KRÁLOVSTVÍ ryb
SVATEBNÍ HNÍZDO KOLJUŠKY
Ve sladké vodě žije mnoho druhů ryb rozmanitých velikostí. Některé se spokojí s kalnou rybniční vodou, jiné naopak potřebují ke svému životu čistou okysličenou vodu řek a jezer.
Štika je dravec – má velice ostré zuby. Sumec velký je naše největší sladkovodní ryba.
Potom si z větviček a trav pomocí lepkavé látky, kterou vylučuje, vystaví hnízdo.
V době námluv se šedomodrý sameček koljušky zbarví do krásných živých odstínů, aby přilákal samičky.
Hrouzek žije při dně všech typů vod. Ouklej má protáhlé stříbřité tělo.
Největší kapři mohou vážit až 30 kilogramů!
Pstruh je dravá lososovitá ryba.
Karas zlatý bývá pro své zbarvení nazýván zlatou rybkou.
Hnízdo koljušky má dva otvory. Jedním samičky vplouvají dovnitř a kladou tam vajíčka, druhým otvorem vyplouvají.
Sameček vajíčka pečlivě střeží a stará se o mláďata. Je to hotová chůva!
Napůl ryba, napůl had
až
, co u
š! mí
Chceš si připravit návnadu na malé i velké ryby? 1. Rozmačkej dvě vařené brambory. 2. Přidej mouku, namočené otruby a vše dobře promíchej. Získáš báječnou návnadu, na kterou se může chytit ouklej, jelec nebo kapr!
32
Úhoř žije ve sladké vodě, ale rozmnožuje se v moři. Při několikaměsíční plavbě, kterou kvůli tomu vykoná, urazí více než 5000 kilometrů. Během této cesty musí občas vylézt z vody a pohybovat se po zemi. Plazí se vlhkou trávou jako had.
š, že . . . Ví
Domácí návnada na ryby
33
Uk
KRÁLOVSTVÍ ryb
SVATEBNÍ HNÍZDO KOLJUŠKY
Ve sladké vodě žije mnoho druhů ryb rozmanitých velikostí. Některé se spokojí s kalnou rybniční vodou, jiné naopak potřebují ke svému životu čistou okysličenou vodu řek a jezer.
Štika je dravec – má velice ostré zuby. Sumec velký je naše největší sladkovodní ryba.
Potom si z větviček a trav pomocí lepkavé látky, kterou vylučuje, vystaví hnízdo.
V době námluv se šedomodrý sameček koljušky zbarví do krásných živých odstínů, aby přilákal samičky.
Hrouzek žije při dně všech typů vod. Ouklej má protáhlé stříbřité tělo.
Největší kapři mohou vážit až 30 kilogramů!
Pstruh je dravá lososovitá ryba.
Karas zlatý bývá pro své zbarvení nazýván zlatou rybkou.
Hnízdo koljušky má dva otvory. Jedním samičky vplouvají dovnitř a kladou tam vajíčka, druhým otvorem vyplouvají.
Sameček vajíčka pečlivě střeží a stará se o mláďata. Je to hotová chůva!
Napůl ryba, napůl had
až
, co u
š! mí
Chceš si připravit návnadu na malé i velké ryby? 1. Rozmačkej dvě vařené brambory. 2. Přidej mouku, namočené otruby a vše dobře promíchej. Získáš báječnou návnadu, na kterou se může chytit ouklej, jelec nebo kapr!
32
Úhoř žije ve sladké vodě, ale rozmnožuje se v moři. Při několikaměsíční plavbě, kterou kvůli tomu vykoná, urazí více než 5000 kilometrů. Během této cesty musí občas vylézt z vody a pohybovat se po zemi. Plazí se vlhkou trávou jako had.
š, že . . . Ví
Domácí návnada na ryby
33
Uk
Listnaté stromy většinou opadávají
Středomořské listnaté stromy Listnaté stromy z oblasti kolem Středozemního moře se přizpůsobily mírným zimám a suchým a horkým létům. Mnohé z nich neopadávají, aby lépe přečkaly období sucha.
Stromy jsou velké rostliny, které mají pod zemí kořeny a nad zemí kmen a větve. Většině listnatých stromů na podzim opadá listí, ale na jaře znovu vyraší. Tyto stromy nazýváme opadavé.
Dub cesmínovitý mění listy jednou za dva až tři roky.
Dub může žít déle než 500 let! Plody se nazývají žaludy. Stávají se potravou pro sojky, veverky, divočáky, jeleny. . .
Buk dorůstá až do výše 40 metrů a jeho husté listí poskytuje vydatný stín. Plody se nazývají bukvice.
Jasan má složené listy, které jsou tvořeny několika malými lístky – někdy se jim říká úkrojky.
Kaštanovník poznáš podle plodů – lesklých kaštanů. Jejich trnitému oplodí se říká také číška.
Z kůry dubu korkového se vyrábějí korkové zátky do láhví.
Dub kermesový je stálezelený a má ostnaté listy.
Lusky rohovníku, které nazýváme svatojánský chléb, ukrývají semínka s čokoládovou chutí.
