01+03 Arabska krev_Sestava 1 4/23/18 11:51 AM Strรกnka 3
TANYA VALKOVร
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 4
Přeložila Barbora Gregorová
Arabska krew Copyright © Tanya Valko, 2017 All rights reserved. 978-80-249-3612-3
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 5
Všem, kteří kdy trpěli tyranií režimů a vládců. Kéž by získali svobodu a lidskou důstojnost. AuToRKA
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 6
Milí čtenáři, do rukou se vám dostává třetí díl tetralogie polské autorky Tanyi Valkové, který se odehrává v Libyi během občanské války během tzv. Arabského jara. Autorka velmi naturalisticky a místy brutálně popisuje válečné hrůzy, které jsou bohužel s většinou takových konfliktů spojeny. Během překládání knihy jsem měla před očima utrpení například nevinných civilních obyvatel v Sýrii, kteří trpí sedmiletým válečným konfliktem, jenž, zdá se, zatím nebere konce. Čím více jsem o těchto událostech přemýšlela, tím spíše jsem docházela k závěru, že nezáleží na tom, zdali je člověk bílý nebo černý, muslim nebo křesťan, loajalista anebo opozičník – vše záleží na lidech samotných. Na komunikaci, naslouchání druhým, vzájemné toleranci a schopnosti dělat kompromisy. Tyto vlastnosti a dovednosti je potřeba neustále posilovat, upevňovat – a je třeba učit tomu i děti. Pouze tak se dá předcházet válečnému konfliktu, který může, vcelku nečekaně a rychle, vypuknout kdekoli na světě. BARBoRA GREGoRoVÁ, překladatelka 14. 4. 2018
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 7
Předmluva
D
rahé čtenářky, drazí čtenáři, držíte v rukou román Arabská krev, který popisuje osudy hrdinek knih Arabská žena a Arabská dcera během arabského jara. Termín „arabské jaro“ je již obecně přijatý výraz pro pojmenování nepokojů, převratů a revolucí, které se odehrávají v arabských zemích od konce roku 2010 a probíhají i v současnosti. Moje kniha však není ani historický román, ani reportáž z těchto událostí. Je to literární fikce vycházející z faktů občanské války v Libyi. Fiktivní osudy hrdinů jsem ve svém románu zakomponovala do víru skutečných událostí. Informace jsem čerpala z televizního zpravodajství na Al-Džazíře či CNN a také z novinových a internetových článků. Při popisu uprchlických táborů, masového exodu z Libye či porušování lidských práv, včetně práv žen a dětí, jsem čerpala ze zpráv obránců lidských práv, odborníků na dané téma a taktéž z vyprávění očitých svědků. Přesto bych chtěla zdůraznit, že jednotlivé situace či hrdinové, kteří v nich vystupují, jsou fiktivní. Veškerá podobnost s osobami, které tehdy v Libyi žily nebo v současnosti žijí, je čistě náhodná. Postavy jako Muammar Kaddáfí či jeho syn Sajf jsou veřejné osoby, a dokonce i smrt libyjského vůdce byla bez skrupulí zveřejněna na internetu. Jejich příběh, který v knize popisuji, je zcela fiktivní, přestože není nereálný. 7
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 8
Velmi často se ve svém románu odkazuji ke zdrojům islámu, který každého muslima doprovází od úsvitu do soumraku, od narození až do smrti. Každý, kdo chce poznat arabskou kulturu, by se nejprve měl seznámit s jejím náboženstvím. V žádném ohledu jsem se islám nikdy nesnažila znehodnocovat či kritizovat, poněvadž ho považuji za úžasné náboženství, které ovšem někdy bývá špatně interpretováno či zneužíváno k nekalým cílům. Já sama jsem horlivou stoupenkyní mezináboženského dialogu a tolerance. Román, který držíš v rukou, tě tedy, drahý čtenáři, zavede do krásného středomořského regionu, který byl zničen válkou a jehož nevinní obyvatelé zakusili spoustu příkoří a nespravedlnosti. Fiktivní hrdinové tě provedou skutečnými válečnými poli a ukážou ti, co znamená válečné peklo v současném světě.
