0038846

Tymova spoluprace mezi clovekem a psem_001_Sestava 1 7/12/17 3:14 PM Stránka 1

JOSÉ ARCE

TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE mezi člověkem a psem PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA

5 Několik slov úvodem

DRUHOVĚ PŘIMĚŘENÁ VÝCHOVA PSA José Arce JOSÉ ARCE´S PRAXISBUCH Published originally under the title José Arce´s Praxisbuch © 2016 GRÄFE UND UNZER Verlag GmbH, München All rights reserved Czech translation copyright © 2017

by Euromedia Group, a. s., Lea Smrčková

ISBN 978-80-7549-290-6

001-011_Prakticka prirucka.indd 2

15 Od smečky k týmu 25 Psi se učí jinak 34 Komunikace na psí způsob

ZÁKLADNÍ VÝCHOVA 39 Co by psi měli umět 45 Tady je tvoje místo 48 Praxe: Přivykání psa na místo a vytyčování hranic

27/06/17 15:26

53 Jdeme na procházku 60 Praxe: Přivykněte psa na vodítko a na odchod v klidu 62 Praxe: Jak zabránit tahání na vodítku 66 Praxe: Jak psa řídit vodítkem 68 Disciplinované procházky 71 „Ke mně!“ 75 „Čekej!

76 Praxe: Nácvik zastavení 78 Praxe: Bezděčný nácvik povelu „Sedni!“ 82 Praxe: Lehnutí nacvičujte naprosto uvolněně

SPOLEČNĚ ŽIJTE, SPOLEČNĚ SE UČTE 87 91 96 98 101 104 106 109 113 114 116

Netolerujte problémy Pes sám doma Praxe: Vytyčte psu hranice Praxe: Jak se se psem správně zdravit Jízda autem jako výzva Praxe: Jak zařídit, aby pes nastupoval do auta rád Praxe: Přivykání na přenosku Praxe: Z auta jen na pokyn Psí setkání beze stresu Praxe: Setkávání s jinými psy a majiteli Praxe: Jak dostat psa z konfliktní situace

001-011_Prakticka prirucka.indd 3

120 Praxe: Odvolání psa ze hry 123 Překonávání nejistoty 126 Praxe: Poskytněte psu jistotu při překonávání „překážek“ 128 Praxe: Přivykání psa na situace, kterých se bojí 131 Jak skoncovat se štěkáním 134 Praxe: Správné chování psa u dveří 139 Zcela klidné krmení 142 Při krmení vezměte situaci do svých rukou 147 Jak si správně hrát 152 Praxe: Můj způsob hry 154 Jak důležitá je odměna?

156 Slovníček pojmů 159 Rejstřík 160 Rejstřík cvičení

27/06/17 15:26

KOLUMNE

4

001-011_Prakticka prirucka.indd 4

27/06/17 15:26

Několik slov úvodem

NĚKOLIK SLOV ÚVODEM Myslím, že snad každý majitel psa si přeje mít takové zvíře, které by mu absolutně důvěřovalo a jemuž by mohl absolutně důvěřovat on. V této knize bych vám rád ukázal, jak tohoto cíle společně dosáhnout.

Upřímně řečeno, nikdy jsem neměl v plánu napsat knihu o výchově psů. Jsem totiž toho názoru, že šťastný vztah se vyvine sám od sebe za předpokladu, že psy akceptujeme takové, jací jsou, tedy jako psy. Když respektujeme jejich přirozenost a sami se chováme, jak to psi od „svého“ člověka očekávají, automaticky se z nich stanou vyrovnaná, sebejistá a klidná zvířata, po jakých všichni toužíme. A jen v takovém případě lze se „čtvernožcem“ vytvořit tým, o jakém sní většina majitelů, když si představuje život se psem.

Ovšem aby se toto přání mohlo proměnit ve skutečnost, musíme nejprve vědět, jak psi „fungují“. I když nám jsou v mnoha ohledech velmi podobní, nemůžeme si do nich jen tak promítat svá vlastní přání a očekávat, že budou reagovat stejně, jak by reagoval člověk. Naopak.

