0039890

001-003 Probudte silnou zenu.qxp_Sestava 1 06.12.18 13:11 Stránka 3

PROBUĎTE SILNOU ŽENU ČISTÁ LÁSKA POŽEHNANÉ ŽENY PRO DIVOKOU DUŠI

Clarissa Pinkola Estés, PhD

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

6

Pro Paula Marshe, compadre, zahraničního agenta působícího po celém světě, a svou spřízněnou bytost v Duchu. Roznesl jsi tento rukopis o Panně Marii po celém světě: od Skalistých hor v Americe až k drahým rukám v jednom italském městě, z něhož jsou za jasného dne vidět Alpy. Do města, které před nedávnem postavilo sochu Maduniny – Madony – na špičku věže.

A protože jsi velký učenec, pokud jde o jazyky, prozradils mi, že jméno města, Milano, pochází ze starokeltského a starolatinského slova Mediolanum, které prý znamená svatyně uprostřed srdce.

Napadlo nás, že tohle bude místo jako stvořené pro uvedení této knihy.

Slavná je Kafkova věta, kterou znají milovníci knih nazpaměť: „… ein Buch muß die Axt sein für das gefrorene Meer in uns.“ A book is to be an axe to chop open the frozen sea inside us.

Přesně tak. A ta úchvatná Madona na vrcholku milánského dómu, která zářící a s rozevřenýma rukama přehlíží celé město a s plápolající svatozáří pokrytou hvězdami drží neúprosné kopí s ostrou čepelí kříže, má za úkol pro nás udělat právě tohle: rozseknout led moderní doby uvnitř nás a osvobodit nás, abychom mohli plout kupředu cestami, které nejlépe ocení čas…

Všechny naše duše již jdou nebo se jednoho dne přidají k Panně Marii, božské ženě, Bohorodičce, a budou ji neochvějně následovat bez ohledu na její jméno, háv, rasu nebo tvář.

◀ La Madunina v Miláně

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

ODPOČINEK

SLADKÝ SPÁNEK

TICHÝ MÍR

PŘÁTELÉ

UKLIDNĚNÍ

SRDCE

UZDRAVENÍ

KRÁSNÉ SNY

Totus tuus, patřím tobě, požehnaná Matko

POŽEHNANÁ MATKA NEPOSKVRNĚNÉ SRDCE MI MADRE NEBESKÉ ZRCADLO SLONOVINOVÁ VĚŽ ARBOL DE LA VIDA HVĚZDA OCEÁNU PROSÍM, MODLI SE ZA MNE UZDRAV MNE DEJ MI SÍLU VYLEČ MNE… MÁ VDĚČNOST PATŘÍ TOBĚ: NAVŽDY JSEM TOTUS TUUS (PATŘÍM TOBĚ).

8

ÚVODNÍ SLOVO

Naše božská pramáti

Požehnání na začátek: Totus tuus, patřím tobě, požehnaná Matko

J

ehlou a nití, měkkou červenou plstí a bílým inkoustem jsem na předem koupený přehoz pečlivě nanášela a tvarovala slova, listy, větve a ptáčky, abych ho potom zavěsila nad postel jako dveře ke spánku.

Pojmenovala jsem tento vchod totus tuus ego sum Maria, protože představuje milostný dopis božské ženě, dopis, který nebude nikdy dopsán ani doručen, dopis od srdce, který říká: „Jsem celá tvá, mi Madre.

Požehnaná Matko, oroduj za mě, prosím, a zůstaň se mnou.“

Ve světě, z jehož hrůz nám přestává bít srdce a jehož krása nám bere dech, ale jenž je často orván až na holou kost těmi, z jejichž duše nemocné pýchou odkapává pohrdání, je to právě požehnaná Matka se svou nevyslovitelnou šlechetností, která – pokud nasloucháme, pokud hledáme – do nás vlévá úžasnou inspiraci.

Máme tudíž požehnaný důvod ji vyhledat a zůstat v blízkosti fantastické síly, která nás učí a kterou na celém světě znají jako Pannu Marii (La Nuestra Señora). S láskou a oddaností ji nazývají také naší Matkou – Bohorodičkou. Je jenom naše.

Známe ji pod mnoha jmény a podobami a zjevovala se v různých časových epochách lidem po celém světě. Viděli ji přesně v těch tvarech ◀ Votivní obrázek: „Naše Paní“ 9

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

a podobách, které duše dokázala nejsnáze uchopit a pochopit, které ji obejmuly a které mohla obejmout i ona.

Nosí tisíce jmen, má tisíce odstínů pleti a tisíce šatů, které ji představují jako patronku pouští, hor, hvězd, potoků a oceánů. Je-li na Zemi přes šest miliard lidí, potom k nám ona přichází v miliardách podob.

Avšak v jejím středu zůstává pouze jediné božské neposkvrněné srdce.

Od té chvíle, co jsme před eony vyklopýtali z mlhy, máme na Bohorodičku nezrušitelné právo. Neexistuje a ani nikdy neexistovala ženská síla, která by byla soucitnější a chápavější a tolerantnější k veškerým prapodivnostem a roztomilostem divokých a zázračných variací, jež u lidských bytostí najdeme.

Nikde ani nenajdete lepší vzor, učitele nebo mentora než ji, kterou mimo jiné nazývají stolicí moudrosti.

