0039500

Rozbourene vody_001 az 003_Sestava 1 13.3.18 23:29 Stránka 3

Rozbouřené vody

RUSH I NG WAT E R S Copyright © 2017 by Danielle Steel All rights reserved Translation © Štěpánka Svobodová, 2018 ISBN 978-80-249-3565-2

Rozbourene_vody.indd 2

16.3.2018 13:55:14

Mému drahoušku Totovi, Za to, žes byl tak statečný, za všechno, cos prožil, za to, žes zažil to, o čem se ostatním může jenom zdát, kéž se ty vzpomínky rozplynou a kéž ty budeš navždycky požehnaný.

Miluju tě, tvá panička A taky všem mým milovaným dětem, Beatii, Trevorovi, Toddovi, Nickovi, Samovi, Vanesse, Maxxovi a Zaře, s nekonečnou vděčností za všechno, čím mi jste, a s veškerou láskou a celým srdcem.

Máma /D. S.

Rozbourene_vody.indd 3

16.3.2018 13:55:14

Zármutek umí i odměnit.

Nikdy nás neopouští takové, jaké nás zastihl.

MARY BAKEROVÁ EDDYOVÁ

Rozbourene_vody.indd 5

16.3.2018 13:55:14

1 Ellen Whartonová si zadumaně prohlížela oblečení,

které pověsila na pojízdný věšák, a věci poskládané na posteli a chystala si je vzít na cestu do New Yorku. Měla smysl pro pořádek, byla až úzkostlivě puntičkářská, bez chybičky. Byla to zkrátka žena, která si všechno plánovala a nic nenechávala náhodě – v práci, v ostatních aktivitách, v šatníku i ve společenském životě. Byla vrcholně opatrná a přesná ve všem, co dělala. Výsledkem byl hladký, spořádaný život, málokdy s překvapeními, ale také málokdy s příležitostmi, aby se jí něco vymklo z rukou. Tuhle cestu do New Yorku plánovala už od června, což dělávala každoročně. Jela navštívit matku. Každý druhý rok tam jezdila na svátky Díkůvzdání a obvykle i jednou na jaře. Měla v úmyslu nakoupit něco pro své dva klienty a tentokrát měla pro tuhle cestu ještě jeden další důvod.

Ellen stála v čele prosperující společnosti věnující se navrhování interiérů, měla tři asistentky, specialistu na barvy a klienty v řadě měst v Evropě, kteří milovali její práci. Vytvářela pro ně nádherné prostředí, které by sami nedali dohromady, a využívala k tomu nejlepší bytový textil, vkusný nábytek, který se hodil k jejich životnímu stylu a potřebám, a nezvyklé, ale překvapivě příjemné kombinace barev. Nebyla nijak skromná, pokud šlo o částky, jež si účtovala, ale ani být nemusela – byla v oboru dobře známá, získala za svou práci několik ocenění a psalo se o ní v nejdůležitějších časopisech o bydlení. Ráda říkávala, že se učila u skutečného mistra. Její matka byla v New Yorku nesmírně 7

Rozbourene_vody.indd 7

16.3.2018 13:55:14

uznávanou architektkou. Vystudovala Yale, svou kariéru začala prací pro slavného amerického architekta I. M. Peia a již před mnoha lety se vydala vlastní cestou.

Navrhovala domy především v New Yorku, Connecticutu, Palm Beach, v Houstonu, Dallasu a všude, kde si její klienti chtěli postavit pozoruhodný dům.

I v osmatřiceti trávila Ellen stále ještě ráda čas s matkou a připisovala jí veškeré zásluhy na tom, co věděla o navrhování interiérů. Vždycky když se s matkou setkala, něco se od ní naučila, a občas jí matka dokonce přenechala klienta – v Evropě nebo v Palm Beach, kde Ellen v současnosti pracovala. Předchozího roku navrhla a vytvořila interiér klientovy jachty. Práci odvedla vždycky podle předem stanoveného rozpočtu a včas, což bylo v její branži pozoruhodné a pomohlo jí stát se takhle úspěšnou. Měla dobrou, prosperující firmu a vedla si dobře.