Když je nebudeme uznávat jako psy, harmonii to může úplně zničit. Na rozdíl od toho, jak je to zvykem mezi lidmi, rozpory mezi člověkem a psem se neřeší slovně – tedy přinejmenším ne

na obou stranách. Pokud taková situace přetrvává, objevuje se při společném soužití stále více problémů. Jedná-li panička nebo páníček tak, že jim jejich pes nerozumí, zvíře se stále častěji chová způsobem, jenž se jeho majiteli ani trochu nelíbí. Porozumění mezi nimi se stále více narušuje – až nakonec už nefunguje vůbec nic, a u mě zazvoní telefon...

Přirozenost psa Dnes už s jistotou víme, že pes pochází z vlka. Člověk ho během tisíců let „formoval“ do podoby stále nových plemen, přesto se mu však nepodařilo zcela ho odstřihnout od jeho kořenů. V každém z našich „výtvorů“ stále dřímá malý vlk. Neznamená to pouze, že je pes dnes stejně jako dříve masožravý nebo že je rád venku v přírodě. Znamená to také, že psi mají smysly, které se vymykají lidské představivosti.

S více než 2 000 miliony čichových receptorů 5

001-011_Prakticka prirucka.indd 5

27/06/17 15:26

NĚKOLIK SLOV ÚVODEM

dokážou dešifrovat chemické signální látky, jež naše tělo neustále vysílá jako biochemickou informační síť, a dokonce jsou schopni vyčenichat rakovinné buňky. Postřehnou každý náš pohyb, i ten sebemenší, protože jejich oko registruje za pouhou sekundu 80 jednotlivých obrázků. A jsou schopni slyšet tak vysoké tóny, jaké lidské uši nikdy nezaznamenají. Především však každý pes do dneška disponuje instinktivním vlčím chováním – cílenými účelnými způsoby chování, jež si tato zvířata jako každý jiný živočišný druh osvojila v průběhu evoluce, neboť jim za všech okolností zajišťovaly přežití.

Většina těchto vlčích instinktů existuje proto, aby zajistila život zvířat ve volné přírodě.

Nejsou řízeny vědomě, ale jsou vyvolávány určitými situacemi a podněty – a aktivují celý řetězec zcela specifického chování. Například lovecký instinkt zajišťuje potravu, teritoriální instinkt lovecký revír a prostor k životu smečky.

Sexuální instinkt se zase stará o zachování početního stavu.

Vlčí instinkty se v průběhu domestikace neztratily a ukrývají se v každém, tedy i v tom nejmenším psu.

Jeden instinkt je přitom považován za „základní“, protože je nejdůležitějším předpokladem přežití – je to sociální smečkový instinkt. Bez něj by vlčí štěňata nemohla bezpečně vyrůstat a učit se, hledání potravy by bylo o hodně těžší a teritorium by nebylo spolehlivě chráněno před vetřelci. Vlci jsou totiž smečková zvířata. I když pojem „osamělý vlk“ může znít našemu uchu impozantně, ve skutečnosti označuje naprosto nešťastné zvíře vypuzené ze smečky.

SKUPINA ZNAMENÁ JISTOTU

Ani psi nejsou samotáři. Polodivocí a pouliční psi, pokud nežijí u lidí, vytvářejí menší nebo větší smečky. A v nich vládnou hierarchické struktury – právě to odlišuje smečku od volného svazku, jakým je stádo. U psů stejně jako u jejich předků vlků existuje vůdce, který na svých bedrech nese odpovědnost za celý zbytek smečky. Stará se o to, aby v rámci dané skupiny byla dodržována pravidla a hranice.

Protože jen v takovém případě se každý jednotlivý člen smečky může cítit bezpečně a plnit úlohu, která mu připadla, například vychovávat potomstvo, pátrat po potravě nebo hlídat revír. A to je zase důležité pro zajištění přežití celé smečky.

