Osvobozena moda_001 az 003_Sestava 1 2/2/18 3:00 PM Stránka 3
Margret Greinerová
Osvobozená móda E M I L I E F L Ö G E O VÁ Módní návrhářka a múza Gustava Klimta
Margret Greiner AUF FREIHEIT ZUGESCHNITTEN Emilie Flöge, Modeschöpferin und Gefährtin Gustav Klimts Copyright © 2014 by Kremayr & Scheriau/Orac, Wien Alle Rechte vorbehalten Translation © 2018 by Blanka Pscheidtová Photos © IMAGNO/Wien Museum and ÖNB Jacket photo © Madame d’Ora (IMAGNO/ÖNB) ISBN 978-80-249-3513-3
OSVOBOZENA MODA.indd 4
26.1.18 12:26
Myslím, že krása není nic jiného než výraz toho, že je cosi milováno, veškerá krása umění a světa má svůj původ ve schopnosti zviditelnit lásku. Robert Musil, Muž bez vlastností
OSVOBOZENA MODA.indd 5
26.1.18 12:26
Objevuje se Klimt
Poprvé ho Emilie uviděla, když přišel s bratrem Ernstem na návštěvu do rodiny Flögeových. Bylo to jen několik týdnů před svatbou Helene Flögeové v roce 1891. Pro otce Flögeho nebylo snadné akceptovat zasnoubení své dcery Helene s Ernstem Klimtem, umělcem, malířem. Hermann Flöge byl svým způsobem také umělec. Nebo býval. Jako šestnáctiletý mladík se zapsal na Akademii výtvarných umění. Název svého oboru uměl na požádání odříkat jako dětskou básničku: „Malá plastika, ornamentika a medailérské umění.“ Brzy se ale uměleckých ambicí vzdal, protože umění prostě nevynáší, jak říkával. Jestli to byl pravý důvod, jestli spíš nenahlédl, že jeho nadání nestačí – kdoví. Hermann Flöge se v každém případě stal zdatným řemeslníkem, mistrem soustružníkem. A umění ornamentu a malé plastiky se nakonec věnoval ve velmi vzácném oboru. Vyráběl nádherné dýmky z mořské pěny, které vyvážel dokonce až do Anglie. Flögeovi tedy nebyli v pravém smyslu slova bohatí, ale vedlo se jim dobře a byli vážení. Když si v neděli vyšli na procházku do Volksgartenu, pan otec, paní matka, syn Hermann a dcery Pauline, Helene a Emilie, lidé smekali klobouky na pozdrav panu fabrikantovi Flögemu a jeho rodině. Ernst Klimt pocházel z jiného prostředí. Bydlel v domě, který Helene potají popisovala jako „ubohý, prostě jen ubohý“. Ale byl to pohledný muž. Štíhlý, měl úzký obličej, tmavé vlasy, které se za vlhka mírně kadeřily, a vždy pěkně zastřižené vousy. S bratrem Gustavem a Franzem Matschem vytvořili uměleckou skupinu, 7
OSVOBOZENA MODA.indd 7
26.1.18 12:26
která brzy dosáhla úspěchu. Dostávali velkolepé zakázky – nástropní malby v Dvorním divadle, malířská výzdoba schodiště Uměleckohistorického muzea, výzdoba rumunského královského zámku Peles, dekorace vily Hermes ve Vídni. Všichni žasli, jakou tihle mladí muži dělají kariéru, jenom na Hermanna Flögeho to dojem neudělalo. „Dokážete uživit ženu?“ zeptal se Ernsta, když přišel žádat o ruku Helene. „A ještě tři děti k tomu,“ zasmál se Ernst. Ale Helenin otec jenom nespokojeně bručel. Helene, která si už jako děvče uměla otce omotat kolem prstu, se blýskla svým šarmem: „Řemeslo má zlaté dno – ale umění má zlaté nebe!“ Emilie by se to neodvážila říct nahlas, ale Helene byla prostě starší sestra, která si to mohla dovolit. Směla být tak vtipná a kurážná i proto, že měla na své straně matku. Ženy vždycky stojí na straně lásky. Pokud je ta láska v podstatě vhodná. Když Emilie jednoho nedělního odpoledne vešla do obývacího pokoje, aby prostřela stůl ke kávě, nečekaně vpadla do vzrušeného rozhovoru rodičů. „Ale ona ho přece miluje,“ říkala právě matka. Otec prudce potáhl z doutníku a vyrazil ze sebe: „Láska, jen když to slyším!