0039931

Velka kniha biozahradniceni_001 az 003.qxp_Sestava 1 12.11.18 11:31 Strรกnka 3

Brunhilde Bross-Burkhardtovรก

4

Biozahradničení jako životní postoj 7

Kořeny biozahradnictví 8 Co je biologické zahradničení? 10 Metody příbuzné biopěstování 12 Začátky biozahradnictví 14

Sedm příkladů použití v praxi 18 Příklon k biologickému zahradničení – jak začít? 20 1 Městské zahradničení – začněme společně 22 2 Užitková zahrádka přímo u domu 26 3 Velká samozásobitelská zahrada u domu 30 4 Bylinková zahrada – zahradní pozemek na volném prostranství 34 5 Smíšený ovocný sad s divokými dřevinami 38 6 Selský dvůr s chovem koní 42 7 Růžová a bylinková zahrada u domu 46

Základy biologického zahradničení 50 Pozemek a podmínky jeho umístění 52 Rostlina 60 Péče o půdu v biozahradě 66 Nebojte se plevele 90 Biologická ochrana rostlin 92 Speciální metody a názory 99 Zahradničení s čistým svědomím 102

Pěstování zeleniny a bylinek 106 Výběr správných druhů a odrůd 108 Vnější rámec: tvary záhonů 112 Ochrana zeleniny a bylin před větrem a počasím 114 Osevní postup a smíšené kultury na zeleninovém záhoně 116 Pěstování a rozmnožování rostlin 118 Rozmanité zeleninové druhy a odrůdy 120 Neobvyklé a divoké rostliny 174 Bylinky do lékárničky i do kuchyně 176 Chuť na bylinky – druhy a odrůdy 178

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 4

22/11/18 14:45

5

Ovoce v biozahradě 188 Ovoce pro několik generací 190 Nenáročné bobuloviny 192 Ovocné stromy: jádroviny a peckoviny 193 O ovocných keřích a stromech – různé druhy a odrůdy 198 Planě rostoucí ovoce 224

Okrasná zahrada a další části zahrádky 230 Přirozené utváření 232 Letničky 233 Dvouleté květiny 236 Cibuloviny a hlíznaté rostliny 237 Trvalky 240 Okrasné keře a popínavé trvalky 244 Růže 248 Od květinové louky po zahradní jezírko 254

Samozásobení zeleninou, ovocem a bylinkami 258 Samozásobitelství v dnešní době 260 Práce v samozásobitelské zahradě od jara do zimy 262 Zavařování úrody a skladování zásob 268

Kdo chce vědět víc… 276 Literatura 281 O autorce 282 Rejstřík 283

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 5

22/11/18 14:45

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 6

22/11/18 14:45

7

Biozahradničení jako životní postoj Biozahrada pro mě znamená víc než jen místo, kde se daří užitkovým rostlinám a které mi poskytuje zdravou potravu. Biologické zahradničení je zároveň můj životní postoj. Úplně se tak přibližuji k přírodě a cítím radost ze života. Biologicky zaměřené zahradničení je přitom podle mého názoru přínosné i z více hledisek.

První hledisko se týká použitých látek, tzn. hnojení, ochrany rostlin, osiva a jiných zdrojů. Podstatou biozahradničení je především nepoužívat chemicko-syntetické postřiky ani žádná umělá hnojiva a šetřit vodou, energií a surovinami. Z pohledu veřejnosti stojí v popředí biozahradničení materiální aspekt.

A také je jeho základem. K zásadám zde navíc patří pečlivé zacházení s organickou hmotou.

Růst rostlin a odpad z domácnosti má pokud možno zůstat v přírodním koloběhu zahrady a dlouhodobě se starat o vytváření humusu a úrodné půdy.

Při představě biozahradničení mě jako další hledisko vždy napadne ochrana přírody. Chci přispět k biodiverzitě tím, že v mých zahradách a životním prostředí zachovám pro živočichy a rostliny jejich životní prostor a vytvořím nový.

Například je pro mě důležité, aby staré stromy zůstaly bez zásahu, někdy až do doby, než samy odumřou. A do určité míry rostliny nechávám, aby volně rostly.

Biozahradničení však pro mě znamená ještě mnohem víc. Je to také vnitřní spojení s děním na zahradě a přilehlé okolní přírodě.

Zahrada je pro mě místo, kde mohu důkladně pozorovat živý i neživý svět přírody a být zcela nablízku rostlinám, zvířatům a půdě. Půda je pro mě klíčem všeho. Čtvrtým podstatným aspektem biozahrad­ ničení (a asi nejdůležitějším) je něco jako životní postoj, duchovní svoboda, která se projevuje jako radost z experimentování a chuť pustit se do něčeho nového. Přitom zůstávám nohama pevně na zemi a držím se toho, co je z přírodovědného hlediska odůvodnitelné. Zajímají mě veškeré okolnosti a analyzuji rovněž mnohé nesprávné metody biozahradničení.

Mezi první velkou vlnou hnutí biozahrad­ ničení a současnou praxí v biozahradničení je více než jen rozdíl jedné generace. Zásady se nezměnily, ale hnutí je rozmanitější.

Zásadní rozdíl spočívá v tom, že dříve bylo všechno, co se nazývalo „bio“, spíš odmítáno. Dnes je biozahradnictví veřejností obecně akceptováno a pro mnohé se stalo samo­zřejmostí. Moc by mě zajímalo, jak se bude vyvíjet dále.

Dr. Brunhilde Bross-Burkhardtová

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 8

22/11/18 14:45

Kořeny bio zahradnictví

Biopěstování na soukromých zahradách má mnoho tváří. Všechny jednotlivé způsoby mají ale mnoho společného: biozahradníci a biozahrádkáři chtějí sklízet zdravé ovoce a zeleninu bez použití škodlivých látek a dělat něco pro přírodu.

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 9

22/11/18 14:45

10

· Kořeny biozahradnictví ·

Co je biologické zahradničení?

Odpovědět na tuto otázku není vůbec jednoduché. Přesná definice vztahující se k soukromému biozahradničení neexistuje. Nejmenším společným jmenovatelem asi bude to, že jde o zahradničení ve spojení s přírodou bez použití škodlivých látek.

Zdraví ve třech rovinách Hlavní myšlenkou biologického pěstování je přesvědčení, že zdravé rostliny mohou růst jen ve zdravé půdě. Ta je alfou a omegou biologického zahradničení. Všechno se odvíjí od půdy a jejího zúrodňování. S tím souvisí i představa, že jen zdravé rostliny rostoucí ve zdravé půdě jsou prospěšné lidskému zdraví.

Proto zdraví ve třech rovinách.

Mezi nejdůležitější metody ke zvýšení úrodnosti půdy patří hnojení kompostem, zelené hnojení a mulčování, jejichž cílem je zajištění cyklického hospodářství. K regulaci chorob a škůdců se praktikují metody bez

Cíl biozahradničení: vytvořit úrodnou půdu.

použití škodlivých látek, které pomáhají udržet rostliny zdravé. Za těchto předpokladů, taková aspoň panuje ideální představa, se sám člověk jako uživatel může rostlinnými produkty zdravě živit. Z mého pohledu je při biologickém zahradničení také důležité neplýtvat zbytečně energií a zdroji.

Ekologický aspekt V biologickém zahradničení podle mě hraje také významnou roli ekologie. Biozahrada je pro mě alespoň v dílčích oblastech také přírodní zahradou. Na své zahradě a na svém pozemku bych chtěla něco udělat pro rozmanitost přírody a vytvořit tak životní prostor pro rostliny a zvířata. Myslím tím nejen svět nad zemským povrchem, ale i ten v půdě.

