Stromy PŘÍRODA DO KAPSY
001-013 stromy_CZ.indd 3
KNIŽNÍ KLUB
25/09/17 13:33
CONCISE TREE GUIDE Copyright © 2012, Bloomsbury Publishing PLC This translation of Concise Tree Guide is published by EUROMEDIA by arrangement with Bloomsbury Publishing Plc. All rights reserved Translation © 2017 by Eva Horová ISBN 978-80-242-5859-1 Z anglického originálu Concise Tree Guide, vydaného nakladatelstvím Bloomsbury Publishing Plc. v Londýně v roce 2012, přeložila Eva Horová Ilustrace Cy Baker, Joyce Bee, Stuart Carter, Dan Cole, David Daly, Sandra Doyle, Bridgette James, Bob Press a Lyn Wells Redigovala Kateřina Teodosijevová Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 192 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9142. publikaci Sazba a úprava obálky TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.
001-013 stromy_CZ.indd 4
25/09/17 13:33
Obsah Úvod Tisovité Jinanovité Cypřišovité Tisovcovité Borovicovité Vrbovité Ořešákovité Břízovité Bukovité Jilmovité Morušovníkovité Šácholanovité Vavřínovité Vilínovité Platanovité Růžovité Simarubovité Bobovité
001-013 stromy_CZ.indd 5
6 14 16 17 23 26 54 68 71 82 96 101 103 105 106 107 109 135 136
Javorovité Jírovcovité Cesmínovité Jesencovité Zimostrázovité Řešetlákovité Slézovité Tamaryšovité Hlošinovité Myrtovité Kyprejovité Dřínovité Vřesovcovité Olivovníkovité Trubačovité Pižmovkovité Agávovité Arekovité
141 146 148 150 151 152 155 159 160 162 167 168 170 173 181 182 186 187
Rejstřík
190
25/09/17 13:33
Úvod Stromy jsou jedním z nejdůležitějších znaků krajiny. Do svého okolí vnášejí krásu, ale také měřítko, pocit trvalosti a zároveň příznaky proměn ročních období. Hrají životně důležitou roli v udržení a ochraně životního prostředí: brání erozi, jsou součástí koloběhu, který vrací do přírody vodu, do ovzduší kyslík a poskytují útočiště a potravu mnoha různým organismům. Některé se těží pro dřevo, a jsou tudíž ekonomicky významné, jiné plodí ovoce a další plní estetickou funkci. V Evropě má svůj původ na 250 druhů stromů, mnoho z nich je vzácných nebo jsou jen málo rozšířené. Po staletí se stromy sázely proto, aby ozdobily lidská sídliště, zvláště městské parky, a většina jehličnanů se pěstovala z komerčních účelů. Cizí druhy se často rozšířily do volné přírody, kde se naturalizovaly. Mnoho z nejznámějších stromů, které dnes běžně vídáme v okolí, zde není původních. Například na Britských ostrovech je skutečně původních jen 35 druhů stromů, v České republice asi 60. Stručný průvodce představuje čtenářům charakteristický určovací klíč k více než 150 nejzajímavějším a nejběžnějším druhům, ať už původním či cizím, rostoucím volně v přírodě anebo v městských ulicích, parcích či na různých zalesněných pozemcích. Původní druhy bývají bohatě obydleny řadou živočichů, kteří je využívají jako domov – například dub letní (Quercus robur) se nesmí v některých zemích Evropy kácet, protože na něm žije obrovské množství živočichů, v České republice však zvláštní ochrany nepožívá. V našem průvodci uvádíme mnoho příkladů spojení konkrétních stromů s živočišnými druhy – savci, ptáky, hmyzem –, i symbiotickými a parazitickými houbami. Seznámíte se zde i s místem původu každého stromu. Využívání stromů Po rozsáhlém prastarém lese, pokrývajícím kdysi téměř celou Evropu, nám dodnes zůstaly jen omezené zbytky, příkladem je třeba Bělověžský prales v Polsku. Většina lesů musela ustoupit zemědělské půdě, zástavbě či infrastruktuře.
