OD SRDCE Fejetony a básně – výběr z tvorby 1965–2016
josef fousek
KNIŽNÍ KLUB
Od_srdce.indd 3
15.11.17 16:59
Copyright © Josef Fousek, 2017 Graphic Design © František Jelen, 2017 © Euromedia Group a. s., 2017 ISBN 978-80-242-5989-5
Od_srdce.indd 4
15.11.17 16:59
Děkuji svému synovi Tomášovi za pomoc při koncepci knihy.
Od_srdce.indd 5
15.11.17 16:59
„Snad si to jednou vnuci přečtou...“
Od_srdce.indd 7
15.11.17 16:59
PÁR SLOV K ČTENÁŘŮM Obracím se často ke slovům jako vlídnost, laskavost, láska, naděje. Celý život je hledám. Svěřuji se, zpovídám ve svých básních, nastavuji nitro na dlani s nezamčeným srdcem. Nemám právo naříkat a hořekovat nad svým osudem. Občas něco zabolelo, ale vím, že mnozí moji souputníci prožívají život plný utrpení, opuštěni svými nejbližšími i společností, a přesto milují každý den, každou chvíli, kterou jim život dopřává. „Pane Bože, často o Tobě mluvím ve svých knihách, písních a básních. Neznám Tě a nikdy jsem Tě nespatřil. Mám v sobě touhu nalézat a neubližovat těm, kteří se mnou plují po Staré řece do Věčného moře. Myslím, že proti tomu, Pane, určitě nic nemáš. Já se domnívám, že jsi hodný. Když se nám lidem nedaří, všechno na Tebe svádíme, když se nám něco povede, velebíme Tě. Takoví jsme. Věřím, že snílci nevymřou, voda nezmizí, písně nezmlknou, slunce nepřestane svítit a že si dokážeme odpouštět. Snad si to jednou vnuci přečtou.“
9
Od_srdce.indd 9
15.11.17 16:59
MEDITACE O VĚČNOSTI (1984)
Až se změním v prach a nebudou mě bolet kosti duše má se bude toulat širým světem bez radosti. Ono je totiž úplně jedno jestli mě neduh trápí či tělo kypí silou. Mám duši stále bolavou a pořád podnapilou. Takže mě těžko nějaký anděl rozesměje. Jsem už ten typ co smutno nosí v srdci a chodí bez naděje. Snad k mému hrobu přiletí večer černá vrána a já si budu nalhávat že kvůli mně a ne proto že je uondána. Ono je totiž úplně jedno co o mně řeknou lidé až Smrt dá propozice budu mít srdce bez šatů a tělo bez ambice...
11
Od_srdce.indd 11
15.11.17 16:59
ZLO VERSUS DOBRO (1987)
Zlo i dobro jsou spojité nádoby. Příliš zla škodí dobru a příliš dobra podporuje zlo. „Vyplácí se být dobrým člověkem!“ Přináší to spousty starostí. „Lumpům a podvodníkům se lépe daří! Slušní lidé jsou zneužíváni!“ Dobro a zlo je v člověku rozděleno na půl – četl jsem to v jednom románu F. M. Dostojevského. Záleží jen, ke kterému se člověk přikloní. „Kdo po mně kamenem, já po něm chlebem!“ I toto biblické napomenutí má své pro a proti. Někteří odpovídají: „Ano, chlebem, ale týden starým!“ „To je dobrák od kosti,“ říká se o hodném člověku, „ten nechá na sobě štípat dříví!“ Ale jiní říkají: „Na hrubý pytel hrubá záplata!“ Je správné ustupovat před cynickými a hloupými gaunery? Není to prohra dobra, nechat se týrat? Je správné odpouštět jakékoli činy člověka – i ty nejhorší? Že přijde potrestání až po smrti? Ale, když se viníci vyzpovídají, jsou čistí jako holubičky! A hned se objevuje myšlenka: Je správná pomsta? A je pomsta a spravedlivý trest to samé? Jack London napsal: „Muž, který snese urážku či facku bez pohnutí – hanba! Je mi lhostejno, dovede-li vyjádřit nejvznešenější myšlenky!“ Tichý hlas mne napomíná: „Moudřejší ustoupí!“ A další hlas se mi vysmívá: „Není to pouze alibi zbabělých?“
12
Od_srdce.indd 12
15.11.17 16:59
OPTIMISTÉ (1991)
Pro optimisty nemám slova jsou tvůrci falší pro masu co křičí „Sláva!“ když je „ouva“ a špínu mění za krásu. Jsem dekadent a skeptik věčný do očí vpíjím hvězdný jas. Za každej den jsem Bohu vděčný a vnímám každou z všedních krás. Jen v obyčejné chvíli řečí kdy vyprávíme o tom jak nám pravda nosí nebezpečí a že nám stárne panelák. Nás malí pejsci obveselí. věrností kterou nemáme svým vnoučkům jak nám láska velí své srdce klidně rozdáme.
