0039301

3

PATOVÁ SITUACE 1915 Zatímco bojující státy mobilizovaly zdroje pro dlouhý konflikt, zákopové linie západní fronty se staly symbolem vojenského ustrnutí na mrtvém bodě. Nové zbraně, například vzducholodě, ponorky a jedovaté plyny, násobily hrůzy války, ale nepřispěly k jejímu ukončení.

086-203_Valka.indd 86-87

09.03.21 14:36

3

PATOVÁ SITUACE 1915 Zatímco bojující státy mobilizovaly zdroje pro dlouhý konflikt, zákopové linie západní fronty se staly symbolem vojenského ustrnutí na mrtvém bodě. Nové zbraně, například vzducholodě, ponorky a jedovaté plyny, násobily hrůzy války, ale nepřispěly k jejímu ukončení.

086-203_Valka.indd 86-87

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

PATOVÁ SITUACE

1915

Chlorový plyn

Sochy „železného válečníka“,

používaný Němci během druhé bitvy u Ypry v dubnu 1915. Jedná se o první velké bojové použití jedovatého plynu ve válce, ale brzy se chemické plyny používaly na obou stranách boje.

GRÓ NS K O

O

O

K

SK

RS

ÉD

NO

K A N A D A

ŠV

EVROPA

NEWFOUNDLAND

é ŠVÝCARSKO

Š PANĚL S K O

TUNISKO (Francie)

EGYPT

KUVAJT

NADŽD

ANGLO-EGYPTSKÝ SÚDÁN FRANCOUZSKÁ ZÁPADNÍ AFRIKA (britský mandát) GAMBIE FRANCOUZSKÁ TOGO ERITREA PORTUGALSKÁ GUINEA ROVNÍKOVÁ NIGÉRIE AFRIKA SIERRA LEONE HABEŠ

BULHARSKOČerné moře

ŘECKO n í

(Francie)

LIBÉRIE

RUMUNSKO

m o ř e

BRITSKÝ HONDURAS

I N D I E Mariany

HADRAMAUT ADENSKÝ PROTEKTORÁT CEJLON

O C E Á N

T I C H Ý

Havajské ostrovy

HAITI

O C E Á N

GUAM

Marshallovy ostrovy NĚMECKÁ ÚZEMÍ V PACIFIKU Karolíny

BRITSKÉ SEVERNÍ BORNEO BRUNEJ SARAWAK MALAJSIE

ZEMĚ CÍSAŘE VILÉMA

NIZOZEMSKÁ VÝCHODNÍ INDIE PAPUA PORTUGALSKÝ TIMOR

A U S T RÁ L IE

BISMARCKOVO SOUOSTROVÍ Nauru

Šalamounovy ostrovy ostrovy Ellice Německá Samoa (západní) Nové Hebridy Fidži

VENEZUELA

EKVÁDOR

Cookovy ostrovy

B R A Z Í L I E

Francouzská Polynésie

Tonga

BOLÍVIE PA RA G

Nová Kaledonie

JIHOAFRICKÁ UNIE

URUGUAY

ARGENTINA

Srbsko dostává ránu dýkou do zad od Bulharů, zatímco se brání Německu a Rakousku-Uhersku.

Karikatura přesně zachycuje situaci na Balkáně v říjnu 1915.

S

Arméni prchají z Turecka. Arménská

Muslimští indičtí vojáci, kteří se v Singapuru vzbouřili proti Britům, jsou v únoru 1915 popraveni. Většina indických vojsk slouží loajálně a ignoruje výzvy nacionalistů ke vzpouře proti imperiální síle.

menšina v zemi je vystavena organizovanému vyvražďování a deportacím.

Genocida dosáhne 1,6 milionu obětí.

O C E Á N

BRITSKÁ GUYANA NIZOZEMSKÁ GUYANA FRANCOUZSKÁ GUYANA

KOLUMBIE

EGYPT (Británie)

A T L A N T S K Ý

Návětrné ostrovy Barbados Trinidad a Tobago

HONDURAS GUATEMALA NIKARAGUA SALVADOR KOSTARIKA Panamské průplavové pásmo PANAMA

Vánoční ostrov

Gilbertovy ostrovy

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA Panenské ostrovy Závětrné ostrovy

KUBA

Y UA

MADAGASKAR JIŽNÍ RHODESIE PORTUGALSKÁ BOTSWANA VÝCHODNÍ AFRIKA

MEXIKO

FILIPÍNY

SIAM FRANCOUZSKÁ INDOČÍNA

FRANCOUZSKÉ SOMÁLSKO

NĚMECKÁ VÝCHODNÍ AFRIKA

AMERICKÉ

TIBET

ANGOLA

NĚMECKÁ JIHOZÁPADNÍ AFRIKA

LIBYE (Itálie)

KONGO

SEVERNÍ RHODESIE

KYPR

SMLUVNÍ OMÁN OMÁN

JAPONSKÉ CÍSAŘSTVÍ

(autonomní) NEPÁL

I N D I C K Ý

OSMANSKÁ ŘÍŠE

(Británie)

AF

BRITSKÉ SOMÁLSKO KAMERUN ITALSKÉ ZLATONOSNÉ BRITSKÁ VÝCHODNÍ SOMÁLSKO POBŘEŽÍ AFRIKA FRANCOUZSKÉ RIO MUNI KONGO BELGICKÉ (Španělsko)

DODEKANY (Itálie)

Č Í N A

U

(Francie)

ČERNÁ

E HORA ALBÁNIE

z e m

RIO DE ORO

BAHRAJN KATAR

Á ST NI Á GH

R P E

ALŽÍRSKO

LI

SKO SRB

IT

Á

LIBYE

S P O J E N É S TÁT Y

PERSIE

ÁZ

RAKOUSKO-UHERSKO

F R A N C IE

ALŽÍRSKO

KYPR

DŽ

BELGIE LUCEMBURSKO

OSMANSKÁ ŘÍŠE

HI

R U S K É I M P É R I U M

E

z New Yorku v květnu 1915. Loď je u Irska potopena německou ponorkou, umírá 1 198 osob, včetně 128 amerických občanů. Americké veřejné mínění je pobouřeno.

C H I L E

ře mo

NO

sk

MAROKO

Černé moře

ře

B

V EL K Á NIZOZEMSKO N Ě ME C K O B R I TÁNI E

S t ř e d o

ŠPANĚLSKÉ MAROKO

t al

LI

mo

Š PA N Ě L S K O PORTUGALSKO

Á

ck é

mo ře DÁNSKO

IT

OCEÁ N

Zaoceánský parník Lusitania pluje

RUSKÉ IMPÉRIUM

RAKOUSKO-UHERSKO

FRANCIE

SK O TUNI

S e ve rn í

NĚMECKO

spi

ŠVÉD

ATL A N TS K Ý

N

SK

KO

O

VELKÁ BRITÁNIE

Ka

RS

FAERSKÉ OSTROVY (Dánsko)

PORTUGAL SKO

píše John McCrae, terénní chirurg Kanadského expedičního sboru, slavnou báseň Na polích flanderských.

Během bitvy o Dogger Bank v lednu potápějí Britové německý pancéřový křižník SMS Blücher. Císařské námořnictvo ztrácí více než 700 mužů. Zbytek německé flotily se dostává bezpečně domů.

MAROKO

Po první bitvě o Yper v říjnu 1914

vystavené v rakousko-uherských a německých městech, získávají prostředky pro válečné vdovy a sirotky. Dárce do sochy zatluče zakoupený hřebík. Zde je Wehrmann vyobrazen na propagandistickém plakátu.

FALKLANDSKÉ OSTROVY

SVĚT V PROSINCI 1915 Ústřední mocnosti Území centrálních mocností dobytá do prosince 1915 Spojenci Území spojenců dobytá do prosince 1915 Neutrální státy Hranice v červenci 1914

naha obou válčících stran o dosažení rychlého

obětovali území a pokračovali v bojích. Jen Srbsko, napadené silou

Vstup Itálie do války na straně Spojenců otevřel novou frontu, ale

Bojující země zmobilizovaly ekonomiku a průmyslová odvětví

a jednoznačného vítězství v roce 1914 selhala. Bylo

německých, rakousko-uherských a bulharských vojsk, bylo drtivě

v ní zavládla stejná patová situace. Němci doufali, že používáním

adaptovaly pro válku. Dosáhly dramatického růstu v produkci

zjevné, že svět stojí před dlouhou válkou. Na západní frontě ve Francii

poraženo. Úsilí vymanit se z patové situace v zákopech vedlo Británii

jedovatého plynu dosáhnou rozhodujícího průlomu, ale vojáci

střeliva. Růst počtu kanonů, šrapnelů, kulometů a nábojů

a Belgii byly armády imobilizovány v zákopových liniích. Vzájemné

k zahájení útoku na Turecko u Dardanel. Ale když spojenecké

obou stran začali používat ochranné prostředky. Válka se rozšířila

zvyšoval počet obětí na frontě. Přibývalo také civilních obětí,

útoky neustále selhávaly tváří v tvář nepřekonatelné obranné

jednotky, včetně Austrálie a Nového Zélandu, přistály v Gallipoli,

do vzduchu i pod mořskou hladinu. Německé vzducholodě napadly

a to zejména masakrováním Arménů v Turecku a úmrtími

palebné síle. Na východní frontě Německo a Rakousko-Uhersko

zjistily, že se ocitly v bahnité beznaději zákopů stejně frustrujících,

Londýn a Paříž, německé ponorky zaútočily na spojenecké obchodní

Srbů, kteří po své porážce procházeli v posledních měsících

uštědřily Rusku citelné porážky, ale Rusové zvolili strategický ústup,

jako byly ty na západní frontě.

lodě a potopení parníku Lusitania vyvolalo protesty americké vlády.

roku 1915 utrpením.

88

086-203_Valka.indd 88-89

89

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

PATOVÁ SITUACE

1915

Chlorový plyn

Sochy „železného válečníka“,

používaný Němci během druhé bitvy u Ypry v dubnu 1915. Jedná se o první velké bojové použití jedovatého plynu ve válce, ale brzy se chemické plyny používaly na obou stranách boje.

GRÓ NS K O

O

O

K

SK

RS

ÉD

NO

K A N A D A

ŠV

EVROPA

NEWFOUNDLAND

é ŠVÝCARSKO

Š PANĚL S K O

TUNISKO (Francie)

EGYPT

KUVAJT

NADŽD

ANGLO-EGYPTSKÝ SÚDÁN FRANCOUZSKÁ ZÁPADNÍ AFRIKA (britský mandát) GAMBIE FRANCOUZSKÁ TOGO ERITREA PORTUGALSKÁ GUINEA ROVNÍKOVÁ NIGÉRIE AFRIKA SIERRA LEONE HABEŠ

BULHARSKOČerné moře

ŘECKO n í

(Francie)

LIBÉRIE

RUMUNSKO

m o ř e

BRITSKÝ HONDURAS

I N D I E Mariany

HADRAMAUT ADENSKÝ PROTEKTORÁT CEJLON

O C E Á N

T I C H Ý

Havajské ostrovy

HAITI

O C E Á N

GUAM

Marshallovy ostrovy NĚMECKÁ ÚZEMÍ V PACIFIKU Karolíny

BRITSKÉ SEVERNÍ BORNEO BRUNEJ SARAWAK MALAJSIE

ZEMĚ CÍSAŘE VILÉMA

NIZOZEMSKÁ VÝCHODNÍ INDIE PAPUA PORTUGALSKÝ TIMOR

A U S T RÁ L IE

BISMARCKOVO SOUOSTROVÍ Nauru

Šalamounovy ostrovy ostrovy Ellice Německá Samoa (západní) Nové Hebridy Fidži

VENEZUELA

EKVÁDOR

Cookovy ostrovy

B R A Z Í L I E

Francouzská Polynésie

Tonga

BOLÍVIE PA RA G

Nová Kaledonie

JIHOAFRICKÁ UNIE

URUGUAY

ARGENTINA

Srbsko dostává ránu dýkou do zad od Bulharů, zatímco se brání Německu a Rakousku-Uhersku.