8
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 StrĂĄnka 9
NalezenĂ matky gh
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 11
Arabská Miriam anebo polská Marjánka
M
arjánku po příjezdu do Rijádu, hlavního města Saúdské Arábie, nejvíce překvapují dvě věci. Tou první je blahobyt země a také bohatství jejího manžela. Do té doby si myslela, že je to pouze úspěšný byznysmen – ani ve snu by ji nenapadlo, že se provdala za milionáře, zvlášť když ona sama neměla ani halíř. Proč se ten muž rozhodl vzít si chudou dívku a navíc ještě napůl Libyjku, napůl Polku? Jediným vysvětlením musí být velká láska. Druhá věc, která moderní emancipovanou ženu šokuje, je chování jejího manžela. V Jemenu byl Hamid úplně jiným člověkem – a nejedná se pouze o projevování citů, ale i o jeho životní styl. V Saná na ni manžel stále hleděl horoucím, zamilovaným pohledem. Při sebemenší příležitosti ji bral za ruku nebo ji objímal. A dělal to dokonce na veřejnosti a před zraky ostatních lidí, což se v té tradiční muslimské zemi nevidělo příliš rádo. Často propukal v nezadržitelný, nakažlivý smích, žertoval, vyprávěl zábavné anekdoty a dováděl jako malý kluk. V Rijádu jeho živelnost postupně jakoby opadává, oči mu hasnou, a často, především na veřejných místech, se dívá na svou ženu bez vášně a neosobně. o tom nejjemnějším doteku na ulici nebo během návštěv u jeho rodiny či při procházení se ve velkých obchodních centrech nemůže být ani řeč. občas někde potkají saúdský pár odvážně zavěšený do sebe, avšak u nich to rozhodně není pravidlem. Marjánka to nemůže pochopit, ale když začne pozorovat muže 11
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 12
a saúdské manželské páry ve svém okolí, dospěje k názoru, že v této zemi je to normální. Vzájemnou lásku mezi dvěma lidmi není vhodné dávat najevo, protože ve srovnání s obdivem k Alláhovi je nicotná. Život pobožného Saúda spočívá v bezmezném uctívání Boha. Modlitby pětkrát denně vám určují celý plán dne a vědomí toho, že žijete v muslimské svaté zemi, činí ze všech Saúdů lidi předurčené a blahořečené, pro něž nic jiného kromě Mekky, Medíny a Alláha neexistuje. Nejspíš proto se chovají takhle, vysvětluje si Marjánka. Ale třeba je jejich chování pouze předstírané, protože v téhle zemi to jinak nejde? Své pocity zkrátka nedávají veřejně najevo a je třeba to akceptovat, přestože Marjánce to činí velké problémy. Je to proti její živelné, středozemní povaze. Na konci ledna přijde jaro, čas probuzení, radosti a lásky. Toto roční období je nejspíš všude na zeměkouli krásné. A je to cítit především na místech, na kterých se jinak žije velmi těžce. Dokonce i v Rijádu, postaveném uprostřed pouště, je počasí nádherné. Marjánka poprvé od příjezdu vidí omamující modř bezmračného saúdského nebe. Křišťálově čistý vzduch naplňuje plíce a dodává síly, každý sebemenší kousek zavlažované půdy vypouští mladé výhonky trav či křovin, a to všechno opečovávají jemné paprsky rozpáleného slunce. Ptáci po celé dny zpívají jako šílení a kočky se po nocích mrouskají. Takový idylický stav trvá bohužel přibližně jen měsíc, možná půl druhého měsíce, protože později, od začátku dubna, se nebe opět zahalí mraky prachu. Po nevydařené tragické výpravě do Madain Saleh a po pozdějším kontaktu s polskou ambasádou Marjánka de facto přestane opouštět vilu. Zamyká se doma, takže dokonce ani nevnímá střídání ročních období. Kamarádka Kinga jí několikrát zavolá a osobně ji pozve na bujnou oslavu státního svátku vzniku polské ústavy, která se uskuteční 3. května ve velvyslancově rezidenci, ale Marjánka se nenechá přemluvit. Hamid ji k tomu, aby tam šla, také nepřemlouvá, když vidí, jak je celá vystrašená a ztracená. A navíc se mu 12
