0039228

001-003 Zeny ve 3 risi_Sestava 1 12/19/17 3:37 PM Stránka 3

Ženy ve třetí říši PAUL ROLAND

KNIŽNÍ KLUB

ŽENY VE TŘETÍ ŘÍŠI Paul Roland Z anglického originálu Nazi Women vydaného nakladatelstvím Arcturus Publishing Limited, 26/27 Bickels Yard, 151-153 Bredmondery Street, London, v roce 2017 přeložil Jan Šindelka Obálku zhotovila Jana Šťastná Redigoval Michal Večeřa Odpovědný redaktor Filip Hladík Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 240 + 16 stran obrazové přílohy Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2018 jako svou 9568. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.

ŽENY VE TŘETÍ ŘÍŠI Copyright © Paul Roland, 2017 All rights reserved Translation © Jan Šindelka, 2018 ISBN 978-80-242-6028-0

Zeny ve treti risi 001-005_CS6.indd 4

04/01/18 15:52

Obsah Úvod

7

Kapitola první: Hitlerovy ženy

9

Kapitola druhá: Ženská stránka

52

Kapitola třetí: Ženy ve vlasti

76

Kapitola čtvrtá: Hitlerovo jaro

100

Kapitola páta: Moc filmového plátna

118

Kapitola šestá: Nacistická elita

144

Kapitola sedmá: Ty, které vzdorovaly zlu

175

Kapitola osmá: Něžné pohlaví?

197

Doslov

230

Bibliografie

235

Rejstřík

237

Zeny ve treti risi 001-005_CS6.indd 5

04/01/18 15:52

Úvod

O

ženách nacistického Německa se často mluví jako o naivních a oddaných stoupenkyních mesiášského vůdce Adolfa Hitlera a jako o obětech války, která se tak tragicky obrátila proti nim.

Lidé je litovali za utrpení způsobené jim sovětskou armádou, jejíž vojáci je znásilňovali a týrali v odplatě za zvěrstva spáchaná jednotkami SS. A jako Trümmerfrauen („ženy trosek“), které cihlu po cihle uklízely svou zničenou zemi, aby mohla být znovu vybudována, sklízely zdráhavý obdiv. V ostrém kontrastu k nim stojí sadistky z koncentračních táborů, jako byla Ilse Kochová nazývaná „buchenwaldská štětka“. Ty byly odsuzovány jako anomálie, které by patrně vraždily, i kdyby jim k tomu Hitler nedal motiv, prostředky a beztrestnost.

Tento zjednodušující pohled má však k úplné pravdě daleko. Zatímco manželky předních nacistů jako Magda Goebbelsová a Emma Göringová žily v přepychu, měly privilegia a na odiv stavěly nejnovější francouzskou módu, což bylo v rozporu s Hitlerovým otevřeným odporem vůči líčení žen a vysoké módě, aktivistky s rozzářenýma očima se luxusu vzdaly a s vervou budovaly autoritářský režim, jaký v moderní době nemá obdoby. S úděsem pak zjistily, že byly ze správy země vyloučeny.

Hitler neskrýval svou averzi k myšlence, že by ženy mohly hrát v politice a veřejném životě významnější roli.

Naopak prosazoval, aby se stáhly do svých domovů a plnily přirozenou úlohu matek blonďatých modrookých árijských dětí – jak shrnoval slogan Kinder, Küche, Kirche („děti, kuchyň, kostel“). Byly jim odpírány příležitosti, 7

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 7

04/01/18 15:53

ÚVOD

které dává vyšší vzdělání, a uzavřen přístup ke specializovaným profesím. A přece i tak pro Hitlera většinově hlasovaly.

Ne všechny se však diktátorovi podrobily. Studentské aktivistky jako Sophie Schollová a německé manželky židovských mužů ohrožených deportacemi otevřeně čelily gestapu, za tichého přihlížení svých spoluobčanů.

Pouhá hrstka žen se nenechala zastrašit. Zato ty zbývající se nadšeně chopily příležitostí, které jim nacionálněsocialistická vláda poskytovala. Armády sekretářek, úřednic a kancelářských asistentek sepisovaly rozkazy k masovým popravám, evidovaly podrobnosti o zvěrstvech a katalogizovaly množství osobního majetku ukradeného obětem nacistů. Tím vším usnadňovaly průběh masového vraždění. Mnoho těchto administrativních pracovnic se aktivně podílelo na masakrech civilistů, zejména v porobených oblastech na Východě, kde se na domácí obyvatelstvo doslova pořádaly hony.

Německým ženám, navenek spořádaným a neochvějně svědomitým, nečinilo potíže vlastníma rukama zabíjet jiné ženy a kojence, které režim označil za nepřátele státu. Přitom některé z nich samy byly matkami malých dětí. Hnány vražednou směsicí bezohledné ambicióznosti, fanatismu a horlivostí předvést své kvality novým vládcům se na zvěrstvech aktivně podílely. Někdy je dokonce i vlastnoručně páchaly, a vychutnávaly si tak svou nově nabytou moc. Po válce v tichosti zase splynuly s německou společností a prožívaly obyčejné životy oddaných manželek a matek a za své zločiny nikdy nebyly hnány k odpovědnosti. Nikdo se jich neptal, co dělaly během oněch „ztracených“ let.

Jejich činy nelze připisovat výhradně Hitlerově spasitelskému charismatu.

8

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 8

04/01/18 15:53

KAPITOLA PRVNÍ

Hitlerovy ženy Hitler sice ženy přitahoval, není však pravděpodobné, že by kdy měl „normální vztah“ . . .

A

dolf Hitler, tento syn autoritativního rakouského celníka a až příliš benevolentní matky, od svých formativních let až do své smrti v dubnu 1945 v obleženém podzemním bunkru na zahradě berlínského říšského kancléřství hledal u žen bezpodmínečnou oddanost a citovou útěchu. Přesto ženám ve třetí říši přisoudil bezmála středověké postavení vtělené do zásady „Kinder, Küche, Kirche“ („děti, kuchyň, kostel“). Za vlády nacistů PŘESTO ŽENÁM byly ženy vyloučeny z politického VE TŘETÍ ŘÍŠI života a nedoporučovalo se jim věnovat se profesní dráze. Počet PŘISOUDIL BEZMÁLA STŘEDOVĚKÉ studentek ve vyšším školství byl citelně omezen a platy žen v za- POSTAVENÍ VTĚLENÉ městnání zůstávaly výrazně pod DO ZÁSADY úrovní platů mužů na srovnatel„KINDER, KÜCHE, ných pozicích. Přesto německé KIRCHE“ ženy ve velkém počtu Hitlera voli(„DĚTI, KUCHYŇ, ly. Při jeho dovedně zinscenovaKOSTEL“). ných veřejných vystoupeních k němu vzpínaly ruce, aby se jej mohly dotknout, a podobaly se tak poblázněným fanynkám nějaké oslnivé filmové hvězdy. Když je vpustili do přítomnosti milovaného führera, ronily slzy štěstí.

