0039098

ZUZANA FOFFOVÁ

BOHUMIL VURM

PRAHOU PO STOPÁCH

ZEDNÁŘSKÉ SYMBOLIKY

OTISKY TAJNÝCH SPOLKŮ V ARCHITEKTUŘE MĚSTA

KNIŽNÍ KLUB

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez souhlasu autorů.

Všechna práva vyhrazena / All rights reserved Text © Bohumil Vurm, Ing. Zuzana Foffová, 2017 Photo © Ing. Zuzana Foffová, Bohumil Vurm Grafický návrh © Ing. Zuzana Foffová ISBN 978-80-242-5925-3

OBSAH

Obsah

SYMBOLIKA PRAŽSKÉ ARCHITEKTURY 10 Gotický a barokní závoj ............................................................ 12 Geometrie a čas........................................................................... 18 Antická mystéria ....................................................................... 20 Symboly vnitřní proměny ............................................................ 26 Bůh zrozený ze skály................................................................. 28 Zednářské symboly ...................................................................... 32 Patron kameníků, rytířů a zednářů ............................................ 34 PRAŽSKÉ SVATYNĚ 38 Svatováclavská kaple ................................................................. 40 Řeč kamenických značek .............................................................. 44 Cechovní síně ........................................................................... 46 Kohout a sova............................................................................. 50 Letohrádek Hvězda .................................................................. 52 Zmrtvýchvstání a znovuzrození ................................................. 58 První zednářská lóže v Praze ..................................................... 60 Gesta rukou ................................................................................ 64 Zednářský skvost ...................................................................... 66 PRAŽSKÉ CHRÁMY 74 Šalamounův chrám ................................................................... 76 Jákobův žebřík ........................................................................... 80 Chrámy Karla IV. ..................................................................... 82 Čarodějnice a démoni .................................................................. 88 Chrámy Rudolfa II. .................................................................. 90 Vševidoucí oko ............................................................................ 94 Návrat jezuitů ........................................................................... 96 Magické předměty..................................................................... 102 Chrám moudrosti ................................................................... 104 BAROKNÍ PALÁCE 110 Paláce tří spiklenců ................................................................. 112 Barokní znaky ......................................................................... 118 Trojský zámek ......................................................................... 120 Schodiště Titánů ....................................................................... 128 Zednářský palác ...................................................................... 130 Kružítko a úhelník ................................................................... 134 Palác Swéerts-Šporků ............................................................. 136

Obsah

PRAŽSKÉ ZAHRADY 140 Andělská zahrada .................................................................... 142 Šalamounova zahrada .............................................................. 146 Valdštejnská zahrada ............................................................... 148 Zahrada Hesperidek ................................................................. 152 Vrtbovská zahrada .................................................................. 154 Labyrint a melancholie.............................................................. 160 Zednářská zahrada Kanálka .................................................... 162 PRAŽSKÉ GROTTY 166 Podzemní svět ......................................................................... 168 Orfická mystéria ....................................................................... 174 Rudolfova grotta ..................................................................... 176 Sestup do říše mrtvých ............................................................... 180 Santiniho Svatá jeskyně .......................................................... 182 Labyrint a bludiště ................................................................... 186 Poseidónova jeskyně ............................................................... 188 MOSTY A VĚŽE 194 Nejstarší pražské mosty........................................................... 196 Kámen a voda .......................................................................... 202 Pražský triumfální oblouk ....................................................... 204 Pražský orloj ............................................................................ 212 Strážci města .......................................................................... 214 Symbolika pražských věží .......................................................... 220 Most Medúsy ......................................................................... 222 SEZNAM ILUSTRACÍ

232

POUŽITÁ LITERATURA

234

PODĚKOVÁNÍ

236

O AUTORECH

237

SYMBOLIKA PRAŽSKÉ ARCHITEKTURY

GOTICKÝ A BAROKNÍ ZÁVOJ Pražské stavby nás i turisty opakovaně naplňují úžasem. I přes neustálé budování velkoměsta v posledních staletích zůstává gotické jádro Prahy nezměněné a je trvalou připomínkou úmyslu jeho hlavního mecenáše Karla IV. Při rozšiřování města symbolicky zdůraznil vzájemné propojení člověka (mikrokosmu) a vesmíru (makrokosmu) v duchu hesla alchymistů a hermetiků jak nahoře, tak dole, jak dole, tak nahoře. Hlubší smysl Karlových staveb je však ukryt pod závojem symbolů, který je zapotřebí poodhalit.

