Issuu

sup bělohlav ý

Španělsko

jeskyneˇ Altamira

Prozkoumej zemi, v níž žijí tři z největších obratlovců Evropy: vlk iberský, medvěd hnědý a rys iberský. Budeš mít příležitost zahlédnout ohromná čapí hnízda na vrcholcích věží i antických zřícenin a podél pobřeží můžeš pozorovat akrobatické představení ryby jménem letoun obecný.

zajíc iberský

před predátory u k i n ú Na kakuje nad motřaskžoeuný s vy nu a díky roz lacht m i í ím p hladsním ploutovdou. pr nad v

ý k s t n Atla n oceá

letoun o becný

Má oči krtek ibers zrak tot překryté ký protože v iž nepot srst ět š ře í: pod zinu čas buje, emí. u tr áví

ý ersk b i l ore odiče

R oztažené plout v fungují jako k řídlae !

Samička naklade tisíce vajíček, která ukryje mezi trsy vodních rostlin.

tetřev hlušec n (ka tabrijský poddruh)

psohlav ob ecný

ík rovn žeb

Kdy uv, začnže přijde období námplívat, poskapkřed samičkou vzovat ovat a vysta své peří na odiv.

Staví ohromná hnízda z větví a listí a umísťuje je do výšek na střechy, zvonice i komíny, aby tak chránil svá vejce před predátory.

vz ácn ý M po uni bíl

Národní park Doñana

rys iberský ý bíl p á

got Ma k ka Ma

Pozor na jeho hřbet plout ve: jsou velm ní jedovaté! i ěl pan š c kove halančí

b ra k ý is ps do pha r Mo ly

rské ostrovy á n a K

štěrka veleje siMonyova

r divoký kaná

Pochází z Kanárostrovů, kterým skýchčí za své jméno. vdě

sup Mr cho žr av ý

Waltlův

sk ý

žralok ostroun obec ný

vlk iberský

vydají hledat bo se r zak ryjí vejce čnaeta ž y á t p Kd travu, arozená i. po rávě n ím a vět vem p list

ý nat l o v st

p bradatý orlosu

vil ej š

vlha pes trá

straka iberská

ještěrka špa něl ská

yrenejský chol p u h c vy

Medvěd brtník

d a

ýž Na leM h h dvělavě má čty ři tykadla: del hmakratší sšmí nesou oči, dvě dotkt a čich yslové orgány neš, r . Jak mile se jich ychle je zatáhne.

lavec ještěr šíroh čí

datlovka vrtavá

Nejprve kořist a pak ji zhl usmrtí j Začíná vžd t ne vce edem y od l k u hlav . y.

ubá skoz e d siba

baleárská uška rop

leá rské ostrovy

orožec ibersk koz ý

u ou jso v a r t u po y velkýmm o n ů líbe Dík zub ob rýši. tělým tit jejich ko ploš rozdr hránky. z ž e sc á é ok ápnit v

jí

ká el v a rk ibe

koč ka

ká vrops áe k o div

želva Maurská

vaný pruho n í f del

Šplhá se po strmých horských srázech díky kopýt kům, která jsou uprost řed rozdělená, aby dobře přilnula ke skalám.

Je jedinou evropsk která žije volně ou opic rodě – kolon v pří- í, i 300 těchto bezoe asi opic se nac casýc h na Gibralta ází h ru.

t nává si na včelá Pochunejprve s nimi t lučch, ale ly, aby je zbav e o skádového žihadla.ila je

žky je ání druý k boji se d e l h n Při c odhodlaíky – souboje e ivn sam mi protsvádějí silnými svý samci ery hlavou. úd

lík krá oký div

Madrid

í ozeMn třed ks Mzí ka

tor Když se jí predcáasu, í zakousne do o umožn ocas se oddělí a t! ještěrce utéc

J eh moreo oblíbenou potravou je k k mo uvnit ř kostí. Aby se kosti rku dostal, pouští skálu z velké výšky na a ty se rozt říští.

Sam , ale jeička klade vajíčtkearý se o něto sameček , k si je kolem zstará: omotá etin a nosí adních konč nich je, dokud se z nevylíhnou pulci.

Baleá rské moře

Poznej stromy ŠPANEˇLSKA

řské proudy o m o h ichycuje se Aby nesly, přisty vodních l d neoasem zaost lin. r oc

ý koníček Mořsk

olivovník evropský

datlovník kanárský

d ub cesMínovitý

se samefčuekkujuchází ž y e podKd mičku, na a p ř i s p ý omíná r e t k o dek , a d n á y č r ek , b r ý b arevn b tyčí dva modré a vzžky na čele. rů

dl výc as h

k dní o

í dn

Až pronikneš do bambusových pralesů, pátrej po pandě obrovské a připrav se na setkání s opravdu zvláštními živočichy! Zjistíš, jak se před samičkami předvádí bažant zlatý, jak komunikuje čáp východní i jakých rozměrů dosahuje velemlok čínský, největší obojživelník na světě.

čáp výc ho

Ne y, protvoyžedává žádné zvukkterý ptákůmnemá orgánz, pívat nebo štěubmožňuje a tak komunik etat – páním uje jen kla zobáku!

satyr cabotův

uda od velbnleoboli e s í o Liš dnohrbéh rávě tím, je edára p rby. h m drože má dva d dvouhrbý

jeřábe kč íns

ký

stěhovavý sokol

ali arg co polův mar

manu l

stále sjitepjondolue protravu, e r e ž očního Nee vybírá si l s á á p rost liny a í! V létě s obdobaté na vodu, v zimě pak boh rost liny výživnější.

Vyu bené jinýmži ívžá nory vyhlnoeuvybírá si je niávohčoidcnhěy!, aTa, v níž přiv svá mláďatead,emnuasísbvěýtt velká a s únikovými cestami…

MarcokPnoizleo ji l e t a vé stopvsal ve s é cestě, již e C po ružn d odnikl obro . století tpu. d o e 13 Orien v do

lského

převa ůň

jak divoký

se vel Podvoibáa je velmkiému k řeččistot n ko á! i s j a e m b k Vyhraužije jako tu, kterou oaletu po á v h c n e í n s a poust z a k u l h i c č ý e k k k trusuu mě .

cha etu pol ínská č

kiang

čka ni inská h ac dar an

Tento o vrst vu tusekl má t l umož u, kte usto tuhou zimňuje snáš rá muu nuje vyso u, jaká et ko v horápac h.

panda obrovská

pišťucha šedohnědá

Rezervace pandy velké Bifengxia (Údolí zelené hory)

lou velb

h- ý i!

m ke iln č e m s i sa velmi cel z e m o c Poutoičkou je žije p o ka ost a sam r spolu je tat věrn a pá Proto olem ký okr život. a symb rn e č ničk áb je ř

Má pět prstů a navíc jeden malý palec bez nehtu, který jí slouží k lepšímu ucho pování potravy. hulman posvátný

Poznej stromy CˇÍNY

jinan dvoulaločný

komár ty gro van ý

Ten t n a tém zýv o říční delfín a je pěř vyhyný baiji je již ov nu l míruažován zý. A přitom a pro a symbol sperity…

Sameček se dvoří samičce s velkou parádou: otevírá a zavírá límec z barevného peří kolem krku, jako by to byl vějíř!

delfínove c

krajta tmavá

číns ký

a kočinčinská agam e objeví nepřítel

s Kdyžějaké ohrožení, skočí n nebo do vody a uplave!

la tz bažan

bambus

panda červená

e Denně konzumuujsové nepřetržitě bamb jich výhonky a spot řebuje to velké množst ví. Pro! má zelený trus

tý

raz tí, ý v tuje m štěs je s i x e ě V čínštin význa tak „fu“, které má topýr. A íně ale také ne očich v Č í. tento živ em štěst symbol

kal

baž an t

vel ry

enaultův

lesch oň

š ba

edá

ze l ý as ooc en

Medvěd ušatý

rán velký kormo

srnč í

ín indočínský delf

čínský

Má dviačádklyo,uhké zak řive teré m né šp vyčnívají z t lamyu a při běhu skáče ja,k o k rálík .

velemlok čín ský velký jak

o dv pohovka! oumíst n á al ig

er čínský jeset

ský čín r o át

ký číns

tský makak tibe

mnímch i z í sp á Celou zimu protý v nor dél spánkem, uk ry ahně po g. b n vyhloubených v ng-c’-t ’ia břehů řeky Ja

dlou horyp ec obecný

levhart obláčko vý

vích Dokáže k ráčet po větto hlavou dolů a z tnéout polohy se umí vrh na kořist.

sviňuc ha hla dk oh

á et řb

langur čínský

r tyg

n á e c o Tichý

Žije podél mořského všem pobřežví,áodo řekkvůli t ření , jež u o l vp do moře. ústí

vola vka čín sk

eň less onova

jakodí ě n l p Dokáže sedět úto – choch člověk a nejen o zadní bez problémů p h! t lapác

Peking

n ru

jezeve c še dý

h oli

na řece Li-ťiang si i ř á b R y oto ptáka ochočují toh ho, aby jim svý m í a cvičákem lovil ryby! b zo

Uv hlavononžit ř těla jediná te ce se toh listu, k nká ko nacháoto ter st z gladá se nave tví je ius. zý a vá

Jeho dlouhý zploštělý čenich, který je vybaven silnými zuby, se nazývá zobák. Slouží mu ke kypření písku při hledání potravy a k obraně před nepřáteli.

pil oun

je světeleblhížníějdaár, ě m i V z m když s její peř ní ovšeobí námluve, vnějším.í se obd stane bar

ze le na v

Poznej stromy AUSTRÁLIE

kakadu

aro vý

ore lk lín oo

vým roslulý s Je pptivým zpěvem, chrýa zní jako chechot. r kte

sý ca

ledň sghi ák obrovský gnazzan te

blahovičník n e bo l i eukalyptus

Je největším australským dravcem.

akácie neboli kapinice

Národní park Kakadu

dýl mořský kroko ček á t rpělivě

, t kořnisý ve vodě blízko a N noře ak se znenadání po ehu. P ymrští a stáhne bř udce v pod vodu. ji pr

Tento amgaama límcová ještěr, sožravý kter alý dinosauýr vypadá jako momech, aby sámusu, nžije naedstártorům, ikl pr například hadům.

ma nta obrovská

klokan rud ý

moloch ostnitý

dingo

vačnatec, ý l a ulný to m velmi přítstále n e e e T rý j á, že s istí kte vypad častou kogřo. n e i a je, j a psů d smělišek

eMu hnědý

J e to že c a plaveczdat ný btěrosovi a po pš také z í ároveň druhý největš nelétavý pták světa! Tento zašpič divoký pes se loví klokaantělým čenichemířata. y a domácí zv

Je to vačunmbatc známý též jako martaevencojed žíhaný. Živí se termity – za den jich sežere tisíce!

bandikut

aga ma

australská

pako bra východní

kan obrovský klo

klokan quokka

snovačka hasseltova

Malý žžiuvroačaustrpaolsdkobný ich diko akopybsrkazu je spolu s vpctem, em jediným sa který nerodí živá mláďat a, ale klade vejce.

vombat obecný

Je zv ze strachu ědavý a bek lise íží dem. Ovšepřibldyž má špat nou m k ouše! náladu, k

Kvůli velmi pomalému zažívání vytváří trus ve tvaru kostek. tučňák nejmenší

n á e c o ý k Indic ký ovs r b ok o žral

Velký ý k s l a r t aus záliv

edraný k roz vní o s řa

Tento mořsk ý jako plovouc koník v což mu posk í zelená ypadá y masko tuje výt řasa, vání. ečn é

flétňák au str ský al

kakadu žlutolící

AUSTRÁLIE

kasuár přílbový

velmi plachý Je toem když je zahpták, ovš ých, stává s nán do úzksivním a dok e velmi agre věka nebe once zpečný lo i pro č m!

Je jedním z nej vatějších hadů jedo. sk rytě na plant Žije á a živí se myšmi a žích malými hloda jiným vci. i

Ocitáš se v zemi klokanů! Kromě sympatických vačnatců zde žije také stovka dalších, ve světovém měřítku zcela jedinečných živočichů – od něžných koalů medvídkovitých, kteří milují listí eukalyptů, přes plachého kasuára přílbového, který má na hlavě kostěnou přilbici, jež mu slouží k prorážení cesty mezi větvemi stromů, až po velmi jedovatou medúzu čtyřhranku Fleckerovu, která obývá Velký bariérový útes. á ploch ta e r ka

taipan velký

Velký bariérový útes

klokan rudokrký

plos ný kozub ec dvoubarev

Je ještě menší než klokan horský. Ocas používá k udržování rovnováhy.

koala med víd ko

klokan horský

ý vit

V porovn okanem á obrovskýníms jeklmenší, ale zato je mohut nější.

Aboridžilnacbuť čevronádní obyMá velmi účinnou m jak se bránit ho etodu vatelé Austirá(pliůe) tuto labuť bjímá k meny s rku – , o i j pronásledovali, protože . jejichž kůrou se otromů, považoval pakobra páskovaná ďábla e c n e j i o z p a s a spokojeně usn chlad Dnes je chráněna suchJoez to nejjedovatějšvíětě! zůstane po celé e; tak í s Jejímeúmtsoký had ndachází a chová se v parhodi kům pře ny! . o c ích a zo Sydney řada úskoků. odivný opysk p ptak a savců,

tyrhra nka fleckerov Bývá nazývaná také „mořská vosa“, protože obsahuje jed, který je pro člověka smr telný.

klaun očka tý

e ř o m é v Korálo úza med

malo kingi

cho krou botnic žko e van á

žralok bílý

kteří mál z m í e dn tí. Na zadních Je jou jedovatotiž duté drápy, js ch má c k ou pá é vylučují toxi a l t kter lát ku.

odranec pravý

Jeho nora, krátká a rovná, bývá vyhloubena do břehu řek nebo potoků.

krajta kobercová

tilikva l ž utočerná

ďábel medvě dov

Jeho jméno se odivtý od pronikavých ječ ozuje zvuků, které vydá ivých nočním lov vá při u.

ke por kak

e ř o m o v o asman