9

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 9

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

„Slabé pohlaví“ Hitler u žen rozněcoval horoucí náklonnost. Chtěl po nich, aby obětovaly své osobní ambice službě mužům, kteří měli obnovit čest Německa po potupné porážce v první světové válce. V Hitlerově mysli byli muži stvořeni pro válku, zatímco ženy byly „slabým pohlavím“. Měly se starat výlučně o domácnost, posluhovat manželům a rodit blonďaté, modrooké árijské děti, které by doplňovaly řady neporazitelné německé válečné mašinerie. Mladé ženy, vybrané pro „šlechtitelský“ program SS „Lebensborn“, si později ani nemusely brát své státem vybrané árijské druhy za manžele.

Na ženy, které mateřství nelákalo, se hledělo jako na jakýsi čistě ozdobný doplněk muže. Mužům měly lichotit a zahrnovat je pozorností buď coby manželky na ozdobu a milenky nacistických pohlavárů, nebo jako hračky pro kteréhokoli muže, jenž po nich zatouží. Existovala jen hrstka žen, které se tomuto nacistickému stereotypu vzpíraly. Jedna z nich, filmařka Leni Riefenstahlová, byla hrdě nezávislá, avšak až do své smrti zůstala v Hitlerově područí. Další byla zkušební pilotka Hanna Reitschová, již führer považoval za výjimku, za ženu, která překonala nevýhody svého pohlaví, a tak se z ní stala archetypální wagnerovská hrdinka. Hitler ženy vnímal jako fyzicky a intelektuálně méněcenné, neboť dle něj byly impulzivní a emocionální. Věřil, že dav je svou povahou ženský, tudíž snadno podlehne, když se zapůsobí na jeho emoce. Proto bylo možné svést masy mužů a žen a manipulovat jimi pouze silou rétoriky.

Ženatý se říší A přece Hitler po celý svůj bouřlivý život odmítal jakékoli důvěrnosti. Prohlašoval, že je ženatý se říší a že kdyby se skutečně oženil, mnoho jeho obdivovatelek by jej přestalo zbožňovat.

10

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 10

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

Teprve až když v posledních hodinách života přijal porážku, svolil Hitler ke sňatku se svou oddanou milenkou Evou Braunovou a dovolil jí, aby zemřela po jeho boku.

Tou dobou už však měl chatrné zdraví a jeho duševní schopnosti byly oslabeny koktejlem léků, které mu předepisoval lékař Morell, kterému Hitlerovi pobočníci přezdívali „říšský specialista na injekce“ nebo prostě „šarlatán“. Týden předtím řekl Hitler Braunové, své dietoložce Constanze Manziarlyové a svým věrným sekretářkám Traudl Jungeové a Gerdě Christianové, že by chtěl, aby jeho generálové byli stejně stateční jako ony. Tyto ženy odmítly všechny nabídky k útěku z hlavního města, když k tomu ještě byla příležitost. Třebaže ženám projevoval blahosklonné uznání, odmítl jim svěřit významnější úlohu při obraně říše.

Po roce 1943 se ukázalo osudným Hitlerovo odmítání zapojit ženy do práce v muničních továrnách a dalších důležitých službách, neboť to podkopávalo schopnost Německa zadržovat ruskou ofenzivu. Jeho slib oceňovat matky a dcery národa za jejich podíl na obnově Německa skončil zradou a destrukcí jak rodiny, tak vlasti.

Je prokazatelné, že Hitlerův ambivalentní postoj vůči ženám pramenil z emoční závislosti na přespříliš benevolentní matce, což mu současně zabránilo mít zkušenost s normálním fyzickým a milostným vztahem s nějakou ženou.

Zbožňující matka Klára Pölzlová byla prostá, skromná rakouská venkovanka. Bylo jí 24 let, když se provdala za sedmačtyřicetiletého muže Aloise, dvojnásobného vdovce, který pracoval jako celník a s nímž byla pokrevně spřízněna. Byl to nejspíš buď její bratranec, nebo strýc. Jejich přesný příbuzenský vztah je nejistý, neboť šlo o nemanželského syna, ale

11

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 11

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

oficiálně byla Klára dcerou jeho bratrance, a proto mu říkala „strýčku“. Poprvé Klára otěhotněla, když sloužila jako hospodyně u Aloise a jeho druhé manželky Franzisky, která později zemřela na tuberkulózu. Vědomí, že milostný poměr udržovala, i když byla Franziska na smrtelném loži, tížilo Klářinu mysl a po zbytek života kvůli tomu cítila vinu. Když její první dítě ve věku dvou a půl let zemřelo a po něm i další dva sourozenci, vnímala to Klára jako boží trest za nevěru a začala být patologicky čistotná.

Od rána do večera drhla skromný příbytek, jako by chtěla vyčistit kletbu, která postihla její rodinu. Když se pak 20. 4. 1889 narodilo její čtvrté dítě, stala se z ní přespříliš ochranářská matka. Bála se o synovo bezpečí a věřila, že pokud přežije, bude předurčen k velkým věcem, a že tyto úspěchy vynahradí ztrátu sourozenců.

Klára se stávala dokonce ještě neurotičtější, kdykoli Adolf onemocněl, a to se dělo často. Když konečně vyrostl v trucovité, ale zdravé dítě, stály mezi ním a jeho přísným, surovým otcem, který jej prakticky denně bil, jeho matka Klára, Adolfova mladší sestra Paula a nevlastní sestra Angela. Takto tomu bylo podle slov Adolfova nevlastního bratra (rovněž Aloise). Podle přítelkyně Henrietty von Schirachové (dcery Hitlerova fotografa Heinricha Hoffmana) díky této podpoře „musel Hitler ženy a dívky od raného věku vnímat jako strážné anděly“ (Frauen um Hitler, F. A. Herbig, 1983).

Významný harvardský psycholog Henry Murray analyzoval metafory v Mein Kampfu (1925). Soudil, že za Hitlerovým odporem vůči tělesným vztahům s opačným pohlavím stála „přehnaná identifikace“ s matkou, která „vážně narušila jeho mužství“ a mohla vést k tomu, že se z něj stal „pasivní homosexuál“. Podle Murraye byl Hitler impotent a současně šlo o vyhraněného masochistu. Hnala jej potřeba pomocí agrese kompenzovat svou sexuální neadekvátnost.

12

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 12

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

Ať tak či tak, jisté je, že matčina svazující až dusící láska a to, jak pronikla do synových fantazií, nepochybně přispělo k jeho narcistické povaze. Byl zcela posedlý sám sebou. Nabyl přesvědčení, že jeho osudem je stát se velkým umělcem i přes nevalné malířské schopnosti a chabé studijní výsledky. Jeho neuspokojivé studijní výsledky a lenost vedly ke stále větším sporům s otcem, což dramaticky vyvrcholilo v okamžiku, kdy mladý Adolf oznámil, že nebude následovat Aloise do státní služby, ale hlásí se ke studiu na vídeňské Akademii výtvarných umění.

