0038767

V zajeti Atlantiku_001 az 003_Sestava 1 11/13/17 2:58 PM Stránka 3

I N N A VÁC L AVOVÁ

V zajetí Atlantiku

Příběh o touze a osobní výzvě

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Copyright © Inna Václavová, 2017 Translation © Iva DaÀková, 2017 ISBN 978-80-7549-470-2

Stránka 4

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 5

Tak dlouho jsem hledal úkryt pfied vûtrem, aÏ vítr se mi úkrytem stal.

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 7

PRVNÍ ČÁST

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 9

Trochu zafoukalo

LeÏela jsem v tmavé zatuchlé kajutû, s roztaÏen˘ma rukama i nohama jako mofiská hvûzda, s pohasl˘m pohledem upfien˘m na zarosené ok˘nko na stropû, neustále zalévané studenou mofiskou vodou. Plachetnice, pohánûná pasátov˘m vûtrem, se vzná‰ela na hfiebenech obfiích vln oceánu a propadávala do hlubok˘ch mofisk˘ch propastí. Dvefie jsem mûla zavfiené a byla jsem na chvíli izolovaná od zbytku na‰í rÛznorodé posádky.

Venku zufiil siln˘ vítr a tlaãil na‰i malou okfiídlenou loì pfies rozboufien˘ Atlantik smûrem na v˘chod, domÛ k evropskému pobfieÏí. PfiestoÏe jsem leÏela v para‰utistické poloze, lítala jsem od stûny ke stûnû, zapletená do sv˘ch vûcí a kníÏek, které pfii kaÏdé vlnû pfielétávaly zároveÀ se mnou na druhou stranu.

Pfied hodinou jsem se zmrzlá vrátila ze sluÏby, ale ani pfies velkou únavu spánek nepfiicházel. Moje mysl, vÏdycky tak vyrovnaná a klidná, teì naléhavû hledala odpovûì na otázku, proã jsem se ocitla v srdci Atlantiku a proã dobrovolnû podstupuju v‰echno to utrpení, martyrium hraniãící s úsilím o pfieÏití.

Náhle se loì naklonila na bok a cel˘ mÛj skromn˘ majetek, knihy, se‰ity a vlhké ‰atstvo nahromadûné na lÛÏku, se ocitl na stûnû kajuty.

Jestli mi Atlantik nedá odpovûì, jestli ani tady – v srdci oceánu a odtrÏená od svého Ïivota – nepfiijdu na to, co chci vûdût, a jestli 9

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 10

nedostanu odmûnu v podobû poznání, pak v‰echno ostatní ztratí smysl. Ale existuje vÛbec nûjaká odpovûì?

Plachetnice se prudce naklonila na závûtrnou stranu a já jsem spolu s knihami a vûcmi vyletûla málem ke stropu kajuty. Za moment, kdyÏ se v‰e srovnalo, zfiítila jsem se z v˘‰ky zpátky na postel. Nebylo to nic zvlá‰tního, jen trochu zafoukalo – pomyslela jsem si.

Loì znovu vyrazila, jenÏe vzápûtí se neãekanû zastavila, jako bychom do nûãeho narazili. Setrvaãností jsem se svezla ke ‰piãce kajuty a nohama tvrdû narazila do stûny. Nad hlavou jsem ucítila mohutné ‰plouchání vln. Zaãali jsme se nebezpeãnû naklánût na stranu a potom se nahofie ozvalo hrozivé prasknutí a tup˘ úder. Vyskoãila jsem z postele a poslepu hledala rozházené mokré tenisky, ãapku a nepromokavou bundu.

Shora se oz˘valo divné bouchání, praskot a kfiik, ale srovnali jsme se a bylo zfiejmé, Ïe zatím se je‰tû nepotápíme.