Karikatura přesně zachycuje situaci na Balkáně v říjnu 1915.

S

Arméni prchají z Turecka. Arménská

Muslimští indičtí vojáci, kteří se v Singapuru vzbouřili proti Britům, jsou v únoru 1915 popraveni. Většina indických vojsk slouží loajálně a ignoruje výzvy nacionalistů ke vzpouře proti imperiální síle.

menšina v zemi je vystavena organizovanému vyvražďování a deportacím.

Genocida dosáhne 1,6 milionu obětí.

O C E Á N

BRITSKÁ GUYANA NIZOZEMSKÁ GUYANA FRANCOUZSKÁ GUYANA

KOLUMBIE

EGYPT (Británie)

A T L A N T S K Ý

Návětrné ostrovy Barbados Trinidad a Tobago

HONDURAS GUATEMALA NIKARAGUA SALVADOR KOSTARIKA Panamské průplavové pásmo PANAMA

Vánoční ostrov

Gilbertovy ostrovy

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA Panenské ostrovy Závětrné ostrovy

KUBA

Y UA

MADAGASKAR JIŽNÍ RHODESIE PORTUGALSKÁ BOTSWANA VÝCHODNÍ AFRIKA

MEXIKO

FILIPÍNY

SIAM FRANCOUZSKÁ INDOČÍNA

FRANCOUZSKÉ SOMÁLSKO

NĚMECKÁ VÝCHODNÍ AFRIKA

AMERICKÉ

TIBET

ANGOLA

NĚMECKÁ JIHOZÁPADNÍ AFRIKA

LIBYE (Itálie)

KONGO

SEVERNÍ RHODESIE

KYPR

SMLUVNÍ OMÁN OMÁN

JAPONSKÉ CÍSAŘSTVÍ

(autonomní) NEPÁL

I N D I C K Ý

OSMANSKÁ ŘÍŠE

(Británie)

AF

BRITSKÉ SOMÁLSKO KAMERUN ITALSKÉ ZLATONOSNÉ BRITSKÁ VÝCHODNÍ SOMÁLSKO POBŘEŽÍ AFRIKA FRANCOUZSKÉ RIO MUNI KONGO BELGICKÉ (Španělsko)

DODEKANY (Itálie)

Č Í N A

U

(Francie)

ČERNÁ

E HORA ALBÁNIE

z e m

RIO DE ORO

BAHRAJN KATAR

Á ST NI Á GH

R P E

ALŽÍRSKO

LI

SKO SRB

IT

Á

LIBYE

S P O J E N É S TÁT Y

PERSIE

ÁZ

RAKOUSKO-UHERSKO

F R A N C IE

ALŽÍRSKO

KYPR

DŽ

BELGIE LUCEMBURSKO

OSMANSKÁ ŘÍŠE

HI

R U S K É I M P É R I U M

E

z New Yorku v květnu 1915. Loď je u Irska potopena německou ponorkou, umírá 1 198 osob, včetně 128 amerických občanů. Americké veřejné mínění je pobouřeno.

C H I L E

ře mo

NO

sk

MAROKO

Černé moře

ře

B

V EL K Á NIZOZEMSKO N Ě ME C K O B R I TÁNI E

S t ř e d o

ŠPANĚLSKÉ MAROKO

t al

LI

mo

Š PA N Ě L S K O PORTUGALSKO

Á

ck é

mo ře DÁNSKO

IT

OCEÁ N

Zaoceánský parník Lusitania pluje

RUSKÉ IMPÉRIUM

RAKOUSKO-UHERSKO

FRANCIE

SK O TUNI

S e ve rn í

NĚMECKO

spi

ŠVÉD

ATL A N TS K Ý

N

SK

KO

O

VELKÁ BRITÁNIE

Ka

RS

FAERSKÉ OSTROVY (Dánsko)

PORTUGAL SKO

píše John McCrae, terénní chirurg Kanadského expedičního sboru, slavnou báseň Na polích flanderských.

Během bitvy o Dogger Bank v lednu potápějí Britové německý pancéřový křižník SMS Blücher. Císařské námořnictvo ztrácí více než 700 mužů. Zbytek německé flotily se dostává bezpečně domů.

MAROKO

Po první bitvě o Yper v říjnu 1914

vystavené v rakousko-uherských a německých městech, získávají prostředky pro válečné vdovy a sirotky. Dárce do sochy zatluče zakoupený hřebík. Zde je Wehrmann vyobrazen na propagandistickém plakátu.

FALKLANDSKÉ OSTROVY

SVĚT V PROSINCI 1915 Ústřední mocnosti Území centrálních mocností dobytá do prosince 1915 Spojenci Území spojenců dobytá do prosince 1915 Neutrální státy Hranice v červenci 1914

naha obou válčících stran o dosažení rychlého

obětovali území a pokračovali v bojích. Jen Srbsko, napadené silou

Vstup Itálie do války na straně Spojenců otevřel novou frontu, ale

Bojující země zmobilizovaly ekonomiku a průmyslová odvětví

a jednoznačného vítězství v roce 1914 selhala. Bylo

německých, rakousko-uherských a bulharských vojsk, bylo drtivě

v ní zavládla stejná patová situace. Němci doufali, že používáním

adaptovaly pro válku. Dosáhly dramatického růstu v produkci

zjevné, že svět stojí před dlouhou válkou. Na západní frontě ve Francii

poraženo. Úsilí vymanit se z patové situace v zákopech vedlo Británii

jedovatého plynu dosáhnou rozhodujícího průlomu, ale vojáci

střeliva. Růst počtu kanonů, šrapnelů, kulometů a nábojů

a Belgii byly armády imobilizovány v zákopových liniích. Vzájemné

k zahájení útoku na Turecko u Dardanel. Ale když spojenecké

obou stran začali používat ochranné prostředky. Válka se rozšířila

zvyšoval počet obětí na frontě. Přibývalo také civilních obětí,

útoky neustále selhávaly tváří v tvář nepřekonatelné obranné

jednotky, včetně Austrálie a Nového Zélandu, přistály v Gallipoli,

do vzduchu i pod mořskou hladinu. Německé vzducholodě napadly

a to zejména masakrováním Arménů v Turecku a úmrtími

palebné síle. Na východní frontě Německo a Rakousko-Uhersko

zjistily, že se ocitly v bahnité beznaději zákopů stejně frustrujících,

Londýn a Paříž, německé ponorky zaútočily na spojenecké obchodní

Srbů, kteří po své porážce procházeli v posledních měsících

uštědřily Rusku citelné porážky, ale Rusové zvolili strategický ústup,

jako byly ty na západní frontě.

lodě a potopení parníku Lusitania vyvolalo protesty americké vlády.

roku 1915 utrpením.

88

086-203_Valka.indd 88-89

89

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

CHRONOLOGIE 1915

CHRONOLOGIE 1915

„Je to strašlivý zážitek… krutá, zdlouhavá smrt těch, kteří byli zasaženi plynem. Viděl jsem několik stovek těch ubohých hochů, jak se pomalu

Patová situace v zákopech na západě ■ Potopení parníku Lusitania ■ Použití jedovatého plynu ■ Začátek bombardování zepelíny ■ Vstup Itálie a Bulharska do války ■ Vylodění Spojenců

topí vodou ve vlastních plících…“

v Gallipoli ■ Ruský ústup v Polsku ■ Porážka Srbska

GENERÁL JOHN CHARTERIS, PSÁNO PO PRVNÍM POUŽITÍ PLYNNÉHO CHLORU, 28. DUBNA 1915

LEDEN 3. LEDEN V Belgii je zatčen kardinál Mercier za protest proti německé okupaci.

8. LEDEN Na západní frontě je německým protiútokem odražen francouzský útok na Soissons.

14. LEDEN Jihoafrické síly obsazují přístav Swakopmund v Německé jihozápadní Africe.

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN 22. DUBEN Německá ofenzíva zahajuje druhou bitvu u Yper. Němci používají plynného chloru ve snaze dosáhnout průlomu.

3. ÚNOR Britské síly v Egyptě maří turecký útok od Suezského průplavu.

4. ÚNOR V reakci na britskou námořní blokádu oznamuje Německo tažení ponorek proti obchodním lodím v britských vodách.

Australský náborový plakát

7. ÚNOR Ruské a německé síly se střetávají v druhé bitvě u Mazurských jezer, která pokračuje až do 21. února.

24. DUBEN Turecká vláda začíná rozsáhlé zatýkání Arménů poté, co arménští povstalci obsadili město Van.

15. ÚNOR Dochází ke vzpouře britských indických jednotek v Singapuru.

10. BŘEZEN Britové zahajují útok na Neuve Chapelle, ale ten je po třech dnech odvolán. Neúspěch byl zaviněn nedostatkem granátů.

18. BŘEZEN Britským a francouzským válečným lodím se nepodaří proniknout Dardanelami do Konstantinopole.

Spojenci v bitvě ztrácejí tři bitevní lodě.

KVĚTEN

ČERVEN

2. KVĚTEN Německo a Rakousko-Uhersko zahajují bitvu u Gorlic v Polsku.

9. ČERVENEC Německé síly v jihozápadní Africe se vzdávají.

7. KVĚTEN Německá ponorka potápí parník Lusitania; umírá 1 200 lidí včetně amerických občanů.

22. ČERVENEC Ruské jednotky začínají totální ústup z Polska.

19. LEDEN Je uskutečněn první nálet zepelínu na britskou pevninu.

31. LEDEN V bitvě u Bolimova v Haliči Němci experimentálně využívají jedovatý plyn.

22. ÚNOR Německé dělostřelectvo způsobuje bombardováním těžké poškození historické katedrály v Remeši.

90

086-203_Valka.indd 90-91

1. ZÁŘÍ V reakci na americký tlak Německo zastavuje neomezenou ponorkovou válku.

6. ŘÍJEN Německé a rakousko-uherské síly zahajují invazi do Srbska a zabírají Bělehrad.

5. SRPEN Německé síly dobývají Varšavu.

6. ZÁŘÍ Bulharsko se zavazuje vstoupit do války na straně Ústředních mocností.

11. ŘÍJEN Bulharské síly napadají Srbsko z východu.

Sestřelený zepelín

26. DUBEN Itálie podepisuje Londýnskou dohodu, v níž se zavazuje vstoupit do války na straně Spojenců.

LISTOPAD

PROSINEC

5. LISTOPAD Ústřední mocnosti se zmocňují srbského města Niš a zakládají přímé železniční spojení mezi Německem a Tureckem.

6. LISTOPAD Francouzi vyzývají k zastavení své podzimní ofenziva v Champagni.

24. LISTOPAD Britská indická armáda v Mezopotámii, zastavená Turky u města Ktésifón, začíná ustupovat k městu Kut al-Amara.

7. ČERVEN Britské letadlo sestřeluje německou vzducholoď Zeppelin nad Belgií.

6. SRPEN Při tažení v Gallipoli přistávají Spojenci během nového útoku v zátoce Sulva.

Císařské nárameníky

6. PROSINEC Spojenci na konferenci v Chantilly koordinují plány, rozhodnuti stupňovat útoky na všech frontách a dosáhnout vítězství.