Ellen s matkou byly velmi rozdílné, ale respektovaly jedna druhou a Ellen s ní na projektech ráda pracovala. Milovala matčiny otevřené, vzdušné, čisté linie a její styl architektury. Bylo radost vytvářet interiéry v domě, který matka navrhla. Ellen se jí však ptala na radu i u ostatních klientů. Vyřešily spolu nejeden zapeklitý problém. Její čtyřiasedmdesátiletá matka byla stále plná skvělých a inovativních nápadů. Grace Madisonová často říkala, že správná odpověď je vždycky ta nejjednodušší. Neměla ráda bezdůvodně komplikované stavby a v domech, které navrhovala, nebyly žádné zbytečnosti pouze na efekt. Takové pojetí nesnášela ani Ellen.

Ellen se snažila předvídat možný problém a vládla pevnou rukou. Matka byla spontánnější a otevřená novým nápadům, a to až do té míry, že mohla být někdy 8

Rozbourene_vody.indd 8

16.3.2018 13:55:14

považována za výstřední. To na ní ale právě Ellen taky milovala. Grace byla nadaná, silná žena, která přežila před deseti lety rakovinu prsu, ale v práci nevynechala skoro jediný den, přestože musela podstoupit ozařování i chemoterapii. Od té doby se rakovina znovu neobjevila, ale Ellen se o ni stejně bála. Matka nevypadala na svůj věk, ale léta jí přibývala, navzdory zdánlivě neomezené energii a mladistvému vzhledu. Ellen mrzelo, že nebydlí ve stejném městě, jenomže sama žila už téměř jedenáct let v Londýně. Před deseti lety se provdala za George Whartona, advokáta, navíc Brita každým coulem. Studoval v Oxfordu a předtím v Etonu.

Rodina žila v Burke’s Peerage a byla typicky britská celou svou historií, zvyky a tradicemi. Ellen se po všech stránkách snažila zapadnout do jeho způsobu existence a naučit se jeho velmi anglickým způsobům, přestože byla Američanka a původně měla vlastní názory na to, co a jak dělat. Respektovala však jeho názory, i když to zpočátku nebylo snadné.

Ellen vedla domácnost způsobem, jaký měl George rád, a on to od ní taky očekával. Bavilo ji se od něj učit britským zvyklostem a mnoho jich sama přijala za své.

Někdy se jí však stýskalo po nenucenosti New Yorku a známých věcech, mezi nimiž vyrostla. Vzdala se kvůli němu svého života a v době, kdy se brali, byla natolik mladá, že pro něho chtěla udělat maximum. Chtěla mu dělat radost. A pak, během těch společných deseti let, si bez problémů přisvojila i jeho priority.

Její rodiče spolu vždycky dobře vycházeli, takže ji zaskočilo, že se rozvedli hned, jak odešla studovat na vysokou. Matka jí ale prozradila, že už to tiše plánovali několik let. Nebylo to tak, že by jeden druhého nenáviděli, jen už neměli nic společného. Matka to 9

Rozbourene_vody.indd 9

16.3.2018 13:55:14

popsala slovy, že jim „došlo palivo“. Otec pracoval pro investiční bankovní firmu na Wall Street, byl o deset let starší než manželka a zemřel krátce poté, co se Ellen provdala za George. Ani jeden z rodičů znovu neuzavřel manželství. Zůstali spolu v kontaktu a dobře spolu vycházeli, ale vypadalo to, že jsou oba s rozvodem spokojeni. Říkali, že toho nelitují, a působili šťastnější každý sám. Ellen jim byla vděčná, že přes své odlišnosti zůstali spolu, když vyrůstala. Byli to takoví lidé, kteří se k sobě chovali hezky, nikdy o sobě nemluvili ošklivě a nechávali si své odlišné názory pro sebe.

Proto pro ni byl rozvod takovým překvapením. Ale dopad na Ellen byl minimální a oba rodiče byli velmi šťastní, když si vzala George, přestože se jí matka před svatbou jízlivě zeptala, jestli jí nepřipadá trochu moc zkostnatělý a přehnaně konzervativní. Byl tak typicky anglický. Ale Ellen namítla, že jí naopak připadá okouzlující, a navíc jí v něčem připomínal otce. George byl tichý, schopný, spolehlivý muž a Ellen si byla jistá, že všechny tyto vlastnosti z něj udělají dobrého manžela, i když ne bůhvíjak vzrušujícího. George byl typem člověka, na kterého se můžete spolehnout. Byl řádný a to Ellen uklidňovalo. Chtěla spořádaný život bez překvapení.

Jediným zklamáním v jejich manželství, které Ellen nečekala a nebyla schopná ovlivnit, bylo, že nemohla mít děti, navzdory značnému úsilí otěhotnět. George plně spolupracoval, podrobil se všem nutným testům, aby se zjistilo, v čem je problém, a rychle se prokázalo, že kvůli němu to není. Ellen rovněž prošla celou řadou vyšetření, desetkrát během čtyř let se pokusili o umělé oplodnění, ale bez úspěchu. Čtyřikrát změnili specialistu, jakmile se dozvěděli o nějakém novém a prý lep10

Rozbourene_vody.indd 10

16.3.2018 13:55:14

ším. Ellen šestkrát otěhotněla, ale pokaždé to skončilo potratem bez ohledu na to, jak byla opatrná těch několik týdnů po umělém oplodnění. Vždy o dítě přišla během prvního trimestru. Její současný doktor došel k závěru, že má předčasně zestárlá vajíčka. Začali s celým procesem, když jí bylo čtyřiatřicet. Do té doby se příliš zaneprázdnila budováním firmy. A taky si mysleli, že mají dost času, ale zjevně neměli. Adopci nechtěl zvažovat ani jeden z nich. George na tom tvrdošíjně trval a nakonec se na tom oba shodli. Ellen nechtěla použít vajíčko dárkyně místo svého a představa, že by jim plod odnosila náhradní matka, se jim líbila ještě méně. Neměli by tak dohled nad tím, jak zodpovědně by se náhradní matka chovala a jakým nezdravým návykům by třeba holdovala a co by před nimi tajila. Byli odhodlaní mít vlastní dítě nebo žádné. A druhá varianta se jevila s každým dalším měsícem čím dál pravděpodobnější.

Ellen si nedovedla představit jejich budoucnost bez dětí, které by je v pozdějším věku obklopovaly, a proto se rozhodli zkusit to znovu. A mezi pokusy o umělé oplodnění a hormonálními injekcemi, které jí George píchal, pro ně Ellen vytvořila vyčerpávající rozvrh „přirozených pokusů“. Pro George to znamenalo, že se musel přiřítit okamžitě z kanceláře, sotva Ellen dorazila domů a zavolala mu, že jí testovací souprava ukázala, že nastala ovulace. Několikrát tak otěhotněla, ale o dítě přišla stejně rychle jako při umělém oplodnění. Poslední dva měsíce si dali přestávku – začalo to být příliš stresující a u ní se to změnilo téměř v posedlost. Kvůli rozvrhu, na základě kterého se museli pokoušet o otěhotnění, z jejich manželství téměř vyprchala romantika. Přesto si Ellen byla jistá, že jejich úsilí bude nakonec korunované úspěchem a ty čtyři roky plné stresu se vyplatí.

11

Rozbourene_vody.indd 11

16.3.2018 13:55:14

Měla v New Yorku sjednanou schůzku se specialistou na plodnost, o němž se doslechla, a chtěla slyšet další názor na nové procedury, které by mohli zkusit.

Nehodlala se smířit s porážkou, přestože minulý rok nebyla její hormonální hladina dobrá. To samozřejmě podpořilo pesimistickou teorii lékaře v Londýně. Ellen se s tím nemohla smířit a George byl dobrý parťák, pokud šlo o tvrdošíjné úsilí to ještě zkusit, bez ohledu na dosavadní depresivní výsledky. Nebyla to žádná zábava, ale Ellen přesvědčeně tvrdila, že když nakonec porodí miminko, vyplatí se to, a George s ní souhlasil.

Nechtěl jí zlomit srdce tím, že by to sám vzdal, avšak už ztrácel optimismus a domníval se, že šance na úspěch nejsou valné. Snažil se situaci přijmout důstojně a doufal, že Ellen to zvládne též. Jejich rozhodné úsilí a opakované prohry Ellen velmi trápily a ani pro George to nebylo snadné, i když si nikdy nestěžoval.

Přestože Ellen žila víc než deset let v Anglii, stále vypadala jako typická Američanka – vysoká, štíhlá, s dobře ostříhanými světlými vlasy k ramenům. Něco z ní zkrátka dělalo ryze americké děvče. Oblékala se elegantně, ale neformálně, nosila kašmírové svetry, úzké sukně a vysoké podpatky a o víkendech džíny, když jezdili za přáteli na návštěvu na jejich venkovská sídla nebo jezdili střílet, což byla důležitá součást Georgeovy tradice. Sami si dosud dům na venkově nekoupili. Slíbili si, že to udělají, až budou mít děti, a to se zatím nestalo.