V očích požehnané Matky jsme všichni hodni lásky; každá duše si zaslouží přijetí, všechny duše v sobě nesou idylu srdce a jsou nádherné na pohled; všichni stojí za to, abych na ně vzpomněla, inspirovala je, pomohla jim, utěšila a ochránila je – a to i přesto, že si ostatní bytosti pošetile či zaslepeně myslí opak.

Jestliže k nám po stezkách z příběhů „staré víry“, jestliže po starém Jahvem Jehovovi, který trávil nepřiměřeně času tvořením a ničením, přišel ten neskonale jiný bůh lásky –, potom je naše požehnaná Matka matkou nejvyšší – matkou, která porodila lásku.

Je tou, která beze zbytku vystoupala na nebesa, matkou, která prožila války, dobývání i odvody. Matkou, kterou postavili mimo zákon a na které páchali hrozné věci: šikanovali ji, plošně bombardovali, ukrývali, bodali, vysvlékali, pálili, máčeli v ředidlech a rozpouštěli ji.

A přesto přežila – v nás a pro nás – bez ohledu na to, kdo na ni vztáhl ruku nebo se pokusil podkopat její nekonečné úsilí. Je vepsána do každé posvátné knihy, každého dokumentu o záhadách, do každičkého kusu pergamenu, který ji popisuje jako vítr, oheň, bojovnici, zlaté srdce, la que sabe – „tu, která ví“.

A nejhlouběji ze všeho je vepsána do naší duše. Naše prahnutí po ní, naše touha ji poznat a nechat se jí proměnit, následovat její pronikavé porozumění, její ochranná křídla a víru v dobro – to všechno jsou důkazy její existence, jejího bezprostředního života jako obrovské síly, ne vždy viditelné, leč hmatatelné.

I když byla una disaparecida – ta, kterou nechali kápové a diktátoři 10

POŽEHNÁNÍ NA ZAČÁTEK: TOTUS TUUS,PATŘÍM TOBĚ, POŽEHNANÁ MATKO

takzvané studené války (což byla skutečná doba temna, která měla v celých zemích umlčet hlas lidí) na dlouhá desetiletí zmizet –, stejně jsme o ní po nocích snili.

Viděli jsme její barvy a květiny. Její růže a sléz, lilie, zvonky, měsíčky a jiné květy se objevují po stranách nejtemnějších cest, a to i přesto, že prý byla pryč, a dokonce prý ani nikdy neexistovala.

Mohli jsme ji spatřit na cestách mezi stromy. Pannu Marii z baziliky pod břízami, Pannu Marii od platanů, Pannu Marii ze svatyně borovic, Pannu Marii ze sekvojové katedrály. Zůstala s námi, i když bylo proti zákonu na ni jen myslet nebo si ji představit. Ona tam však byla, protože je esenciální matkou, která nikdy nenechá svá dítka o samotě.

I když byly její přístřešky, domky a poutní cesty vymazány z map, přejmenovány nebo zaorány, stejně se nám zjevovala při těžké práci i v jiných okamžicích, kdy z nás jen tekl pot. Vytáhla z nás určitou zarputilost a pomohla nám nechat zemřít to, co zemřít muselo, a nechat žít to, co přežít mělo.

Podělí se s námi o dech, když budeme mít pocit, že jsme ztratili ten svůj. Zahřeje nás, když budeme mrznout, a zase nás ochladí, když se budeme péct, když se budeme zmítat v emocích, trápit se na duši i na mysli, při zrodu idejí, v touze, v úsudku, ve tvořivém životě duše. Řekne nám, abychom na sebe nebyli tvrdí, ale také nám poradí, že „máme být sice přátelští, nikoli však slepě poslušní“.

Stačí ji jen požádat, a ona hned přijde v podobě, kterou zřetelně uvidíme nebo ucítíme. Nebo jí také budeme muset vyjít vstříc a uchopit ji v podobě, která nám zprvu nemusí být příjemná. Říká se, že svatý František z Assisi jednou utíkal od jeskyně k jeskyni a lamentoval, že ztratil svého Boha a už ho nemůže najít. Ale Bůh Františkovi odvětil, že tam celou dobu je a že se světec musí naučit vidět ho v jeho mnoha rozmanitých podobách.

Proto stačí jen zavolat, a ona si k nám najde cestu zdmi a přes vodu, pod horami a skrze železné a zlacené mříže. Nesmíme na ni zapomenout – ona nás pak nikdy neopustí: bude nás učit, ukazovat nám pevný střed, ukryje nás, utěší, pomůže nám prohlédnout. Bude pro nás tím, co se ve starém jidiš nazývá mensch – „ten, který má v sobě vnitřní moudrost“.

V buddhismu se tomu říká bodhi, což znamená osvícení. My z Latinské Ameriky říkáme takové bytosti ser humano – „ten, který se prostřednictvím nefalšovaného úsilí stal opravdovou lidskou bytostí“.

11

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

Panna Maria je ztělesněným soucitem a ukazuje se tam, kde vidí lidského ducha a duši se zlomeným srdcem, zraněnou a unavenou. Také když je cesta dlouhá a zlato charismatu a nadání tíží naši tvořivou duši nebo se náš rodinný či pracovní život převrátí vzhůru nohama. Obzvláště v těchto chvílích se k nám sklání a pečuje o naši duši.

Ukáže se nám v myšlenkách, ve snech, ve vnitřním poznání, v náhlém zjevení… a bude s sebou mít to náhradní kolo, páku, duchovní svaly, právě tu jehlu a nit, osnovu a útek, hlínu, materii, hudbu, stravu, názor, který nám není nadvakrát příjemný, brilantní nápad, dveře k novému přístupu, anebo přesně to slovo povzbuzení, které potřebujeme slyšet.

