0039347

Sleduj mฤ A. V. Geigerovรก

Sleduj me.indd 3

08/08/18 15:30

FOLLOW ME BACK FOLLOW ME BACK Copyright © 2017 by A.V. Geiger.

Originally published in the United States by Sourcebooks, Inc. www.sourcebooks.com.

All rights reserved Translation © Anna Křivánková, 2018 ISBN 978-80-7549-924-0

Sleduj me.indd 4

08/08/18 15:30

Davidovi – za to, že mi připomíná, abych dýchala.

Sleduj me.indd 5

08/08/18 15:30

VÝSLECH (část 1) 31. prosinec 2016, 20:42 Případ č. 124.678.21-001 OFICIÁLNÍ PŘEPIS POLICEJNÍHO VÝSLECHU —ZAČÁTEK – str. 1— VYŠETŘOVATEL:

Omlouváme se za to zdržení, pane Thorne.

Rádi bychom vám položili na pár otázek.

THORN:

Kde je Tessa?

VYŠETŘOVATEL:

Jsem poručík Charles Foster. Toto je detektiv Terence Newman. Do zápisu – dnes je 31. prosince, čas 20:42. Tento výslech je nahráván.

THORN:

Je tady? Je v téhle budově?

VYŠETŘOVATEL:

Pane Thorne, posaďte se, prosím. Vyšetřujeme tu kriminální případ.

THORN:

Řekněte mi, kde je!

VYŠETŘOVATEL:

Dokud nebudu mít vaši výpověď, nemůžeme se o tom bavit.

THORN:

Ale je v bezpečí, že ano? Prozradíte mi aspoň tohle?

Sleduj me.indd 7

08/08/18 15:30

VYŠETŘOVATEL:

Chlapče, čím dřív začnete spolupracovat, tím rychleji se všechno vyřeší.

THORN:

Dobře, dobře. Co chcete vědět?

VYŠETŘOVATEL:

Díky. Uveďte prosím do záznamu své celé jméno, datum narození a povolání.

THORN:

Eric Taylor Thorn. Datum narození 18. března 1998. Co bylo to třetí?

VYŠETŘOVATEL:

Povolání.

THORN:

Já... já už vlastně ani nevím. Vyberte si. Zpěvák. Skladatel. Herec. Model spodního prádla.

Profesionální mediální děvka? Počítá se to jako povolání?

VYŠETŘOVATEL:

V pořádku, pane Thorne. Jen klid. Zabere nám to jen pár minut.

THORN:

Neměl bych tu mít právníka?

VYŠETŘOVATEL:

Máte právo zavolat si svého právníka, kdykoliv vám bude libo.

THORN:

Jsem zatčený?

VYŠETŘOVATEL:

Máme na vás jen pár otázek. Jak jsem řekl, čím dřív budeme mít vaši výpověď, tím rychleji…

THORN:

Dobře. Zapomeňte na to. Řekněte mi, co chcete vědět.

Sleduj me.indd 8

08/08/18 15:30

VYŠETŘOVATEL:

Začněme na začátku.

THORN:

Na začátku. A co je začátek? Den, kdy jsem podepsal smlouvu na desku? Nebo když jsem poprvé vzal do ruky kytaru? To mi byly čtyři.

VYŠETŘOVATEL:

Mluvíme o Tesse Hartové. Povězte nám, jak jste se dal se slečnou Hartovou dohromady.

THORN:

Přes Twitter. Loni v létě. Myslím, že to bylo někdy v srpnu. Ale začalo to už před tím. Ještě než jsem si vůbec založil účet... [odmlka]

VYŠETŘOVATEL:

Pokračujte, prosím.

THORN:

Myslím... [odmlka] Myslím, že jestli to celé opravdu někdy začalo, tak v červnu s Dorianem Cromwellem. Vždyť víte, z té chlapecké skupiny.

VYŠETŘOVATEL:

Chcete tím říct, že tenhle případ souvisí s tím, co se stalo Dorianu Cromwellovi?

THORN:

Ne, to ne. Pardon, nedává to moc smysl. Jen jsem tím chtěl říct, že se o tom tehdy mluvilo všude ve zprávách. A pak tu byl proces s tou pošahanou holkou. A to všechno jen proto, že ji na oplátku začal sledovat na Twitteru.

VYŠETŘOVATEL:

Obávám se, že tomu pořád nerozumím. Jak souvisí případ Doriana Cromwella s vaším vztahem k Tesse Hartové?

Sleduj me.indd 9

08/08/18 15:30

THORN:

Sleduj me.indd 10

Je to zvláštní. Hned jak jsem o něm slyšel, zmocnilo se mě tušení, co se mu muselo stát. Lidé říkají, že si už navždycky budou pamatovat, kde právě byli, když byl zastřelen Kennedy.

Nebo jedenáctého září. Tak nějak jsem to cítil.