Přirozené prostředí a rostlá půda nabízejí nejlepší předpoklady pro biologické zahrad­ ničení. V bednách a truhlících, kde nemá zemina přímý kontakt s rostlou půdou, je možné biologicky zahradničit jen omezeně.

Biologické zahradničení dnes Co znamená biozahradničení dnes? Tento pojem, nehledě na základní záměr pěstovat vše přirozeně a bez škodlivých látek, není jasně definován. Ne všichni biozahradníci a biozahrádkáři používají veškeré dostupné metody, spíše si vyberou ty, které jsou pro jejich osobní potřeby nutné. Zavedení těchto

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 10

22/11/18 14:45

11

Biozahradu tvoří rozmanité společenství.

metod do praxe ve velkém často obvykle brání nedostatek času, způsobený rozmanitým vypětím v práci a v rodině. Pokud člověk neusiluje o velké samozásobitelství jako v dřívějších dobách biozahradničení, není to ani zapotřebí. K projektu biozahrada pak může přistupovat s klidem a s chutí experimentovat.

Kdo se věnuje biologickému zahradničení soukromě, nemusí se pevně držet pravidel jako při profesionálním biopěstování, kdy se přesně do všech detailů dodržují předpisy pěstování. Soukromníci se mohou svobodně rozhodnout, jak budou k biopěstování přistupovat.

Intenzivní, nebo extenzivní pěstování Intenzita pěstování se přitom může zásadně lišit: při biologickém zahradničení se mohou zdroje (hnojení, ochrana rostlin, agro­tech­ nika, energie a čas) využívat ve vysoké míře (intenzivní), nebo v malé míře (extenzivní).

Mnoho soukromých biozahradníků využívá, stejně jako ve výdělečném pěstování, všechny možnosti a svou zeleninu a ovoce intenzivně ošetřují hnojivy, prostředky na ochranu a péči o rostliny, které mají k dispozici, stejně jako

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 11

používají biotechnické metody, aby dosáhli vysokých výnosů. Jiní soukromí biozahradníci zase zasahují jen sem tam, když se přemnoží mšice nebo plži začnou okusovat všechny rostliny, na které přijdou.

Mám takovou zkušenost, že třetí skupina biozahradníků a biozahrádkářů dá všemu spíše volný průběh. Málokdy je napadne použít prostředek na ochranu nebo péči o rostliny jakéhokoli zaměření a velmi se zdráhají hnojit kompostem z vlastní zahrady a trochu rohové moučky přidají maximálně občas, když zjistí nedostatek dusíku. Sklízí se prostě to, co vyroste více méně samo. To všechno můžeme zařadit pod pojem „biologické zahradničení“.

Biologické zahradničení v různých rovinách • Vytvořit úrodnou půdu (pomocí zeleného hnojení a mulčování) • Hnojit organickým hnojivem • Pečovat a chránit rostliny bez použití škodlivých látek • Vypěstovat zdravé osivo • Podporovat rozmanitost rostlin a živočichů • Šetřit zdroje

22/11/18 14:45

12

· Kořeny biozahradnictví ·

Metody příbuzné biopěstování Na permakulturní nebo přírodní zahradě jde spíše o celkový koncept životního prostředí člověka, který zahrnuje i budovy a další architektonické prvky.

Permakultura Permakultura je rozsáhlý systém navrhování životního prostoru člověka, zahrnující lesní hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, ovocnářství, zahradnictví, energetické hospodářství, architekturu, stavební biologii, hospodářství a ekologii. Cílem je získat co možná největší nezávislost v oblasti potravin na co nejmenší ploše, která se dá vytvořit.

Pojem permakultura byl zveřejněn v roce 1978 v knize Australana Billa Mollisona Permaculture I.

Přírodní zahrada nabízí životní prostředí pro velké množství divokých i kulturních rostlin a pro zvířata.

A Perennial Agriculture for Human Settlements (Permakultura I. Trvalé zemědělství pro lidská sídla). Permakulturisté se snaží produkovat potravu tam, kde je zapotřebí, tedy i ve městech.

Na permakulturních zahradách se má pokud možno všechno regulovat samo. Člověk z přírody žije, kontroluje ji, ale neničí. Usiluje o to, aby se sám zásoboval energií. Proto také pokud možno zcela využívá organický odpad, který zpracovává na hnojivo, kompost nebo bioplyn. Odpadní voda se zpracovává na místě svého vzniku a dále se zužitkovává.

Permakulturisté chtějí příznivě ovlivnit mikroklima, aby i v našem podnebí mohly růst exotické rostliny. Staví budovy a pěstují dřevinné porosty tak, aby zabránili pronikání studeného větru nebo aby se sluneční paprsky odrážely správným směrem a prospívaly teplomilným rostlinám, např. vinné révě.

Permakultura se od tradičních středo­evrop­ských systémů pěstování vlastně ani moc neliší.

I ve střední Evropě hospodařili rolníci z donu­ cení energeticky efektivně a využívali organický materiál, který měli k dispozici, k hnojení i při stavbě. Pěstování tvarovaných ovocných stromů – kordony, palmety, stěny – na jižní straně budov a zachycování dešťové vody ze střechy patří také k dávným zahradnickým znalostem.

Přírodní zahrada V přírodní zahradě nejde ani tak o produkci potravy, ale spíš o aktivní ochranu přírody, kdy vytváříme životní prostor pro rostliny a zvířata (nebo jim prostě jen necháme volný přístup).

Tato rozmanitost užitkové zahradě nepřímo prospívá.

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 12

22/11/18 14:45

· Metody příbuzné biopěstování ·

13

Přírodní zahrada může částečně převzít funkce, které na polní ploše plní houští, různé remízky či tůně – tzn. poskytnout živočichům potravu a místa, kde mohou sedět na vejcích nebo se schovat. Proto přírodní zahradníci zakládají květnaté louky, v rohu nechávají růst plevel, vytvářejí suché biotopy a suché zídky.

Sbírají kameny na hromadu, vysazují živé ploty a tam, kde se to hodí, vytvářejí vlhká stanoviště či tůně.

Přírodní zahradníci myslí vždy na zvířata.

Nechají růst kopřivy jako potravu pro motýly, např. babočku kopřivovou. Ani všechny odkvetlé rostliny hned neodstřihnou, ale nechají je jako potravu pro ptáky nebo hmyz. Do určité míry snesou i plevel.

Urban Gardening K městskému zahradničení patří v podstatě všechny způsoby pěstování v městském prostředí, tzn. i tradiční zahrádky v zahrád­ kářské kolonii, balkonové zahrádky nebo zahrádky na střeše. Anglický výraz urban gardening, který známe i v českém prostředí, však má po mnoha zveřejněních v médiích trochu jiný význam a vztahuje se především na nové typy zahrad ve městě, hlavně na pěstování užitkových rostlin. Tyto zahrady se od individuálního zahradničení na malých zahrádkách v zahrádkářských koloniích, které je někdy vnímáno jako maloměšťácké, liší.

Jde o velmi pestrou scénu od guerrillového zahradnictví (guerrilla gardening) s házením bomb ze semínek na komunitní zahrady a zahrady pro samosklizeň až po komerční projekty městského zemědělství (urban agriculture), jako je aquaponie a indoor farmaření.

Mnoho projektů městského zahradničení se koná na veřejném prostoru. Nejde tu o osobní vlastnictví půdy, ale o využití veřejného prostoru, který je chápán jako společný majetek. To je také případ zahrady Prinzessinnengarten v berlínské čtvrti Kreuzberg. Rostliny se tu pěstují hlavně v bednách a pytlích. Při tomto způsobu pěstování je důležité především rovnoměrné zásobování vodou, případně pomocí automatického zavlažování, protože

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 13

Berlínská zahrada Prinzessinnengarten je známá pěstováním zeleniny v kontejnerech.

zeleninové rostliny a ovocné dřeviny mají jen omezený prostor na kořeny. Na rozdíl od rostlin ve volné půdě nemohou tyto kulturní rostliny svými kořeny proniknout do hlubších vrstev a zásobovat se odtud vodou a živinami.

