ZKRÁTKA BEZ POZLÁTKA Rozhlasové fejetony (Český rozhlas Plzeň 2011–2017)
josef fousek
KNIŽNÍ KLUB
Zkratka_bez_pozlatka.indd 3
18.07.17 14:26
Copyright © Josef Fousek, 2017 Graphic Design © František Jelen, 2017 © Euromedia Group a. s., 2017 ISBN 978-80-242-5839-3
Zkratka_bez_pozlatka.indd 4
18.07.17 14:26
„Často používám slova: láska, pravda, vlídnost, laskavost, víra, naděje, přátelství, spravedlnost, soucit… Důvod je prostý. Obávám se, abychom na tato slova nezapomněli!“
Zkratka_bez_pozlatka.indd 5
18.07.17 14:26
ODPOČINEK NENÍ PROMARNĚNÝ ČAS (2014)
Ptám se vás, lidé, zda máte také pocit, že chvíle odpočinku ubírají ze života? Já se přiznávám, že jsem bez práce trochu nejistý! Jako bych promarňoval čas! Nikdy jsem se netěšil na stáří, nikdy jsem neřekl: „Už abych byl v důchodu!“ Dál mi někdo našeptává, že musím ještě více pracovat, nelenošit, dokud ještě srdce pohání můj životní stroj. Stávám se dobrovolným otrokem svého usilování! A náhle přichází nemoc, která varuje, že lidské tělo je pouhý stroj a každý stroj potřebuje odpočinek. Snažím se zbavit těch protřelých vět: „Musím to ještě stihnout! Do zítřka to musím odevzdat!“ Nervový systém našeho těla se vzbouřil! Přichází únava, poruchy spánku a zažívání! Všemožné příznaky nás začínají sužovat. Je konec jásání a úsměv se podobá křeči. Humor se kamsi ztratil, jsme náladoví a svému okolí nepříjemní. Smutek je z nás cítit na dálku! Jsme nervózní a urážíme se kvůli prkotině, vztekáme se na ty, kteří nám sdělí, že se měníme. Radost z dobrého počinu je mizivá, kamarádi se nám vyhýbají obloukem, začínáme být nejen ustaraní, ale i protivní. Přichází zlom a náhle sedím v čekárnách u lékařů. Vyprávím si se spolupacienty místo o hezkých chvílích všedního dne o příčinách svých neduhů. „Uštval jsem se! Chtěl jsem stihnout všechno! V noci mne budily sny, co jsem ještě nestihl udělat!“ Patřil jsem a ještě částečně patřím k těmto sprinterům pracovní horečky. Přichází poznání, že když chci odložit všechny podpůrné pilule, nestát se pravidelným abonentem lékáren, různých léčitelů, šamanů a špitálů, je nutno zpomalit! 7
Zkratka_bez_pozlatka.indd 7
18.07.17 14:26
Těšit se z obyčejného dne, pohladit své nejbližší, polaskat svého psíka, mávnout rukou nad problémy doby a říci si: „Odpočinek není ztracený čas!“
SLOŽENÍ SPOLEČNOSTI ČESKÉ (2016)
Pestré složení našich pracujících je v Evropě ojedinělé! Máme tisíce sportovců: fotbalistů, hokejistů, tenistů, cyklistů, atletů, volejbalistů, golfistů, motorkářů… Tisíce umělců: zpěváků, šoubyznysových hudebníků, seriálových hvězdiček, herců, country skupin, dechových kapel, folklorních sborů… Nesmím zapomenout… na taneční aerobik, na kosmetické salony, na fitcentra… Dále se musím zmínit o dalších povoláních: vědmy, sexkoučky, astrologové, vykladačky z karet, mluvčí, agenti, bílí koně, dealeři, výrobci drog… A následují profese: advokáti, právníci, filmaři, referenti, sexuální společnice… A neméně důležitá povolání: tisíce politických činitelů, poradců, novinářů, spisovatelů, dopisovatelů, básníků… Málem bych zapomněl… na manekýny, tanečníky stardance, missky, blogerky, skladatele, pořadatele, členy správních rad, porot… A není od věci zmínit se o hlídačích soukromých rezidencí, o tisících bezdomovců, vězňů, nezaměstnaných, statisících důchodců, tisících diplomatů… Málem bych opomenul zdroj našeho kulturního vyžití: pracovníci médií, moderátoři, baviči, počasoví hlásiči, reklamní lákači, inspektoři, otroci heren, ošetřovatelé psychických narušenců… Obdivuji naši malou zemi, kde hrstka dělníků a řemeslníků dokáže zachovat chod naší společnosti! Díky těm několika, kteří opravují dál8
Zkratka_bez_pozlatka.indd 8
18.07.17 14:26