Georgeovi bylo čtyřiačtyřicet, byl vysoký, štíhlý a světlovlasý jako Ellen, i když vypadal evropsky a vždycky mu to moc slušelo. Všichni jim tvrdili, že budou mít krásné děti, a neměli nejmenší tušení, čím si kvůli tomu za ty čtyři roky prošli. Se svým trápením se Ellen svěřila pouze matce a své nejlepší kamarádce 12

Rozbourene_vody.indd 12

16.3.2018 13:55:14

v Londýně Mireille, Francouzce, která se taky provdala za Brita, měla čtyři děti a protrpěla s Ellen každý nepovedený pokus. Mireille byla nadaná malířka, ale se čtyřmi dětmi už neměla čas malovat. Její manžel byl advokát jako George a Whartonovi o víkendech často přijížděli do jejich domu na venkově. A scházeli se tam i všichni Georgeovi dlouholetí kamarádi, kteří je zvali k návštěvám skoro každý víkend.

Ellen přimhouřila oči, změřila si naposledy oblečení pověšené na pojízdném věšáku, provedla poslední výběr a vše naskládala do kufru spolu s nějakými letními šaty. Dost pravděpodobně bude v polovině září v New Yorku ještě horko. Právě zapnula zip kufru a postavila ho na zem, když vešel George. „Slyšelas o tom hurikánu?“ zeptal se ustaraně, ale pak se hned usmál a políbil ji na vlasy. Nebyl vášnivý, ale milující, a i když to nedával bůhvíjak najevo, Ellen věděla, že tady pro ni bude vždycky. Patřil k tomu typu člověka, na kterého se můžete spolehnout. „Něco málo. Touhle dobou mají na východě vždycky hurikány.“ Pronesla to lhostejně a pečlivě postavila kufřík vedle kufru. Sbalila s sebou poznámky, plánky prostorového uspořádání, vzorky barev a proužky látek pro svoje klienty. „To je trochu přezíravé tvrzení po Sandy, nemyslíš?“ namítl George vážně. Vybavil si monstrózní hurikán, který zasáhl New York před pěti lety. „Ale to se stává jen jednou za život.“ Ellen se smála, uvolněná a šťastná, že ho vidí. „Rok před hurikánem Sandy tam měli taky jeden, jmenoval se Irene,“ připomněla mu. „O tom říkaly všechny předpovědi, že spláchne New York, a když se nakonec dostal až na pevninu, byla z něj jen obyčejná bouře. Nemůžeš 13

Rozbourene_vody.indd 13

16.3.2018 13:55:14

panikařit pokaždé, když v tomhle ročním období ohlásí hurikán. O nic nejde,“ ujišťovala ho. „Hurikán Sandy byl jen výsledkem neobvyklých okolností. Nejspíš už se nebude nikdy opakovat,“ prohlásila s jistotou. Hurikánů se nebála. Měla plnou hlavu jiných věcí, které jí přišly mnohem podstatnější, jako kdy znovu zkusí umělé oplodnění a jak dopadne matčin další mamogram, i když ten poslední, před dvěma týdny, byl v pořádku.

Hurikány na monitoru svého radaru Ellen neměla. „No, radši ať to tak vážně dopadne, když tam zrovna jedeš,“ řekl George s vřelým výrazem v očích, objal ji a na okamžik držel v náručí. „Budeš mi chybět,“ přiznal. Když si pak všiml jejího kufru, řekl: „Taky bych si měl zabalit. Jedu na víkend k Turnbridgeovým. Pořádají doma docela velkou party a taky odstřel.“ Byl to britský způsob trávení víkendu, který miloval, a anglická tradice, která se nezměnila už celá staletí. Ellen mrzelo, že o to přijde. Víkendové večírky, na něž chodili, tvořily důležitou součást jejich společenského života. Potkávali se zde se starými kamarády, s novými přáteli a s lidmi, se kterými George vyrůstal a chodil do školy. Ale i po deseti letech považovali Ellen v celé té skupině za outsidera. Chovali se k ní však hezky. „Prosím tě, vždyť ti nebudu vůbec chybět,“ škádlila ho. „Budeš se tak dobře bavit, že si na mě ani nevzpomeneš.“ George se poněkud ostýchavě usmál. Oba věděli, že je to v podstatě pravda. Trávil čas s muži hovory o práci, zatímco ženy si povídaly o dětech, které zůstaly v internátní škole. „No, tak se mi hlavně brzy vrať,“ řekl ještě George, než si odešel sbalit tašku na víkend. Chápal však, že Ellen čas s matkou tráví ráda. Sám měl Grace taky rád.