S námahou jsem otevfiela dvefie kajuty, zatarasené nûjak˘mi vûcmi, a bûÏela pfies salon na palubu. Po cestû jsem klop˘tala pfies rozházené vûci, ‰lapala do nûjaké rozlité tekutiny a v‰ude okolo jsem vidûla nepfiedstaviteln˘ chaos. Zámky na dvífikách povolily, skfiínky se otevfiely a jejich rÛznorod˘ obsah se vysypal. Byly tam knihy, ãasopisy, ‰pagety, rozinky, termosky, mapy a baterky, zkrátka v‰elicos. A v‰echno se nyní válelo na podlaze v rozlité kávû a obsahu pfievrÏen˘ch hrncÛ ze sporáku. V jedné z kajut jsem postfiehla strnulou Anninu hlavu, s vlasy bezútû‰nû padajícími pfies okraj postele. Anna leÏela bezvládnû na boku, odevzdaná rytmickému pohybu lodi. Na okamÏik jsem se zahledûla na její hrudník, je‰tû nedávno s tak bujn˘m poprsím, ale teì ploch˘. Slabouãce se zvedal, coÏ znamenalo, Ïe Anna dosud Ïije.

BûÏela jsem na palubu.

10

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 11

První, co jsem nahofie uvidûla, bylo prázdné místo u kormidla. „ChyÈ kormidlo, nastartuj motor a natoã loì proti vûtru,“ zaslechla jsem odnûkud kapitánÛv hlas, pfiehlu‰ovan˘ vûtrem.

AÏ od kormidla jsem pak spatfiila tu apokalyptickou zkázu, ten hrozn˘ obraz na‰í budoucnosti, kter˘ se mi znenadání promítl pfied oãima.

StûÏeÀ byl zlomen˘.

Vypadal jako strom po nárazu blesku. Jedna jeho ãást se jako rovn˘ pah˘l s ostr˘mi okraji tyãila z paluby a ta druhá, ovinutá lany a plachtami jako vûtvemi a listy, se táhla za lodí.

Bok lodi byl po pádu stûÏnû rozbit˘ a z trupu zírala tmavá díra. TûÏká, témûfi stometrová plachtovina se divoce zmítala v nárazovém vûtru a jako zranûn˘ pták, uvûznûn˘ v lanech, tloukla kfiídlem do lodního zábradlí. Loì se zastavila. Vypadala jako nemocná kachna nemotornû se houpající na obfiích vlnách, jako drobná plovoucí hraãka v náruãí velkého oceánu.

Strnuli jsme uprostfied zufiících ÏivlÛ, v zanikajícím dni, k nejbliωí pevninû dva t˘dny plavby. Na palubû jsme mûli umírající Ïenu, nemocného kapitána a rozhádanou posádku...

11

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 12

... Atlantik volá

My‰lenka pfieplout Atlantik se mi zrodila v hlavû uÏ v mládí, spolu s dal‰ími blázniv˘mi nápady, napfiíklad zaletût si do mrakÛ nebo si zatanãit ve vzduchu. Za tûch dávn˘ch ãasÛ, kdyÏ se mi cel˘ svût pomalu otvíral, mû prosté heslo Atlantic is calling z nûjaké populární písniãky oslovilo, ohromilo a nadchlo. Krátké heslo s pfiíslibem tajemné budoucnosti, která se pouze pfii okraji pootevfiela a ozáfiila mû svûtlem nadûje. Ucítila jsem vÛni dálek, vábení cest, volání Atlantiku, tak nekoneãnû vzdáleného. Cítila jsem tajemno ve vzduchu, rozpoznávala jsem vlhk˘ vítr od západu, vdechovala jsem ho pln˘mi dou‰ky hluboko do plic, ten záhadn˘ vítr od Atlantiku, pfiiná‰ející mi pfies celou Evropu zprávu, Ïe ãas nade‰el. Pfii‰el ãas vydat se na cestu.