nice, staví domy; hasičům, kteří zapálené domy hasí; lékařům, kteří dokáží udržovat při životě naši nemocnou populaci; policistům, kteří chrání a pomáhají; saniťákům, kteří sbírají těla po haváriích… Ale neztrácím naději! Včera jsem objevil zázrak! V restauraci seděli se mnou u piva: zedník, zámečník a instalatér! Nelhali! Měli na rukou mozoly! Nezapomenu nikdy na výrok jednoho z nich: „Jsme poslední tři, ale nevzdáme se!“ Vyšel jsem radostně na ulici. V parku před léčebným domem B. Smetany seděla skupina chlapců a dívek. Zeptal jsem se statného jinocha: „Čím bys chtěl být, až skončíš školu?“ Slušně odpověděl: „Budu honit pokémony!“
NEČEKANÁ SVOBODA (2012)
V jednom Malém království byla nastolena demokracie. Lid se radoval z nečekané svobody. Každý si mohl dělat, co chtěl. Šéf Reformního ministerstva Vykuk nechal svézt na velikou hromadu zastaralé myšlenky. Neměly „imič“! Aby veselost vládla, aby občánci dosáhli na vrchol blahobytu, byla jim propůjčena prodloužená ruka trhu. Ministr zábavy Saša Estráda dal povolení handlířům, kupčíkům, šaškům, kejklířům všeho druhu, a ti se činili. Královská demokratická televize pod vedením Zmatlíka a Šokinga vysílala poučné pořady plné nestvůr. Filmy úchylů a orgií poskytovaly poučení. Babičky a dědečkové denně „mejlovali“ a „esemeskovali“. Devadesátiletí senioři cvičili v kurzech sebeobrany a učili se nová česká slova: „Pařba, noukoment, pírsing, míting, brífink… Je to hustý!“ Ministr zábavy Saša Estráda uděloval čestné tituly VIP 9
Zkratka_bez_pozlatka.indd 9
18.07.17 14:26
a medaile Zlatý krák, suprstárům a suprstárkám. Duchaplné písňové texty se vrývaly do srdcí mládeže. Tituly bulvárů se pyšnily pornografickými fotografiemi celebrit, které se radovaly ze zviditelnění. Demokratické království zavonělo trávou. Vlastenci se radovali z prvenství patnáctiletých v evropské spotřebě alkoholu a cigaret. Novináři zaznamenávali každý pohyb lépe situované horní třídy. Státní i nestátní výrobci alkoholických nápojů nestačili plnit zakázky. Lid se veselil a zdvihal vzhůru číše celně prověřené stoprocentně čisté lihoviny. „Na zdraví našeho národa!“ ozval se Dan Fridex – šéf distribuce, který byl kupodivu abstinentem. V „telce“ dávali dvoutisící díl seriálu Exhumace. V noční ulici se ozvala píseň osamělého romantika: „Ta naše písnička česká…“ Na záchytné stanici si povzdechl zřízenec: „Tak už jsou tady všichni a teď jsem zvědavej, kdo pomůže mně.“
O STÁŘÍ (2011)
S přibývajícím věkem přibývá nadávek. Je to hořkost ze ztráty mládí. Jakmile se přistihnu, že začínám kárat, nabádat, radit, poučovat, odsuzovat, připomínat – dal bych si nejraději facku. Každé setkání s někým, kdo se usmívá navzdory počasí, obtížen desítkami křížků v občance, vítám jako posla dobrých zpráv. Celý den je pro mne krásný, potkám-li dědu, který si vesele píská nebo zpívá šlágr z mládí. Člověk je starý tenkrát, když ho staří vezmou mezi sebe! Pevně věřím, a už i vím, že se stav duše přenáší nejen do tváře, ale i do činů člověka. 10
Zkratka_bez_pozlatka.indd 10
18.07.17 14:26
S některými mladými lidmi se bavím s ostychem. Mám zvláštní pocit, že jsou starší, nežli vypadají. Naopak potkávám šedivé babky, které vlečou tašky, pokulhávají, a přesto se dokážou usmát na přivázaného voříška před obchodem a říci: „Šmudlo, nenaříkej, panička přijde! Dostaneš buřta.“ To není hraní na poezii. To je skutečná poezie života. Bojím se těch, kteří jen spílají a nadávají na zkažený svět, na nemorální mládež, na počasí, na děti, na všechno, co je jiné, než oni pokládají za správné. Ta zapšklost se šíří jako infekce. Blbá nálada! Svět nikdy lepší ani horší nebyl. Vždy byl, je a bude stejný! „Svět je chlív, ale je tady hezky!“ říkával otec mého kamaráda.
