0039871

12 moudrosti stromu_001 az 003.qxp_Sestava 1 30.08.18 11:54 Stránka 3

VINCENT KARCHE

12

MOUDROSTÍ STROMŮ NOVÝ HLAS PŘÍRODY

© 2017 Leduc.s Editions Illustrations: Claire Nicolet Translation © Alexandra Pflimpflová, 2018

12 moudrosti stromu.indd 4

17.8.2018 18:19:14

© 2017 Leduc.s Editions Illustrations: Claire Nicolet Translation © Alexandra Pflimpflová, 2018 ISBN 978-80-7617-039-1

12 moudrosti stromu.indd 4

17.8.2018 18:19:14

Mé sestře Isabelle

Vše končí i začíná láskou…

12 moudrosti stromu.indd 5

17.8.2018 18:19:14

Předmluva

Stromy jsou jako vy. Narodí se, dýchají, rostou, usilují o harmonii a rovnováhu, rozkvétají. Umírají.

Jako bratři nebo sestry jsou vám k dispozici kdykoli, šlechetně vám podávají ruku. Pokud se odvážíte uchopit ji, otevře se před vámi průzračný, nekonečný horizont: vejděte s nimi do kontaktu, a ucítíte vzájemnou pomoc, bratrství, prostou radost ze života a z dýchání, klid v sobě za každé situace. Stromy to všechno prožívají velmi přirozeně.

Dotýkejte se jich bez obav rukama, nosem i srdcem, objímejte je a ony vám to stonásobně vrátí. Jsou pramenem života, který vás přijal takové, jací jste.

V těžkých chvílích vás mohou inspirovat, konejšit, být průvodci při hojení vašich ran. Hřejivá koruna jejich větví bude nápomocna při vašem znovuzrození. I ony samy se někdy vracejí z velké dálky.

Stejně jako stromy budete rádi stárnout, vše sdílet a předávat, budete respektovat svá období činorodosti i odpočinku.

7

12 moudrosti stromu.indd 7

17.8.2018 18:19:14

12 MOUDROSTÍ STROMŮ

Tato kniha není knihou víry. Je to výsledek pozorování, přenosů a zkušeností. Je důležité, abyste si ověřili vše, co je zde řečeno: sbírejte své vlastní zkušenosti, procházejte se svými lesy, pozorujte, prociťujte, po návratu z procházky si na posledních stránkách knihy, ponechaných prázdné speciálně pro vás, zaznamenejte vlastní vjemy a osvojte si každou z moudrostí.

Třebaže nějaký osamělý strom či strom žijící v městském parku může mnohé předat, inspirativnější je uspořádání života v lese, chceme-li pochopit podstatu této knihy: žít lépe ve vztahu k sobě i k druhým.

Chování stromů v mírných klimatických oblastech se řídí rytmem čtyř ročních období. Připadalo mi tedy správné, aby se dvanáct moudrostí stromů shodovalo s dvanácti měsíci roku. Čtyři roční období se tak shodují se čtyřmi základními etapami našeho života: s otevíráním, bujením, proměnami a zklidněním.

Abych vás lépe navedl k poznání těchto moudrostí, předkládám vám různá cvičení. Provádějí se snadno a jsou inspirována zkoumáním trvajícím více než čtvrt století: dýcháním naučeným od velkých pěveckých mistrů, fascioterapeutickými semináři, časem stráveným meditacemi v buddhistickém chrámu Kopan v Káthmándú (Nepál), hlubokým tichem benediktinského kláštera v Saint-Benoît-du-Lac (Québec), studijním pobytem v rezervaci amerických indiánů v Tsonontwanu (Québec) a také roky nejrůznějších forem psychoterapie. Tato kniha čerpá ze všech těchto zkušeností.

8

12 moudrosti stromu.indd 8

17.8.2018 18:19:14

PŘEDMLUVA

A nakonec vám ke každé z moudrostí přikládám kratičký básnický text a vás vybízím k tomu, abyste napsali ten svůj: dejte průchod okamžitému nápadu, aby vzniklo pár veršů, trefný textík, haiku, píseň, jediné slovo, váš vlastní útvar... Na konci knihy najdete pár volných stránek k jejich zapsání.