Bylo by však nesprávné domnívat se, že vůdce smečky se o klid a pořádek stará tím, že kolem sebe šíří strach a hrůzu – což je teorie, která

6

001-011_Prakticka prirucka.indd 6

27/06/17 15:26

Několik slov úvodem

byla některými majiteli psů přijímána ještě v uplynulém století. Opak je pravdou. Vůdci se stávají právě ta zvířata, jež jsou mimořádně klidná, jednají sebejistě a přemýšlivě. A která dokážou tento vnitřní klid přenášet i na svůj „tým“ a každého jeho jednotlivého člena.

Zodpovědnost je na nás Naše zvířata se dnes už nemusí starat o to, kde seženou potravu. Ani nemusí hájit svoje teritorium před vetřelci, kteří by chtěli zpochybnit jejich místo na spaní nebo lovecký revír. Nemusí se rozmnožovat, aby zajistila přežití své smečky. Nic z toho nemusí, protože my se o to postaráme. Přesto však i malá čivava v sobě dodnes má přirozené instinkty, které jejímu druhu po tisíciletí zajišťovaly zachování.

A tyto instinkty mohou kdykoliv vyplavat na povrch, jakmile my lidé zapomeneme na přirozené potřeby svých psů – především na jejich hlubokou touhu po bezpečí a jistotě.

Co to znamená, zažívám při své práci dnes a denně: zvířata „neposlouchají“, špatně chodí na vodítku, ustavičně štěkají, nechtějí zůstávat sama doma nebo mají neustálé konflikty s jinými psy a s lidmi.

Zkrátka zažívají stres a nejsou vyrovnaná, chovají se přesně tak, jak si nepřejeme, a starají se tím o nespokojenost na obou stranách.

Chceme-li tomu zabránit, musíme se postarat

Psi chtějí žít s námi, sami od sebe vyhledávají naši blízkost. To nám všechno výrazně zjednodušuje.

7

001-011_Prakticka prirucka.indd 7

27/06/17 15:26

NĚKOLIK SLOV ÚVODEM

o takové prostředí, kde se pes bude cítit dobře.

Tím nemám na mysli ani tak pohodlný košíček, drahé krmení nebo snad dům se zahradou. A už vůbec ne módní obojek a s ním ladící vodítko. Jistě, nic z toho zřejmě psu nevadí, za určitých okolností si to dokonce užívá (ale barva obojku a vodítka ho opravdu nezajímá). To, co však potřebuje zcela určitě, je přijmout ho za skutečného člena rodiny, aby mohl žít v nějaké skupině, jak je na to od narození zvyklý – a jak to odpovídá jeho přirozenosti. Sociální smečkový instinkt slouží nejen k tomu, aby štěňata v prvních týdnech života vyrůstala v bezpečí a dobře střežená a mohla se učit od své matky a sourozenců. Je také rozhodující pro fungování týmu člověk– –pes a pro zajištění toho, že soužití bude probíhat bez komplikací. Jen ve skupině mohou mladá zvířata vyrůstat bezpečně a naučit se od starších, co budou potřebovat k životu (a přežití). A k těmto „starším“ patříme i my lidé. Pes nás potřebuje, aby se mu vedlo dobře.

Jsme jeho rodina.

Psi se od začátku učí od ostatních, nejprve od matky a sourozenců, později také od nás.

Jen tehdy, když se členové smečky cítí bezpečně, cítí se také bezstarostně, nemají strach a jsou uvolnění.

8

001-011_Prakticka prirucka.indd 8

27/06/17 15:26

Několik slov úvodem

Když pes vycítí, že jsme za něj zodpovědní a poskytujeme mu pocit jistoty, daří se mu dobře.

ZÁKLADEM VŠEHO JE VAZBA

Aby se u nás pes cítil bezpečně, musíme mu přirozeně nastavit nějaká pravidla.