MEDIÁLNÍ OVLIVNĚNÍ (2015)
Někdy se vychloubám, že nejsem ovlivněn mediální sdělovací infekcí. V duchu vím, že to není pravda. Reklamy, média, vše na nás působí, ač se za to trochu stydíme. Sny, které se mi zdají, jsou důkazem, že média ve mně zanechávají širokou stopu. V noci můj mozek promítá kino, které nevím, kdo režíruje. Pluju na gumovém člunu, kouřím doutník a pan prezident mi vypráví, že odlétá vzducholodí se svým mluvčím na severní pól. Na břehu nás vítá pan ministr obrany: „Pane Fousku, za vaši spisovatelskou činnost vás vezmu na exkurzi do Vrbětic!“ Odjíždíme v tanku a vedle mne sedí na bedničce starý Pravdoláskař. Objevuje se ministr zdravotnictví a trhá mi bez injekce čtyři přední zuby. „Pošleme je do Ameriky,“ říká soucitně, „jednomu slavnému sportovci je vyrazili na ledové ploše.“ 11
Zkratka_bez_pozlatka.indd 11
18.07.17 14:26
V té chvíli vcházím na tržiště. Na ledové ploše tančí sněhová víla. Kupuju si jednu žvýkačku. Prodejce se marně snaží zapsat sumu na elektronickém stroji. Povolily mu nervy a kladivem ten nevinný stroj rozmlátil. Žvýkám a jdu silnicí směrem k Plzni. Je noc a tma jako v pytli. Naráží do mě růžová limuzína. „Neměl jsem svíticí proužky na rukávu,“ omlouvám se. Policista mi dává umělé dýchání a napít francovky. Švýcarská banka byla otevřena. „Prosil bych devět miliard,“ říkám německy úředníkovi. „Chcete to v drobných?“ Přikyvuji: „Musím zaplatit pokutu!“ Po hodině se dostávám na řadu. Mnich v černé kutaně mi nalévá slepičí polévku s knedlíčky. S kola jsem spadl na lesní cestě. Potloukl jsem se. Zaplatil jsem pokutu deset tisíc korun. Měl jsem jedno pivo. Probouzím se a v polospánku slyším svou ženu: „Pepiku, Velký otec nás vybízí k obyčejnému nekomerčnímu životu! Co to znamená?“ Radostně vysvětluji: „To je chvályhodné. Je to proto, aby mohli ti, kteří nás vedou, neobyčejně žít!“
PÁN TVORSTVA (2016)
My muži často opomíjíme nabádající věty svých milovaných manželek. Proto ty moudré věty připomínám: „Nechal jsi svítit v koupelně! Vem si fusekle, od nohou se nejvíce nastydne! Necinkej při jídle tou lžící! Nemlaskej, čuníku! Zuj si ty hovnonosky! Nešlapej obutej na koberec. Na záchodě kape voda! Nečti, je půlnoc, kazíš si oči! Mlč, dávají Mentalistu! Nechal jsi hořet plyn u sporáku! Nesvěřuj se lidem, které neznáš! Nemluv nahlas, ta bába slyší každej 12
Zkratka_bez_pozlatka.indd 12
18.07.17 14:26
prd! Vezmi si teplou bundu, ještě není léto! To mám ty tašky nést sama? Máš zamaštěný brejle! Vezmi si jinou kravatu! Neházej vlasy z hřebenu na zem! Nestříhej si nehty v kuchyni! Ukliď po sobě ty sklenice! Zmuchlaný kapesníky házej do pračky! Zapomněl jsi klíče u dveří! Zapomněl sis vzít prášky! Vynes odpadky do kontejnéru! Zase jsi nezastrčil židli ke stolu! Nejez sladký, máš pupek! Nechoď do hospody, chytneš chřipku! Dej si ty šaty na ramínko! Tak už jdeme! Co ještě hledáš? Zvoní ti mobil! Komu jsi zase co slíbil? Nejez mastný na noc, bude tě pálit žáha! V koupelně v noci nesplachuj a nechrchlej, budí mě to! To už nemáš zase peníze? Nenechávej zubní protézu na stole! Rozhrabal jsi trička ve skříni! Nikomu nic neslibuj! Necancej do telefonu, nevíš, kdo to poslouchá! Nedívej se na zprávy, stoupá ti tlak! Cvičil jsi? Čistil sis zuby? Nepřisoluj si jídlo! Nejez tolik sladké, už nemůžeš dopnout kalhoty! Dvě deci vína ti stačí! Matjesy a kyselý mlíko! Bude ti v noci špatně! Ty vlasy bych ti měla zastřihnout! Vem si jinou čepici, v týhle jsi jako šašek! Nezpívej si na ulici! Neopírej se o to Audi, lidi by mohli říkat, že je naše! Jdi si lehnout, usínáš u televize! Dobrou noc, Pepánku, hezky se vyspi!“ Ptám se vás, vážení posluchači Plzeňského rozhlasu a vážení čtenáři, kdo vyřkl nesmysl, že „muž je pánem tvorstva“?
VELIKONOČNÍ VĚTY (2012)