Buďte ujištěni, že tato kniha je stejně tak vaše jako moje. Vnímejte ji všemi svými smysly.

Ano. Stromy vás milují. Poznejte, kým jste s nimi.

Buďte vítáni na této cestě za velkými mistry.

9

12 moudrosti stromu.indd 9

17.8.2018 18:19:14

Úvod Mí velcí bratři stromy

Strome, když tě spatřím nebo když o tobě slyším, jsem naplněn hlubokou vděčností. Díky tomu, že tě vídám a poznávám tvé osudy, uvědomuji si tvůj nesmírný přínos světu. Nyní to jasně cítím: dáváš život, miluješ život, jsi život. U tebe se za nic neplatí, připadám si vždy vítaný jako někdy až příliš zbloudilý syn, který k tobě přichází pro trochu vzpruhy. Strome, můj velký bratře, pro mne jsi vždy přítomný, pro mé radosti, bolesti i hněv, pro mé „malichernosti“ uprostřed toho všeho, pro mé chvíle ticha a prázdnoty. Jsi mou inspirací.

Nejprve jsem byl zaměstnán jako lesník. Logicky tak pokračovalo moje dětství strávené v lesnatém kraji Lotrinska, v Moyeuvre, poblíž které jsem vyrůstal, a také letní rodinné pobyty ve Vogézách. Jako lesník jsem se cítil blíž svému otci, velkému milovníku přírody, která tak byla naším cenným pojítkem.

Coby poněkud neznalý a hlavně jako idealista jsem 11

12 moudrosti stromu.indd 11

17.8.2018 18:19:14

12 MOUDROSTÍ STROMŮ

procestoval svět a zjistil, že tě někdy kácejí v masovém měřítku, že tě rvou z kořenů, aby otestovali, jak se zachováš v jiné než původní půdě; dávali přitom přednost těm nejsilnějším jedincům, nejrovnějším, nejkrásnějším, dopovali je chemikáliemi, povzbuzovali jejich růst přemrštěnou prořezávkou1. Ty ostatní, ty, které jsou nazývány slabými, nepěknými a pro lesní hospodářství za nepoužitelné, mají smůlu: jsou dobré leda tak, aby se z nich vyrobil papír nebo hoblinové desky, anebo se prostě nechají tam, kde jsou. Viděl jsem obrovské, drastické kácení, místa, jež se proměnila v jalové pozemky, holoseče zpustlé na dlouhá období. Kolik je takových lesnických podnikatelů, kteří v tobě vidí pouze dřevěné zlaté pruty?

V prostředí těchto kupeckých pravidel jsem se necítil dobře, bylo mi z toho do pláče. Od té doby mám jediné přání: dospět k onomu pocitu, který se do mě vepsal odedávna: že tvoje přítomnost ve světě nemá s těmito brutálními praktikami nic společného. Rozhodl jsem se, že své povolání pojmu zcela jinak: budu tě podporovat, chránit a respektovat takový, jaký jsi. Setkal jsem se s novými lidmi: řediteli rezervací, správci přírodních parků, znamenitými lesníky, kteří spravovali les téměř 1 Prořezávka (někdy také prosvětlování) znamená v lesnictví odstraňování porostů, které má za cíl podpořit růst budoucích stromů, přičemž se odstraňují stromy považované za slabší nebo méně kvalitní. Na konci tohoto procesu poslední průklest otvírá porostům přístup ke světlu tak, aby se mladé stromky, určené k obnovení lesa, mohly bez zábran rozrůstat.

12

12 moudrosti stromu.indd 12

17.8.2018 18:19:14

ÚVOD

MÍ VELCÍ BRATŘI STROMY

tak, jako by to dělala sama příroda. Nebo i s takovými, kteří tě prostě jen pozorují, jen kvůli potěšení zjistit, jak si počínáš.

Později, v roce 1991, se můj život zcela proměnil.

Bylo mi 23 let a v rámci své dobrovolné státní zahraniční mise jsem prováděl lesní výzkum v Burundi. Byl to vzrušující experiment, který vycházel z velké spotřeby dřeva v téhle zemičce s tisícem půvabných pahorků. Šlo o to, vybrat mezi určitými druhy borovic Střední Ameriky a australskými eukalypty ty, které by v Burundi prosperovaly nejlépe. Tak jsem mimo jiné poznal takové druhy stromů, jako jsou Pinus patula, Eucalyptus globulus nebo Pinus maximinoi.