Tím, že Karel nechal postavit most a Staroměstskou mosteckou věž tak, že o letním slunovratu můžeme od Staroměstské mostecké věže pozorovat slunce zapadající přímo za katedrálou, vyjevil tajemství svého úmyslu. Tvář Prahy, kterou budoval spolu s Petrem Parléřem, je výrazem souladu člověka, architektury a vesmíru. Karlovy stavby jsou díky svému pojetí, umístění a tvarům nositeli trvalých hodnot, které se nemění ani po staletích. Jejich tvůrci čerpali z dávných nauk, které mají univerzální platnost a nepodléhají rozmarům času.

Karlovu snahu o pozvednutí Prahy nad ostatní evropská města symbolicky uchopil zednářský velmistr Alfons Mucha a zvěčnil ji na první československé známce. Dne 18. prosince 1918, necelé dva měsíce po vzniku samostatného státu, zobrazil na známce sluneční představení, které se odehrává při pohledu na katedrálu o letním slunovratu. Známka je oslavou znovuzískané státní svrchovanosti po čtyřech staletích vlády Habsburků i původního záměru císaře Karla.

Z Muchovy známky je na první pohled rovněž patrné, že pražské architektuře dávají charakter především dva stavební styly, gotika (katedrála) a baroko (chrám svatého Mikuláše). Obě stavby vznikaly v dobách velkého stavebního rozmachu města.

Architektura středověkého centra města stojí na pevných románských základech, které dnes spíše tušíme, jelikož na první pohled nejsou viditelné. Stávají se zjevnými, teprve když sestoupíme do románských sklepů Starého Města pražského, bývalého přízemí domů. Podzemím se tyto prostory staly až po navýšení pražského terénu, především vlivem záplav a následnými stavebními úpravami.

V pražské architektuře se odráží působení bratrstev, cechů a řádů, které byly nositeli tajných nauk a stavitelských tajemství. Románská duchovní architektura našla výraz v pražských kruhových rotundách a bazilikách postavených na půdorysu kříže. V Praze tehdy působily mnišské řády. Mezi nimi mimořádné místo zaujímají křížové rytířské řády, jejichž stavební mistři zde vybudovali kaple, kostely i rozsáhlé komendy. Strážci Božího hrobu byli prvními, kdo za pražskými hradbami v osadě Na Zderaze založili klášter. Rytíři svatého Jana Jeruzalémského (špitálníci) zase vybudovali své sídlo s kostelem Panny Marie pod řetězem na malostranské straně Karlova mostu. V místě dnešní Petrské věže se usadili němečtí rytíři. Templáři, proslulí stavbou osmibokých svatyní, vybudovali komendu u rotundy svatého Vavřince, podél 12

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha s chrámem svatého Mikuláše v popředí. Motiv, který Alfons Mucha použil na první československé známce. dnešní Liliové ulice na Starém Městě. Tento nejzáhadnější a násilně potlačený řád zavdal podnět ke vzniku mnoha legend. Část svobodných zednářů se považuje za pokračovatele řádu, což se odráží v názvech některých vyšších stupňů zednářského zasvěcení (rytíř východu/meče, rytíř Kadoš) skotského ritu, přezdívaných „stupně pomsty“. Pomstou se rozumí odplata za zatýkání a upalování templářských rytířů, která údajně došla svého naplnění popravou francouzského krále Ludvíka XVI., pádem francouzské monarchie a omezením vlivu církve.