U trvalých kultur navíc hrozí nebezpečí, že rostliny v zimě uschnou nebo zmrznou.

Postavit se proti Pěstování v nádobách je ekologické a trvalé pouze v případě, když jsme pečliví a s materiálem zacházíme šetrně a když používáme zeminu (substrát) bez rašeliny. Náklady by měly být v rozumném poměru k výnosům. To se týká i nakupování trochu zbytečných módních (a drahých) pomůcek pro městské zahradničení. Činnosti v rámci městského zahradničení by se měly samozřejmě konat v určité vzdálenosti od výfukových zplodin. V raných dobách biozahradničení jsme varovali před pěstováním zeleniny a bylinek ve městě kvůli možné zátěži škodlivinami.

22/11/18 14:45

14

· Kořeny biozahradnictví ·

Začátky biozahradnictví Z dnešního pohledu nám připadá, jako by biologické pěstování existovalo odjakživa. „Bio“ je dnes in a patří k hlavnímu proudu. Ale vždy tomu tak nebylo. Začalo se pomalu rozvíjet až po druhé světové válce.

V raných dobách působilo několik významných osobností, které podporovaly biologické pěstování, ačkoli veřejnost byla výrazně proti.

Majitelé zahrad, kteří je obhospodařovali biologicky bez „postřiků“ a „umělých hnojiv“, byli až do osmdesátých let minulého století označováni za blázny, někdy se jim ostatní dokonce vysmívali a aktivně proti nim vystupovali. Ve společnosti byli považováni za outsidery.

Kolem roku 1950 nemohla být o „biozahra­dě“ ještě ani řeč. Mluvilo se nanejvýš o „biologic­ kém hnojení“. Abychom porozuměli vývoji, ke kterému došlo v biologickém zahradni­ čení v domácích a malých zahradách, je třeba vysvětlit, že k pěstování na zahradách po druhé světové válce se přistupovalo zcela prakticky. V té době byl nedostatek potravin, proto se rodiny ze všech sil snažily, aby si samy vypěstovaly zeleninu, ovoce a bobulovité ovoce. Proto se z domá­cích zahrad staly užitkové zahrady, na nichž se intenzivně pěstovaly brambory, zelí a mrkev. Díky prožití války a praktickým kontaktům v rodině mělo tehdy spoustu lidí znalosti a dovednosti potřebné k obhospodařování zahrady.

Kolem roku 1950 nebylo v zahradách ještě tolik kultivovaných druhů a odrůd zeleniny jako dnes. Rajčata se v té době do zahrad teprve dostala, brokolice a cuketa tehdy ještě nebyly známé. Brambory, košťálová zelenina, mrkev, cibule, pórek a fazole byly základem pro samozásobitelství. Rybíz, angrešt, jablka a hrušky se používaly k oslazování jídel a zpracovávaly se na šťávu a zkvašený mošt.

Vlašské ořechy přispívaly k zásobování tukem.

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 14

Umění hnojit Po válce se dal k hnojení často použít jen zvířecí trus z chovů drobného zvířectva. Docela často se na zahradní záhony dovážely lidské výkaly, takže nakonec lidé, kteří jedli zeleninu z těchto oblastí, dostali hlísty. Už tehdy se dala sehnat lehce rozpustná minerální hnojiva (umělá hnojiva) a majitelé zahrad je využívali.

Kolem roku 1950 se zahradní kompost jako hnojivo ještě moc nepoužíval. Majitelé zahrad často organický odpad pálili nebo ho skladovali na „divokých hromadách“, kde ho nechali několik let tlít, a teprve pak ho položili na záhony. Černá kompostová zemina se už pak jako kompost téměř využít nedala, byla vhodná nanejvýš k vylepšení kvality půdy.

Průkopníci biozahradničení přispěli ke změně této zavedené praxe. Především Ewald Könemann a Alwin Seifert vysvětlili v padesátých a šedesátých letech minulého století veřejnosti, která se o toto téma zajímala, jak využít řízené kompostování a jak je kompost důležitý pro hnojení. Alwin Seifert, který byl ve své době uctíván jako „apoštol kompostování“, dokonce tvrdil, že díky hnojení kompostem zabránil, aby mu jabloně na zahradě napadl škůdce.

Maria Müllerová ve Švýcarsku vzdělávala mnoho žen ve škole pro selky v oboru biozahradnictví. Ostatně byla se svým manželem dr. Hansem Müllerem a německým lékařem dr. Hansem Peterem Ruschem spoluzakladatelkou organicko-biologického zemědělství ve Švýcarsku, které nakonec vedlo k založení německého spolku pro biopěstování „Bioland“.

22/11/18 14:45

· Začátky biozahradnictví ·

Průkopnice biozahradničení Gertrud Francková Gertrud Francková (1905–1996) patří mezi nejvýznamnější německé průkopnice biozahradničení. Po druhé světové válce vyzkoušela a vyvinula vlastní systém smíšených kultur. Smíšené kultury nebyly jejím vlastním vynálezem, spíše stavěla na starších zkušenostech a testováních, např. zahradnického inspektora Alberta Georga Wirtha a odborné zahradní poradkyně Huberty von Bronsartové. Na své vlastní zahradě, která byla zároveň i pokusnou zahradou, kombinovala Gertrud Francková nejen zeleninu a bylinky v řádcích, které se vzájemně podporují, ale také promyšleně pečovala o půdu, používala osivo zeleného hnojení (špenát, hořčice setá a bob obecný) a mulčování. Nejdříve bylo jejím cílem dosáhnout pomocí smíšených kultur vysokých výnosů zeleniny, ovoce a bylinek, které potřebovala k samozásobení na svém velkém statku.

Gertrud Francková nebyla zahradnice ani zemědělec. Než se vdala, pracovala jako pomocnice na farnosti v církevně-sociální oblasti. Díky sňatku s agroinženýrem dr. Hannfriedem Franckem se stala statkářkou ve velkém zemědělském podniku na pěstování osiva v Oberlimpurgu u Schwäbisch Hall. Na bývalé pastvině pro prasata, která patřila ke statku, založila asi jednohektarovou zeleninovou a ovocnou zahradu.

Obhospodařovala ji spolu se zaměstnanci a učnicemi jejich hospodářství. Sklizená zelenina byla důležitou součástí vlastního zásobování na statku a byla mnohonásobně zhodnocena.

Velký pozemek zahrady nabízel dostatek místa pro opakované experimenty se smíšenými kulturami, jak se to tehdy praktikovalo při zemědělských pokusech. Gertrud Francková měla úspěch díky svému způsobu pěstování. Své zkušenosti a vyhodnocení předávala různým způsobem – vzděláváním učnic, jak vést selskou domácnost, formou

15

přednášek a při provádění zahradou, stejně jako zveřejňováním článků v časopisech a knihách.

Jejím cílem bylo představit ženám na venkově praktický systém zahradničení, který by jim pomohl dosáhnout vysokých výnosů zeleniny a ovoce pro samozásobení, zatímco by šetřily své síly. V chudých poválečných letech to bylo velice důležité. V té době ještě nešlo o to, aby člověk biologicky hospodařil v dnešním slova smyslu. Spíše bylo nutné docílit vysokých výnosů, aby byli lidé zásobováni potravinami. (Tehdy byla úplně jiná situace, než je v současné společnosti trpící velkými přebytky.)