19. ZÁŘÍ Německým útokem v Litvě je dobyt Vilnius.

Rakousko-uherský kulomet Schwarzlose

25. ZÁŘÍ Spojenci zahajují nákladné útoky v Champagni a Artois.

Vojáci v německém zákopu

9. ČERVEN Americký ministr zahraničních věcí William Jennings Bryan, odpůrce proněmecké politiky prezidenta Wilsona, podává demisi.

21. SRPEN Porážkou v bitvě u pahorku Scimitar končí spojenecké šance na úspěch v Gallipoli.

29. SRPEN Město Brest (Bělorusko) padá do rukou Němců.

22. ČERVEN Rakousko-Uhersko znovu dobývá město Lemberg (Lvov), když v Haliči Rusové ustupují.

22. BŘEZEN Rakousko-uherská pevnost Přemyšl se po obléhání trvajícím 133 dní vzdává Rusům.

Vzducholodě Zeppelin provádějí první bombové útoky na Paříž.

ŘÍJEN

8. ZÁŘÍ Car Mikuláš II. přebírá přímé velení ruské armády.

17. ÚNOR Rakousko-Uhersko zahajuje v Karpatech ofenzivu proti Rusům.

19. ÚNOR Britské a francouzské válečné lodě bombardují turecké pevnosti u vstupu do Dardanel.

ZÁŘÍ

1. SRPEN Německé jednoplošníky „Fokker Scourge“ dominující na obloze nad západní frontou.

25. DUBEN Spojenecká vojska se vyloďují na poloostrově Gallipoli a snaží se získat kontrolu nad Dardanelami.

Strojovna německé ponorky U-boat

24. LEDEN Britové vítězí v námořní bitvě u Dogger Banku; Němci vyváznou s vážnými ztrátami.

SRPEN

25. KVĚTEN V Británii vzniká koaliční vláda. David Lloyd George se stává ministrem zbrojení.

Záchranný kruh z RMS Lusitania

18. LEDEN Ve východní Africe poráží Schutztruppe pod vedením plukovníka Lettowa-Vorbecka Brity u Jassínu.

ČERVENEC

Itálie vstupuje do války

29. KVĚTEN Turecké úřady zahajují masové deportace Arménů.

31. KVĚTEN Německý zepelín poprvé útočí na Londýn.

23. ČERVEN Válka mezi Itálií a Rakouskem-Uherskem začíná první bitvou na Soči.

28. ČERVEN Spojenecké jednotky v Gallipoli zahajují proti turecké obraně boj o pozice na vrcholu kopce Achi Baba. Útok je neúspěšný.

24. ČERVENEC Britské indické jednotky v Mezopotámii, postupující podél řeky Tigris, zabírají město Násiríja tureckým silám.

Britská továrna na munici

12. ŘÍJEN Britská zdravotní sestra Edith Cavellová je v Belgii popravena německou popravčí četou.

25. LISTOPAD Poražená srbská armáda je nucena ustoupit přes Albánii a Černou Horu na Jadran.

7. PROSINEC Je zahájena evakuace spojeneckých sil z Gallipoli.

19. PROSINEC Generál Douglas Haig je jmenován velitelem britských sil na západní frontě.

14. ŘÍJEN Britové upouštějí od útoku na francouzské město Loos na západní frontě.

27. ŘÍJEN Anglo-francouzské síly přistávají v řecké Soluni.

Americká záchranná služba

Dělostřelecký plynový granát

91

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

CHRONOLOGIE 1915

CHRONOLOGIE 1915

„Je to strašlivý zážitek… krutá, zdlouhavá smrt těch, kteří byli zasaženi plynem. Viděl jsem několik stovek těch ubohých hochů, jak se pomalu

Patová situace v zákopech na západě ■ Potopení parníku Lusitania ■ Použití jedovatého plynu ■ Začátek bombardování zepelíny ■ Vstup Itálie a Bulharska do války ■ Vylodění Spojenců

topí vodou ve vlastních plících…“

v Gallipoli ■ Ruský ústup v Polsku ■ Porážka Srbska

GENERÁL JOHN CHARTERIS, PSÁNO PO PRVNÍM POUŽITÍ PLYNNÉHO CHLORU, 28. DUBNA 1915

LEDEN 3. LEDEN V Belgii je zatčen kardinál Mercier za protest proti německé okupaci.

8. LEDEN Na západní frontě je německým protiútokem odražen francouzský útok na Soissons.

14. LEDEN Jihoafrické síly obsazují přístav Swakopmund v Německé jihozápadní Africe.

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN 22. DUBEN Německá ofenzíva zahajuje druhou bitvu u Yper. Němci používají plynného chloru ve snaze dosáhnout průlomu.

3. ÚNOR Britské síly v Egyptě maří turecký útok od Suezského průplavu.

4. ÚNOR V reakci na britskou námořní blokádu oznamuje Německo tažení ponorek proti obchodním lodím v britských vodách.

Australský náborový plakát

7. ÚNOR Ruské a německé síly se střetávají v druhé bitvě u Mazurských jezer, která pokračuje až do 21. února.

24. DUBEN Turecká vláda začíná rozsáhlé zatýkání Arménů poté, co arménští povstalci obsadili město Van.

15. ÚNOR Dochází ke vzpouře britských indických jednotek v Singapuru.

10. BŘEZEN Britové zahajují útok na Neuve Chapelle, ale ten je po třech dnech odvolán. Neúspěch byl zaviněn nedostatkem granátů.

18. BŘEZEN Britským a francouzským válečným lodím se nepodaří proniknout Dardanelami do Konstantinopole.

Spojenci v bitvě ztrácejí tři bitevní lodě.

KVĚTEN

ČERVEN

2. KVĚTEN Německo a Rakousko-Uhersko zahajují bitvu u Gorlic v Polsku.

9. ČERVENEC Německé síly v jihozápadní Africe se vzdávají.

7. KVĚTEN Německá ponorka potápí parník Lusitania; umírá 1 200 lidí včetně amerických občanů.

22. ČERVENEC Ruské jednotky začínají totální ústup z Polska.

19. LEDEN Je uskutečněn první nálet zepelínu na britskou pevninu.

31. LEDEN V bitvě u Bolimova v Haliči Němci experimentálně využívají jedovatý plyn.

22. ÚNOR Německé dělostřelectvo způsobuje bombardováním těžké poškození historické katedrály v Remeši.

90

086-203_Valka.indd 90-91

1. ZÁŘÍ V reakci na americký tlak Německo zastavuje neomezenou ponorkovou válku.

6. ŘÍJEN Německé a rakousko-uherské síly zahajují invazi do Srbska a zabírají Bělehrad.

5. SRPEN Německé síly dobývají Varšavu.

6. ZÁŘÍ Bulharsko se zavazuje vstoupit do války na straně Ústředních mocností.

11. ŘÍJEN Bulharské síly napadají Srbsko z východu.

Sestřelený zepelín

26. DUBEN Itálie podepisuje Londýnskou dohodu, v níž se zavazuje vstoupit do války na straně Spojenců.

LISTOPAD

PROSINEC

5. LISTOPAD Ústřední mocnosti se zmocňují srbského města Niš a zakládají přímé železniční spojení mezi Německem a Tureckem.

6. LISTOPAD Francouzi vyzývají k zastavení své podzimní ofenziva v Champagni.

24. LISTOPAD Britská indická armáda v Mezopotámii, zastavená Turky u města Ktésifón, začíná ustupovat k městu Kut al-Amara.

7. ČERVEN Britské letadlo sestřeluje německou vzducholoď Zeppelin nad Belgií.

6. SRPEN Při tažení v Gallipoli přistávají Spojenci během nového útoku v zátoce Sulva.

Císařské nárameníky

6. PROSINEC Spojenci na konferenci v Chantilly koordinují plány, rozhodnuti stupňovat útoky na všech frontách a dosáhnout vítězství.

19. ZÁŘÍ Německým útokem v Litvě je dobyt Vilnius.

Rakousko-uherský kulomet Schwarzlose

25. ZÁŘÍ Spojenci zahajují nákladné útoky v Champagni a Artois.

Vojáci v německém zákopu

9. ČERVEN Americký ministr zahraničních věcí William Jennings Bryan, odpůrce proněmecké politiky prezidenta Wilsona, podává demisi.

21. SRPEN Porážkou v bitvě u pahorku Scimitar končí spojenecké šance na úspěch v Gallipoli.

29. SRPEN Město Brest (Bělorusko) padá do rukou Němců.

22. ČERVEN Rakousko-Uhersko znovu dobývá město Lemberg (Lvov), když v Haliči Rusové ustupují.

22. BŘEZEN Rakousko-uherská pevnost Přemyšl se po obléhání trvajícím 133 dní vzdává Rusům.

Vzducholodě Zeppelin provádějí první bombové útoky na Paříž.

ŘÍJEN

8. ZÁŘÍ Car Mikuláš II. přebírá přímé velení ruské armády.

17. ÚNOR Rakousko-Uhersko zahajuje v Karpatech ofenzivu proti Rusům.

19. ÚNOR Britské a francouzské válečné lodě bombardují turecké pevnosti u vstupu do Dardanel.

ZÁŘÍ

1. SRPEN Německé jednoplošníky „Fokker Scourge“ dominující na obloze nad západní frontou.

25. DUBEN Spojenecká vojska se vyloďují na poloostrově Gallipoli a snaží se získat kontrolu nad Dardanelami.

Strojovna německé ponorky U-boat

24. LEDEN Britové vítězí v námořní bitvě u Dogger Banku; Němci vyváznou s vážnými ztrátami.

SRPEN

25. KVĚTEN V Británii vzniká koaliční vláda. David Lloyd George se stává ministrem zbrojení.

Záchranný kruh z RMS Lusitania

18. LEDEN Ve východní Africe poráží Schutztruppe pod vedením plukovníka Lettowa-Vorbecka Brity u Jassínu.

ČERVENEC

Itálie vstupuje do války

29. KVĚTEN Turecké úřady zahajují masové deportace Arménů.

31. KVĚTEN Německý zepelín poprvé útočí na Londýn.

23. ČERVEN Válka mezi Itálií a Rakouskem-Uherskem začíná první bitvou na Soči.

28. ČERVEN Spojenecké jednotky v Gallipoli zahajují proti turecké obraně boj o pozice na vrcholu kopce Achi Baba. Útok je neúspěšný.

24. ČERVENEC Britské indické jednotky v Mezopotámii, postupující podél řeky Tigris, zabírají město Násiríja tureckým silám.

Britská továrna na munici

12. ŘÍJEN Britská zdravotní sestra Edith Cavellová je v Belgii popravena německou popravčí četou.

25. LISTOPAD Poražená srbská armáda je nucena ustoupit přes Albánii a Černou Horu na Jadran.

7. PROSINEC Je zahájena evakuace spojeneckých sil z Gallipoli.

19. PROSINEC Generál Douglas Haig je jmenován velitelem britských sil na západní frontě.

14. ŘÍJEN Britové upouštějí od útoku na francouzské město Loos na západní frontě.

27. ŘÍJEN Anglo-francouzské síly přistávají v řecké Soluni.

Americká záchranná služba

Dělostřelecký plynový granát

91

09.03.21 14:36

MOBILIZACE ZDROJŮ

Mobilizace zdrojů Počátkem roku 1915 se iluze o rychlém vítězství vypařily. Bojující mocnosti čelily dlouhotrvajícímu konfliktu, který bude spotřebovávat obrovské množství zdrojů – státy, které by nesplnily požadavky totální války, nepřežijí.