V průběhu 14. století stavitelská huť v čele s Petrem Parléřem vtiskla městu dodnes nepřehlédnutelnou gotickou podobu. Mistrné stavby vznikaly na základě hlubokých stavitelských, ale i filozofických znalostí. Nešlo však jen o zvelebení a rozšíření města. Moudrý vládce spolu se špič-

kovými řemeslníky dotvořil starobylý charakter města a přidal mu mnohem hlubší rozměr. Stavbou Nového Města pražského Karel ztrojnásobil velikost metropole. V té době byla Praha větší než Londýn nebo Paříž a byla srovnatelná jen s „Věčným městem“. Karel budoval Prahu především jako nový Řím, správní centrum, ale i po vzoru „Svatého města“ Jeruzaléma jako mystický středobod křesťanské Svaté říše římské. Praha se stala duchovním srdcem Evropy.

V následujícím století v díle parléřovské hutě pokračovaly cechy kameníků a zedníků, ve kterých působili dva mimořádně nadaní stavitelé pražské pozdní gotiky Matěj Rejsek a Benedikt Ried (Rejt). Jejich velkolepé dílo můžeme dodnes obdivovat mimo jiné na Staroměstské radnici nebo ve Vladislavském sále Pražského hradu, v jehož oknech se objevilo první renesanční tvarosloví.

13

Míčovna Pražského hradu.

Symbolika pražské architektury

Mostem mezi gotickou a barokní architekturou Prahy jsou počtem skromné, ale provedením okouzlující stavby renesanční a manýristické, které vznikaly za vlády císařů Ferdinanda I. a jeho vnuka Rudolfa II. Na přelomu 16. a 17. století se Praha podruhé stala císařským sídelním městem.

Císař Rudolf II. jí dal překvapivě přednost před

se předávaly v alchymistických kruzích a mezi následovníky Kristiána Rosenkreutze, členy tajného „bratrstva Růže a kříže“, lépe známými jako rosikruciáni. Svobodní zednáři považují rosikruciány za své přímé předchůdce a jeden z vyšších zednářských stupňů nese příznačné jméno Rytíř růžového kříže.

Renesanční Zpívající fontána v Královské zahradě před letohrádkem královny Anny na Pražském hradě, dílo pražského kovolijce Tomáše Jaroše z roku 1568. habsburskou Vídní. Možná ho oslovila právě její gotická tvář, kterou tento jinak horlivý stavebník nezměnil. Rudolf byl již za svého života považován za jednoho z uchazečů „královského umění“ (alchymie). Podle legendárního patrona alchymie a egyptského mága získal přezdívku „Nový Hermés Trismegistos“. Rudolfovy stavby totiž nesou stopy hlubšího záměru a znalostí, které

Důmyslné renesanční a manýristické stavby byly místem setkávání vzdělanců a volnomyšlenkářů a zároveň inspirací pro jejich rozpravy. Abychom se jim přiblížili, stačí navštívit vrstevnatý interiér letohrádku Hvězda nebo se nechat okouzlit zvukem Zpívající fontány v zahradách Pražského hradu. Od přelomu 16. a 17. století spolu s renesanční a manýristickou proměnou 16

Gotický a barokní závoj

architektury na světlo světa pronikaly ideály rosikruciánských filozofů, jejichž nejznámějším představitelem u nás je Jan Amos Komenský, někdy označovaný jako „Jan Křtitel svobodného zednářství“.

Názory členů tajných sdružení, které vyjadřovaly potřebu změny stavu tehdejší Evropy, se staly plně viditelnými až za vlády Rudolfa II. V pamfletech, knihách, obrazech, sochách, ale i v architektuře se otiskla touha po lepším světě. Po smrti moudrého podivína Rudolfa se Praha na dobu několika let stala reformačním ostrůvkem nadějí pro celý kontinent. Ohrožená celistvost Svaté říše římské, tehdy již s přídomkem „národa německého“, zavdala příčinu k první celoevropské válce, jež skončila vyčerpáním obou stran a oddálila prosazení změn, které požadovalo záhadami opředené bratrstvo se symbolem růže a kříže.

Na další vlnu skutečně velkého stavebního ruchu muselo město posečkat až do utichnutí třicetileté války. O uskutečnění rosikruciánských ideálů se v době barokní přeměny Prahy pokusili členové tajných spolků, kteří se považovali za osvícené „světlem rozumu“.

