0038881

Skřítkové a Vánoce Z

ase jsou tady Vánoce. Venku mrzne a všude leží spousta sněhu.

Ve vyhřátých pokojích sedí děti. Píšou nebo malují svá přání pro Ježíška.

Felix je ještě malý, a tak mu pomáhá maminka. Po čem všem děti touží!

Nina by si přála tahacího panáčka, Petr auto, Štefan a Kristýnka vláček.

A všichni se těší na vánoční cukroví. Andělíčci poletují celé noci světem, aby všechna přáníčka posbírali.

4

5

Pospíchají dům od domu, od města k městu, z jedné země do druhé.

Už mají plné košíčky a vláčí je k Ježíškovi. Ten jen spráskne ruce: „Jak mám splnit tolik přání? Naše nebeská továrna je malá. Sami to nemůžeme stihnout. Potřebujeme nějaké pomocníky.“ Ježíšek si láme hlavu. Kdo je vždycky ochoten přiložit ruku k dílu?

No jasně, skřítkové! A tak se dva rychlí andělíčci hned vydávají do země skřítků.

6

7

Po dlouhém hledání objeví dům, kde skřítkové bydlí. Zaklepou a po chvíli jeden ze skřítků otevře dveře. „Posílá nás Ježíšek,“ vysvětlují andělíčci. „Je úplně zoufalý. Letos musí splnit tolik přání, že to naše nebeská továrna nedokáže stihnout. Ptá se, jestli nám nemůžete pomoci.“

„Jistě, rádi pomůžeme,“ přisvědčuje skřítek. „Ale napřed pojďte dovnitř a trochu se ohřejte. Určitě jste po té dlouhé cestě celí promrzlí.“ Skřítek má pravdu. Andělíčci jeho pozvání rádi přijímají.

8

9

Boty, ponožky i kabátky mají úplně promočené a skřítkové je rozvěšují, aby rychle uschly.

Andělíčci usedají k rozpáleným kamnům. Za chviličku je jim krásně teplo.

Jeden ze skřítků připravuje bylinkový čaj. Druhý přináší chléb a marmeládu.

Po tak dlouhém putování v mrazu určitě vyhládne.

Andělíčci skřítkům vyprávějí o té spoustě dětských přání. Skřítkové se horlivě pouštějí do práce. Několik z nich hned vyráží do jedlového lesa, kde roste mnoho krásných vánočních stromečků.

10

11

12

13