Byliny-001-009_OK_Small nat hist series 22/09/17 14:41 Stránka 3
Léčivé rostliny PŘÍRODA DO KAPSY
KNIŽNÍ KLUB
Byliny-001-009_OK_Small nat hist series 22/09/17 14:41 Stránka 4
CONCISE HERB GUIDE Copyright © 2015, Bloomsbury Publishing PLC This translation of Concise Tree Guide is published by EUROMEDIA by arrangement with Bloomsbury Publishing Plc. All rights reserved Translation © 2017 by Eva Horová ISBN 978-80-242-5860-7
Z anglického originálu Concise Herb Guide, vydaného nakladatelstvím Bloomsbury Publishing Plc. v Londýně v roce 2015, přeložila Eva Horová Redigovala Kateřina Teodosijevová Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 192 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9248. publikaci Sazba a úprava obálky TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz
Byliny-001-009_OK_Small nat hist series 22/09/17 14:41 Stránka 5
Obsah Úvod Cypřišovité Vrbovité Konopovité Voskovníkovité Kopřivovité Santálovité Laskavcovité Hvozdíkovité Pryskyřníkovité Makovité Brukvovité Kaparovité Vavřínovité Klanopraškovité Láhevníkovité Tlusticovité Růžovité Netýkavkovité Bobovité Lichořeřišnicovité Kakostovité Pryšcovité Routovité Březulovité Simarubovité Řešetlákovité Lipovité Slézovité Třezalkovité Violkovité Myrtovité Pupalkovité Vilínovité
6 10 11 12 13 14 15 16 22 23 24 27 37 38 41 42 43 44 54 55 60 61 62 63 64 65 66 67 68 70 71 73 76 77
Muškátovníkovité Aralkovité Miříkovité Vřesovcovité Hořcovité Olivovníkovité Vachtovité Mořenovité Brutnákovité Sporýšovité Hluchavkovité Lilkovité Sezamovité Kozlíkovité Krtičníkovité Zárazovité Jitrocelovité Pepřovníkovité Pižmovkovité Hvězdnicovité Rdesnovité Asfodelovité Amarylkovité Chřestovité Kosatcovité Lipnicovité Puškvorcovité Zázvorovité Vstavačovité Žabníkovité Orobincovité
78 79 80 98 101 102 103 104 108 111 113 135 140 141 142 143 144 146 147 148 174 175 176 179 180 181 183 184 187 188 189
Rejstřík
190
Byliny-001-009_OK_Small nat hist series 22/09/17 14:41 Stránka 6
Úvod Co je to bylinka? Slovo „bylinka“ v sobě skrývá několik významů. Z vědeckého hlediska termínem bylina popisujeme rostlinu, která nemá dřevnatý nadzemní stonek. Proto se naše kniha jmenuje Léčivé rostliny, jelikož zahrnuje i dřeviny. V běžném životě však jako bylinku označujeme jakoukoli rostlinu používanou při přípravě pokrmů nebo k léčení nemocí či hojení zranění, proto zde budeme hovořit o bylinkách. Co se kulinářství týká, pro ochucení jídel se používají bylinky celé, nebo jejich části – kořeny, listy, květy či plody. Podobné je to s kořením: jako koření se používají různé části aromatických rostlin, často tropického původu. Opět se jedná především o kořeny, stonky, kůru, suché plody a semena, mohou to však být i původně měkké části květních poupat, jako je tomu v případě hřebíčku. Kromě exotických druhů původem z tropů získáváme bylinné produkty oceňované jako koření také z mnoha rostlin v našich zeměpisných šířkách běžnějších, příkladem mohou být třeba semena kmínu. Použití bylinek V dřívějších dobách lidé nedělili rostliny na ty „na vaření“ a na léčivky, většinu naopak používali k oběma účelům (a také k mnohým dalším: některé sloužily k barvení látek, z jiných se látky přímo vyráběly atd.). Využití bylinek k přípravě pokrmů mělo původně ryze praktické důvody – sloužily ke zlepšení a udržení kvality potravin a k dochucení a úpravě surovin, které mnohdy nebyly ani nejlepší, ani nejčerstvější. Dnes považujeme bylinky v kuchyni za základní prostředek k dosažení lepšího prožitku a pocitu z celého pokrmu, vůní počínaje a stravitelností konče. Coby léčivky bývaly bylinky kdysi často jediným prostředkem, který mohli lidé použít v boji s chorobami a při ošetřování ran. Díky vědě a výzkumu se některé z nich časem ukázaly jako bezcenné, nebo dokonce nebezpečné, ale jiné skutečně působí blahodárně a tradice jejich užívání i nadále pokračuje. Samostatnou kapitolou této oblasti je aromaterapie, kdy se využívají esenciální oleje extrahované z bylinek a v malých dávkách o vysoké koncentraci se přidávají do koupelí, masážních či kosmetických přípravků nebo třeba do voňavých směsí pot-pourri.