Z plodů olivovníku se vyrábí olivový olej.
Není kůra jako kůra Kůra je ta část stromu, která pokrývá kmen a větve, a chrání tak dřevo stromu. Může být hladká či drsná, silná či tenká, rozpukaná či popraskaná… Barvu může mít šedozelenou, hnědou, oranžovou, stříbrnou nebo bílou.
Kaštanovník v průběhu čtyř ročních dob
Víš
, že . . .
jaro
léto
podzim 38
zima
dub korkový
bříza
třešeň ptáčnice
jasan
39
buk
Listnaté stromy většinou opadávají
Středomořské listnaté stromy Listnaté stromy z oblasti kolem Středozemního moře se přizpůsobily mírným zimám a suchým a horkým létům. Mnohé z nich neopadávají, aby lépe přečkaly období sucha.
Stromy jsou velké rostliny, které mají pod zemí kořeny a nad zemí kmen a větve. Většině listnatých stromů na podzim opadá listí, ale na jaře znovu vyraší. Tyto stromy nazýváme opadavé.
Dub cesmínovitý mění listy jednou za dva až tři roky.
Dub může žít déle než 500 let! Plody se nazývají žaludy. Stávají se potravou pro sojky, veverky, divočáky, jeleny. . .
Buk dorůstá až do výše 40 metrů a jeho husté listí poskytuje vydatný stín. Plody se nazývají bukvice.
Jasan má složené listy, které jsou tvořeny několika malými lístky – někdy se jim říká úkrojky.
Kaštanovník poznáš podle plodů – lesklých kaštanů. Jejich trnitému oplodí se říká také číška.
Z kůry dubu korkového se vyrábějí korkové zátky do láhví.
Dub kermesový je stálezelený a má ostnaté listy.
Lusky rohovníku, které nazýváme svatojánský chléb, ukrývají semínka s čokoládovou chutí.
Z plodů olivovníku se vyrábí olivový olej.
Není kůra jako kůra Kůra je ta část stromu, která pokrývá kmen a větve, a chrání tak dřevo stromu. Může být hladká či drsná, silná či tenká, rozpukaná či popraskaná… Barvu může mít šedozelenou, hnědou, oranžovou, stříbrnou nebo bílou.
Kaštanovník v průběhu čtyř ročních dob
Víš
, že . . .
jaro
léto
podzim 38
zima
dub korkový
bříza
třešeň ptáčnice
jasan
39
buk
Lesní ptáci
Co nejraději žere žluna zelená? Mravence.
Lesní savci Každé jaro shazuje jelen parohy, ale pak mu vyrostou nové, ještě větší.
Srnec dokáže dělat velké skoky – až 6 metrů do dálky a 2 metry do výšky! Laň parohy nenosí.
Prase divoké si s oblibou dává bahenní koupel.
Sameček hýla má krásné červené zbarvení, zatímco samička je nenápadná. Obratná a nenápadná liška obecná je mazaným lovcem!
Indiánská čelenka Co budeš potřebovat:
• ptačí pera • proužek papíru (nejlépe z vlnité lepenky) • izolepu
1. Posbírej v přírodě ptačí pera.
2. Ustřihni papírový proužek o šířce 5 cm a délce obvodu tvé hlavy.
3. Na obou koncích proužku udělej svislý zářez, aby se daly zasunout do sebe.
4. Zasuň pera do dírek vlnité lepenky. Pokud je papír hladký, upevni pera pomocí izolepy. To největší umísti dopředu.
45
Uk , co u
Veverka dokáže předvádět neuvěřitelné skoky z jednoho stromu na druhý. K udržování rovnováhy využívá huňatý ocas. Je to úžasná akrobatka!
Drozd zpěvný si pochutná na hlemýždích.
až
VEVERČÍ SKOK
44
Kalous ušatý loví v noci, ve dne se skrývá.
Kočka divoká se podobá obyčejné kočce, jen je větší.
Jezevec opouští svůj brloh za soumraku.
Žluva si staví hnízdo zavěšené mezi větvemi.
íš!
Vysoké stromy, houštiny a mlází poskytují dostatek potravy a skrýší rozmanitým lesním zvířatům a ptákům.
Sýkora parukářka je velmi obratná.
Datel černý buší zobákem do stromu, aby našel hmyz.
m
obyvatelé lesů – ZVĚŘ A PTACTVO
Lesní ptáci
Co nejraději žere žluna zelená? Mravence.
Lesní savci Každé jaro shazuje jelen parohy, ale pak mu vyrostou nové, ještě větší.
Srnec dokáže dělat velké skoky – až 6 metrů do dálky a 2 metry do výšky! Laň parohy nenosí.
Prase divoké si s oblibou dává bahenní koupel.
Sameček hýla má krásné červené zbarvení, zatímco samička je nenápadná. Obratná a nenápadná liška obecná je mazaným lovcem!