“ Láska existovala, ale dobrému manželství byla spíš na překážku. Kromě romantických povah jako byla jeho žena z Dolního Rakouska, které se nepovažovalo za živnou půdu pro silné návaly citu. Existovaly správné a nesprávné partie, a Ernst byl správná, protože to byl správný chlapík, ke každému přátelský, v yrovnaný, zdatný, spořádaný. A nesprávná, protože byl malíř. Malovat se přece dalo i v neděli, a přes týden se mělo vykonávat počestné řemeslo. Emilie měla Ernsta ráda a toužebně si přála, aby si otec uvědomil, že lepšího zetě dostat nemůže. Ernst měl ve zvyku, že když přišel k Flögeům, pozdravil svou budoucí švagrovou Emilii hlubokou úklonou a prohlásil: „Vážená slečno, na Emilie se musí mimořádně dohlížet, protože je unášejí princové. Ale Heleny“ – přitom pohlédl své snoubence hluboko do očí – „královští synové“. Jakýpak je rozdíl mezi princi a královskými syny, myslela si Emilie. To je přece totéž. Teprve později si uvědomila, že Ernst 8
OSVOBOZENA MODA.indd 8
26.1.18 12:26
narážel na Lessinga a Homéra. Pocházel z prostých poměrů, ale byl sečtělý. A jeho oči měly neodolatelnou živost. Ernst hodně mluvil o svém starším bratru Gustavovi, s nímž navštěvoval uměleckoprůmyslovou školu. Gustav už byl slavný, klevetila o něm celá Vídeň. Vyprávělo se, že na jeho obrazech na schodišti císařského divadla nejsou vyobrazena jen klasická divadla, nýbrž i nahé ženy ve svůdných pózách. Flögeovi v novém Dvorním divadle ještě nebyli. Hermann Flöge divadlo neměl v oblibě, ale povoloval své ženě a dětem klasické básníky. Byl protestant a poslouchal Bachovy kantáty. A jednoho dne krátce před svatbou přivedl Ernst svého bratra do rodiny Flögeových. Přišli spolu právě k jedné upjaté nedělní odpolední kávě, při níž zdobil stůl štrúdl Barbary Flögeové, pěkný kytičkovaný servis z Limoges a stříbrné příbory od Auerhahna. Gustav vypadal jako hrubší verze Ernsta. Emilii bylo tenkrát sedmnáct a všechny mladé muže nad dvaadvacet vnímala jako starší pány. A Gustav byl rozhodně starší pán, ne, starší muž. Přitom mu bylo právě devětadvacet. Podsaditá postava, hranatá hlava, huňaté obočí, tmavé vlasy, v nichž se už ukazovala prořídlá místa, po stranách se ale bujně nadouvaly, což mu propůjčovalo vzhled fauna, a hustý černý plnovous, jaký nosili zbožní Židé, i když víc zastřižený. Jenom ústa měl citlivá a žensky jemně vykreslená. Ani Ernst neodpovídal obrazu oduševnělého umělce, ale Gustava si Emilie ve svých romantických dívčích vizích zřejmě představovala jako na vídeňskou půdu sestoupivšího Raffaela. Byl dobře oblečený, měl na sobě světlý lněný oblek, k bílé košili motýlka a – to byl zvláštní pohled – kolem pasu, který už nebyl úplně štíhlý, nosil široký tmavý pás jako šerpu. Emilie něco takového ještě nikdy neviděla, možná to byla jeho umělecká obchodní značka. Později se dozvěděla, že se tenhle útvar jme nuje „Kummerbund“, což u ní vyvolalo záchvat smíchu. Gustav Klimt seděl na židli neohrabaně, široké ruce položené na stole jako lví pracky, které občas odsunuly stranou talíř s kolá9
OSVOBOZENA MODA.indd 9
26.1.18 12:26
Gustav Klimt a Emilie Flögeová, kolem roku 1899, ferrotypie
OSVOBOZENA MODA.indd 10
26.1.18 12:26