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 13
nelíbí pití alkoholu, k němuž během takovýchto oslav nevyhnutelně dochází. ostatně v Saúdské Arábii vládne prohibice a tento zákon by neměl být, přinejmenším takto veřejně, narušován. „Nazdar, ženo! Mám dobrý… skvělý novinky!“ Dva týdny po velkém banketu jí kamarádka opět volá a rozrušeně křičí do sluchátka. „Wallahi,1 co se děje?“ „Slíbila jsem, že najdu tvojí mámu, vzpomínáš?“ „Ano...“ Marjánce se na vteřinu zastaví srdce, aby za chvilku začalo bít jako zběsilé. „Byla na oslavě svátku ústavy a sama mě oslovila. Měla jsi tam přijít, říkala jsem ti to!“ vyčítá jí přítelkyně. „Ale nevadí. Bavily jsme se spolu snad víc než hodinu a jsem si stoprocentně jistá, že Dorota je tvoje matka. Moc jsi mi toho o sobě neřekla, hlavně tedy o rodičích, ale všechny detaily, co znám, sedí. Máš sestru Darju, ze který je teď milá dospívající slečna, a Dorota se znovu vdala. Vzala si Poláka Lukáše, kterej tu vydělává slušný prachy v Ericssonu.“ „Pokud se dva lidé mají setkat, tak se setkají, i kdyby byl každý na jiném konci světa,“ zašeptá Marjánka slova zesnulé babičky Nadji, která hluboce věřila tomu, že se matka s dcerou jednou znovu uvidí. „A abys věděla! Mám její telefonní číslo a adresu. Bydlí na DQ.“ „To neznám, co je to za čtvrť?“ „Žiješ už skoro rok v Rijádu a nevíš, co je to DQ? Probuď se, holka, přestaň snít a hnít a něco začni dělat!“ „Mockrát ti děkuju! Musíš být pokaždé tak brutálně upřímná?“ „Jo, někdo tě přece musí probudit, má spící královno! DQ je diplomatická čtvrť, Diplomatic Quarter, a jsou tam v podstatě všechny ambasády a rezidence, ale taky úřady, obchody, parky, restaurace plus apartmány pro obyčejný ci1
Wallahi (arab.), Bože.
13
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 14
zince, nejenom ty z korpusu. Ženy v DQ můžou chodit bez abáji.2 Nevěřím tomu, žes tam ještě nikdy nebyla!“ „Ale pokud nejsem diplomatka a nebydlím tam, tak jak mě tam pustí? Teď si vzpomínám, že jednou nebo dvakrát jsme kolem toho místa s Hamidem projížděli po dálnici a že jsem tam viděla betonové zátarasy, tanky s kulomety a zástupy dozorců a národní gardy. Ani myška by tam neproklouzla.“ „No jasně, kontrolujou každý auto, protože se bojej, aby ty fundamentalistický magoři nezabili někoho důležitýho, ale vlastně to mají marný, protože se tam může dostat každej. Řekneš, že si jdeš něco vyřídit do nějakýho kanclu, a cestu máš volnou.“ „V takovém případě to musím zkusit.“ „Hlavně jako typická Arabka neříkej Inšalláh3 anebo buk4 ra, protože to mě rozčiluje, ale udělej to hned teď, okamžitě. Zavolám Dorotě a domluvím vám schůzku. Kdy máš čas?“ ptá se Kinga, která se celou záležitost rozhodla vzít do svých rukou. „opovaž se!“ vykřikne vyděšená Marjánka. „Já sama...,“ snaží se ji zarazit a nervózně nasucho polkne. „Musím si to všechno ještě promyslet.“ Rozrušením sotva dýchá. „V klidu, udělám to v klidu,“ slibuje. „Jak chceš!“ kamarádka naštvaně procedí mezi zuby a zavěsí. Marjánka potřebuje čas, aby k setkání s matkou dospěla. Vybaví si svůj rozhovor s babičkou a přemýšlí o tom. To bylo ještě v Jemenu. Stará moudrá žena nedovolila dívce zapomenout na její kořeny, místo narození, ani na matku. „Babičko, už mi dej s tím Polskem pokoj!“ Pamatuje si,
2
Abája, svrchní tradiční oděv v muslimských zemích; volný široký plášť, který nosí ženy i muži, v Saúdské Arábii nosí ženy abáje černé barvy. 3 Inšalláh (arab.), dá-li Bůh. 4 Bukra (arab.), zítra.