Indiánská čelenka Co budeš potřebovat:
• ptačí pera • proužek papíru (nejlépe z vlnité lepenky) • izolepu
1. Posbírej v přírodě ptačí pera.
2. Ustřihni papírový proužek o šířce 5 cm a délce obvodu tvé hlavy.
3. Na obou koncích proužku udělej svislý zářez, aby se daly zasunout do sebe.
4. Zasuň pera do dírek vlnité lepenky. Pokud je papír hladký, upevni pera pomocí izolepy. To největší umísti dopředu.
45
Uk , co u
Veverka dokáže předvádět neuvěřitelné skoky z jednoho stromu na druhý. K udržování rovnováhy využívá huňatý ocas. Je to úžasná akrobatka!
Drozd zpěvný si pochutná na hlemýždích.
až
VEVERČÍ SKOK
44
Kalous ušatý loví v noci, ve dne se skrývá.
Kočka divoká se podobá obyčejné kočce, jen je větší.
Jezevec opouští svůj brloh za soumraku.
Žluva si staví hnízdo zavěšené mezi větvemi.
íš!
Vysoké stromy, houštiny a mlází poskytují dostatek potravy a skrýší rozmanitým lesním zvířatům a ptákům.
Sýkora parukářka je velmi obratná.
Datel černý buší zobákem do stromu, aby našel hmyz.
m
obyvatelé lesů – ZVĚŘ A PTACTVO
Za přílivu Mořský příliv trvá stejně jako mořský odliv déle než šest hodin.
Když HLADINA moře stoupá a klesá
Rackové odpočívají na vodní hladině.
Na naši planetu působí gravitační síly Měsíce a Slunce. Proto v přímořských krajinách dochází dvakrát denně k odlivu a přílivu, kdy moře nejprve ustupuje a pak se zase vrací zpět.
Slávky jedlé filtrují vodu, aby z ní získaly potravu.
Po odlivu Když se moře stáhne, odkryje písečné plochy a skaliska. Hučky čínské a plážovky vejcorodé jsou přichyceny Pokud se střenka jedlá na skály. potřebuje chránit před sluníčkem, zavrtá se hluboko do písku. . . . . . úplně stejně jako srdcovka jedlá. Krab pobřežní se skrývá pod skaliskem. . .
, co u
Krab si pochutnává na své kořisti.
. . . a ryby se houfem vracejí ke břehu, aby se jimi mohly nasytit.
Kreveta zůstala v kaluži vody.
Až budeš u moře za odlivu, vyznač do vlhkého písku tvar osmičky. Do prohlubně nasyp špetku soli. Chvilku počkej, a jakmile se objeví střenka, uchop ji za lasturu a opatrně vytáhni z písku.
Země
Slunce a Měsíc
Slunce
Měsíc
Příliv a odliv vznikají působením Slunce a Měsíce. Tato dvě nebeská tělesa k sobě přitahují vodu z oceánu jako magnet. Velikost přílivu a odlivu závisí na postavení Slunce a Měsíce vůči Zemi. Velké přílivy a odlivy vznikají za úplňku a za novoluní, když jsou Slunce, Měsíc a Země v jedné ose.
60
61
š, že . . . Ví
až
Slávky jedlé zavřely svou lasturu.
. . . a hvězdice mořská pod řasami. Lov střenky
š! mí
Mořští červi a hlemýždi vylézají ze svých skrýší. . .
Uk
Za přílivu Mořský příliv trvá stejně jako mořský odliv déle než šest hodin.
Když HLADINA moře stoupá a klesá
Rackové odpočívají na vodní hladině.
Na naši planetu působí gravitační síly Měsíce a Slunce. Proto v přímořských krajinách dochází dvakrát denně k odlivu a přílivu, kdy moře nejprve ustupuje a pak se zase vrací zpět.
Slávky jedlé filtrují vodu, aby z ní získaly potravu.
Po odlivu Když se moře stáhne, odkryje písečné plochy a skaliska. Hučky čínské a plážovky vejcorodé jsou přichyceny Pokud se střenka jedlá na skály. potřebuje chránit před sluníčkem, zavrtá se hluboko do písku. . . . . . úplně stejně jako srdcovka jedlá. Krab pobřežní se skrývá pod skaliskem. . .
, co u
Krab si pochutnává na své kořisti.
. . . a ryby se houfem vracejí ke břehu, aby se jimi mohly nasytit.
Kreveta zůstala v kaluži vody.
Až budeš u moře za odlivu, vyznač do vlhkého písku tvar osmičky. Do prohlubně nasyp špetku soli. Chvilku počkej, a jakmile se objeví střenka, uchop ji za lasturu a opatrně vytáhni z písku.
Země
Slunce a Měsíc
Slunce
Měsíc
Příliv a odliv vznikají působením Slunce a Měsíce. Tato dvě nebeská tělesa k sobě přitahují vodu z oceánu jako magnet. Velikost přílivu a odlivu závisí na postavení Slunce a Měsíce vůči Zemi. Velké přílivy a odlivy vznikají za úplňku a za novoluní, když jsou Slunce, Měsíc a Země v jedné ose.
60
61
š, že . . . Ví
až
Slávky jedlé zavřely svou lasturu.
. . . a hvězdice mořská pod řasami. Lov střenky
š! mí
Mořští červi a hlemýždi vylézají ze svých skrýší. . .
Uk