Po celé zemi se prováděly dlouhodobé, až desítky let trvající testy týkající se dřevin, které zasadili mí předchůdci, a já jsem přijel shromažďovat jejich výsledky.

Cílem bylo samozřejmě posílit produkci dřeva, ale šlo také o to, rozšířit lesní plochu a zlepšit životní podmínky obyvatel Burundi, jedné z nejchudších zemí světa. Model nebyl dokonalý, ale činnost měla svůj smysl.

Pobyt v Burundi mi zároveň poskytl i něco jiného: klasickou hudbu a zpěv, dvě vášně mého dětství, které se zde potvrdily. Zcela přirozeně jsem se ocitl v pěveckém sboru hlavního města Bužumbury a trávil jsem v něm volné večery. Na tom není nic mimořádného. Až na to, že vedoucí sboru, když mě slyšel, prohlásil: „Máš potenciál předního operního tenora.“ V té době jsem ještě netušil, co to znamená ani kam mě to zavede.

13

12 moudrosti stromu.indd 13

17.8.2018 18:19:14

12 MOUDROSTÍ STROMŮ

O dva roky později jsem byl zpět ve Francii. Pracoval jsem jako lesní technik v Carcassonnu, měl jsem se starat o lesy v departementu Aude. Současně jsem začal docházet na kurzy operního zpěvu nedaleko Toulouse.

Kromě prevence lesních požárů v obcích u Středozemního moře jsem měl produkovat nebo prodávat dřevo na soukromých pozemcích, tam, kde jsou nejpřísnější požadavky na výnosnost.

Jeden rok takového zápřahu mě stačil přesvědčit, abych se pokusil o nemožné: zanechat práce lesníka a stát se profesionálním zpěvákem. Po několika letech v Montpellieru, Nice a Štrasburku jsem započal svou mezinárodní kariéru tenora a s ní související život plný kotrmelců, v němž se střídají fascinující vrcholy s hvězdným prázdnem.

Kdykoliv jsem však měl zpívat roli Werthera (Werther, Massenet), Tamina (Kouzelná flétna, Mozart), Fentona (Falstaff, Verdi) nebo Orfea (Orfeus v podsvětí, Offenbach), vždycky jsem šel vyhledat nějaký strom v lese nebo i v parku mezi domy, aby mě před mým vstupem na scénu podržel za ruku.

Nestačilo to. V roce 2003, pod rostoucím tlakem i proto, že jsem se cítil čím dál méně způsobilý pro světla ramp a uzavřenou atmosféru koncertních sálů, kde je všechno umělé, přišel jsem o hlas i o svou radost ze života. To, co se zdálo být katastrofou − konec mé vrcholné kariéry −, mi nakonec umožnilo, abych tě našel. Došlo k tomu takto: U konce se svými fyzickými, psychickými 14

12 moudrosti stromu.indd 14

17.8.2018 18:19:14

ÚVOD

MÍ VELCÍ BRATŘI STROMY

i finančními silami jsem odjel navštívit přírodní rezervaci indiánského náčelníka v Québeku, v té době svoje poslední útočiště.2 Pobyt, který měl trvat jen pár dní, se změnil ve čtyři měsíce ryzího zasvěcení.

Náčelník prvního národa3 Wendatů-Huronů mi pomohl vrátit se k tomu zásadnímu, to znamená k podstatě věcí. Po mém příjezdu, tehdy bylo méně než 15 °C, mi ten muž řekl: „Pozoruj přírodu, stromy; tam je obsaženo veškeré učení.“ Díky němu, díky jednomu psu, napůl vlčici, i díky stromům proměnlivých barev v Québeku jsem se naučil znovu žít. Nepřemýšlet, nelitovat, neplánovat budoucnost, prostě jen žít.

Chápeš tedy, strome, jak velice jsem ti vděčný.

V Québeku jsem znovu začal za tebou chodit, dotýkat se tě, cítit tě a vnímat. Poznával jsem tvou životní strategii, objevoval tvé nesmírné a bezpodmínečné dary, dýchal v hlubinách tvého mlčení a opíral se o tvůj kmen.