čem, jako by ho rušilo všechno, co jim ubíralo prostor. Flögeovy ženy cítily, že Gustava Klimta v tom štrúdlovém odpoledni vlastně rušilo všechno kromě samotného štrúdlu. Třikrát si nechal od matky Flögeové naplnit talíř a Emilii by neudivilo, kdyby blaženě zachrochtal. Když mu Barbara Flögeová nabídla čtvrtý kus moučníku, měl v pohledu hlad, ba přímo žádost, ale ovládl se a s díky odmítl. Úsudek jeho okolí jako by mu přitom byl naprosto lhostejný. Možná ale toho dne myslel na svého bratra Ernsta a chtěl udělat dobrý dojem, protože svatba byla přece na spad nutí. A opravdu už se nesměla odkládat, protože Helenino tělo se až příliš zakulacovalo. Gustav byl nemluvný, ozval se až ve chvíli, když se hovor stočil na počasí. Pak ale dokázal vysvětlit, proč zadní strana níže nad Balkánem přinesla do Vídně chladné počasí. Nebo naopak. Meteorologie zajímala i otce Flögeho. Když se Gustav loučil – Ernst ještě zůstával –, podíval se na Emilii a řekl: „Seděla byste mi modelem, slečno Emilie?“ Hleděl na ni zpříma a Emilie viděla, že má zároveň tmavé i světlé oči, hluboká hněď s okrovým leskem. Zarazila se, jak se slušelo na dívku jejího věku, chtěla ze sebe vypravit standardní větu všech dobře vychovaných dcer „musím se zeptat maminky“, ale pak řekla: „Rozmyslím si to,“ což znělo Klimtovým uším určitě lépe. Protože už v tu chvíli Emilie tušila, že by nevěděl, co si počít s malými hloupými děvčaty. Nebo jen cosi velmi určitého. Když Ernst odcházel, vzal si Emilii na chvilku stranou a zašeptal jí: „Nepůjdeš sama do Gustavova ateliéru, slyšíš! Nikdy bez matky!“
11
OSVOBOZENA MODA.indd 11
26.1.18 12:26
Odstřižkové dítě
Dětství? Není každé dětství velké ubližování, protože člověk nikdy nedostane to, co potřebuje? Flögeovy děti přitom měly ještě štěstí, poměrně dobré ekonomické poměry, milující a veselou matku, stále nepřítomného tvrdě pracujícího otce, který byl ale jako otec nedělních odpolední (tak mu někdy dcery říkaly) poněkud neobratným způsobem svým dětem naprosto oddaný. Samozřejmě pokud plnily jeho představy, formované rigorózním étosem severoněmeckého protestantismu. Nejvíc miloval přirozeně Hermanna, protože byl chlapec. Emilie přišla jako poslední dítě, a protože před ní se už narodily dvě sestry, měla ve skutečnosti být chlapcem. Tři dívky, to znamenalo vydělat na tři výbavy, mít třikrát štěstí na zetě, pokud možno dobře situované, ale také uznávající tchánovu absolutní autoritu. Se snachami byly v tom hle bodě problémy jen zřídka, u těch existovala vždy jen obava, že nebudou umět hospodařit s penězi. Emilie byla tedy nejmladší, čtvrtá. Sourozenci se narodili v poměrně velkých odstupech, nejstarší Hermann v roce 1863, Pauline 1866, o pět let později Helene a nakonec Emilie Louise v roce 1874. Žádný mazánek, jen pozdě narozená. Podle zkušenosti se nadšení rodičů nad čtvrtým dítětem většinou už drží v mezích, což ale není vždy nevýhoda, protože nedostatek rodičovské pozornosti poskytuje dítěti i svobodu. Přesto Emilie někdy záviděla bratru Hermannovi, že si jako dítě mohl tři roky užívat přinejmenším matčiny absolutní lásky. Emilie nikdy neměla vlastní nové oblečení, vždycky jen zdě12
OSVOBOZENA MODA.indd 12
26.1.18 12:26