Je tady s námi, vždycky byla a vždycky i bude, ať už pro nás „tady“ znamená kdekoliv.

Doufám, že ji prostřednictvím této knihy pomohu uzřít i těm, kterým se to ještě nepodařilo, a přichystat vřelé přivítání těm, kteří se odcizili, nebo těm, kteří se od ní na příliš dlouhou dobu vzdálili. Chci trochu uklidnit ty, kteří si přejí, aby zkameněla, a taky maličko uzdravit ty, kteří byli zostuzeni nejen proto, že nepochybovali o její existenci, ale kteří ji též postavili do středu svého bytí a nasměrovali své úsilí k posvátnému životu. Tato snaha, která je výživnou stravou pro duši, může být navenek zřejmá, anebo také nemusí.

Tuto knihu jsem napsala, abych ujistila ostatní, kteří ji milují a kteří s ní strávili celý život, i ty, kteří pro svou touhu po posvátném ještě nemají jméno, že jsou na správné cestě – na často strmé a klikaté cestě, vedoucí za ní.

Tyto příběhy, modlitby a obrázky, které jsem zde o jejích příkladných cestách, péči a jejích starobylých způsobech v naší moderní době zaznamenala, by proto měli všichni lidé chápat jako okna vyražená do tlustých betonových zdí, které kolem ní a nad její živoucí přítomností určité kultury vybudovaly, aby ji obestavěly a přiměly „zmizet“. Její zjevení musela být náležitě dopředu schválena a byla jí povolena pouze předem prověřená slova.

Toto dílo se zrodilo obzvláště proto, aby ty, kdo po ní touží, kráčí s ní a sní o ní…, ujistilo, že jsou ve společnosti ostatních poutníků, kteří „nevěří“, že ona jde s námi: My všichni ji známe a tváří v tvář zažíváme. Společně všichni dohromady jsme jiskřivá světýlka nad oceánem lásky. Společně jsme nespočetné zářící hvězdy na jejím hávu. Nejsme sami. Jsme spolu s ní a v ní.

12

POŽEHNÁNÍ NA ZAČÁTEK: TOTUS TUUS,PATŘÍM TOBĚ, POŽEHNANÁ MATKO

Tato kniha se nese v tradici, v níž jsem byla vychována a vysvěcena – v lásce k ní, naší požehnané Matce. Jako malou holčičku mě doma na venkově brávali před oltář v kapličce o velikosti naší kuchyně. Patronkami mi byly postarší příbuzné ve svých sešlapaných škrpálech (tyto ženy se přistěhovaly ze staré domoviny) a dvě ještě starší jeptišky v zaprášených černých sukních a šátcích.

Vždycky jsem měla podezření, že naše zasvěcení požehnané Matce mělo svůj původ v těch nejpradávnějších etnických tradicích z vesnic naší staré domoviny. A také že ono zasvěcování holčiček Bohorodičce na celý život, totiž slavnostní sliby těchto šestiletých střapatých, hravých a rozjívených kůzlat Panně Marii (sliby celoživotní čistoty, poslušnosti a věrnosti), se asi moc neprovádí v úpravnějších a rezervovanějších kongregacích, než byla ta naše přistěhovalecká, která se držela jádra věci.

Já jsem nicméně složila svou přísahu jako nevěsta Espirito Santo se vší vážností dítěte a se světlým klidným srdcem. A dodnes se snažím nést svůj slib právě v duchu tohoto dětského srdce – chvíli se mi daří, potom zase ne, a tak to zkouším znova. Stejně jako většina pozemšťanů musím vynakládat obrovské úsilí neoddat se Panně Marii úplně. Nesmím však zapomínat žít svůj život – včetně okouzlení z jejího poznání, z toho, že ji jasně vidím a že vidím, jak mluví k ostatním –, rozhodnu-li se jí naslouchat ušima i srdcem. Z celého srdce doufám, že naslouchat budou ostatní a že naslouchat budu i já. Navždy.

Snažím se tudíž ze všech sil žít v tomto nádherném odevzdání, které nesu v hrubě otesané a popraskané pozemské nádobě, z níž jsem vyrobena. Doufám, že se mi zde podaří se s vámi podělit o zkušenost na cestě s ní – o některé průzory do nitra posvátného, které pomohou představit Bohorodičku těm, kteří k ní sice tíhnou, ale jimž ještě chybí zkušenosti.

Doufám, že se mi ji podaří znovu přivést k těm, kteří se možná zatoulali, ale znovu hledají skutečný pramen Matky, ale také k těm, kteří jí zasvětili celý život. Doufám, že je všechny potěším a posílím.

Kéž tato slova z kamínku vytvoří horu, povzbudí každý zapomenutý koutek srdce a přinesou přátelství tam, kde chybí. I kdyby nic jiného, požehnaná Matka je nejlepší přítelkyní právě těch, kterým ruka přítele chybí.

Smím-li tedy, nebudu tuto kapitolu uzavírat, ale otevřu dveře (abre la 13

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

puerta) tím, že vám požehnám. Jestliže o to stojíte, jenom trošku skloňte hlavu a otevřete ruku dlaní vzhůru, jak je vám to příjemné. Můžete také přiložit otevřenou dlaň na srdce nebo kteroukoli část těla, jež potřebuje sílu, péči a uzdravení. Tak mě učili přijímat hojivé milosrdenství požehnané Matky staří věřící z mé rodiny imigrantů.