Hitlerův jediný přítel K chlapcovu štěstí otec zanedlouho, v roce 1903, když bylo Adolfovi 14 let, zemřel. Nadále žili z matčina vdovského důchodu, který činil zhruba dvě třetiny Aloisova příjmu, plus k tomu od otcova bývalého zaměstnavatele obdrželi jednorázovou částku 650 korun. Dva roky poté přišel čas dokončit školu, ale dospívající Adolf kličkoval. Přesvědčil matku, aby mu dovolila jít za svou múzou. Do pozdního dopoledne polehával, četl si, psal básně a navštěvoval divadlo a operu, oblečený do černého hedvábného redingotu, na hlavě cylindr a na rukou bílé společenské rukavice a s pohupující se vycházkovou holí jako nějaký aristokrat. Doprovázel jej jeho jediný přítel August Kubizek, jenž si coby jeho nekritický obdivovatel a pozorný posluchač získal Adolfovu přízeň. August ale dobře věděl, že Hitler potřebuje spíše publikum než přítele.

Oba byli nerozluční. Když však Kubizek úspěšně dokončil vídeňskou konzervatoř, Hitler to snášel jen těžce.

Adolfovy ambiciózní plány stát se umělcem nebo architektem se ukázaly být pouhou iluzí notorického snílka.

Dokonce už i Kubizek byl z jeho prudkých změn nálad unavený.

13

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 13

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

„Všude viděl jen samé překážky a nepřátelství,“ vzpomínal Kubizek, „pořád proti něčemu bojoval a byl ve sporu se světem. . . Nikdy jsem jej neviděl, aby něco bral s lehkostí.“

Neopětovaná láska Hitlerova proměnlivá a bouřlivá povaha se naplno projevila, když se bláznivě zamiloval do jedné půvabné mladé blondýnky. Zahlédl ji na jaře 1905 v Linci, jak si s matkou prohlíží výlohy obchodů. Jmenovala se Stefanie Janstenová. Bylo jí sedmnáct let a on se zamiloval do vlastní představy čisté árijské dívky, kterou si vytvořil.

Ochromily jej ale stud a nejistota. Napsal jí mnoho dopisů, ale osmělil se jí poslat jen jeden jediný. Prosil ji v něm, aby na něj počkala, než dokončí vídeňskou akademii. Schválně ale nechal dopis nepodepsaný. Stefanie se později zasnoubila a na svého tajného ctitele zapomněla.

Tato vášeň Hitlera sžírala skoro dva roky. Kubizek byl během nich svědkem, jak jí Hitler skládal řadu melodramatických ód – v nich líčil Stefanii jako wagnerovskou hrdinku cválající na bílém koni po rozkvetlé louce, jejíž dlouhé kadeře blonďatých vlasů laská vítr. Vždy když Hitler musel odjet z Lince na návštěvu k matce, naléhal na Kubizeka, aby mu psal hlášení o tom, kam Stefanie chodí.

Trávil dlouhé večery a zahálčivá odpoledne tím, že kreslil náčrtky domu postaveného v renesančním slohu, jejž plánoval po svatbě postavit. Měl tam být klavírní pokoj, neboť si byl jist, že dívka musí být nadána mimořádným pěveckým hlasem, který odpovídá její kráse.

Jak ale napovídá necenzurovaný rukopis, který vyšel v roce 2006, v této nenaplněné vášni se skrývalo víc, než odhaloval Kubizekův oficiální, nacisty schválený životopis. „Měla nádherné oči, jasné a oduševnělé,“ psal Kubizek. „Byla výjimečně dobře oblečená a její držení těla naznačovalo, že pochází z dobré, zajištěné rodiny.“

14

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 14

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

Od prvního dne Hitler držel večerní hlídku na mostě vedoucím ze čtvrti Landstrasse, kde ji poprvé spatřil. Věrného Kubizeka měl po boku a tiše zuřil, když musel sledovat, jak předmět jeho vášně flirtuje s armádními důstojníky a kadety, kteří se procházeli po promenádě.

Podle Kubizeka právě tento zážitek tichého strádání, kdy mladí aristokraté okouzlovali dívku, po níž toužil, způsobil Hitlerovu celoživotní averzi vůči důstojníkům. Pohrdal jimi kvůli jejich povýšenecké aroganci a zděděným privilegiím. Připadal si tváří v tvář jejich naprosté sebedůvěře a společenskému postavení méněcenný a bolestně si uvědomoval, že jeho módní šaty na ni žádný zvláštní dojem neudělají. Výmluvné je Hitlerovo přesvědčení, že mladí důstojníci jsou vlastně zženštilí a mají ve zvyku používat parfém a nosit pánské korzety, které jim dělají mužnější postavu. Naznačuje to, že sám sebe mohl podezřívat z homoerotických citů a z toho důvodu se možná nechtěl přiblížit ke Stefanii. Obával se, že seZÁŽITEK TICHÉHO lže jako „skutečný muž“. Utěšoval STRÁDÁNÍ, KDY se představou, že Stefanie pouze předstírá zájem o ony ideální svo- MLADÍ ARISTOKRATÉ bodné muže, aby zakryla pravé OKOUZLOVALI DÍVKU, city ke svému stydlivému ctiteli na PO NÍŽ TOUŽIL, mostě.

ZPŮSOBIL HITLEROVU Podle Kubizeka neměla StefaCELOŽIVOTNÍ AVERZI nie o kamarádových záměrech sebemenší tušení, a když šla kolem VŮČI DŮSTOJNÍKŮM. nich, sotva si jej povšimla. Pouze příležitostně mu věnovala zdvořilý úsměv, z čehož prý Adolf býval radostí bez sebe. „Ale když Stefanie jeho pohled lhostejně přešla, což se stávalo více než často, zdrtilo ho to a byl by klidně zničil sám sebe i celý svět.“

15

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 15

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

Myšlenky na sebevraždu Mladické poblouznění zakrátko nabralo mnohem morbidnější rysy. Adolf začal vyhrožovat, že dívku unese a uteče s ní, zatímco Kubizek odvede pozornost její matky. Když si Hitler uvědomil, že si nebude moct dovolit dopřát své milované komfort, na nějž byla zvyklá, přemýšlel o společné sebevraždě, při níž by ruku v ruce skočili do tmavých studených vod Dunaje. Tím předjímal událost, kterou uskuteční o bezmála 40 let později s Evou Braunovou. „A opět tu byl plán promyšlený do všech detailů,“ svěřil se Kubizek ve své autobiografii. „Každá jednotlivá fáze strašlivé tragédie byla popsána minutu po minutě.“

Kubizek špehem Aby jej upokojil, navrhl Kubizek, že zjistí všechno, co bude v jeho silách: Kde Stefanie bydlí, s kým bydlí a to nejdůležitější ze všeho – jestli má slabost pro některého z těch mladých důstojníků. Když se Kubizek Hitlera zeptal, proč si s ní prostě sám nepromluví, ten odpověděl, že „výjimečné osobnosti“ jako Stefanie a on nemají konvenční způsob komunikace zapotřebí, ale že si navzájem intuitivně rozumějí – sdílejí tytéž pocity a postoje, aniž by o nich diskutovaly. Když přítel vyjádřil své pochybnosti, Hitler se rozzuřil. Nebyla to první ani poslední tiráda, kterou musel Kubizek vyslechnout během tohoto podivného milostného románku.