děné nebo přešívané po starších sestrách. Flögeovi přitom měli peníze na to, aby i jí někdy koupili nové šaty, ale k čemu takový výdaj, když matka uměla zacházet s šicím strojem. Když bylo Emilii devět let, požádala matku, aby jí dala pár odstřižků, že si něco ušije sama. Matka Flögeová na to s úsměvem přistoupila a přinesla dceři štos rozpáraných šatů a blůz, jehlu, nitě a nůžky. Každý den škádlila Emilii otázkou, kdy už bude veledílo hotové. Trvalo to dlouho. A pak se dívka jednoho nedělního rána objevila v dlouhé sukni, sešité ze dvanácti pestrých záplat. Otce málem ranila mrtvice: „Kde jste sebrali tohle cikáně?“ Emilie samozřejmě nesměla ten „cikánský hadr“ nosit, ale matka pocítila potřebu ušít jí mimořádně pěknou sukni (z roz páraných letních šatů, které už byly Helene malé). Aby příběh dostal smysl, mělo by teď následovat sdělení, že všichni členové rodiny začali Emilii prorokovat budoucnost módní návrhářky. Nic takového. Byla to epizoda bez následků. Ale možná ne tak docela. V Emilii přetrval pocit, že jako dítě a ještě víc jako dospívající dívka nikdy nebyla spokojená se svými oděvy. Nejhorší pro ni ale bylo, když ji sestry ve věku čtrnácti let zasvěcovaly do „ženských tajemství“. Byly to velmi šroubované a mlhavé poukazy na očekávanou menstruaci. Jak měla pochopit, že musí každý měsíc krvácet, aby se z ní stala řádná žena a jednoho dne mohla přivést na svět dítě? Když pak k události poprvé došlo, Emilie vyděšená tmavou krví na kalhotkách křičela na celý dům, takže přiběhl i vyděšený Hermann, který se domníval, že je těžce zraněná. Podobně matoucí byly i pokyny starších sester, jak by se nadále měla oblékat – totiž jako ony! Byl konec s hezkými šatičkami na ramínka, které končily pár centimetrů nad koleny. Od té chvíle existovaly jen dlouhé šaty a sukně, které sahaly až k botám, blůzy ke krku, pod nimiž se musela nosit podprsenka lososové barvy. Emilie byla v tom věku tak hubená, že se její prsa podobala dvěma malým „koblížkům“, ale na to nikdo nebral ohled. Podobné to bylo s korzety, které nesměly chybět ani v horkém létě. Bylo směšné navléknout hubené dívce bez jediného 13
OSVOBOZENA MODA.indd 13
26.1.18 12:26
zaoblení spodní prádlo, které mělo ušněrovat její pas do vosí podoby, ale to se prostě slušelo. Kdo vlastně určuje, co se sluší, ptala se mladá Emilie sama sebe. Je opravdu nutné snášet tohle trýznění? Není možné prostě neposlechnout? Jak by vypadal trest? Ale to byly problémy pozdějších let. Jako dítě měla Emilie jiné, možná vlastně jen jeden. Od chvíle, kdy se naučila číst, hladověla a žíznila po knihách, ale nikdy se jich nemohla nabažit. To bylo mnohem horší než si pořád oblékat obnošené šaty. Mohla dostat knihu k Vánocům nebo narozeninám, když o ni vytrvale žadonila. Pak ji ale měla přečtenou večer toho dne. Málokdy byla tak napínavá, jak doufala. Literatura pro dívky ve Vídni jejího dětství oslavovala jako prototyp hodné děvče, které dokáže neuvěřitelné věci, například když matka onemocní a je třeba se postarat o sedm sourozenců. Emiliina matka nikdy nebyla nemocná. Vrcholným zážitkem bylo, když jí Pauline s velkodušností o osm let starší sestry půjčila svazek pohádek bratří Grimmů. V těchhle příbězích nebyly jen poslušné dívky, nýbrž zlé čaro dějnice, neposlušné děti, protivné sestry, kruté matky – tedy mnohem zajímavější postavy. Ráda by četla také chlapecké knihy, ale neměla šanci. Po Hermannovi nemohla dědit, protože jemu knihy nic neříkaly, zajímal se o techniku. V roce jejího narození byla v Rakousku zavedena všeobecná a povinná školní docházka. Pro dívky existovala zpočátku jen šestiletá obecná škola. Od dvanácti let musely dívky z dělnické třídy pracovat, měšťanské dívky se nějak zaměstnávaly, než se v sedmnácti nebo osmnácti letech pokud možno seznámily s úctyhodným mužem a po přiměřené době se za něj provdaly. Flögeovy dcery už ale mohly chodit do osmileté měšťanské školy, takže vyšly ve čtrnácti letech. Pro bohatou horní vrstvu – do níž Flögeovi nepatřili – existovala možnost posílat dcery na soukromé a drahé „vyšší dívčí školy“. Ale i ty sloužily jen k tomu, aby se z dcer staly lepší partie na vdávání. Jejich vzdělání 14