Gertrud Francková se s velkou důkladností a vytrvalostí věnovala praktické a publikační činnosti po desetiletí, až do poloviny osmdesátých let minulého století. Wolfgang von Haller ze společnosti Půda a zdraví (Boden und Gesundheit) jako první uznal její zásadní význam pro lidské zdraví a vznikající obor biopěstování. V letech 1957–1965 zveřejňoval v informačním listu Půda a zdraví (Nachrichtenblatt Boden und Gesundheit) sérii článků Gertrud Franckové o smíšených kulturách a články shrnul v brožuře Zdraví díky smíšeným kulturám (Gesundheit durch Mischkultur). Tato brožura s nakresleným plánkem pro pěstování zeleniny na zahradě vyšla v osmi vydáních v celkovém nákladu 55 000 výtisků.

Zahradnice Gertrud Francková, která se zabývala smíšenými kulturami.

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 15

22/11/18 14:45

16

· Kořeny biozahradnictví ·

Prevence pomocí smíšených kultur A jak to vypadalo s ochranou rostlin? Mšice a svilušky, pravé padlí a padlí révové působily problémy. Majitelé zahrad začali s prevencí.

Dodržovali posloupnost druhů ovoce.

Podporovali zpěvné ptáky, drobné savce a užitečný hmyz v hubení škůdců. Zkoušeli smíšené kultury. Průkopnice biozahradničení Gertrud Francková viděla ve smíšených kulturách velký potenciál pro regulaci chorob a škůdců. Po druhé světové válce se na své velké zahradě na statku ve Schwäbisch Hall zabývala pokusy se smíšenými kulturami a vyvinula promyšlený systém smíšených kultur, který zahrnoval zelené hnojení a mulčování. Metoda Gertrud Franckové se stala známou díky publikování a přednáškám, které pořádala po celém Německu, a našla mnoho napodobitelů.

Prostředky na ochranu rostlin Přibližně v roce 1950 se na trh dostaly rychle po sobě chemicko-syntetické prostředky na

V řádkových smíšených kulturách podle Gertrud Franckové se mezi všemi řádky udržuje odstup 40 nebo 50 cm.

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 16

ochranu rostlin jako insekticid DDT a E 605.

Chemické firmy propagovaly prostředky prostřednictvím velkoformátových inzerátů ve veřejných a zahradnických časopisech.

Slibovaly vysoké výnosy a úsporu práce.

A zahradníci se zemědělci takovou nabídku rádi přijali.

Od poloviny 50. let minulého století se ze Spojených států do Evropy dostávaly zprávy o negativních účincích DDT na životní prostředí. Některé osobnosti jako Wolfgang von Haller ze společnosti Půda a zdraví (Boden und Gesundheit) vysvětlovali ostatním, jak jsou tyto prostředky nebezpečné.

Mezi početnou veřejností však skeptici nenašli odezvu – naopak se jim ostatní vysmívali a označovali je za blázny nebo „apoštoly zdraví“. V Německu v té době neexistovala žádná legislativa na ochranu rostlin.

(První zákon na ochranu rostlin byl v SRN přijat až v roce 1968.) Chemické podniky uváděly na trh prostředky bez dostatečných toxikologických testů.

Péče o rostliny přirozenými prostředky Majitelé zahrad, kteří po varování DDT a jiné pesticidy už nechtěli používat, hledali alternativy. Vždyť mšice, housenky běláska zelného a padlí byly i na jejich zahradě – i když se snažili chorobám a škůdcům zabránit dobrou péčí o půdu a podporou užitečných druhů živočichů.

Gertrud Francková doporučovala bylinnou jíchu a bylinkové čaje z kopřiv, kostivalu, cibulových slupek a přesličky. Benediktinky z opatství Fulda testovaly velké množství bylin a své zkušenosti zveřejnily v brožuře Šťáva z bylin dodává rostlinám sílu (Kräutersaft gibt Pflanzen Kraft). Farmaceut Helmut Snoek vyzkoušel na prostředcích, které měl k dispozici, jejich účinnost a sám vyvinul přípravky. Na trh připravil jemně umletou kamennou moučku jako netoxický, přesto účinný práškový přípravek. Lidé si tak po desetiletí pomáhali jednoduchými prostředky, které v mnoha případech rostliny ani příliš efektivně nechránily. Z dnešního pohledu spíše patřily mezi prostředky pečující o rostliny.

22/11/18 14:45

· Začátky biozahradnictví

·

17

Léčivé rostliny jako měsíčky a divizny přinášejí zahradě zdraví.

Biozahradničení je populární a biopěstování se profesionalizuje Teprve od roku 1980 začíná mezi širokými vrstvami obyvatelstva postupně docházet ke změně způsobu myšlení. „Alternativci“, často stoupenci nebo členové hnutí Zelených, založeného v roce 1980, zjistili, že netoxické zahradničení je ideální oblastí, v níž mohou své myšlenky přeměnit v činy. Díky tomu se biologické zahradničení stalo během pár let populární.

Nakladatelství vydávala velké množství knih o biologickém zahradničení nebo zahradničení v souladu s přírodou. I časopisy se zabývaly tímto tématem. Na pozemcích zahradních expozic se zakládaly vzorové biozahrady pro učně. Večerní univerzity nabízely kurzy k získání praxe. Ministr zemědělství Gerhard Weiser

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 17

v Bádensku-Württembersku zakázal v roce 1990 ze zákona používání herbicidů a mnoha insekticidů a fungicidů v soukromých zahradách.

Koncem osmdesátých let dvacátého století se biologické zemědělství profesionalizovalo.

Spolky si předávaly směrnice pro pěstování.

Celkově se požadavky na prostředky k ochraně rostlin stále zvyšovaly. Také se zkoumalo, jestli jsou přípravky z toxikologického hlediska jedovaté pro ryby a hmyz. Například pyrethrum, které se používalo po desetiletí jako rostlinný insekticid, získalo špatnou pověst. Společnosti zabývající se ochranou rostlin vyvíjely účinné biologické přípravky jako draselné mýdlo k regulaci mšic a nové přípravky s mědí, které minimalizovaly zatížení životního prostředí.

Vývoj a testování prostředků na ochranu rostlin stále pokračuje.

22/11/18 14:45

282

· O autorce ·

O autorce Ekologické zemědělství hraje v mém životě důležitou roli již celá desetiletí. Od začátku mých studií zemědělských věd jsem se zajímala vlastně jen o ekologické zemědělství.

Prvním impulzem pro mě byla zemědělská škola Hohenlohe poblíž mého rodného města Kirchberg-Weckelweiler.

Toto místo je kolébkou ekologického zemědělství, především biodynamického zemědělství v Německu.

Zakladatele a vedoucího této zemědělské školy Fritze Strempfera i jeho společnici Elze Wolzovou jsem poznala již ve školních letech díky hudbě. (Vedle otázek čistě zemědělských byly součástí průkopnické fáze biologického zemědělství navíc kulturní, hudební prvky, které mi k němu připravily cestu.)

Hned na začátku svého studia jsem se zúčastnila na zemědělské škole kurzu, kde jsem se seznámila s Gertrudou Franckovou, zabývající se zahradnictvím a míšením kultur, a Wolfgangem von Hallerem, výkonným ředitelem společnosti Boden und Gesundheit (Půda a zdraví). V této době jsem také absolvovala stáž v jednom z nejstarších německých biospolků Demeter. Během prvních let mého studia na univerzitě Hohenheim ve Stuttgartu zde představoval profesor dr. Günter Kahnt ekologické zemědělství, které se tehdy na univerzitách ještě nevyučovalo.