Zrovna jsem jel po dálnici do Santa Moniky, střechu spuštěnou, a poslouchal jsem v rádiu Top 40. A pak se moderátor zničehonic ozval přímo uprostřed čísla dvanáct. Sice jsem moc neposlouchal, ale přišlo mi to divné. Hned bylo jasné, že to bude něco velkého, když přerušili písničku. To ještě přesně nevěděli, co se stalo.

Trvalo pár dní, než se na to přišlo. Na tu holku, tu fanynku. Tehdy se ani pořádně nevědělo, jestli je to vražda. Věděli jen, že jde o Daniela Cromwella. Tak to řekli. Přesně takhle: Dorian Cromwell, hlavní zpěvák skupiny Čtvrtá dimenze, byl dnes ráno v Londýně nalezen mrtev.

Jeho tělo plavalo obličejem dolů v Temži.

08/08/18 15:30

1

PROJEKCE

12. srpna 2016 „TY NEJSI POSEDLÁ. Jen projikuješ.“ „Projikuju?“ Tessa zvedla oči od hustého pramene dlouhých hnědých vlasů, který poslední půlhodinu neustále splétala a zase rozplétala. Nejistě pohlédla do očí své psychoterapeutce doktorce Reganové, sedící na protější straně pokoje. „Je to běžný obranný mechanismus,“ vysvětlila doktorka Reganová. Její tón zůstával jako vždy bez emocí – lidský ekvivalent přístroje vyluzujícího bílý šum –, ale za řeči nervózně poposedla. Trůnila na nízkém růžovém sedacím vaku, kotníky zkřížené ve snaze udržet profesionální dojem. Obvykle se s klienty scházela pouze ve své ordinaci, ale pro Tessu udělala výjimku.

Tessa sklouzla pohledem k punčochám, jež se starší ženě krabatily kolem kolen, a nedokázala v sobě potlačit zdráhavé uznání. Postavit se západotexaskému vedru v nylonkách vyžadovalo skutečně silného ducha. Tessa na sobě neměla nic než tílko

Sleduj me.indd 11

08/08/18 15:30

12

A . V. G E I G E R OVÁ

a bavlněné krátké kalhotky od pyžama, stěží sahající k vrcholkům jejích štíhlých stehen. „Projikování neboli projekce,“ řekla doktorka Reganová. „Používáme ten termín v případě, kdy jedinec přiřkne své myšlenky a pocity někomu jinému – v tvém případě známé osobnosti.“ „Ale já Erica Thorna v životě neviděla. Dokonce jsem ani nikdy nebyla na žádném jeho koncertu.“ Doktorka Reganová zvedla Tessin deník a nalistovala zpět na začátek. Nijak nekomentovala čmáranice na obálce – směsici srdíček, lesních zvířátek a lidských tváří bez očí. Zapomeň na projikování, pomyslela si Tessa a pokrčila nos. Spíš by si měly promluvit o tom, že nesnese, aby se na ni dívaly třeba jen její vlastní kresbičky.

Doktorka Reganová ukázala na jeden z dřívějších zápisů. „Pověz mi něco o tomhle. Co vzbudilo tvůj zájem natolik, že sis o něm něco zapsala?“ „O Ericovi?“ Tessa se natáhla pro zápisník v kroužkové vazbě a přelétla očima stránku. „Myslím, že jsem se zrovna dívala na webovky TMZ. Přistihli ho, jak se prochází po New York City s jednou herečkou z Prolhaných krásek. Takže si samozřejmě mysleli, že s ní randí.“ „Ale to není to, co sis zapsala.“ „Samozřejmě že ne. Byla jste někdy na TMZ? Je to jako fanfikce, akorát míň uvěřitelné.“ Jedno z obočí doktorky Reganové sebou cuklo nahoru. Za celou tu dobu se tak ocitla nejblíže k opravdovému výrazu. Posunula si brýle s kostěnými obroučkami na nos. „Raději mi řekni, co sis zapsala.“

Sleduj me.indd 12

08/08/18 15:30

PROJEKCE

13

Tessa si přitáhla kolena k hrudi. Při vzpomínce na to, jak ji zrnitá nahrávka bulvárního fotografa ohromila, se cítila mírně nesvá. Eric a ta dívka... Ani nevypadal, jako by byl na rande. Vůbec ne. Na té videonahrávce rázoval stále rychleji ulicí a kradmo se při tom ohlížel přes rameno. Pak ho kamera zabrala zblízka.

Pronikavě modré oči hleděly z obrazovky přímo na ni. A ten jeho výraz... „Nevypadal jako nějaký šťastný chlápek s novou přítelkyní,“ řekla Tessa své terapeutce. „Mně tak nepřipadal.“ „A jak ti připadal?“ Tessa zavřela oči. „Jako šílený hrůzou.“ „Dobře, Tesso.“ Doktorka Reganová ji odměnila pokývnutím. „A co si myslíš, že to vypovídá o tvém duševním stavu?“ „To si jako myslíte, že jsem si to jen představovala? Že to já jsem ve skutečnosti šílená hrůzou?“ Doktorka Reganová se soustředěně předklonila. Zastrčila si za ucho pramínek šedivějících vlasů. „Nejspíš je to možné,“ pravila Tessa pomalu. „Myslím, že je to jeden z mých nejhorších strachů. Jdu po chodníku v nějakém městě plném lidí a nevím, jestli mě někdo nesleduje.“ Doktorka Reganová uchopila deník a zavřela ho. „Výborně.