Téměř velikonoční věty pro rozhlas jsem ještě nepsal. Trochu jsem se zalekl. Vždyť velikonoční svátky jsou nejvýznačnější křesťanské oslavy vzkříšení Ježíše Krista. První neděle po prvním jarním úplňku! Ale já 13
Zkratka_bez_pozlatka.indd 13
18.07.17 14:26
nebudu psát o muži, který trpěl a stal se symbolem statečnosti, laskavosti a odpuštění. Omlouvám se předem, že zůstanu se svými velikonočními myšlenkami zde na zemi. Protože mám zúžené vědomosti a zúžené cévy, začnu svou velikonoční promluvu nezvykle. Milí posluchači Českého rozhlasu Plzeň i moji drazí čtenáři, odpusťte, že tak netradičně začínám… cholesterolem! Ten obsahují ta krásná, na tvrdo uvařená velikonoční vajíčka v sobě v podobě žloutků. Jsem kardiak a z toho pramení má obava z krásných různobarevných výtvorů umělecky nadaných slepic. Pro mne je pomlázka pouze z bílků, z beránků a z nádivky. Nikoli, nejsem nepřítelem velikonočních svátků, vždyť jsem římský katolík, ale pochopte, přátelé, že jsem ochuzen o míchanici z vajec, o „hemenex“, o „tři vejce do skla“, o italské pětivaječné těstoviny… S lítostí v oku se dívám na volská oka… Přes tyto osobní zaujatosti chválím ty krásné chvíle, kdy jaro ťuká na okna domovů, hodovačky z vrbového proutí se jemně dotýkají něžných dívčích těl a ulicemi hřmí řehtavý hřmot vyřezávaných dřevěných řehtaček. Slivovička z Moravy voní, lidé si připíjejí, dívčice jsou polévány pramenitou vodou z městské vodovodní sítě a babičky se předhánějí, která vytvoří krásnější kraslici pro milované vnoučky. Samozřejmě že nechybí muzika a smích. Protože veselí lidé neškodí jiným ani sobě. A tak i tato má velikonoční úvaha má jediný cíl: neškodit! Nezlobte se, že využiji těchto předmluvních vět k dotazu: „Jsou někde v naší krásné vlasti slepice, které snášejí vajíčka bez žloutků? Jsem nepřítelem vaječných žloutků a cholesterolu.“ Ale nyní vážně. Ze srdce přeji posluchačům a všem dobrým lidem hezké Velikonoce. Jsem přítelem všech těch, kteří mají v úctě Ježíše Krista, syna Marie a Josefa. Kéž by Kristovo poselství bylo vyslyšeno. 14
Zkratka_bez_pozlatka.indd 14
18.07.17 14:26
ŽLUČOVITÉ ROZHOVORY (2012)
Není v lidských silách vyhnout se těm, kteří mají ve svých větách jen zlobu. Vím, že si člověk musí postěžovat. Když se rozdělíme o své trápení, uleví se nám. Alespoň na chvíli. Ale těch hořkých vět nesmí být mnoho. Vždy se ptám, jestli jsou řešením. Mám také problémy se zdravím, občas si také postěžuji, svěřím se. Zeptám-li se věčných stěžovatelů, zdali znají řešení, slyším stále stejnou odpověď: „Nic nemůžeme dělat. Nikdo nás neposlouchá.“ A zároveň se otevřou stavidla pesimistického rybníku. Že se krade nahoře i dole, že je mládež zkažená, že se lže, zvyšují se daně, zdražují nám ceny a sami si přidávají na platech… Zbytečně se ptám: „Znáte řešení?“ A slyším stále stejné věty: „Nedá se nic dělat! Gauneři, kmotři a mafiáni mají v ruce naše životy. Ti se od koryt nehnou!“ Snažím se o úsměv: „Takže není naděje. Všechno je zkažené! A co děti, vnuci? Vždyť jsme je vychovali my, staří.“ Muž mávne rukou: „Mladí jen honí peníze! Nic jiného jim nezbývá!“ Snažím se odejít. Vím, že je na světě mnoho špatného, že to nikdy lepší nebylo a nebude, ale také vím, že si nesmím nechat otrávit duši beznadějí. Proč spílat za rohem těm, kteří stejně neslyší? Odcházím s chatrnou výmluvou. „Jdu na jedno pivo, mezi kamarády,“ říkám na omluvu. Jako by mě chtěl zadržet, slyším za sebou: „Myslíte, že jsou kamarádi? Nejsou! Každej je sám!“ Pociťuji lítost nad tím člověkem, který ztratil veškerou naději. Už vím, že se mu budu zdaleka vyhýbat, abych do té jeho beznaděje nespadl s ním. Beznaděj je nakažlivá! A někde v hloubi nitra si říkám, že se ten muž chtěl jen svěřit, vypovídat. Odcházím a za sebou slyším poslední větu: „Dřív z nás dělali ovce a teď z nás udělali blbce!“ 15
Zkratka_bez_pozlatka.indd 15
18.07.17 14:26
NOSTALGIE VÁNOC (2013)