14
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 15
jak se na ni tehdy rozzlobila, což se stávalo velmi zřídka. „A s tím, abys mi říkala Marjánka, taky! Vadí mi to, vytváří mi to takovou rozdvojenou realitu. Zvykla jsem si na jméno Miriam a devadesát devět celých devět procent lidí mě tak oslovuje.“ „Nerozumím ti, mé dítě,“ nevzdávala se babička. „Proč jsi na svou matku tak zlá? Víš, kolik toho musela vytrpět, kolik času a peněz ji to stálo, aby tě našla? A ty jsi s ní, jako hloupá koza, neodjela a připravila sis těžký osud. Pořád nemůžu pochopit, co skrýváš v hloubi své přecitlivělé dušičky. Nemilovat svou matku přece nejde!“ „Všichni mi tvrdili, že je mrtvá. A když se objevila, tak to bylo, jako by spadla z měsíce. Zajímala ji jenom Darja, já jí byla ukradená!“ vybuchla tehdy, a poprvé tak přiznala, co cítí. „Ale to přece není pravda!“ nesouhlasila babička Nadja. „Jsi už dost velká na to,“ začala a silně ji objala, „abych ti řekla všechno, co vím o tragickém vztahu tvých rodičů. o svém otci se dozvíš několik drastických detailů, ale názor na něj sis nejspíš už udělala sama.“ Povzdechla si, protože nikdy o nikom přece nemluvila zle a zjevně jí to působilo bolest. „Tvoje překrásná máma s mým synem nikdy neměla lehký život. Bohužel musím objektivně přiznat, že je to vážně lump. A to jsem na něj tak dlouho čekala, vyprosila jsem si ho, vymodlila… Ale co naděláš. Nevím, jaký vztah měli v Polsku, ale když přijela k nám, do Libye, bylo vidět, že ji tvůj táta drezíruje v arabském, šovinistickém stylu. Když chtěl, uměl být milý, něžný a milující a činil ji šťastnou, jenže tím víc si ji k sobě přivazoval. Mnohem častěji však byl sám sebou – to znamená, že to byl odporný sprosťák se sadistickými sklony! Nemluvím o obyčejném týrání, jako je třeba bití, protože to je u nás běžné, ale on tu ubohou dívku týral i psychicky. To, že zneužíval svou mladší sestru Samirku, se Dorota samozřejmě také dozvěděla a nikdo z rodiny s tím nebyl schopen nic udělat. A jaká tehdy byla jeho reakce? Na všechny se naštval a skoro na měsíc odjel pryč. Svou mladou 15
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 16
ženu nechal v cizím domě, cizí zemi, a když se vrátil, dělal, jako by se nic nestalo. Po nějaké době se Dorota začala v novém prostředí adaptovat a osamostatňovat se, protože to byla velmi chytrá a odolná dívka. Ale jakmile vystrčila paty z domu a našla si polské kamarádky, začala chodit ven, dostala skvěle placenou práci v polské škole, co na to on? udělal jí ze života peklo. Dorka chtěla z Libye odjet, což sice mohla, ale jedině sama, bez tebe. Protože jak jistě dobře víš, dítě patří otci, a ne matce, která ho devět měsíců nosí pod srdcem, rodí v bolestech, kojí ho a vychovává. No není to absurdní?! Jenže chuděra tvoje máma tvého despotického otce pořád milovala natolik, že byla schopná vzdát se všeho, obětovat se pro dobro rodiny, a taky pro tvoje dobro, děvenko moje, abys vyrůstala v úplné a normální rodině. Nakonec vás Ahmed odvezl na venkovskou farmu. Což o to, zařídil ji moc pěkně, ale byla to zlatá klec na úplné samotě. Tvoje zamilovaná máma tam však nejspíš chvilku byla šťastná, protože zanedlouho se narodila Darja. No a později začalo ještě větší peklo, protože můj synáček se spolčil s fundamentalisty. Během manifestace na podporu usámy bin Ládina po zřícení Světového obchodního centra 11. září 2001 se dokonce objevil v televizi. Extremismus v Libyi byl a stále je trestaný smrtí a zodpovědnost nesou všichni. Jeden člověk z rodiny něco spáchá, ale potrestáni jsou všichni. Proto jsme museli doslova ze dne na den utéct z Tripolisu. V tom nám pomohla Malika, která si zařídila práci v Ghaně. Co se v té době dělo s tvou mámou, to nemám tušení, a obávám se, že její další osud neznala dopodrobna dokonce ani teta Malika. Jediná Samira ví nejspíš všechno, protože se spojila s Dorotou a pomáhala jí zařídit, aby si vás mohla z Libye odvézt. Všemožně tě přemlouvala, abys s ní šla na Mikuláše na polskou ambasádu, jenže tys o tom nechtěla ani slyšet a dala jsi přednost večírku s tetou Malikou a jejími kamarádkami.“ Babiččina výpověď Marjánce mnohé osvětlila. Mohla si za to tedy sama, že tehdy neopustila Libyi společně s matkou a mladší sestrou. Nemůže tak nikomu nic vyčítat a ne16