POŽEHNÁNÍ SVATÉ MATKY 1 Moje modlitba za vás, pro vás a nad korunou vašeho života zní…

Pozvedáme tě, aby milosrdná Matka uzřela tvou duši a aby každý u dveří viděl prasklinami a do koutů, kde duše často hledají úkryt.

Její neposkvrněné srdce tě snadno zří, vřele tě uvítá, přijme s láskou Neboť ona je zrcadlo nebes, věž ze slonoviny, čepel z obsidiánu, hvězda vod, stolice moudrosti.

Pozvedáme tě, aby požehnaná Matka uzřela vše, co potřebuješ mít, a přinesla všechno dobro a spokojenost, vyléčení a zdraví, pochopení a lásku tobě i tvým milovaným.

Nejvíc ze všeho nechť se ti dostane veškeré této milosti v podobě, kterou snadno poznáš a pochopíš.

V podobě, kterou dokážeš bez váhání využít.

Pozvedáme tě, protože tě v lůně pozemské matky utkala Matka božská… požehnaný ses už narodil…

14

POŽEHNÁNÍ NA ZAČÁTEK: TOTUS TUUS,PATŘÍM TOBĚ, POŽEHNANÁ MATKO

A požehnáním jsi pro všechny z nás…

Nezapomeň, neboť my jsme nezapomněli na tebe.

Stejně jako nezapomněla a nikdy nezapomene ani tvá božská máti.

Vstup tedy do dnešního dne, sám požehnaný a žehnající. s veškerou silou lásky naší svaté Matky.

Amen. … což ve staré řeči znamená „nechť se tak stane“.

15

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

16

KAPITOLA JEDNA

Setkání s dámou v rudém

Když jsem poprvé spatřila tvou tvář

J

eli jsme k jakémusi jezeru a já jsem se tetelila radostí.

Už jsem byla moc velká na to, abych pobíhala nahatá, takže jsem ve svých čtyřech letech měla na sobě nějaké divné kousavé šaty. Nosit šaty pro mě znamenalo vězení…, a teď jsem navíc měla i boty, které se nikdy správně neohýbaly na těch deseti místech, kde se chodidlo ohýbá přirozeně.

Moje oblečení z druhé ruky sestávalo ze sukní až po kotníky nebo škrtilo kolem krku a paží. Připadala jsem si jako mořská víla zachycená v síti, která svazuje, drtí, škrtí, nepovolí a zanechává kolem zápěstí, kotníků, pasu a krku hluboké rudé otisky.

Bylo to tenkrát na počátku zimy a já jsem na sobě měla dva kousavé vytahané ručně pletené svetry a vlněné legíny s gumovými pásky přetaženými přes černé gumáky – takové ty se stříbrnými přezkami, které mi v nich uvěznily nohu. Byla jsem zapadlá do obrovského hnědého kabátu, který se mi motal kolem botou, a na hlavě mi seděla malá čepice, do jejíž gumy se mi zamotaly jemné a rozlétané vlásky.

Ale byla jsem šťastná jako blecha, protože jsme jeli „na výlet“, což znamenalo utratit vzácné peníze za benzin, jen proto, abyste druhým udělali radost a rychle se projeli ve starém, rezavém autě. Tentokrát jsme měli ◀ „Jezero rudé ženy“ 17

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

„jet rychle“, aby se strejda mohl pochlubit „novým“ fárem z druhé ruky s každým kolem jiným, které v jakémsi zakouřeném podniku vyhrál v pokeru od nějakých jiných přistěhovalců.

A tak jsme si to frčeli k Michiganskému jezeru, obrovskému vnitrozemskému oceánu nedaleko vesnice o šesti stech obyvatelích, kde jsme bydleli v takzvaných „saltboxech“, „krabicích na sůl“, což znamenalo čtyři místnosti uspořádané do tvaru čtverce.

U jezera, jak jsme se všichni vysoukali z auta, byla ještě větší, ledová zima. Během chvilky všichni vypadali, jako by si tváře a nosy pomalovali třešňovou šťávou, což jim ladilo k blýskavým zlatým zubům.

Když si dospělí navzájem připili neonově žlutou tekutinou v broušených skleničkách a jak tam tak se smíchem stáli na strmém srázu a pozorovali západ slunce nad jezerem a ledový vítr odnášel jejich slova v obláčcích páry od úst, já, jediné dítě ve skupině, jsem se bez povšimnutí vytratila.

Sešla jsem po třech dlouhých betonových schodištích. Po cestě jsem se držela trubky zábradlí vysoko nad hlavou. Jedna noha dolů, za ní druhá a zase jedna noha dolů a druhá vedle ní. Tak jsem to zvládla až na úplné dno a na mokrou hnědou pláž.

Tohle bylo poprvé od té chvíle, co jsem viděla tolik vody, když jsem ještě byla v matčině lůně. V pozdním slunci vypadaly vlny na jezeře jako velké záblesky červené a žluté krajky. Narážely na břeh, lámaly se a to všechno se silou krajky, která má dost síly, aby odnášela kmeny a odpadlé kusy lodí. Mrskala jimi o břeh a pak je zase ve svém náručí něžně odnášela zpátky a tak pořád dokola.

