0038912

Ptáci PŘÍRODA DO KAPSY

Ptaci 001-007.indd 3

KNIŽNÍ KLUB

25/09/17 13:04

CONCISE BIRD GUIDE Copyright © 2014, Bloomsbury Publishing PLC This translation of Concise Bird Guide is published by EUROMEDIA by arrangement with Bloomsbury Publishing Plc. All rights reserved Translation © 2017 by Zdeněk Kymla ISBN 978-80-242-5862-1

Z anglického originálu Concise Bird Guide, vydaného nakladatelstvím Bloomsbury Publishing Plc. v Londýně v roce 2014, přeložil Zdeněk Kymla Redigovala Kateřina Teodosijevová Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 216 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9143. publikaci Sazba a úprava obálky TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

Ptaci 001-007.indd 4

25/09/17 13:04

Obsah Úvod Kachnovití Tetřevovití Bažanti, křepelky, koroptve Potáplicovití Potápkovití Buřňákovití Buřňáčkovití Terejovití Kormoránovití Volavkovití Ibisovití Jestřábovití Orlovcovití Sokolovití Chřástalovití Ústřičníkovití Tenkozobcovití Dytíkovití Kulíkovití Slukovití Chaluhovití Rackovití Rybákovití Alkovití Holubovití Papouškovití Kukačkovití Sovovití

Ptaci 001-007.indd 5

6 8 33 35 38 40 43 45 46 47 49 52 53 60 61 65 70 71 72 73 79 99 102 109 114 118 123 124 125

Puštíkovití Lelkovití Rorýsovití Ledňáčkovití Dudkovití Datlovití Skřivanovití Vlaštovkovití Konipasovití Brkoslavovití Skorcovití Střízlíkovití Pěvuškovití Drozdovití Králíčkovití Pěnicovití Lejskovití Timáliovití Mlynaříkovití Sýkorovití Brhlíkovítí Šoupálkovití Žluvovití Ťuhýkovití Krkavcovití Špačkovití Vrabcovití Pěnkavovití Strnadovití

126 129 130 131 132 133 136 138 141 147 148 149 150 151 157 159 169 178 179 180 185 186 187 188 189 196 197 199 210

Rejstřík

214

25/09/17 13:04

Úvod Ptáci nejsou sice nejpočetnější živočišnou třídou, rozhodně ale spolu se savci patří k nejznámějším. Po celém světě se vyskytuje asi 10 000 druhů ptáků, z toho se zhruba se 420 druhy setkáme v Evropě. Přes 200 z nich se rozmnožuje i v České republice. V našem průvodci přinášíme čtenářům všechny základní informace užitečné pro rychlé určení jednotlivých druhů ptáků přímo venku v terénu. U každého popsaného druhu uvádíme průměrnou velikost těla, charakteristické znaky i proměnlivost ve zbarvení, a také zvuky, jimiž se konkrétní ptáci ozývají.

Určování ptáků Správné určení druhu ptáka spočívá v zodpovězení mnoha otázek: Jakým způsobem letí? Jaký je tvar jeho těla? Pozorujeme nějaké výrazné znaky, jako třeba specifický tvar zobáku, délku ocasu nebo nohou?

Jaké je jeho zbarvení? Má jeho peří nějakou charakteristickou kresbu?

Jak se pták chová? Jaké vydává zvuky? Kde se vyskytuje?

Jedním z hlavních vodítek k identifikaci ptáka může být způsob jeho letu. Lesní druhy, jako například datlové, se pohybují výrazně zvlněným letem, jenž je zvlášť nápadný při přeletu volného prostranství.

Ledňáčci zase využívají rychlý, přímý let, často těsně nad hladinou vody. Silueta v letu může být také velmi dobrým znakem: např. kachny rychle mávají svými špičatými křídly a krky mají natažené dopředu.

Naopak určení podle zbarvení nemusí být vždy spolehlivé. Působí zde kvalita světla i aktuální místní podmínky, a to není schopna obsáhnout žádná kniha. Mnohem spolehlivějším znakem se ukazuje spíše kresba peří. Nezapomeňme však, že peří ptáků se může během roku a také během přechodných období (například u mláďat nebo nerozmnožujících se jedinců) výrazně měnit.

Dalším směrodatným ukazatelem může být chování ptáka. Kachny kupříkladu dělíme do dvou skupin podle toho, jakým způsobem shánějí potravu. První skupina ji hledá na hladině, zatímco druhá pod ní. Mnoho druhů létá téměř výhradně v hejnech, zato jiné jsou spíše

Ptaci 001-007.indd 6

25/09/17 13:04

Úvod 7 samotářské a další zastihneme nejčastěji v párech. V určení nám pomůže i způsob, jakým se pták krmí a jak se chová k ostatním.