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 17
měla by svou matku obviňovat z nedostatku péče a lásky. Marjánka do konce života nezapomene na události toho strašného dne, kdy Samira měla nehodu, po níž upadla do vigilního kómatu, a její sestřička Darja zmizela. Tetička Malika jí těsně před svou smrtí chtěla o mámě a sestře něco říct, ale nestihla to. Po celou dobu tajila pravdu a to tajemství si vzala s sebou do hrobu. Kdyby jen chtěla, už jako dítě by se Marjánka mohla zkontaktovat s rodinou a žila by v klidné, normální zemi, kde nejsou povstalci ani teroristé a kde muži nediskriminují ženy ve jménu dávnověkého práva. A nyní mladá žena poprvé po mnoha letech vytáhne pomačkanou fotografii své matky, kterou má schovanou na dně v krabičce u postele. Při pohledu na hezkou blondýnku s dlaněmi na zakulaceném těhotenském bříšku, která se usmívá a je šťastná, si povzdechne. „Ve jménu Alláha, jedu!“ vykřikne Marjánka a vyskočí na nohy. „Bez zavolání, bez domluvy. Moje matka bydlí v tom samém městě, a já bych měla být zbabělá a nenavštívit ji?“ „Lukáši, otevři dveře, já mám mokré ruce!“ vykřikne Dorota z kuchyně směrem k salonu. „Já tu teď taky něco dělám, máš to blíž.“ „No jasně, jak vždycky,“ povzdechne si žena. „Darinko, prosím tě, pohlídej na chviličku Adámka, já se hned vrátím.“ „No tak jo,“ odpoví dospívající dívka a s úsměvem bratra obejme. „Snad nehoří. A nikoho přece nečekáme.“ Stále štíhlá, téměř čtyřicetiletá Dorota vyjde ven a rijádské vedro se na ni lepí jako vata. „I’m coming!“ zavolá, když se ozve další zazvonění. Naštvaná na toho drzého, nezvaného hosta prudce otevře kovové domovní dveře a zůstane jako omráčená. Na chodníku před domem stojí mladá dívka. Má překvapivě světlou pleť, v obličeji arabské rysy a zlatavé kudrnaté vlasy. Je oblečená v abáji dlouhé až na zem. „Kdo je to?“ zaslechne za sebou Lukášův a Darinin hlas. „Dobrý den, mami… Konečně jsem tě našla.“ 17
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 18
„Moje Marjánka! Moje milovaná dcerunka!“ zadržuje nářek. Dorota natáhne ruce a vrhne se kolem krku svému dlouho hledanému dítěti. Za doprovodu překvapeného Lukáše a Darji s malým Adámkem v náručí zavede svou již dospělou dceru do domu. Vezme od ní černý háv a zálibně si prohlíží dívčinu pěknou štíhlou postavu. Je vyšší než ona o půl hlavy, má dlouhé nohy po otci, úzký pas po matce a velká prsa nejspíš po arabských předcích. Barva jejích vlasů připomíná dozrálé lány obilí či med prosvícený slunečními paprsky. Její oči mají typicky arabský tvar mandlí a hluboce bronzovou barvu promíchanou s ryzím zlatem. Jejich neobyčejnost zvýrazňuje tmavohnědé obočí, které se jako křídla plachého motýla každou chvíli zvedá a zase klesá. Její semitský nos poukazuje na arabský původ, ale nemá ho tak velký jako některé jiné Arabky. „Hele, tak to ty seš ta moje legendární ségra, kterou znám jen z vyprávění?“ vykřikne Darja, která už nemůže vydržet trapné ticho. „Dej mi hubana, nestůj tu jako poleno,“ zve Marjánku dál, volnou rukou ji obejme kolem krku a hlasitě ji políbí. „Já jsem Lukáš,“ představí se jí muž s milým a srdečným výrazem ve tváři. Na nose má elegantní brýle s tenkou zlatou obroučkou, plešatící hlavu má oholenou. Pod tričkem se mu rýsuje malé bříško pána ve středním věku. „Pojďme si sednout do salonu.“ Rukou jí ukáže cestu, protože matka i dcera stojí jako přikované – ztuhly v předsíni jako dvě Lotovy ženy. Dům je velice elegantní a prostorný, přestože se samozřejmě vůbec nedá srovnávat se sídlem, v němž bydlí Marjánka. Salon je zařízený moderně, bez zbytečného přepychu, a je vyzdobený saúdskými rukodělnými výrobky. Prosklenou stěnou a dveřmi na terasu je vidět nevelká zahrádka s malým bazénem, kolem kterého stojí plastové židle a stolek. Hned vedle je malé pískoviště, plastová skluzavka a všude kolem rozházené dětské hračky. 18