V období dospívání, kdy jsem byla zcela závislá na sv˘ch bliÏních a vÛbec je‰tû nemohla ovlivÀovat vlastní Ïivot, jsem hledala cesty, jak se na tu svou v˘zvu pfiipravit, byÈ s omezen˘mi moÏnostmi. Cviãila jsem na stadionu, prokousávala se encyklopediemi v knihovnû a snaÏila se zapojit do rÛzn˘ch tematick˘ch krouÏkÛ – jenÏe cesta nikam nevedla. Na v‰echno jsem byla pfiíli‰ mladá, v‰ude mû odmítali a tûÏká frustrace z nové matãiny rodiny mû vyhnala na ulici. Potloukala jsem se s dal‰ími bezprizorn˘mi v˘rostky a do hlavy mi pronikaly anarchistické my‰lenky o svobodû a boji proti systému. Navenek se v‰ak projevovaly obyãejn˘m chuligánstvím 12

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 13

a v˘trÏnostmi. Studium jsem zabalila; zachutnala mi nevázaná svoboda, která mû mohla kdykoli dovést k nápravnému zafiízení pro mladistvé. Zachránilo mû leti‰tû – aeroklub, kde mû srovnali a ukázali mi moÏnosti. Od prvního dne na leti‰ti se v‰echno zmûnilo. Já jsem se zmûnila. Nabrala jsem správn˘ smûr.

V útlém vûku jsem zaãala skákat z letadla a zkoumat vesmír; pozdûji jsem létala sportovními letadly a na padákov˘ch kluzácích. Uãila jsem se cizí fieãi, dûjepis a zemûpis, líbila se mi astronomie, meteorologie, dûjiny objevování – v‰echno, co jsem na‰la v leti‰tní knihovnû. Vtloukala jsem si do hlavy informace, jeÏ mi podle m˘ch pfiedstav mohly poslouÏit na dal‰í cestû, a neustále jsem se nacházela v jakési zvlá‰tní pohotovosti, pfiipravená kdykoli se zvednout a vyrazit. Málo jsem spala, protoÏe mi pfiipadalo, Ïe nesmím prome‰kat Ïádnou pfiíleÏitost, kterou mi Ïivot nabízí. Nechtûla jsem pfiijít ani o jedin˘ v˘chod slunce, ani o jedin˘ jeho západ, ani o jedno setkání ãi záÏitek. Vyspím se pozdûji, opakovala jsem si – a byla jsem hroznû ne‰Èastná, kdyÏ si moje mladé tûlo naléhavû Ïádalo odpoãinek a obíralo mû o drahocenn˘ ãas. Musela jsem se tolik dozvûdût a tolik vûcí zaÏít...

MÛj Ïivot letûl stfiemhlav, podobal se voln˘m pádÛm, kter˘m jsem se s radostí vûnovala na leti‰ti, a uná‰el mû dál. Smûr se stále mûnil, ale nikdy nevedl pozpátku, na stará místa. I kdyÏ jsem nûkdy zoufale touÏila aspoÀ na chvilku se vrátit a uvidût tfieba jen roh ulice, po které jsem v dûtství bûhala, tfieba jen obyãejn˘ dÛm nebo strom z na‰eho mûsta, nikdy mû osud nevrátil tam, kde uÏ jsem nûkdy byla, a uÏ nikdy jsem se nepotkala s lidmi, s nimiÏ jsem proÏila urãitou Ïivotní etapu.

Na svÛj domov jsem si vzpomnûla leda tehdy, kdyÏ jsem na hvûzdném nebi nad leti‰tûm uvidûla Velkou medvûdici. MÛj domov se nachází pfiesnû u její hlavy.

13

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 14

Osud mû vedl vpfied, víc na západ, k Atlantiku. âasné manÏelství a narození dítûte mû zastavily na mé cestû, tehdy jsem zpomalila a unavila se. V té dobû zdánlivé neãinnosti se nûkam ztratilo to podivné volání, které mû dfiíve tak energicky ponoukalo kupfiedu, a naopak mû ovládla velká tíÏe. BûÏn˘ Ïivot, zbaven˘ dobrodruÏství a vyhlídky do budoucnosti, a trpûlivá pokora, která se ode mû Ïádala, mû zcela obíraly o energii, zápal a sny. Cítila jsem se nesvobodnû.