Pokračuj.“ „Ale to nebylo jen jednou,“ uvažovala Tessa nahlas. „Pokaždé, když se podívá přímo do objektivu, vidíte záblesk strachu.“ „Strachu z čeho?“ „Jako kdyby ho něco trápilo. Trápilo, nebo...“ Tessa se zarazila ve snaze najít to správné slovo. Sklouzla pohledem po obálce

Sleduj me.indd 13

08/08/18 15:30

14

A . V. G E I G E R OVÁ

sešitu a zastavila se u kresbičky kolouška utíkajícího o život. „Pronásledovalo? Já nevím.“ „To je velice zajímavé, Tesso.“ „Vážně? Je to zajímavé?“ Tessa nedokázala odolat smíchu.

Zajímavé. To jistě bude jeden z těch obskurních termínů, co psychiatři používají, když mají pacienty posedlé nějakou myšlenkou.

Kdykoli si sedla, aby se věnovala duševním cvičením, dopadlo to tak, že psala příběhy o Ericu Thornovi. Tessa už popsala celé dva sešity propracovanými zápletkami, které si vymyslela. „Tohle přece nemůže být zdravé, ne?“ Doktorka Reganová vytáhla blok žlutého papíru a rychle si zapsala jakousi poznámku. „Když své úzkosti připíšeš někomu jinému, můžeš je pak bezpečněji prozkoumávat. Vlastně ti to může být dost užitečné, dokud si uvědomuješ, co děláš. Pokus se promyslet, jakou spojitost mohou mít tvé teorie o téhle celebritě s tím, co se ti přihodilo v červnu.“ Tessa odpověděla přidušeným zvukem a objala si kolena ještě pevněji. Červen strávila v New Orleans, kde se měla zúčastnit osmitýdenního programu kreativního psaní pro náctileté – tedy mělo to trvat osm týdnů. Tessa však v polovině odjela a utekla domů do bezpečí svého dětského pokoje. Přišlo léto a skoro zase odešlo, a ona se stále nemohla přimět promluvit o tom, proč odtamtud utekla. „Ne... Říkala jste, že nemusím... Ne, dokud nebudu připravená…“ „V pořádku, Tesso.“ Doktorka Reganová zvedla ruku v uklidňujícím gestu. „Nezapomínej dýchat. Tak je to správně.“

Sleduj me.indd 14

08/08/18 15:30

PROJEKCE

15

Tessa polkla. Hrozilo, že ji sílící úzkost schvátí, ale upnula mysl na své nejspolehlivější rozptýlení. Eric. Eric Thorn. Tessa v duchu odříkávala jeho jméno a snažila se zhluboka vdechovat vzduch do plic. Správně měla zadržet dech, než napočítá do pěti, ale ona si vymyslela svou vlastní verzi této relaxační metody. Eric jedna... Eric dva... Eric tři... Tessa sledovala, jak se její hruď pomalu zvedá a klesá, dokud napětí v ramenou neustoupilo. „Dobře, Tesso,“ pravila doktorka Reganová. „Jestli je ti to příjemnější, můžeme celý tenhle rozhovor zkoncipovat pomocí Erica Thorna.“ „Já jen nechápu, proč právě on. Proč jsem si ze všech lidí na světě vybrala zrovna Erica Thorna?“ „To mi musíš říct ty, Tesso. Proč si myslíš, že ses na něj tak upnula?“ Tessa cítila, jak se jí zapalují tváře. Považovala se za jeho fanynku už od chvíle, když před několika lety vydal své první album, ale v poslední době dosáhla její fascinace Ericem Thornem naprosto nové úrovně. Bylo to mnohem víc než jen příběhy, které si psala do sešitu. Kdykoli narazila na nějakou jeho novou fotografii, pocítila zdrcující nutkání uložit si ji do galerie na mobilu. Nahrabala si víc obrázků Erica Thorna než kohokoli jiného, koho znala z reálného života. Ve svém pokoji sundala z bledě žlutých stěn všechny fotografie, které je kdysi zdobily, ale plakát z koncertu Erica Thorna nechala na čestném místě nad postelí. „Já nevím,“ řekla Tessa. „Možná proto, že je sexy?“ Ohlédla se přes rameno na plakát a na chvíli zůstala hledět na známou scénu: Eric stojí na pódiu a přes vysoustruhované svaly hrudníku

Sleduj me.indd 15

08/08/18 15:30

16

A . V. G E I G E R OVÁ

mu visí elektrická kytara. Zaklání při tom hlavu, oči má zavřené a ztrácí se v hudbě...

