Issuu

001 Ma kocka mi rozumi_Sestava 1 12/4/17 9:33 AM Stránka 1

Andrea Kurschusová

Má kocka mi rozumí Mimika, gesta a zvukové projevy

Obsah Lidské kočky a kočičí lidé

Kočky nás stále znovu překvapují 7

Co jsou to zrcadlové neurony a co dělají?

Připadá vám to povědomé? 15 Spontánní nakažlivost pocitů 16 Zrcadlení předchází řeči i myšlení 16 Domestikovaná zvířata jsou nám bližší 18 Nový pohled na učení 19 Zrcadlení je evoluční výhodou 23 Míra úspěšnosti při zrcadlení 23 Nové poznatky díky výzkumu v přirozeném prostředí 24 Jiné světy smyslového vnímání 24

D D

Učení díky odkoukávání a napodobování 38 Mimika a pohled 39 Gesta a signály těla 44 Pachové signály a značkování 45 Zvuky a infrazvuky 47

D D

Moje kocka mi rozumi.indd 2

Způsoby kočičí mluvy

Dorozumívání je zábava 28 Vnímání a řeč 31 Emocionální komunikace 32

Jak komunikují kočky? A proč?

Základní pocity a rezonance

Obava 55 Strach 60 Panika 60 Zlost a vztek 61

21/12/17 14:21

Obsah

D D D

Jak kočka vidí své lidi?

Radost a zábava 65 Lidští kamarádi ke hrám 68 Adoptivní kocour jako učitel 70 Kočičí mámy 70 Smutek 73 Překvapení a zvědavost 76 Cizí a neznámé 78 Averze a odpor 83 Nečistota 86 88

D D

Jsme pro ni náhražka vlastních mláďat? 91 Jsme náhražka matky? 91 Božští a čertovští lidé 92 Zlobivé kočky a kočičí divadýlko 93 Kulturní transfer mezi sociálními mozky 95 Všichni tvorové se schopností zrcadlení mají také empatii 97

Mimořádné schopnosti našich koček 100 Schopnost najít cestu k domovu 103 Hydrodynamické pití 105 Kočka jako terapeut 105 Jasnozřivost 107 Léčivé předení 108

Doslov 110 Dodatky 114 Přátelské dorozumívání 116 Oční souboj na kočičí způsob 118 Literatura 121 Rejstřík 125 Zdroje fotograﬁí 127

Moje kocka mi rozumi.indd 3

21/12/17 14:21

Moje kocka mi rozumi.indd 4

21/12/17 14:21

Lidské kočky a kočičí lidé „Krása! Rozvážnost! Vznešená zdrženlivost a bdělost ﬁlozofa! Vnitřní spokojenost a nezkrotná mistrnost! Kde jinde bychom my lidé mohli najít ztělesnění těchto darů – minimálně v podobné míře dokonalosti a úplnosti – než u kočky, jedinečné, elegantní kočky, která se po světě pohybuje s tajemnou a sebevědomou jistotou planety uprostřed vesmíru? Kočka je pradávné zrcadlo duše – něžná, vznešená, vědoucí, tajemná, družka úspěchu a umění, ztělesnění nestárnoucího půvabu, sestra poezie a nekonečného pochopení, věčně božská kočka – jak v prachu a křivdě, tak v lesku a úctě – stále a stále sedí na svém vysněném a navěky nesporně dobytém trůně ze zlata a hedvábí.“ H. P. Lovecraft: Něco o kočkách

Moje kocka mi rozumi.indd 5

21/12/17 14:21

Lidské kočky a kočičí lidé

Mé nezkrotné mentorce, Dr. Juttě Grimmové.

My, milovníci koček, se často zlobíme, když nám druzí předhazují, že si své čtyřnohé miláčky zlidšťujeme. Zvysoka a zdánlivě velmi rozumně, s vědoucím úsměvem, nám vysvětlují, že kočky jsou přece „jen“ zvířata, že jejich snažení, vůle, konání ani pocity se v žádném případě nedají chápat ani vysvětlovat podle lidských měřítek. A že by kočka rozuměla něčemu z lidského konání a cítění? To je podle nich čirý výplod fantazie.