OSVOBOZENA MODA.indd 14
26.1.18 12:26
ekončilo maturitou, protože pro ženy neexistovala, takže nen mohly ani studovat. Když se Emilie později setkala s tak vzdělanou ženou, jako byla například Adele Bloch-Bauerová, pomyslela si, jak bo lestné pro ni muselo být, že nesměla studovat. Adele mluvila několika jazyky. Milovala literaturu, zajímala se o umění, hudbu, dokonce o politiku, vedla salon a mohla se bavit s vůdčími muži své doby, ale celý svůj krátký život zůstala závislá na svém muži a nikdy nedostala šanci proměnit své vědění a um v produktivní povolání. Obyčejné Flögeovy dcery se samozřejmě nemohly rovnat bankéřské dceři a manželce továrníka Bloch-Bauera. Otec neměl tolik peněz ani pochopení, aby nechal dívky učit se čemukoliv vyššímu než činnostem připravujícím je na manželství – vaření a pečení, šití a hře na klavír. Emilie – stejně jako Pauline a Helene – ale trvala na tom, že se od základu vyučí krejčovskému povolání, i když perspektiva, že by někdy nastoupila do zaměstnání za tři koruny denně, nebyla právě lákavá. Doba učení byla hrozná. Emilie mohla chodit k Pauline, která už měla své malé krejčovské učiliště, ale vzala si do své čtrnáctileté hlavy, že se chce naučit víc „někde mimo“. To znamenalo v jiném učilišti ve Vídni. Emilie se učila málo, ale tím víc trpěla, protože jako učnice měla menší cenu než uhlí do kamen v dílně. Nikdy si nestěžovala, ale její matka tušila, co prožívá. Snažila se jí pomoct, Emilie tam přece mohla skončit a jít do učení k Pauline. Ale dobře věděla, že její dcera je stejně tvrdohlavá jako ona sama, Dolnorakušanka, která si ke zděšení své rodiny našla protestantského muže s pruskými předky (to hledání byla přinejmenším její verze) a prosadila si, že se za Hermanna Flögeho provdá a odstěhuje se s ním do Vídně. Co si zvolila, u toho také zůstalo. I když ne vždycky na celý život. Emilie viděla svou „kariéru“ jako domácí švadlena nebo přešívačka v některém z nových obchodních domů na Mariahilfer Straße. Ale nakonec přece jen přešla do dílny v Neuburgstraße, kterou provozovaly Pauline a Helene. Sestry příliš nevydělávaly, 15
OSVOBOZENA MODA.indd 15
26.1.18 12:26
ani nemusely, protože měly jistotu majetného otce, ale byly „svými paními“, milovaly nezávislost – a nemusely tak úpěnlivě čekat na vhodné manžely. Potom vstoupili do života slečen Flögeových Ernst a Gustav Klimtové. S Ernstem se změnil Helenin život, s Gustavem Emiliin. Jestli se něco změnilo pro Pauline, o tom lze jen spekulovat. Gustavovým prostřednictvím se Emilii brzy otevřely netušené nové perspektivy. Náhle se stala součástí „hnutí“, vykročení do nové doby. Ale nebyla pouhým kolečkem, jímž někdo pohybuje, s nadšením se otáčela sama. Kdo by si to byl pomyslel, vždyť jí byla do kolébky vložena konzervativní kariéra manželky, domácí paní a matky, nejlépe po boku nějakého průměrného úředníka. Život tropí podivuhodné kousky.