001-013 stromy_CZ.indd 6
25/09/17 13:33
Úvod 7 Lidé začali s kácením lesů zhruba před 6000 lety s rozvojem zemědělství, což mělo obrovský dopad na životní prostředí. V současnosti existují programy s cílem opětovného zalesňování rozsáhlých oblastí. K tomu slouží nejen původní, ale i rychle rostoucí cizí druhy, které se také využívají k těžbě dřeva. Jakmile naši předkové zjistili, že stromy se dají využít i k něčemu jinému než k topení, začali vynalézavě pěstovat užitečné druhy. Prořezáváním a ořezáváním větví se naučili prodloužit stromům život a získat dlouhé dřevo hodící se pro různá použití. Prořezáváním lísek každých 5–6 let například získávali pruty vhodné pro košíkářství a použitelné v hrázděných stěnách domů. Na jihozápadě Španělska se již více než 2000 let využívá zemědělský systém zvaný dehesa. Tento extenzivní způsob farmaření závisí na rovnováze mezi stromy, dobytkem a střídavým farmářským režimem. Dub cesmínový (Quercus ilex), který v těchto oblastech roste, je prořezáván tak, aby měl tři hlavní větve a netvořil hustou korunu. Díky tomu propustí na zem dostatek slunečního svitu, nutného pro růst bylin. Ty přitahují včely opylující stromy, které pak poskytují hojnost žaludů prasatům. Je to udržitelný zemědělský systém, třebaže farmář při tomto způsobu hospodaření spíše živoří, než žije. Péče a ochrana stromů dnes Lesní hospodářství ve 20. století velmi upadlo, v posledních 25 letech však dochází k jeho obnově, a to díky ochráncům přírody. Ti si uvědomili, že pro tradiční lesní hospodářství byla typická směs stromů různých velikostí a odlišného stáří, a že jen taková poskytuje všechny podmínky nutné k přežití savců, ptáků, hmyzu, rostlin a hub. Pracovníci národních parků vědí, že pouze správně vedené lesy skýtají nejlepší podmínky k životu jejich obyvatel. Co je to strom? Podle jednoduché definice je strom dřevnatá rostlina s nadzemní částí (prýtem), která se dělí na kmen (6 a více metrů vysoký) a korunu. Vzhledem k tomu, že stromy dospívají až ve vyšším věku, mnoho z nich nikdy nedosáhne své maximální výšky, protože lidé zasahují do jejich růstu průklestem a zmlazováním.
001-013 stromy_CZ.indd 7
25/09/17 13:33
8 Úvod Jako všechny organismy byly i stromy rozděleny do taxonomických skupin, z nichž nejdůležitější je třída, rod a druh. Vědecké jméno má dvě části: první je rod a je společný pro několik druhů, zatímco druhé je specifické jméno. Tudíž borovice lesní je Pinus sylvestris, zatímco borovice černá je Pinus nigra. Nicméně existuje pět poddruhů borovice černé, tyto poddruhy se popisují například jako Pinus nigra supsp. calabrica, podobné je to u variet jednotlivých druhů (Pinus nigra var. pyrenaica či maritima). U geograficky izolované populace jednoho druhu se mohou vyvinout vlastní znaky a případně takto může vzniknout nový druh, který se však již nemůže rozmnožovat s jinými jedinci původního druhu. Lidé dokážou tyto variety měnit křížením natolik, že je obtížné stromy určit. Hybridy vznikají mezi druhy nebo varietami stejného druhu. Hybridní strom může být svým rodičům tak podobný, že je od nich k nerozeznání. Třetím typem křížení je křížení mezirodové, kdy se kříží různé rody. Čím méně jsou si dva rody příbuzné, tím bude výsledný hybrid životaschopnější, poroste rychleji a pravděpodobně bude mít více plodů. Výborný příklad stromu vyšlechtěného jako takový hybrid je cypřišovec Leylandův (nesprávně cypřišek Leylandův), který vznikl křížením dvou rodů pocházejících ze Severní Ameriky – cypřišku nutkajského (Chamaecyparis nootkaensis) a cypřišku velkoplodého (Cupressus macrocarpa). Protože je to hybrid, má v latinském jméně předponu označující křížení – x Cupressocyparis leylandii. Podobně jako v říši zvířat i hybridní rostliny mohou produkovat plodné potomstvo, ačkoli životaschopnost hybridů po několika generacích klesá. Určování stromů Stromy se někdy na rozdíl od jiných rostlin hůře rozlišují, protože některé jejich části jsou nedosažitelné. Určení je deduktivní proces založený na jednotlivých znacích nebo jejich kombinacích. Z tvaru koruny není možné určit rod. V lese nelze vidět tvar přesně, takže při určování stromu lépe poslouží listy a kůra, případně květy. Opadavé stromy sice v zimě listy nemají, ale velikost, tvar a struktura opadaného listí stále zůstávají základní pomůckou pro jejich identifikaci.