Tato čilá inteligentní žena, plná tvůrčích nápadů a ote14

Rozbourene_vody.indd 14

16.3.2018 13:55:15

vřeně vyslovených názorů, ho vždy pobavila. Rád s ní mluvil o politice i o architektuře. Byla to ideální tchyně – měla stále spoustu práce, žila svůj vlastní, nezávislý život, jela na plný plyn a nikdy se jim do ničeho nepletla. A stále byla krásná, i když jí bylo čtyřiasedmdesát. George věděl, že Ellen bude taky taková, i když povahově nebyla tak odhodlaná jako její matka ani tak přímočará, když vyjadřovala své názory. Ellenin jemnější způsob chování mu vyhovoval stejně jako ochota přizpůsobit se jeho zvykům. Její matka se nikdy nebála vyslovit svůj názor nahlas, ať s tím ostatní souhlasili nebo ne. S touto výjimečně bystrou ženou bylo zábavné pobýt i pohovořit. S její dcerou, tišší a diskrétnější, asi bylo snazší žít, jak se George dohadoval.

Když sešli dolů, aby něco snědli, vyndala Ellen z ledničky velkou mísu se salátem, který jim připravila hospodyně, a připomněla Georgeovi, že mu každý den hospodyně uvaří jídlo, a pokud by se chystal jít někam na večeři, měl by ji o tom informovat předem. Obvykle v době Elleniny nepřítomnosti chodil na večeři často.

Nerad pobýval sám doma. Nebo se někdy cestou z práce zastavil v klubu a navečeřel se tam. „Neměj strach, myslím, že deset dní zvládnu,“ ujišťoval ji, když se ve velké, pohodlné kuchyni, kterou pro ně Ellen před rokem navrhla, posadili ke kulatému, už prostřenému stolu, odkud byl výhled na zahradu.

Dům, pro ně příliš velký, měl pět ložnic, které zatím nepotřebovali. Ellen používala jednu jako domácí kancelář, další sloužily jako pokoje pro hosty, tělocvična a domácí kino. Usadili se v tomto prostorném domě před pěti lety, když se rozhodli, že by Ellen mohla otěhotnět. Netušili, jak namáhavý úkol to bude a jak prchavý bude jejich sen.

15

Rozbourene_vody.indd 15

16.3.2018 13:55:15

U večeře se bavili o dvou důležitých případech, na kterých George právě pracoval, a o klientech, pro něž se Ellen chystala nakupovat v New Yorku, a o tom, co tam hodlala sehnat. Právě nedávno jí zavolal jeden klient, aby mu zařídila dům v jižní Francii, a už se na to moc těšila. Radovala se, že bude mít důvod tam čas od času strávit víkend.

Po večeři si přibalila do kufříku další plánky a barevné vzorky. Ještě než si šli lehnout, pustil si George v televizi CNN, aby znovu zjistil, jak je to s hurikánem.

Stále se posunoval Karibikem k východnímu pobřeží a George vypadal ustaraně. Pro New York ale zatím nehlásili žádné přímé ohrožení. „Přál bych si, aby mě tyhle zatracené věci nestrašily, nebo abys jela navštívit matku v jinou část roku.“ George už se tvářil trochu podrážděně, ale Ellen to přehlížela. Do ničivého hurikánu před pěti lety nevěnoval v New Yorku nikdo pravidelným každoročním hurikánům velkou pozornost, a i teď si většina lidí nelámala příliš hlavu s tím, že by se to mohlo opakovat.

Georgeovi se to však nelíbilo a nebyl ani zdaleka tak bezstarostný jako jeho žena. Považoval za nerozumné jezdit do New Yorku v srpnu nebo v září. „New York to vůbec nezasáhne,“ přesvědčovala ho Ellen, když si vlezli do postele a George ji políbil. Tu noc se nehodlali milovat a bylo to tak už nějakou chvíli.

Ellen neovulovala a bylo příjemné, že na to pro jednou nemuseli myslet a mohli jen tak ležet vedle sebe, aniž by museli myslet na splnění úkolu. Nemilovat se bylo poslední dobou stejně příjemné, jako bývalo příjemné se milovat, než začali s umělým oplodněním. George si oddechl, že nemusí podat výkon, a když zhasínal a Ellen se k němu přitulila, působil spokojeně a uvolněně.