Zpěv, volání a další zvuky, jež ptáci vydávají, jsou také velmi užitečné, zvláště pokud máme potíže s určením jiných znaků. Každý zná hlas samce kukačky, ptáka, kterého častěji slyšíme, než vidíme. Ale kolik z nás pozná bublavé volání samičky? Hlas ledňáčka bývá prvním důkazem jeho přítomnosti a ukrytého slavíka najdeme rovněž spíše sluchem než zrakem.

Nejlepší cestou ke zdokonalení našich určovacích dovedností je podrobně se seznámit s druhy, s nimiž se setkáváme nejčastěji, a trpělivě si budovat portfolio známých druhů. Pokud se nám potom nepodaří nějakého ptáka určit, dokážeme jej jistě alespoň zařadit do skupiny, do které patří.

Ptačí topografie Obrázek samičky strnada rákosního vám poslouží k seznámení s výrazy využívanými k popisu ptáků.

Ptaci 001-007.indd 7

Čelo

Oční proužek

Zobák

Temeno

Nadoční proužek Týl

Hrdlo

Pláštík Příuší Hruď Hřbet

Malé krovky

Raménko

Střední krovky Lopatky

Kostřec

Velké krovky

Svrchní krovky ocasní

Křidélko

Boky Břicho

Podbřišek Loketní letky

Krovky ruční

Spodní krovky Ruční letky ocasní

Ocas

25/09/17 13:04

8 Kachnovití/Anatidae

Labuť velká Cygnus olor

VELIKOST A POPIS 152 cm. Je to náš největší pták. Dospělé labutě jsou čistě bílé, mláďata šedohnědá. Od zimujících labutí malých Bewickových a zpěvných (str. 9) je rozeznáme podle oranžového zobáku s černou boulí na jeho bázi (u samice je menší) a elegantně zahnutého krku.

HLAS Většinou se neozývá, pouze syčí při vyrušení nebo pokud je podrážděná.

PROSTŘEDÍ Najdeme ji téměř po celé Evropě. Vyhovuje jí jakákoli stojatá či mírně proudící voda, ale i mokřiny.

POTRAVA A HNÍZDĚNÍ Labuť velká je býložravá. Obyčejně se krmí na vodě, přičemž hlavu na dlouhém krku potápí pod hladinu. Hnízdí na velké kupě rostlinného materiálu na břehu blízko vody.

Dospělá labuť velká

Ptaci 008-069_CZ.indd 8

Mládě

25/09/17 13:06

Kachnovití/Anatidae 9

Labuť malá Cygnus columbianus Labuť zpěvná Cygnus cygnus VELIKOST A POPIS Labuť malá Labuť malá 125 cm; – dospělec zpěvná 150 cm.

Labuť malá Labuť malá má – mládě o maličko kratší a silnější krk a také žlutá skvrna na zobáku je menší a oválnější, než u labutě zpěvné.

Ta má tuto skvrnu špičatější a víc protaženou ke špičce zobáku.

Labuť zpěvná HLAS Labuť zpěvná – mládě vydává troubení Labuť zpěvná podobné zvuku – dospělec polnice. Naproti tomu troubení labutě malé je kratší, s menší ozvěnou.

VÝSKYT Labutě malé hnízdí v severské tundře v Rusku a zimují na podmáčených loukách v Nizozemí a Británii. Vzácně zalétnou i k nám. Labuť zpěvná hnízdí na jezerech v severní Evropě a zimu tráví na loukách, polích a mokřinách ve střední a západní Evropě a u Černého moře.

POTRAVA A HNÍZDĚNÍ Hlavní složkou potravy jsou vodní rostliny a tráva; v zimě též zrní a zelenina na polích. Oba druhy hnízdí na velkých hromadách rostlinného materiálu na ostrůvcích nebo na břehu těsně u okraje vodní hladiny.

Ptaci 008-069_CZ.indd 9

25/09/17 13:06

10 Kachnovití/Anatidae

Berneška tmavá Branta bernicla Berneška bělolící Branta leucopsis Berneška bělolící

Berneška tmavá atlantská Berneška tmavá severoevropská

VELIKOST A POPIS

B. tmavá 60 cm; b. bělolící 65 cm.

Bernešky jsou malé a elegantní husy s krátkými zobáky a tmavými krky. Berneška tmavá má hlavu celou černou, b. bělolící má světlé tváře. V Británii se vyskytují dva poddruhy bernešky tmavé: B. b. hrota se světlým břichem a B. b. bernicla s tmavým.

HLAS Bernešky tmavé vydávají tlumené „rrot“, b. bělolící štěkavé „kak“.

VÝSKYT Bernešky hnízdí v severní a zimují v severozápadní Evropě.

