Issuu

Martin Velíšek Milan Starý

Můj stát Putování za českými patrony

Jak se Eliška a Tomáš potkali u koně Elišku a Tomáše už znáte. Jsou to přece spolužáci z páté třídy. Naposledy putovali se lvem za sedmi státními symboly. A dozvěděli se tehdy spoustu zajímavých věcí. Trochu se jim po tom dobrodružství stýská. Potkají se ještě někdy se lvem?

Tomáš nepřestal být zvědavý a brýle nosí pořád. A je mu jedenáct pryč. Tomášovi se zdá, že jeho kocour poslední dobou vypadá jako malý lev. Jeho rodiče nevědí, jak na to přišel… Ale jsou rádi, že se překvapivě zlepšil v dějepisu.

Eliška stále nosí dva blonďaté culíky. Jsou ale delší, protože jí povyrostly vlasy. Však už jí také bylo jedenáct, jako Tomášovi! Bráškovi občas vypráví o bílém lvu, ale nikdo neví, jak k těm historkám přišla. Ale my to víme!

Svatý Václav

Svatý Václav byl český kníže, čtvrtý historicky doložený zástupce přemyslovské dynastie. Je prvním svatořečeným českého původu, hlavním patronem Čech a Moravy a symbolem české státnosti. Kdy a kým byl Václav svatořečen, ale nevíme. Stalo se tak patrně už v 10. století a tehdy ještě kanonizace (tj. svatořečení) nebyla vyhrazena papeži.

Postava

Obličej

Václav byl štíhlý, ale svalnatý. Jeho přesnou výšku sice neznáme, ale vše nasvědčuje tomu, že to byl na svou dobu poměrně vysoký člověk, stejně jako další pozdější Přemyslovci.

Obličej měl podlouhlý a velmi úzký, lebku protáhlou dozadu. Jeho lebka byla vysoká 18,5 cm a široká 13,1 cm! Měl světlé vlasy, a pokud byl vousatý, pak i vousy měl světlé.

Ke stanovení výšky knížete bychom potřebovali alespoň jednu celou dlouhou kost z jeho kostry. Ty však nemáme k dispozici.

Oči, pravděpodobně modré, byly umístěné daleko od sebe. Sv. Václav měl totiž nápadně široký kořen nosu, a oči tak blíže ani být nemohly.

Lékařům se však nakonec podařilo zrekonstruovat alespoň přibližně levou holenní kost. Z ní pak odhadli výšku jeho postavy na 160–165 cm.

Jeho nos byl však úzký, dlouhý a zahnutý.

Krevní skupina

Jizva

Z pozůstatků sv. Václava dokáže současná věda vyčíst spoustu informací. Mimo jiné i to, že kníže Václav měl krevní skupinu B.

Na pravé straně čela měl Václav jizvu oválného tvaru. Byla dobře zhojená, a neměla tedy žádnou souvislost s tragédií v Boleslavi. Toto zranění musel Václav utrpět mnohem dříve.

CHARAKTERISTIKA SVĚTCE Václavova zbroj Přilba, meč i drátěná košile jsou součástí svatováclavského pokladu v chrámu sv. Víta. Není ovšem jisté, zda vše skutečně knížeti Václavovi patřilo. Nejpravděpodobněji mohl nosit drátěnou košili. ou k

Přilba

Drátěná košile

Socha sv. Václava ze Svatovítské katedrály má na hlavě knížecí korunu, na jezdecké soše světce na Václavském náměstí je však kníže v přilbě. Ta je nejznámější součástí zbroje sv. Václava. Ve skutečnosti jde o spojení dvou patrně původně samostatných částí, přilbice a nánosníku – ochrany nosu. Nánosník má tvar kříže a je mladšího původu, ze Skandinávie. Je na něm vyryta patrně postava ukřižovaného Ježíše Krista.

Drátěná košile je patrně byzantského původu, z přelomu 9. a 10. století.

Přilba váží asi 1 kilogram.

I s límcem váží 11,5 kilogramu!

Meč Dnešní podoba meče není původní. Meč má v sobě otvor ve tvaru křížku, v něm jsou patrné zbytky speciální tzv. damascénské oceli, výrazně starší nežli zbytek meče. Technika provedení této části meče by mohla odpovídat přelomu 9. a 10. století, rozhodně by však nebyl vyroben v Čechách, protože tato vzácná ocel se zde nevyráběla. Ve 13. století dostal meč novou hlavici a záštitu.

Délka meče je 94 centimetrů.

Svatý Václav

Kníže Václav je nejen spravedlivý a milosrdný vladař, ale také velmi zbožný člověk. Často se modlí a podle legend prý dokonce sám na vinicích pěstuje mešní víno, které se v křesťanství používá k bohoslužbě. Pěstuje a sklízí také obilí určené k pečení hostií. Kníže se věnuje i výuce dětí a všemožně pomáhá chudým a slabým, často až do zemdlení těla. Záleží mu na jeho poddaných. Václav se jako křesťanský panovník těší také mezinárodnímu respektu.

Kouřimský kníže Radslav útočí na statky knížete Václava. Ničí a drancuje, vypaluje vesnice a loupí. Václav si to však nenechá líbit. Schyluje se k bitvě. Vojska obou vladařů se šikují na bitevním poli. Aby zabránil zbytečnému krveprolití, vyzve Václav Radslava na souboj. Ten se však nekoná. Radslav se vzdává, když vidí po boku Václava dva anděly. Pochopí, že kníže Václav je Bohem milovaný a vyvolený. Přemyslovský kníže si postupně získává velkou autoritu.