001-013 stromy_CZ.indd 8
25/09/17 13:33
Úvod 9 Kůra Kůra tvoří ochrannou vrstvu kmene, větví a větévek, může být tenká a hladká nebo silná, hrubá a rozpraskaná, korkovitá. Jak strom roste, kůra puká, trhá se nebo odpadává a je neustále nahrazovaná novou vrstvou. Užitečným poznávacím rysem může být vzor prasklin a barva kůry nebo míst, odkud odpadla. Větve a větévky Větve a větévky tvoří korunu stromu. Její celkový tvar se liší mezi různými druhy, ale někdy i jedinci stejného druhu, ale jiného věku mohou mít korunu odlišnou. Například mladé cedry jsou kónické, zatímco koruna starších je rozložitá a nahoře plochá. Listy Listy vyrůstají střídavě, vstřícně nebo v přeslenech. Mohou být různě členěné. Zpeřené listy mají lístky složené do dvou řad, někdy mohou být i dvakrát zpeřené. Dlanitě složené listy mají lístky přisedlé k řapíku jako prsty k dlani. Na druhou stranu mohou být zpeřené nebo složené bez toho, že by byly úplně rozdělené do lístků – jsou laločnaté. Okraj listů může být různě zubatý či pilovitý. Listy se také odlišují barvou, texturou a chlupatostí. Chlupaté listy bývají na spodní straně obvykle světlejší. Jehličnany mají kožovité listy, které jsou spíše úzké a jehlicovité, nebo šupinové, těsně přisedlé k větvičkám. Většina, ale ne všechny, jsou stálezelené. Opadavé stromy shazují každoročně všechny své listy. V Evropě se to děje na podzim, kdy se umírající listy mohou představit pozoruhodnou škálou barev, hlavně v odstínech žluté, oranžové a červené. Nové listy se objevují znovu každé jaro. Stálezelené druhy také opadávají, ale oproti opadavým druhům mnohem nenápadněji. Listy vyměňují postupně, takže jsou trvale v plném olistění. Květy V teplých oblastech Evropy, kde je nejdůležitějším opylovačem hmyz, jsou květy stromů menší a méně nápadné než v tropech a subtropech, kde mají při opylování hlavní roli ptáci a savci šplhající
001-013 stromy_CZ.indd 9
25/09/17 13:33
10 Úvod v korunách. Jednotlivé květy mohou být samčí a samičí (diklinické), nebo oboupohlavné (monoklinické). Mohou být jednoduché nebo tvořit květenství mnoha forem, od klasu (jehnědy) po okolík či vrcholík. U dvoudomých druhů jsou květy jednoho pohlaví na jednom stromě a květy druhého pohlaví na druhém. Jednodomé druhy, jako jsou jehličnany, mají květy obou pohlaví na každém stromě. Květy jsou složené z kališních a korunních lístků, semeníku, tyčinek, čnělky a blizny. Počet, velikost a barva okvětních a kališních lístků je při určování druhu výborným vodítkem. Tyčinky jsou samčími částmi květu, semeník samičí součástí. Šišky Jehličnany mají namísto květů a plodů samčí a samičí šištice. Samičí šištice jsou v období, kdy uvolňují pyl, žluté, ale pozornost přitahují spíš velké samičí šišky. Když jsou zralé, obvykle zdřevnatí, ale mohou být i dužnaté, podobné bobulím jako třeba u jalovce obecného. Plody U nejehličnatých stromů existují dvě široké kategorie plodů: dužnaté a šťavnaté anebo