16

Rozbourene_vody.indd 16

16.3.2018 13:55:15

„Ale přece jen se ti po mně může trošičku stýskat, až budu pryč,“ zašeptala Ellen do tmy a George se tomu, co řekla, usmál. „Budu na to pamatovat,“ odpověděl, přitáhl si ji blíž k sobě a o chvíli později už oba spali, až do šesti, kdy je vzbudil budík nastavený, aby Ellen nezmeškala svůj let.

Ellen po probuzení napadlo, že by se ještě mohla s Georgem pomilovat, ale vyskočil z postele dřív, než se sama dost probrala, aby stačila něco podniknout.

George vyrazil do své koupelny a šatny, tak ze sebe shodila přikrývku a vydala se do své. V Londýně začínal slunný den a Ellen se těšila na stále ještě teplé, nebo dokonce horké dny babího léta v New Yorku. Přece jenom občas nastaly chvíle, kdy se jí po New Yorku trochu zastesklo. Její život však teď nabral velmi odlišný směr, než když tam žila.

Oblékla se do cestovního kostýmku, a když sešla dolů, už na ni čekala snídaně. Musela odjet z domova za půl hodiny a jedna z jejích asistentek jí objednala auto s řidičem, aby dorazila na odlet v deset hodin ráno. Letěla velkým Airbusem A380, vyhovoval jí prostorností a hladkým průběhem letu, a to i navzdory potížím, které na druhé straně vznikaly, když se musela potýkat s ostatními pěti sty cestujícími, aby získala svoje zavazadla. Do New Yorku měla doletět v jednu hodinu odpoledne místního času a doufala, že až vyřídí celní formality a dostane se do města, mohla by dorazit do matčina bytu tak ve tři nebo v půl čtvrté, tedy dřív, než se matka vrátí z kanceláře. Ellen by tedy mohla v klidu vybalit a trochu se zabydlet. A těšila se 17

Rozbourene_vody.indd 17

16.3.2018 13:55:15

na spoustu času u večeře v matčině velmi pohodlném bytě, aby si popovídaly a jedna druhou informovaly o posledních novinkách. Ellen v matčině bytě bydlela moc ráda, raději než v hotelu, a věděla, že matce to taky vyhovuje. Matka už se sice smířila s tím, že její jediné dítě žije posledních deset let až v Anglii a že je zavalené spoustou práce. Ellen při svých řídkých návštěvách vždy litovala, že nejezdí do New Yorku častěji.

Když dorazilo auto, doprovodil George manželku až před dům a podal jí s vážnou tváří kufřík. „Drž se od hurikánu stranou.“ Políbil ji na rozloučenou, a když se jejich pohledy setkaly, zatvářil se na okamžik smutně. „A ty se o víkendu dobře bav,“ popřála Ellen a taky ho políbila. „Bez tebe to nebude snadné,“ namítl George a pak nasedl do svého auta. Zatím řidič uložil kufr do zavazadlového prostoru auta a čekal, až Ellen nastoupí. Zamávala odjíždějícímu Georgeovi a auto se vydalo ranním provozem k Heathrow.

Podala zavazadlo u přepážky, uschovala si palubní lístek do kabelky a vešla do terminálu. Vypadala velmi mladistvě a hezky, vysoká a štíhlá v béžových kalhotách, nažehlené modré halence, sandálech a sáčku pro případ, že by bylo na palubě chladno. Měla v plánu se dívat na film a taky trochu pracovat. Ráda během cestování sledovala filmy, které se jí zatím nepodařilo zhlédnout. Pustila se do haly pro třídu business class, aby si dala šálek čaje a přečetla si noviny, než nastoupí na palubu. Mobil jí zazvonil téměř přesně ve chvíli, kdy se posadila a šálek s čajem postavila na stoleček vedle sebe. „Už se mi po tobě stýská,“ oznamoval smutně Georgeův hlas a Ellen se usmála.

18

Rozbourene_vody.indd 18

16.3.2018 13:55:15

ROZ BOU Ř E N É VODY Danielle Steel Z anglického originálu Rushing Waters, vydaného nakladatelstvím Delacorte Press, an imprint of Random House, v New Yorku v roce 2017, přeložila Štěpánka Svobodová Obálku navrhla Soňa Šedivá Redigovala Táňa Holasová Odpovědná redaktorka Anna Urbanová Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 304 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9746. publikaci Sazba TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

Rozbourene_vody.indd 304

16.3.2018 13:55:27