Zahlédl jsem paměť světa, kterou ztělesňuješ: v některých případech představující pět set, dva tisíce nebo dokonce deset tisíc let − nepředstavitelný věk z pohledu člověka. Jak se před tebou nesklonit?

Později, když se mi vrátila sebedůvěra a obnovily se mé kreativní síly, jsem si náhle s jistotou uvědomil, že když zpívám, chybí mi tvá přítomnost. A když jsem 2 O tomto čase pojednávám ve své knize Vlk v hrdle. Muž, který ztratil hlas a našel svou duši, Favre, 2015.

3 V Québeku termín „první národ“ označuje původní obyvatelstvo, americké indiány.

15

12 moudrosti stromu.indd 15

17.8.2018 18:19:14

12 MOUDROSTÍ STROMŮ

v lese, chce se mi zpívat. A tak jsem si v roce 2011 vytvořil zvláštní profesi: stal jsem se tenorem-průvodcem ve volné přírodě a začal jsem pořádat takzvané RandOlyric4. Toto „povolání“ mi umožnilo spojit obě své vášně, své dvě lásky, a sdílet je s jinými − s muži, ženami i dětmi. Při procházkách lesem všichni společně zpíváme, zpíváme s tebou, strome, abychom se cítili živí.

Strome, uvědomil jsem si, že když se s tebou setkávám, setkávám se sám se sebou.

To, co mi šeptalo tvé šelestící listoví během všech těch let práce v lesnictví a pak při RandOlyric, ve chvílích, kdy jsem nabíral síly v québeckých lesích i v nesčetných hodinách meditací u paty tvého kmene, vše, cos mi dal, předávám zde ve formě dvanácti sdělení dál a prostřednictvím této knihy to sdílím s ostatními.

Děkuji, strome. Mám tě rád.

4 Pod názvem RandOlyric jsem pořádal společné smyslové procházky, v nichž se uplatňuje lidský hlas v přirozeném prostředí lesa. Při kontaktu se stromy všichni sborem zpívají operu nebo improvizované tóny.

16

12 moudrosti stromu.indd 16

17.8.2018 18:19:14

JARO ČAS OTEVÍRÁNÍ

Je jaro. Vrátil se přívětivý čas. Pootvírají se pupeny, puzené energií rodící se v jejich středu. Nejprve nesměle, ale jakmile se ujistí, že zima definitivně prohrála, pukají a mocně se rozvíjejí. Spolu s nimi se vytahují květy a listy, aby daly najevo horoucí proud čisté radosti.

V lese se odevšad ozývá zpěv, symfonický orchestr ptactva předkládá své nejkrásnější melodie stromům a ty potěšeně odrážejí zvuky od své hrbolaté nebo hladké kůry. Listy, krášlené jemnou zelení, při sebemenším závanu vzduchu ševelí, navzájem se dotýkají, kaskádovým sborem laskají nebe.

Z hlubin půdy tryská nevyčerpatelný pramen, nic se nezadržuje, je to hojnost, která vychází sama ze sebe a živí se spolu s ostatními.

Stromy za rozbřesku jara zvěstují otevírání, dělení a bujení.

12 moudrosti stromu.indd 17

17.8.2018 18:19:14

První moudrost Dýchat

Dýchání je nejpřirozenější činností na světě. A také tou nejsdílenější. Je společné pro všechny bytosti žijící na zemi, jen způsob není vždy stejný. Ve všech případech však dýchání tvoří most mezi vnitřkem a vnějškem. Kvalita dýchání je tedy podmíněna bohatostí vztahu jedince se sebou samým a s ostatními bytostmi.

Strom je toho příkladem. Kromě toho, že neúnavně produkuje kyslík, také ukazuje, jak obnovovat zdroje a vnímat sebe samé, abychom se cítili silnější. A v klidu.

Stromy dýchají Není to vidět, není to slyšet, přesto to věda prokázala: stromy dýchají. Tak jako lidský život i život stromů závisí na jejich dýchání. Ale pokud u člověka toto lehké proudění dechu, k němuž dochází nevědomky, zakolísá 19

12 moudrosti stromu.indd 19

17.8.2018 18:19:14

JARO

ČAS OTEVÍRÁNÍ

nebo se i jen na pár okamžiků zastaví, člověk zemře.