suché. Dužnaté a šťavnaté plody jsou všechny bobule, peckovice a jim podobná souplodí, stejně jako malvice, např. jablko. Suché plody jsou nažky, ořechy, tvrdky a tobolky. Typy stromů Stromy v této knize jsou rozdělené do skupin podle čeledí, jejichž důležité znaky jsou popsány dále. Tisovité/Taxaceae Stálezelené jehličnany s dužnatými, bobulím podobnými šiškami, a červenými masitými míšky – tisinkami. Existuje šest podobných druhů. Jinanovité/Ginkgoaceae Starobylou čeleď s jediným přežívajícím představitelem poznáme podle vějířovitých listů. Cypřišovité/Cupressaceae Rostliny s nejrozsáhlejším areálem výskytu. Jsou to stromy i keře s šupinovitými křižmostojnými listy. Většina rodů vytváří na nejmladších rostlinách jehlicovité listy a teprve později listy šupinovité. Listy přetrvávají na stromech
001-013 stromy_CZ.indd 10
25/09/17 13:33
Úvod 11 průměrně 2–10 let. Samčí šištice jsou drobné, samičí kulovité, vejcovité nebo podlouhlé. Tisovcovité/Taxodiaceae Mohutné jehličnaté stromy. Mohou žít i déle než 3000 let, pocházejí z Ameriky a Číny (metasekvoje čínská). Borovicovité/Pinaceae Stálezelené nebo opadavé stromy s jehličkami ve svazečcích s pochvou. Šišky jsou vejčité. Vrbovité/Salicaceae Opadavé stromy nebo keře. Květy jsou samčí a samičí na zvláštních stromech, tvoří jehnědy. Semena jsou ochmýřená bílými chloupky. Všechny druhy mají rády vlhké a bohaté půdy. Ořešákovité/Juglandaceae Opadavé stromy, které z ran vylučují latex. Listy jsou lichozpeřené. Květy v samčích a samičích jehnědách vyrůstají na stejném stromě. Břízovité/Betulaceae Opadavé stromy a keře s širokou škálou tvarů listů. Květy jsou sdružené do samčích a samičích jehněd. U bříz se malá okřídlená semínka vyvíjejí v hnědých jehnědách s papírovými šupinkami. Lísky mají oříšky v tvrdé skořápce. Bukovité/Fagaceae Opadavé nebo stálezelené stromy se střídavými, často laločnatými nebo trnitými listy. Květy jsou malé, samčí v jehnědách, samičí jednotlivé nebo ve shlucích po 2–3. Ořechy nebo ořechům podobné plody jsou částečně nebo celé ukryté v šupinatých či trnitých tobolkách. Jilmovité/Ulmaceae Opadavé stromy. Malé květy jsou všechny buď oboupohlavné, nebo s několika samčími. Semena jsou obklopená blanitými křidélky. Morušovníkovité/Moraceae Opadavé stromy se zubatými nebo hluboce laločnatými listy. Samčí i samičí květy se někdy objevují na samostatných stromech. Plody jsou podobné bobulím. Šácholanovité/Magnoliaceae Stálezelené stromy nebo keře se střídavými, celistvými listy. Květy jsou velké a jednotlivé. Vavřínovité/Lauraceae Obvykle stálezelené stromy a keře. Většinou tropické, odolné druhy se vyskytují i v severních oblastech. Mnoho z nich je vonných. Vilínovité/Hamamelidaceae Opadavé nebo stálezelené keře a stromy s jednoduchými, obvykle střídavými listy s palisty. Květy jsou malé až středně velké, jedno nebo oboupohlavné. Koruna je složena ze 4–5 lístků. Plodem je kožovitá nebo dřevnatá tobolka.