Samson

D D

Moje kocka mi rozumi.indd 6

Najednou je zpátky! V ranním slunci tu sedí náš mladý sibiřský kocour Samson, třese se a žalostně mňouká. Nevěřím svým vlastním očím a srdce mi v těle samou radostí poskočí. Běžím k němu a beru ho do náručí. Téměř dva týdny jsme ho neviděli – sousedi tvrdili, že ho nějací cizí lidé odchytli na ulici, strčili do auta a ujeli. Dlouhé dny jsme prohledávali pole a lesy, volali, lákali ho, ale vše marně. Přesto jsem po celou tu dobu CÍTILA, že Samson je stále naživu. Naše vnitřní spojení se nikdy nepřerušilo. Teď tu malou bytost pevně držím, jeho srdíčko tluče jak o závod a Samson nepřetržitě s nadšením přede. Srst má špinavou a plnou bodláků, utržil pár menších škrábanců, oči má slepené a je příšerně hubený. Ale jeho štěstí nezná hranic! Bez přestávky mi olizuje ruce, tiskne hlavičku pevně k mému krku a spokojeně vrní a vrní.

21/12/17 14:21

Kočky nás stále znovu překvapují

Kočky nás stále znovu překvapují Určitě takové šťastné chvíle se svou kočkou prožíváte také. Kočka neomylně pozná, kdy jste smutní nebo nemocní, a okamžitě podnikne cokoli, aby vás potěšila a byla vám oporou. Kočka k vám promlouvá a přivede si vás na pomoc, pokud se ocitne v situaci, se kterou si neví rady. Kočka má radost, pokud i vy máte radost. Na tom není nic divného: Vaše kočka vám prostě rozumí – stejně jako vy rozumíte jí!

Náš pohled na zvířata

V dřívějších dobách nebyli domorodí otroci vnímáni vůbec jako lidé, a byli s naprostou samozřejmostí vystavováni v klecích dokonce i v „civilizovaných“ evropských a amerických zoologických zahradách nebo v kabinetech kuriozit. Doba se změnila… a prezidentem Spojených států amerických byl muž tmavé pleti. Podobně lidé vnímali až donedávna i vyšší savce – jako zvířata řízená výhradně pudy, bez vyvinutých emočních schopností. Jako jakési biologické stroje, více či méně poháněné žrádlem, které se tak maximálně chtějí vyhnout bolesti nebo získat odměnu. Jejich vědomé interakce, nebo dokonce soucit s jiným živým tvorem byly okamžitě odsouvány do říše fantazie. Až donedávna se etologové ptali především na to, jak se zvířata chovají, a sbírali své poznatky hlavně při laboratorních pokusech prováděných lidmi. Ale chování zvířete v laboratoři nemá absolutně nic společného s nefalšovanou svobodnou životní realitou! Je to stejné, jako kdybychom chtěli vysvětlovat lidské chování výhradně na základě pozorování vězňů. Nebylo by ovšem fér nezmínit, že zrcadlové neurony byly objeveny právě v laboratoři. Když jeden z vědců jedl oblíbené ořechy pokusných opic, protože měl právě hlad, vykazovala na ukazatelích mozkové aktivity opice stejné reakce jako v případě, když ořechy jedla sama. Dokázala se vmyslet do pozice výzkumníka a zažívat stejné pocity libosti. Ukázala, že je schopná vcítit se do pocitů bytosti jiného druhu.

Zcela nečekaný objev V roce 1992 objevili vědci zabývající se výzkumem mozku něco naprosto revolučního: V mozku člověka a zvířete existují zvláštní nervové buňky, které jsou klíčem pro empatii, napodobování, chápání a učení – zrcadlové neurony. V biologii se empatie chápe jako

Moje kocka mi rozumi.indd 7

21/12/17 14:21

Lidské kočky a kočičí lidé

schopnost vcítění se do pocitů někoho jiného. V psychologii hovoříme o empatické rezonanci, souznění, lidově řečeno „vysílání na stejné vlnové délce“. Přestože zrcadlové neurony a jejich význam byl u zvířat doložen dříve než u člověka, vědci se většinou nejdříve ze všeho pokoušejí přetransformovat tyto poznatky na lidské způsoby a vzorce chování. Existuje však i stále větší počet výzkumníků, kteří se snaží vidět dál a pátrají ve zvířecí říši.