V rámci hlavní části mého studia v Kielu jsem se u profesora dr. Norberta Knauera zabývala tématem botaniky a krajinnou ekologií a mapovala jsem terén. S profesorem dr. Gerhardem Geislerem jsme na exkurzích poznávali zemědělské regiony Německa a Francie a zajímali jsme se přitom především o pěstování vinné révy. Další exkurze nás zavedly například do Skandinávie či do Švýcarska.

Ve studentské skupině ekologického zemědělství v Kielu jsme si osvojili mnoho praktických a teoretických znalostí.

Z vlastní iniciativy jsme na polích prováděli zkoušky míšení plodin a v městské části Gaarden v Kielu jsme založili studentskou komunitní ekologickou zahradu. Exkurze, které jsme sami organizovali, nám poskytly vhled do praxe tehdy ještě nemnoha ekologických farem, na nichž jsme také pracovali. Jedna ze stáží školicího centra pro biologické zemědělství a zahradnictví Hohenbuchen v hamburském Poppenbüttelu vyústila nakonec v letech 1980–81 ve vůbec první kurz biologického zahradnictví, který jsem s velkým nadšením vyučovala na Kielské vysoké škole.

Po tomto prvním kurzu následovaly další a k tomu se pořádaly stovky přednášek po celé zemi, exkurze a další aktivity ve vzdělávání dospělých i práci s veřejností.

Po celý svůj profesní život jsem vždy nějakým způsobem působila v oblastech ekologického zemědělství a zahradnictví. Zpočátku ve funkci editorky zpravodaje společnosti Boden und Gesundheit e. V. a bezprostředně poté jako editorka časopisu GartenLand, vůbec prvního meziregionálního časopisu nakladatelství Eugen Ulmer o ekologickém zemědělství, který se dostal na trh.

Poté jsem mohla pracovat 15 let jako redaktorka v zemědělském týdeníku ve Stuttgartu a působit dále jako lektorka ekologického zemědělství a zahradnictví. V letech, kdy jsem pracovala na volné noze, jsem napsala množství odborných článků a několik desítek knih o botanice a zahradách. V neposlední řadě jsem se zabývala historickým vývojem biologického zemědělství a zahradnictví z vědeckého hlediska ve své disertační práci.

· Rejstřík ·

283

Rejstřík A

ksamitník 85, 98, 234, 277 Aloisie citronová 268 Americké padlí angreštové 220 Aromatizovaný ocet 209, 275 Artyčok 120 Artyčok kardový 174 Astra čínská 235 Astry 240, 243

Batolka prorostlá 163, 174

Č

aj 16, 176, 177 Čaj z česnek 177 Čaj z křenu 177 Čaj z vratiče 177 Čatní 273 Čechřice vonná 119, 176, 185 Čekanka listová 117, 123, 126 Čekanka salátová 111, 169 Čekanka salátová červená, radicchio 170 Čemeřice smrdutá 241 Čerň rajčatová 110 Černá skvrnitost růží 251, 252 Černá zvěř 37 Černucha damašská 234 Červci 280 Červená řepa 111, 117, 157, 161 Červené zelí 117, 137 Česnáček lékařský 175 Česnek 108, 117, 136, 147, 275 Česnek medvědí 176, 275 Čilimník časný 244 Čínské zelí 117, 174 Čmelíkovci 97 Čtvrtkmen 198 Čtyřboč rozložitá 174

Bazalka 109, 176, 178, 269, 271, 275 Bejlomorkovití 97, 253 Bělotrn modrý 240, 243 Bez 227, 272, 275, 278 Biologicko-dynamické pěstování 99 Blatouch bahenní 257 Bob obecný 80, 83, 84, 85, 88, 108, 174, 276 Bobkovišeň lékařská 244 Bobovité 44, 61, 70, 83, 84, 85, 86, 88, 121, 122, 127, 277 Bobr 37, 191 Bobulovité ovoce 28, 37, 189, 192, 261 Bodláky 243 Brambor 117, 123, 134, 280 Brokolice 117, 125, 138, 139 Bronsartová, Huberta von 15 Broskve 215 Bršlice kozí noha 79, 91, 175, 271 Brusnice borůvka 207, 269 Brusnice brusinka 269 Brutnák lékařský 118, 176, 179, 270, 271 Brutnák lékařský 179 Břečťan popínavý 232, 241, 243, 246, 247 Buk lesní 245 Bylinková směs 269 Bylinková zahrada (příklad biozahrady) 34, 46 Bylinkové polokeře 180, 182, 187 Bylinné jíchy 16, 168

ělení 65, 119 Dešťová voda 26, 33 Divoké dřeviny 38 Divoké trvalky 241 Divoké, plané rostliny 25, 108, 175, 176 Dobromysl 176, 177, 180, 187, 243, 269, 275 Domovní strom 194, 212, 220, 224, 246 Drosophila suzukii 280 Druhy půdy 52, 54, 69 Druhy středně náročné na živiny 117 Dřepčík 154, 159 Dřín obecný 228, 278 Dumlík 174 Dymnivka žlutá 257 Dýně 111, 117, 140, 161, 280

Cesmína ostrolistá 246

Fazol obecný 109, 117, 121, 161,

Cibule 108, 111, 117, 173 Cibule prorůstavá185 Cibule sazečka 64, 117 Cibule zimní 173 Cibulovité a hlíznaté rostliny 237, 239 Cizosprašné rostliny 140 Cukina 111, 117, 161, 171, 280 Cylindrocladium buxicola 245 Cypřišky 245

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 283

D

269 Fazol obecný popínavý 117, 118, 121, 269 Fazol šarlatový 108, 118, 121, 269 Fazole 68, 108, 111, 121, 161 Feferonky 118, 149, 151, 275 Fenykl obecný 119, 176, 181, 187, 253 Fenykl sladký 117, 130 Ferramol 94, 129

Floxy 234, 240, 256 Fólie 114, 123, 137, 154, 161 Fóliový tunel 114, 161 Franck, Hannfried 15 Francková, Gertrud 15, 16, 30, 80, 117, 163, 288 Frézie 239

Gladioly 239

Glycin 246 Guerillové zahradničení 13

Habr obecný 245

Hadinec 243 Haller, Wolfgang von 15, 16, 40, 288 Haycint 237 Hledík 233 Hlinitopísčité půdy 55 Hlízkové bakterie 83, 86, 122, 127 Hluchavka 175, 271 Hmyzí hotel 96, 227 Hnojení 14, 34, 44, 70, 190, 252 Hnojůvka 177, 191 Hnůj 14, 42, 45, 73, 115, 199 Hodnota pH 59, 207 Hořčice setá 83, 84, 85, 86, 134, 276 Houby 57, 280 Hraboši a myši 37, 95, 191 Hrách 83, 108, 111, 117, 121, 126, 127, 276 Hrách cukrový 127, 128 Hrách setý 127 Hrachor širolistý 246, 247 Hrachor vonný 235 Hrubá zelenina 34 Hruška 203, 269, 270 Humus 55, 56, 58, 70, 73, 79, 83 Humusová půda 44, 56, 58, 73 Huseník 240, 256 Hvozdík 240, 243 Hyacintovec 237 Hybridní druhy 62, 108, 110, 111, 118, 126, 131, 138, 146, 164, 165, 172

Ch

illi 151 Chloróza 45, 70, 208 Chmel 247 Chrpa 243 Chrpa polní 235 Chřest lékařský 174 Chřestovníček liliový 93, 239 Chvostoskoci 58, 77 Chyby při pěstování 190