Po třicetileté válce, s odstupem tří staletí, se k odkazu středověkých stavitelů katedrál a rovněž ke středověkým cechům kameníků a zedníků hlásili jak barokní stavitelé, tak vzdělaní osvícenci, kteří zakládali zednářské spolky. Uvnitř svých lóží se dělili o dávná tajemství sahající až k úsvitu lidstva a zároveň usilovali o reformu společnosti.

Jejich myšlenky se jasně projevily v reformách císaře Josefa II. Ráz barokní Prahy v 18. století určovali osvícení architekti a mecenáši, kteří navazovali na odkaz Karla IV. Mnozí z nich byli členy tehdy vznikajícího a rychle se rozrůstajícího bratrstva svobodných zednářů nebo byli přinejmenším ovlivněni zednářskou filozofií. Barokní a rokokoví „frajmauři“, volnomyšlenkáři a osvícenci vdechli svébytný ráz palácům i letohrádkům, zahradám,

svatostánkům a chrámům vzdělanosti, divadlům a knihovnám, kterým se obdivujeme dodnes.

Geniální pražský architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel ve svých stavbách uplatnil syntézu obou hlavních stavebních slohů Prahy a vytvořil takzvanou barokní gotiku. Santini a další stavitelé se za inspirací ohlíželi do minulosti, hledajíce „felix temporum reparatio“, neboli obnovu šťastných časů. Jejich pohledy směřovaly ke Karlově vrcholné gotice, obdobně jako se Karel kdysi zhlédl v antickém Římě.

Posledním komplexním uměleckým stylem, který navazoval na gotickou duchovnost, ale i orientální zdobnost, byla secese. Její nejslavnější představitel, Alfons Mucha, pro město Prahu a její instituce vypracoval řadu návrhů, které nezapřou jeho zednářskou příslušnost. Symbolika secesních skvostů přelomu 19. a 20. století je novodobým vrcholem pražské architektury.

Můžeme v nich opět sledovat vliv a vývoj tajných společností v životě hlavního města.

Barokní a secesní zednářská symbolika se neztratila ani v následných uměleckých stylech, jen získala strohé geometrické tvary vyjadřující charakter nové doby.

Socha Spravedlnosti, Matyáš Bernard Braun, Karlův most.

17

Symbolika pražské architektury

GEOMETRIE A ČAS Architektura i rituály tajných spolků a bratrstev jsou založeny na symbolickém vnímání světa.

Hmotný svět není tvořen atomy, nýbrž energiemi, které uspořádávají atomy do geometrických tvarů a vzájemných poměrů. Hlubší poznání je možné prostřednictvím principů geometrie a hudby.

Tvar dokonalého duchovního prostoru spočívá v jeho geometrii vycházející z Pýthagorovy nauky o hlubším významu čísel. Harmonická geometrie staveb postavených na pýthagorejských principech podporuje přímé prožívání symbolů, jejichž smysl uniká běžnému racioq

nálnímu uvažování. Přirozeně probouzí niterný prožitek. Jazykem psychologů by se taková zkušenost dala nazvat „aktivací archetypu“ neboli jakéhosi vnitřního pravzoru či síly, která oslovuje člověka z hloubek nevědomí. Symbol nevysvětluje, ale naznačuje. Otevírá se jen těm, kteří ho hledají a kteří jsou na jeho odhalení připraveni.

V půdorysech výjimečných staveb je zakomponována symbolika základních geometrických tvarů. Podle Pýthagora kruh, trojúhelník, šestiúhelník tvořený dvěma trojúhelníky, čtverec, rovnoramenný kříž, osmistěn a dvanáctistěn představují základní principy světa a vesmíru. u

Půdorys letohrádku Hvězda a půdorys kostela na Karlově.

Kruh, symbol základního tvaru vesmíru, se promítl do půdorysu pražských románských rotund jako symbol dokonalosti a věčnosti. Čtverec a kříž najdeme v půdorysu Svatováclavské kaple, kde představují spojení lidského světa a přírody, čtyř živlů a čtyř ročních období, se světem nadpozemským. Osmistěn neboli oktogon lze vidět v původním tvaru kostela Karla Velikého i v půdorysu věží několika kostelů Nového Města pražského. Komplikovanější propojení dvou trojúhelníků a kruhu vytváří půdorys šesticípého renesančního letohrádku Hvězda. u

Archimédés, nástropní malba, Franz Anton Maulbertsch, 1794, Filozofický sál, Strahovská knihovna.