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 19
„Takhle si tu žijeme,“ prohlásí Dorota, která sleduje Marjánčin pohled. „A kde bydlíš ty? Kinga mi říkala, že máš za manžela Saúda,“ pronese s neskrývanou antipatií v hlase. „Můžeme se bavit anglicky? Moc vám nerozumím,“ přeruší Marjánka proud polských slov. „Well...“ Matka nesouhlasně svěsí koutky rtů a smutně si povzdechne. „Of course!“ rychle vykřikne Darja, která si z ničeho nedělá hlavu a ze setkání se sestrou má mnohem větší radost. „Samozřejmě že nemluvíš polsky. Vyrůstala jsi přece v arabské rodině a s rodným jazykem jsi neměla kontakt,“ prohlásí muž a vyčítavě se podívá na svou ženu. „No právě...“ Marjánka se odmlčí. Mezi cizími lidmi se cítí nesvá. Začíná litovat toho, že sem přišla. „Mami, vezmi si Adámka a já vezmu svojí sestřičku,“ poprosí matku Darja a vyskočí na nohy. „Půjdeme si do kuchyně udělat něco k pití. Ani vodu jste tý chuděrce nenabídli, a venku je takový podělaný vedro!“ „Mluv slušně!“ napomene ji Dorota, která svou rodinu drží zkrátka. Dívky odcházejí a manželé si začnou mezi sebou šeptat, což hosta ještě více znejistí. Mohli by v tom divném šišlajícím jazyce dokonce i křičet, a stejně by jim nic nerozuměla, pomyslí si Marjánka v duchu. Mám já to ale štěstí, dokonce ani moje rodina mě nepřijímá! Je jí to stále víc líto a slzy se jí vlévají do očí. „Hele, nic si z toho nedělej!“ řekne Darja, když si všimne jejího rozčarování. „Máma má takový svoje nálady. Říká se tomu menopauza,“ usměje se zlomyslně. „Díky.“ Marjánka zadrží pláč, je jízlivostí dospívající dívky pobavena. Cítí, že ji ta malá miluje celým srdcem, a ví, že s ní by určitě chtěla být dál v kontaktu. „Pamatuješ si něco z Ghany?“ zeptá se s nadějí v hlase. „Sorry, ale byla jsem ještě hrozně malá. I když nějaký jednotlivý obrazy mi v hlavě zůstaly. Hele, nebyla tam fontána uprostřed zahrady? A černošský služebnictvo? Pamatuju si 19
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 20
takovou děsně hubenou ženskou s černou kůží. Bála jsem se jí jako čerta, hlavně jejích velkých očí,“ vzpomíná Darja a směje se, přičemž nalévá kolu do sklenice plné ledu. „Jo, to souhlasí. A babičku Nadju?“ „Vrací se mi jeden takovej sen, že se nade mnou sklání hodná prošedivělá Arabka a dává mi pusu. Byla cejtit pižmem a starobou.“ „Děvčata, pojďte za námi! Popovídáme si společně!“ volá je matka do salonu. „Cos celá ta dlouhá léta dělala?“ zeptá se Marjánky. „od Samiry vím, že jste byly v Ghaně.“ „Ano. A tam zemřela tetička Malika. Potom jsme se vrátily do Tripolisu, kde jsme s babičkou bydlely v takovém krásném malém domku na Fašlumu.“ „Ale já jsem tě našla na Gurdži.“ „Přestěhovaly jsme se.“ Ženy opominou zmínit fakt, že Marjánka se tehdy odmítla vrátit s matkou do Polska. „A co bylo dál? Můj detektiv tě ztratil z očí.“ „Později byl Jemen. Prožila jsem tam dva nádherné roky. Bydlela jsem s velkou rodinou, našla jsem si kamarády, lásku...“ „Saúda v Jemenu? Tak ten musí být chudý jak kostelní myš, anebo ve své rodné zemi něco provedl, že se tam přestěhoval. Hodně jich to tak dělá.“ Dorota nezavře svá proříznutá ústa, a nevědomky tak dívku raní. „Wallahi! Hamid je dobrý člověk!“ Marjánka vzývá Boží jméno a v typickém arabském gestu rozhodí rukama. Zároveň v duchu děkuje Kinze, že se matce nezmínila o bohatství a postavení jejího manžela. Je to férová dívka, která se v životě vyzná. „A co dělá?“ „Je to byznysmen.“ „Jako každý Arab, ostatně je to národ handlířů.“ „Pokud ten národ tak nenávidíš, tak co děláš v zemi jako Saúdská Arábie?“ ptá se Marjánka, protože už to nevydrží. „A tobě se tu líbí?“ „Samozřejmě že ne, ja´ani5… ale nestěžuju si a nekritizu20
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 21