Byliny-001-009_OK_Small nat hist series 22/09/17 14:41 Stránka 7
Úvod 7 Pěstování bylinek Pěstovat si bylinky doma má mnohé výhody: máme je vždy po ruce, a navíc hezky vypadají a krásně voní. Můžeme je nechat růst volně v trávníku, zasadit mezi ostatní rostliny do záhonu nebo pěstovat v samostatných nádobách. Jediným pravidlem je, že k jejich ochraně proti škůdcům nikdy nepoužíváme chemické prostředky. Rostliny ze Středomoří, jako je levandule nebo rozmarýn, obecně lépe prospívají na slunečných stanovištích a dobře odvodněné půdě. Lesní druhy naopak rády rostou ve stínu a jiným rostlinám, jako je třeba kerblík a kozlík, vyhovuje polostín.
POUŽÍVEJTE BYLINKY S ROZUMEM Užívání bylinek není bez rizika. Bylinky by se neměly používat nadměrně a rovněž je nutné vyvarovat se kombinování některých nebo příliš mnoha druhů. Bylinky mohou uškodit i tehdy, když si vezmeme velkou dávku, požijeme-li jedovatou část nebo použijeme vnitřně rostlinu, která se takto užívat nesmí. Určité rostliny mohou vyvolat alergickou reakci anebo nepříznivě ovlivnit stav nemocného. V knize uvádíme, které části bylinek se obvykle užívají a v jaké formě. Nedoporučujeme však výši dávky, protože ta závisí na mnoha faktorech, jako je např. stav, který bychom chtěli léčit, věk a celkové zdraví konkrétního jedince. Pokud chcete zkoušet jinou léčbu, než je jednoduchý posilující přípravek, vždy se poraďte s lékařem či jiným odborníkem. Sbíráme-li bylinky v přírodě, nezapomínejme, že rostlina, o niž máme zájem, může mít velmi podobné příbuzné – možná škodlivé, nebo dokonce jedovaté –, se kterými se dá snadno zaměnit. Například v čeledi miříkovitých existuje mnoho běžných bylinek, ale také mimořádně jedovaté rostliny, jako je bolehlav. Neznáme-li bylinku opravdu dobře, vždy se vyplatí požádat o pomoc a radu botanika.
Byliny-001-009_OK_Small nat hist series 22/09/17 14:41 Stránka 8
8 Úvod V chladnějších oblastech křehké rostlinky dobře porostou ve skleníku nebo pařníku, na zimu je pak přestěhujeme do domu. Některé rostliny popisované v této knize, jako je např. hřebíček, nové koření či kadidlovník, jsou tropické a u nás venku neporostou, menší druhy však lze pěstovat v květináčích doma nebo ve vyhřívaném skleníku. Sbírání bylinek v přírodě Nejlepším místem pro sběr bylinek je zahrada, pokud jsme se však rozhodli natrhat je v přírodě, existuje několik základních pravidel, která bychom měli dodržovat:
• • • •
Rostlinu se snažíme poškodit co nejméně. Utrhneme jen tu část, kterou potřebujeme, aby rostlina mohla dále růst. Nezapomínejme na to, že existují zákony na ochranu přírody, a vždy se ujistíme, zda je možné trhat i ty rostliny, které chceme. Netrháme rostliny poblíž silnic nebo v místech, která jsou chemicky ošetřena proti škůdcům či plevelům. Nejsme-li si jistí, zda máme správnou rostlinu, raději ji netrháme (viz rámeček na str. 7).
Sklizeň, sušení a skladování bylinek Používáme-li čerstvé bylinky, trháme vždy jen množství, které ihned spotřebujeme. Vybíráme mladé a křehké. U trvalek stříháme špičku hlavního výhonu, aby se rostlina více zahustila postranními výhony. Jinak jako první bereme nižší, starší listy. Bylinky pro pozdější použití sklízíme za slunečného dne, když oschnou od rosy, ale předtím, než je slunce natolik silné, aby snížilo obsah olejnatých látek v rostlinách. Sbíráme jen tolik, kolik můžeme rychle zpracovat. Aromatické rostliny je obecně nejlepší sklízet těsně před květem, zatímco bylinky, u kterých se používají okvětní lístky, je nejlépe ustřihnout těsně po rozkvětu. Uštípneme jednotlivé květy, když jsou dobře otevřené, ale dříve, než začnou vadnout. Semena sbíráme podle toho, jak dozrávají. Často je nejsnazší ustřihnout celou palici a nechat ji na stonku. Kořeny je obecně nejlépe vykopávat na podzim, kdy jsou plné živin. Bylinky sušíme na tmavém, teplém a vzdušném místě, rozprostřené do tenké vrstvy na síta nebo svázané do svazečků a zavěšené. Rychlé usušení je nezbytné, aby se neztratila vůně a barva.
Byliny-001-009_OK_Small nat hist series 22/09/17 14:41 Stránka 9
Úvod 9 Bylinky jsou připravené ke skladování, když jsou všechny jejich části křehké a při lámání praskají. Listy můžeme strhnout ze stonků, pokud je to nutné. Semena ze suchých palic je nejlepší vyklepat. Usušené bylinky skladujeme ve vzduchotěsných nádobách, jako jsou sklenice se šroubovacím víčkem, neprůsvitné krabice nebo těsnící plastové sáčky, a uchováváme je na tmavém místě. Vysvětlení některých důležitých pojmů Látka vypuzující z těla parazity. ANTISEPTIKUM Látka ničící choroboplodné mikroorganismy. DIURETIKUM Látka způsobující zvýšené vylučování moči. DLANITÝ LIST Žilnatina listu se rozbíhá paprskovitě z jednoho bodu a jeho čepel buď vytváří laloky, anebo je prstovitě složená. ESENCIÁLNÍ OLEJ Těkavá vonná esence získaná z rostliny. KALICH Vnější zelený obal květu či okvětí, složený z volných nebo srostlých okvětních lístků. KOPINATÝ LIST Delší štíhlý list, nejširší ve spodní třetině. OKOLÍK Typ složeného květenství. OKVĚTÍ Lístky tvořící obal květu bez rozlišení na kalich a korunu. Vyrůstají v jedné či dvou, výjimečně více řadách. PAŽDÍ Místo, odkud ze stonku nebo větve vyrůstá list. SLIZ Lepkavý, mazlavý roztok tvořený nejčastěji vodou a fruktózou. TOBOLKA Druh plodu, který po dozrání puká a odhaluje jedno či více semen. TROJLIST List složený ze třech listenců. TVRDKA Suchý pukavý plod obsahující několik semen (obvykle čtyři). TYČINKA Samčí orgán rostliny složený z nitky a prašníku. VSTŘÍCNÉ LISTY Listy vyrůstají vždy dva proti sobě ze stejného místa na stonku. ZPEŘENÉ LISTY Typ listu tvořený několika páry menších lístků (listenců). Tyto páry se nazývají jařma. Je-li list zakončen jedním listencem, je lichozpeřený, zakončuje-li ho pár lístků, nazývá se sudozpeřený. ANTIPARAZITIKUM
Tato kniha zobrazuje výběr 180 bylinek pocházejících z celého světa, které jsou ceněné pro své léčivé účinky anebo jako tradičně důležitá rostlina pro daný region. Jednotlivá hesla popisují, které části rostliny se používají a k čemu. Neuvádějí však dávkování v závislosti na léčebných účincích konkrétní rostliny. O užívání bylinek k léčení bychom se vždy měli nejprve poradit s odborníkem.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 10
10 Cypřišovité/Cupressaceae
Jalovec obecný Juniperus communis VELIKOST A POPIS Keř nebo malý strom dosahující výšky maximálně 6 m. Ježaté jehličí samičích stromů je hustě pokryté plody – jalovčinkami – modrými, kulatými, borůvce podobnými, suchými bobulovitými šiškami. ROZŠÍŘENÍ Původní na většině míst mírného pásma severní polokoule. Vyžaduje slunné teplé stanoviště a snáší chudé půdy. U nás bývaly jalovčinky často sbírány – to, spolu s úbytkem vhodných stanovišť, zapříčinilo, že dnes je u nás jalovec vzácný. POUŽITÍ Jalovčinky se používají k ochucení marinád, k výrobě ginu, láků, omáček a nádivek pernaté zvěře. Obsahují silici s dezinfekčními účinky. Ta slouží jako močopudný prostředek při onemocnění ledvin a močového měchýře, proti ledvinovým kamenům, dně a revmatismu, též jako lék př kašli a nadýmání. Nadměrné dávky nebo příliš časté pití tinktury může vyvolat nežádoucí komplikace. Čaje ani tinktury by neměly používat těhotné ženy.
Jalovec obecný je u nás zařazen mezi ohrožené druhy.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 11
Vrbovité/Salicaceae 11
Vrba bílá Salix alba
Léčivé účinky kůry vrby bílé popsal ve svém díle již Hippokrates.