Pro stavby budované na principech takzvané posvátné geometrie je důležitá akustika zesilující harmonické zvuky a vibrace, které Pýthagorás nazýval Hudbou sfér. Tóny řízené harmonickými poměry se dají vyjádřit čísly.

Geometrie a čas t

Andílek drží urobora, nástěnná malba, Carpoforo Tencalla, zámek Troja.

Nejstarším symbolem znázorňujícím tok času a jeho cyklickou povahu je uroboros, zobrazovaný jako had nebo drak požírající vlastní ocas.

Symbolizuje nekonečný, nepřetržitý a stále se opakující běh života, smrt i znovuzrození. Připomíná střídání ročních období a návrat ke kořenům.

Symbol urobora znali již staří Egypťané a v průběhu věků byl hojně využíván v alchymii.

u

Figurální obdobou urobora z antických zasvěcovacích kultů je muž se lví hlavou obtočený hadem, zvaný Aion nebo Kronos.

u

Kronos, náhrobek Václava Vratislava z Mitrovic, kostel svatého Jakuba.

Okřídlený bůh drží v pravé ruce nad hlavou přesýpací hodiny, symbol ubíhajícího času. Čas bývá znázorňován jako řecký bůh Kronos (Saturn) s kosou či srpem, symbolem smrti.

Oblíbeným motivem barokních umělců byl Kronos unášející mladou dívku, což symbolizovalo pomíjivost lidského života, mládí a tělesné krásy.

19

Symbolika pražské architektury

ANTICKÁ MYSTÉRIA Hledat význam symboliky tajných bratrstev v architektuře je jako procházet labyrintem.

Symbolika je spletitá stejně jako různé stupně zasvěcení, kterými členové procházeli. V průběhu mnoha staletí vznikla na evropském kontinentu i mimo něj celá plejáda zasvětitelských spolků.

Dokonce i ten nejznámější z nich, svobodní zednáři, sice nese jednotný název, nicméně se skládá z proudů vzniklých v odlišných dobách a s rozdílným zaměřením. Je zřejmé, že symbolika zednářských lóží a podobných spolků čerpá ze starší tradice gotických stavitelských cechů a je inspirována ještě staršími kulty antického světa, které známe pod označením „mystéria“. Znovuobjevení filozofie a umění starých Řeků v 15. století přineslo velkolepé oživení vzdělanosti i architek-

tury, kterého později plně využili pražští barokní stavitelé. Abychom lépe pochopili renesanční a barokní architekturu Prahy, je třeba poodhalit charakter antických mystérií.

Antická mystéria, stejně jako pozdější tajné spolky, byla prestižními institucemi pro vybrané jedince. Nešlo však o pouhé studijní kroužky či školy. Jak poznamenal filozof Aristotelés, mystéria se nevyučovala, nýbrž „prožívala“. Po splnění přísných podmínek byla zasvěcovaným odhalována přísně střežená tajemství. Zasvěcovaný musel složit přísahu, že neprozradí jejich obsah.

Proto se můžeme jen dohadovat o jejich průběhu.

Z mlhavých náznaků víme, že rituály vedly k pochopení smyslu života, tajemství smrti a současně otevíraly nové obzory.

Alegorie geometrie, nástěnná malba, Václav Vavřinec Reiner, Vrtbovská zahrada.

Bůh vína Dionýsos (Bakchus), Matyáš Bernard Braun, Vrtbovská zahrada.

20

Symbolika pražské architektury

Z období antiky, tedy z období mezi vznikem řecké civilizace v 7. století před naším letopočtem a zánikem Západořímské říše v 5. století, se dochovaly popisy naznačující, co se odehrávalo za zdmi chrámů nebo v podzemních prostorách.

Nejproslulejší antický zasvěcovací kult byl zasvěcen bohyni úrody Démétér (Ceres) a nesl název Eleusis. Na západním předměstí Athén zvaném Elefsina se dochovaly zbytky chrámového komplexu obehnaného hradbami.

Jménem bohyně Démétér zde obyčejní smrtelníci nahlíželi do tajemství nesmrtelnosti a zmrtvýchvstání, jinak vyhrazených pouze olympským bohům. Smysl kultu objasňuje příběh únosu Démétéřiny dcery Persefony (Koré) vládcem podsvětí Hádem (Pluto). Démétér vedena mateřskou láskou chtěla získat svou dceru zpět z říše mrtvých a ze zoufalství způsobila neúrodu, která byla trestem pro lidi i bohy. Teprve když se každoročně alespoň na polovinu roku mohla Persefona k matce vracet, umožnila přírodě znovuzrození, od jara do podzimu rozkvět, zrání a následnou úrodu na oslavu návratu.

V podzemních prostorách zasvěcovacího chrámu v Eleusíně procházeli vybraní jedinci dvakrát ročně, v období jarní a podzimní rovnodennosti, zasvěcovacími rituály, takzvanými menšími a většími mystérii. Výběr byl přísný a vyžadoval mimo jiné bezúhonnost a dobrou znalost řečtiny.

Bůh Apollón, Adrian de Vries, Valdštejnská zahrada.

Mezi božstva antických zasvěcovacích kultů patřili jen někteří z řecko-římských bohů a bohyň, především Apollón, Dionýsos a Démétér. Jejich řady postupně rozšiřovala božstva z Orientu, Kybelé, Sabazios či Mithra. Pro Římany měla orientální zasvětitelská božstva magickou přitažlivost. Neváhali mezi své bohy přijmout Velkou matku bohů (Rheia, Gaia, Ops) zvanou Kybelé, původně uctívanou v oblasti maloasijské Frýgie.

Její mladý společník Attis měl poněkud zvláštní roli coby rituální kleštěnec. Neobvyklým bohem byl i Sabazios, uctívaný především kočovnými kmeny v Thrákii a Frýgii. Bůh úmluv Mithra byl tajně vzýván římskými legionáři po celé říši. Účastníci římských zasvěcovacích kultů uctívali i bohy egyptského původu, především trojici Éset (Ísis), Sarápis (Osíris) a Hórus.

Podle kronikáře Kosmy připomínají Hradčany hřbet „mořského vepře“, delfína, zaslíbeného právě Apollónovi. Tomu nasvědčuje i zvláštní pojmenování ulice vedoucí od Hradu k Vltavě, Na Opyši. Opyš znamená ocas, respektive ocasní ploutev delfína. „Hora toho místa se zkrucuje na způsob delfína, mořského vepře, směrem až k řečené řece.“

22

Antická mystéria

Hlavní svatyní olympského boha Apollóna byla věhlasná věštírna delfská.

Bůh věštby a umění na skalnatém místě pod horou Parnas vládl po většinu roku.

V zimních měsících vládu přebíral divoký bůh Dionýsos (Bakchus). V Delfách byla uctívána i bohyně moudrosti a vítězné války Pallas Athéna (Minerva), pro kterou Řekové nedaleko Apollónova chrámu vybudovali nádhernou kruhovou svatyni.

Dvojice bohů, Apollón a Dionýsos, vytváří zajímavý protiklad. Apollón byl pohledný bůh slunce, světla, jasného rozumu, patron umění, bůh věšteb a proroctví, ochránce múz, věštců, básníků, pěvců, ale také pastýřů a stád. Jeho atributy jsou luk a lyra. Zasvěcena mu byla labuť, delfín a vavřínový keř. Protipólem jasnozřivého Apollónova rozumu byl spontánní Dionýsos (Bakchus). Jak jeho jméno napovídá, byl zrozen dvakrát. Jeho zmrtvýchvstání je symbolizováno proměnou šťávy z hroznů ve víno. Proslulé je bujaré zasvě-

Hermés (Merkur), Československá obchodní akademie, Resslova ulice. cování prostřednictvím orgiastických tanců Dionýsových stoupenek Menád (Bakchantky), které nejednou vyústilo v roztrhání těla některého z účastníků. Stejný osud postihl i nejznámějšího Dionýsova stoupence Orfea.