Každé Vánoce zní stejná laskavá a utěšující slova za doprovodu nostalgických vloček a staletých koled. Rozzářené stromečky ještě netuší, že je čeká cesta k popelnicím a kontejnerům, v nichž se vrší haldy krabic, vánočních papírů, sklenic, zbytků salátů a řízků z nebohých kaprů. A dál, každým rokem znovu vzplanou v dětských očích plamínky zvědavosti a očekávání. Vánoce jsou nesmrtelné! Jako by je pokaždé živá voda probudila k životu. V ten čas převládá pocit, že je ještě na světě láska, že se lidé mají aspoň trošičku rádi, že si upřímně popřávají milé svátky, že nezávidí, že si přejí jen to dobré. Na náměstí se vztyčí obrovité stromy, které byly poraženy pro svou rovnost a krásu, ověší se barevnými řetězy a ozdobami, pan primátor zmáčkne knoflík a vánoční strom se za jásotu dětí rozzáří. Rozdávají se dárečky nemocným, osamělým důchodcům, vězňům, posílají se miliony esemesek, do krmítek se sype štědrovečerní zob pro hladové ptáčky. V hospodách voní pivo a v médiích pronášejí funkcionáři velebná slova o lásce člověka k člověku. Totalitní staromilci rozsvěcují vnoučkům na jedličce místo zlaté rudou hvězdu a očekávají návrat dědy Mráze, americké děti vítají Santa Clause a věrní u nás se těší na Ježíška. V kostelech hladí duše půlnoční mše, věřící se modlí se sepjatýma rukama štědrovečerní otčenáš. Nákupní řetězce sčítají vánoční zisky. U kontejneru se raduje bezdomovec nad nalezenou nerozbalenou bonboniérou. Z ubytovny nedaleko zasněženého parku se dívá z okna svobodná maminka. Přemýšlí, jak zaplatí deset tisíc korun za jedinou studenou cimru svému „chlebodárci“. Z oken se stále něžně line Halelujá, halelujá, do rytmu čínského chrastítka… 16
Zkratka_bez_pozlatka.indd 16
18.07.17 14:26
DOMOV (2014)
Domov je křehký a posvátný chrám, kde se probouzí život a kde se loučíme. V nemocnicích, v léčebnách, na vojně, všude šel se mnou obrázek sídliště, kde mám rozvrzanou postel, písně blues, staré fotoaparáty, stěny plné knih. Zažehneme svíci, popíjíme s ženou sklenku červeného a mezi paneláky vyčuhuje kousíček lesa, za kterým je cesta vedoucí až k řece. Večerní obloha rozsvěcuje bludičky světel, hraje nám Glenn Miller, v dálce na obloze nabírá výšku letadlo. Mám v sobě nevyléčitelnou touhu po dálkách… Při záři svíce mám výčitky. Mnohokráte jsem se vracel provinile domů, bál jsem se podívat do uplakaných očí ženy. Děti mlčely. Omlouvat jsem se neuměl, lhát jsem nechtěl. Kytara polita rumem, zválené šaty plné aroma hospody, ve vlasech bydlel cigaretový kouř. Po každém výletě jsem se kál a opravoval praskající základy. Má žena zůstala na bárce, kde jsem byl špatným kapitánem a ona dobrým kormidelníkem. Žádné peníze ani žádný úspěch nemůže nahradit den, kdy jsem se vracel z jednotky intenzivní péče domů. Voněl jsem nemocnicí, držel jsem za ruku Jarmilu, přišli přátelé, děti a zazvonil první telefon: „Pepiku, to je dobře, že jsi doma. Vítám tě!“ Domov je místo, kde otočíš klíčem, zavřeš dveře a jsi v ráji, kde zní věty: „Jsem ráda, že jsi se vrátil. Je tu bez tebe smutno!“ Nic nemůže nahradit domov, kde nejobyčejnější slova jsou nejkrásnější písní. Ta nejde zapsat do not, nedá se koupit ani prodat, ale může se marnotratně a navždy ztratit. Domov končí, když se poztrácí láska, laskavost a porozumění. Umět odpouštět je největší základ domova. Když potkávám děti bez domova, sevře se mi srdce.
17
Zkratka_bez_pozlatka.indd 17
18.07.17 14:26
KRÁSNÝ VOLEBNÍ ČAS (2014)