001-013 stromy_CZ.indd 11
25/09/17 13:33
12 Úvod Platanovité/Platanaceae Opadavé stromy často s loupající se kůrou a většinou hluboce vykrojenými, zpeřenými listy. Jednotlivé samčí a samičí květy mají pět okvětních lístků. Růžovité/Rosaceae Opadavé i stálezelené stromy či keře s pilovitými, laločnatými zpeřenými listy. Květy mívají pět okvětních plátků. Plody jsou dužnaté a pevné nebo šťavnaté s jedním či několika tvrdými semeny. Simarubovité/Simaroubaceae Převážně neopadavé stromy nebo keře bez pryskyřičných kanálků, listy většinou střídavé, kalich trubkovitý. Bobovité/Leguminosae Opadavé nebo stálezelené stromy často se zpeřenými listy. Plody jsou suché štíhlé lusky s mnoha semeny. Javorovité/Aceraceae Opadavé stromy s dlanitě laločnatými listy, které rostou v protistojných párech (jařmech). Květy mají obvykle pět okvětních lístků, plody jsou nažky srostlé po dvou. Jírovcovité/Hippocastanaceae Velké opadavé stromy. Listy jsou dlanitě složené. Velké květy mají 4–5 okvětních lístků a dlouhé, ohnuté tyčinky. Plodem je ostnitá pukající tobolka. Cesmínovité/Aquifoliaceae Stálezelené stromy s trnitými listy. Květy jsou bílé a nápadné se čtyřmi plátky, samčí a samičí rostou na zvláštních stromech. Plody jsou peckovice. Jesencovité/Celastraceae Opadavé stromy se vstřícnými nebo střídavými listy. Květy jsou nenápadné. Plody jsou tobolky. Zimostrázovité/Buxaceae Stálezelené stromy se vstřícnými nebo střídavými listy. Nenápadné, jednotlivé květy samčí a samičí. Plody jsou tobolky. Řešetlákovité/Rhamnaceae Malé opadavé stromy nebo keře. Často trnité nebo pichlavé. Listy jsou vstřícné nebo střídavé. Květy jsou oboupohlavné, nebo samčí a samičí na samostatných stromech, mají 4–5 okvětních lístků. Plody se podobají bobulím nebo to jsou oříšky. Slézovité/Tiliaceae Opadavé stromy se střídavými srdčitými listy. Nápadné květy s pěti okvětními plátky visí v chomáčích pod křídlovitým listenem. Tamaryškovité/Tamaricaceae Malé a štíhlé stromy nebo keře s drobnými, těsně přilehlými šupinovitými listy. Malé květy se vyvíjejí v těsných hlávkách. Semena jsou roznášena větrem. Hlošinovité/Elaeagnaceae Malé opadavé stromy a keře, které jsou často pichlavé. Listy jsou vstřícné nebo střídavé. Nápadné květy mají 2–4 okvětní lístky. Plody jsou buď bobule, nebo oříšky.
001-013 stromy_CZ.indd 12
25/09/17 13:33
Úvod 13 Myrtovité/Myrtaceae Stálezelené stromy s loupající se, odlupující se či šupinatou kůrou a dvěma typy velmi aromatických listů: mladé jsou vstřícné a často modré; dospělé střídavé a sytě zelené. Květy rostou v úžlabních květenstvích. Plodem je bobule nebo tobolka. Kyprejovité/Lythraceae Malé stromy, keře a byliny s obvykle vstřícnými listy a červenými, růžovými nebo nachovými květy. Většinu druhů najdeme v tropech, ale některé rostou i v chladnějších oblastech. Dřínovité/Cornaceae Malé stromy nebo keře. Listy jsou vstřícné a jednoduché. Většinou čtyřčetné květy bývají často uzavřené v těsných květenstvích. Plody jsou peckovice. Vřesovcovité/Ericaceae Stálezelené nebo opadavé stromy či keře se střídavými listy. Květy jsou různé, ale většina má pět okvětních lístků, na bázi srostlých. Olivovníkovité/Oleaceae Stálezelené nebo opadavé stromy či keře. Listy jsou vstřícné a jednoduché, nebo pilovité složené. Čtyři okvětní lístky srůstají do kalichu. Plody jsou buď peckovice, nebo křídlaté nažky. Trubačovité/Bignoniaceae Opadavé stromy s velkými vstřícnými listy. Trubkovité květy mají pět okvětních lístků. Plody jsou dlouhé lusky. Pižmovkovité/Adoxaceae Dřeviny a byliny s jednoduchými nebo složenými vstřícnými listy, rozšířené především na severní polokouli. Květy jsou oboupohlavné, většinou v latách, kališní i korunní lístky srostlé. Plodem jsou peckovice. Agávovité/Agavaceae Stálezelené stromy s jedním rovným nebo rozeklaným kmenem, který se nevětví. Listy jsou velké, mečovité. Květy se objevují v létě na dlouhých, štíhlých stvolech. Plody jsou malé bobule s několika černými semeny. Arekovité/Arecaceae Stálezelené stromy s jedním rovným nebo rozeklaným kmenem, ale bez větví. Listy jsou vějířovité či dlanitě složené a charakteristicky vyrůstají v chocholu na vrcholu stonku. Jsou to právě stromy, které lidé více než jiné organismy stěhovali a přemisťovali po světě a které také častěji než jiné křížili. Proto je jejich určování obtížné, v našem průvodci se však můžete seznámit s mnoha druhy, včetně exotických, aniž byste za nimi museli cestovat.