Nad rámec řeči Lidé disponují velmi komplexními poznávacími schopnostmi. Pokoušíme se vysvětlit pohyb hvězd, dokážeme sestavovat matematické výpočty, skládat básně, ﬁlozofovat a létat na Měsíc, umíme předpovídat burzovní kurzy a vymysleli jsme šachy a internet. Prostřednictvím jazyka dokážeme komunikovat ústně a také písemně. Vyměňujeme si slova a popisujeme jejich pomocí věci, které jsme udělali, chceme udělat nebo bychom mohli udělat, i věci, které se nám dějí. Pojmenováváme aktivní i pasivní děje, které se týkají našeho jednání, plánování a cítění. Jenže takováto existenciální a dlouhodobě životně důležitá výměna může probíhat také na úrovni intuice a empatie – a to stejně úspěšně jako výměna slovní. Empatie, kterou označujeme také jako

„Mají tedy kočky duši? Určitě. Co o nich víme? Velmi málo. Můžeme je prozkoumat? Možná. Vyplatí se to? Poznat kočky je principiální, abychom dokázali poznat sami sebe.“ Paul Leyhausen: Kočičí duše

Moje kocka mi rozumi.indd 8

21/12/17 14:21

Kočky nás stále znovu překvapují

Jednoduše řečeno Intuitivní rezonance chování nebo pocitů jednoho či více protějšků je základním předpokladem pro vzájemné dorozumívání a soucítění. To platí bez ohledu na použití „řeči“, v rámci vlastního druhu, ale i naddruhově, i když v geneticky omezeném rozsahu.

schopnost vcítění, je vnitřní schopnost pozorovatele spontánně se přenést do perspektivy pozorovaného. Objev zrcadlových neuronů v mozku – organického podkladu pro empatii – je nový a přišel poměrně neočekávaně. Zvířata a také my lidé jako součást světa fauny máme k dispozici velké množství smyslových vjemů, které však náš mozek nepustí až k úrovni vědomí. Od počátku vývoje v sobě stále ještě nosíme zbytky mozku plazů i vlků, jsme stále lovnou zvěří i šelmami.

Stále více poznatků Všechny smyslové vjemy ovšem u nás lidí neprojdou sítem lidského rozumu a myšlení, mnoho z nich zůstává nevyužitých. U osob trpících autismem, které vnímají detaily extrémně silně, to funguje částečně jinak, takové osoby myslí prakticky v obrazech, čichových a jiných smyslových vjemech. Určitou výjimku představuje také sféra hudby, univerzální a naddruhová, protože v tomto případě se jedná o vysoce komplexní jazyk smyslů, intuitivně pochopitelný jak pro člověka, tak také pro velryby, ptáky i hmyz… Od okamžiku objevení zrcadlových neuronů se etologové stále více ptají na otázku proč – proč se zvířata chovají nějakým způsobem. Více a důsledněji tyto tvory pozorujeme v jejich přirozeném životním prostředí, v divočině nebo v domácnosti, kde běžně žijí. Tyto poznatky pak zdánlivě překvapivě potvrzují mnohé z toho, co normální majitelé domácích zvířat zjistili už dávno – a co bylo dosud zlehčováno – že si prostě navzájem rozumíme!

D D

D Moje kocka mi rozumi.indd 9

D 21/12/17 14:21

Lidské kočky a kočičí lidé

Rádi bychom se s vámi podělili o nové poznatky, díky nimž lépe chápeme vůli a jednání našich koček. Život bez těchto citlivých, šarmantních a úžasných tvorů si už vůbec nedokážeme představit!