J

ablko 41, 198, 269 Jahodová louka 25, 206

22/11/18 14:50

284

· Rejstřík ·

Jahody 206, 273 Jahody lesní 224 Janeba 232 Jasmín nahokvětý 247 Javor babyka 245 Jedlé kaštany 224 Jelení jazyk 241 Jemná zelenina 34 Jeřáb 246 Jeřáb ptačí 224, 246, 278 Jeřáb ptačí 224, 246, 278 Jestřábník 257 Jetel egyptský 276 Jetel plazivý 84, 85, 88 Jetel zvrácený 84, 88, 276 Jetel inkarnát 88, 276 Jílová moučka 71 Jílovitá půda 55 Jiřina 239 Jitrocel kopinatý 175 Josta 211, 273

K

adeřávek 117, 131, 138, 271 Kadeřavost broskvoní 215 Kakost 251 Kalendář zahradnických prací 262 Kamzičník 240 Kapradiny 241 Kapusta hlávková 137 Karotka 145 Kaštany 245 Kdouloň obecná 218, 269, 271, 272 Kdouloňové pyré 219, 272 Kdouloňový chléb 219, 272 Kdoulovec 244 Kedluben 117, 118, 126, 137, 138 Keiki 65 Kerblík 118, 176, 181 Kiwi 213 Kmín kořenný 175, 176, 182, 275 Kolkvície krásná 244 Kompost 14, 22, 24, 29, 32, 42, 70, 72, 77, 79, 99, 103, 112, 199, 200, 202, 244, 252, 255 Kompostování na ploše 82, 85 Komule Davidova 244 Könemann, Ewald 14 Kontryhel 251 Konvalinka vonná 241 Konzervace sklizně 268 Kopečkový záhon 112 Kopr 118, 176, 179, 269, 271 Kopretina 240, 256 Kopřiva 13, 16, 25, 71, 79, 81, 95, 167, 168, 175, 176, 177, 243, 271, 275 Kopřivová jícha 95 Kopytník evropský 241 Koriandr 176, 182 Kosatec 241 Kostival 16, 71, 72, 79, 80, 168, 176, 177 Kozlíček polní 111, 117, 123, 130, 160

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 284

Kozlík lékařský 257 Krásenka zpeřená 234 Krásnoočko 240 Krecht 147, 151 Krokus 237, 243 Krvavec menší 176, 186 Krvavec menší 176, 186, 271 Křen selský 119, 144 Křez tenkolistý 154, 271 Kuchyňský odpad 22, 73 Kukuřice cukrová 117, 172 Květák 117, 120, 123, 138, 139 Květilkovití 139, 140, 156, 280 Květinová louka 13, 254 Květopas jabloňový 280 Květy, jedlé 270 Kypření 36, 68 Kysané zelí 275

Ladoňka dvoulistá 237

Ladoňka zářící 237 Lalokonosec 97 Lapací pásy 93, 201 Lapače 95 Laskavec 235 Lebeda 163, 175 Léčivé byliny 176 Lekníny 257 Lepové pásy 217 Letničky 233 Levandule lékařská 176, 177, 182, 187, 251 Libeček lékařský 176, 182, 269, 271 Lichořeřišnice 118, 176, 177, 181, 235 Lilek, baklažán 174 Lilie 93, 239, 242, 243 Lípa 245 Lískové oříšky 40, 224, 225, 278 Listí 73, 77, 79, 81, 197, 199, 200, 221 Lomikámen 256 Lumkovití 97, 253 Lunární kalendář 101 Lupina 83, 134, 240, 241 Lupina úzkolistá 88, 276 Lupina žlutá 88, 276

M

aggi 176, 183, 269 Mahónie 244 Majoránka zahradní 176, 183 Mák východní 240 Malabarský špenát 163 Malina 208, 273, 275 Malinovník plstnatý 209 Mandelinka bramborová 93, 135, 280 Mangold 111, 117, 143, 159, 161, 163 Marmeláda 207, 272 Marulka 243 Máta 29, 176, 183, 187, 268 Mateřídouška úzkolistá 185 Medonosné rostliny 84, 177, 243 Meduňka citronová 119, 176, 177, 186, 187, 269

Meduňka lékařská 119, 176, 177, 186, 187, 235, 269 Merlík hlavatý 163 Merlík obrovský 163 Merlík všedobr 163 Meruňka obecná 215 Měsíček lékařský 118, 176, 234 Městské zahradničení (příklad biozahrady) 22 Miřík celer 111, 117, 118, 162, 269, 271 Místní podmínky 52, 105, 109, 139, 190 Mišpule obecná 214 Množení 64, 90, 103, 111, 118, 176 Modřenec 237 Mochnovec křovitý 244 Mochyně peruánská 174 Mochyně židovská, Physalis 174 Molice 95, 97, 121, 132, 139, 140, 148 Mollison, Bill 12 Monilióza 177, 212, 216 Morušovník 224 Mrkev 109, 111, 117, 145, 147 Mšice 93, 95, 96, 97, 110, 148, 191, 253, 280 Mšice zelná 139, 140, 280 Muchovník 225, 278 Muchovník oválný 244 Mulčovací kůra 79, 81, 91 Mulčování 30, 37, 66, 70, 78, 87, 88, 157, 164, 176, 177, 197, 207, 208, 210, 222, 255 Müllerovi, Maria a Hans 14 Mydlice lékařská 241, 243, 256

Nádorovka kapustová 116

Nakopčení zeminy 68, 124, 129, 134, 142, 149 Naložení do alkoholu 273 Narcisy 238 Následná kultura 123 Nazí plži, slimáci 94, 280 Nehybridní odrůdy 62, 63, 111, 118, 164, 165 Nematody 58, 94, 97, 116, 222 Netřesk střešní 257 Nosatec lískový 226

Obaleč jablečný 200, 280

Obaleč švestkový 216 Odnož 119, 206 Odnož, výhonek 60, 64, 65, 90, 207, 217 Odolné druhy 110 Odpad při sklizni 29, 34, 69, 73, 79, 80 Odstupy 98 Odšťavňování 272 Odšťavňování lisováním za studena 271 Odvar 81, 98, 177, 191 Ochrana před větrem 54, 114, 244

22/11/18 14:50

· Rejstřík ·

Ochrana rostlin 16, 92, 177, 252 Ochranné prostředky 16, 95, 280 Ochranné sítě 93, 139, 147 Ochranný plot proti slimákům 93, 94 Ochucený olej 275 Okopávání 68, 88, 90, 134, 147, 173 Okrasná zahrada 231 Okrasné keře 244 Okurka 111, 117, 132, 161, 270, 280 Oman pravý 187 Opletka 246 Opletník plotní 91 Organicko-biologické zemědělství14 Ořešák královský 220, 246 Ořešáky 189 Osevní postup 84, 85, 87, 116, 117, 122, 156 Osevní postup, škody 116 Ostálka 233 Ostružiník japonský 206 Ostružiny 38, 205, 273 Ovocné omáčky 273 Ovocné stromy 28, 193 Ovocný sad (příklad biozahrady) 38 Ovocný sad 40, 42, 194 Ozelenění fasády 247 Ozelenění střechy 256

Padlí nepravé 130, 133, 164, 222,

280 Padlí pravé 98, 133, 200, 222, 251, 252, 253, 280 Pámelník 245 Pampeliška 175, 271 Papratka samičí 241 Paprika 108, 109, 111, 115, 117, 148 Parní hrnec 227 Pařeniště 45, 115, 137, 138, 153, 156, 160 Pastinák 111, 150 Pažitka pobřežní 176, 184, 269, 271 Péče o rostliny 95, 191 Pelyněk brotan 119, 176, 180, 187, 251 Pelyněk estragon 119, 176, 180, 269, 275 Permakultura 12 Peržel kořenová 153 Pesto 275 Pěstování bylinek 107, 261 Pěstování ovoce 189 Pěstování zeleniny 107, 261 Pestřenky 96, 187, 191, 242, 253 Petržel 111, 116, 117, 118, 176, 183, 269, 271 Píďalka 93, 201 Pikýrování 118, 166 Pilatěnka drobná 253 Písčité půdy 55 Pitulník žlutý 241 Pivoňka 240, 241 Plamének 246, 247 Plané ovocné dřeviny 224, 278

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 285

Plané růže 229, 250, 278 Plevel 25, 66, 69, 90 Plíseň bramborová 110, 118, 166, 167, 280 Plíseň šedá 207, 222 Plži 82, 280 Podkultura 84 Pohanka obecná 85, 87, 276 Pochmurnatka mrkvová 147 Polokmen 195, 198, 210, 216, 219 Poměr C/N 29, 76 Pomněnka 257 Popínavé rostliny 26, 244, 246 Popenec obecný 175, 271 Pór zahradní 68, 111, 117, 142, 147 Posed dvoudomý 246 Posílení rostlin 98 Potočnice lékařská 275 Pozemek u novostavby 26 Prachová půda 55 Prořezávání keřů a dřevin 29, 73, 79, 80, 197, 244 Proskurník lékařský 187, 232 Prvosenka 243 Předpěstování v domě 118 Přeslička rolní 91, 98 Přestávka v pěstování 86, 116, 156 Přezimující druhy 138, 143, 161, 164, 169, 277 Příklady biozahrad 19 Přípravky do kompostu 99, 100 Přírodní zahrada 10, 12, 246 Ptačí zob 245 Ptačinec prostřední 175, 271, 275 Půdní organismy 54, 57, 58, 69, 70, 78, 79, 83, 90, 202 Pupalka dvouletá 243 Pustoryl věncový 244 Pýr plazivý 91

R ajče 108, 109, 110, 111, 115, 117,

118, 162, 165, 177, 280 Rakytník řešetlákový 229, 278 Raritní zeleninové druhy 174 Rašelina 104 Réva vinná 221, 272, 280 Reveň kadeřavá, rebarbora 108, 117, 119, 156 Révokaz 222 Rez hrušňová 204 Rez růží 252 Rezistentní odrůdy 110 Rohová moučka 71, 168 Rohovina 168 Roketa setá 159 Romanesco 121 Rostliny náročné na živiny 71, 117, 149 Routa vonná 187 Rozchodník 240, 243 Rozmarýn lékařský 183, 187, 269, 275 Roztoči 58, 79, 280

285

Rožec 256 Rukola 159 Rumtopf 273 Rusch, Hans Peter 14 Růže 21, 29, 45, 46, 229, 248, 270 Růže svrasklá 45, 229, 250, 252 Růžičková kapusta 117, 137 Rybíz 210, 272, 273

Ř

ebčík královský 239 Řebříček 175, 242, 271 Ředkev 108, 110, 111, 116, 117, 155 Ředkev setá olejná 84, 85, 87, 276 Ředkvičky 110, 111, 114, 116, 117, 126, 147, 153, 161, 171 Řeřišnice 175 Řez ovocných stromů 191, 197, 199 Řízkování 65, 119, 176

Salát 110, 111, 114, 117, 118, 123,

130, 160, 171 Salát římský 161 Samozásobení 11, 14, 15, 22, 30, 40, 216, 221, 259 Samozásobitelská zahrada (příklad biozahrady) 30 Sápa Russelova 240 Sasanka hupejská 48 Saturejka 118, 176, 179, 268 Sedmikráska chudobka 175 Seifert, Alwin 14 Sekání 255 Sekání trávy 73, 79, 80 Selský dvůr (příklad biozahrady) 42 Semena klíčící na světle 65 Semena klíčící v chladu 65 Schopnost klíčit 111 Skalka 257 Skleník 32, 45, 97, 102, 115, 118, 133, 148, 151, 153, 156, 159, 160, 168, 174 Skleník pro rajčata 115, 168 Sklon terénu 53 Slaměnky 235 Sléz 241, 243 Sleziník 257 Sleziník routička 257 Slivoň 216, 273 Slivoň bluma 216 Slivoň mirabelka 216 Slivoň myrobalán 228, 244, 278 Sloupovité ovocné stromy 195, 198, 201, 204, 210, 213, 217, 219 Sluncovka kalifornská 235 Slunéčko sedmitečné 97, 191, 253 Slunečnice 85, 277 Smíšené kultury 16, 28, 30, 80, 112, 116, 117, 147, 161, 163 Smoothies 271 Smutnice 95, 97 Sněženka 237 Spadané ovoce 40, 201 Spála 204

22/11/18 14:50

286

· Rejstřík ·

Spála růžovitých 218, 280 Srážkoměr 263 Srdečník 187 Srnčí zvěř 37 Srstka angrešt 219, 273 Stálezelené dřeviny 232, 241 Stopové prvky 70 Stračka 240 Solitér 245 Strupovitost jablek 199, 200, 280 Střemcha 227 Střídání plodin 112 Stulík 257 Substrát 103 Suchá stanoviště 13, 256 Suché zídky 13, 46, 49, 256 Sušení 219, 268 Sušení bylinek 268 Svazenka vratičolistá 83, 84, 85, 87, 134, 277 Světlý nátěr kmene 199 Svilušky 97, 148, 280 Svlačec rolní 91, 192

Š

alotka 173 Šalvěj 119, 176, 177, 184, 187, 268, 269 Šalvěj hajní 240 Šalvěj muškátová 187 Šarka 217 Šeřík 244 Šípky 228, 269 Škůdci 70, 92, 97, 139, 147, 191, 200, 280 Špalír 195, 210 Špenát 30, 62, 80, 84, 87, 108, 110, 111, 117, 123, 159, 163, 171, 271, 277 Šrucha zelná, portulák 174 Šťávy, lisované 271 Štěničník 235, 256 Štěpování 194 Štětka planá 243 Šťovík krvavý 184 Šťovík kyselý 119, 176, 184, 257 Švestka domácí 216, 269, 273 Švestková povidla 273

T

ařicovka přímořská 235 Tařička 240, 243, 256 Tařinka 240, 243

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 286

Tavolník 244 Tayberry 206 Temnoplodec, černý jeřáb 203 Terasy 53 Testování zeminy 55, 59 Textilie 114, 115, 123, 127, 137, 148, 151, 154, 161, 162 Thunová, Maria 101 Tis 245 Titónie 234 Tolerantní odrůdy 110 Topinambur 169 Traviny 241 Trvalky 29, 240 Třapatky 234, 240 Třásnokřídlí 280 Třešeň ptačí 191, 211, 212, 227, 270, 278 Třezalka tečkovaná 242 Túje 245 Tulipány 238 Tůň 13 Tuřín 174 Tužebník jilmový 257 Tvary stromů 194 Tymián 119, 176, 185, 187, 268, 269 Tymián citronový 185, 187, 268

Udatna dvoudomá 232

Únava půdy 98 Urban Agriculture 13 Užitečný hmyz 96, 97, 199, 253 Užitková zahrada (příklad biozahrady) 26

Večernice vonná 241

Venkovská zahrada 30, 233, 239, 240, 251 Vermikompostér 24, 77 Vikev huňatá 85, 87, 88, 277 Vikev setá 277 Višeň obecná 212, 270 Višeň turecká 227 Vlnatky 280 Vodnice 174 Vojtěška 61, 85, 88, 276 Vrbina 257 Vrbina penízková 257 Vrtule třešňová 95, 191, 213 Vřesovec 243