001-013 stromy_CZ.indd 13
25/09/17 13:33
14 Tisovité/Taxaceae
Tis červený Taxus baccata
VELIKOST A POPIS Výška 10–25 m. Dvoudomý stálezelený jehličnan. Dlouhověký. U mladých stromů je koruna široce kuželovitá, později se zaobluje. Kůra je hnědá s nachovým nádechem, postupně se odlupuje. Listy jsou sytě zelené, čárkovité jehlice, na vodorovných větvičkách rozložené do dvou řad, 2–3 cm dlouhé. Všechny části stromu, kromě masitého červeného nepravého míšku, jsou jedovaté pro lidi i zvířata. KVĚTY A PLODY Samčí a samičí květy rostou na odlišných stromech. Samčí květy jsou žluté, samičí zelenkavé. Květy se objevují koncem jara na krátkých loňských větvičkách. Samčí šištice vyrůstají v úžlabích listů. Plodem je červený nepravý míšek 1 cm dlouhý s černým semenem. ROZŠÍŘENÍ Po celé Evropě stejně jako severní Africe. Snáší stín a je běžný v lesích a křoviskách, zvláště na vápenci. Roste v parcích a zahradách. V ČR je tis původním druhem – dříve býval relativně hojný v keřovitém podrostu smíšených lesů, dnes u nás roste roztroušeně až vzácně, nejvíce v pahorkatinách až podhorských oblastech, je u nás považován za silně ohrožený a je přísně chráněný.
Pouze plod – nepravý červený míšek – není jedovatý.
014-053 Stromy_CZ_po presunu.indd 14
25/09/17 13:33
Tisovité/Taxaceae 15 POZNÁMKA Jeho dřevo se často používalo k výrobě nábytku, díky pružnosti zřejmě i k vykládání. Tradičně se využíval k výrobě anglických luků. V lidovém léčitelství piliny pomáhaly proti rakovině, výtažky se užívaly jako lék proti střevním parazitům, vzteklině, hadímu uštknutí a také jako prostředek vyvolávající potrat. Tis červený je jedním z nejdéle žijících stromů na světě. Některé exempláře v Anglii a severní Francii rostou na hřbitovech více než 2000 let.
014-053 Stromy_CZ_po presunu.indd 15
25/09/17 13:33
16 Jinanovité/Gingkoaceae
Jinan dvoulaločný Gingko biloba
Jinan dvoulaločný je jediným přeživším zástupcem svého rodu.
VELIKOST A POPIS Výška 10–40 m. Dvoudomý opadavý a dlouhověký strom. Koruna je po mnoho let sloupovitá, později se rozkládá a otevírá. Vějířovité listy jsou dvoulaločné. KVĚTY A PLODY Samčí a samičí květy rostou na odlišných stromech. Samčí jsou malé zelenožluté jehnědy dlouhé 6–8 cm; samičí jsou malé, s dlouhou stopkou, kulaté jako knoflík. Plody připomínají třešně, jsou 2,5–4 cm velké, s bílým semenem uvnitř. ROZŠÍŘENÍ Současné stromy pocházejí z jihovýchodní Číny, kde také najdeme dnes nejstarší jinan, jehož doložené stáří je 4700 let. V České republice se pěstuje jako okrasný a některé stromy jsou chráněné (např. v Horních Moštěnicích, Osvračíně a Rokycanech). AOPK eviduje celkem 47 stromů tohoto druhu.
014-053 Stromy_CZ_po presunu.indd 16
25/09/17 13:33
Cypřišovité/Cupressaceae 17
Zerav obrovský Thuja plicata
Severoamerické indiánské kmeny zerav obrovský mnohostranně prakticky využívaly, navíc pro ně měl i duchovní význam.
VELIKOST A POPIS Výška 15–60 m. Jednodomý stálezelený a rychle rostoucí jehličnan. Kůra je červenohnědá, postupně šedne. Terminální výhon je téměř dokonale vzpřímený. Jehlice jsou svrchu jasně zelené, spodní strana je světlejší, jsou 3 mm dlouhé a aromatické. KVĚTY A PLODY Samčí i samičí květy se objevují na koncích krátkých větviček. Samčí květy jsou červenavé; samičí žlutavě zelené. Šupinatá šiška je asi 1 cm dlouhá, dozrává v prvním roce. ROZŠÍŘENÍ Původní v Severní Americe. V Evropě je s oblibou pěstovaný v parcích, vzácně strom najdeme také v lesních porostech. První evropský exemplář byl vysazen v pražské botanické zahradě na Smíchově v roce 1844.
014-053 Stromy_CZ_po presunu.indd 17
25/09/17 13:33
18 Cypřišovité/Cupressaceae
Cypřiš velkoplodý Cupressus macrocarpa
Cypřiš velkoplodý je možné pěstovat také v květináči nebo jako bonsaj. Jeho výhonky voní po citronech.
VELIKOST A POPIS Výška 40 m. Stálezelený jehličnan se zřetelně zkříženými a pokroucenými větvemi s hustým olistěním. Koruna je v mládí úzká a zašpičatělá, u starých stromů plochá a nepravidelná. Kůra je žlutavě hnědá, zbrázděná. Listy tvoří tupé čárkovité šupinky, 1–2 mm dlouhé. KVĚTY A PLODY Samčí šištice jsou 3–5 mm dlouhé, žlutozelené; semenné šištice jsou kulovité až podlouhlé, 2–4 cm dlouhé, složené z 8–14 štítků, každá se zašpičatělým středovým výčnělkem. Zrají do dvou let po opylení. ROZŠÍŘENÍ Původní v jižní Kalifornii. V ČR se nevysazuje.
014-053 Stromy_CZ_po presunu.indd 18
25/09/17 13:33
Cypřišovité/Cupressaceae 19
Cypřiš vždyzelený Cupressus sempervirens
Sloupovitý kultivar je typickou součástí toskánské krajiny.
VELIKOST A POPIS Výška 30 m. V přírodě je tento stálezelný jehličnan obvykle nízký a široce rozložený, mnohem běžněji se však vyskytuje jako hustý a úzce sloupovitý kultivar. Z šedavé kůry často vystupují hnědé šroubovité hřebeny. Střechovitě přiléhající šupiny listů jsou 0,5–1 mm dlouhé. KVĚTY A PLODY Kvete žlutými samčími a zelenkavými samičími květy. Víceméně kulovité šišky mají až 4 cm v průměru, jsou složené ze 8–14 štítků a dozrávají druhým rokem. ROZŠÍŘENÍ Původní oblastí výskytu je východní Středomoří. Zbytky původních porostů najdeme na ostrovech v Egejském moři. Je široce pěstovaný v jižní Evropě, středoevropské podnebí mu nevyhovuje.
014-053 Stromy_CZ_po presunu.indd 19
25/09/17 13:33
20 Cypřišovité/Cupressaceae
Cypřišek Lawsonův Chamaecyparis lawsoniana
Jsou doloženy cypřišky s výškou téměř 90 m a stářím více než 550 let.
VELIKOST A POPIS Stálezelený jehličnan dorůstající výšky až 50 m, u nás však pouze 25 m. Kůra je nejprve červenohnědá, věkem tmavne. Vrcholový výhon bývá silně převislý. Malé lístky dosahují délky cca 2 mm. KVĚTY A PLODY Samičí květy rostou na konci větviček, samčí na koncích větví a mají červená prašná pouzdra s pylem. Šišky jsou mírně kuželovité, v průměru dosahují 8–12 mm. ROZŠÍŘENÍ Původní strom Severní Ameriky. Nevadí mu znečištěné ovzduší ani sušší prostředí, vyhovuje mu zásaditá půda. Do ČR byl přivezen r. 1859. Pěstuje se zde jako okrasný strom.
014-053 Stromy_CZ_po presunu.indd 20
25/09/17 13:33