Moje kocka mi rozumi.indd 10

21/12/17 14:21

Kočky nás stále znovu překvapují

Co vyplynulo z dlouhého vzájemného soužití S našimi domácími zvířaty žijeme v přátelském svazku, který se utvářel tisíce let, po odpovídající počet generací, a který pramení ze vzájemného pochopení a důvěry. Minimálně v některých oblastech jsme se naučili vzájemnému „zrcadlení“ – zejména ve sféře citů a pocitů. Díky tomu se stalo naše soužití snazším a radostnějším a tato schopnost se jako dispozice zapsaná v genech stala evoluční výhodou. Myslíme si, že kočka je ze všech domácích zvířat tím nejvhodnějším objektem pro pozorování vzájemného zrcadlení a napodobování pocitů, protože se prakticky sama domestikovala. Od samého počátku s námi vytvářela rovnocenný vztah, nežije s námi v symbióze jako pes. Je očividně věrnější své pravé povaze a nedá se uplatit, proto je chování kočky a jeho pozorování méně pokřivené a výklad spolehlivější. Tam, kde se pes chce v první řadě zalíbit, udělá kočka to, co považuje sama za nejpříhodnější. Tím v žádném případě nechceme nějak roztrpčit chovatele psů! Sami si užíváme mnoho radosti s našimi vysoce inteligentními border koliemi, které jsou zcela jednoznačně plnohodnotnými členy našeho velkého smíšeného rodinného klanu. Andrea Kurschusová Puntagorda, La Palma, Kanárské ostrovy

Moje kocka mi rozumi.indd 11

21/12/17 14:21

Moje kocka mi rozumi.indd 12

21/12/17 14:21

Co jsou to zrcad lové neurony a co dělají?

Moje kocka mi rozumi.indd 13

21/12/17 14:21

Co jsou to zrcadlové neurony a co dělají?

D Je opravdu zajímavé, že určité fenomény zrcadlení dokážou překročit hranice druhu. Ty druhy, které jsou schopny se vzájemně zrcadlit, vytvářejí takřka spřátelené druhové rodiny. Joachim Bauer: Proč cítím to, co ty

„Nebojte se, nebudete zívat nudou, jen čtěte dál…“

Moje kocka mi rozumi.indd 14

21/12/17 14:21

Připadá vám to povědomé?

Začneme trochu vědecky. V mozku existují určité oblasti nervových buněk nazývaných zrcadlové neurony, které při pasivním prožívání a pozorování nějakého chování nebo činnosti vykazují stejné reakce, jaké by vznikaly při aktivním prožívání této činnosti nebo jednání. To znamená, že pozorované jednání nebo činnost podvědomě simuluje v mozku pozorovatele stejný proces a dochází tak k zrcadlení. Tato vnitřní rezonance vzniká jako souzvuk, zcela automaticky a bez přemýšlení. Je vyvolána paralelně pouze v důsledku sledování nějaké činnosti nebo jiných, pro tuto činnost typických průvodních signálů jako zvuky nebo pachy. Tím vzniká nejen zrcadlení jednání a simultánní prožívání určitých pocitů, ale často také spontánní imitace pozorované činnosti.

Připadá vám to povědomé? Společně s dalšími návštěvníky ZOO stojíte před výběhem ledních medvědů a pozorujete mohutné bílé zvíře. Lední medvěd působí unaveně a znuděně. Protahuje se na slunci a dívá se vám přímo do očí. Chvíli se vzájemně pozorně sledujete. Najednou medvěd zívne. A co se stane? Něco vás nutí zívnout také. Přitom vůbec nejste unavení nebo znudění. Jiná situace: Krmíte malé dítě lžičkou a otvíráte u toho zcela automaticky a bez přemýšlení ústa jako při nějaké pantomimě. Dítě pozoruje pozorně váš obličej, nakonec také otevře pusu a sní jídlo ze lžičky. Nebo: Vaše kočka se hravě válí před vámi na koberci, vy jí hladíte břicho a drbete ji za ušima – prostě absolutní relaxace plná harmonie a pohody. Najednou se kočka něčeho lekne, strne a široce rozevřenýma očima upřeně pozoruje nějaké místo za vámi u dveří. Reﬂexně se otočíte a také se automaticky podíváte stejným směrem.