Vřeteno 198, 216 Vylamování 167 Výluh z kopřiv 95 Výluh, macerát 177 Výsev 65, 118 Výsevné disky 119, 154 Výsevné pásky 119, 154 Vysokokmen 194, 198, 216 Vyvýšený záhon 112

W

eigélie 244 Wirth, Albert Georg 15

Yzop 176, 177, 186, 187, 268, 269 Zahradní jezírko 257

Zahradnický deník 262 Základní živiny 70 Zákrsek 195, 198, 201 Zalévání 36, 88, 102, 113, 119, 190, 210 Zálivková mísa 197, 199 Zamrazení 269 Zásobovací sklep 48, 136, 202 Zásoby 48, 216, 219, 268 Zavařování 270 Zavíječ zimostrázový 245 Zběhovec plazivý 257 Zelené hnojení 24, 25, 32, 36, 73, 80, 83, 98, 163 Zelí 68, 109, 111, 116, 117, 118, 120, 125, 137, 162 Zelí bílé 137 Zemní sklep 147 Zimolez 243, 246, 247 Zlatice prostřední 244 Zlatobýl 243 Zlatoočkovití 97, 191, 253 Značkovací plodina 147 Zpracování půdy 66, 79, 85, 103 Zvonek 240, 241, 251, 256

Ž

elé 223, 272 Žito seté ozimé 85, 87, 277 Živé ploty z divokých dřevin 224 Živý mulč 79 Živý plot 13, 182, 224, 244 Žížala hnojní 24, 76, 77, 100 Žížaly 54, 56, 58, 62, 70, 79, 80, 90, 202 Žluté lepové desky 95

22/11/18 14:50

· Fotografie ·

287

Fotografie Všechny fotografie použité v knize pocházejí od autorky vyjma následující: Adam Radosavljevic/Shutterstock.com: str. 197; Alzbeta/Shutterstock.com: str. 75 vpravo; audaxl/Shutterstock.com: str. 138 vlevo; Bauer, Roland: str. 15; Beck, Manuela: str. 253 dole, 253 nahoře; botanikfoto/Fotograf: Steffen Hauser/Gestaltung: Marianne a Detlef Lüdtke: str. 248; botanikfoto/Heinz Hauser: str. 233; Botanikfoto/Müller, Hans-Roland: str. 207, 210, 211, 213, 215 dole, 228 nahoře; botanikfoto/Steffen Hauser: str. 8/9, 40, 72 dole, 91 nahoře, 121 vlevo; Botanikfoto/Take, Friederike: str. 225 vlevo; Catalin Petolea/ Shutterstock.com: str. 188/189; chudoba/ Shutterstock.com: str. 154; clearviewstock/ Shutterstock.com: str. 77; Cora Mueller/ Shutterstock.com: str. 266; Dancing Fish/ Shutterstock: str. 162; EagleEyes/Shutterstock. com: str. 136 vlevo; Esin Deniz/Shutterstock. com: str. 125; FlavoredPixels/Shutterstock. com: str. 270; Fleuchaus, Frank: str. 165, 167 nahoře; Flora Press/BIOSPHOTO/ Le Scanff-Mayer: str. 153; Flora press/ Christine Ann Föll: str. 219; Flora Press/ Emotive Images: str. 71; Flora Press/ Gudrun Peschel: str. 216; Flora Press/MeyerRebentisch: str. 94, 230/231; Flora Press/ Otmar Diez: str. 50/51, 57, 106/107; Frank Hecker Naturfotografie, Frank Hecker: str. 227; Gabi Wolf/Shutterstock.com: str. 232; HaiGala/Shutterstock.com: str. 75 vlevo; Hartmann, Walter: str. 41; Hokka, Leena: Obálka; IanRedding/Shutterstock. com: str. 175; imago/Redeleit: str. 59; Ints Vikmanis/Shutterstock.com: str. 102; Karen Kaspar/Shutterstock.com: str. 156; Kassia Marie Ott/Shutterstock.com: str. 78 vlevo; Kingarion/Shutterstock.com: str. 115; Kiss Gabor Balazs/Shutterstock.com: str. 205; Langerhorst, Jakubus: str. 16; Langheineken, Jutta: str. 6,109,116 vlevo, 123 dole, 130, 143, 158 nahoře; LianeM/Shutterstock.com: str. 67 nahoře, 173 dole; Loeper, Ulrich: str. 272 vpravo; lzf/Shutterstock.com: str. 265;

Velke biozahradniceni_CZ_OK.indd 287

Manfred Ruckszio/Shutterstock.com: str. 182; mauritius images: str. 2, 11, 33, 60, 69 vlevo, 69 vpravo, 86, 98, pp vlevo, 103, 114, 119, 122 vlevo, 122 vpravo, 131 nahoře, 136 vpravo, 137, 139, 140, 141 vlevo, 141 vpravo nahoře, 141 vpravo dole, 144, 163, 167 dole, 171, 172, 176, 180 vlevo, 185, 191, 199, 200, 203, 214 vlevo, 214 vpravo, 220vpravo, 226, 255 vlevo, 258/259, 260, 262, 264, 267, 274; Möhrle, Bigi: str. 64, 95, 146; Mühlberger, Iris: str. 74; Nicolette_Wollentin/Shutterstock.com: str. 83; Peter Turner Photography/Shutterstock. com: str. 181 vpravo; rodimov/Shutterstock. com: str. 89; Schwarzer, Elke: str. 48, 96; Singkham/Shutterstock.com: str. 10; Starover Sibiriak/Shutterstock.com: str. 24; StockFood/ Lehmann, Herbert: str. 273; tumsasedgars/ Shutterstock.com: str. 36; Vlad Siaber/ Shutterstock.com: str. 228 uprostřed; yurok/ Shutterstock.com: str. 192; Zoonar/doethion: str. 93; Zoonar/Himmelhuber: str. 133 dole, 149 dole, 195; Zoonar/Joerg Hemmer: str. 150; Zoonar/karl Allgaeuer: str. 275; Zoonar/Manfred Ruckszio: str. 91 dole; Zoonar/mturhaniar: str. 218; Zoonar/P.Ther: str. 272 vlevo; Zoonar/Petra Schüller: str. 263; Zoonar/Photographer: S. Andre Hopf: str. 145 vpravo; Zoonar/TAP: str. 271; Zwermann Karin: str. 21 vlevo.

Veškeré ilustrace v knize vyhotovil ­ Johannes-Christian Rost, Stuttgart.

Plány zahrad na stranách: 23, 27, 31, 35, 39, 43 a 47 nakreslila Susanne Dinkel, Reutlingen.

Doporučení a informace obsažené v této knize byly zpracovány a přezkoumány autorkou s největší pečlivostí. Přesto však nelze zaručit správnost informací. Autorka ani vydavatelství nenese žádnou odpovědnost za škody či nehody. Při uplatňování doporučení obdržených v této knize prosím dbejte vlastního úsudku.

22/11/18 14:50

288

Brunhilde Bross-Burkhardt DAS GROßE ULMER BIOGARTENBUCH Copyright © 2017 by Eugen Ulmer KG, Stuttgart, Germany All rights reserved Translation © 2019 by Jitka Ondryášová, Markéta Sadilová ISBN 978-80-7617-156-5 Z německého originálu Das Große Ulmer Biogartenbuch, vydaného nakladatelstvím Eugen Ulmer KG ve Stuttgartu v roce 2017, přeložila Jitka Ondryášová (s. 1–173) a Markéta Sadilová (s. 174–288) Redigovala Kateřina Komárková Odborná revize Ing. Jiří Novotný Jazyková revize Kateřina Teodosijevová Obálku zhotovila Soňa Šedivá Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 288 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 213. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk EUROPRINT, a. s., Praha Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.knizniklub.cz a www.booktook.cz