Obãas se ve mnû v‰echno vzboufiilo. Odcházela jsem do hor, vyhledávala jsem samotu, ale pak jsem se zase vracela – ale upokojená ne, jen jaksi fale‰nû smífiená. Cítila jsem se jako sopka, která kaÏdou chvíli vybuchne. Ani matefiství, ani manÏelova láska mû nenaplÀovaly uspokojením a kdesi hluboko ve svém nitru jsem cítila signál, kter˘ tu naléhavû, tu potichu, ale ãasem stále slabûji zvonil na poplach. Zaãala jsem pomalu zapou‰tût kofieny, obrÛstat vztahy, city a souvislostmi, a pfiece jsem to témûfi uÏ nezachytitelné volání SOS – tfii teãky, tfii ãárky, tfii teãky – bezdûãnû, ale pravidelnû vysílala do vesmíru snad v kaÏdém okamÏiku své existence. Musela jsem jít dál, musela jsem vûdût...

Mému rozhodnutí vydat se do srdce Atlantiku pfiedcházelo nûkolik zdánlivû nesouvisejících náhod, av‰ak pozdûji, po návratu na pevnou zem, jsem pochopila, Ïe ne‰lo o náhody, ale zpÛsobila to Prozfietelnost.

Zvlá‰tní setkání, nová láska, cesta k mofii, plachetnice s bíl˘mi plachtami, tajemn˘ muÏ s hfiívou neposlu‰n˘ch vlasÛ a dal‰í muÏ od mofie, kter˘ mi ozáfiil cestu – intenzivní události, jeÏ se staly v krátkém ãase, navÏdy zmûnily v˘voj mého Ïivota. Uãinila jsem kroky vpfied, ty nejdÛleÏitûj‰í, ty rozhodující, odpoutala jsem se, nicménû moje cesta k pochopení svûta a osobnímu ‰tûstí musela vést pfies Atlantik. Musela jsem zvládnout cel˘ kolobûh, abych se vrátila a pochopila.

14

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 15

A Atlantik zavolal znovu. Silnou teplou frontou, která pfiinesla dé‰È, dunivé hfimûní a blesky uprostfied zimy.

Pomalu se svlékám, obnaÏuji svou kÛÏi, svou du‰i i víc. Vyprávím pfiíbûh, kter˘ se odehrál hluboko ve mnû, pfiíbûh, kter˘ nemá Ïádné spojení s Atlantikem. Nebo ano?

V tom pfiíbûhu je muÏ, impulz promûny. MuÏ, kter˘ odstartoval fietûzec událostí. Je jako nezachytitelné letadlo, cítím ho v‰ude, jsem k nûmu pfiitahována, ale nevidím ho. Vím, Ïe existuje, vím, jak vypadá a jak se jmenuje, ale nevím, zda mífiím k nûmu, anebo se vzdaluju. Nevím nic víc, neÏ Ïe se musím vydat pfies Atlantik. Jediná správná cesta. Ale zaãíná uÏ dlouho pfied skuteãnou plavbou, na jiné lodi, s jin˘m muÏem...

Dívá se na ni, hnûte její prsa, nenávistnû... Venku zufií boufika, loì se zmítá na kotvû a silné pfiívaly naráÏejí do mal˘ch lodních ok˘nek. MuÏ od mofie z ní trhá triãko, ona se otáãí k nûmu zády, stoãená do klubíãka, ruce má zkfiíÏené na prsou.

Tlaãí se k ní, ona chce utéct ven; chytí ji za ruce a otoãí na záda. „VÏdyÈ to chce‰ stejnû jako já,“ ‰eptá. Tûlo se zmítá, nechce ho... Ano. Vniká do ní, pomalu a hluboko. Ona uÏ nevidí nic. Její tûlo je paralyzované, zrazuje ji, ona z toho ‰ílí, ale nevydá ani hlásku. Kajutu ozafiují fialové blesky, loì se vzná‰í na mrtv˘ch vlnách a venku huãí neklidn˘ vítr. Miluje ji dlouho, nenasytnû, témûfi celou noc, miluje ji, kdyÏ uÏ ona nemá sílu a usne. Miluje ji, jako by se s nik˘m nemiloval celé dlouhé roky.