16
OSVOBOZENA MODA.indd 16
26.1.18 12:26
Naděje umírá
Helene Klimtová se podivila, když se brzy dopoledne otočil klíč ve dveřích bytu. „Ty už jsi doma! Je ti špatně?“ zeptala se svého muže. Hned si ale uvědomila, že její otázka je zbytečná. Ernst byl bledý, oči se mu leskly horečkou. „Tohle příšerné prosincové počasí, to se člověk nachladí hned.“ Ernst chtěl pohladit dcerku, která seděla v dětské ohrádce, naklonil se k ní, ale zarazil se v pohybu, aby ji nenakazil. Trval na tom, aby se dcera jmenovala po matce Helene. Helene by byla radši měla Johannu. „Zavoláš Helene! a přiběhnou ti hned dvě ženské.“ – „Ano, přesně, to je vrchol štěstí,“ usmál se tehdy Ernst. „Lehni si do postele, udělám ti mléko s medem. A změř si teplotu!“ V noci horečka dál stoupala. Helena vyměnila povlečení, oblékla Ernstovi čisté pyžamo, přikládala mu studené obklady, ale on nemohl spát, stěžoval si na hrozné bolesti hlavy a pořád opakoval: „A právě teď máme tolik práce.“ Ráno poslala Helene depeši doktoru Kaltenbrunnerovi. Přišel v poledne. „Plíce jsou v pořádku. Buďme tedy rádi, že to není zápal plic. Ale je to stále se rozvíjející chřipka. Hrozně teď řádí. Naprostý klid na lůžku, studené obklady proti horečce – a váš muž se brzy zase postaví na nohy. A dítě od něj držte dál.“ To bylo snadné chtít, ale horší dodržet, protože malá Helene, jíž všichni říkali Lentschi, sice ještě neuměla chodit, natož mluvit, ale pořád ukazovala ke dveřím ložnice, protože dobře věděla, že se tam skrývá její otec. Tatínek, který ji vždycky vyhazoval tak 17
OSVOBOZENA MODA.indd 17
26.1.18 12:26
vysoko do vzduchu, že radostí výskala. Teď ale Lentschi brečela, jak to umí jen malé děti, s takovou vytrvalostí, jako by za ni čekala odměnu v podobě dílku čokolády. Ernst už se na nohy nepostavil. Horečka klesla, ale on si stěžoval na silné bolesti v hrudi, především při hlubokém dýchání. Helenina matka Barbara přinesla hovězí špičku s jablečným křenem, Ernstovo oblíbené jídlo, ale pozřel jen jediné sousto. Gustav se za ním zastavil a uklidňoval ho, že práce zdárně postupuje, aby se pořádně vyležel. „Vy se tedy beze mě obejdete,“ pronesl Ernst suše. „Buď v klidu,“ odpověděl Gustav stejně suše. To byl způsob, jak spolu bratři komunikovali. Oběma bylo jasné, že Gustav a Franz Matsch Ernsta potřebují, aby mohli zakázky dokončit v termínu, ale Gustav nechtěl bratrovu bo lavou hruď ještě zatěžovat odpovědností za problémy jejich společnosti. Nakonec bylo nutné převézt Ernsta do nemocnice, přestože se tomu vehementně bránil. Vzniklo podezření na perikarditidu, zánět osrdečníku, který se běžně vyléčí sám od sebe, pokud nemoc nezasáhne srdeční sval. K tomu však došlo. 9. prosince 1892 zemřel Ernst Klimt ve věku devětadvaceti let a zanechal na světě svou jednadvacetiletou ženu Helene a roční dcerku Helene. Brutalita této předčasné smrti otřásla světem Klimtových i Flögeových. Helene se zhroutila, nechávala pustnout byt, který předtím zařídila jako pokojík pro panenky, celé dny seděla s dcerkou na pohovce a zírala na protější stěnu, kde visel Ernstův obraz. Pauline přišla ráno, zatopila, aby ty dvě v prosincové zimě nezmrzly, uvařila kaši pro malou Helene a polévku pro velkou. Emilie přicházela večer, vykoupala dítě, postarala se o to, aby se sestra a neteř uložily do postele, a spala v hostinském pokoji s otevřenými dveřmi, aby při každém podezřelém zvuku byla v pohotovosti. Gustav se občas zastavil, nezůstal dlouho, moc toho nenamlu18
OSVOBOZENA MODA.indd 18
26.1.18 12:26
vil a položil na sekretář peníze. Převzal poručnictví malé Helene a hodlal se postarat i o její matku. Emilii udivovalo, co všechno si ten muž bere na bedra – podporuje svou matku a neprovdané sestry a teď ještě švagrovou a neteř. Přesto vyzařoval sílu, jako by ho nemohla zlomit žádná zátěž. Do její vděčnosti se mísil obdiv. Gustav pro ni byl oporou. Emilii napadalo jen omšelé úsloví „skála v příboji“. Taky by se hodila chýše v horách, když si člověk přimyslel zuřící bouři. Emilii bylo osmnáct let, podléhala romantickým náladám, pro něž se jí nedostávalo slov a obrazů, ale kterým se ráda oddávala. Gustav Helene zachránil, umožnil jí slušně a důstojně nést její vdovství. Později si Emilie občas kladla otázku, jestli Helene neprojevovala Gustavovi svou vděčnost určitou vstřícností. Pak ale tuhle myšlenku zavrhla jako nepatřičnou. Ve stejném roce zemřel i otec Ernst Klimt a tyhle ztráty mu sely Gustava ubíjet. Jeho umělecká produktivita byla ochromená, vypadalo to, že potřebuje čas na rozmyšlenou. Na tom, že ve stejné době skončil i jeho vztah s Franzem Matschem a tím i jejich společenství, nenesla vinu jen bratrova smrt. Byla to nová umělecká orientace, s níž se Klimt vzdálil od stylu historismu, který se požadoval při státních zakázkách, a která ho přiměla k experimentování s novými výrazovými formami.