V

ve světě prvenství. To usnadnilo vývoj lády všech států musely zvýšit syntetických náhrad za materiály, které produkci v klíčových průmyslových odvětvích, aby byly schopny již nemohly být dováženy. Například dusičnany potřebné pro výrobu vysoce vydržovat masové armády v poli. Do výbušné látky byly syntetizovány při značné míry spoléhaly na zboží dodávavědeckém výzkumu Fritze Habera. né soukromými podniky, které přiměly ke spolupráci prostřednictvím vládní kontroly surovin, práce a smluv.

Maximalizace výroby Pro Ústřední mocnosti představovala Méně industrializované Rusko, opačný závažný problém britská námořní extrém vzhledem k Německu, se blokáda. Zabránila totiž dovozu problémům se zásobováním armády základních surovin, přizpůsobovalo a ohrožovala tak PROCENT Takový díl pomalu. Zřízení schopnost německých pracovní síly tvořily výborů pro různá a rakousko-uherv roce 1918 ženy. odvětví válečného ských válečných průmyslu zlepšilo průmyslových odvětví nadále fungovat. v roce 1915 situaci v zásobování Německé ministerstvo války založilo Ruska. Většina vojáků měla pušky Kriegsrohstoffabteilung (Resort i dostatek nábojů, avšak armády stále válečných materiálů) a do jeho čela závisely na dobrovolných příspěvcích postavilo podnikatele Walthera na oděvy a zdravotnické potřeby. O zísRathenaua. Zajistilo tím, že průmysl, kávání těchto financí se starala tzv. který plnil vojenské zakázky, vždy zemstva (zemské úřady místní správy). obdrží potřebné dodávky. Plně byly Británie a Francie měly přístup využívány i zdroje okupované Belgie k surovinám a mohly využívat a severní Francie, včetně uhelných dolů průmyslového dovozu z celého světa a továren. Výhodou Německa bylo, že tak dlouho, dokud zůstaly otevřené mělo dobré vazby mezi průmyslovou námořní koridory. V roce 1915 však výrobou a vědeckým výzkumem a že jejich armády trpěly nedostatkem rozvoj jeho chemického průmyslu držel střeliva a vybavení. Skandál ohledně nedostatku munice, který se v Británii šířil tiskem, vedl konzervativce a labouristy, aby na jaře roku 1915 PŘEDTÍM utvořili koaliční vládu s liberály. Do čela nového ministerstva zbrojení byl jmenován liberální politik David Lloyd Na počátku války získaly vojenské George. Jeho energický intervencionisorgány a vlády ve všech bojujících mus zajistil výrazný nárůst produkce. zemích rozsáhlé pravomoci Všechny válčící země byly podrobeny k radikálnímu omezení základních velkému tlaku, aby plnily protichůdné občanských práv. požadavky na pracovní síly, jež požadovala armáda, průmysl a zemědělMIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ ství. Francie záhy musela přeložit Ve Francii, Německu a Rakousku-Uhersku byly kvalifikované pracovníky z vojenské uplatněny obléhací předpisy, které daly fronty zpět do továren. Británie přestala vojenským orgánům pravomoc zabavovat do konce roku 1915 přijímat dobrovolmajetek, cenzurovat tisk a soudit civilisty

55

Výroba munice Ženy pracující po boku mužů vyrábějí dělostřelecké granáty v britském muniční továrně. Bojující státy dosáhly masivního rozvoje ve výrobě díky přímému obchodu a tvrdé práci.

vojenskými soudy. V Británii byl Defence of the Realm Act (DORA, Zákon o obraně království) licencován vládě, aby mohla ovládat ekonomické zdroje a měla nástroj na potlačování opozice vůči válce. Všude byli zabavováni koně a byly zestátněny železnice.

Navzdory drakonickým pravomocím byly válčící země na dlouhou válku špatně připraveny. Za první čtyři měsíce bojů vyčerpaly své zásoby munice. Rusko spotřebovalo dělostřelecké granáty do září 1914 a do konce roku byly z důvodu nedostatku střeliva omezeny vojenské operace.

níky zcela nahodile a založila národní registr. Ten stanovoval, kteří lidé jsou určeni pro průmyslové pracovní pozice.

Pro válečnou výrobu byla nezbytná i zaměstnanost žen v tradičně mužských povoláních. Tisíce žen byly připraveny o život při nebezpečné práci v muničních závodech, kde plnily granáty výbušninami. Ženy, které původně pracovaly v obchodě nebo v domácnosti, teď řídily autobusy a tramvaje. Mnohé z nich také našly zaměstnání jako kancelářské síly v rozšiřující se vládní byrokracii – britské ministerstvo zbrojení zaměstnávalo do konce války 650 000 lidí. Počet britských žen zaměstnaných v obchodě a průmyslu se během války zvýšil ze tří milionů na pět. Do roku 1918 tvořily ženy více než polovinu německé průmyslové pracovní síly.

Peníze na financování válečného úsilí byly zajišťovány zvýšením daní a vládních půjček v masovém měřítku.

Výzvy vlastenců vedly k vydání válečných dluhopisů; ty do státní kasy přivedly půjčky od veřejnosti.

Jak vlády čerpaly peníze do jednotlivých hospodářských odvětví, zvláště aby dotovaly válečný průmysl, snažily se udržet následnou inflaci.

Válečná sociální nerovnost Mnozí lidé si ve válce rozhodně polepšili, včetně průmyslníků, kteří si zajistili lukrativní smlouvy na zbrojní zakázky, ale i dělnické ženy, jež našly lépe placené zaměstnání. Jiní však strádali. V roce 1915 ještě existovala solidarita, ale snižování životní úrovně vyvolalo nespokojenost obyvatel. Ta se projevovala v nařčeních podnikatelů z nelegálních zisků a v požadavcích na spravedlivé odškodnění obětí.

Vojenský chemik Německý vědec Fritz Haber (vpravo) ztělesňoval přínos vědy válce: vytvořil syntetické náhražky strategických materiálů a jedovatého plynu na bojišti.

Pracující žena Ruský válečný plakát ukazuje ženu vykonávající kvalifikovanou činnost v průmyslovém závodě. Vlivem nedostatku pracovních sil byly ženy nuceny pracovat v továrnách, z nichž byly dříve vyloučeny, stejně jako v dopravě a státní správě.

P O T O M Bojující země dosáhnou mimořádného růstu válečné výroby, avšak na úkor sociálních výdajů.

ZBROJNÍ PRŮMYSL Británie zvýší výrobu výbušnin z 24 000 tun v roce 1915 na téměř 186 000 tun v roce 1917. Výroba kulometů za stejné období vzroste z 6 100 kusů na téměř 80 000. Letecký průmysl před válkou stěží existoval, avšak v roce 1915 vyrobí francouzské továrny 7 000 leteckých motorů a v roce 1916 výroba stoupne na 17 000; všechny pro vojenské účely. Německo vyrobí v roce 1914 43 200 pušek; v roce 1916 to budou 3 miliony.

Německá výroba výbušnin se mezi lety 1914 a 1917 zmnoží desetinásobně.

VÝPOČET NÁKLADŮ Finanční náklady na válečné úsilí budou ohromující. V Německu, ve Velké Británii a ve Francii vzrostou vládní výdaje mezi lety 1914 a 1917 o 500 procent. Obětování obrovských zdrojů pro válku zapříčiní snížení produkce potravin, v zemědělství pak nedostatek pracovních sil, ale i koní nástrojů a hnojiv.

93

086-203_Valka.indd 92-93

09.03.21 14:36

MOBILIZACE ZDROJŮ

Mobilizace zdrojů Počátkem roku 1915 se iluze o rychlém vítězství vypařily. Bojující mocnosti čelily dlouhotrvajícímu konfliktu, který bude spotřebovávat obrovské množství zdrojů – státy, které by nesplnily požadavky totální války, nepřežijí.

V

ve světě prvenství. To usnadnilo vývoj lády všech států musely zvýšit syntetických náhrad za materiály, které produkci v klíčových průmyslových odvětvích, aby byly schopny již nemohly být dováženy. Například dusičnany potřebné pro výrobu vysoce vydržovat masové armády v poli. Do výbušné látky byly syntetizovány při značné míry spoléhaly na zboží dodávavědeckém výzkumu Fritze Habera. né soukromými podniky, které přiměly ke spolupráci prostřednictvím vládní kontroly surovin, práce a smluv.

Maximalizace výroby Pro Ústřední mocnosti představovala Méně industrializované Rusko, opačný závažný problém britská námořní extrém vzhledem k Německu, se blokáda. Zabránila totiž dovozu problémům se zásobováním armády základních surovin, přizpůsobovalo a ohrožovala tak PROCENT Takový díl pomalu. Zřízení schopnost německých pracovní síly tvořily výborů pro různá a rakousko-uherv roce 1918 ženy. odvětví válečného ských válečných průmyslu zlepšilo průmyslových odvětví nadále fungovat. v roce 1915 situaci v zásobování Německé ministerstvo války založilo Ruska. Většina vojáků měla pušky Kriegsrohstoffabteilung (Resort i dostatek nábojů, avšak armády stále válečných materiálů) a do jeho čela závisely na dobrovolných příspěvcích postavilo podnikatele Walthera na oděvy a zdravotnické potřeby. O zísRathenaua. Zajistilo tím, že průmysl, kávání těchto financí se starala tzv. který plnil vojenské zakázky, vždy zemstva (zemské úřady místní správy). obdrží potřebné dodávky. Plně byly Británie a Francie měly přístup využívány i zdroje okupované Belgie k surovinám a mohly využívat a severní Francie, včetně uhelných dolů průmyslového dovozu z celého světa a továren. Výhodou Německa bylo, že tak dlouho, dokud zůstaly otevřené mělo dobré vazby mezi průmyslovou námořní koridory. V roce 1915 však výrobou a vědeckým výzkumem a že jejich armády trpěly nedostatkem rozvoj jeho chemického průmyslu držel střeliva a vybavení. Skandál ohledně nedostatku munice, který se v Británii šířil tiskem, vedl konzervativce a labouristy, aby na jaře roku 1915 PŘEDTÍM utvořili koaliční vládu s liberály. Do čela nového ministerstva zbrojení byl jmenován liberální politik David Lloyd Na počátku války získaly vojenské George. Jeho energický intervencionisorgány a vlády ve všech bojujících mus zajistil výrazný nárůst produkce. zemích rozsáhlé pravomoci Všechny válčící země byly podrobeny k radikálnímu omezení základních velkému tlaku, aby plnily protichůdné občanských práv. požadavky na pracovní síly, jež požadovala armáda, průmysl a zemědělMIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ ství. Francie záhy musela přeložit Ve Francii, Německu a Rakousku-Uhersku byly kvalifikované pracovníky z vojenské uplatněny obléhací předpisy, které daly fronty zpět do továren. Británie přestala vojenským orgánům pravomoc zabavovat do konce roku 1915 přijímat dobrovolmajetek, cenzurovat tisk a soudit civilisty

55

Výroba munice Ženy pracující po boku mužů vyrábějí dělostřelecké granáty v britském muniční továrně. Bojující státy dosáhly masivního rozvoje ve výrobě díky přímému obchodu a tvrdé práci.

vojenskými soudy. V Británii byl Defence of the Realm Act (DORA, Zákon o obraně království) licencován vládě, aby mohla ovládat ekonomické zdroje a měla nástroj na potlačování opozice vůči válce. Všude byli zabavováni koně a byly zestátněny železnice.

Navzdory drakonickým pravomocím byly válčící země na dlouhou válku špatně připraveny. Za první čtyři měsíce bojů vyčerpaly své zásoby munice. Rusko spotřebovalo dělostřelecké granáty do září 1914 a do konce roku byly z důvodu nedostatku střeliva omezeny vojenské operace.

níky zcela nahodile a založila národní registr. Ten stanovoval, kteří lidé jsou určeni pro průmyslové pracovní pozice.