Moje babičky vyráběly krajky ze stovek špulek s přízí – když se mi pak zdálo, že jsem tyto krajky viděla na vlnách, chtěla jsem do jezera, tam, kde se stařenky asi schovávaly a v hlubinách tyto červené a žluté poklady dál vyráběly.

Se srdcem dokořán jsem tedy vběhla přímo do studeného jezera a do gumáků mi okamžitě natekla voda až po okraj. Cítila jsem, jak se mi nějaký podvodní duch snaží sebrat nohy.

A tehdy jsem ji poprvé uviděla: paní, která ke mně přichází vodou.

Nebe za ní rudě žhlo, nad hlavou jí náhle přeletěl bílý pták svatého ducha a na červánkové obloze už slabě zářil srpek stříbrného měsíce. Měla na sobě dlouhý rudý háv se spoustou zlatých flitrů a na hlavě se jí skvěla nádherná zlatá koruna.

18

KDYŽ JSEM POPRVÉ SPATŘILA TVOU TVÁŘ

Nedokážu to vysvětlit: měla jsem pocit, že vidím téměř zapomenutou příbuznou, kterou jsem velmi milovala a po níž se mi celou věčnost stýskalo. Byla jsem nesmírně ráda, že ji vidím, a tak jsem se snažila utíkat za ní dál do vody, ale ona na mě volala: „Neutíkej za mnou, já poběžím za tebou! Otoč se, běž pryč!“ Hrála si se mnou hru. Teď jsem to pochopila a otočila jsem se, ještě než přišla další vlna. Se smíchem a těžkými botami jsem utíkala pryč, padala rukama do vody, která neměla dno a která mi natekla přímo do nosu, ale já jsem se s kuckáním a kašláním zvedla a klopýtavě utíkala dál.

Běžela jsem šikmo ke břehu a lapala po dechu; venku byla strašlivá zima, pálila mě až uvnitř těla. Jenže já jsem se pořád smála a smála, potácela se dopředu a pak jsem se zase zastavila a otočila, jestli mě ona dohání.

Byla tam. Běžela v předklonu za mnou a rukama mávala ve vzduchu, jako by odháněla nějaké otravné house.

A já jsem se smíchem utíkala dál a byla mi čím dál větší zima a čím dál častěji jsem klopýtala. Spadla jsem do písku, chechtala se jako nějaký opilý blázen a snažila se vyškrábat zpátky na nohy. Ta paní mě honila až vysoko na duny z mokrého písku – pryč od vody směrem k betonovým schodům.

Vzhlédla jsem a uviděla příbuzné, jak se v plné rychlosti ženou dolů ze schodů. Muže s kníry a ženy divoce mávající kabelkami. Už jsem je slabě slyšela předtím, protože se mi zdálo, že ze svahu na někoho křičí: „Ne, ne!“ Teď jsem je ale začala vnímat naplno. Křičeli a zároveň mě lákali: „Tak, tak pojď za námi, poběž! Tak jsi šikovná, poběž za námi!“ Vzpomínám si, že mi zmizela půda pod nohama, jak mě někdo chytil za studený rukáv od kabátu a stskl paži tak pevně, že mi tam zůstala bolestivá černofialová modřina. Pak mě někdo udeřil. Hodně. „To máš za to, utíkat do vody,“ uslyšela jsem.

Byla jsem na kost promrzlá, třásla jsem se a plakala. Někdo mě pod paží vynesl po schodech jako vzlykající uzlíček neštěstí. Ale já jsem natahovala ruce směrem k Bohorodičce, k Michiganskému jezeru. Přes slzy jsem neviděla, ale natahovala jsem prstíky a nahlas volala: „Paní, paní…“ Za trest mě zavřeli do vězení, nekompromisně mě posadili na tmavé zadní sedadlo auta a nechali mě o samotě. Snažila jsem se stáhnout těžké okénko, abych jim přes slzy o té překrásné vodní paní řekla. Brzy se pár nějakých lidí nacpalo dozadu za mnou, stáhli ze mě promáčené šaty a zabalili mě do tmavé deky páchnoucí po motorovém oleji.

19

PROBUĎTE SILNOU ŽENU

„Žádná paní tam nebyla,“ křičeli. Žádná paní v červeném. Žádná paní se zlatou korunou. Jenom ten starý známý maják, který byl na jezeře odjakživa. Maják s úzkým ochozem. To jenom jako koruna vypadá. Žádná koruna tam nebyla, žádná paní v červeném.

Přestala jsem se snažit jim to vysvětlovat, protože mě varovali, že jestli budu vyprávět nějaké báchorky, potrestají mě ještě víc.

Ale já jsem tu paní viděla. Viděla jsem ji.

A ona viděla mě.

20

Rejstřík

A Afrika 251-60 – afričtí přátelé 253–6 alkohol 34–6, 40, 168, 288, 327 Alegriová, Claribel 329–30 Angelouová, Maya 312, 318 Akvinský, Tomáš 325 Aristoteles 319 Armstrongová, Karen 311 Arrienová, Angeles 312 Aztékové 36–7, 60, 66, 152, 307, 314

Brooksová, Gwendolyn 224–7, 349

B Barks, Coleman 312 bazilika Santa María Maggiore 122 Beckwith, Michael Bernard 313 Bernard z Clairvaux 82 Bible 302, 315 Bly, Robert 313 Böhme, Jakob 280 Borysenková, Joan 314 Bourgeaultová, Cynthia 314

Č černá Madona 143–58 – „Černá“ (báseň), 147 – Panna Maria se světluškami 153–8 – Zobrazení mariánských legend v umění (Jamesonová) 148–50