VELIKOST A POPIS Dvoudomý opadavý listnáč vysoký 10–30 m. Sloupovitý tvar koruny dospělého stromu narušují vyčnívající větve. Kopinaté listy porůstají chloupky. Zespodu jsou listy šedozelené a svrchu téměř bílé, 5–10 cm dlouhé. Samčí žlutavé květy a samičí jehnědy rostou na odlišných stromech a objevují se ještě před rašením listů. ROZŠÍŘENÍ Druh je v Evropě rozšířený ve středním a středomořském pásmu. Na východě zasahuje až na západní Sibiř a do střední Asie. Vyskytuje se i v Přední Asii a severní Africe. Daří se jí v místech s dostatkem vody – v záplavových oblastech či lužních lesích. POUŽITÍ Čerstvá a sušená kůra z mladých větví se odpradávna používá při nachlazení a chřipce. Slouží také k zastavení krvácení, posílení nervů, zmírnění bolesti při revmatismu, proti nespavosti a připravují se z ní rovněž posilující koupele. Její stahující účinky způsobuje obsah tříslovin.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 12
12 Konopovité/Cannabaceae
Chmel otáčivý Humulus lupulus
Mladé výhony chmele je možné upravit také jako chřest.
VELIKOST A POPIS Až 10 m dlouhá liána. Velké listy vyrůstají nejvíce vstřícně, jsou dlanité s 3–5 laloky, na okraji hrubě pilovité a drsné. Kvete od května do června, kdy se na samčích rostlinách objevují drobné žlutavé květy a na samičích rostlinách krátké klasy. Z nich pak vznikají žlutavě zelená šišticovitá plodenství o délce až 6 cm. ROZŠÍŘENÍ Pěstuje se v mírném pásu téměř celého světa. POUŽITÍ Odvar z nezralých samičích šištic se osvědčil proti nespavosti, při neurózách a hysterii. Povzbuzuje chuť k jídlu a je to účinné diuretikum. Pomáhá při křečích a potížích s prostatou.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 13
Voskovníkovité/Myricaceae 13
Vřesna bahenní Myrica gale VELIKOST A POPIS Patří mezi dvoudomé opadavé keře. Dorůstá výšky 0,5–1,5 m (někdy i 2 m). Listy vyrůstají ve spirále a mají délku 2–5 cm, jejich okraje jsou do jedné třetiny pilovité. Kvete před vyrašením listů. Samičí jehnědy jsou červené, oranžové samčí vyrůstají na koncích červenavých výhonů na odlišných rostlinách. Plodem jsou malé Usušené listy voskovité bobule. odpuzují moly, proto se dříve ROZŠÍŘENÍ Pochází ze severní dávaly do skříní a západní Evropy a severu mezi složené prádlo. Severní Ameriky. Hojně se Odvar z listů prý vyskytuje také na Sibiři. pomáhá vypudit z bytu cizopasný hmyz. Vyhovují jí bahnité půdy a rašeliniště. POUŽITÍ Pryskyřice obsažené v listech výrazně voní. Listy a bobule se mohou sušit a přidávat jako koření do polévek a omáček. V Yorkshiru se listy kdysi používaly k dochucení piva. Kůra obsahuje značný podíl tříslovin. Z poupat se vyrábělo žluté barvivo.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 14
14 Kopřivovité/Urticaceae
Kopřiva dvoudomá Urtica dioica VELIKOST A POPIS Vytrvalá bylina vysoká až 1,5 m je známá svými žahavými chlupy, které způsobují svědivé puchýřky. Vstřícné, nejčastěji vejčité listy se zubatým okrajem vyrůstají z tuhé, hranaté, vzpřímené lodyhy. Ráda vyhání podzemní šlahouny. Kvete od jara až do podzimu drobnými zelenkavými jednopohlavnými květy, které tvoří Kopřiva dokáže prodloužené hrozny či laty. Plodem spolehlivě jsou vejčité, našedlé či nahnědlé pročistit celý organismus. nažky. ROZŠÍŘENÍ Roste hojně po celé Evropě včetně našeho území. POUŽITÍ Obsahuje vysoké množství vitaminu A a C, železa a minerálů. Používají se listy nebo měkká, nezdřevnatělá nať, z nichž se připravuje výluh. Ten působí močopudně a pomáhá odplavovat z těla škodlivé látky. Zklidňuje a hojí žaludeční vředy a žlučníkové záchvaty. Pomáhá při astmatu a je přírodní prevencí v období chřipek a nachlazení. Další využití nachází v kosmetice a mladé listy se mohou přidávat do polévek, salátů a nádivek anebo nahradit špenát.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 15
Santálovité/Santalaceae 15
Santalovník bílý Santalum album VELIKOST A POPIS Stálezelený stromek vyrůstající do výšky asi 10 m se štíhlými, často svěšenými větvemi a hladkou, šedohnědou kůrou. Květy jsou zvonkovité, nejprve zelenožluté, později červenopurpurové. Plodem je peckovice o průměru asi 10 mm, tmavě červená až černá. Santalovník je kořenový poloparazit, který čerpá živiny z hostitelské rostliny (většinou akácie). ROZŠÍŘENÍ Původní zřejmě v Indonésii, pěstuje se napříč celou tropickou Asií. POUŽITÍ Esenciální olej santalovníku má charakteristickou vůni a extrahuje z rostlin již po staletí. Používá se ve voňavkářství a kosmetice a rovněž jako kadidlo. Jeho vůně uklidňuje a říká se, že napomáhá klidnému spánku. Z jádrového dřeva se vyrábí extrakt, který se používá k léčení bronchitidy a také cyst.