Pro válečnou výrobu byla nezbytná i zaměstnanost žen v tradičně mužských povoláních. Tisíce žen byly připraveny o život při nebezpečné práci v muničních závodech, kde plnily granáty výbušninami. Ženy, které původně pracovaly v obchodě nebo v domácnosti, teď řídily autobusy a tramvaje. Mnohé z nich také našly zaměstnání jako kancelářské síly v rozšiřující se vládní byrokracii – britské ministerstvo zbrojení zaměstnávalo do konce války 650 000 lidí. Počet britských žen zaměstnaných v obchodě a průmyslu se během války zvýšil ze tří milionů na pět. Do roku 1918 tvořily ženy více než polovinu německé průmyslové pracovní síly.

Peníze na financování válečného úsilí byly zajišťovány zvýšením daní a vládních půjček v masovém měřítku.

Výzvy vlastenců vedly k vydání válečných dluhopisů; ty do státní kasy přivedly půjčky od veřejnosti.

Jak vlády čerpaly peníze do jednotlivých hospodářských odvětví, zvláště aby dotovaly válečný průmysl, snažily se udržet následnou inflaci.

Válečná sociální nerovnost Mnozí lidé si ve válce rozhodně polepšili, včetně průmyslníků, kteří si zajistili lukrativní smlouvy na zbrojní zakázky, ale i dělnické ženy, jež našly lépe placené zaměstnání. Jiní však strádali. V roce 1915 ještě existovala solidarita, ale snižování životní úrovně vyvolalo nespokojenost obyvatel. Ta se projevovala v nařčeních podnikatelů z nelegálních zisků a v požadavcích na spravedlivé odškodnění obětí.

Vojenský chemik Německý vědec Fritz Haber (vpravo) ztělesňoval přínos vědy válce: vytvořil syntetické náhražky strategických materiálů a jedovatého plynu na bojišti.

Pracující žena Ruský válečný plakát ukazuje ženu vykonávající kvalifikovanou činnost v průmyslovém závodě. Vlivem nedostatku pracovních sil byly ženy nuceny pracovat v továrnách, z nichž byly dříve vyloučeny, stejně jako v dopravě a státní správě.

P O T O M Bojující země dosáhnou mimořádného růstu válečné výroby, avšak na úkor sociálních výdajů.

ZBROJNÍ PRŮMYSL Británie zvýší výrobu výbušnin z 24 000 tun v roce 1915 na téměř 186 000 tun v roce 1917. Výroba kulometů za stejné období vzroste z 6 100 kusů na téměř 80 000. Letecký průmysl před válkou stěží existoval, avšak v roce 1915 vyrobí francouzské továrny 7 000 leteckých motorů a v roce 1916 výroba stoupne na 17 000; všechny pro vojenské účely. Německo vyrobí v roce 1914 43 200 pušek; v roce 1916 to budou 3 miliony.

Německá výroba výbušnin se mezi lety 1914 a 1917 zmnoží desetinásobně.

VÝPOČET NÁKLADŮ Finanční náklady na válečné úsilí budou ohromující. V Německu, ve Velké Británii a ve Francii vzrostou vládní výdaje mezi lety 1914 a 1917 o 500 procent. Obětování obrovských zdrojů pro válku zapříčiní snížení produkce potravin, v zemědělství pak nedostatek pracovních sil, ale i koní nástrojů a hnojiv.

93

086-203_Valka.indd 92-93

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

Z Á K O P O VÁ VÁ L K A

Zákopová válka „ Je to divoká scéna… Všude špína a odpadky, hroby zabudované do obrany…

Celé armády obrovských krys…“ WINSTON CHURCHILL, DOPIS ZE ZÁKOPŮ U LAVENTIE, FRANCIE, 23. LISTOPADU 1915

V

roce 1914 byly zákopy společným aspektem válčení. Tento způsob boje odrážel základní potřebu vojáků na frontě: chránit se před nepřátelskou palbou. Standardní vojenské manuály poskytovaly instrukce pro kopání zákopů a armády pro to měly vybavení. Neexistoval však žádný precedens, pokud jde o správné rozměry i rozsah vojenského zákopu, který se stal charakteristickým prvkem první světové války.

Do konce roku 1915 byla vybudována více či méně nepřetržitá řada zákopů, které se rozprostíraly po celé Evropě v linii dlouhé 740 km, a to od belgického pobřeží až po Švýcarsko, a poněkud méně souvislá linie zákopů na východě, jež se táhla v délce 1 300 km od Baltu po Karpaty.

Všechny ostatní fronty ve válce, ať už v severní Itálii, na tureckém poloostrově Gallipoli, v Palestině, či na Kavkaze, měly vlastní zákopové

Do útoku v Gallipoli Spojenečtí vojáci postupují během tažení u Dardanel v letech 1915–1916. V terénu u Gallipoli bylo obtížné vykopat zákopy a v nehygienických podmínkách vojska trpěla chorobami.

systémy. Zpočátku byly zákopy považovány za dočasné a nezbytné opatření. Nakonec se některé z nich staly domovem pro tisíce vojáků na celá léta.

Základy všech zákopů byly jednoduché. Musely být dostatečně hluboko, aby člověk mohl stát, aniž by jeho hlava představovala cíl pro nepřátelské ostřelovače. Bylo lepší, když nebyly rovné. Hojné překážky, které Britové nazývali „traverzy“, dokázaly zastavit výbuch, šrapnel nebo palbu po celé délce příkopu.

V přední stěně zákopu byla nutná vyvýšená plošina, aby vojáci mohli v případě útoku střílet přes jeho vrchol.

Zákopové systémy Tam, kde půda byla promáčená, jako tomu bylo v oblastech Flander v Belgii, musely být zákopy mělké.

Aby se zabránilo záplavám, umísťovala se před zákopy hrazení a pytle s pískem. V místech, kde byla země suchá a pevná – jako na Sommě –, mohly být zákopy opatřeny hlubokými podzemními bunkry na

Německé zákopové nářadí V zákopové válce se polní lopatka s krátkou rukojetí stala výbavou stejně nezbytnou jako puška. Vojáci všech armád trávili dlouhé hodiny vyčerpávajícím kopáním, opravováním a rozšiřováním zákopového systému.

ochranu vojáků proti dělostřelectvu. Nicméně v některých místech nebyla možné bránit se před zákopem, protože byl chráněn ostnatým drátem.

Zákopové systémy impozantní složitosti se vyvíjely v průběhu času. Přibližovací zákopy (krátké) se hloubily vpředu do země nikoho, mezi vlastní a protilehlé zákopy.

Paralelní linie podpěr a rezervní zákopy byly kopány za přední linií a přední linii se zadní spojovalo bludiště komunikačních zákopů. Na západní frontě nakonec Němci vybudovali komplexní obranný systém, který měl 15 km (9 mil) napříč, a byl vybaven sérií zákopů maskovaných kulometnými hnízdy a chytře umístěnými centrálními body, jež byly chráněny betonovými opevněními.

Život v zákopech Úroveň zákopů na frontě se lišila.

Francouzské zákopy poskytovaly notoricky špatné životní podmínky.

Němci naopak stavěli suché a teplé betonové bunkry, a pro některé jednotky dokonce instalovali elektrické osvětlení. Život v zákopech mohl být jak přijatelný, tak nesnesitelný.

Na klidném úseku fronty se při každodenní rutině mohli vojáci v zákopech pohybovat s celkem nízkým nebezpečím. Nepřátelé oddělení ne více než 100–200m (100–200yardovou) zemí nikoho zavedli systém „žít a nechat žít“ jako cestu vzájemně zaručovaného přežití.

94

086-203_Valka.indd 94-95

Typický den začínal nástupem za svítání a přestřelkou, často jen rituální, při které nebyl nikdo zraněn. Poté byly rozdány zásoby potravin. Úkoly, jako jsou čištění zbraní a udržování nebo rozšiřování zákopů, dokázaly zabrat celý den. Za soumraku bylo zaveleno k odpočinku. Noc byla dobou pro opravu ostnatého drátu nebo přesun vojenských jednotek a vybavení.

Na aktivní frontě velitelé trvali na neustálém pronásledování nepřítele.

5 000

Půměrný britský měsíční počet obětí v zákopech kruté bitvy u Yper v roce 1916. Do té doby nejhorší bitva Velké války.

Jednotky přední linie měly kvůli palbě ostřelovačů dělostřelectva neustále vysoké ztráty na životech. V noci byly hlídky posílány do země nikoho nebo byly proti nepřátelským zákopům prováděny útoky; ty oběma stranám působily obrovské ztráty. Někteří vojáci to při velkých útocích více než jednou nebo dvakrát přehnali. Když se tak stalo, odnesli si zážitek, na který pak nikdy nezapomněli.

Sledování nepřítele, a to buď periskopy, nebo moderním odposlechovým zařízením, které bylo v zemi nikoho, bylo čtyřiadvacetihodinovým úkolem. Každý voják, který na strážní službě usnul, byl přísně potrestán.

Vojáci na západní frontě obvykle strávili méně než týden v přední linii, poté byli vystřídání a posláni do zadní nebo záložní linie. Zde plnili vyčerpávající úkoly, jako bylo nošení munice do předních pozic.

Vši, krysy, a „zákopová noha“ Zamoření vešmi bylo v zákopech běžné. Hemžilo se to tu také dobře vykrmenými krysami. Někdy byly do zákopu zabořeny mrtvoly nebo části těl, neboť bylo nebezpečné je vyprostit.

Vybavení latríny bylo primitivní. Vojáci na západní frontě chodili dostatečně oblečeni a byli přiměřeně krmeni, ale na jiných frontách tomu tak nebylo.

Při extrémním počasí se mohl život v zákopech změnit v noční můru.

V letním horku v Gallipoli vojáci trpěli žízní a byli sužováni nemocemi. Ve Flandrech zaplavil zákopy silný déšť a proměnil bojiště v močál. Vojáci, stojící po několik dní v hluboké vodě a bahně, trpěli nemocí zvanou „zákopová noha“. Vedla ke gangréně a amputaci.

Německý zákop

ČASOVÁ OSA ■ Září 1914 Německý velitel generálního štábu generál Helmuth von Moltke vydává rozkaz přesunout jednotky od řeky Marny a posílit obranu u řeky Aisny. Německé síly v zákopech zastavují postup britských a francouzských jednotek, kteří hloubí vlastní improvizované zákopy.

■ Prosinec 1914 V zákopech západní fronty dochází na Štědrý den k bratření mezi německými a spojeneckými vojáky.

■ Leden 1915 Německý náčelník generálního štábu generál Erich von Falkenhayn nařizuje vojákům na západní frontě, aby své zákopové linie ochránili proti přesile; to ovšem vede k patové situaci.

■ Duben 1915 Němci během druhé bitvy o Yper použijí jedovatý plyn. Plyn se stává zbraní, pevným znakem zákopové války na západní frontě.

■ Duben 1915 Spojenecké jednotky přistávající u Gallipoli v Turecku jsou za nepříznivých podmínek donuceny vykopat obranné zákopy. Proti turecké obraně nejsou schopny dosáhnout výrazného postupu.

■ Červenec 1916 Ruský generál Alexej Brusilov vyhání rakousko-uherské jednotky ze zákopů a postupuje o 80 km.

PŘÍDĚLOVÝ SUCHAR VYUŽITÝ JAKO RÁMEČEK

■ Červenec 1916 Německé jednotky v betonových bunkrech přežijí dlouhotrvající bombardování Spojenců, poté se vynoří v první den útoku v bitvě na Sommě a odříznou útočící vojáky.

■ Únor–březen 1917 Na západní frontě se německé síly mezi městy Arras a Soissons stahují do nově připravených obranných pozic, Hindenburgovy linie.

■ Září 1917 Německá ofenziva proti Rusům v Rize ukazuje účinnost použití specializovaných útočných jednotek k úplnému proniknutí do zákopových systémů.

■ Listopad 1917 Britský útok v bitvě u Cambrai používá větší množství tanků, aby přemohl vojáky v německých zákopech, ale bez rozhodujícího výsledku.

■ Březen 1918 Německá jarní ofenziva končí patovou situaci na západní frontě.

■ Září–říjen 1918 Spojenecké síly prorážejí Hindenburgovu linii.

Tento zákop je vykopán do měkké zeminy, a tak má stěny „zpevněny“ spleteným proutím. Na dně je položem dřevěný rošt, aby se zabránilo chození v blátě.

95

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

Z Á K O P O VÁ VÁ L K A

Zákopová válka „ Je to divoká scéna… Všude špína a odpadky, hroby zabudované do obrany…

Celé armády obrovských krys…“ WINSTON CHURCHILL, DOPIS ZE ZÁKOPŮ U LAVENTIE, FRANCIE, 23. LISTOPADU 1915

V

roce 1914 byly zákopy společným aspektem válčení. Tento způsob boje odrážel základní potřebu vojáků na frontě: chránit se před nepřátelskou palbou. Standardní vojenské manuály poskytovaly instrukce pro kopání zákopů a armády pro to měly vybavení. Neexistoval však žádný precedens, pokud jde o správné rozměry i rozsah vojenského zákopu, který se stal charakteristickým prvkem první světové války.

Do konce roku 1915 byla vybudována více či méně nepřetržitá řada zákopů, které se rozprostíraly po celé Evropě v linii dlouhé 740 km, a to od belgického pobřeží až po Švýcarsko, a poněkud méně souvislá linie zákopů na východě, jež se táhla v délce 1 300 km od Baltu po Karpaty.

Všechny ostatní fronty ve válce, ať už v severní Itálii, na tureckém poloostrově Gallipoli, v Palestině, či na Kavkaze, měly vlastní zákopové

Do útoku v Gallipoli Spojenečtí vojáci postupují během tažení u Dardanel v letech 1915–1916. V terénu u Gallipoli bylo obtížné vykopat zákopy a v nehygienických podmínkách vojska trpěla chorobami.

systémy. Zpočátku byly zákopy považovány za dočasné a nezbytné opatření. Nakonec se některé z nich staly domovem pro tisíce vojáků na celá léta.

Základy všech zákopů byly jednoduché. Musely být dostatečně hluboko, aby člověk mohl stát, aniž by jeho hlava představovala cíl pro nepřátelské ostřelovače. Bylo lepší, když nebyly rovné. Hojné překážky, které Britové nazývali „traverzy“, dokázaly zastavit výbuch, šrapnel nebo palbu po celé délce příkopu.

V přední stěně zákopu byla nutná vyvýšená plošina, aby vojáci mohli v případě útoku střílet přes jeho vrchol.

Zákopové systémy Tam, kde půda byla promáčená, jako tomu bylo v oblastech Flander v Belgii, musely být zákopy mělké.

Aby se zabránilo záplavám, umísťovala se před zákopy hrazení a pytle s pískem. V místech, kde byla země suchá a pevná – jako na Sommě –, mohly být zákopy opatřeny hlubokými podzemními bunkry na

Německé zákopové nářadí V zákopové válce se polní lopatka s krátkou rukojetí stala výbavou stejně nezbytnou jako puška. Vojáci všech armád trávili dlouhé hodiny vyčerpávajícím kopáním, opravováním a rozšiřováním zákopového systému.

ochranu vojáků proti dělostřelectvu. Nicméně v některých místech nebyla možné bránit se před zákopem, protože byl chráněn ostnatým drátem.

Zákopové systémy impozantní složitosti se vyvíjely v průběhu času. Přibližovací zákopy (krátké) se hloubily vpředu do země nikoho, mezi vlastní a protilehlé zákopy.

Paralelní linie podpěr a rezervní zákopy byly kopány za přední linií a přední linii se zadní spojovalo bludiště komunikačních zákopů. Na západní frontě nakonec Němci vybudovali komplexní obranný systém, který měl 15 km (9 mil) napříč, a byl vybaven sérií zákopů maskovaných kulometnými hnízdy a chytře umístěnými centrálními body, jež byly chráněny betonovými opevněními.

Život v zákopech Úroveň zákopů na frontě se lišila.

Francouzské zákopy poskytovaly notoricky špatné životní podmínky.

Němci naopak stavěli suché a teplé betonové bunkry, a pro některé jednotky dokonce instalovali elektrické osvětlení. Život v zákopech mohl být jak přijatelný, tak nesnesitelný.

Na klidném úseku fronty se při každodenní rutině mohli vojáci v zákopech pohybovat s celkem nízkým nebezpečím. Nepřátelé oddělení ne více než 100–200m (100–200yardovou) zemí nikoho zavedli systém „žít a nechat žít“ jako cestu vzájemně zaručovaného přežití.

94

086-203_Valka.indd 94-95

Typický den začínal nástupem za svítání a přestřelkou, často jen rituální, při které nebyl nikdo zraněn. Poté byly rozdány zásoby potravin. Úkoly, jako jsou čištění zbraní a udržování nebo rozšiřování zákopů, dokázaly zabrat celý den. Za soumraku bylo zaveleno k odpočinku. Noc byla dobou pro opravu ostnatého drátu nebo přesun vojenských jednotek a vybavení.

Na aktivní frontě velitelé trvali na neustálém pronásledování nepřítele.

5 000

Půměrný britský měsíční počet obětí v zákopech kruté bitvy u Yper v roce 1916. Do té doby nejhorší bitva Velké války.

Jednotky přední linie měly kvůli palbě ostřelovačů dělostřelectva neustále vysoké ztráty na životech. V noci byly hlídky posílány do země nikoho nebo byly proti nepřátelským zákopům prováděny útoky; ty oběma stranám působily obrovské ztráty. Někteří vojáci to při velkých útocích více než jednou nebo dvakrát přehnali. Když se tak stalo, odnesli si zážitek, na který pak nikdy nezapomněli.

Sledování nepřítele, a to buď periskopy, nebo moderním odposlechovým zařízením, které bylo v zemi nikoho, bylo čtyřiadvacetihodinovým úkolem. Každý voják, který na strážní službě usnul, byl přísně potrestán.

Vojáci na západní frontě obvykle strávili méně než týden v přední linii, poté byli vystřídání a posláni do zadní nebo záložní linie. Zde plnili vyčerpávající úkoly, jako bylo nošení munice do předních pozic.

Vši, krysy, a „zákopová noha“ Zamoření vešmi bylo v zákopech běžné. Hemžilo se to tu také dobře vykrmenými krysami. Někdy byly do zákopu zabořeny mrtvoly nebo části těl, neboť bylo nebezpečné je vyprostit.

Vybavení latríny bylo primitivní. Vojáci na západní frontě chodili dostatečně oblečeni a byli přiměřeně krmeni, ale na jiných frontách tomu tak nebylo.

Při extrémním počasí se mohl život v zákopech změnit v noční můru.

V letním horku v Gallipoli vojáci trpěli žízní a byli sužováni nemocemi. Ve Flandrech zaplavil zákopy silný déšť a proměnil bojiště v močál. Vojáci, stojící po několik dní v hluboké vodě a bahně, trpěli nemocí zvanou „zákopová noha“. Vedla ke gangréně a amputaci.

Německý zákop

ČASOVÁ OSA ■ Září 1914 Německý velitel generálního štábu generál Helmuth von Moltke vydává rozkaz přesunout jednotky od řeky Marny a posílit obranu u řeky Aisny. Německé síly v zákopech zastavují postup britských a francouzských jednotek, kteří hloubí vlastní improvizované zákopy.

■ Prosinec 1914 V zákopech západní fronty dochází na Štědrý den k bratření mezi německými a spojeneckými vojáky.

■ Leden 1915 Německý náčelník generálního štábu generál Erich von Falkenhayn nařizuje vojákům na západní frontě, aby své zákopové linie ochránili proti přesile; to ovšem vede k patové situaci.

■ Duben 1915 Němci během druhé bitvy o Yper použijí jedovatý plyn. Plyn se stává zbraní, pevným znakem zákopové války na západní frontě.

■ Duben 1915 Spojenecké jednotky přistávající u Gallipoli v Turecku jsou za nepříznivých podmínek donuceny vykopat obranné zákopy. Proti turecké obraně nejsou schopny dosáhnout výrazného postupu.

■ Červenec 1916 Ruský generál Alexej Brusilov vyhání rakousko-uherské jednotky ze zákopů a postupuje o 80 km.

PŘÍDĚLOVÝ SUCHAR VYUŽITÝ JAKO RÁMEČEK

■ Červenec 1916 Německé jednotky v betonových bunkrech přežijí dlouhotrvající bombardování Spojenců, poté se vynoří v první den útoku v bitvě na Sommě a odříznou útočící vojáky.

■ Únor–březen 1917 Na západní frontě se německé síly mezi městy Arras a Soissons stahují do nově připravených obranných pozic, Hindenburgovy linie.

■ Září 1917 Německá ofenziva proti Rusům v Rize ukazuje účinnost použití specializovaných útočných jednotek k úplnému proniknutí do zákopových systémů.

■ Listopad 1917 Britský útok v bitvě u Cambrai používá větší množství tanků, aby přemohl vojáky v německých zákopech, ale bez rozhodujícího výsledku.

■ Březen 1918 Německá jarní ofenziva končí patovou situaci na západní frontě.

■ Září–říjen 1918 Spojenecké síly prorážejí Hindenburgovu linii.

Tento zákop je vykopán do měkké zeminy, a tak má stěny „zpevněny“ spleteným proutím. Na dně je položem dřevěný rošt, aby se zabránilo chození v blátě.

95

09.03.21 14:36

OČITÁ SVĚDECTVÍ

1915

Život v zákopech Život v zákopech se lišil podle sektorů, front, ročního období a místních klimatických podmínek. Ani zdaleka to nebylo příjemné. Vojáci na všech stranách žili pod hrozbou smrti ostřelovačem nebo granátem. Škůdci jako krysy a vši se tu vyskytovali v hojném počtu. Za deštivého počasí byly zákopy zaplaveny, v mrazu muži trpěli omrzlinami. Ti, kteří v zákopech sloužili, se potýkali s extrémní, ubíjející jednotvárností zákopové války.

„Stále trčím v tomhle zákopu, a pokud vím, není pravděpodobné,

že mě někdo na pár dnů vystřídá, přestože tu trčím už týden, a podle pravidla to mají být čtyři dny… Nemyl jsem se, mám na sobě stále stejné oblečení a můj spánek trvá průměrně dvě a půl hodiny denně. Myslím si, že jsem se ještě nezačal plazit po čtyřech, ale nepředpokládám, že bych si toho vůbec všiml… Moji muži jsou strašně veselí, jsou to ty nejlepší spřízněné duše na světě… i když jsem v poslední době hodně dobrých lidí ztratil… Ale v životě jsou momenty, které se mě hluboce dotýkají, kupříkladu tyhle kontrasty: dlouhé, líné, horké dny, kdy se nedělá žádná práce a kdy jakákoli část těla, kterou člověk vytrčí nad zákop, je ustřelena, jak nejrychleji to jde. Nebo podivné, ukřičené, obtížné noční boje s bizarními a brutálními zkušenostmi, to jejich neustálé práskání a burácení, jejich úporné úsilí získat výhodu, a to bez ohledu na to, která ze stran se oni snaží, a uprostřed toho všeho třeba zpívání kolem ohně, vtip nebo dva vyřčené na pozadí střelby z pušek a věčné čekání na varování hlídek.

“

KAPITÁN EDWIN GERALD YENNING, KRÁLOVSKÝ REGIMENT V SUSSEXU, DOPIS PRO JEHO SESTRU, 20. ČERVNA 1915

„V tomto stacionárním boji je něco neuvěřitelně smutného

a plného odříkání. Život by byl tak jednoduchý, kdybychom mohli pochodovat jako v Rusku, pochodovat do modravé dáli za ranního světla. Ale tady jsme zavrtáni hluboko do země. V zákopu musíme svítit svíčkou, i když je venku denní světlo. Poblíž kamarádi plní pytle pískem a budou z nich dělat zátarasy. Všechno je teď klidné.

Nepřítel čeká na soumrak, protože ví, že budeme bojovat na naší nejvzdálenější pozici. Takže neexistuje žádná reálná aktivita, s výjimkou té ve tmě.

“

DOPIS ALFREDA VAETHA, 12. ZÁŘÍ 1915

Jednotvárnost v zákopech Němečtí vojáci v zákopu čtou a píší dopisy v červnu 1915. Patová situace na západní frontě přinášela i to, že po boji následovalo dlouhé období klidu a vojáci si často stěžovali na nudu.

96

086-203_Valka.indd 96-97

09.03.21 14:36

OČITÁ SVĚDECTVÍ

1915

Život v zákopech Život v zákopech se lišil podle sektorů, front, ročního období a místních klimatických podmínek. Ani zdaleka to nebylo příjemné. Vojáci na všech stranách žili pod hrozbou smrti ostřelovačem nebo granátem. Škůdci jako krysy a vši se tu vyskytovali v hojném počtu. Za deštivého počasí byly zákopy zaplaveny, v mrazu muži trpěli omrzlinami. Ti, kteří v zákopech sloužili, se potýkali s extrémní, ubíjející jednotvárností zákopové války.

„Stále trčím v tomhle zákopu, a pokud vím, není pravděpodobné,

že mě někdo na pár dnů vystřídá, přestože tu trčím už týden, a podle pravidla to mají být čtyři dny… Nemyl jsem se, mám na sobě stále stejné oblečení a můj spánek trvá průměrně dvě a půl hodiny denně. Myslím si, že jsem se ještě nezačal plazit po čtyřech, ale nepředpokládám, že bych si toho vůbec všiml… Moji muži jsou strašně veselí, jsou to ty nejlepší spřízněné duše na světě… i když jsem v poslední době hodně dobrých lidí ztratil… Ale v životě jsou momenty, které se mě hluboce dotýkají, kupříkladu tyhle kontrasty: dlouhé, líné, horké dny, kdy se nedělá žádná práce a kdy jakákoli část těla, kterou člověk vytrčí nad zákop, je ustřelena, jak nejrychleji to jde. Nebo podivné, ukřičené, obtížné noční boje s bizarními a brutálními zkušenostmi, to jejich neustálé práskání a burácení, jejich úporné úsilí získat výhodu, a to bez ohledu na to, která ze stran se oni snaží, a uprostřed toho všeho třeba zpívání kolem ohně, vtip nebo dva vyřčené na pozadí střelby z pušek a věčné čekání na varování hlídek.

“

KAPITÁN EDWIN GERALD YENNING, KRÁLOVSKÝ REGIMENT V SUSSEXU, DOPIS PRO JEHO SESTRU, 20. ČERVNA 1915

„V tomto stacionárním boji je něco neuvěřitelně smutného

a plného odříkání. Život by byl tak jednoduchý, kdybychom mohli pochodovat jako v Rusku, pochodovat do modravé dáli za ranního světla. Ale tady jsme zavrtáni hluboko do země. V zákopu musíme svítit svíčkou, i když je venku denní světlo. Poblíž kamarádi plní pytle pískem a budou z nich dělat zátarasy. Všechno je teď klidné.

Nepřítel čeká na soumrak, protože ví, že budeme bojovat na naší nejvzdálenější pozici. Takže neexistuje žádná reálná aktivita, s výjimkou té ve tmě.

“

DOPIS ALFREDA VAETHA, 12. ZÁŘÍ 1915

Jednotvárnost v zákopech Němečtí vojáci v zákopu čtou a píší dopisy v červnu 1915. Patová situace na západní frontě přinášela i to, že po boji následovalo dlouhé období klidu a vojáci si často stěžovali na nudu.

96

086-203_Valka.indd 96-97

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

P ŘE D TÍ M Po bojích v roce 1914 zůstala nepřátelská vojska západní fronty v zákopech, táhnoucích se od severního pobřeží Belgie až po švýcarskou hranici.

ROZDĚLENÍ LINIÍ Spojenecká linie byla posílena v celé své francouzské části. Sektor ve Flandrech a severní Francii osídlily britské jednotky.

Britská 1. armáda byla naproti Neuve Chapelle a 2. armáda u Yper ‹‹ 60–61.

Belgické a francouzské síly držely sektor

Selhání na západní frontě Spojenecké operace, jež proběhly začátkem roku 1915 – první bitva v Champagni a bitva o Neuve Chapelle –, odhalily problémy, kterým generálové čelili v zákopové válce na západní frontě. Při útoku došlo k těžkým ztrátám a k minimálním ziskům.

D BELGICKÝ KRÁL ALBERT I.

nejblíže k pobřeží. Touha Francouzů a Belgičanů osvobodit své území ovlivnila Spojence natolik, že zvolili ofenzivní strategii.

o konce roku 1914 se na západní frontě otevřela nová fáze konfliktu – patová situace v zákopech. Avšak francouzskému veliteli Josephu Joffreovi se stav věcí takto nejevil. Joffre stále plánoval strategické manévry. Předpokládal, že německé armády, které byly tlačeny dopředu ve velkém oblouku mezi Verdunem a Lille, budou nuceny Spojencům ustoupit z Champagne na jih a z Artois na sever. Plánoval, že jeho armády proniknou do Belgie a ohrozí Němce obklíčením.

Na konci prosince 1914 zahájil Joffre tažení na německé zákopy na frontě v Champagni. První bitva v Champagni trvala do března 1915. Německé zákopové linie byly v porovnání

s těmi, jež následovaly, primitivní.

Obvykle šlo o úzký zákop, v přední linii plný vojáků, kteří měli rozkaz udržet pozice za každou cenu. Pokud Němci nějaký zákop ztratili, bojovali urputně o jeho zpětné získání.

V téměř nepřetržitém boji v Champagni měla francouzská armáda asi 90 000 obětí. Německé ztráty byly pravděpodobně podobné. Bojovalo se na malém pruhu území, vesnice byly těžce bombardovány. Francouzská záložní vojska získala maximálně 3 km (2 míle) území.

Zatímco zuřily boje v Champagni, Joffre již plánoval útok v Artois. Město Artois bylo křižovatkou mezi francouzským a britským sektorem a britský velitel polní maršál sir John French ve Západní fronta v roce 1915

5. 22. dubna

Německá 4. armáda zahajuje útok u Yper. Jedovaté plynové útoky a těžké obléhací dělostřelectvo nutí britskou 2. armádu, aby 4. května ustoupila do nové obranné linie.

Linie zákopů se klikatila přes Belgii a severovýchodní Franci. Klíčové bitvy z roku 1915 se udály ve Flandrech, na francouzském severu v Artois a na jihu v Champagni.

V ofenzivě byli většinou Francouzi a Britové.

LEGENDA

3. 10. března

Západní fronta 1915

Britové zahajují překvapivý útok na Neuve Chapelle. Násilím otevírají německou frontu, ale nejsou schopni využít svých pozic.

Britské útoky Francouzské útoky

7. 15. května

Německé útoky

Britská ofenziva u Festubertu (poblíž pahorku Aubers) vede k minimálním ziskům, ale vysokým ztrátám.

Hlavní bitva

8 25. září

Britové zahajují útok u města Loos.

6. 9. května

1. 8. ledna

Francouzský útok poblíž Soissons je následován úspěšným německým protiútokem.

2. Únor–březen

0

98

086-203_Valka.indd 98-99

Bitva u Neuve Chapelle Cílem této dobře naplánované a připravené operace bylo dobytí pahorku Aubers, skromné vyvýšeniny v převážně rovné krajině. Avšak strana, která se jí zmocnila, by se ocitla ve výhodě.

Cesta ke hřebeni vedla zničenou vesnici Neuve Chapelle. Útok byl svěřen 1. armádě pod velením generála Douglase Haiga, který se coby velitel dobře zapsal v první bitvě u Yper. Britové inovativně využívali V počátečním útoku u Neuve Chapelle převýšily britské a indické síly počet německých vojáků v poměru o pět na jednoho.

Francouzský útok na hřeben Vimy přináší počáteční zisky ve směru k městu Souchez. Následné ataky narážejí na těžký německý odpor, a postup jednotek je zanedbatelný.

0

snaze povzbudit svá vojska souhlasil se společným útokem. Podmíky byly jasné. Němci začali ve velkém počtu přesouvat své nejlepší jednotky na východní frontu, aby se pokusily zasadit rozhodující ránu Rusku.

Británie se však začala domnívat, že by lepší vojenská příležitost mohla existovat jinde. V polovině února tak byly britské jednotky určené pro Francii odkloněny, aby bojovaly o Gallipoli v Turecku.

Joffreovi bylo původně slíbeno, že britské síly převezmou francouzskou odpovědnost za linii táhnoucí se severně od Yper k pobřeží. Když byl tento plán odvolán, zrušil Joffre společnou operaci u Artois. French možná dychtil ukázat svým spojencům, co by dokázal on sám, a rozhodl se zahájit omezený britský útok u Neuve Chapelle.

Francouzi pokračují v zimní ofenzivě v Champagni. Malých úspěchů je dosahováno za cenu vysokých ztrát.

60 km 60 mil

9. 25. září

Probíhá hlavní útok Francouzů v Champagni.

Po počátečním úspěchu následuje pevný odpor nepřítele.

4 Duben

Francouzská ofenziva u Saint-Mihiel selhává.

leteckých fotografií k mapování německých obranných systémů, které byly řídce obsazeny a nekvalitně postaveny – mokrá půda donutila obě strany vybudovat ochranná hrazení do výšky, jelikož nebylo možné kopat do hloubky, a moci se tak lépe krýt.

V noci bylo 60 000 mužů i s vybavením přesunuto do předních linií, aniž byli Němci varováni. Útok Němce překvapil. Dne 10. března v 7:30 ráno zahájilo zuřivou palbu asi 500 děl.

Německé ostnaté dráty byly rozsekány

Zásobování v bitvě u Neuve Chapelle Malba Josepha Graye Proviantní oddíl 4. Černé gardy v bitvě u Neuve Chapelle 1915 zachycuje, jak jsou pod rouškou tmy vojákům dodávány zásoby. Postup válkou zničeným bojištěm byl nebezpečný.

a zákopové linie zničeny. Na většině míst byly britské jednotky, zahrnující Gurkhy a Sikhy dvou indických divizí, schopny překročit zemi nikoho a téměř beze ztrát zabrat německou linii.

obvodová deska

Promarněná příležitost Haig předpokládal, že po počátečním úspěchu bude následovat rychlý průnik kupředu; pěchota bude provázena s kavalerií, která nakonec volně projede územím. Ale situaci

hnědá bakelitová skříňka

sluchátko izolované tkaninou

Německý polní telefon Jediným zařízením pro komunikaci mezi veliteli nebo dělostřeleckými jednotkami a postupujícími vojsky byl přenosný polní telefon.