C (Madre) Castillo, 280 Castillová, Ana, 314 Claude Bernard 82 conquistadoři 56–9, 63, 69–70, 118, 127 Cuauhtlatoatzin 37, 71, 305 cultura cura 114 curanderismo 321

D dáma v rudém 17–21 Don Diego 36–7, 280

375

REJSTŘÍK Dopis mladým mystikům 279–90 E El Cristo de la Llave 350–1 Elizondo, Virgil 326–7 excidere 240 F Firestonová, Tirzah 327–8 Fox, Matthew 330 František z Assisi, sv. 11, 193 G Galeano, Eduardo 312 generační jizvy 97–100 genocida 58 Goldbergová, Natalie 316 Golgota 177–8, 180, 183, 243 „Grotto of La Conquista“ (obraz) 44 „Gulliverovy cesta“ (Swift) 26 Gutiérrez, Gustavo 313 H Harding, Vincent 319–20 Harvey, Andrew 320 Havaj 146, 319 CH Cheslerová, Phyllis 315 Chittisterová, Joan 315 Cholula 56, 58, 61–4 Chopra, Deepak 324 I Imitatio Maria, 27, 266–7, 241 imigrace 14, 143, 189, 365, 367 – vězení pro imigranty 282–3, 288 inkvizice 50, 56 J „Jezero rudé ženy“ (obraz) 16

Ježíšek 62, 150, 272, 274, 276, 294, 339, 350 K kaple Zázračné medaile Panna Marie 122, 359 Katerin (autorčina babička) 23, 212, 143–6, 153, 195, 339 katolicismus 28, 124, 145, 148, 179, 282–3, 326, 328, 331, 343, 369 – Benedikt XVI. 126, 255, 258–9 – inkvizice 56 – viz též Panna Maria Guadalupská Keating, Thomas 320 Kemptonová, Sally 321 Khechog, Nawang 316 Kiddová, Sue Monk 333 King, jr., Martin Luther 130, 319–20, 344–5 kolonizace 58, 255 komunismus 102, 104, 106, 109–10, 112, 129 Kornfield, Jack 312 Košile z šípů 75–9, 83, 358 Küng, Hans 333 kurva 170–2, 81 L La Mujer Grande 61, 349 la posada 266–7, 269–73, 276–7, 350 Lamottová, Anne 322 Las Sedas 63–5 latinos 296 léčení 93, 198, 217, 366 – Černá Madona 143–58 – guadalupské růže 33, 183 – Kvantové léčení: Zkoumání hranic medicíny mysli a těla 324 – požehnání 14 – rayos 242

376

REJSTŘÍK – soucit po potratu 211–29 les manitas 240–1 M Marie, Mary, María, Mirjam 24 Martinezová, Demetria 330 Masakr vykladačů snů 55–72 Mater Dolorosa 87, 343 „Matka“ (Brooksová) 227–8 matka, různá jména 58, 147 Memorare 75–84, 229 memorite 240 Mexiko 56, 203, 293, 342 Michiganské jezero 18 milosrdný Samaritán 77, 214–5 Moctezuma 66, 68–70 modlitby/požehnání/básně – „Černá“ 147–8 – „Enséňame“ 199–200 – „Košile z šípů“ 83–4 – „La Llave, Klíč“ 263 – „La posada: Přívětivý hostinec u cesty“ 276–7 – „Marie“ 260 – „Matka“ 227–8 – „Mater dolorosa: Neposkvrněné srdce“ 87 – „Modlitba, abychom prohlídli“ 155–8 – „Modlitba jedna, dvě, tři, čtyři: pro ty, kteří milují uvězněnou duši“ 90–2 – „Modlitba za jízdu po matce cest“ 207–8 – „Modlitba za všechny“ 245–8 – „Muž v lomu“ 232–4 – „Na závěr: Mi Guadalupská je v nebi šéfkou holčičího gangu“ 289 – „Nejsvětější modlitba“ 337–9 – „Nikdy se nezastaví…“ 25

– „Panna Maria Guadalupská je v nebi šéfkou holčičího gangu“ 48–52 – „Panna Maria za zdí“ 133–4 – „Požehnání svaté Matky“ 14–5 – „Pro Ni“ 307–9 – „Sny: my stejně povstaneme“ 55–6 – „Tak čistá a plachá. Tak zdrženlivá…“ 24 – „Věčný oddenek“ 270 – „Velká duše se skrývá“ 264 – „Zkoušeli ji zastavit na hranicích“ 291–8 Moore, Thomas 322 Myssová, Caroline 325 mysterium 26, 29, 56–8, 78, 313 N náboženství 56–7, 143, 324, 355, 369 Nahua (Aztékové) 24, 36, 38, 59, 66, 68, 307 narození Spasitele 127 neposkvrněné srdce 8, 10, 14, 23, 29, 67, 70, 87, 91, 101, 124, 126, 154, 343, 357 Norrisová, Kathleen 328 Northrupová, Christiane 326 nouze 132, 182, 282, 356 O obrazy (včetně votivních) – „Bůh nemá jiné ruce než ty naše: Manos de La Gente quien la ama (ruce lidí, kteří jej milují)“ 236 – „Cristo de la Llave: Mariino zázračné dítě“ 262 – „Definice síly: zraněné, leč neústupné“ 86 – „Grotto of La Conquista“ 44 – „Jezero rudé ženy“ 16