Doktorka Reganová pohlédla přes okraj brýlí na Ericovo upocené torzo. „Myslím, že v tom bude něco víc,“ pravila. „Ale nechme si to jako něco, o čem budeš moci přemýšlet do příštího sezení. A teď mi pověz, co tvoje znecitlivující cvičení. Jak to tenhle týden šlo?“ Tessa se zakousla do nehtu u palce, už tak ohlodaného až na maso. Zatímco váhala, vyplnila ticho v pokoji její terapeutka. „Minulý týden ses zvládla na půl hodiny posadit dole v obývacím pokoji s maminkou a tvým přítelem Scottem.“ „Jo,“ zamumlala Tessa. „A tvůj úkol na tenhle týden bylo pokusit se dotknout kliky domovních dveří.“ „To se mi zrovna nepovedlo.“ Tessa se zakousla do kůžičky kolem nehtu a natrhla ji. Věděla, že to zkazila. Trvalo jí víc než měsíc terapie, než sebrala kuráž vykročit ze dveří svého pokoje, ale posledních několik dnů jí připadalo jako velký krok zpátky. „Tenhle týden toho na mě vážně bylo nějak moc,“ řekla. „Je tu ta... ta věc... Je to hloupost.“ Doktorka Reganová se zamračila. „Jaká věc?“ „Nic. Jen něco, co se stalo na Twitteru.“ Terapeutka ustala v čmárání poznámek a vzhlédla. „Ty jsi na Twitteru?“ „Vážně se omlouvám,“ řekla Tessa. Nikdy předtím svůj účet na Twitteru nezmínila. Nezdálo se jí to podstatné. V současnosti stejně skoro vůbec netweetovala. Jenže za poslední týden jí

Sleduj me.indd 16

08/08/18 15:30

PROJEKCE

17

Twitter nějak nechtěl jít z hlavy. „Vím, co řeknete. Měla bych ho asi deaktivovat, abych se líp soustředila na svoje cvičení.“ „Ne, Tesso. To by tě izolovalo ještě víc.“ Doktorka Reganová za řeči zuřivě psala. „Jakákoli společenská interakce skýtá potenciální terapeutickou hodnotu.“ „Vážně?“ Tessa skepticky pohlédla na svůj telefon spočívající v červeném koženém pouzdře na nočním stolku. Nechala ho tam ležet displejem dolů, aby ji během hodinového sezení nerušila nová upozornění z Twitteru.

Doktorka Reganová přikývla. „Našim cílem samozřejmě je, abys komunikovala s lidmi venku, ale sociální média nám mohou posloužit jako pozitivní první krok.“ „Dobře. No, to je v podstatě to jediné, co jsem dělala celý týden...“ „Sleduje tě někdo na Twitteru? Nějací lidé, se kterými komunikuješ?“ Tessa se zasmála. To je ale otázka. Kdyby se jí na to někdo zeptal jen před pár dny, odpověď by byla docela jiná: několik set sledujících, převážně ignorujících její existenci. Jenže když dnes Tessa naposledy zkontrolovala svůj účet, počet sledujících ukazoval třicet tisíc. Při tom pomyšlení se jí pořád ještě trochu točila hlava. Třicet tisíc sledujících. Pocity jí zmítaly sem tam jako kyvadlo, jednu chvíli byla při myšlence na všechny ty lidi vystrašená, a hned zase nepochopitelně toužila po dalších. Prsty ji svrběly touhou zkontrolovat znovu telefon. Kolik jich asi přibylo od chvíle, co si s doktorkou Reganovou začaly povídat? „Je to celkem síla,“ řekla, zvedla telefon a sklopila oči k displeji.

Sleduj me.indd 17

08/08/18 15:30

18

A . V. G E I G E R OVÁ

Tessa H @TessaMilujeErica SLEDUJÍCÍ:

30,1K Ukázala displej své terapeutce. „Velmi zajímavé.“ Doktorka Reganová si zamyšleně přitiskla propisku ke rtům. Potom si do zápisníku ještě cosi zapsala. „Můj účet tenhle týden nějak explodoval.“ „Co se stalo?“ Tessa svěsila hlavu. Vyhnula se pohledu doktorky Reganové a pohrávala si s roztřepeným okrajem přehozu na posteli. „Začalo to jedním příběhem, který jsem napsala. O Ericovi. Minulý víkend jsem ho dala na internet.“ Tessa zatáhla za uvolněnou nit a sledovala, jak se páře celá řada stehů. „Nazvala jsem ho ‚Posedlá‘. Tak trochu jsem si v něm dělala legraci sama ze sebe, chápete?“ „A co se stalo?“ „Začala jsem hashtag #PosedlostEricemThornem. Víte, co je to hashtag?“ „Ten koncept je mi znám.“ V hlase doktorky Reganové nezazněl ani náznak úsměvu, ale v očích jí zaplálo pobavení a Tessa se kousla do rtu. Tak nějak obecně předpokládala, že kdokoli ve věku doktory Reganové nemá ani ponětí, jak si stáhnout aplikaci, avšak zřejmě svou terapeutku špatně odhadla. Tessa zkřivila ústa ve stydlivém úsměvu a pokračovala.