Potkávám dvojice sousedů, kteří by, kdyby nebylo voleb, spolu nikdy nevyšli do ulice. Čtyřicet procent nevolících se vytratí na chaty, bicyklují na okresních silnicích anebo fandí svému fotbalovému mužstvu. Teď už se nemusí bát postihu! Volby nejsou povinné. Za panství rudých byli u uren první. Maminky nových poslanců a veřejných činitelů zkoušejí svým miláčkům nové šaty, učí je vázat kravatu a módní uzel na šále, vzdělaná manželka poučuje svého zvolence, jak se správně drží příbor, že se při zívání dává ruka před ústa… Babička se zvednutým prstem nabádá: „Mají tam v bufetu laciné pochoutky, a tak hodně jez! Jsi hubenej!“ Noví zvolenci vejdou do sálu, kde si budou moci ochutnat, jak velký je to pocit, stát za řečnickým pultíkem. A to nejkrásnější – televizní kamery se zaměří na nové sako, na nový účes, na nový chrup… a uvidí to celé město, celá republika! Doprovázeni bodyguardy nastoupí do nových aut, krásné a ochotné mluvčí a sekretářky jim budou sbírat vypadlé vlasy na rameni kabátu a poté se ozve mobil a uslyší tu překrásnou větu: „Pane poslanče, byl byste tak laskav…?“ Otevře se nádherná budoucnost a miliony oprávněných voličů se budou oprávněně těšit na výsledky prosezeného, dobře fungujícího státu. „Bude líp! Vše pro lidi! Hlavu vzhůru!“ A kdyby se to za čtyři roky nestandardně nepovedlo? Proč se obávat! Trafik je a bude vždycky dost, i když se smí bez následků kouřit až od sedmadvaceti let! A tak si říkám: „Ti, co nevolili, budou nadávat těm, kteří volili, a ti, kteří volili, budou nadávat těm, které zvolili!“ A přece je tu jeden velký rozdíl: „V době temna jsme marně nadávali tajně u piva, a teď můžeme u piva marně nadávat veřejně!“ 18
Zkratka_bez_pozlatka.indd 18
18.07.17 14:26
PRÁZDNINOVÝ ČESKÝ FEJETON (2012)
Červencové počasí, plné změn tlaku v atmosféře i v politice. Noviny jsou nadity duchaplnými příhodami umělohmotných celebrit. Až je to čtenáři líto, jaké mají starosti s grilováním, se sexem, s vizážistou, s vařením, s rozvody, s milenci a s nedostatkem peněz. Na světlo vycházejí podivné telefonické hovory a esemesky, vláda se chvěje už poněkolikáté o křesla, koumáci vymýšlejí, jak z nás občanů vytáhnout co nejvíce peněz, pohřební ústavy mají práci na silnicích, chytráci bohatnou a chudí chudnou. Není dne, aby nehoukaly sanitky a policejní vozy. Pojídáme stravu, která nám zkracuje život, a v televizích se vaří a vaří. A vaří každý! Pod heslem: „Kdo se nají, je spokojený!“ Ministři se mění jako ponožky a určení adepti na prezidenty shání podpisy. Vozíčkář shání peníze, aby zaplatil tisíce vymahačům kvůli třiceti kačkám. Prázdninové počasí se mění jako řečníci. Leví spílají pravým, praví spílají levým. A stále se mluví, stále něco slyšíme. Prázdniny zatím trvají. Maléry lidských a morálních selhání se odročují, aby se zapomnělo, soudci se obávají psů. Včera jsem potkal paní Žofii. Opírala se o hůl a radostně šeptala: „Po volbách se všechno změní. Nemračte se, pane Fousku!“ „Jak to víte?“ zeptal jsem se slušně. Paní Žofie se tajemně usmála: „Byla jsem u kartářky a ta říkala, že lidé budou v Česku k sobě hodní, že bude všeho dostatek, že bude spravedlnost pro všechny…“ Přerušil jsem paní Žofii: „Paní Žofie, prosím vás, a kde bydlí ta moudrá kartářka?“ Pokrčila rameny: „Odstěhovala se na trvalo za synem na Kajmanské ostrovy.“ 19
Zkratka_bez_pozlatka.indd 19
18.07.17 14:26
OBSAH ODPOČINEK NENÍ PROMARNĚNÝ ČAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SLOŽENÍ SPOLEČNOSTI ČESKÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NEČEKANÁ SVOBODA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O STÁŘÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MEDIÁLNÍ OVLIVNĚNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PÁN TVORSTVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VELIKONOČNÍ VĚTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ŽLUČOVITÉ ROZHOVORY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NOSTALGIE VÁNOC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DOMOV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KRÁSNÝ VOLEBNÍ ČAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PRÁZDNINOVÝ ČESKÝ FEJETON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SNADNÉ JE PORADIT, TĚŽKÉ JE KONAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DUŠIČKOVÉ SMUTNĚNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PARLAMENTNÍ FEJETON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NEPOHRDÁM VZPOMÍNKAMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SCHŮZE BLÁZNŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . GRATULACE K NOVÉMU ROKU 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PŘIŠEL KE MNĚ JAN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TENKRÁT BYL SRPEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JED V KRVI XENOFOBIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ROZUM TO NEBERE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DOBA KULTŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ŠŤASTNÉ CHVÍLE ŽIVOTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ČERVNOVÉ VIDINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZMĚNA ŠATU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ROZHOVOR V ČEKÁRNĚ – ŠMEJDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KRÁSNÉ POCITY RADOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zkratka_bez_pozlatka.indd 140
7 8 9 10 11 12 13 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 27 28 29 30 32 33 34 35 36 37
18.07.17 14:26
JE ZMĚNA ŽIVOT? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ROMANTIKA JE NEMOC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PRÁZDNÉ A PLNÉ TRUHLICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PÍSEŇ O MALÉ ZEMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . REZIGNACE JE PROHRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NĚŽNÝ LISTOPADOVÝ FEJETON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VÁNOCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MOBILOVÁ EPOCHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PRÁCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NADÁVÁNÍ NENÍ MŮJ PROGRAM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . GULÁŠOVÝ FEJETON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PLZEŇSKÉ ZAMYŠLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . STÁT MÝCH SNŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . OBČANSKÁ POVINNOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JEŠTĚ O ŽENÁCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HRÁCH NA STĚNU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PLNÁ NÁMĚSTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MÍSTO V ČÍTANCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIVADLO PRAVDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VĚTY, KTERÉ SE NEPLNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . UNIFORMA A OPICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSÁNO V PENZIONU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DOŽIVOTNÍ KORÁB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DVA HRNEČKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NEBEZPEČNÁ SMĚŠNOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BÍLÝ PAPÍR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KONEC PRÁZDNIN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . STARÁ POHÁDKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LAICKÁ FILOZOFIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ÚVAHA O BOTÁCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zkratka_bez_pozlatka.indd 141
39 40 41 42 43 44 46 47 48 49 50 52 53 54 55 56 58 59 60 61 62 64 65 66 67 68 69 70 71 73
18.07.17 14:26