U stromu je tomu jinak: jestliže mu v plném vegetačním období odstraníte všechny listy a větve, bude jeho životaschopnost ohrožena, ale nalezne v sobě zdroje k obnovení života (viz Osmá moudrost).

Stromy jsou velkými zpracovateli odpadu, který umějí maximálně využít. Je však nutné, aby nedocházelo k přílišnému znečištění vzduchu, jinak se tento systém zahltí. Uvědomujeme si vůbec, jaké škody plynou z toho, když kácíme stále víc stromů a hromadíme čím dál víc plynného, průmyslového nebo civilizačního odpadu?

JAK STROMY DÝCHAJÍ Strom dýchá dvěma způsoby. Ten první vypadá přesně jako ten náš: jde o přijímání kyslíku a vypouštění CO2, které se odehrává se v každé živé buňce stromu, a to v létě i v zimě, ve dne i v noci.

Toto spalování cukrů kyslíkem poskytuje stromům energii, nezbytnou pro jejich stabilitu, pro množení a růst buněk.

Druhé dýchání je známější pod termínem fotosyntéza.

Koncem jara, v létě i na podzim listy a jehličí v symbióze se světlem pohlcují CO2 a produkují kyslík.

Neopadavé stromy (jedle, douglaska, kermesový dub atd.) mohou fotosyntézu v omezené míře prodloužit

→ 20

12 moudrosti stromu.indd 20

17.8.2018 18:19:14

PRVNÍ MOUDROST

DÝCHAT

i do zimy, za předpokladu, že příliš nemrzne. Fotosyntéza způsobuje v každém listu chemickou reakci, která umožňuje tvorbu organických látek, nezbytných pro růst stromu.

Les v Moyeuvre Poprvé jsem se nadechl v porodnici malého důlního městečka Moyeuvre-Grande v Lotrinsku. Tehdy se jím projíždělo bez valnému zájmu, byly tam k vidění jen šachty plné magmatu, hromady strusky rozeseté po vápencových pahorcích, kilometry potrubí, vagony ve tvaru doutníků, jejichž pootevřené poklopy nepříliš mírnily erupce, k nimž docházelo uvnitř. Ale především se tu dýchalo nedýchatelné. Na kůži a oblečení ulpíval sirný poprašek.

Kdyby si však člověk našel čas a zašel kousek dál, mohl by za ruchem spojeným se železem spatřit obrovský les, tvořící jedno tělo s pahorky. Byl to bukový les.

Jeden z nejkrásnějších ve Francii, říkal otec. A později mi to potvrdil i jeden ze strážců tohoto lesa v Moyeuvre.

Rychlerostoucí buky s rovnými kmeny a pravidelnými léty dávaly mimořádně kvalitní dřevo. Dělal se z nich nábytek, parkety, někdy dokonce pláty pro výrobu dýhy. Pořád ta posedlost člověka, zvažovat tržní hodnotu.

Mně připadaly krásné všechny, dokonce i ty, které byly křivé nebo rozdvojené. Líbily se mi habry, podle 21

12 moudrosti stromu.indd 21

17.8.2018 18:19:14

JARO

ČAS OTEVÍRÁNÍ

lesníků nezajímavý podrost, dobrý leda tak k výrobě palivového dříví. Vlastně ne tak docela. Habry totiž dokážou obklopit vytáhlé kmeny dospělých buků a svým stínem pak brání růstu jejich spodních větví. To podporuje přírodní prořezávání a má později vliv při výběru vhodných dřevin.

Mám rád habry, jimž se přezdívá „stromy slepých“.

Jejich kůra, v mládí hladká, má u starších stromů jemně síťovaný vzorek nebo je potažená plochými lištami, což lze dobře rozpoznat dotykem. Habr je tedy strom dávající stín, který mohou rozeznat i nevidomí. Velmi pěkný přínos!

Rodiče bydleli na okraji moyeuvreského lesa a právě tam jsem chodil dýchat. Tam, daleko od svého každodenního života, jsem nacházel útěchu, která má chlapecká trápení činila snesitelnějšími. Nadechnutí uprostřed dětství. Celé hodiny jsem si tam hrál, stavěl chatrče, obýval fosilní jeskyni, kterou jsem někdy sdílel s kamarády nebo se svou jezevčicí. Ale většinu času jsem tam býval sám.