Sleduj me.indd 18

08/08/18 15:30

PROJEKCE

19

„Chtěla jsem, aby si to přečetli i ostatní fanoušci. Tak jsem odtweetovala spoustu jeho sexy obrázků s odkazem na ten příběh. A nějak se to... vymklo. Stalo se to tak rychle. Nejdřív to retweetnul jeden z těch větších fanouškovských účtů. A potom @Zajímavosti. A pak @Flirtování. A pak... Pak už nevím. Myslím, že to byly @HolkyPostujou? Nebo třeba @ToFaktSedí? Jeden z těch obřích účtů, které sleduje každý. A potom to bylo všude.

Myslím, že ve středu jsem se dostala na první místo. Nebo ve čtvrtek? Podívejte.“ Tessa přejela prstem po displeji a znovu ho ukázala doktorce Reganové. „Vidíte. Tohle jsou všechny celosvětově trendující hashtagy.“ A tam, stále se vznášející na třetím místě, se skvěla slova, jež Tessa poprvé napsala před šesti dny, nyní zesílená více hlasy, než si kdy troufla představit:

#PosedlostEricemThornem 21,8 milionu tweetů

Sleduj me.indd 19

08/08/18 15:30

2

#POSEDLOSTERICEMTHORNEM

ERIC ZAPNUL TWITTER a najel na seznam trendujících témat.

#PosedlostEricemThornem 21,8 milionu tweetů „Krucinál,“ zaklel tiše a odhodil telefon na postel. Pořád ještě to bylo na třetím místě. Ta zatracená věc odmítala umřít. Copak si všechny ty parazitující stalkerky nemohou najít pro svou posedlost něco lepšího?

Aspoň už to nebylo na prvním místě.

Těžce se opřel o sametem potaženou pelest hotelové postele.

Do očí mu spadla kadeř rozcuchaných tmavě hnědých vlasů a on ji otráveně odhrábl. Zašklebil se, když mu při tom pod prsty zakřupaly zbytky vlasového gelu. Měl se včera večer osprchovat, než zalezl do postele. Jenže zrovna absolvoval další šestnáctihodinový pracovní den plný rozhovorů a byl tak unavený, že se po

Sleduj me.indd 20

08/08/18 15:30

# P O S E D LO ST E R I C E M T H O R N E M

21

návratu do hotelového pokoje nezmohl na nic jiného, než aby ze sebe strhl šaty a usnul na nerozestlané posteli.

Teď už nemělo smysl se sprchovat. Jeho ranní cvičební režim začne za dvacet minut, a jestli se neukáže včas, dá mu trenér co proto. Na druhou stranu jeho vlasový stylista mu také dá co proto, jestli se mu pak posadí do křesla s chomáčem nechutně upocených vlasů s nánosem starého gelu. Možná by se mohl jen na minutku osprchovat a...

Za dveřmi pokoje se ozvalo tiché vrznutí a Eric se zarazil.

Svaly mu ztuhly. Někdo byl v jeho apartmá. Že by pokojská?

Ne. V hotelu přece věděli, že něco takového nechce. Zapomněl snad zamknout dveře, než včera večer odpadl? Ale pak to může být jen…

Kulová klika se otočila a Eric se schoulil zpět do polštářů. „Kdo je to?“ Jeho rty bezhlesně opsaly tvar těch slov, ale neměl v plicích dost vzduchu, aby je ze sebe vypravil. Popadl pokrývku, aby se zahalil – neměl na sobě nic než včerejší boxerky –, a kvapně se rozhlédl po pokoji. Je tu něco, co by mohl použít jako zbraň? Lampu u postele? Ne. Jsou tu jen nástěnné.

A žádné popelníky. Krucinál! Možná támhletu keramickou vázu... „Haló, jsi oblečený, hochu?“ Při zvuku povědomého hlasu Eric pevně zavřel oči. Povolil křečovité sevření pokrývky a v tu samou chvíli se do pokoje vloudil jeho manažer Maury. „Proboha!“ vyjekl Eric a srdce mu divoce tlouklo jako křídla lapeného ptáka. „To už neumíš ani zaklepat?“