Základní symboly antických mystérií najdeme na mnoha pražských stavbách. Sochu slunečního hrdiny, někdy označovaného jako Génius (Strážce), se lvem můžeme vidět přímo nad štítem České

Sfinga, Rudolfinum.

23

Poděkování / O autorech

O AUTORECH Zuzana Foffová a Bohumil Vurm jsou spisovatelé, nakladatelé, organizátoři výstav a netradičních ochutnávek vín. Jejich různorodé zájmy zřejmě pramení ze skutečnosti, že jsou oba narozeni ve znamení Blíženců. První díl jejich knihy „Nová encyklopedie českého a moravského vína“ zvítězil v kategorii Monografie a zvlášť odborné a propagační dílo v soutěži Mezinárodní organizace révy a vína v roce 2006 v Paříži.

Jsou členy Nadace Hieronymus zabývající se dílem nizozemského malíře Hieronyma Bosche. Organizovali restaurování jeho nejznámějšího triptychu Zahrada pozemských rozkoší a iniciovali mezinárodní výstavu v Rotterdamu v roce 2001. Podíleli se na budování Jheronimus Bosch Art Center v Nizozemsku. V roce 2010 spolupracovali na vytváření stálých výstav Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem, které v celostátní soutěži Gloria Musaealis získalo Zvláštní ocenění v kategorii Muzejní počin roku 2010.

Publikace Encyklopedie tarotu – Tajemství karet (1995) • Tajné dějiny Evropy (1996) • Rudolf II. a jeho Praha (ČJ, AJ, 1997) • Encyklopedie českého a moravského vína (ČJ, AJ, 1997) • Moravskoslezský kraj (2003) • Plzeňský kraj (2003) • Jihočeský kraj (2005) • Nová encyklopedie českého a moravského vína – 1. díl (2005) • Praga Mystica – Město Velké Bohyně (2006) • Tarot a hledání smyslu života (2007) • Nová encyklopedie českého a moravského vína – 2. díl (2008) • Příběh templářů 1 (2011) • Encyklopedie tarotu (2012) • Příběh templářů 2 (2014) • Jakub Jan Ryba (2015) • Karel IV. – Zázraky a osudové okamžiky (2015) • Příběh templářů 3 (2016) • Karel IV. – Rytíř – poutník – král – císař (2016).

Vybrané výstavní projekty Praga Mystica, Staroměstská radnice, Praha (2000 –2001) • Krásy a tajemství České republiky, putovní výstava po krajských městech – Ostrava, Jihlava, Plzeň, České Budějovice, Praha (2002 –2005) • Krásy a tajemství České republiky, cizojazyčná panelová verze výstavy pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR (2003 –2011) • Zámek Zbiroh, stálá historická výstava (2005) • Poklady nových, sezónní výstava, zámek Halbturn, Rakousko (2006) • Vivat Comenius, stálá výstava, Památník J. A. Komenského, Naarden, Nizozemsko (2006) • Jheronimus Bosch Art Center, ’s-Hertogenbosch, Nizozemsko (2007) • Orloj Posledního soudu, ’s-Hertogenbosch, Nizozemsko (2010) • Podbrdské muzeum, tři stálé výstavy, Rožmitál pod Třemšínem (2010) • Příběh rytířského řádu templářů – Tvář Leonarda da Vinci, sezónní výstava, zámek Zbiroh (2012) • Víno napříč staletími, stálá vinařská výstava, zámek v Mikulově (2012) • Městské muzeum a galerie Hustopeče, stálá výstava (2015).

237

ZUZANA FOFFOVÁ

BOHUMIL VURM

PRAHOU PO STOPÁCH

ZEDNÁŘSKÉ SYMBOLIKY

OTISKY TAJNÝCH SPOLKŮ V ARCHITEKTUŘE MĚSTA

Obálku navrhl Emil Křižka Grafickou úpravu navrhla Zuzana Foffová Redigovala Jana Jůzlová Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Sazbu zhotovila Zuzana Foffová Počet stran 240 Vydala Euromedia Group k. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00, Praha 5, v roce 2017 jako svou 9406. publikaci Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz

Kniha vznikla ve spolupráci s Praga Mystica s. r. o. www.pragamystica.cz

Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.