Smích je nakažlivý Sedíte v metru plném zamračených lidí jedoucích z práce. Vyhledáte oční kontakt s člověkem sedícím naproti vám a usmějete se na něj. Nevrlý soused se na vás okamžitě také spontánně podívá a trochu rozpačitě se usměje – i když k tomu vlastně nemá žádný skutečný důvod.

Moje kocka mi rozumi.indd 15

21/12/17 14:21

Spontánní nakažlivost pocitů Co se děje ve všech popsaných okamžicích? Jedná se o intuitivní „nakažení se“ nějakým pocitem, podvědomé reﬂexy – zrcadlení, jak se tomu říká od objevení funkce systému zrcadlových neuronů. Je to spontánní rezonance pocitů a jednání, probíhající přímo mezi dvěma mozky. Dnes o těchto systémech zrcadlových neuronů víme, že se vyskytují u všech živých tvorů a zejména a ve větší míře u vyšších savců.

Zrcad lení předchází řeči i myšlení Představte si mozek prostě jako rozsáhlou simulační a reﬂexní plochu, na které se zrcadlí svět, jiné živé bytosti, jejich i naše konání, reakce a pocity. Tato schopnost napodobování (simulace) je u všech živých tvorů kvalitativně stejná. Jen kvantitativně je rozvinuta s různou intenzitou. Možnosti zrcadlení spočívají výhradně ve vyšší či nižší komplexnosti systému, pomocí něhož mezi sebou jedinci svého druhu rozsáhle a bezchybně komunikují. Co je na tom však nejnapínavější? Že zrcadlení, sice v omezené podobě a redukované pouze na to podstatné, funguje jako komunikační prostředek také mezidruhově, mezi druhy vzájemně nespřízněnými.

Moje kocka mi rozumi.indd 16

21/12/17 14:21

17 Oční kontakt: Kočka a pes se dívají na kachnu: „Tak vylez z toho kbelíku – my tři si teď spolu zahrajeme na honěnou!“ Kočka se naklání dovnitř, kachna se ustrašeně přikrčí a pes to pozoruje. „Můj kamarád pes ti nic neudělá – slibuji!“ Pak to kočku už přestane bavit, kachna všechno pozorně sleduje a pes se znovu zadívá na kočku. „OK, dneska teda nebude kachna na sladkokyselo – ach jo, to je nuda…“

Oblasti simulace u ještěrů a ptáků jsou velmi jednoduché, u nás a u našich domácích zvířat naopak poměrně rozsáhlé. To znamená, že nám všem je stále ještě společný prastarý komunikační systém ještěrů – prskání, plivání, syčení, nafukování se. Doplnili jsme ho ovšem později získanými a dlouhá léta vývoje trénovanými dovednostmi – gesty, mimikou, jazykovým vyjadřováním. V mozku, který se neustále vyvíjí, se tedy nakonec vytvoří velmi komplexní systém zrcadlových neuronů. Díky nim jsme schopni cítit, co cítí ten druhý, a to naprosto nezávisle na kognitivním nebo analytickém myšlení, pouze na základě intuice. U lidí k tomu přistupuje další úroveň – řeč, pomocí níž jsme v rámci svého druhu schopni komunikovat ještě jednoznačněji, a přesto se někdy nevyhneme nedorozuměním! Ovšem stejně jako všichni ostatní živí tvorové, i my máme k dispozici univerzální předstupeň řeči – systém zrcadlových neuronů, pomocí něhož je možná vzájemná komunikace, včetně té mezidruhové.

Moje kocka mi rozumi.indd 17

21/12/17 14:22

128

ISBN 978-80-7549-409-2

D D

Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9272. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první

D Z německého originálu Meine Katze versteht mich, vydaného nakladatelstvím Eugen Ulmer KG ve Stuttgartu v roce 2015, přeložila Jarmila Borecká Redigovala Věra Běťáková Jazyková revize Vlastimil Lapáček Obálku zhotovila Jana Šťastná Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 128

Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Moje kocka mi rozumi.indd 128

21/12/17 14:24