Sleduj me.indd 21

08/08/18 15:30

22

A . V. G E I G E R OVÁ

„Promiň, hochu. Spal jsi?“ Maury vypadal, jako by byl vzhůru už celé hodiny. Eric si ani nedokázal vzpomenout, kdy ho viděl oblečeného do něčeho jiného než značkových obleků a naleštěných bot s ozdobným dírkováním. Ten chlap si zasloužil dvoustránku v časopise GQ – a zřejmě by se na ní skutečně ocitl, kdyby nebyl tak malý, tlustý a plešatý. „Ne, nespal,“ řekl Eric. „O to nejde. Tohle je moje ložnice!“ Maury se uznale rozhlédl po dobře vybavené místnosti. „Přísně vzato ti to apartmá platí tvoje nahrávací společnost,“ pravil a přejel dlaní po přehozu. „Co to je? Egyptská bavlna? Určitě má aspoň osm set vláken. Vyspinkal ses dobře?“ Manažer se ani neobtěžoval zmínit cenu pokoje a Eric se raději neptal. „Takže už ani nebudeme předstírat, že mám nějaké soukromí?“ Maury šťouchl špičkou boty do hromádky špinavého prádla pohozeného na ručně tkaném koberci. „Jestli si sem chceš vzít holku, dej zvenčí na kliku ponožku,“ odvětil a v očích mu uličnicky zablesklo. Eric neodpověděl. Udeřil pěstí do jednoho z přecpaných polštářků. „Ale no tak, hochu. Usměj se přece. To byl jen vtip!“ „Jsi děsně vtipný, Maury.“ „Jen klid! Příště zaklepu. Slibuju.“ „Díky. Můžu se teď obléct?“ Eric si přitáhl pokrývku těsněji kolem ramen, ale jeho manažer narážku nepochopil. „Tak co je?“ zeptal se Eric. „Potřebuješ něco?“ Maury se natáhl po Ericově mobilu. „Jo. Jde o ten trend #PosedlostEricemThornem. Zrovna jsem domluvil s píáristy ze

Sleduj me.indd 22

08/08/18 15:30

# P O S E D LO ST E R I C E M T H O R N E M

23

sociálních médií a přes noc spadl na třetí příčku, takže to chtějí trošičku vykopnout…“ „Ne!“ Eric sebral mobil dřív, než se dostal manažerovi do pracek. „Jen chtějí, abys začal sledovat pár lidí,“ řekl Maury. „Přidej si pár fanynkovských účtů. Znáš to přece.“ Eric měl pocit, že se snad pozvrací. To jako vážně? Vážně zaslechl z Mauryho úst zrovna tahle slova? Copak nikdo z nahrávací společnosti nesleduje zprávy?

Eric zabořil tvář do dlaní. Věděl, že už nejspíš zní jako ohraná deska, když tu vraždu zmiňuje skoro denně, ale pořád ten ošklivý případ nedokázal dostat z hlavy. Slova jeho manažera znovu vyvolala všechny ty odporné podrobnosti. Sledovat pár lidí...

Eric tiše zasténal.

Maury obrátil oči v sloup. „Pro lásku boží,“ pravil. „Nech mě hádat. Dorian Cromwell?“ „Maury, copak tobě to nedochází? Přesně tohle se mu stalo!

Začal sledovat pár lidí!“ „Chlapče, já vím, že jsi vyděšený, ale…“ „Začal sledovat nějakou posedlou holku a jí z toho ruplo v bedně. Přesvědčila sama sebe, že jsou spřízněné duše. Prokletí milenci. Nějaká taková pitomost. A tak si zjistila, kde zrovna bydlí, a počkala si na něj před hotelem. A když se na to nedíval jako ona?“ Eric zaklonil hlavu a přejel si hřbetem dlaně přes krk. „Poslechni, hochu.“ Maury se přišoural k posteli a otcovsky položil ruku Ericovi na rameno. „Ta holka měla problémy. To přece chápeš, ne? Zavřeli ji. Taková je jedna z milionu…“

Sleduj me.indd 23

08/08/18 15:30

24

A . V. G E I G E R OVÁ

„To by mě těšilo daleko víc, kdyby mě na Twitteru nesledovalo čtrnáct milionů lidí.“ „Ericu…“ „Takže matematicky vzato mě sleduje jen čtrnáct potenciálních vražedkyň. Nic, s čím bych si měl lámat hlavu.“ Maury se zasmál. „Měl bys přestat sledovat zprávy, kamaráde, a radši zkusit projevit fanynkám nějakou vděčnost.“ Natáhl se znovu po telefonu ležícím na matraci. „Na,“ řekl Maury a ťukl do displeje. „Najdi si někoho ke sledování. Můžeš si ty účty vybrat sám. Ale musí mezi nimi být tenhle.“ Eric krátce pohlédl na twitterový účet, který Maury vyvolal na displeji.

Tessa H @TessaMilujeErica SLEDUJÍCÍ:

30,1K „Proč ji?“ otázal se Eric. Přejel pohledem tweety z poslední doby – všechno to byly jeho nejrůznější fotografie, na kterých pózoval bez trička, a u nich odkaz na jakýsi web zvaný Wattpad a hashtag #PosedlostEricemThornem. „To je ta, která celý ten trend začala. Napsala o tobě fanfikci s názvem Posedlá.“ „Perfektní,“ odfrkl si Eric. „To zní náramně zdravě.“ Maury odmávl jeho sarkastickou poznámku, aniž by zvedl oči od mobilu. „Vlastně to vůbec není špatný příběh, když

Sleduj me.indd 24

08/08/18 15:30

# P O S E D LO ST E R I C E M T H O R N E M

25

uvážíš, jaká to obvykle bývá hrůza. Nahoře zvažují, že to vydají jako přílohu k tvému příštímu deluxe albu.“ Eric si strčil prst do krku a předstíral zvracení. „Zatím to jen mají v merku. Ale když si ji přidáš do sledovaných, bude z toho bomba…“ „Což je přesně ten důvod, proč to neudělám!“ Eric chňapl po telefonu a vzal si ho zpátky. „Nebudu ty lidi podporovat, aby byli ještě posedlejší, než už jsou.“ Maury neodpověděl. Jen pokrčil rameny, odvrátil zrak a pozorně se zahleděl na špičky svých bot. Eric už s ním pracoval dost dlouho na to, aby věděl, co to gesto znamená. Může se vztekat, jak chce, ale jakmile jeho nahrávací společnost vyjde s nějakým rozhodnutím, nebude mít na vybranou.