15

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 16

„Asi tû miluju,“ fiekne jí za pár dní, kdyÏ se vynofií z prÛzraãné mofiské vody. Omládl, vypadá na dvacet, má dûtsk˘ v˘raz ve tváfii, fiasy slepené mofiskou solí. „Nemiluj mû, zlomím ti srdce. Sama ho mám zlomené,“ odpoví mu ona ti‰e a vrátí se na loì.

Pokraãují v práci na lodi cel˘ den beze slov. Miluje ji na kapitánském stole, v kajutû, v kokpitu, kdyÏ odchází do mûsta a kdyÏ se z mûsta vrátí. Miluje ji, jako by chtûl pfies její hloubku dosáhnout k její du‰i – zamlklé, pokorné, zlomené.

KdyÏ pfiijde nová posádka, ona trochu oÏije. Pfiestûhuje si vûci do jiné kajuty. Vyh˘bá se mu. V‰ude chodí s novou posádkou, jako blázen se opíjí v krãmách. MuÏ od mofie ãeká na lodi, nûkdy nevydrÏí, pfiijde pro ni, náloÏí si ji na záda a opilou, zpívající námofinické písniãky ji odnese na loì. Ona uÏ ho nechce. ·títí se ho, nepou‰tí ho pak k sobû ani na krok. Îádn˘ náznak blízkosti, chce to vymazat z pamûti. Obléká se jako chlapec, nosí veliké pánské ‰ortky a pytlovité námofinické triãko. Ostfiíhala si vlasy. Chce odpuzovat, ale v˘sledek je opaãn˘.

On ji chce je‰tû víc; je‰tû víc si pfiedstavuje její pevné hnûdé tûlo, malá Àadra a silné paÏe. Nemilovala ho ani chvilku, nedívala se mu do oãi, byla nûkde na cestû, jako tulaãka. Dal by jí domov, ale ona ho nechce s niãím. Jsou dva na jedné lodi, uprostfied mofie, se zlomen˘m srdcem, a kaÏd˘ proÏívá svÛj pfiíbûh...

16

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 17

... už jen pět minut

MÛj nejlep‰í kamarád mû vyprovodil na nádraÏí. Chápal, proã musím pryã.

Vûdûl od zaãátku, Ïe se snaÏím potlaãit v sobû své toulavé pudy, snaÏím se Ïít jak ostatní. Vûdûl, Ïe mû to stále nûkam táhne, Ïe nedokáÏu vydrÏet na jednom místû, Ïe jsem ne‰Èastná. Îe vést normální Ïivot se mi pfies v‰echno úsilí nedafií. Îe dûlám, co mÛÏu, ale znamená to pro mû povinnost, galeje, pokud se musím starat o rodinu a domov, i kdyÏ se o to pokou‰ím ze v‰ech si. Sledoval, jak upadám do zniãující lhostejnosti, kterou dokáÏe naru‰it jen opravdu siln˘ proÏitek – létání nebo seskoky. JenÏe tato ãinnost uÏ dávno pfiestala b˘t poÏitkem; stala se nutností, jak se vÛbec udrÏet na hladinû. On chápal, Ïe s tím nemÛÏe nic dûlat ani mi nijak pomoci, protoÏe jedin˘, kdo to mÛÏe zmûnit, jsem já sama. MoÏná také nûkde v hloubi du‰i proÏíval nûco podobného, ale moje bolest pfiekryla tu jeho; nemohli jsme se pfiece zvrhnout oba. Vûdûl, Ïe ve mnû uÏ se nûco zmûnilo, Ïe jiÏ jsem vykroãila na novou cestu a nemám sílu mu to fiíct. Byla jsem schopná pouze odejít, zbabûle utéct a nechat vûcem voln˘ prÛbûh. UÏ jsme nebyli jednotn˘ pár, neboÈ já jsem vyráÏela vlastním smûrem. „·Èastnû se vraÈ, budeme na tebe ãekat!“ ¤ekl mi pfiesnû to, co jsem nechtûla sly‰et. Nechtûla jsem se vrátit. Nesná‰ela jsem tu jeho chápavost a toleranci. Ani jeho hlubokou inteligenci a moudrost, které jsem povaÏovala 17

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 18

za zmûkãilost. VÏdycky jsem byla jednoduch˘ Ïivoãich a nic mû nemohlo zmûnit.