ju,“ říká Marjánka zvýšeným hlasem, přičemž sešklebí ústa a nesouhlasně zamlaská jazykem. Každou chvíli vytáhne papírový kapesník a otírá si jím ruce, čelo a taky ústa. Leží jich před ní už slušná hromádka. „Já to říkám celou dobu,“ vložil se do rozhovoru Lukáš. „Trocha pozitivního přístupu. Zůstaneš u nás na oběd, Marjánko?“ ptá se. „Jsi zvaná.“ „Nechci být na obtíž.“ Dívka nemá sebemenší chuť zůstávat jakkoli déle ve společnosti své zlomyslné matky, která je vůči ní tak negativně naladěná. „Ale prosím tě! Nikam nechoď!“ Darja podpoří otčíma. „A zavolej manželovi, aby přišel taky.“ „Možná příště. Nejdřív si na sebe trochu zvykněme,“ brzdí je chladně Dorota. „Sem jsi přijela přímo z Jemenu?“ začne opět vyzvídat. „Ano.“ „A kolik ti bylo, když tě provdali? Patnáct?“ „Doroto, co se to s tebou děje? Tak se ti po ní stýskalo, tolik nocí jsi probrečela, a teď se chováš takhle?!“ vyčítá své ženě Lukáš, který to už nevydrží, protože její agresi vůbec nerozumí. „Jednoduše znám arabskou skutečnost. To není její vina, je to vina té posrané tradice a starého islámského práva, které jim pořád vládne.“ „Bylo mi skoro dvacet,“ odpoví dívka a pocítí zlost. „Babička se mi myšlenku na manželství snažila vyhnat z hlavy. Tvrdila, že jsem na to ještě moc mladá. A jemenské rodině to bylo úplně ukradené.“ „Tak proč tak brzy?“ „A tobě bylo kolik, když ses zamilovala do mého táty? A proč jsi to udělala? Co? Nebyla jsi náhodou těhotná? A představ si, že já ne.“ Dorota po trefném slovním úderu své dcery zkřiví obličej. „Vdávala jsem se z lásky,“ dodá Marjánka. 5
Ja´ani (arab.), teda; spojka často používaná v hovorovém jazyce.
21
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 22
„Do takové společnosti se zkrátka hodíš, jsi tou kulturou prošpikovaná do morku kostí,“ prohlašuje matka a dceřinu jízlivost ignoruje. „V Saná jsme byli s mým manželem a se sestřenkou na demonstraci proti sňatkům mladých dívek,“ předloží jí Marjánka další argument. „A na jakou školu jsi chodila? Na arabskou ,rodinku‘?“ „Na britskou.“ Mladá žena domluví, zvedne se z pohovky a rychlým krokem vyrazí ke vchodovým dveřím. „Když tak nenávidíš Araby, tak proč sis nakonec jednoho z nich vzala?! Měla jsi jít na potrat, obě dvě bychom se potom míň trápily!“ vykřikne nakonec a zároveň se rozhlíží po své abáji. „S arabským chlapem můžeš mít jenom arabské haranty, kterým je v arabských zemích dobře a kteří dodržují arabské právo!“ Je vyvedená z rovnováhy a třese se po celém těle. Hlas se jí zlomí a ona cítí, že za chvíli propukne v hysterický pláč. „Marjánko! Promiň mi to!“ zalekne se Dorota. Skloní hlavu, zakryje si oběma rukama tvář a začne vzlykat. Z velkých bleděmodrých očí jí začnou téct proudy slz, které jí protékají mezi dlouhými hubenými prsty a stékají až k zápěstí. Všichni v chodbě znehybní. Dokonce i malý Adámek přestane žvatlat. Sedí na zemi, smutně se dívá na svou mámu a z malé pusinky udělá zobáček. „Nenávist k Arabům jsem začala cítit teprve tehdy, když mě tvůj otec hluboce zranil a nepředstavitelně mi ublížil. Jenom zázrakem jsem přežila peklo, které mi připravil.“ Matka se rozběhne k své nyní již dospělé dceři, pevně ji obejme a silou ji k sobě přitáhne, protože dívka znehybněla, jako by spolkla pravítko. „Promiň mi to, ale když vidím, že moje dcera je taková arabská, tak mám pocit, že ten lump vyhrál.“ „Nikdy jsem se nepovažovala za prototyp typické arabské dívky. Vždycky jsem bojovala proti hloupým šovinistickým zákonům. A do Jemenu jsem odjela, protože jsem utíkala právě před otcem, který si ze mě chtěl udělat služku pro svou novou kanadskou ženu a hromadu svých harantů.“ 22
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:22 Stránka 23
„Promiň mi to! Začala jsem generalizovat, a to je hrozná a neodpustitelná chyba. Jeden ničemný Arab přece neznamená, že jsou všichni takoví,“ kaje se Dorota, vezme dceru za ruku, lehce za ni zatáhne a vede ji zpátky do salonu. „Kdyby ses tehdy se mnou vrátila do Polska, nic z toho by tě nepotkalo...“ Smutně se odmlčí, zamrká uslzenýma očima a popotahuje. „My s Darjou jdeme do kuchyně uvařit oběd a vy se buď dohodněte, anebo pozabíjejte,“ pronese s úsměvem a úlevným povzdechem Lukáš a nechá obě ženy o samotě.