Na našem území se vyskytují vzácně, berneška bělolící přes ČR někdy táhnou k zimovištím, výjimečně tu stráví zimu.

POTRAVA A HNÍZDĚNÍ Bernešky tmavé se pasou na porostech rostlin, v přílivových zónách; berneška bělolící žere převážně trávu.

Ptaci 008-069_CZ.indd 10

25/09/17 13:06

Kachnovití/Anatidae 11

Berneška velká Branta canadensis

VELIKOST A POPIS 97 cm. Velká šedohnědá husa s černou hlavou a krkem a s bílou skvrnou na bradě, která zasahuje až nahoru na hlavu.

Od bernešky tmavé a bernešky bělolící (str. 10) ji poznáme dle velikosti a delšího krku.

HLAS Ozývá se hlasitým troubením „a-gla“.

VÝSKYT Usazuje se u vnitrozemských vod. Byla vysazena v severní Evropě. U nás se s ní setkáme po celý rok, převážně však v zimě.

POTRAVA A HNÍZDĚNÍ Hlavní složku potravy tvoří tráva. Hnízdí na kupce rostlinného materiálu, většinou poblíž vody.

Berneška velká

Ptaci 008-069_CZ.indd 11

Berneška bělolící

Berneška tmavá

25/09/17 13:06

12 Kachnovití/Anatidae

Husa velká Anser anser

Dožívá se až dvaceti let.

Dospělec

VELIKOST A POPIS 83 cm. Velká šedá husa s oranžovým zobákem a masově zbarvenýma nohama. U nás patří k největším původním husám, hmotnost dosahuje až pět kilogramů.

HLAS Za letu volá „gagaga“.

VÝSKYT V době hnízdění obývá nejraději bažinatá rašeliniště. Během zimy navštěvuje mokřady se sladkou i slanou vodou, travnaté plochy a ústí řek. Hnízdí zejména v severní a východní Evropě. U nás ji řadíme mezi ohrožené druhy, její počty se však pomalu zvyšují. Většina populací je tažných.

POTRAVA A HNÍZDĚNÍ Většinou žere trávu, během podzimu a zimy i obilniny. Hnízdo staví z rostlinného materiálu a vystýlá peřím. Žije v trvalých párech.

Ptaci 008-069_CZ.indd 12

25/09/17 13:06

Kachnovití/Anatidae 13

Husa krátkozobá Anser brachyrhynchus

Dospělec

VELIKOST A POPIS 70 cm. Malá a úhledná šedá husa s oválnou hlavou a krátkým krkem, který je tmavší než zbytek těla. Nohy jsou růžové a růžový proužek má i na zobáku.

HLAS Ozývá se zvonivým „ang ank“ a „uink-uink“.

VÝSKYT Hnízdí v arktické tundře v Grónsku, na Islandu a Špicberkách. Zimuje na pobřežních loukách v Británii a Nizozemí. Vzácně pozorována i u nás.

POTRAVA A HNÍZDĚNÍ Je to téměř úplný vegetarián. Obvykle snáší 4 vejce do hnízda vystlaného rostlinami a měkkým peřím. ▶ PODOBNÝ DRUH Husa polní (A. fabalis). 75 cm dlouhá. Má Hnízdí v tajze a tundře. oranžové nohy, úzký oranžový proužek na zobáku a tmavší peří než husa krátkozobá. Hnízdí v severovýchodní Evropě a na Sibiři; zimu tráví v pobřežních mokřinách severozápadní Evropy. U nás ji zastihneme za tahu.

Ptaci 008-069_CZ.indd 13

25/09/17 13:06

14 Kachnovití/Anatidae

Husa běločelá Anser albifrons

Výrazný charakteristický znak je bílá skvrna nad zobákem.

Mládě

Dospělec

VELIKOST A POPIS 70 cm. Husa běločelá grónská (A. a. flavirostris) hnízdí v Grónsku, menší husa běločelá euroasijská (A. a. albifrons) v tundře na severovýchodě Asie. Zimují v západní, střední a jihovýchodní Evropě. Husy běločelé grónské mají oranžové zobáky i nohy. Husy běločelé euroasijské mají růžové zobáky a oranžové nohy. Dospělí jedinci obou poddruhů mají bílé čelo a na břiše černé znaky.

HLAS Husy běločelé mají hlas posazený výše než ostatní divoké husy a připomíná řehtání.

VÝSKYT Zimují na travnatých pláních, v mokřadech se slanou i sladkou vodou a také na polích. V zimě se s nimi setkáme i u nás.

POTRAVA A HNÍZDĚNÍ Žere byliny, řasy, trávu a ostřice, stejně jako zemědělské plodiny, brambory a naklíčené zrní (většinou v zimním období). Hnízdí v tundře.

Ptaci 008-069_CZ.indd 14

25/09/17 13:06