KŘEHKÉ MYŠLENKY (2010)
Říkám: „Křehké myšlenky!“ Ale ony bývají někdy svou zdánlivou jemností zraňující. Je mi opravdu líto těch, kteří se nemají komu svěřit. Jejich zpovědnicí je pohled z nočního okna na oblohu plnou hvězd. Usedají do omšelých křesel, hladí své kočičí kamarády a potlačují do13
Od_srdce.indd 13
15.11.17 16:59
jetí nad svou samotou. Jejich přátelé, jejich rodina, žena, děti, vnuci, jsou proměněni ve vzpomínkové stíny. Zvonek nade dveřmi mlčí. Nikdo nebere za kliku. Dívají se na telefon a marně prosí neznámého, aby zavolal a zeptal se. Na cokoli. Z obrovského fíkusu spadává list, zažloutlý, unavený, jako jejich tvář. Jdu ulicí a vím, že opět potkám někoho, třeba pana doktora Vilíma. Má hůl a nosí přes rameno květovanou tašku. Vím, co mi řekne: „Koupil jsem si tři housky, salám a bramborový salát. Večer si otevřu jedno výčepní světlé!“ Říká mi to pokaždé. Dnes jsem se mýlil. Paní, která vodí každé ráno do mateřské školy malé vnouče mne zastavila: „Ten pán, co mu recitujete u Normy básničky, je v Domově seniorů.“ Usedl jsem v parku na lavičku. Začalo lehce poprchávat. Myslel jsem na toho muže. Sklopil jsem téměř stydlivě hlavu. Vždyť jsem ho znal desítky let a z jeho života znám nepatrně. „Život běží jako dravá řeka. Nemáme na sebe čas!“ Omlouval jsem se sám sobě. Déšť zesílil. Nad Kladnem zahřmělo. V dešťové cloně kráčel ohnutý starý muž s holí. Doktor Rudolf Vilím. Na rameni nesl květovanou tašku. Když mne míjel, rozplynul se jako přelud. Netušil jsem, že ho již nikdy nepotkám. Dožil se sta let.
PÍSEŇ OPTIMISTICKÉHO PENZISTY (2012)
Z toho že jsem starej já se nezblázním. Každého to čeká tohle dávno vím. 14
Od_srdce.indd 14
15.11.17 16:59
Ať máš v bance prachů tuny nebo ať jsi bez koruny dělníci i úředníci papaláši trpaslíci slušní lidé nebo kanci poslanci i nevzdělanci když tě vítá v Pekle vrátný tak je všechno houby platný. Hlasatelky manekýny hajzlbáby od latríny ožralové abstinenti policajti prominenti prostitutky i lobbisté nikdo nemá Nebe jisté. Když tě vítá v Pekle vrátný tak je všechno houby platný. Víajpí i celebrity zloděj co vykrádá byty i pro hvězdu šoubyznysu na hospici mají mísu ministr i hráč v kasínu ten co s dřevem je na grýnu. Když tě vítá v Pekle vrátný tak je všechno houby platný. Inteligent herec zpěvák pravák doktor nebo levák rocker jazzman country folkař 15
Od_srdce.indd 15
15.11.17 16:59
věrnej manžel nebo holkař. Ať spíš v chajdě nebo v stanech na Floridě na Kajmanech. Když tě vítá v Pekle vrátný tak je všechno houby platný. Stejná urna pro šoféra hokejistu pro gembléra. Ať máš vilu hamra jachtu hrobník na tě hodí plachtu zakopou tě nebo spálí co bychom si lidé lhali. Když tě vítá v Pekle vrátný tak je všechno houby platný. Z toho že jsem starej já se nezblázním. Každého to čeká tohle dávno vím.
VE VLASTNÍM ZÁJMU (2012)
Je snadné znevážit druhého, který má více štěstí, úspěchů, peněz a přátel než vy. „Proč ne já, když on?“ objeví se stará věta, kterou našeptává věčná závist. Znevažování je msta! Tichá věta řečená potajmu tomu, kdo ji předá dál. Autoři zůstávají neznámí. Zásah do života pomlouvaného je jistý. Pochválit druhé, ocenit jejich práci, málokdo dokáže. 16
Od_srdce.indd 16
15.11.17 16:59
Znevažující věty se říkají snadněji: „Povedlo se mu to náhodou! To víte, má známé! Někdo má holt štěstí! Kdoví jak k tomu přišel! Má protekci!“ Nikdy nevyhynou ti, kteří se nedokáží smířit se svým osudem. V každé době na každém a na všem nacházejí stíny. Není to jen vlastnost obyčejných občanů. „Schází tomu intelekt! Nemá to náboj! Je to příliš lidové! Nechápu, jak mu tu knihu mohli vydat! Asi někoho podplatil!“ Příval pomluv a znevažujících ortelů poškodil mnohé, kteří uštváni pomluvami a nařčeními přestali věřit ve svou práci. Tím více mne těší, když se setkám s lidmi, kteří se dokáží upřímně radovat z úspěchu druhých. Většina z těchto nezáludných lidí patří k těm, kteří netouží po hmotných statcích a závratných kariérách. Obyčejně drží palce a přejí úspěch těm, kterým Pán Bůh nadělil talent a píli. Nedávno jsem podpisoval své knihy v jednom plzeňském knihkupectví. Přistoupil ke mně starší muž. Za ruku se ho držel asi devítiletý vnouček. „Pan Fousek ti, Lukášku, podepíše knihu.“ Vnouček svíral na prsou knihu Úsměv je lék. Podepsal jsem se a malý Lukáš poděkoval: „Pane Fousku, já budu také psát knihy. Zatím mi je čte dědeček, ale já budu brzy číst sám. Učím se Braillovo písmo!“
STÍN (1992)
Jdu světem jako bludný stín jak škuner v bouři zbloudilý k útesům kde se chvěje dým podoben starci bez brýlí. 17
Od_srdce.indd 17
15.11.17 16:59
Čím více stárnu hledám sen krajinu s mračnem věčných cest kde není noc a není den kde láska bydlí v každém z měst. V pozvolné písni svítání do jitra vchází noční sten do perel rosy pod strání pro náruč štěstí spících žen. Úsměvy dětí němý pláč k moudrosti kroky otázek. Dědečka ptám se proč a nač babičce první obrázek. Jdu světem jako bludný stín do hořkých slzí mísím smích do vlasů čas mi sype splín zorané čelo plné rýh. O lásce k pravdě mluví král strach v Podhradí se prochází své skřipky klade na futrál a smyčec dusnem zamrazí. Jsou příkré hory hranice tam skřivan těžko přelétá Evropu v třpytu měsíce za Štěstím v dálky do světa…
18
Od_srdce.indd 18
15.11.17 16:59
VLNY ČASU (2015)
Život je dům. Základy stavíme sami. Začal jsem rozeznávat, co je trvalé a co je jepičí. Euforie opadne a člověk vystřízliví. Jak se chováme k sobě my dole v ulici, v denním životě, v zaměstnání. Nikdo neví, co s člověkem udělají peníze, touha po slávě – a také chudoba. Nezáviďme těm, kteří neunesou tíhu moci. Jsou k pláči a často i k smíchu. Dokáží nahnat strach, ale nejvíce svou povýšeností poškozují sebe. A my „v podhradí“? Když nám teče do bot, slibujeme, děláme předsevzetí a sotva zlověstný vítr utichne, zapomínáme. Jack London říkal: „Nikdy se nechtěj podobat námořníkovi, který tonoucí volá: Bože, sešli mně loď a budu se modlit až do smrti. Bože, nech toho! Vidím plachtu!“ Kde nalézt obranu před vlastní lhostejností? Obyčejná a laskavá slova: „Dobrý den! Děkuji! Prosím!“ Neznám lepší slova. Dokáží zpříjemnit celý nastávající den. Hned se svět dobrým zdá. Zmizí nejistota, potkám-li někoho, kdo mě s úsměvem osloví: „Jak se máš? Jsem rád, že tě vidím!“ Vím, že jsou to stokráte opakované věty, ale i když jsou frázím podobny, nechť zní alespoň kousíčkem pravdy! Nemám rád domýšlivé a arogantní hlupáky, kteří z pozice své peněženky a chvilkové moci otravují svou přítomností pohodu. Hlupákem může být jak bohatý, tak chudý. Nejde žít v naprostém nebeském klidu. K životu patří déšť i slunce, ale zasáhne-li mne hrubé slovo, nosím je s sebou celý den jako přítěž. Nemusíme se zrovna milovat, stačí trochu tolerance. Nepřekážet si. Zkrátka jsme tu spolu a společně plujeme po řece do stejného přístavu. Vlídnost je nejlepší kapitán, ale záleží na tom, kdo je kormidelníkem. 19
Od_srdce.indd 19
15.11.17 16:59
Včera jsem dal bezdomovci dvacetikorunu. „Potřebuju, kámo, na chleba,“ říkal pokorně. Otočil jsem se za ním. Stál u bufetu s pivem. Nezlobil jsem se. Jeho životní bárka plula bez cíle. Nepotřeboval kormidelníka ani kapitána. Možná, že byl šťastnější, nežli já se svou filozofií.
BLUES MOKRÝCH BRATŘÍ (1984)
Viděl jsem tisíc hospod a vypil spousty špatných kafí tykal si s číšníky a konzumoval blafy. Kolem se lidé bavili a já jim četl z tváře život mi v kouři ubíhal a škrtal kalendáře. Viděl jsem spousty holek a slyšel hloupé smutné kecy těch co se vám svěřují a pláčou za dvě deci. Ten vyprávěl že zůstal sám a že mi prachy vrátí pak nocí domů vrávoral a řval že ženu zmlátí. Viděl jsem tisíc dveří a zahřál spousty vratkých židlí 20
Od_srdce.indd 20
15.11.17 16:59
oblékal jsem kabáty těm co se nezabydlí. Rukou jsem pěnu otíral a ťukal s novým kámou pro utopence posílal a brečel nad svou mámou. Výčep je plný cedulí s policí prázdných flašek nad ňadry paní Venduly je nápis Venda Mašek. Ten ručí že se mladistvým do osmnácti let alkohol nesmí nalévat a dívkám jakbysmet. Z výčepu kouká vizitka: Tady se Smíchov točí hemenex pro tři vypítka cibule slzí z očí. V rohu se mlátí do kytar a pivo škrtí hlas v guláši plave paprika a zlatorudý vlas. Viděl jsem tisíc hospod a spousty utracených platů muže věčně opilé s jízdenkou bez návratu... (zhudebnil a zpíval Petr Spálený – Semafor)
21
Od_srdce.indd 21
15.11.17 16:59
OBSAH PÁR SLOV K ČTENÁŘŮM . . . . . . . . . . . . . . . . . . MEDITACE O VĚČNOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZLO VERSUS DOBRO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . OPTIMISTÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KŘEHKÉ MYŠLENKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PÍSEŇ OPTIMISTICKÉHO PENZISTY . . . . . . . . . . . VE VLASTNÍM ZÁJMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . STÍN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VLNY ČASU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BLUES MOKRÝCH BRATŘÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . PENÍZE JSOU BŮH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BALÍK PENĚZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . STARAT SE O SEBE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V ULICI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . POROBENÉ DUŠE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JÁ VĚŘÍM V ČLOVĚKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BOLEST NÁVRATŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HVĚZDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DROBNÉ PŘÍBĚHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TENHLE KRÁSNEJ SVĚT . . . . . . . . . . . . . . . . . . TAK TOHLE JE ŠTĚSTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RÁNEM UZÍVANÝM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TÉMĚŘ NEMĚNNÝ STAV . . . . . . . . . . . . . . . . . . ODPRADÁVNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NEZMĚNĚNÝ ÚDĚL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NEMOCNIČNÍ BLUES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . UŠLECHTILÍ LIDÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Od_srdce.indd 202
9 11 12 13 13 14 16 17 19 20 22 23 24 25 26 27 29 30 31 32 34 35 37 38 41 44 45
15.11.17 16:59
PÍSEŇ ULICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SETKÁNÍ S DOKTOREM FAUSTEM . . . . . . . . . . . . OTÁZKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CESTA Z MĚSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MELANCHOLIE ŘEKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ČAS HOJÍ RÁNY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CHTĚL BYCH... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KDYŽ TEČE DO BOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . AŽ NA SVĚTĚ ZHASNE SLUNCE . . . . . . . . . . . . . . ČTVRTEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ČASTOKRÁT... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NEZAMČENÉ SRDCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BLUES O VELKÉ CESTĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KRAJ BEZ MOTÝLŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V DÁLCE HOUKÁ VLAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ROZKVETLÁ TŘEŠEŇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VČERA JSEM MLUVIL S PÁNEM BOHEM . . . . . . . . . BLUES NEZAMĚSTNANÉHO . . . . . . . . . . . . . . . . PRAVDU HLEDAJÍ BLÁZNI . . . . . . . . . . . . . . . . . BLUES O DUŠI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . STOPY MLÁDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PŘIŠEL KE MNĚ ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . POSLEDNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BLUES OKNA DO NEBE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . OBYČEJNÉ STAROSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SKEPTICKÉ BOOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ŠUMAVSKÉ DOTEKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NA STEJNÉ LODI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . STOPY NEZNÁMÉHO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ÚTĚK Z MĚSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Od_srdce.indd 203
47 48 49 50 51 52 54 56 57 60 62 64 65 68 69 70 71 74 75 76 77 78 79 81 82 83 85 87 88 89
15.11.17 16:59
CO BUDE ZÍTRA? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 BLUES ÚZKOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 NIC NIKOMU NENÍ SVATÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 POSELSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 STŘÍZLIVÝ SVĚT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 POHÁDKOVÁ PÍSEŇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 O ČEM PSÁT? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 UŽ JE ČAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 VZPOMÍNKY A SKUTEČNOSTI . . . . . . . . . . . . . . 103 SMUTNĚ SLUNEČNÝ DEN . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 ŽIVOT JE NEDOPSANÝ ROMÁN . . . . . . . . . . . . . . 106 V ŽIVOTNÍM KOLOBĚHU . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 KAM? KDYŽ NENÍ KAM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 DEN ZA DNEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 KOLOTOČ VZPOMÍNEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 PROČ JSI SMUTNÝ, SYNU . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 SVĚTLO NADĚJE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 VÝMOLY SLUŠNÝCH CEST . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 BLUES ZAMLŽENÉ KRAJINY . . . . . . . . . . . . . . . . 120 DIAGNÓZA SOUČASNÉ NÁLADY . . . . . . . . . . . . . 122 PRO TY, CO SE MNOU ŽIJÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 ANDĚLÉ MAJÍ DOMOV V NEBI . . . . . . . . . . . . . . 124 PÍSEŇ PRO MOU ŽENU (AŽ MĚ ANDĚLÉ) . . . . . . . . . 126 OKŘÍDLENÝ KŮŇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 NEBER SI KABÁT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 VŠECHNO VÍME, VŠECHNO ZNÁME . . . . . . . . . . . 131 DON QUIJOTE DE LA MANCHA . . . . . . . . . . . . . . 133 EVROPA 2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 SKROVNÉ CHVÍLE ŠTĚSTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 KDYŽ JSEM CHTĚL... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Od_srdce.indd 204
15.11.17 16:59
SPOLEČNOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 EVROPSKÁ MELANCHOLIE . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 CHVÍLE SKEPSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 PŘÍTEL DEŠTĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 HUMOR JE VÁŽNÁ VĚC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 NECHTE SI SMUTNÉ BLUES . . . . . . . . . . . . . . . . 147 MYŠLENKY V SRPNOVÉM DUSNU . . . . . . . . . . . . 148 ZTRACENÉ ILUZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 V DNEŠNÍM DOBĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 ŽIVOT JE BOJ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 PŘIZNÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 STAROUŠKŮV SVĚT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 BLUES Z LODI HERMES (Blues bezdomovce) . . . . . . . . 158 SRPNOVÁ NÁLADA 1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 EVROPO... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 ROZHOVOR S BOŽÍM TVOREM . . . . . . . . . . . . . . 163 BLUES OPUŠTĚNÉHO PSA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 UMÍRNĚNÝ KATOLÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 POJĎ DOLŮ, MĚSÍCI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 ZÁVIST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 OBCHODNÍK S DEŠTĚM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 ZAČAL JSEM DĚLAT DOBRÉ SKUTKY . . . . . . . . . . . 172 O PŘÁTELSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 CHTĚL BYCH... (Pobřeží) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 VĚK NEDŮVĚRY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 POSLEDNÍ ČINŽE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 JSEM STARÝ PES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 CHARAKTERNÍ BLUES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 STRACH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 PÍSEŇ ZTRACENÉ GENERACE . . . . . . . . . . . . . . . 183
Od_srdce.indd 205
15.11.17 16:59
ALKOHOL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 BLUES PROFESIONÁLNÍHO MUZIKANTA . . . . . . . . 185 CESTA K VLASTNÍ FILOZOFII . . . . . . . . . . . . . . . 186 MOŘE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 ADVENTNÍ CESTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 POSLEDNÍ ZAMĚSTNÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 BLBEC – VĚDECKÁ STUDIE . . . . . . . . . . . . . . . . 191 ZBYTEČNÁ NOC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 PRAOTEC ČECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 OBYČEJNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 ZPOVĚĎ AUTORA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 DIVNÁ DOBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 ŽIVOT JE VOZÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
Od_srdce.indd 206
15.11.17 16:59
Josef Fousek
Od srdce Obálku na základě fotografie autora (foto Tomáš Fousek) zhotovil František Jelen Redigovala Lucie Krátká Odpovědný redaktor Boris Hokr Technický redaktor Jiří Staněk Fotografie: Tomáš Fousek, Jarmila Fousková, Miroslav Vídeňský, Josef Fousek a archiv autora Počet stran 208 a 32 stran přílohy Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 9537 publikaci. Sazba Veronika Jelenová Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.
Od_srdce.indd 208
15.11.17 16:59