Stiskl si kořen nosu. Cítil, že se na něj valí tenzní bolest hlavy.

Poslední dobou jej postihovala až příliš často – obzvláště v přítomnosti manažera. „Už ti ze společnosti řekli něco k tomu posílení ochranky?“ „Jedno po druhém, ano?“ „Mluvil jsi s nimi o tom vůbec?“ zeptal se Eric. „Chlapče, vždyť jim vyděláváš nejvíc ze všech. Ujišťuju tě, že nedopustí, aby tě nějaký sériový vrah rozsekal na kousky...“ Maury se úlisně zašklebil. „Tedy aspoň pokud ti nespadnou prodeje vstupenek.“ Eric obrátil oči v sloup. „Senzace, Maury. Mám děsnou radost, že se tak bavíš. Ale co kdybys už toho svýho mizernýho komickýho výstupu nechal?“

Sleduj me.indd 25

08/08/18 15:30

26

A . V. G E I G E R OVÁ

„Moment, borče!“ Maury rozhodil rukama. „Já jsem o tom s nimi mluvil. A dostal jsem odpověď.“ „A?“ „A tvoje styčná osoba řekla ano. Jenže pak se o tom doslechli píáristi a zrušili to.“ Píáristi, pomyslel si Eric. Mělo ho to napadnout. Nakonec vždycky rozhodovaly ty pijavice. Těm géniům v nahrávací společnosti bylo jedno, jestli skončí bradou vzhůru.

Vlastně ne, nejspíš by to dokonce považovali za zásah štěstěny. Jen se podívejte na Doriana Cromwella. Když se to stalo, byla už Čtvrtá dimenze za zenitem. Jejich poslední album se moc dobře neprodávalo, ale hned jak se proslechlo to o té vraždě, vylétlo v hitparádě nahoru. Píáristi z jeho nahrávací společnosti nejspíš všichni vyskočili a jásali, když se to k nim doneslo. Možná ten hashtag #RIPDoriane začali sami, aby to zběsilé mrchožroutství vydrželo ještě o něco déle. Žádná špatná reklama přece neexistuje.

Eric zaťal zuby. Nemělo cenu pokoušet se hádat. Věděl, co by píáristi řekli – a co by řekl i Maury –, kdyby si Eric troufl stěžovat: Že by se měl cítit polichocen. Celý Twitter je jím posedlý. Doslova.

Měl by to brát jako kompliment.

Jasně, pomyslel si Eric a rozmrzele pohlédl Maurymu do očí.

Dorian se taky musel cítit extrémně polichocen, tedy až do chvíle, než mu ta jeho fanynka podřízla krk. „Jen si přidáš pár fanynek,“ pravil Maury vemlouvavě. „Vždyť už jsi to dělal milionkrát.“ Eric zavrtěl hlavou.

Sleduj me.indd 26

08/08/18 15:30

# P O S E D LO ST E R I C E M T H O R N E M

27

„Ericu, když to neuděláš, tak ti ten účet vezmou a dají ho spravovat nějakýmu píáristovi. A pak už tě k tomu nenechají říct vůbec nic.“ „To přece nemůžou, nebo ano?“ „Vždyť víš, co se píše ve smlouvě.“ No jistě. Jeho smlouva. Eric si založil ruce na prsou. Ten jeho manažer si opravdu troufá, když začíná zrovna s tímhle. Eric otravoval Mauryho už celé měsíce, aby mu vyjednal lepší smlouvu než tu chabou náhražku, co má teď. To, že ji podepsal, nejspíš bylo největší chybou celé jeho kariéry.

Maury si odkašlal. „Vím, na co se chceš zeptat, Ericu, a odpověď je – snažím se.“ „Jak dlouho to ještě potrvá?“ Maury neodpověděl. Otočil se k zrcadlu ve zlatém rámu visícímu naproti posteli, aby si urovnal kravatu. Erica na chvilku napadlo, že jeho otázku ani neslyšel, ale Maury si jen upravil límeček a pak důvěrným tónem pronesl: „Poslouchej, chlapče.

Oni nejsou včerejší.“ Eric pohlédl svému manažerovi do očí odrážejících se ve skle. „Co tím myslíš?“ „Myslím tím, že si uvědomují, že se ti to nelíbí. Chápou, o co se snažíš. A dokud jsou tvoji rodiče spolusignatáři tvé smlouvy, společnost tě má v hrsti. Jestli jim odejdeš, tak tvoji rodinu připraví o všechny úspory – takhle.“ Maury pro zdůraznění luskl prsty. „Ale já už nejsem nezletilý! Je mi osmnáct!“ „A taky už jsi z toho skoro venku.“ Maury pozvedl ruku, aby ho zarazil. „Vydrž to ještě chvilku. Dvě další alba a jsi volný.

Sleduj me.indd 27

08/08/18 15:30

28

A . V. G E I G E R OVÁ

Můžeš jít na volnou nohu. Nebo do důchodu. Můžeš si dělat, co budeš chtít.“ Eric svěsil ramena. „Nanejvýš tři roky,“ řekl Maury. „Možná dva a půl, když to trochu popoženeme.“ „Jasně, takže mě propustí dřív za dobré chování?“ Maury se zasmál. „Jestli je tohle vězení, hochu, tak se rád nechám zavřít.“ Znovu přejel pohledem po luxusním hotelovém apartmá. „Tohle jsi přece chtěl, Ericu. Dřel ses jako mezek, jen aby se tě ujali. Pamatuješ? Co se stalo s tím poďobaným klukem, kterého jsem našel postovat coververze na YouTube?“ „Já vím, Maury,“ řekl Eric. „Jenže tehdy jsem tak úplně nechápal, k čemu se upisuju.“ Maury se posadil na kraj postele a šťouchl ho do paže. „No tak. Vstávej. Běž si zacvičit. Bude ti líp. A pak si můžeš přidat ty fanynky.“ Eric při té připomínce jen zasténal. Jeho trénink... Jako by snad mohl rozhodovat i o tomhle. Tři hodiny denně kardio cvičení a posilování pod dohledem osobního trenéra vybraného nahrávací společností. Přesně tak to stálo ve smlouvě.

A hle, fotky jeho vysoustruhovaných hrudních a břišních svalů výrazně figurovaly v každém z těch tweetů pod hashtagem #PosedlostEricemThornem. „No jo,“ zavrčel. „Jen mi dopřej pár minut soukromí. To snad mít můžu, ne?“ „Jistě.“ Maury vstal a vydal se ke dveřím. „Mimochodem, smrdíš jako zvíře v zoo. Sprchoval ses vůbec?“

Sleduj me.indd 28

08/08/18 15:30

# P O S E D LO ST E R I C E M T H O R N E M

29

„O tělesném pachu ve smlouvě nic nestojí,“ odvětil Eric suše.

Omotal kolem sebe prostěradlo jako tógu a vydal se za svým manažerem ke vstupním dveřím do apartmá. „Vlastně stojí, kamaráde,“ prohodil Maury přes rameno. „Neradi ti do říkám, ale je to tak.“ „Cože? A od kdy?“ „Je to v klauzuli o osobní hygieně.“ „To je směšné. Jako kdyby mě snad někdo mohl přes Twitter ucítit!“ Maury neodpověděl. Měl už u ucha telefon a cestou ven na Erica úsečně zamával.

Eric vykoukl ze dveří a rychle přehlédl celou chodbu. Byla prázdná až na pokojskou strkající před sebou vozík s věcmi na úklid. Všimla si ho a Eric ztuhl, když při pohledu na něj vytřeštila oči. Poznala ho. Podle toho, jak zrudla, pochopil, že je jeho fanynka.

Eric se odvrátil a modlil se, aby nezačala vyšilovat. Nezačne přece křičet, že ne? Anebo hůř, co když vytáhne mobil, natočí ho a pošle to na TMZ? Avšak pokojská jen diskrétně sklopila zraky a zajela s vozíkem za roh. Eric se nadechl. Na chvilku zvažoval, že se za ní rozběhne. Možná by jí mohl nabídnout autogram. Kdysi ho takové maličkosti tolik těšily. Stačila pouhá vteřina jeho času, aby nějakému fanouškovi rozjasnil celý den...

Jenže to bylo na začátku jeho kariéry – ještě když měl twitterových fanoušků jen tisíce, ne miliony. Teď si netroufal opustit bezpečí svého pokoje. Hned za rohem na něj může číhat kdokoli.

Píáristé... fotografové... čtrnáctileté holky s kudlou...

Sleduj me.indd 29

08/08/18 15:30

30

A . V. G E I G E R OVÁ

Eric na kliku spěšně vrátil cedulku Nevyrušovat. Zaklapl těžkou západku a dvakrát se přesvědčil, že je skutečně zavřeno.

Potom se odšoural do koupelny a pustil sprchu. „Klauzule o osobní hygieně,“ bručel si pod vousy. Zatímco čekal, až odteče studená voda, zapnul znovu telefon.

A Twitter.

A trendující hashtagy.

#PosedlostEricemThornem 21,9M tweetů Za tu půlhodinu od chvíle, kdy se ráno probudil, se ke sboru přidalo dalších sto tisíc hlasů.

Sleduj me.indd 30

08/08/18 15:30