Kubizek zjistil, že dívčina matka je vdova a žijí nedaleko Urfahru. Bratr studuje práva ve Vídni a Stefanie ráda tančí. Druhá věc v Hitlerovi vzbudila další záchvat vzteku. Jak se jen Kubizek opovažuje naznačovat, že by se měl ponížit tím, že se bude producírovat na veřejnosti a tančit?

Nikdy se nesníží k tomu, aby něco takového podstoupil. „Představ si taneční sál plný lidí, ty sám jsi hluchý,“ vysvětloval Hitler. „Neslyšíš hudbu, na kterou tihle lidé

16

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 16

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

tančí. Pak se podívej kolem na ty jejich nesmyslné pohyby, které nikam nevedou. Nezešíleli snad ti lidi dočista?“ Až se on a Stefanie vezmou, touha po tanci ji přejde.

Kubizek zjistil ještě jednu věc, již sdělil svému náladovému příteli. Skutečné příjmení Stefanie bylo Isak (nebo podle některých pramenů Rabatsch), a třebaže není důkaz, že by byla Židovka, Hitler usoudil, že jí je.

V té době to na něj ale ještě sebeméně nezapůsobilo. Až přijde den jejich zasnoubení, najde způsob, jak to vyřešit. Nikdy samozřejmě nesebral odvahu, aby si s ní promluvil, a ona se o několik let později provdala za jednoho z těch mladých důstojníků a přestěhovala se do Vídně.

Kdyby Hitler býval sebral odvahu ji oslovit, možná by se historie ubírala docela jiným směrem.

Strach z intimity Hitlerova neochota navázat normální milostný vztah se ženou a jeho patologická averze vůči sexu svědčí o tom, že měl strach z intimity, který může mít řadu vysvětlení.

Matčina neurotická obsese hygienou mu mohla vnuknout strach z nákazy pohlavní chorobou, na niž v té době neexistovaly léky. Nákaza syfilidou pravidelně vedla k tělesné deformaci, oslepnutí a duševním onemocněním. V širší Hitlerově rodině se vyskytly případy vrozených duševních poruch způsobených generacemi vzájemného příbuzenského křížení a skutečnost, že Hitlerovi rodiče byli pokrevní příbuzní, zavdávala Hitlerovi důvod k obavám z podobného osudu. Podle rodinného lékaře doktora Blocha byla Hitlerova mladší sestra Paula mentálně postižená, jeho teta Johanna trpěla schizofrenií a bratranec Edward Schmidt byl tělesně postižený a trpěl vážnou poruchou řeči. Aloisův bratranec Josef Veit zplodil tři mentálně postižené děti, z nichž jedno bylo umístěno do ústavu pro choromyslné.

17

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 17

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

Existuje rovněž možnost, že Hitler měl jen jedno varle, pokud je tedy správná sovětská posmrtná lékařská zpráva. (Nezávislý tým norských a amerických odborníků následně potvrdil, že zkoumané ostatky skutečně náležely Adolfu Hitlerovi.) Tato fyzická abnormalita mohla způsobit nenormální chování, které Hitler projevoval v období dospívání. Šlo zejména o poruchy učení, nedostatek koncentrace, nutkavou lhavost, odpor ke kritice, přitažlivost fyzického ohrožení a o víru ve vlastní výjimečnost.

Tím si patrně kompenzoval své pocity společenské a sexuální nedostatečnosti a to, že není „skutečným“ mužem.

Podle Christy Schroederové, jedné z Hitlerových sekretářek, prozradil významný mnichovský urolog profesor Kielleutner Henriettě von Schirachové, že ve 20. letech měl v péči Hitlera a že může potvrdit, že má pouze jedno varle. Nemohl však udělat nic, aby tuto abnormalitu napravil, neboť Hitler byl na léčbu už moc starý. Schroederová se domnívala, že se kvůli tomu ženy Hitlerovi vysmívaly, což mohlo způsobit jeho neochotu navazovat normální sexuální vztahy.

Pokud lze nicméně uvěřit Kubizekově líčení jejich společných výprav do vídeňské čtvrti červených luceren, sex Hitlera chorobně fascinoval. Jednoho večera, když dvojice přátel zhlédla skandální hru Franka Wedekinda Probuzení jara se scénami znásilnění a homosexuální tematikou, navrhl Hitler, aby šli prozkoumat boční uličky Vídně, tu „žumpu neřesti“. Bezostyšné pokusy „prostitutek“ přilákat je k sobě, jen aby s nimi utratili pár marek, jej přiváděly k šílenství a následovala další přednáška o syfilidě a nebezpečí pohlavního styku s těmito bytostmi.

Hitlerův celoživotní odpor k sexu byl pravděpodobně čistě psychický. Jako dítě přihlížel tomu, jak otec znásilnil jeho matku (tento incident popsal v Mein Kampfu), a posléze považoval sex za „nečistý“ nebo za něco, v čem hledají zálibu jen zvířata. Tato dlouho

18

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 18

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

potlačovaná vzpomínka spolu s tím, že zažíval bití, po němž vždy následovalo utěšování, v něm mohla rozvinout sadomasochistické sklony. Panují domněnky, že právě to se projevilo v jeho budoucím vztahu s neteří Geli Raubalovou, která si podle všeho sáhla na život kvůli „nepřirozeným přáním“ strýce Adolfa.

Zneuznaný génius Hitlerova výchova však nepříznivě ovlivnila nejen jeho vztah k ženám. Bití a verbální násilí ze strany přísného a panovačného otce v malém chlapci zanechaly pocity křivdy a on pak hledal útěchu, bezpečí a lásku v náručí matky, jejíž rozmazlování v něm zaselo zhoubný narcismus. Hitler posléze vnímal svět jako nepřátelské prostředí a sám v sobě viděl zneuznaného a frustrovaného génia, jehož sny zmařili úzkoprsí tupci bez fantazie: jeho otec, učitelé ve škole a přijímací komise na vídeňské Akademii výtvarných umění (která zamítla jeho přihlášku). Nikdy by si nepřiznal, že jeho schopnosti odhadli správně a jeho sny se neuskuteční. Pro své selhání si vymyslel zdůvodnění. Učitelé byli do jednoho „úpadkoví“, „nenormální“ a „psychicky vyšinutí“ anebo šlo o „sečtělé opice“. Otec byl alkoholik (pro toto tvrzení nejsou důkazy) a akademici, kteří ho odmítli, byli do jednoho židovští intelektuálové, kteří se zásluhou svého privilegovaného původu dostali do postavení autorit.

Zato jeho chudobná matka a sestry byly všechny počestné a neomylné.

Následně žil ve světě plném krajností. Spikla se proti němu anonymní, neviditelná kabala, která jej ponižovala a jeho láskyplně opečovávané touhy deklasovala na pouhé velikášství. Když matka nevyléčitelně onemocněla, dosáhla jeho láska k ní až nepřirozené intimity. Silně rozrušený a neurotický syn obvinil židovského lékaře, který ji léčil, ze selhání při její záchraně.

19

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 19

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

Počátky antisemitismu Jednou Hitler neočekávaně přišel do jejich společného bytu ve Vídni a našel tam Kubizeka s dívkou. Myslel si, že je to Kubizekova milenka. To byl jeden z posledních okamžiků, kdy Kubizek svého přítele viděl. Ve skutečnosti šlo o Kubizekovu žačku. Přítelovo ujišťování však Hitlera neuklidnilo. Jen spustil další tirádu, v níž se vysmíval jeho snaze něčemu naučit ženu.

Hitler se se svým přítelem rozkmotřil. Krátce poté se vystěhoval z bytu a pak se bezcílně poflakoval po rakouském hlavním městě, prodával akvarely turistům, žil ze skromné pozůstalosti a lamentoval nad svým osudem.

V takovémto rozpoložení mysli na něj nevyhnutelně začali působit extrémní nacionalisté, jako byl Georg Ritter von Schönerer, vůdce nacionalistické strany Všeněmecké sjednocení. Schönerer přijal titul führer a ve svých ostře antisemitských a protikatolických pamfletech, jež Hitler četl s rostoucím zájmem, razil nesnášenlivé postoje vůči všemu cizímu.

Ve své řeči ve vídeňském parlamentu z roku 1887 vyjádřil tehdy běžný názor: Náš antisemitismus není namířen proti židovskému náboženství. Je namířen proti rasovému charakteru Židů. . . všude se spolčují se silami rozvratu. . . Každý věrný syn svého národa proto musí antisemitismus považovat za největší národnostní pokrok tohoto století.

Takovéto štvavé postoje nebyly vlastní jen poblouzněným okrajovým skupinkám. Dostávalo se jim široké publicity na stránkách zuřivě antisemitských vídeňských novin Deutsches Volksblatt a v záplavě antisemitské a polopornografické literatury. K ní se řadil i časopis Ostara, který zveřejňoval bláboly völkisch „mystiků“ Guida von

20

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 20

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

Lista a Lanze von Liebenfelse. Mladý Hitler doslova hltal jejich směšné a nepodložené teorie o původu árijské panské rasy z dob před potopou světa. Působily rovněž na jeho zamilované obsese – syfilis a ženská práva –, které později do pozoruhodných detailů vylíčil v Mein Kampfu. Ostara byla zatracována zejména pro šokující příběhy o ctnostných árijských pannách sváděných lstivými Židy. Mezi čtenáři, kteří si potřebovali uspokojovat své násilnické sexuální fantazie i svůj antisemitismus, se však hojně šířila.

Hitler měl v povaze za své potíže vinit druhé. Schönerer a jemu podobní pak našli obětního beránka za všechny problémy Rakouska. Antisemitismus byl v rakouské společnosti zakořeněný již celá desetiletí, ale nyní se zdálo, že Židé jsou všude – ti bohatí stáli ve vedení finančních institucí a chudí ortodoxní Chasidé, navlečení do dlouhých černých kabátů, s tradičními pejzy a handrkující se na ulicích měst, zase děsili svou cizotou. [. . .] narazil jsem náhle na zjev v dlouhém kaftanu s černými loknami. Moje první myšlenka byla: „Je to také Žid?“ Tak ovšem v Linci Židé nevypadali.

Pokradmu a opatrně jsem muže pozoroval, ale čím déle jsem zíral do toho cizího obličeje a zkoumal pátravě jeho tahy, změnila se v mém mozku první otázka v jinou: „Je to také Němec?“ (Mein Kampf, s. 61) Hitler konečně našel cíl své nenávisti a ospravedlnění pro vlastní zaslepenost. Je však kuriózní, že on sám byl často omylem považován za Žida. Jeden známý z mládí, se kterým ve Vídni bydlel v ubytovně pro chudé, si z něj utahoval kvůli jeho oblečení, v němž vypadal jako Žid.

Hitler nosil dlouhý kabát, který dostal [. . .] a stále více umaštěnější buřinku na hlavě. Vlasy měl dlouhé

21

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 21

04/01/18 15:53

HITLEROVY ŽENY

a rozcuchané a na bradě si pěstoval vous, který jsme my křesťané nosily jen zřídka, není to však nic neobvyklého v Leopoldstadtu nebo v židovském ghettu. [. . .] Hitler v té době vypadal velice židovsky, takže jsem si z něj často utahoval, že v sobě musí mít židovskou krev.

(Reinhold Hanisch, „I was Hitler’s Buddy“, New Republic, 5. dubna 1939) Hitler by ale nesouhlasil.

Ať jsem přišel kamkoli, viděl jsem jen Židy, a čím víc jsem jich viděl, tím více se v mých očích odlišovali od jiných lidí. . . Začal jsem je nenávidět. . . Byla to doba největší přeměny, kterou jsem musel ve svém nitru prodělat. Ze slabého světoobčana jsem se stal fanatickým antisemitou.

(Mein Kampf, s. 61, 67) Další časopis, který Hitler hltal, s názvem Unverfälschte deutsche Worte, dokonce obhajoval sexuální abstinenci mladých mužů, aby si udrželi sílu a byli připraveni pro nadcházející konflikt, který jistojistě a do krajnosti prověří jejich mužnost. Rakouská mládež dokonce kvůli tomu přestávala jíst maso, které údajně stimuluje sexu„AŤ JSEM PŘIŠEL ální pud. Hitler se tedy stal vegeKAMKOLI, VIDĚL tariánem a nyní měl po ruce i vlasJSEM JEN ŽIDY, teneckou výmluvu, proč se vyhýbat A ČÍM VÍC JSEM JICH opačnému pohlaví, zejména ženám s volnějšími mravy a prostiVIDĚL, TÍM VÍCE SE tutkám, které blouznivci typu V MÝCH OČÍCH Liebenfelse obviňovali z toho, že ODLIŠOVALI OD kazí árijské muže a roznášejí mezi JINÝCH LIDÍ.“ nimi rasové a sexuální choroby.