Miloval jsem samotu mezi stromy. Měl jsem tak pocit, že se pach síry vytrácí, že můžu vdechovat tolik čerstvého, očištěného vzduchu, kolik si jen zamanu. Cítil jsem se napojený na ty stromy, ale i na všechny bytosti.

Bylo to zřejmé: všichni jsme dýchali stejný vzduch.

Neuvěřitelné, že? Cítit se osamělý, a zároveň spojený se světem.

22

12 moudrosti stromu.indd 22

17.8.2018 18:19:14

PRVNÍ MOUDROST

DÝCHAT

Stromy dávají Vedle očištěného vzduchu, který nám poskytují, nás stromy nepřetržitě obdarovávají. Uklidňují nás, chrání, umožňují nám hru, únik, uvědomělou samotu, která podporuje spojení se sebou samými i s druhými.

Už jste někdy zakusili tenhle pocit blahodárného obstoupení, pocit, že vás obklopují bratři a sestry s otevřenou náručí-větvemi? Chránily vás někdy za deštivého či větrného počasí rozložité koruny stromů a cítili jste to příjemné bezpečí? Nebo jste už ochutnali svěžest podrostu v létě, kdy žhne slunce? Vylezli jste už někdy po přírodním schodišti větví, které vede přímo k nebi?

A potkali jste všechny ty tvory, kterým stromy poskytují bezpečí? Tolik druhů v jejich náručí: lišejníky na jejich pokožce, ptačí hnízda vystavěná v jejich podpaží, pavouky, sovy nebo mravence ukryté v jejich pupících?

Dobrodiní stromů tím nekončí. Ti, kteří sklání zrak k zemi − sběrači hub nebo borůvek −, můžou vidět, jak díky organické hmotě stromů (jejich mrtvých listů a větví) půda regeneruje, sytí se živinami, získává na bohatosti, sílí. V horách platí, že čím je tato organická vrstva silnější, tím víc je půda chráněna před erozí.

Navíc půda těží z toho, že koruny stromů tlumí proud dešťových kapek a brání tak vzniku hlubokých struh.

Jak vidno, dobrodiní stromů je neocenitelné!

23

12 moudrosti stromu.indd 23

17.8.2018 18:19:14

JARO

ČAS OTEVÍRÁNÍ

Stromy produkují Strom produkuje a lidé z toho mají prospěch: díky nim získávají nábytek, dřevěné konstrukce, otop, podlahy, sudy, lodě, domy, mosty, sochy, zátky, dřevní hmotu na výrobu papíru, javorovou šťávu k oslazení americké zimy, březovou vodu s úžasnými léčivými a vitalizujícími účinky, která navíc čistí lidský organismus od toxinů.

Američtí indiáni si uchovali znalosti o léčivých schopnostech stromů. Odvar z kůry bílého cedru (jak se v Québeku říká túji) smíchaný s čajem z poloostrova Labrador,5 který mi připravil huronský náčelník, mě vyléčil z vyhoření.

Stromy nám prokazují dobrodiní i díky svým esenciálním olejům, z nichž některé nám můžou pomoci dýchat, například oleje z jedle, eukalyptu, douglasky apod. A co by byl náš moderní svět bez bioplynu, který mimo jiné vzniká při rozkladu stromů a rostlin?

5 Nápoj připravený z listů rojovníku bahenního z Grónska, typického keře severoamerických lesů. Vyrábí se z něj také esenciální olej.

24

12 moudrosti stromu.indd 24

17.8.2018 18:19:14

Ukotvit se a dýchat

12 moudrosti stromu.indd 25

17.8.2018 18:19:14

JARO

ČAS OTEVÍRÁNÍ

Stromy vstřebávají utrpení V lesích v Alsasku a Lotrinsku se uplatňuje i další dar stromů. Prošel jsem je všechny, ty v calonnském průsmyku poblíž Verdunu i ty na hřebenech Vogéz, které za válek měnily svůj status z oblastní hranice na státní.

Všiml jsem si kráterů po granátech i kulek, jež uvízly v kmenech − stop válek 20. století, které tu přetrvaly šedesát i sto let.

Tato místa, poznamenaná peklem, opět žijí, našla svůj klid. Pokřik a výstřely v listoví umlkly. Bláto prosycené krví zarostlo jemnou trávou a časem je prosvětlil skutečný oceán zeleně. Kořeny hluboko v zemi obrostly staré, zrezivělé granáty a vytvořily přírodní mříž, která jim definitivně brání, aby ještě někdy ničily.

Už jste někdy zkusili, zda dokážete pohltit vlastní křik, pocházející z vašich vnitřních konfliktů? Už jste někdy zkusili řvát za silného větru v lese? Už vás někdy osvobodil od neodbytných myšlenek kontakt s kmenem, který je dvacetkrát vyšší než vy? Stromy nesoudí, přijímají vás takové, jací jste. A tak si troufněte.

Epilog: štědré rozdávání a přijímání Stromy dávají i přijímají spoustu lásky. Přijímají v hojnosti vše, co jim nebe a země nabízejí, vše, co potřebují, aby mohly samy dávat: vodu, světlo, minerály, organické 26

12 moudrosti stromu.indd 26

17.8.2018 18:19:14

PRVNÍ MOUDROST

DÝCHAT

živiny. U stromů je akt dávání úzce spojen s aktem přijímání, je to výměna, která vylučuje jakékoliv očekávání oplátky. Vše se prostě jen děje.

Proč se touto moudrostí neinspirovat? Není snad život, podobně jako dýchání, neustálým pohybem, který se udržuje sám od sebe a obnovuje v pravidelném a nekonečném rytmu? A co když k nerovnováze v našem životě dochází proto, že jsme si tuto moudrost přestali uvědomovat a naší myslí zmítají příliš bouřlivé myšlenky6, strachy, klamná očekávání, všechna tahle tuhá sevření, která pocházejí z utržených ran? A přitom by stačilo jen tak se k této moudrosti prostě přimknout, znovu si osvojit to věčné proudění, které se děje samo od sebe, to štědré dávání a přijímání, onen dech.

6 Podle mých zkušeností, ať už pozitivních, nebo negativních, přílišný vír myšlenek brání tomu, abychom cítili, že existujeme. Identifikujeme se se svou myslí, se svým duševním stavem, ale ne s onou bytostí v sobě, což omezuje pocit plnosti života. Při meditaci se lidé snaží o to, aby v nekonečném prostoru bytí našli pro myšlenky to správné místo.

27

12 moudrosti stromu.indd 27

17.8.2018 18:19:14

JARO

ČAS OTEVÍRÁNÍ

Cvičení 1: Dýchejte se stromem Při procházce v lese nebo v parku si zvolte nějaký strom. Nezáleží na tom, jestli je vysoký, nebo nízký, mladý, nebo starý.

Vydejte se k tomu, který vás nejvíc přitahuje. Stoupněte si před něj, pár kroků od jeho kmene, a ujistěte se, že ho můžete vidět celý, shora dolů.

Pozdravte ho. Požádejte ho o souhlas.7 Nyní, aniž byste pustili strom z očí, postavte se pevně na zemi, s chodidly ve vzdálenosti rovnající se šířce ramen.

Poddejte se.

Vnímejte v tomto okamžiku své dýchání, proudění vzduchu dovnitř a ven. Orientačním bodem jsou pro vás nosní dírky: svěží při nádechu, vlahé při výdechu. Jde to samo.

Sledujte to.

Jakmile si nastavíte rytmus dýchání, nechte při každém výdechu prorůstat kořeny z chodidel do půdy.

S každým dalším nádechem bude energie stoupat vzhůru a prostoupí vás.

Vaše kořenová síť se zvětšuje, rozšiřuje, prorůstá hlouběji, strom vás provází. Jeho kořeny se dotýkají vašich, obtáčejí 7 Američtí indiáni respektují všechny živé bytosti včetně stromů. Pro ně je normální se stromem komunikovat, a proměnit tak vztah s ním v určitý obřad. Zpočátku mi to připadalo zvláštní, ale pak jsem to bral jako samozřejmost.

28

12 moudrosti stromu.indd 28

17.8.2018 18:19:14

PRVNÍ MOUDROST

DÝCHAT

vás. Vnímejte ta místa ukotvení, která jsou s každým výdechem pevnější. Možná že zajdete tak hluboko, že budete mít pocit, jako byste se dotýkali středu země.

Pár chvil tak zůstaňte. Vnímejte se jako strom. Budete si připadat ve spojení se sebou samými, se stromem mezi zemí a oblohou. Nechte se tímto bohatým prožitkem prostoupit.

Prodlužujte ten pocit tak dlouho, jak vám to bude vyhovovat. Jakmile dospějete ke konci této první etapy, poděkujte stromu tak, že ho obejmete.

Chcete-li, dejte mu nějaké jméno. Můj strom se jmenuje Doug. Protože je to douglaska, jeden z oněch velikánů původem z Ameriky.

29

12 moudrosti stromu.indd 29

17.8.2018 18:19:15

JARO

ČAS OTEVÍRÁNÍ

Tvůrčí chvilka Po setkání se svým stromem, v lese nebo třeba u vás na zahradě, napište, co cítíte. Během své tvůrčí chvilky se napojte na vzduch, který vám prochází nosem, tak, jak jste to prováděli při cvičení.

Doug Už je to tak, mám bratra.

K obloze se vzpíná, po citronu voní, pryskyřičné slzy potichoučku roní.

Je to obr, něžný, ale hrdý, srdce jeho šarlat rudý.

Konečně ho objímám.

30

12 moudrosti stromu.indd 30

17.8.2018 18:19:15

Druhá moudrost Respektovat své tempo

„Pozdě“, „Moc brzy“, „Je to moc rychle“, „Všichni se loudají“... Kdo z nás v jistém okamžiku nezakusil pocit, že nic nezvládá nebo že si pořádně neužívá života? Nebo jinak − že ztrácí čas mezi lidmi, kteří jako by nadlouho uvázli v nějaké pro ně nepochopitelné situaci? Kdo se nikdy necítil nucen dodržovat rytmus, který mu vnucuje škola, firma, rodina nebo celá společnost? Kdo někdy nenadával na pomalost úřadů či soudů nebo na zpožděný vlak?

Stromy nám připomínají jednu zapomenutou pravdu: každý z nás postupuje odlišným tempem. Vyzývají nás k tomu, abychom změnili pohled na to, v čem se lišíme, abychom se přestali srovnávat s ostatními. A abychom se cítili dobře při svém vlastním tempu.

31

12 moudrosti stromu.indd 31

17.8.2018 18:19:15

JARO

ČAS OTEVÍRÁNÍ

Ztracené roky?

Musel jsem bojovat za to, abych se mohl stát lesníkem. A ještě víc, abych přesvědčil své blízké. Protože po třech letech studií přírodních věd bez závěrečného diplomu ve mě nikdo nevěřil. Ten flákačský, trochu i deprimovaný výrostek ještě nevěděl, co chce v životě dělat, a tak si jen bezcílně vegetuje. A proč taky: nastoupit na univerzitu ani ne v sedmnácti letech, mít od přípravky dobrý rok předstihu, to není nic, co by jednomu prospělo. „Výtečný student, ale postrádá zralost,“ říkali vždycky profesoři. Pokud jde o výsledky, na nižším stupni, na základní škole nebo i na lyceu to může docela dobře projít, ale na fakultě, kde je člověk odkázán sám na sebe, se to už prominout nedá.

Rodiče se domnívali, že udělali dobře, když mě už jako tříletého naučili číst. Dost brzy ve mně objevili určité schopnosti, a tak mě tlačili k tomu, abych zrychlil tempo. Výsledkem byl ten rok předstihu, který mě z mateřské školky dohnal do předškolní přípravky už ve čtyřech letech a deseti měsících a převrátil mi život.

Přesto si rodiče počínali zodpovědně: matka v přípravce učila, takže se mohla ujistit, že všechno probíhá dobře. Dobré byly i výsledky na konci základní školy, tam se zase na obou stupních postaral o mé vzdělávání otec.

Přesto ten rok předstihu, na nějž byli rodiče tak pyšní − a je třeba přiznat, že někdy i já −, se v době před 32

12 moudrosti stromu.indd 32

17.8.2018 18:19:15