19
OSVOBOZENA MODA.indd 19
26.1.18 12:26
Obsah Objevuje se Klimt........................................................................7 Odstřižkové dítě........................................................................12 Naděje umírá.............................................................................17 Teatrum mundi..........................................................................20 Vídeňská krev............................................................................23 Svádění je pravé násilí...............................................................27 Lettres d’amour..........................................................................32 Homér píše do Langewangu....................................................36 Přelom.........................................................................................40 „Parlez-vous Français/sekaný nudle do kafé“........................44 Láska a milkování......................................................................47 Svaté jaro....................................................................................51 „Dneska se mi o tobě zdálo, byl jsi na mě trochu zlý.“.........57 „Prosím, nebuď nemilosrdná!“................................................61 Post amorem..............................................................................64 „I dnes jsem šel kolem ní“........................................................67 Rybí žena....................................................................................73 Anna Klimtová..........................................................................76 „Umělec má myslet se strojem“...............................................78 Geometrie a funkce...................................................................83 Casa piccola...............................................................................87 Proti velšské módě....................................................................92
OSVOBOZENA MODA.indd 285
26.1.18 12:27
Erotika ve štepování..................................................................94 Nová média................................................................................96 Samet a hedvábí.........................................................................99 Pajetky pro Almu....................................................................104 Neukojitelná touha..................................................................111 U Attersee.................................................................................114 „Leknín roste v jezeře“............................................................119 Módní přehlídka v lukách......................................................121 Touha tvořit..............................................................................130 Očistec......................................................................................134 „Ten polibek celému světu!“...................................................135 Umění a život...........................................................................144 Chuť k nepřátelství..................................................................149 Pracovní morálka....................................................................155 Zástěry......................................................................................157 Sladký spánek a ryzí štěstí......................................................160 Dětský čepeček........................................................................163 Knoflíková Marie a Podšívková Anna..................................166 Montaigne................................................................................168 Žena, která obléká ženy..........................................................174 Nikdy v životě..........................................................................177 Rozruch v Kärtner Straße......................................................178 Netopýr.....................................................................................182 Sarajevo a následky.................................................................186 Vepřové hody...........................................................................190 Lázně beze stínu......................................................................199 Pokoj sama pro sebe................................................................202 „Ať přijde Emilie“....................................................................206 Svatostánek...............................................................................210
OSVOBOZENA MODA.indd 286
26.1.18 12:27
„Až jednou umřu“...................................................................218 Duch nad vodami....................................................................220 Jako v rozmazaném obrazu....................................................224 Poklady v ohni.........................................................................228 „Bože, jaká je tu tma!“............................................................233 Sexualita a obsese....................................................................237 Nevěrná až do smrti................................................................239 Múza.........................................................................................244 Z očí do očí..............................................................................248 Vedení podniku.......................................................................249 Konec jedné éry.......................................................................251 Klimt místo náhrdelníku........................................................256 Na gauči....................................................................................262 Žerzej........................................................................................267 Nevinná dívka..........................................................................271 Lentschi....................................................................................275 Život ve snu..............................................................................277 Chronologická tabulka...........................................................280
OSVOBOZENA MODA.indd 287
26.1.18 12:27
Margret Greinerová OSVOBOZENÁ MÓDA Emilie Flögeová, módní návrhářka a múza Gustava Klimta Z německého originálu Auf Freiheit zugeschnitten. Emilie Flöge, Modeschöpferin und Gefährtin Gustav Klimts, vydaného nakladatelstvím Kremayr & Scheriau/Orac ve Vídni v roce 2014, přeložila Blanka Pscheidtová Obálku s použitím fotografie Madame d’Ora, IMAGNO/ÖNB zhotovila Soňa Šedivá Fotografie v textu IMAGNO a Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň Odpovědná redaktorka Ivana Parkmanová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 288 + 4 strany barevné přílohy Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9567. publikaci Sazbu zhotovila Helena Hyanová Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 Objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz
OSVOBOZENA MODA.indd 288
26.1.18 12:27