Santalovník bílý je dnes kvůli drastickému kácení v minulosti vzácný.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 16
16 Laskavcovité/Amaranthaceae
Laskavec ohnutý Amaranthus retroflexus Laskavec zmírňuje krvácení a průjem.
VELIKOST A POPIS Jednoletá rostlina vysoká až 2 m. Stonek je obvykle nevětvený, plstnatý, může být načervenalý. Listy jsou řapíkaté, vejčité, se zvlněným okrajem. Drobné, jednodomé květy se zelenými až načervenalými okvětními lístky jsou uspořádané v lichoklasech. Plodem je tobolka. ROZŠÍŘENÍ Pochází z teplých oblastí Severní Ameriky, dnes je však rozšířený po celém světě. U nás roste v teplých nížinách a pahorkatinách. POUŽITÍ Ke konzumaci jsou vhodné pouze mladé rostliny – po odkvětu jsou už příliš tvrdé. Na jaře se z listů připravuje salát nebo se vaří jako špenát. Semena mají vysokou výživovou hodnotu – melou se a z mouky se peče chléb.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 17
Laskavcovité/Amaranthaceae 17
Merlík všedobr Chenopodium bonus-henricus
VELIKOST A POPIS 20–100 cm vysoká trvalka s dřevnatějícím kořenem. Listy rostou střídavě, jsou trojúhelníkovité, někdy mají trochu vykrojený okraj a jsou až 10 cm dlouhé. Povrch mladých listů je lehce poprášený, v dospělosti jsou hladké a světle zelené. Kvete od května do září drobnými, zelenými kvítky v klasech. Plodem je nažka. ROZŠÍŘENÍ Původně pochází Merlík není vhodné užívat při revmatismu pravděpodobně z balkánských hor, a onemocnění ledvin. druhotně však roste po celé Evropě. V České republice jde o vzácnější druh. POUŽITÍ Používá se kvetoucí nať nebo kořen, který sbíráme na jaře či na podzim. Z natě se vaří čaj, který působí jako slabé projímadlo a podporuje tvorbu mateřského mléka. Pro své protizánětlivé účinky se hodí k ošetření ran. Kořen pomáhá při lupénce k změkčování ložisek. Mladé lístky se dají jíst syrové v salátech, starší vařené v polévkách a omáčkách, případně jako čaj, mladé stonky vařené jako chřest.
Byliny-010-059 OK_Small nat hist series 22/09/17 14:51 Stránka 18
18 Laskavcovité/Amaranthaceae
Merlík bílý Chenopodium album VELIKOST A POPIS Jednoletá bylina vysoká 10–200 cm. Červenavý stonek často pokrývá bílá moučka. Listy jsou obvykle oválné a zašpičatělé, s pilovitým okrajem. Bělavé květy v klubíčkách rostou v klasnatých nebo chocholičnatých latách. Plodem je nažka. ROZŠÍŘENÍ Původně se vyskytoval v Evropě, severní Africe a v jihozápadní Asii. V současnosti jde o takřka celosvětově rozšířený plevel, což platí i pro ČR. POUŽITÍ Mladé listy a výhony obsahují vitamin B1, proteiny, železo a vápník. Mohou se jíst syrové v salátech anebo přidávat do omáček a polévek. Semena je možné umlít na mouku nebo zkrmovat dobytkem.
Merlík bílý je blízkým příbuzným špenátu a rovněž je možné jej jako špenát připravit. Dalším příbuzným druhem je stále oblíbenější quinoa.