KRÁTKÁ SUKNĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 ARCHIV NÁVYKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 PRŮKAZ PRO ŠTĚSTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 POSUDKY Z ULICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 V ZÁJMU BEZPEČNOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 DARY ŽIVOTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 JABLKO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 NOC JE ZPOVĚDNICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 ZÁVISLOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 RADUJ SE V SOUKROMÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 CESTY K OSAMĚLÝM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 TOČENÝ SALÁM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 JEDNOU SE SETKÁME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 KAŽDODENNÍ UDÁLOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 ÚNOROVÁ BAGANČATA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 TAJNÉ PŘÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 KOALICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 OPTIMISMUS JINAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 DĚDKOVSKÉ ZPOVÍDÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 JAK VYCHOVAT SLUŠNÉ DÍTĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 VŮNĚ KVĚTNOVÝCH ŠEŘÍKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 VZPOMÍNKY NA ŠKOLU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 CHVÁLIT S ROZUMEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 ČERVENCOVÉ ÚVAHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 JSEM ŠŤASTNÝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 LÉPE JE VĚDĚT MÁLO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 NEMÁM RÁD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 NEPODLÉHAT CHMURÁM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 POHÁDKOVÝ DEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 MÓDA BEZ HRANIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
Zkratka_bez_pozlatka.indd 142
18.07.17 14:26
FEJETON PRO PLZEŇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NEBESKÉ ZÓNY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NÁLEZ NA PŮDĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . OSUDOVÁ JÍZDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KATASTROFA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSÍ PROBLÉMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NOVOROČNÍ SETKÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . FILOZOF HUGO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LACINÁ ČETBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LÁNSKÉ DOTEKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PUCOVAČI KLIK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NASLOUCHAT DRUHÉMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SEDMILHÁŘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ČEKÁNÍ NA UDÁLOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NÁPOVĚDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SETKÁNÍ S ŠAŠKEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KDYBY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BŘEZNOVÁ DÁLNICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PÍSEŇ STÁRNOUCÍHO ŠANSONIÉRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zkratka_bez_pozlatka.indd 143
111 113 114 115 117 118 119 120 122 123 126 127 128 130 131 132 134 135 137
18.07.17 14:26
Josef Fousek
Zkrátka bez pozlátka Obálku na základě fotografie autora (foto Tomáš Fousek) zhotovil František Jelen Redigovala Lucie Krátká Odpovědný redaktor Boris Hokr Technický redaktor David Dvořák Fotografie: Tomáš Fousek, Jarmila Fousková, Miroslav Vídeňský, Josef Fousek a archiv autora Počet stran 144 a 32 stran přílohy Vydala Euromedia Group, a. s., – Knižní klub, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 9193. publikaci. Sazba Veronika Jelenová Tisk EUROPRINT a. s., Praha 5 – Košíře Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.
Zkratka_bez_pozlatka.indd 144
18.07.17 14:26