Jeho hlavní nevýhodou bylo, že telefonní kabely mohly být zničeny dělostřelectvem.

ovládl zmatek. Na jednom britském postupujícím křídle způsobilo těžké ztráty několik německých kulometů, a zastavilo tak britský postup. Jednotky ztratily orientaci ve zpustošeném terénu.

Selhala také komunikace. Trvalo několik hodin, než se zprávy o situaci na frontě dostaly do Haigova hlavního velitelství, a rozkazy opačným směrem putovaly další hodiny. Zatímco Britové ztráceli čas, Němci přivolali zálohy, aby zabránili průniku nepřítele ke svým liniím, a posílili pozice na křídlech. Spojenecká příležitost byla do setmění promarněna.

Poslední fáze boje se stala poté často opakovaným vzorcem. Dne 11. března německý velitel, korunní princ Rupprecht, zahájil protiútok.

Britové přesunuli kulomety dopředu a následovaly početné německé ztráty. Když boje 13. března utichly, ztráty na protichůdných stranách nebyly příliš rozdílné – 11 700 Britů a 8 600 Němců bylo mrtvých, zraněných nebo zajatých. Britové získali méně než dva 2 km2 území.

P O T O M Selhání francouzské a britské armády při snaze dosáhnout průlomu na západní frontě posílí důvody pro hledání alternativní strategie.

GALLIPOLI Cílem přistání v Gallipoli 110–11 ›› koncem dubna 1915 bude využít slabosti Turecka a síly spojeneckých námořních flotil.

Avšak útok u Gallipoli se neukáže účinnějším než útoky na západní frontě a bitva nakonec rovněž přejde v zákopovou válku.

DRUHÁ BITVA U YPER V období dubna a května 1915 se Němci na západní frontě pokusí o útok v druhé bitvě u Yper 102–105 ››; jinak setrvají v obraně. Dosáhnou však velkých úspěchů na východní frontě proti Rusku a Rumunsku 194–195 ››. Na podzim Spojenci zahájí hlavní útoky v oblastech Champagne a Artois, ale se strašlivými ztrátami na životech.

99

09.03.21 14:36

P AT O V Á S I T U A C E 1 9 1 5

P ŘE D TÍ M Po bojích v roce 1914 zůstala nepřátelská vojska západní fronty v zákopech, táhnoucích se od severního pobřeží Belgie až po švýcarskou hranici.

ROZDĚLENÍ LINIÍ Spojenecká linie byla posílena v celé své francouzské části. Sektor ve Flandrech a severní Francii osídlily britské jednotky.

Britská 1. armáda byla naproti Neuve Chapelle a 2. armáda u Yper ‹‹ 60–61.

Belgické a francouzské síly držely sektor

Selhání na západní frontě Spojenecké operace, jež proběhly začátkem roku 1915 – první bitva v Champagni a bitva o Neuve Chapelle –, odhalily problémy, kterým generálové čelili v zákopové válce na západní frontě. Při útoku došlo k těžkým ztrátám a k minimálním ziskům.

D BELGICKÝ KRÁL ALBERT I.

nejblíže k pobřeží. Touha Francouzů a Belgičanů osvobodit své území ovlivnila Spojence natolik, že zvolili ofenzivní strategii.

o konce roku 1914 se na západní frontě otevřela nová fáze konfliktu – patová situace v zákopech. Avšak francouzskému veliteli Josephu Joffreovi se stav věcí takto nejevil. Joffre stále plánoval strategické manévry. Předpokládal, že německé armády, které byly tlačeny dopředu ve velkém oblouku mezi Verdunem a Lille, budou nuceny Spojencům ustoupit z Champagne na jih a z Artois na sever. Plánoval, že jeho armády proniknou do Belgie a ohrozí Němce obklíčením.

Na konci prosince 1914 zahájil Joffre tažení na německé zákopy na frontě v Champagni. První bitva v Champagni trvala do března 1915. Německé zákopové linie byly v porovnání

s těmi, jež následovaly, primitivní.

Obvykle šlo o úzký zákop, v přední linii plný vojáků, kteří měli rozkaz udržet pozice za každou cenu. Pokud Němci nějaký zákop ztratili, bojovali urputně o jeho zpětné získání.

V téměř nepřetržitém boji v Champagni měla francouzská armáda asi 90 000 obětí. Německé ztráty byly pravděpodobně podobné. Bojovalo se na malém pruhu území, vesnice byly těžce bombardovány. Francouzská záložní vojska získala maximálně 3 km (2 míle) území.

Zatímco zuřily boje v Champagni, Joffre již plánoval útok v Artois. Město Artois bylo křižovatkou mezi francouzským a britským sektorem a britský velitel polní maršál sir John French ve Západní fronta v roce 1915

5. 22. dubna

Německá 4. armáda zahajuje útok u Yper. Jedovaté plynové útoky a těžké obléhací dělostřelectvo nutí britskou 2. armádu, aby 4. května ustoupila do nové obranné linie.

Linie zákopů se klikatila přes Belgii a severovýchodní Franci. Klíčové bitvy z roku 1915 se udály ve Flandrech, na francouzském severu v Artois a na jihu v Champagni.

V ofenzivě byli většinou Francouzi a Britové.

LEGENDA

3. 10. března

Západní fronta 1915

Britové zahajují překvapivý útok na Neuve Chapelle. Násilím otevírají německou frontu, ale nejsou schopni využít svých pozic.

Britské útoky Francouzské útoky

7. 15. května

Německé útoky

Britská ofenziva u Festubertu (poblíž pahorku Aubers) vede k minimálním ziskům, ale vysokým ztrátám.

Hlavní bitva

8 25. září

Britové zahajují útok u města Loos.

6. 9. května

1. 8. ledna

Francouzský útok poblíž Soissons je následován úspěšným německým protiútokem.

2. Únor–březen

0

98

086-203_Valka.indd 98-99

Bitva u Neuve Chapelle Cílem této dobře naplánované a připravené operace bylo dobytí pahorku Aubers, skromné vyvýšeniny v převážně rovné krajině. Avšak strana, která se jí zmocnila, by se ocitla ve výhodě.

Cesta ke hřebeni vedla zničenou vesnici Neuve Chapelle. Útok byl svěřen 1. armádě pod velením generála Douglase Haiga, který se coby velitel dobře zapsal v první bitvě u Yper. Britové inovativně využívali V počátečním útoku u Neuve Chapelle převýšily britské a indické síly počet německých vojáků v poměru o pět na jednoho.

Francouzský útok na hřeben Vimy přináší počáteční zisky ve směru k městu Souchez. Následné ataky narážejí na těžký německý odpor, a postup jednotek je zanedbatelný.

0

snaze povzbudit svá vojska souhlasil se společným útokem. Podmíky byly jasné. Němci začali ve velkém počtu přesouvat své nejlepší jednotky na východní frontu, aby se pokusily zasadit rozhodující ránu Rusku.

Británie se však začala domnívat, že by lepší vojenská příležitost mohla existovat jinde. V polovině února tak byly britské jednotky určené pro Francii odkloněny, aby bojovaly o Gallipoli v Turecku.

Joffreovi bylo původně slíbeno, že britské síly převezmou francouzskou odpovědnost za linii táhnoucí se severně od Yper k pobřeží. Když byl tento plán odvolán, zrušil Joffre společnou operaci u Artois. French možná dychtil ukázat svým spojencům, co by dokázal on sám, a rozhodl se zahájit omezený britský útok u Neuve Chapelle.

Francouzi pokračují v zimní ofenzivě v Champagni. Malých úspěchů je dosahováno za cenu vysokých ztrát.

60 km 60 mil

9. 25. září

Probíhá hlavní útok Francouzů v Champagni.

Po počátečním úspěchu následuje pevný odpor nepřítele.

4 Duben

Francouzská ofenziva u Saint-Mihiel selhává.

leteckých fotografií k mapování německých obranných systémů, které byly řídce obsazeny a nekvalitně postaveny – mokrá půda donutila obě strany vybudovat ochranná hrazení do výšky, jelikož nebylo možné kopat do hloubky, a moci se tak lépe krýt.

V noci bylo 60 000 mužů i s vybavením přesunuto do předních linií, aniž byli Němci varováni. Útok Němce překvapil. Dne 10. března v 7:30 ráno zahájilo zuřivou palbu asi 500 děl.

Německé ostnaté dráty byly rozsekány

Zásobování v bitvě u Neuve Chapelle Malba Josepha Graye Proviantní oddíl 4. Černé gardy v bitvě u Neuve Chapelle 1915 zachycuje, jak jsou pod rouškou tmy vojákům dodávány zásoby. Postup válkou zničeným bojištěm byl nebezpečný.

a zákopové linie zničeny. Na většině míst byly britské jednotky, zahrnující Gurkhy a Sikhy dvou indických divizí, schopny překročit zemi nikoho a téměř beze ztrát zabrat německou linii.

obvodová deska

Promarněná příležitost Haig předpokládal, že po počátečním úspěchu bude následovat rychlý průnik kupředu; pěchota bude provázena s kavalerií, která nakonec volně projede územím. Ale situaci

hnědá bakelitová skříňka

sluchátko izolované tkaninou

Německý polní telefon Jediným zařízením pro komunikaci mezi veliteli nebo dělostřeleckými jednotkami a postupujícími vojsky byl přenosný polní telefon.

Jeho hlavní nevýhodou bylo, že telefonní kabely mohly být zničeny dělostřelectvem.

ovládl zmatek. Na jednom britském postupujícím křídle způsobilo těžké ztráty několik německých kulometů, a zastavilo tak britský postup. Jednotky ztratily orientaci ve zpustošeném terénu.

Selhala také komunikace. Trvalo několik hodin, než se zprávy o situaci na frontě dostaly do Haigova hlavního velitelství, a rozkazy opačným směrem putovaly další hodiny. Zatímco Britové ztráceli čas, Němci přivolali zálohy, aby zabránili průniku nepřítele ke svým liniím, a posílili pozice na křídlech. Spojenecká příležitost byla do setmění promarněna.

Poslední fáze boje se stala poté často opakovaným vzorcem. Dne 11. března německý velitel, korunní princ Rupprecht, zahájil protiútok.

Britové přesunuli kulomety dopředu a následovaly početné německé ztráty. Když boje 13. března utichly, ztráty na protichůdných stranách nebyly příliš rozdílné – 11 700 Britů a 8 600 Němců bylo mrtvých, zraněných nebo zajatých. Britové získali méně než dva 2 km2 území.

P O T O M Selhání francouzské a britské armády při snaze dosáhnout průlomu na západní frontě posílí důvody pro hledání alternativní strategie.

GALLIPOLI Cílem přistání v Gallipoli 110–11 ›› koncem dubna 1915 bude využít slabosti Turecka a síly spojeneckých námořních flotil.

Avšak útok u Gallipoli se neukáže účinnějším než útoky na západní frontě a bitva nakonec rovněž přejde v zákopovou válku.

DRUHÁ BITVA U YPER V období dubna a května 1915 se Němci na západní frontě pokusí o útok v druhé bitvě u Yper 102–105 ››; jinak setrvají v obraně. Dosáhnou však velkých úspěchů na východní frontě proti Rusku a Rumunsku 194–195 ››. Na podzim Spojenci zahájí hlavní útoky v oblastech Champagne a Artois, ale se strašlivými ztrátami na životech.

99

09.03.21 14:36