gh „Jak ses tam měla?“ Aniž by počkal na jakékoli informace ze setkání s matkou, Hamid si se zájmem prohlíží svou krásnou ženu. Tvář má ještě bělejší než obyčejně a vykresluje se v ní naštvání a tvrdošíjnost. „Nechceš si o tom promluvit?“ naléhá na ni před domem, protože se stále snaží něco dozvědět. „Až budu mít náladu o tom mluvit, tak ti řeknu,“ odvětí mu Marjánka zvýšeným hlasem, otočí se k němu zády a vyběhne po několika schodech na vyvýšený stupínek, až jí cípy saténové abáji vlají do stran. Velké dřevěné dveře s rámusem bouchnou. Hamid se rozhodne, že se nebude své ženě vnucovat, nasedne do svého oblíbeného Bentleye a vydá se do města. Devadesát procent saúdských mužů tímto způsobem tráví svůj volný čas. Předhánějí se v rychlých autech, vysedávají v kavárnách, kde pijí hektolitry kávy, anebo jdou s kamarády do kuřárny šíši,6 kde si zpříjemňují večer vyprávěním a billiardem. Hamida to tolik nebaví, ale poslední dobou se radši své ženě vyhýbá. Dneska se něco stalo, a on se o tom dříve či později dozví. Stále méně mu ale vadí to, že si s ním nepovídá a nesvěřuje se mu. Dospěl k názoru, že tomu tak zjevně musí být v každém arabském manželství.
6
Šíša (arab.), vodní dýmka.
23
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:23 Stránka 582
obsah
Poznámka překladatelky Předmluva NALEZENÍ MATKY Arabská Miriam anebo polská Marjánka Ramadán a pouť do Mekky Křesťanské Vánoce v Rijádu
6 7 9 11 61 89
NÁVŠTĚVA u LIBYJSKÉ RoDINY Bratranec velký dobroděj Polsko-libyjské rodiny Každodenní štěstí v Chadídži Hříšné pocity
111 113 143 152 163
LIBYJSKÉ JARo NÁRoDŮ opalování v Tadžuře Cesty útěku Pátrání Závijská tragédie
183 185 212 241 252
VÁLEČNÁ SMRŠŤ Válečná úroda utečenci Hra na kočku a myš Evakuace lodí
267 269 296 316 376
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:23 Stránka 583
MISE Bin Ládin v Libyi Nemocnice v Nalutu obyčejní libyjští hrdinové
401 403 452 478
HoŘKÉ VÍTĚZSTVÍ Vraždící levoboček Nová vláda Státní svátek
519 521 540 556
Slovníček arabských a libyjských slov, výrazů a pojmů
576
arab.krev.qxp_Sestava 1 01.05.18 7:23 Stránka 584
Arabská krev
Tanya Valko Z polského originálu Arabska krew, vydaného nakladatelstvím Prószyński Media Sp. z o.o. ve Varšavě roku 2012, přeložila Barbora Gregorová obálku zhotovila Jana Šťastná Redigovala Markéta Hoffmeisterová odpovědný redaktor Boris Hokr Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 584 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9870. publikaci. Sazba Spojené Grafické Továrny, Dobříš Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz
Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz.