0039139

Pravým Britem snadno a rychle Martyn Ford Peter Legon

KNIŽNÍ KLUB

Pravym Britem_CZ.indd 1

04/12/17 13:13

The How To Be British Collection

Copyright © Martyn Ford, Peter Legon, 2003 All rights reserved Translation © 2018 by Jana Jašová ISBN 978-80-242-242-5974-1 Z anglického originálu How to Be British, vydaného nakladatelstvím Lee Gone Publications v Hove v roce 2003 přeložila Jana Jašová Redigovala Eva Vejdělková Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 68 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, Praha 5, 150 00, v roce 2018 jako svou 9551. publikaci Sazbu zhotovil ITEM, spol. s r. o., Bratislava Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Pravym Britem_CZ.indd 2

04/12/17 13:13

Davidu Durmanovi

Pravym Britem_CZ.indd 3

04/12/17 13:13

1 Brit jako poleno How do you do? Pleased to meet you. Pokud už o naší báječné (no jistě, máme to i v názvu – Great Britain není na kilometry, pardon, míle čtvereční, nijak ohromná, zato je zcela nepochybně great čili skvělá), tak tedy, pokud už o naší báječné zemi něco víte, pak určitě to, že nás vůbec nezajímá, jak se máte, a taky nekřepčíme radostí nad tím, že nám osud přivál do cesty zrovna vás. Jsme přece Britové, a kdo je víc?1 Naše slavné, dlouhé dějiny. Nedotčený půvab naší krajiny. Rozmanitost počasí (někdy mží, mrholí, jindy prší anebo leje – ruku na srdce, není to nádhera?). Samozřejmě naše nedostižné úspěchy ve fotbale a kriketu. Naše hýčkané tradice: čaj o páté, hovězí pečeně v neděli a teplé pivo kdykoli. A pak jsme tu my Britové, s naší starosvětskou zdvořilostí, tolerancí a vtipy k popukání (viz výše), při kterých nehneme brvou.

Měříme na stopy a palce. Vážíme v uncích a kamenech. Kupujeme galony benzínu a pinty piva (pokud zavítáte do Skotska, případně i pinty benzínu a galony piva). A těch liber šterlinků, co to stojí! Všude dobře, doma nejlíp, zvlášť když už je splacená hypotéka. Na zahradě máme anglický trávník a živý plot a někdy i mrtvé živočichy, které jsme zhubili s válečným pokřikem Můj dům, můj hrad!

Výrazy k zapamatování: Well done! You are the best!

Nikdy neříkejte: What is that in metres/kilos/litres?

1

Varování ministerstva zdravotnictví: Suchý britský humor se doporučuje požívat naředěný v poměru 1:3 jednosladovou whisky, příp. whiskey.

Pravym Britem_CZ.indd 4

04/12/17 13:13

2 Příjezd Když na britských letištích vidíte vystupovat z letadel cestovatele s vykulenýma očima a zarudlými tvářemi, všichni jsou napůl užaslí a napůl ohromení a napůl naplnění obavami. (Pokud vám ty poloviny nějak neštymují, asi jste nasedli na špatné letadlo. Tady nejste v Německu, richtig?) Zvládli to! Dostali se za devatero hor a devatero řek, do bájné země krále Artuše a princezny Diany, Beatles, Harryho Pottera a Arsenalu, do kolébky průmyslové revoluce, počítačů, lidských práv, yorkshirského pudinku, evoluce, trávníkových kurtů, parlamentu a punku. Někteří nováčci na britské půdě vypadají poněkud dezorientovaně a zmateně, protože je toho tolik, nač si je třeba zvyknout. Jezdit vlevo, nechat si vládnout královnou, jíst mastnou tresku z novin a samozřejmě neustále hovořit řádnou – rozuměj britskou – angličtinou. Každý cestovatel ovšem záhy pochopí, že my Britové se sice vyskytujeme v různých tvarech a velikostech, ale jedno máme společné: neustále čekáme, až se počasí „vyčábří“ (buck up).

Výrazy k zapamatování: It´s perfect here – don´t change a thing!

Nikdy neříkejte: Tell me – why do you have a royal family?

Pravym Britem_CZ.indd 6

04/12/17 13:13

3 Telefonní budka V šerém dávnověku, ještě předtím, než do životů homo sapiens vtrhly mobily, bývala anglická telefonní budka základním stavebním kamenem společnosti. Před jejími červenými kovovými dveřmi se spořádaně stavěli do fronty lidé všech ras, tříd a vyznání. Žmoulali v dlaních mince a trpělivě čekali, až na ně přijde řada a oni se spojí s velkým širým světem. Pro plaché introverty, jako jsme my Britové, to byla jedinečná příležitost k setkávání, výměně novinek a drbů mezi sousedy i k pobytu na čerstvém vzduchu. A co víc: sotva za vámi zapadly dveře budky, všechno, co jste svěřili sluchátku, zůstávalo soukromé. Chápete ten rozdíl? Možná, že ve vaší domovině vám připadá normální (no offence!) chodit po ulicích a hulákat do mobilů na neviditelné osoby: „No čau, to jsem já! Kde jseš? Já jsem tady!“ Ale pravý Brit toto vskutku neshledává příjemným. Jistě, nové generace chytrých telefonů vám umožňují spojit se přes internet se světem, číst si e-maily, platit účty a nakupovat. Bezesporu je to pohodlné, ale kam se poděla romantika červených budek?

Výrazy k zapamatování: Just popping out to the phone box – I´ll be back tomorow night.

Nikdy neříkejte: It´s me. I´m on the train.

Pravym Britem_CZ.indd 8

04/12/17 13:13

4 Oblékání Městská ulice kdekoli v Británii, pátek, čtvrt na dvanáct v noci, zima jako v morně (ne, ve stupních Fahrenheita měří v Americe, to sem netahejte, ale morna jako jednotka chladu v tomto ilustračním příkladu postačí). Po chodníku se procházejí dvě dívky v tričkách, která jim odhalují ramena i pupíky, a v minisukních bez punčocháčů. „Čau, brouku!“ zahalekají na vás. „Vodkaď seš?“ Pak se bláznivě rozchichotají a rozběhnou se pryč. „U všech všudy,“ podivíte se (jistě politicky korektně, abyste neurazili něčí víru, národnost či přesvědčení – lze doporučit též varianty „kýho výra“ či „propáníčka“, zatímco dříve oblíbené „u Jóviše“ již zavání jistou stranickostí). „Jak to, že nezmrznou?“ To je jen drobná ukázka toho, jak jsme my Britové houževnatí. Během léta (tady prosím předem nahraný smích nepouštět – ne, opravdu to nebyl vtip, my Britové máme i léto!) můžete ovšem na druhou stranu spatřit místní obyvatele, jak sedí na lavičkách v kabátech, svetrech a vlněných podkolenkách v sandálech. Co z toho plyne? Že my Britové se oblékáme tak, aby nás to těšilo, a abychom vyjádřili svou nezávislost na módě, počasí, společenských konvencích a teorii vhodného kombinování barev. Pro mnohé návštěvníky Británie je jejich zdejší pobyt oázou oděvní svobody v bezútěšné pustině módních pravidel.

Stačí překročit Lamanšský průliv, a rázem přestává záležet na tom, jestli vaše oblečení nemá správnou velikost, neladí dohromady, je naruby, roztrhané, nebo vám dělá velký zadek.

Výrazy k zapamatování: There´s no need to dress up.

Oh, it´s just an old thing I dug out.

Nikdy neříkejte: Orange and purple don´t go.

Skirt? What skirt?

Pravym Britem_CZ.indd 10

04/12/17 13:13

5 Tea Pokud nejste Britové, pak pro vás čaj velmi pravděpodobně znamená nechutnou zkušenost v podobě nevalně obarvené horké vody, v níž se stále pohupuje sáček se šňůrkou. Možná se vám při slově čaj vybaví várnice s čímsi vlažným a přeslazeným, co se vám pod tímhle názvem snažili podstrkávat ve školní jídelně, takže jste si počínaje sedmou třídou museli vystačit s plechovkami piva tajně popíjenými u záchodků.

Ale čaj v Británii! To není jen lahodný nápoj, ale „tea“ znamená i lehké (avšak chutné) občerstvení v podobě sendvičů, sušenek a koláčků. Čaj je osou našeho národního života. Čaj je instituce.

Pochopitelně to byl Brit, kdo objevil příjemné a povzbuzující účinky vylouhovaných čajových lístků.

Urozený earl Grey se kdysi procházel s přítelem Indií, jak už jsme se tam my Britové procházeli po několik staletí, když si povšiml nenápadného keříku obsypaného zelenými lístky. Bylo horko, oba muži žíznili, a náhle se dostavila inspirace. Earl Grey se obrátil na svého společníka se slovy: „Carstairsi, starý brachu, vidíš to obyčejné nezajímavé křovisko tamhle před námi? Jářku, co si z něj uvařit čaj?“ A tak se zrodila Východoindická čajová společnost a tradice popíjení osvěžujícího horkého nápoje z porcelánových šálků, která brzy kolonizovala celý svět.

Výrazy k zapamatování: I´m gasping for a cuppa!

One lump or two?

Nikdy neříkejte: Actually, I´d prefer coffee.

Pravym Britem_CZ.indd 12

04/12/17 13:13

6 Stížnosti Chcete-li působit co možná nejbritštěji, musíte ovládnout naše umění zachovat chladnou hlavu. Pravý Brit nikdy nevyvádí. Vzpomeňte si na všechny historky o komornících, co oznamují lordům tragickou zprávu, třeba že celá rodina zahynula při autonehodě, na což pán reaguje bez hnutí brvou: „Vskutku nemilé, to budu muset koupit nový automobil.“ Jako žert to může brát kdokoli kromě Brita. My nikdy neděláme scény. A nikdy na sebe neupozorňujeme.

Tudíž si nikdy ani nestěžujeme na špatné služby, v hotelu, obchodě nebo třeba v restauraci. Když vás recepční ignoruje, v polévce plave hmyz šesti nožičkami kraula a holička vám ustřihne kus ucha, mlčte.

Stoicky pomyslete na všechna hoře, která život přináší. Můžete nepatrně našpulit rty. Tichounce zaskřípět zuby. Nakrčit jedno (jedno!) obočí. Ale nikdy si nestěžujte. Vynahradíte si to tím, že o tom po návratu domů napíšete do místních novin.

Výrazy k zapamatování: Keep your voice down, they´ll hear you!

I´m sure they´re doing their best, dear.

Nikdy neříkejte: I demand to see the manager!

Pravym Britem_CZ.indd 14

04/12/17 13:13

7 Zdvořilost Pokud chcete jako cizinci zapůsobit v Británii dobrým dojmem, musíte se naučit jistou nezbytnou dovednost: omlouvat se. Ne pouze začínat zásadně každou větu výrazem excuse me, ačkoli i to může znít návštěvníkům Británie přehnaně kajícně – zvlášť když jím my zdvořilí Britové ostýchavě uvozujeme upozornění, že nám oslovení stojí na noze nebo flirtují s naší drahou polovičkou. Skutečným středobodem vaší mluvy se musí stát výraz sorry. Na ulici, v autobuse, ve dveřích, v ložnici. Mějte ho zkrátka na rtech vždy, když se chcete pohybovat mezi námi. Sorry vám uvolní cestu, zamaskuje vaše chyby, utiší nervy a smaže staré křivdy. Když se kromě sorry naučíte i please a thank you, v podstatě umíte anglicky. V těchto slovech jsou obsaženy takt, velkorysost, ocenění, skromnost, soucit i pochopení.

Stručně řečeno, je v nich podstata proslulé a neochvějné britské slušnosti. Pokud čirou náhodou bydlíte v zemi, kam se jezdí opíjet hordy anglicky hulákajících hrubiánů, budete možná v pokušení nesouhlasit. Což je vaše svaté právo. Pokud nesouhlasíte zdvořile. S Excuse me na začátku věty, několika sorry a please uprostřed a thank you na konci. Anebo si to radši nechte pro sebe a jen nenápadně nakrčte jedno obočí.

Výrazy k zapamatování: After you.

Allow me.

Nikdy neříkejte: … co si doopravdy myslíte.

Pravym Britem_CZ.indd 16

04/12/17 13:13