377

REJSTŘÍK – „La Mariposa“ 210 – „La Nuesta Señora de Los Cuchillos“ 46 – „Laso Panny Marie: Pro záchranu života“ 230 – „Mariin kamrlík“ 188 – „Naše Paní“ 8 – „Naše paní modré dálnice“ 202 – „Nebeská brána“ 300 – „Než ji obarvili na černo: Naše malá paní z Fátimy“ 249 – „Panna Maria, jež září ve tmě“ 136 – „Panna Marie, košile z šípů: učí chránit nás zranitelné – bez výjimek“ 74 – „Panna Maria Michiganského jezera 21 – „Panna Marie od železničního mostu“ 160 – „Pátrající madona“ 22 – „Písmeno M jako El Milagro de La Mariía, zázrak Panny Marie“ 290 – „Písmeno M jako mystika“ 278 – „Požehnání z Guadalupe skrze svatého Juana Diega Cuauhtlatoatzina“ 304 – „Sanctu, Sanctu…“ 157 – „Studna Panny Marie“ 45 – „Svatá matka Afrika“ 250 – „Ta, která nikdy neuhasne“ 142 – „Toto M znamená…“ 88 – „Vstaňte po krveprolití“ 54 odolnost 244, 257 Ometeotl 150–3 Opilec a Panna Maria 33–3 P Pagelsová, Elaine 325 panamerická dálnice 63, 203, 205

Panna Maria Częstochowská 92–3, 129 Panna Marie Fátimská (socha na Georgetownské univerzitě) 243–4 Panna Maria Guadalupská 25–9, 61–2, 197, 294–9, 305–6, 334 – božská žena 71 – Cesta zlomeného srdce 279–89 – farnost 130, 333 – kostel Panny Marie Guadalupské, Denver 124 – „La Nuestra Seňora Guadalupe“ (obraz) 328 – La Sociedad de Guadalupe 305 – nástěnná malba 111, 115, 120 – Opilec a Panna Maria 33–43 – „Panna Maria Guadalupská je v nebi šéfkou holčičího gangu“ 45, 47–52 – písmeno r 183–7 – sixtinská kaplička 112–119 – slavnost 326 – zjevení 170 – viz též Požehnaná matka Panna Maria Michiganského jezera 24 „Panna Maria nožů“ (obraz) 46 pouť 11–2, 77, 93, 123, 213, 266, 271, 273, 275, 281, 283, 295 povolání 28, 70, 190, 347 požehnaná matka – černá 146 – ikony 92 – Imitatio Maria 27, 244–8, 266–7, 241–2 – kaple Zázračné medaile Panny Marie 123 – matka cest 203 – narození Spasitele 127, – odolnost 244, 257 – Pesame, 230-33, 235 – poslušnost 13 – požehnání 341

378

REJSTŘÍK Spond, John Shelby 324 Starrová, Mirabai 315 Steinemová, Gloria 317 stockholmský syndrom 99 stolice moudrosti 10, 14 studna Panny Marie 38, 45, 358 svatá Matka 122 svatá matka na kopci Tepeyac 71, 328 světlušky 153–5 Swift, Jonathan 26

– „přítelkyně lidí bez přátel“ 82 – různá jména 58 147 – soucit 12, 24, 42, 47, 96–7, 210, 257 – Syn 90, 96, 189, 303 – syn či dcera 78 – voda 347 – zasvěcení 13 pravý domov 298 první slovo 42–3 přání smrti 220 „přepisování“ 102 ptáčata 162, 165, 169, 171–2, 177, 179–80, 184, 187 R rádio 107, 254, 256, 353, 356 Ray, Reginald, 321 rayos 242, 297, 306 Rohr, Richard 322 Rothová, Geneen 324–5 S Salazar, Daniel 359 Salazarová, Maruca 334 Samoa 319 San Juan de la Cruz (sv. Jan od Kříže) 344 Santa Maria Maggiore, bazilika 122 Santayana, George 118, 344 sen 40–1, 49, 68, 70, 107, 126, 175, 141, 218, 224, 283 – Masakr vykladačů snů 55–72 setkání s dámou v rudém 17–21 Schackter-Shalomi, rabín Zalman 329 Schoemperlenová, Diane 327 Smithová, Anna Deavere, 331 Smithová, Jada Pinkett 318 soucit 12, 24, 42, 47, 212–29, 240–1, 257, 313 – po potratu 211–229

T temenos 28, 270 temná noc duše 238–9 Tepeyac 71, 328 testudo 239, 349 Tickleová, Phyllis 341 Tomová, Menchu Rigoberta 332 Topící se muž 231-34 Totus Tuus ego sum Maria 9 Tovar 137–9 trauma 100, 365 – posttraumatická stresová porucha 99, 212, 367 – umělé přerušení těhotenství 223, 228 Tutu, arcibiskup Desmond 318 U útěcha 23, 77, 90, 99, 104, 112, 116, 121, 185, 197, 214, 241, 245, 259, 274, 332 V van Gogh, Vincent 323 vězení 17, 19, 161, 163–7, 174, 184 – dětské 168–70, 178, 186, 196, 221, 229, 237, 239, 282, 287, 294, 344, 367 – dopis z birminghamského vězení 130