DrÏel za ruku na‰eho malého syna, jediné pouto, které nás spojovalo, kromû lásky k létání. Nechávala jsem mu ho, protoÏe jsem vûdûla, Ïe se o nûj teì dokáÏe postarat lépe neÏ já. Musela jsem zvládnout zmûnu. A musela jsem b˘t svobodná, nezatíÏená slabostí a závislostí.

Slíbil mi, Ïe se o nûho bude starat tak, jako bychom na to byli dva. Tak jsme se dohodli uÏ na zaãátku na‰eho souÏití a já jsem to také dûlala, kdyÏ on odcházel za sv˘mi zájmy.

Líbala jsem svého chlapeãka na rozlouãenou a on se ke mnû tiskl sv˘m tûlíãkem. Nechápal, proã odjíÏdím a proã se tak srdceryvnû louãíme. UÏ jsem stála na schÛdcích vlaku a oni zÛstali osamocení na nástupi‰ti, mávali mi a mÛj synek se neustále ptal, kam odjíÏdím. Nemohla jsem se dál na nû dívat, slzy se mi hrnuly do oãí, nechtûla jsem, aby mû vyprovázeli, trhalo mi to srdce. „UÏ bûÏte, nestÛjte tady! VÏdyÈ nejdu na smrt, za mûsíc se vrátím,“ zaãala jsem je najednou utû‰ovat, aãkoliv jsem vûdûla, Ïe to není pravda. „A neplaãte, bûÏte uÏ...“ Hnala jsem je pryã.

Zmizela jsem ve vlaku a oni se otoãili k odchodu. Srdce mi bu‰ilo, utírala jsem si slzy a zhluboka jsem d˘chala. V duchu jsem si fiekla, Ïe odteì na nû budu myslet a st˘skat si po nich uÏ jenom pût minut, a pak jiÏ ani jednou! Nesmím se ohlíÏet, nesmím plakat ani se bát. Teì pÛjdu stále kupfiedu!

Studen˘ pocit svobody a samoty mi náhle zaplavily tûlo a du‰i. Bytostnû jsem cítila, jak se mi mûní pohled, jak se mi jeÏí chloupky, jak mi nové vidûní zastírá oãi. Vlak se mi stával pouh˘m dopravním prostfiedkem a lidé v mém podvûdomí získávali rozliãné barvy, oznaãující uÏiteãnost a stupeÀ nebezpeãí. UÏ mû nic nechránilo a okolo mû se postupnû zaãal 18

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:08 AM

Stránka 19

vytváfiet prÛsvitn˘ kruh, vlastní obranné pásmo, které mi od této chvíle bude hlásit ve‰kerá moÏná naru‰ení mého prostoru. Cítila jsem, Ïe se vracím do své pÛvodní podoby, kdy jsem neohroÏenû existovala sama, a tento zvlá‰tní pocit pramenil nikoli ze mû, z mého nitra, ale ze zvlá‰tního zdroje, z archaick˘ch ãasÛ, z dob kdysi dávno pfiede mnou, zachovan˘ v jakémsi informaãním toku, v kolektivním vûdomí, ãi kdovíjak se to je‰tû dá pojmenovat. Byl to Ïivoãi‰n˘ pocit, kter˘ mû naplÀoval vnitfiní silou, odvahou a energií. Pátefi se mi napfiimovala, postupnû jsem cítila kaÏd˘ sval, kaÏdou kapiláru, jeÏ mi v tûle rozná‰ela krev do Ïil. Oãi zaostfiovaly na sebemen‰í detail a sly‰ela jsem jasnû slova i zvuky, ba i máchání jemn˘ch kfiídel drobného hmyzu uvûznûného v oknech vlaku. Cítila jsem, jak se mi pohybují vlasy a jak mi do plic proniká vût‰í pfiídûl vzduchu, neÏ bych byla schopná pojmout pfiedtím.

Mûnila jsem se.

Byla jsem pfiipravená. Necítila jsem strach; naopak se mi zdálo, Ïe to já jsem nebezpeãná...

Vlak a pozdûji transkontinentální letadlo mû uná‰ely daleko; pryã od místa, které se mi na dlouh˘ch sedm let stalo domovem. Od pfiátel a zázemí, tak vytrvale a pracnû vybudovan˘ch, od úspûchu, uznání a bezpeãí do neznáma a osamocenosti. K novému zaãátku... V ústrety Atlantiku.

19

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:09 AM

Stránka 285

OBSAH

PRVNÍ âÁST Trochu zafoukalo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 ... Atlantik volá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 ... uÏ jen pût minut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Karibsk˘ ostrov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Pfiípravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Núbijsk˘ bÛh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Jde‰ mi na nervy! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Rozinkov˘ ‰nek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Bujná Àadra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Violet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 DRUHÁ âÁST Pfied pfiídí oceán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Zákefin˘ nepfiítel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Hlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Adelaida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Anna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Na ‰pici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Nevzdávej to . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Bezvûtfií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Móda na jachtû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Mofie ztracen˘ch lodí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 HolmesÛv pfiíklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:09 AM

Stránka 286

BlaÏená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Apokalypsa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Plné ruce práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Oslava bytí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Moje zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Lodní sny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 La Loba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Predátor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Na lodi se noÏe rychle tupí . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Portugalsk˘ váleãník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Pfiíbûh v útrÏcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Bohové se zlobí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 T¤ETÍ âÁST ... jsme jedné krve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Pásmo boufií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 Jdi a dívej se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Ukradené teplo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Mrazivé v˘‰iny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 BoÏská Nutella . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Vítr zmûn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Îelezná ruka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Sklopené u‰i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Oãistûte svoje du‰e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 KoÀské ‰ífiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 ... dokonalá trojice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 Náv‰tûvníci z hlubin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 ... zachvátil mû Ïár lásky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 Nadûje je mÛj kompas zemsk˘ . . . . . . . . . . . . . . . 196 ... AzazelÛv krém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Po kom mám du‰i toulavou? . . . . . . . . . . . . . . . . 205 ... milenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:09 AM

Stránka 287

Frezi Grantová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 ... nechÈ se dûje vÛle BoÏí! . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Poslední noc na ‰irém oceánu . . . . . . . . . . . . . . . 222 âTVRTÁ âÁST Na obzoru pevnina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 ... muÏ od mofie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 Azory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 Babylonsk˘ úl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Dobré ráno, Horto! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Nová parta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Cestu zvládne jdoucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 Tisíciletá vífiivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 Doufám, Ïe uÏ se neuvidíme . . . . . . . . . . . . . . . . 267 Pfii‰el ãas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 Pfiípravy na odjezd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Plavba na Madeiru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275 Bude‰ odmûnûna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 Jak krásné je odcházet, jak krásné se vracet! . . . . . 279 Epilog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281

VzajetiAtlantKor2

11/8/17 11:09 AM

Stránka 288

Inna Václavová V ZAJETÍ ATLANTIKU Pfiíbûh o touze a osobní v˘zvû PfieloÏila Iva DaÀková.

Obálku navrhla SoÀa ·edivá.

Technická redaktorka RÛÏena Hedrichová Poãet stran 288 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pragma, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9420. publikaci.

Sazba Olaf ·najder Tisk EUROPRINT, a. s., Praha Vydání první Na‰e knihy na trh dodává Euromedia – kniÏní distribuce, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz