0039818

Inteligentni` pes Poznรกvรกme psy a jejich schopnosti

S OPHIE COL L INSOVร

Sophie Collins IS YOUR DOG PSYCHIC? Copyright © 2017 Quid Publishing All rights reserved Translation © 2019 by Kateřina Teodosijevová ISBN 978-80-7549-983-7 Z anglického originálu Is Your Dog Psychic?, vydaného nakladatelstvím Quarto Publishing Ltd v Brightonu v roce 2017, přeložila Kateřina Teodosijevová Redigovala Renáta Tetřevová Jazyková revize Helena Moravcová Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 192 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 134. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk Čína Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

„Psi skutečně mluví, ale jen k tomu, kdo umí naslouchat.“ —Orhan Pamuk: Jmenuji se Červená

obsah

6

8

Úvod

13

ČÁST PRVNÍ: TOHLE JE PSÍ SVĚT

14

Kapitola 1: Psí pohled na svět

26

Kapitola 2: Psí smysly – Zrak

40

Kapitola 3: Psí smysly – Čich

60

Kapitola 4: Psí smysly – Sluch

76

Kapitola 5: Psí smysly – Hmat a chuť

92

Kapitola 6: Šestý smysl?

105

ČÁST DRUHÁ: OBJEVTE, CO VÁŠ PES VÍ

106

Kapitola 7: Pes a věda

124

Kapitola 8: Psí komunikace

142

Kapitola 9: Na co má talent váš pes?

168

Kapitola 10: Vytváření pouta

184

Slovníček použitých výrazů

186

Literatura

188

Rejstřík

192

Autoři fotografií

Inteligentni pes

7

úvod Pokud patříte k obvyklým majitelům psů, máte ke svému čtyřnohému příteli zhruba stejně blízký vztah jako ke kterémukoli jinému členu rodiny. Sdílíte s ním obvyklé každodenní činnosti, hrajete si, společně odpočíváte a skoro polovina vlastníků psů se ráda se svým chlupáčem podělí i o postel. Kolik toho ale vlastně víte o tom, co se odehrává v jeho hlavě? Přemýšleli jste někdy, co pes vidí, cítí a slyší? Předpokládáte, že jeho smysly jsou víceméně stejné jako lidské?

OBLÍBENÝ PŘEDMĚT VÝZKUMU

Vědecké studie týkající se psů bývaly ještě nedávno extrémně vzácné, a to snad proto, že pes nebyl považován za dostatečně „divokého“ či „přírodního“ tvora, aby se mohl stát zajímavým předmětem výzkumu.

V současnosti už je naštěstí všechno jinak. Během posledních dvou dekád se dříve opomíjené výzkumné projekty na téma inteligence a vědomí psů vyšvihly na výsluní popularity. Rozličné univerzity po celém světě zakládají laboratoře pro výzkum chování psů a zabývají se nejrůznějšími aspekty psího vnímání a chování. Zdá se, že – po tisíciletích společného soužití – nás konečně začalo zajímat, jak psi myslí a jak vypadá jejich skutečný život. Díky tomu se také začínáme odklánět od antropomorfního přístupu „můj pes vnímá a cítí stejně jako já“. Dnešní pohled má k pravdě už mnohem blíž: Vědomí našeho přítele, s nímž sdílíme velkou část života, se od toho lidského liší tak radikálně, že je pro nás zhola nemožné vcítit se do toho, co se odehrává v jeho chlupaté hlavě.

Některé poznatky z výše zmíněných výzkumů vám v přehledné formě nabízíme na stránkách knihy Inteligentní pes. Začínáme přitom zpochyb­ něním a následným vyvrácením vžitého názoru, že pes v podstatě stále zůstává vlkem, který si hoví na našem gauči. Psi a vlci sice sdílejí shodnou DNA, my však nyní už máme důkaz, jak moc domestikace zasáhla do základní přirozenosti psů. Dnešní pes je svému divokému příbuznému na hony vzdálený.

8

úvod

JAKÉ TO JE BÝT PSEM?

V první části knihy probereme jednotlivé psí smysly. Zaměříme se na superdokonalý čich našich miláčků (myslíte, že byste dokázali odhalit lžičku cukru rozpuštěnou v množství vody rovnajícím se několika olym­ pijským bazénům? Pes to umí!), podíváme se na jejich sluch (který je sám o sobě monumentální, navíc mu však pomáhají úžasně pohyblivé boltce, díky nimž zachytí i tu nejjemnější zvukovou stopu) a prozkoumáme i různá hlediska, v nichž se psí zrak liší od našeho. Nadhodíme také otázku, jak je to s jasnovideckými či senzibilními schopnostmi – což je velmi populární vysvětlení mnoha úžasných psích schopností –, a podíváme se blíže na to, jaké to je vnímat svět více čichem než zrakem.

Inteligentni pes

9

CO OPRAVDU VÍME O PSECH?

Po okružní jízdě kolem smyslů psů následuje druhá část knihy, v níž si přiblížíme současný stav výzkumu – kam se vědci díky své práci dostali, co už víme a co ještě ne.

Příběh studia psů začneme pěkně od začátku u Charlese Darwina, od něhož budeme pokračovat až do současnosti k moderní vědě: ke psům, kteří se trpělivě a bez pohybu podrobují magnetické rezonanci, aby vědci mohli zkou­ mat jejich mozek; k těm, co umí rozeznat obličej svého majitele na fotografii; anebo k takovým, kteří dokážou rozlišit důvěryhodné lidi od záludných.

Od teorie se přesuneme k praxi a manuálu psího vy­ jadřování, jehož škála je téměř nekonečná a zahrnuje jemné nuance v postavení uší či způsobu, jakým pes vrtí ocasem. Naučíme se rozeznat signály stresu, obav (nebo přímo strachu), radosti, připravenosti ke hře, nebo naopak únavy a mrzutosti. Nezapomeneme ani na hlasové projevy a popíšeme si, co znamenají různé druhy štěkotu.

Předposlední kapitola vám nabídne celou řadu her a akti­ vit, které můžete se psem vyzkoušet, včetně cvičení zjišťujících, k čemu má váš pes nadání. Můžete si doma vytvořit takovou malou výzkumnou laboratoř a otesto­ vat svého kamaráda, jak je na tom s empatií (zívá, když zíváte vy?), inteligencí (umí počítat nebo rozeznat různé předměty podle názvu?) a schopností „číst“ lidi.

Na závěr jsme pro vás připravili aktivity, díky nimž mů­ žete upevnit a prohloubit pouto mezi vámi a psem, počí­ naje krátkou domácí překážkovou dráhou pro agi­li­t y přes improvizovaný trénink pachové práce a konče společně strávenými deseti minutami, které se svým psem každý den věnujete poznávání nových a neznámých věcí. Není to vše úžasný způsob, jak se co nejlépe seznámit s naším nejlepším čtyřnohým přítelem?

10

úvod

Inteligentni pes

11

12

cast prvni v

v

TOHLE JE PSÍ SVeT Pokud byste se setkali s návštěvníky pocházejícími z jiné galaxie a oni by se vás zeptali, jak vypadá náš svět, co byste řekli?

Jak byste popsali Zemi? Pravděpodobně byste začali mluvit o vizuálních dojmech – co vše můžete pozorovat kolem sebe – a snažili byste se vystihnout tvary a barvy. Jestliže by se však mimozemšťan obrátil se stejnou otázkou na vašeho psa (řekněme, že by byl schopen komunikace beze slov), je jasné, že by dostal úplně jinou odpověď. Pes by téměř jistě začal popisem nejrůznějších vůní a pachů, a to tak detailně, až by se vám zatočila hlava. Potom by možná pokračoval líčením, jak těžký je život po boku živočišných druhů, které si navzájem nerozumí, ani co by se za nehet vešlo!

V této části knihy se zaměříme na psí smysly a na způsob, jak díky nim vnímá svět kolem sebe.

Pokusíme se vám tak zprostředkovat v mnoha směrech jistě překvapivý pocit, jaký vlastně je život psa v lidském světě.

Inteligentni pes

13

KAPITOLA 1: PSÍ POHLED NA SVeT V

Jak člověku co nejlépe přiblížit způsob, jakým pes vnímá svět? Obvykle totiž míváme tendenci představovat si psí schopnosti stejné jako naše (tomuto způsobu říkáme syndrom „vždyť on rozumí každému mému slovu“). Abychom si však dokázali uvědomit, jak moc se od nás psi odlišují, musíme nejdřív pochopit jejich mimořádnost..

VLK V DOMĚ

Psi v našich domovech bereme s naprostým klidem. Jestlipak bychom se však chovali stejně, pokud by šlo o vlky? Zřejmě ne. A přitom psi a vlci mají identickou DNA a mohou se navzájem křížit. Jsou tedy opravdu tak odlišní, jak jsme si zvykli je vnímat? Anebo v každém psu dřímá divoký vlk?

Stručná odpověď zní ne. Ačkoli, jak lze předpokládat, výzkumy stále vy­ kazují snadnější odhalení vlkům odpovídajících charakteristik u plemen, jež se jim podobají i vzhledově, jako je např. německý ovčák, než u ras vý­raz­ně odlišných, např. mops. Proces domestikace začal už v dávné historii, někdy v době před patnácti až třiceti tisíci lety, kdy si dva druhy, vlci a lidé, uvědomily, že by si navzájem mohly být prospěšné. Výsledkem dlouhodobého využívaní benefitů vzájemného soužití je domestikovaný

14

psí pohled na svet V

pes. Předpokládá se, že domestikace psovitých šelem, jež započala na území Středního východu, byl proces trvající dlouhá staletí, možná i tisíciletí. Roz­ hodně to trvalo déle než pár dekád, i když některé experimenty ukazují, že se vše mohlo odehrát rychleji, než jsme si dosud mysleli.

Jak to vlastně probíhalo? Velmi pravděpodobně hrála na počátku významnou roli selekce uvnitř druhu: Někteří z vlků byli kontaktu s lidmi přirozeně otevřenější, a ti také jako první začali od člověka přijímat potravu, spolupracovat s ním při ochraně stád skotu a ovcí (v nichž přestávali vidět svou kořist) a spát u ohniště. Zjistili, že ochota spolupracovat je pro ně výhodnější, než když žijí na vlastní pěst. A jak se tito krotcí vlci-psi mezi sebou křížili, rostl i počet jedinců se stále pevněji ukotvenými vlastnostmi, o nichž dnes smýšlíme jako o „psích“, nikoli „vlčích“.

Inteligentni pes

15

DMITRIJ BELJAJEV A JEHO LIŠKY

Dmitrij Beljajev byl sovětský vědec a genetik. Zajímal se o klíčové aspekty domestikace nejrůznějších druhů, a především o to, zda je možné získat jedince vykazující znaky ochočených zvířat už během několika generací cíleného chovu. V roce 1959 zahájil jeden z nejdéle trvajících experimentů s živočichy vůbec. Pro svůj výzkum si zvolil stříbrné lišky (jako je ta na obrázku). Zpočátku se zabýval celou stovkou lišek, které byly pravidelně krmeny a dostávalo se jim jemnějšího zacházení. Ty, které byly vstřícnější a lépe reagovaly na pravidelnou přítomnost lidí, vybral pro další chov.

Výsledky experimentu se záhy dostavily.

V prvních deseti generacích plná pětina mláďat vykazovala znaky ochočených zvířat, po dvaceti generacích už to byla celá třetina. V roce 1964 Beljajev uvádí, že ochočenější lišky vrtí ocasy, jestliže vi­dí známého člověka, a v polo­ vině sedmdesátých let při­ cházejí na zavolání. Stačilo tedy dvacet let, aby zvířata účastnící se pokusu mohla být považována za částečně domestikovaná.

JAKÝ JE VÝZNAM DOMESTIKACE?

Proč je pro naše porozumění psům tak důležitý fakt, že byli domestikováni ze svých divokých předků? Už od dob Darwina vědci chápou, že domes­ tikovaná zvířata vykazují kvality odlišné od divokých příbuzných. Některé kvality jsou zřejmé na první pohled: Domestikovaní jedinci mají např. měkké, často svěšené boltce uší, jejich ocasy jsou kratší a někdy stočené, mají jemnější srst. Jiné je také jejich chování: Domestikovaná zvířata se obvykle méně bojí neznámého a ochotněji objevují nové teritorium.

Produkují méně adrenalinu – hormonu „uteč nebo bojuj“. Tohle všechno jim pomáhá žít po boku lidí, aniž by tím utrpěly jejich přirozené ostré smysly.

16

psí pohled na svet V

Domestikace však s sebou nese i méně žádoucí efekty. Studie kalifornské univerzity z roku 2015 dospěla k závěru, že zužování genetického fondu vlků během procesu domestikace vedlo k navýšení počtu vadných nebo poškozených genů u současných psů oproti volně žijící populaci. Tento počet se dále násobí při chovu plemen pro určité požadované vlastnosti.

Studie rovněž potvrzuje známou pravdu, že nečistokrevní psi bývají díky pestřejší genetické výbavě zdravější, zatímco dlouhodobé zdraví zástupců čistokrevných plemen, chovaných často pro jediný žádoucí znak, bývá negativně ovlivňováno úzkou genetickou základnou. Čím je plemeno prošlechtěnější, tím více vadných genů jeho příslušníci nesou.

ODLIŠNÉ REAKCE PSŮ A VLKŮ

Odlišnost reakce na člověka u psů a vlků ukázal pokus probíhající mezi lety 2001 až 2003 na Univerzitě Loránda Eötvöse v Maďarsku. Skupina vlčích a psích štěňat, vychovávaných od narození ve stejných podmínkách, měla řešit řadu úkolů, za jejichž splnění je čekala odměna v podobě potravy.

Některé úkoly však byly postaveny tak, aby je štěňata nedokázala zvlád­ nout bez pomoci. Mladí vlci si tuto skutečnost neuvědomili, snažili se dál a marně se pokoušeli dosáhnout na odměnu sami. Psi zkoušeli své štěstí zhruba minutu až dvě, a pak se začali ohlížet po „svém“ člověku, navazovali oční kontakt a žádali o pomoc. Pochopili, že řešení jejich problému jim může nabídnout člověk, zatímco vlci – ačkoli, jak jsme zmínili, vyrůstali ve stejném prostředí – tuto možnost nevnímali.

Inteligentni pes

17

POD KŮŽI

Psi jsou velice schopní a velice adaptabilní. V důsledku toho se lidstvo po dlouhou dobu zaměřovalo na možnosti, co vše se mohou psi v závislosti na svých přirozených dovednostech naučit, aniž by se ovšem zajímalo o to, co by si psi sami vybrali. Jinými slovy, zájem o to, jaké to je být psem, byl minimální. Dnes však pozornost upřená k výzkumu chování psů rapidně vzrůstá a probíhá celá řada pokusů. Čím více se vědci tímto tématem za­bývají, tím víc zpochybňují dosavadní způsoby měření inteligence psů a proces zkoumání jejich chování.

Jednu ze zásadních bariér v poznávání a pochopení psího světa před­ stavuje lidská definice inteligence. Tuto otázku nadhodil i světoznámý dánský biolog a etolog Frans de Waal ve své teorii „biologického žebříč­ ku“, což je hierarchická klasifikaci řadící na první příčku člověka (jako nejinteligentnější bytost) a všechny ostatní živočichy postupně pod něj. Při tvorbě této stupnice byla inteligence nahlížena jako schopnost navrhnout řešení problému, provést ho a nakonec zanalyzovat výsledky.

Postupem doby však rozrůstající se počet studií zaměřených na nejrůz­ nější druhy nabídl mnohem složitější obraz – více než žebříku se inteli­ gence podobá složité, propletené síti schopností definovaných potřebami, očekáváními a motivací.

REALITA ČLOVĚKA VS. REALITA PSA

Naše realita se značně odlišuje od toho, co je realitou pro psa. Pes dispo­ nuje odlišným systémem smyslového vnímání (jednotlivým smyslům se budeme podrobněji věnovat v následujících kapitolách), a tak dokonce i okamžiky prožité s jeho člověkem budou pro něj vypadat úplně jinak.

Ačkoli se o psech dozvídáme pořád něco víc, stále narážíme na šedá místa, o nichž zatím nevíme vůbec nic: Jak u psů funguje paměť? Jsou schopni předjímat budoucnost? Znamená závislost psů na člověku, že jsou v pravém smyslu slova „chytřejší“ než vlci, anebo ve skutečnosti ztrátou své nezávislosti zhloupli? A jak bychom to vůbec měli měřit?

Ve snaze porozumět ostatním živočišným druhům přirozeně hledáme společné rysy, ale možná bychom se dozvěděli víc, kdybychom se zaměřili na rozdíly.

18

psí pohled na svet V

Vite, z e... v

psi se naučili dostat to, co chtějí a potřebují – bezpečí, potravu, úkryt – platí za to však závislostí na lidech? Jedna stále se rozrůstající větev vědců a expertů zabývajících se výzkumem psů a jejich chování nicméně tvrdí, že toto obchodní ujednání je obousměrné: psi využívají člověka stejně, jako člověk využívá je.

Inteligentni pes

19