Nejdůležitější však je, abychom si byli vědomi toho, že za něj máme zodpovědnost.

Neomezujeme tím jeho svobodu ani individualitu, nýbrž respektujeme jeho přirozenost. Mnoho lidí se přesto obtížně vyrovnává s tím, že pes se cítí dobře, když nesmí jednat „samostatně“ a zodpovědnost za něj neseme my, stejně jako ji nesou rodiče za své děti. Bez nás se pes v našem lidském světě

nevyzná. Psovi pomáháme, když se chápeme vesla a udáváme směr, neboť díky tomu se cítí v bezpečí a ochraňovaný a ví, kam patří. A jen v takovém případě se mu vede opravdu dobře.

A znamená to také, že bude automaticky dělat všechno, co „jeho člověk“ od „dobrého psa“ očekává. Oba si tak budete společné soužití vychutnávat plnými doušky.

Budeme-li se chovat tak, jak to pes potřebuje, budeme-li stále klidní a sebejistí stejně jako dobrý vůdce ve smečce divoce žijících psů, nenastanou ve vztahu člověka a psa problémy.

Když budou v pořádku základy, všechno ostatní 9

001-011_Prakticka prirucka.indd 9

27/06/17 15:26

NĚKOLIK SLOV ÚVODEM

Psi si mezi sebou rychle vyjasní pozice. A pak zbývá čas na důležitější věci, jako je třeba společné dovádění.

se přizpůsobí víceméně samo od sebe. Tím se opět dostávám k tomu, co už jsem naznačil: knihu o výchově psů jsem zkrátka a dobře dlouho pokládal za zbytečnou.

Cílem je perfektní tým Nicméně poté, co jsem přece jen napsal první knihu, kde jsem čtenářům prozradil svých pět tajemství šťastného vztahu mezi člověkem a psem, se mě mnoho lidí zeptalo, zda bych jim mohl dát ještě více praktických rad ke

zvládání běžného života se psem. Někteří by si rádi pořídili psa a nevědí, na co si dát pozor, aby od začátku nedělali chyby. Jiní jsou zase nespokojení, protože v průběhu času se u jejich psa začal projevovat nějaký zlozvyk, který výrazně narušuje každodenní soužití.

A v neposlední řadě jsou i takoví, kteří si přejí udělat pro svůj „šestinohý tým“ něco navíc, a mít tak se svým zvířecím společníkem ještě intenzivnější vztah. Přání byla tak rozdílná jako lidé i psi sami.

Mám psy rád, a proto si přeji, aby se co největšímu počtu z nich vedlo pokud možno

10

001-011_Prakticka prirucka.indd 10

27/06/17 15:26

Několik slov úvodem

dobře (a tím samozřejmě i jejich majitelům), a tak jsem začal přemýšlet, jak bych mohl předávat nejen svoji filozofii, ale také všechny ty „životně důležité“ poznatky, které vysvětluji a ukazuji klientům, když mě navštíví. Pokud nemá docházet k problémům v rodině nebo při kontaktu s jinými dvou- i čtyřnohými tvory, musí pes žijící v lidském světě zvládat určité věci. Prostředí, ve kterém dnes žijeme, má už jen málo společného s tím, v němž se pes po tisíciletí pohyboval. Proto mu musíme ukázat, jak náš svět funguje.

Mají-li spolu dobře vycházet dva živí tvorové (nebo více), je k tomu zapotřebí určité penzum základních pravidel – platí to stejně jak pro lidi, tak pro psy. A pokud chceme víc než jen pokojné soužití a přejeme si vytvořit také dobrý vztah, skutečný tým, budeme dokonce potřebovat něco navíc než jen pár pravidel.

Přitom si však musíme stále připomínat, co je to pes a co potřebuje. A to mu musíme dát.

Nejdůležitějším předpokladem „vychovaného“ psa je dobrý vztah mezi člověkem a zvířetem.

11

001-011_Prakticka prirucka.indd 11

27/06/17 15:26