako ručitele k půjčce svobodného říšského města Norimberku císaři ve výši 100 000 kop grošů. Podporu císaře v novém sporu o pravost starých rodových listin potřeboval.

Dne 16. února 1605 museli páni z Vchynic padělané listiny předložit zemskému sněmu, který u nich našel mnoho závažných nedostatků.

Císař Rudolf II. pak musel jmenovat čtrnáctičlennou komisi tvořenou zemskými úředníky, která měla listiny podrobně prozkoumat. Ve prospěch Vchynských hrálo několik okolností: část členů komise byla Radslavovými dlužníky, Vchynští byli nekatolíci, takže jejich souvěrci neměli zájem jim uškodit a posílit katolickou stranu, a jejich spojencem byl také císař. Takže komise příliš aktivní nebyla, až téma pravosti

Zámožný, ale bezdětný Radslav starší z Vchynic a Tetova zajistil svým synovcům studium na nekatolické akademii v Altdorfu v Německu.

Čechách, odkud pocházela její rodina. V roce 1575 koupil na Litoměřicku statek Zahořany s novou tvrzí. Panství Teplice se zámkem zdědila po svém otci roku 1573 jeho manželka se sestrami. Zadlužené panství od nich roku 1585 Radslav starší získal společně s bratrem Janem a rozlehlý teplický zámek se na čas stal novým sídlem rodu. Zámek bratři přestavěli v renesančním stylu a vybudovali zde dodnes existující arkády. U zámku založili zahradu s letohrádkem (vybudován roku 1600) zvaným Kolostujovy věžičky nebo také Radslavovy věžičky, který je dodnes významnou památkou města.

Radslav dobře hospodařil, výhodně půjčoval peníze a přikupoval další statky. V roce 1590 koupil od Viléma z Vřesovic panství Doubravská hora za 10 250 kop grošů a v nákupech pokračoval i v dalších letech. V Teplicích se dostal do sporu s měšťany o právo várečné, když ve staré tvrzi vybudoval pivovar. Do sporu se zde dostal i s poddanými o výši roboty – při nepokojích zahynul jeden úředník.

S růstem majetku rostl i Radslavův vliv a moc, takže několikrát byl za rytířský stav jmenován hejtmanem Rakovnického kraje. V roce 1572 byl členem delegace českých pánů do Polska, kterou vedli nejvyšší kancléř Vratislav z Pernštejna a nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka.

O 17 let později se účastnil podpisu mírových smluv mezi Českým královstvím a Polským královstvím. Rovněž bychom ho nalezli na turecké frontě v Uhrách jako rytmistra (kapitána). V roce 18

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:19 Stránka 19

na základě „mocného listu“ císaře a krále Rudolfa II., který se jím vzdal práva odúmrti a udělil Radslavovi právo svobodně svůj majetek odkázat. Synovcům ještě předtím zajistil kvalitní vzdělání na univerzitách v zahraničí, jak tehdy bylo zvykem (akademie v Altdorfu v Německu), a tím je připravil na budoucí kariéru v zemských nebo dvorských úřadech.

Závěť Radslava staršího z roku 1616 je velmi zajímavý dokument. Testátor vyjádřil obavu z rozpadu jím získaného majetku, a proto ho dědicové nemohli svobodně prodávat ani zadlužovat. Věřitelem se mohl stát jen jiný člen rodu Vchynských. Protože byl Radslav nekatolík, tak když synovec Václav konvertoval na katolické vyznání, změnil závěť ve prospěch nejmladšího bratra Viléma. Podle svého přání byl Radslav pohřben v kostele sv. Jana Křtitele v Teplicích, po boku svého bratra Jana.

listin pod důležitějšími politickými a náboženskými tématy zcela zapadlo.

Musíme si uvědomit, že české země procházely konfliktem s katolickou protireformací, která se snažila zvrátit poměry v zemi a navrátit moc do rukou katolické menšiny. Již v roce 1599 došlo ke klíčovým změnám v zemské vládě. Rudolf II. jmenoval do nejvyšších úřadů radikální katolíky – Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořitu z Martinic a Karla I. z Liechtensteina.

V témže roce byl biskupem olomouckým jmenován František z Dietrichsteinu.

V červnu 1609 zasedal zemský sněm na Staroměstské radnici, který zvolil první stavovskou vládu tzv. direktorium, jehož členy za panský stav byli: Petr Vok z Rožmberka, Jan Jiří ze Švamberka, Jan Sezima ze Sezimova Ústí, Theobald Švihovský z Rýzmberka, Radslav starší z Vchynic a Tetova a další. Soustředěný tlak nekatolických zástupců všech tří stavů donutil konečně císaře a krále k tomu, k čemu se zavázal již o rok dříve. Dne 9. července 1609 pak skutečně podepsal velkorysou náboženskou svobodu – tzv. Rudolfův majestát.

Když začal proti císaři vystupovat Radslavův synovec Václav (viz str. 22–25), snažil se Rudolf II. pány z Vchynic naklonit, a tak jim nakonec 11. března 1611 panský stav definitivně potvrdil. Po nešťastném vpádu pasovských vojsk do Čech a významných zásluhách pánů z Vchynic na jejich vytlačení, jim požadovaný panský stav 18. května 1611 potvrdil také zemský sněm.

Dlouholeté Radslavovo úsilí tak bylo korunováno úspěchem. Povýšení do panského stavu se na začátku 17. století podařilo z rytířů získat už jen Černínům a Vratislavům z Mitrovic.

Ještě v závěru života Radslav starší koupil panství Hanšpach, Rumburk s hradem Tolštejnem v severních Čechách a zejména pak roku 1612 panství Česká Kamenice. Tu koupil za 176 000 kop grošů od předluženého Jana z Vartenberka, na jehož majetek byla uvalena nucená správa.

Radslav Vchynský se oženil s Ester Kostomlatskou z Vřesovic. Protože jejich manželství bylo bezdětné, svůj majetek odkázal synovcům, a to

Císař Rudolf II. potvrdil 21. března 1596 Radslavovi Vchynskému příbuzenství s rodem Tetourů z Tetova a restituci panského stavu – na základě padělaných listin.

19

001-168_kinsti_Sestava 1 14/02/19 01:23 Stránka 168

Pavel Juřík

KINŠTÍ Bůh, čest, vlast Text Pavel Juřík Fotografie viz Zdroje fotografií Obálku navrhla Veronika Lahodná Redigovala Jana Jůzlová Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 168 Vydala Euromedia Group k. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00, Praha 5, v roce 2019 jako svou 10 425. publikaci Sazba Veronika Lahodná Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz