Issuu

Laterna magika / Zlatá éra očima pamětníků

laterna magica.indd 3

19.03.18 14:18

laterna magica.indd 4

19.03.18 14:18

Laterna magika Zlatá éra očima pamětníků Lucie Kocourková

KNIŽNÍ KLUB 5

laterna magica.indd 5

19.03.18 14:18

Poděkování Především těm, kteří se obětavě pustili do vyprávění o svých zážitcích s Laternou magikou, tedy Sylvě Daníčkové, Valentině Thielové, Zdeňce Procházkové, Jaroslavě Panýrkové, Ivanu Štrausovi, Saše Aišmanové, Janě Andrsové, Olze Fleischerové, Pepovi Kotěšovskému, Ivance a Honzovi Kuchařovým, Vláďovi Pohořelému, Jiřímu Srncovi a jeho ženě Daně, rodině Pavla Veselého. Archivu ND za volnost v nakládání s fotografickým fondem a Martinu Beckovi za nezištnou pomoc v nouzi. A v neposlední řadě vedení Národního divadla a souboru Laterny magiky a všem spolupracovníkům, kteří podpořili vznik publikace všemožným způsobem včetně trpělivého mlčení v době, kdy se jejich PR vytratila z povrchu zemského, aby mohla psát.

Zdroje vyobrazení Soukromé archivy: Alexandra Aišmanová: str. 145, 163, 166–167, 195, 197, 249, 261, předsádky (3). Jana Andrsová foto str. 86–87, 142, 262. Manželé Kuchařovi: str. 211, 218–219, 225, 226, 237, 244–245, 251, 262. Olga Fleischerová: 171, 172, 176–177, 185, 262, předsádky (10). Pavel Veselý: s. 10, 22, 46, 60, 62, 80, 83, 89, 99, 121, 124, 130, 138–139, 178, 179, 193, 203, 217, 232, 253, 256, 258–259, 263, foto v zadní tiráži, foto na přední straně obálky, foto v příloze na str. 9 (horní) a na str. 10. Jiří Srnec: str. 263. Národní filmový archiv: str. 260 (zcela dole). Ostatní fotografie převzaty z Archivu Národního divadla.

laterna magica.indd 6

19.03.18 14:18

Obsah

Vítejte ve světě divadelních kouzel / 13 1. Laterna magika se rodí Zadání velkého úkolu / 17 Paleta umělců / 18 Velké přípravy / 20 Legendární zázrak trojjediné konferenciérky / 23 Alfréd Radok hnací silou týmu / 25 2. Bruselské léto Stále pod dohledem / 31 Kdo šetří… / 33 Jiří Šlitr, zachránce nálady / 36 Co se děje na scéně / 39 Když je třeba improvizovat / 44 Ještě třetí zastavení / 47 3. Pražské začátky a Zájezdový program Laterna magika zahajuje provoz / 53 Noví tanečníci / 56 Zájezdový program – podivný název pro premiéru / 58 Folklór, který bere dech / 61 Hudební kouzla a další čísla / 63 4. Otvírání studánek Nepohodlný režisér, nepohodlné dílo / 75 Zájezdový program vyráží do světa / 79 Lesk a bída SSSR / 81 Londýn (1961) / 84 Hybrid mezi filmem a divadlem / 88

laterna magica.indd 7

19.03.18 14:18

5. S Laternou magikou na cestách I Mluvit arabsky je (prý) jednoduché a není každý, kým se zdá / 96 Jaromír Vomáčka zmizelý a nalezený / 100 Zpátky do Evropy: Brusel a zážitky doslova královské / 102 Dobrodružství s jazyky nikdy nekončí / 104 6. Hoffmannovy povídky Kouzlo surrealismu / 109 7. Variace – staronový pořad Začínáme od příletu / 119 Krkolomná jízda / 122 Houslový koncert / 125 8. První Amerika Poprvé v Americe / 129 Ed Sullivan Show / 131 Kritika Waltera Kerra / 135 9. Trochu cestování, trochu tvoření Poprvé v Západním Berlíně / 141 Ohlasy na vystoupení / 143 Variace 66 / 147 10. Expo 67 a Revue z bedny Poprvé Evald Schorm / 153 Montreal a Praha: více rozdílů, než se zdá, Laterna kasovním trhákem / 158 Trocha matematiky / 162 Pestrá paleta / 165

laterna magica.indd 8

19.03.18 14:18

11. S Laternou magikou na cestách II Léta strávená na cestách / 169 Nejprve Texas / 170 Mexiko / 174 Argentina / 180 Cestování na vlastní pěst brzy zatrhnuto / 182 Vánoce nejen v zámoří / 184 12. Lásky a karnevaly Pražský karneval / 189 Zákaz na spadnutí / 194 Z vyšších míst / 196 Z karnevalu komedie… / 200 Noví tanečníci na scéně / 202 13. Ztracená pohádka a Kouzelný cirkus První inscenace pro děti / 207 A zrodí se legenda / 210 Cesta za krásnou Venuší / 212 Jak se rodily postavy / 213 14. Pět dialogů o Kouzelném cirkusu Pavel Veselý / 220 Ivanka Kuchařová a Jan Kuchař / 224 Josef Kotěšovský / 233 Vladimír Pohořelý / 238 Jiří Srnec / 241 15. Kouzelný cirkus na cestách Jak si druhou – a pro někoho první – Ameriku užili další tanečníci / 248 Kouzelný cirkus na cestě kolem světa / 252 16. Osobnosti / 260

laterna magica.indd 9

19.03.18 14:18

laterna magica.indd 10

19.03.18 14:18

Tuto knihu věnuji in memoriam jednomu z těch, bez kterých by nemohla nikdy vzniknout, Pavlu Veselému, skvělému tanečníkovi a neméně dobrému příteli. Nikdy nezapomeneme!

laterna magica.indd 11

19.03.18 14:18

Hoffmannovy povĂdky

laterna magica.indd 12

19.03.18 14:18

Vítejte ve světě divadelních kouzel

Je právě rok 2018, osmičkový rok plný výročí. Mezi ně se řadí i jedno divadelní – Laterna magika, první multimediální divadlo na světě, slaví 60 let od svého vzniku. K poctě tohoto divadelního zázraku, který zazářil na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a stal se z jednorázového propagačního pásma souborem, vychází i tato publikace. Je snazší říci, čím není. Není odbornou studií, která by chtěla zachytit historii Laterny magiky v číslech a datech, ta čest by měla připadnout teatrologům a historikům filmu. Není ani esejí, která by měla do hloubky hodnotit působení Laterny magiky na české a mezinárodní divadelní scéně. Laterna ještě za svou historií neudělala tečku, a tak nebilancujeme ani o narozeninách. To, co se vám dostalo do rukou, je jednoduše směs bezprostředních vzpomínek na veselé i vážnější chvíle, které s Laternou magikou zažili někteří umělci v době jejího vzniku a největší popularity. Proto se také budeme pohybovat v období od roku 1958, tedy od bodu zrození, po roky 1977 či 1978, tedy do doby po premiéře nejlegendárnější inscenace Laterny magiky, kterou je dodnes hraný Kouzelný cirkus. Představujeme Laternu magiku očima pamětníků. Ve vzpomínkách jsme se spolu procházeli výstavištěm v Bruselu i rozkopanými základy kina Adria, kde se pro Laternu chystal divadelní sál. Povídali jsme si o vzniku revuí a inscenací, o režisérech i kamarádech ze souboru, o měsících strávených v zahraničí v době, kdy největším výstřelkem běžného občana této země byla dovolená v Jugoslávii. Na řadu přišly banální historky z každodenního života i velké události, tak jak zůstávají člověku zachycené v paměti. Snad z nich vyplyne nejen obraz života s tak pozoruhodným divadlem, jakým byla Laterna magika, ale také trochu i obraz doby samotné – ačkoli právě členové Laterny magiky prožili tato desetiletí způsobem, který se naprosto vymykal zkušenosti ostatních lidí. Proto zůstávají vzpomínky, postřehy i názory umělců spojených s Laternou magikou zachovány v té nejautentičtější podobě. 13

laterna magica.indd 13

19.03.18 14:18

Z natáčení ikonického čísla Krkolomná jízda v roce 1963

laterna magica.indd 14

19.03.18 14:18

1/ Laterna magika se rodĂ laterna magica.indd 15

19.03.18 14:18

Pod pojmem „Laterna magika“ si většina diváků představí tanečníka nebo herce na scéně a filmovou projekci za ním. Postihnout skutečný princip tohoto uměleckého „gesamtkunstwerku“ je obtížné – i pro případné tvůrce. Laterna magika se zrodila šťastným spojením dvou tvůrčích osobností: scénografa Josefa Svobody a režiséra Alfréda Ra doka. Nevyrostla samozřejmě ze vzduchoprázdna, vysledovat lze přinejmenším kontinuitu s meziválečnou divadelní avantgardou. Alfréd Radok obdivoval tvorbu E. F. Buriana, stal se krátce asistentem režie v divadle D 41. Už od 40. let uvažoval o spojení filmu a jeviště, což mu umožnila spolupráce se scénografem Svobodou. Za jednoho z předchůdců Laterny je považována jejich společná inscenace hry Františka F. Šamberka Jedenácté přikázání, v níž byla filmová projekce použita již tak, že na sebe brala část významu, byla součástí děje. To se stalo hlavním principem, ze kterého vzešla Laterna magika: vzájemné doplňování dějů, významů, symbolů, dovyprávění příběhu, společné utváření smyslu. Tanec či jiná jevištní akce až ve spojení s obrazem, filmem, projekcí dostává smysl, posouvá děj nebo vzbudí estetický dojem. Jak těžké je vytvořit opravdovou Laternu magiku, aby toto poetické spojení naplňovala! Laterna magika opravdu neznamená „jen“ pustit filmovou projekci a něco před ní zatančit. Pak to není Laterna, ale pohyblivá kulisa. Laterna magika znamená, že akce a film se jeden bez druhého vůbec neobejdou, protože by samy o sobě postrádaly smysl.

laterna magica.indd 16

Laterna magika se rodí

19.03.18 14:18

Zadání velkého úkolu

Než se ztratíme ve víru vzpomínek, připomeňme si v rychlosti, za jakých okolností pořad Laterna magika vznikl. O účasti Československa na Světové výstavě Expo 58, která se měla konat v hlavním městě Belgie Bruselu, bylo rozhodnuto od roku 1955, oficiálně od října 1956. Následujícího roku byla vypsána architektonická soutěž na vytvoření výstavního pavilonu, stejně tak bylo potřeba zajistit kulturní program, který by představil Československo jako vyspělou zemi s bohatou historií a kulturou a moderním životním stylem. Laterna magika, která plnila tento účel, byla jen jednou z atrakcí – pavilon byl koncipován především jako výstavní prostor a nacházela se tu i restaurace Praha, která nabízela české speciality. Součástí expozice byl polyekran, jehož autory byli Josef Svoboda a Alfrédův mladší bratr Emil Radok. Jednalo se o proměnlivou, případně pohyblivou projekci na soustavu pláten, tedy spíš extenzi výstavních technologií než divadla. V každém případě šlo o zcela samostatný projekt. Pro Alfréda Radoka se propagační účel programu stal prostředkem a záminkou k tomu, aby mohl uskutečnit svou ideu propojení filmu a jeviště. Úspěch programu na světové výstavě spočíval kromě technické dokonalosti a překvapivosti právě v tom, že byl propagační jen zdánlivě, pro formu. Radok a Svoboda především popustili uzdu fantazii, hře a experimentu. Nebyli pochopitelně sami, byl tu třeba Miloš Forman jako scénárista, Vladimír Svitáček a Ján Roháč jako další režiséři. Z původního zadání, které mělo spojit režijní uspořádání propagačních filmů s prezentací české hudby, vytvořili něco, co se daleko více přiblížilo divadelnímu představení. Radok povýšil prezentaci na umění, elegantně se vypořádal s nutností bavit publikum hovořící nejrůznějšími světovými jazyky a splnil si svůj sen o naprostém propojení složek na scéně. 17

laterna magica.indd 17

19.03.18 14:18

Paleta umělců

Radok propojil filmy o historii a současnosti Československa s hudebními, tanečními i hereckými výstupy, přičemž konferenciérky – dnes bychom řekli moderátorky – zde měly mnohem složitější úkol než jen uvést následující číslo. Jejich vystoupení program tmelilo a dávalo mu rytmus. Úloha choreografa připadla uměleckému šéfovi baletu Ná rodního divadla Jiřímu Němečkovi a jako tanečníci byli do projektu zatím zapojeni členové souboru první scény. V bruselském programu vystupovali Naďa Blažíčková, Jarmila Manšingrová, Yvetta Pešková, Eva Poslušná, Miroslav Kůra, tehdejší největší baletní hvězda v Československu, a další přední sólisté Oldřich Stodola a Vlastimil Jílek. Speciální hudební číslo bylo vytvořeno pro Jiřího Šlitra, bylo to ještě před založením divadla Semafor, ale s Jiřím Suchým se už znal… Parádní číslo, ve kterém vynikl princip Laterny magiky, se víc jak dalších deset let objevuje pod názvem Hudební žert, v prvním uvedení se však skrývá pod prozaickým názvem Jiří Šlitr a jeho filmový orchestr. Nechyběli zástupci folklóru, zpěvačky G. Dalmadyová, A. Bradáčová, M. Řeháková, zpěvák S. Kliment a čtyřčlenný orchestr cimbalistů. Na přípravách se podílel také slovenský choreograf Martin Ťapák, který byl zodpovědný za nafilmovaná folklorní taneční čísla, ačkoli uveden mohl být až jako spoluautor celovečerního programu, který vznikl později v Praze. Konferenciérkami programu byly Sylva Daníčková, Zdeňka Procház ková a Valentina Thielová. Počítalo se také s účastí Ireny Kačírkové, která ale do Bruselu nakonec nejela a k Laterně magice se, na krátkou dobu, připojila později. Úlohou konferenciérek, tedy moderátorek provádějících diváka programem, bylo vystoupit jako první zástupkyně onoho jevištního zázraku – když konferenciérka jakoby zázrakem vystoupila z filmové projekce na scénu a začala si povídat se svými „klony“ na postranních projekčních plochách, efekt překvapení byl do18

laterna magica.indd 18

19.03.18 14:18

konalý a hned první číslo programu tak provázel bouřlivý aplaus. Ale k tomu se ještě dostaneme… Než dáme konferenciérkám slovo, aby čtenáři přiblížily pražské přípravy programu i život v Bruselu roku 1958, věřím, že se na tomto místě hodí pohled režiséra Jiřího Srnce, který pak do našeho příběhu zasáhne až k jeho konci, ale přál si, aby nezanikla ani jeho vzpomínka na dobu, kdy se Laterna rodila: „Laterna magika vznikla v době, kdy se v kultuře dělo něco úžasného. Byla to doba, kdy vznikal Semafor, Činoherní klub, Balet Praha a kromě jiného pochopitelně tvořili Alfréd a Emil Radokovi. Přitom to nebylo tak dávno, co jsme měli za sebou okupaci Německem, ale také se pak začaly dít věci, které se stát neměly, myslím pokus o vytvoření komunismu a celou tu šílenou dobu. Přesto se rodilo úžasné umění, přišla neuvěřitelně talentovaná generace herců z DAMU, formoval se Činoherní klub, v té době jsme vznikli i my, tedy Černé divadlo. Pracovala fantazie, spojovaly se žánry, objevovaly se nové věci nebo se dávaly do nových souvislostí. O to víc mě mrzí situace, která nastala v dnešních časech, ale věřím, že schopnost tvořit krásné věci a tvořit je společně jsme ještě neztratili.“

Projekce a tanec měly vytvořit estetickou jednotu

laterna magica.indd 19

19.03.18 14:18

Lucie Kocourková Laterna magika Zlatá éra očima pamětníků Text Lucie Kocourková Obálka, grafická úprava a sazba Stará škola (staraskola.net) Redigovala Marie Hamšíková Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 264 + 16 stran přílohy Vydala Euromedia Group k. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00, Praha 5, v roce 2018 jako svou 9752. publikaci Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica. Vydání první Vychází ve spolupráci s Národním divadlem.

www.universum.cz

Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky‑vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

laterna magica.indd 264

19.03.18 14:20