HISTORIE Kníže a světec v jedné osobě K poznání života sv. Václava chybí dostatek hodnověrných dobových informací. Většinou tak čerpáme z legend sepsaných po smrti knížete. Ty se navíc v údajích často značně rozcházejí.

Sv. Václav se narodil patrně roku 907 ( je ale možné, že se tak stalo i o několik let dříve) jako nejstarší syn knížete Vratislava z rodu Přemyslovců a kněžny Drahomíry z rodu Stodoranů, polabských Slovanů z území dnešního Německa. Měl šest sourozenců: dva bratry, Boleslava a Spytihněva, a čtyři sestry, z nichž však známe jménem pouze jednu – Přibyslavu. Písemné prameny uvádějí, že byl Václav vzdělán v latině i slovanském písmu. Podle pověsti byla po smrti otce Vratislava na výpravě proti Maďarům v únoru roku 921 svěřena jeho výchova babičce, kněžně Ludmile, zatímco správa země matce Drahomíře. V září téhož roku však mladý kníže o babičku přišel, když byla na Tetíně zavražděna. Na knížecí stolec nastoupil někdy mezi lety 922 a 925, podle legend poměrně mladý, možná už v patnácti letech… Často se vyčítá Václavovi poddanský postoj vůči Jindřichovi Saskému, zvanému Ptáčník, který byl králem Svaté říše římské. Placení tributu pacis (daně za mír a ochranu) však byla běžná dobová praxe a v případě Václava součást jeho obratné diplomacie. Když roku 929 král Jindřich spolu s Arnulfem Bavorským oblehl Prahu, dosáhl Václav obratným vyjednáváním míru za cenu údajně 500 hřiven stříbra a 120 volů ročně. Jednalo se však o poplatek, který Češi odváděli Francké říši již od 9. století. Vztahy mezi oběma vladaři byly, zdá se, korektní. Václav získal jistotu ochrany silnějšího souseda a ten zase Václavovo spojenectví. Důkazem dobrých vztahů je i fakt, že kníže Václav obdržel od krále Jindřicha pro nově budovaný chrám sv. Víta (tehdy ještě rotundu) darem vzácný ostatek – část světcova ramene. Bylo to faktické uznání českého panovníka jako světského partnera i spolupracovníka ve věcech církevních, hlavně pokud jde o šíření křesťanství. Kníže byl prý velmi zbožný, především tak o něm hovoří legendy. Je mu připisována péče o chudé, nemocné, sirotky, otroky a vězně. Usiloval o zřízení biskupství v Praze, ale to bylo v té době nereálné. Správa věcí církevních v Čechách byla tehdy řízena z Řezna.

Václav zajistil dostavbu kostela svatého Jiří v areálu Pražského hradu, který začal stavět jeho otec Vratislav I., a založil již zmíněnou rotundu, kde byl také později pohřben. U příležitosti svátku svatých Kosmy a Damiána se kníže Václav vypravil ke svému bratrovi do Staré Boleslavi. Zde se večer zúčastnil hostiny a druhý den brzy ráno se vypravil do kostela na bohoslužbu. Podle legend jej cestou napadl mečem bratr Boleslav, ale Václav se prý ubránil. Nato však přispěchali členové Boleslavovy družiny a Václava před vraty kostela, kam se chtěl ukrýt, zabili. Stalo se tak 28. září, patrně roku 936...

doc. ak. mal. Mgr. Martin Velíšek, Ph.D. Martin Velíšek (*1968) se narodil v Athénách v Řecku. Vystudoval Akademii výtvarných umění, ateliér malby a konceptuálních tendencí. Působí jako vysokoškolský pedagog na Pedagogické fakultě UK. Věnuje se vlastní volné tvorbě a publikační činnosti v oboru dějiny a teorie umění. Jako spoluautor realizoval řadu dětských doprovodných programů k výstavám pro Správu Pražského hradu, Národní muzeum či Národní technické muzeum. S Milanem Starým spolupracoval mimo jiné na dětském programu stálé expozice Příběh Pražského hradu. Je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Mgr. Milan Starý Milan Starý (*1970) se narodil v Písku. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK, obor český jazyk – výtvarná výchova. Pracoval jako učitel kreslení i jako externí ilustrátor pro reklamní agentury. Od roku 2000 má svobodné zaměstnání a věnuje se převážně ilustrování knih pro děti i dospělé. Spoluorganizuje letní výtvarné dílny. S Martinem Velíškem spolupracoval mimo jiné na dětském programu stálé expozice Příběh Pražského hradu. Je členem Klubu ilustrátorů a kulturního sdružení 65. pole.

Můj stát

Napsal

Martin Velíšek

Ilustroval

Milan Starý

Grafická úprava

Lenka Jehlíková

Koncept

Lucie Wittlichová, Milan Starý, Martin Velíšek

Odborná spolupráce

Viktor Kubík

Jazyková redakce

Dana Pokorná, Věra Becková

Odpovědná redaktorka

Petra Diestlerová

Technický redaktor

David Dvořák

Počet stran 92 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 ve spolupráci s Dny české státnosti, o. p. s., jako svou 9324. publikaci. Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první