22

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 22

04/01/18 15:53

Rejstřík Abel, Theodore 79–80 Abrahamová, Ruth 189–190 Adelsbergerová, Lucie 217 Aimée & Jaguár 188 Akademie výtvarných umění 13–14, 19, 23 Allgeier, Sepp 133–134 Altvaterová, Johanna 188–189 Amann, Max 34 antisemitismus Adolf Hitler 20–22 bojkot židovských obchodů 146–147 filmový průmysl 121–122 holocaust 170–173, 197–207, 217–224 křišťálová noc 141–142 ženská práva jako součást židovského spiknutí 64–66 Arlozorov, Chajim 154, 156 Armáda rudé svastiky 67–68 Auerhahnová, Kate 71 Baarová, Lída 125, 139–143 Balz, Bruno 123 Barcarolle 140 Baumerová, Gertrud 85 Bayerová, Sydonia 223 BDF (Bund Deutscher Frauenvereine) 70 BdM (Bund der deutschen Mädel) 61, 153, 192–193 Bechsteinová, Helena 28–29, 150 Bechsteinová, Lottie 29 Bernhardtová, Gerda 205–206 Bielenbergová, Christabel 190–191 Bílá růže 193–196 Binzová, Dorothea 220 Bloch, dr. 17 Blocková, Josefine 199 Blood and Banquets (Frommová) 34 Modré světlo (Riefenstahlová) 131 Nech mě jít, mami (Schneiderová) 225 Bonhoeffer, Klaus 191 Bonhoefferová, Emmi 191–192 Bormann, Martin 162–163, 172, 211 Bormannová, Gerda 152–153, 192–193 Bormannová, Juana 218 Böselová, Greta 220 Brandlová, Therese 222 Braune, pastor 206 Braunová, Eva Emmy Göringová 161–162

Hitlerovo chování 45–46 loajalita vůči Hitlerovi 49–51 osobnost 46–49 pokusy o sebevraždu 45–46 první setkání s Hitlerem 44–45 sňatek s Hitlerem 10–11 žárlivost Geli Raubalové 37–38 Braunová, Gretl 50 Bruckmann, Hugo 28 Bruckmannová, Elsa 28–29 Bullerová, Amy 55 Clair, René 126 Closiusová, Ruth 220 Congress Dances, The 129 Courrier d’Autriche 39 Čechov, Michail 126 Čechovová, Olga 126–127 Deutsches Frauenwerk 87–90, 98 Darkness Over Germany (Bullerová) 55 Das deutsche Modeamt 149–150, 152 Der Spiegel 103 Der Spieler 143 Der Stürmer 67, 105, 176 Deutsche Frauenkultur 148 Deutsches Volksblatt 29 Die Deutsche Frau und der National Sozialismus (Diehlová) 70–71 Die Frau im Dritten Reich (Scholtzová-Klinková) 92 Die große Liebe 124 Dietrich, Sepp 210 Dietrichová, Marlene 121–122, 131, 143, 149 Dirksen, Viktoria von 27, 215–216 Disney, Walt 135 Döhring, Herbert 49 Drechselová, Margot 222 Eckart, Dietrich 216 Ehestandsdarlehens zur Förderung von Eheschließungen (1933) 97 Ehrichová, Else 223 Evans, Richard J. 58, 64, 92 Fanck, Arnold 136–137 Fegelein, Hermann 50 Feminist Movement in Germany, The (Evans) 92 filmy 119–121, 129–130 Kristina

Söderbaumová 124–126 Leni Riefenstahlová 130–138 Lilian Harveyová 128–130 Marika Rökková 127–128 Olga Čechovová 126–127 Zarah Leanderová 121–124 Flegelová, Erna 50–51 Frank, Hans 163 Frauen um Hitler (Herbig) 12 Freisler, Roland 195 Frentz, Walter 132 Friedlander, Richard 154 Friedrichochá, Ruth Andreas 185 Fritsch, Willy 128 Fröhlich, Gustav 140–141 Frommová, Bella 34 Funk, Walther 173 Funková, Luise 173 Galeazzo, hrabě 115 Galen, hrabě von 193 Gangsters Around Hitler, The (Strasser) 40 Gansser, Emil 29 Gerlachová, Agnes 148–150 „German Women and the Triumph of Hitler“ (Evans) 58 Gilbert, dr. 171 Goebbels, Josef 59–60, 69, 93, 125, 150, 155 křišťálová noc 142 Leni Riefenstahlová 130–138 Lilian Harveyová 129 propaganda 118–121, 129–130, 137–139 románek s Lídou Baarovou 139–143 sňatek s Magdou 155–158 „totální válka“ 183 úloha žen 107–110 Zarah Leanderová 121–124 Goebbelsová, Magda 7, 66, 125, 140–141, 149–150, 152 smrt 158–159 sňatek s Josefem Goebbelsem 155–158 víra v nacismus 153–155 Göring, Albert 172 Göring, Hermann 159–164, 171–172

237

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 237

04/01/18 15:53

REJSTŘÍK

Göringová, Carin 160–161 Göringová, Edda 161 Göringová, Emmy 7, 152 krádeže uměleckých děl 171–172 názor na Hitlera 161–164 sňatek s Hermannem Göringem 159–161 Graf, Willi 194 Greseová, Irma 218–219 Grunberger, Richard 53 Grünfeld, Fritz 149, 152 Günterová, Erna 147 Hanfstaengl, Egon 26 Hanfstaengl, Ernst 25, 31 36, 38, 40–43 Hanfstaenglová, Emma 26 Hanfstaenglová, Erna 26 Hanfstaenglová, Helene 25–26 Hanisch, Reinhold 22 Hanke, Karl 157 Harlan, Veit 124–125 Hartová, Kitty 223 Hartnagel, Fritz 194 Harveyová, Lilian 128–130 Haugová, Jenny 33 Heiden, Konrad 40, 42 Heimtückegesetz (1934) 77 Heinecke, Folker 111 Heiseová, slečna 49 Heißmeyer, August 90–91 Henkeová, Auguste 192 Herbig, F. A. 12 Hess, Arthur 148 Hess, Rudolf 27, 87, 173 Heydrich, Reinhard 112–113, 116, 166–170, 203 Heydrichová, Lina 166–170 Heydrichová, Marte 168 High Society in the Third Reich (d’Almeida) 152 Hildnerová, Ruth 223 Himmler, Heinrich 96, 99, 127, 164, 167–169, 218–219 Lebensborn 109–112 názor na úlohu žen 165–166 Himmlerová, Güdrun 164 Himmlerová, Margarete 164–166 Hindenburg, prezident 63, 65–66, 174 Hippler, Fritz 118 Hitchcock, Alfred 126 Hitler, Adolf antisemitismus 20–22 Emmy Göringová 161–164 filmový průmysl 126–127, 130 Geli Raubalová 33–43

Gretl Slezaková 35–36 chování vůči Evě Braunové 45–46, 49–51 klepy o sexualitě 31–35 Leni Riefenstahlová 130–138 Lída Baarová 141–142 Lina Heydrichová 168–169 mecenášky 27–31 nacistická strana 24–25 názor na Evu Braunovou 46–49 názory na módu 148–150 obdiv v zahraničí 100–104 ovládání davu 52–59 ovládání žen 52–57, 79–81 poblouznění Stefanie Janstenovou 14–17 poslední film 138 povědomí o holocaustu 170 propaganda 118 první světová válka 23–24 první setkání s Evou Braunovou 44–45 přátelství s Augustem Kubizekem 13–14, 18, 20 sekretářky 207–217 setkání s Helgou Schneiderovou 226–227 sex 41–42 sňatek s Evou Braunovou 10–11 strach z intimity 17–19 úloha žen 9–11, 63 Unity Mitfordová 104–107 úspěch doma 101–102 vězněm v Landsbergu 25–27 vztah s matkou 11–13, 19–20 zneuznaný génius 19 ženská práva jako součást židovského spiknutí 64–66 ženy v nacistické straně 83–84 ženy v politice 59–60, 76

Hitler, Alois (otec Adolfa Hitlera) 11–13, 17, Hitler, Alois Jr. (nevlastní bratr Adolfa Hitlera) 12 Hitlerová, Angela (nevlastní sestra Adolfa Hitlera) 12, 36, 50, 215 Hitlerová, Franziska 12 Hitlerová Paula (sestra Adolfa Hitlera) 12, 17 Hitler and I (Strasser) 32 Hitler conduit le bal (Georges-Anquetil) 24 Hitler: Životipis (Heiden) 42 Hitlerovy fúrie (Lowerová) 202 Höss, Rudolf 228 Hoffman, Heinrich 12, 31–32, 37, 43–46, 49–50, 214 Hoffmanová, Carola 29–30 Hoffmanová, Henriette („Henny“) 12, 18, 31–33, 43–46 Holocaust 170–173 úloha žen 197–207, 217–224 Hořké slzy Petry von Kantové 143 Huber, Kurt 194–195 Hübnerová, paní 158 Humps, Max 210 Chamberlain, Houston Stewart 106 Christianová, Gerda 11, 208 „I Talked to Hitler“ (Lloyd George) 100–101 „I was Hitler’s Buddy“ (Hanisch) 22 Inside information (Koehler) 32 „Jak se obléci vkusně a vhodně jako Němka?“ (Gerlachová) 148 Janstenová, Stefanie 14–17 Jeckerová, Maria 75, 87 Johnson, Boris 102 Johnsonová, Rachel 102–104 Judasfrauen (Schubertová) 232 Jungeová, Traudl 11, 47–49, 53, 153, 208–213 Kannenbergová, paní 215 Keitel, polní maršál 109 Kennedy, John 101 Kennedy, John F. 101 Kennedy, Joseph 151 Kershaw, Ian 40 Kielleutner, profesor 18 Kinder, Küche, Kirche 9 stranická linie nacistů 62–64 Kirdorf, Emil 28 Kitty, madame 112–117 Klaffová, Wanda 223 Kleinová, Ada 34–35 Klink, Friedrich 88 Kneisslerová, Pauline 204–205 Kochová, Ilse 7

238

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 238

04/01/18 15:53

REJSTŘÍK

Koehler, Hansjürgen 32–34 Kolberg 139 Koonzová, Claudia 78, 87, 233 rozhovor s Gertrudou Scholtzovou-Klinkovou 92–95 Mothers in the Fatherland 99, 145 kontrola porodnosti 62 Kora Terry 128 Köstline, Karl 161 Kruckmannová, paní 75 křišťálová noc 142 Kubizek, August poblouznění Stefanií Janstenovou 14–17 přátelství s Hitlerem 13–14, 18, 20 Landsberg, věznice 26–27 Lang, Fritz 130, 136, 140 Langer, Walter 41, 54 Leanderová, Zarah 121–124 Lebensborn 109–112 Lehár, Franz 122 Lehká kavalerie 128 Leybold, Otto 26 Lidell, Guy 106–107 Liebenfels, Lanz von 21–22 Lindbergh, Charles 101, 161 List, Guido von 20 Lloyd George, David 100–101 Longerich, Peter 166 Lowerová, Wendy 200, 202–203 Ludendorff, generál 27, 60 Lupkaová, Elizabeth 222 Mandelová, Maria 222 Manifesto of the Students of Munich, The 195 Manziarlyová, Constanze 11 Marschallová, Elisabeth 220 Martin, Paul 129 Master Race: The Lebensborn Experiment in Nazi Germany (Clay and Leapman) 110 Maurice, Emil 34, 36 Maxwell-Fyfe, sir David 174 Meierová, Liselotte 202 Mein Kampf (Hitler) 12 antisemitismus 21–22 násilnický otec 19 nejednoznačnost 82 první světová válka 23 vězení 27 ženská duše 58 Mengele, dr. 217 Mitfordová, Jessica 104–105 Mitfordová, Unity 104–107 „mnichovské matky“ 26 móda 146–149, 152–153 Morell, dr. 11

Moryová, Carmen 220 Mosley, Oswald 104–105 Mosleyová, Diana 105 Mothers in the Fatherland (Koonzová) 99, 145 Můj život s Reinhardem (Heydrichová) 170 Müllerová, Renate 41 Münchausen 139 Murnau, F. W. 125–126 Murray, Henry 12 nacistická strana členky 76–78, 81–82 Elizabeth Polsterová 72–75 Elsbeth Zanderová 66–69 Guida Diehlová 69–72 Hitler členem a vůdcem 24-25 názory na kontrolu porodnosti 62 názory na módu 20. let 61–62 názory na úlohu žen 62–64 nezájem historiků o ženy 144–145 NSF 73–74, 84–85 podporovatelky 27–31 proč ženy vstupovaly 79–81 úloha žen 82–87 ženská práva jako součást židovského spiknutí 64–66 Nationalsozialistische Frauenschaft (NSF) bojkot židovských obchodů 146–147 Elizabeth Polsterová 72–75 Elsbeth Zanderová 66–69 Guida Diehlová 69–72 rozepře 74–75 růst členské základny 84–85 vedení Gertrudy Scholtzové-Klinkové 89–90 Nationalsozialistische Volkswohlfahrt 90 Neulandbund 70–71 Německé ženy Adolfu Hitlerovi 83 Neudecková, Ruth 221 Neurath, Konstantin von 173–174 Neurath, Marie Auguste von 173 New Republic 22 Nickel, Willy 190 Nickelová, Maria 189–190

Niederallová, paní 180 Norden, Peter 117 norimberské sjezdy 76, 105, 118–119, 132–134 NS-Frauen Warte 95, 147 Oberheuserová, Herta 221 Olivier, Laurence 129 Olympia (Riefenstahlová) 134–135 Ondarza, dr. 163 Ondráková, Anny 46 Orlowski, Alice 222 Ostara 20–21 Oven, Wilfred von 154 Owens, Jesse 134–135 Pant, Johann 39 Papen, Franz von 77 Pauline von Württemberg, kněžna 91 Petriová, Erna 198–200 Pierrepoint, Albert 223 Polsterová, Elizabeth 72–75 Pölzlová, Johanna (teta Adolfa Hitlera) 17 Pölzlová, Klara (matka Adolfa Hitlera) násilí ze strany Aloise Hitlera 18–19 posedlost hygienou 12, 17 vztah s Adolfem Hitlerem 11–13, 19–20 potraty 62 Potthastová, Hedwig 164 Preiss, Wolfgang 124 Probuzení jara (Wedekind) 18 „Proč jsem se stal nacistou“ (soutěž) 79 propaganda 118–121, 129–130, 137–138 prostituce 112–117 první světová válka 23–24, 79–81 Psychopathic God, The (Waite) 80 Quandt, Günther 153–154 Quandtová, Ello 159 Raubalová, Geli 32–41 Rauschning, Hermann 53 Reberová-Gruberová, Auguste 87 Reitschová, Hanna 10 rezistence Auguste Henkeová 192 Emmi Bonhoefferová 191–192 Grete Vetterová 175–183 Charlotte Elisabeth Wustová 186–188

239

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 239

04/01/18 15:53

REJSTŘÍK

Christabel Bielenbergová 190–191 Maria Nickelová 189–190 protesty žen v Berlíně 183–186 Sophie Schollová 192–196 Ribbentrop, Anneliese von 150–152 Ribbentrop, Joachim von 115, 150–152 Riefenstahlová, Leni 10, 41 druhá světová válka 135–137 Olympia 134–135 po druhé světové válce 137–138 Triumf vůle 133–134 Vítězství víry 131–133 začátky kariéry 130–131 Ritschel, Oskar 154–155 Ritschelová, Auguste 154–155, 158 Ritter, Karl 130 Roach, Hal 135 Röhm, Ernst 27, 106, 133 Rökková, Marika 121, 127–128 Rosenberg, Alfred 27, 77, 119 Řád německých žen 68 Řád rudé svastiky 66 říšské sdružení žen v domácnosti 87 Salon Kitty 112–117 Salvequartová, Vera 220 SD (říšská zpravodajská služba) 113–116 sdružení árijských krejčích 152 sdružení učitelů 87 Serenyová, Gitta 208 Seydelová, Irene 74 Sheppardová, Ariane 153 Shirer, William L. 88 Schaub, Julius 50 Schellenberg, Walter 113–114, 168 Schirach, Baldur von 31, 76, 171 Schirach, Henriette von 12, 171 Schlegelová, Hilde 180 Schmidt, Edward (bratranec Adolfa Hitlera) 17 Schneider, Peter 224–226 Schneiderová, Helga 224–229 Schneiderová, Traudi 227–229 Scholl, Hans 194 Schollová, Sophie 8, 192–196, 232 Scholtz, Günther 89–90 Scholtzová-Klinková, Gertrud 74–75 charakteristika 87–88

mládí 88–89 po druhé světové válce 91–92 práce 90–91 rozhovor s Claudií Koonzovou 92–95 škola pro říšské nevěsty 95–96 úloha žen 89–90 vůdkyně NSF 88–89 Schönerer, Georg Ritter von 20 Schönmannová, Marion 45, 50 Schragenheimová, Felice 186–188 Schreiterová, Ida 220 Schroederová, Christa 18, 35–36, 43, 50, 213–216 Schubertová, Helga 232 Schwarz, Karl 114 Siemens, Werner von 29 Slezaková, Gretl 35–36 Služba a oběť německé ženy 67 Söderbaumová, Kristina 124–126 Speer, Albert 49, 51, 56, 118, 132–133, 157, 170–171 Speerová, Margarete 170–171 Spitzy, Reinhard 47 Stalhermová, Anka 156 Stangl, Franz 201 Stempfle, otec 40 Stocker, Wilhelm 37–38 Strasser, Gregor 42, 69, 71 Strasser, Otto 32, 40–42, 54–55 Strasser, Paul 42 Streicher, Elmar 105 Streicher, Julius 67, 137 Súñer, Ramón 115 škola pro říšské nevěsty 95–96 Tamaschke, Gunther 166 Thomaová, Mimi 48 Thyssen, Frank 29 Tiefland 136 Treuenfels, paní von 60 Triumf vůle (Riefenstahlová) 133–134 Trümmerfrauen („ženy ruin“) 7 Ufa (filmová studia) 120, 123, 126, 128, 130, 139 Unverfälschte deutsche Worte 22 válečné zločiny úloha žen 197–207, 217–224, 232–234 Věčný Žid 118 Veselá vdova (Lehár) 122 Vetterová, Grete 175–183 Viet, Josef 17–18 Vítězství víry (Riefenstahlová) 131–133 Volkenrathová, Elisabeth 218–219 Wagner, Richard 104, 106

Wagner, Siegfried 30 Wagnerová, Winifred 30–31 Wachenfeld 29, 34 Wedekind, Frank 18 Westerheide, Wilhelm 198–199 Wilhelm, korunní princ 27 Wilson, Roger 116 Winterová, Anni 37, 39, 45 Winter, Georg 37 Winter Games (Johnson) 103 Wittenstein, Jürgen 194–194 Wohlaufová, Vera 198 Wolfová, Johanna 216–217 Wolff, Karl 169 Wustová, Charlotte Elisabeth („Lilly“) 186–188 Základy 19. století (Chamberlain) 106 Zanderová, Elsbeth 66–71 Zeissler, Adolf 41 Zimmerová, Emma 220 Zu neuen Ufern 123 ženy členky nacistické strany 82–86 důvody pro vstup do strany 79–81 Goebbelsův názor na úlohu žen 107–109 Himmlerův názor na úlohu žen 165–166 Hitlerův názor na úlohu žen 82–85 Hitlerův odpor vůči ženám v politice 59–60 názor Gertrudy Scholtzové-Klinkové na úlohu žen 89–90 nezájem historiků 144–145 podpora Hitlerovi 52–57, 79–81 podpora nacistů 57–59, 63–66 úloha ve straně 82–87 válečné zločiny 197–207, 217–224, 232–234 ve válce 97–98 vytlačeny z veřejného života a z politiky 84–85 zobrazení 7–9 ženská práva jako součást židovského spiknutí 64–66 Žid Süss 124–125 12-year Reich, The (Grunberger) 53

240

Zeny ve treti risi 006-240 CS6.indd 240

04/01/18 15:53