379

REJSTŘÍK – Panna Maria Częstochowská 92–3 – Panna Maria za zdí 89–134 – vězení pro imigranty 282–3, 288 via incultus 239 via neglectus 239 via squleo 339 votivní obrazy – „Bůh nemá jiné ruce než ty naše: Manos de La Gente quien la ama (ruce lidí, kteří jej milují)“ 236 – „Cristo de la Llave: Mariino zázračné dítě“ 262 – „Definice síly: zraněné, leč neústupné“ 86 – „Laso Panny Marie: Pro záchranu života“ 230 – „La Mariposa“ 210 – „Naše paní modré dálnice“ 202 – „Mariin kamrlík“ 188 – „Panna Marie od železničního mostu“ 160 – „Svatá matka Afrika“ 250 – „Ta, která nikdy neuhasne“ 142 – „Vstaňte po krveprolití“ 54 „Vstaňte po krveprolití“ (obraz) 54

W Walkerová, Alice 317 Whyte, David 317 Wiesel, Elie 37 Wilber, Ken 323 Williamsová, Terry Tempest 316 Y Yepes, George 328 Z Zdrávas Maria 337–9

380

Obsah ÚVODNÍ SLOVO

Naše božská pramáti Požehnání na začátek: Totus tuus, patřím tobě, požehnaná Matko … 9 KAPITOLA JEDNA

Setkání s dámou v rudém Když jsem poprvé spatřila tvou tvář … 17 KAPITOLA DVĚ

Jak Bohorodičku vymazali ze světa: A jak my ji můžeme přivést zpátky Odpoutejte silnou ženu … 23 KAPITOLA TŘI

Ona je inspiratus pro všechny trpící Opilec a Panna Maria … 33 KAPITOLA ČTYŘI

V pokorné, beznadějné lásce k ní Panna Maria Guadalupská je v nebi šéfkou holčičího gangu … 47 KAPITOLA PĚT

Vstaňte! Vstaňte i po krveprolití, říká La Conquista, Panna Maria porobených Masakr vykladačů snů: Matka kukuřice … 55 KAPITOLA ŠEST

Košile z šípů: Učí chránit nás zranitelné: Bez výjimek.

Memorare! Pamatuj! … 75 KAPITOLA SEDM

Co se zlomeným srdcem: Mater Dolorosa se vždycky sklání nízko Co se sedmi meči v srdci … 87

OBSAH KAPITOLA OSM

Druhy vězení: Poslední stojící žena Panna Maria za zdí … 89 KAPITOLA DEVĚT

Jaké je to nést jméno Matky Muž jménem Marie … 137 KAPITOLA DESET

Vykováno ve žhnoucí peci Černá Madona … 143 KAPITOLA JEDENÁCT

Nikdo není příliš špatný, příliš zlý ani bez naděje Jak se z kurev staly požehnané matky … 161 KAPITOLA DVANÁCT

Žádný rasismus, žádná diskriminace, nikdo není „nedotknutelný“ Panna Maria se nám zjevuje každý den … 189 KAPITOLA TŘINÁCT

Jejích nekonečně mnoho jmen Litanie matky cest: Zpěv o jejích úžasných jménech … 203 KAPITOLA ČTRNÁCT

Soucitná matka: Uzdravení duše, která prožila šok Soucit po potratu: „Děti, které měla mít, ale nemá…“ … 211 KAPITOLA PATNÁCT

Laso Panny Marie… pro záchranu života Topící se muž … 231 KAPITOLA ŠESTNÁCT

Nepustit se duše Bůh nemá ruce: útěšná Maria, obřad pésame … 237 KAPITOLA SEDMNÁCT

Jak velká Matka inspiruje malé matky Africké Marie … 251 KAPITOLA OSMNÁCT

Odmítání svatosti: Není tu pro tebe místo Obřad la posada: „Ano, i pro vás je tu místo.“ … 263

OBSAH KAPITOLA DEVATENÁCT

Dopis mladým mystikům, následovníkům svaté Matky Panna Maria Guadalupská: Cesta zlomeného srdce … 279 KAPITOLA DVACET

Los inmigrantes, všichni jsme uprchlíci: neuhasitelný oheň tvořivosti Zkoušeli ji zastavit na hranicích … 291 KAPITOLA DVACET JEDNA

Mi Madre, Tu Madre, La Madre de Elle, La Madre de Él, Nuestra Madre: má Matka, tvá Matka, její Matka, jeho Matka, naše Matka Pravda o tom, jak těžké je dostat se do nebe … 301 KAPITOLA DVACET DVA

Zůstávej pod dohledem a pod ochranou, dokud se znovu neuvidíme Závěrečná požehnání: Zapomněli jste? Jsem vaše Matka. … 305 KAPITOLA DVACET TŘI

Krásná slova o Matce Některé ze způsobů, jak ostatní kreativní duše chápou vztah k Matce … 311 KAPITOLA DVACET ČTYŘI

Amen, amen, amen… a malá žena Nejsvětější modlitba … 337 Poznámky … 341 Poznámky pro čtenáře … 353 Seznam ilustrací … 357 Nekonvenční životopis … 365 Další práce Clarissy Pinkolové Estésové … 371 Rejstřík … 375

Clarissa Pinkola Estés, Ph.D. PROBUĎTE SILNOU ŽENU Z anglického originálu Untie The Strong Woman, vydaného nakladatelstvím Ballantine Books v New Yorku (USA) roku 2013, přeložila Tereza Grufíková Odpovědný redaktor Jan Grabec Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 384 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici PRAGMA, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2018 jako svou 10 290. publikaci.

Sazba Ivan Brůha Tisk TISK CENTRUM s.r.o., Brno Vydání druhé Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz