EURO SPOLEČNÁ MĚNA JAKO HROZBA PRO BUDOUCNOST EVROPY
Joseph E. Stiglitz Laureát Nobelovy ceny za ekonomii
KNIŽNÍ KLUB
Euro_cz.indd 3
11/08/17 11:38
Joseph E. Stiglitz
THE EURO How a Common Currency Threatens the Future of Europe Copyright © 2016, Joseph E. Stiglitz All rights reserved Translation © 2017, Jiří Zatloukal ISBN 978-80-242-5875-1
Euro_cz.indd 4
11/08/17 11:38
Věnováno budoucnosti Evropy a evropskému projektu, na němž tolik záleží. Ve víře, že tato kniha přispěje k hospodářské politice, která Evropě přinese prosperitu a solidaritu.
Euro_cz.indd 5
11/08/17 11:38
OBSAH
Předmluva překladatele Předmluva
13
Poděkování
23
9
PRVNÍ ČÁST. EVROPA V KRIZI 1. Krize eura
31
2. Euro: Očekávání a skutečnost 3. Žalostná výkonnost Evropy
56 79
DRUHÁ ČÁST. CHYBNÁ KONCEPCE OD POČÁTKU 4. Za jakých podmínek vůbec může jednotná měna fungovat 5. Euro: Divergentní systém
131
6. Měnová politika a Evropská centrální banka
Euro_cz.indd 7
99
148
11/08/17 11:38
TŘETÍ ČÁST. NEKONCEPČNÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 7. Krizová hospodářská politika: Negativní vliv politiky Trojky na chybnou strukturu eurozóny a její příspěvek k hospodářské krizi
175
8. Strukturální reformy, které neúspěch eurozóny znásobily
205
ČTVRTÁ ČÁST. JAK DÁL? 9. Budování funkční eurozóny 10. Přátelský rozvod? 11. Flexibilní euro 12. Jak dál
Poznámky Rejstřík
Euro_cz.indd 8
227
253 272
280
297 365
11/08/17 11:38
PŘEDMLUVA PŘEKLADATELE Převálcuje nás německá lokomotiva? Evropu budou postihovat krize a Evropa bude sumou řešení, jimiž bude těmto krizím čelit. Jean Monnet, francouzský politik, diplomat a ekonom, jeden z otců-zakladatelů Evropské unie
Joseph Stiglitz patří k žijícím legendám. Ještě před Velkou hospodářskou recesí z roku 2008 se mu podařilo zpochybnit svatý grál moderní ekonomie, který říká, že trhy fungují efektivně. A za svou teorii asymetrických informací dostal Nobelovu cenu. Nicméně Stiglitz není jen osobitý makroekonom, ale také levicový politický aktivista, který formuje americkou debatu o hospodářské politice. A v knize Euro – Společná měna jako hrozba pro budoucnost Evropy, která se nyní dostává k tuzemskému čtenáři v českém překladu, přispívá i k debatě o současné podobě a budoucnosti eurozóny i celého projektu Evropské unie. Nutno říct, že je horlivým zastáncem evropské integrace. Stiglitz vychází z keynesovského proudu ekonomie, který uznává smysl státních zásahů do moderního hospodářského systému. Knihou Euro prochází jako červená nit myšlenka, že pro ekonomiky států, které se nacházejí v krizi, vede cesta ven prostřednictvím zvyšování státních výdajů, a naopak že úsporná opatření zemi uvrhnou do ještě většího marasmu. Na základě tohoto postoje kritizuje postoj Trojky (Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky), která jihoevropským státům zasaženým krizí naordinovala silné dávky úspor, a jejich krizi tím prohloubila. Český čtenář to důvěrně zná. Když v letech 2010 až 2012 tuzemská vláda podlehla panice, která se rozšířila z Německa po celé Evropě, že se nám kvůli rozpočtové nekázni prudce zvedne státní dluh a skončíme jako Řecko, a začala škrtat výdaje i investice a snižovat platy státních zaměstnanců, česká ekonomika se ponořila do stagnace. Tehdejší náladu, kterou
Euro_cz.indd 9
11/08/17 11:38
10
EURO
navodila úsporná opatření a děs z potenciálního státního krachu, nejlépe ilustruje fakt, že Češi tehdy patřili k vůbec největším pesimistům v Evropě, co se týče spotřebitelské důvěry. Nevybrali jsme si tehdy „polskou cestu“, kde stát po krizi z roku 2008 masivně využil peněz z evropských fondů a tehdejší ministr financí Jacek Rostowski kvůli investicím neváhal zvýšit schodek státního rozpočtu. Výsledek byl ten, že polská ekonomika od roku 2007 do roku 2013 rostla nejrychleji v celé Evropě i ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); hospodářství našich severních sousedů za šest let narostlo o pětinu, zatímco tuzemská ekonomika se v letech 2012 a 2013 propadala. Češi jsou nicméně „malí Němci“ a i ve veřejné hospodářské politice přesvědčeně sdíleli postoj spořivé švábské hospodyně, o níž tak pochvalně mluvila kancléřka Angela Merkelová. V Česku převládl názor, že ekonomická důvěra, která se obnoví následkem konsolidace veřejných financí a rozpočtové kázně, vyváží ztráty způsobené propadem ekonomiky, například v nákladech na obsluhu státního dluhu, a přílivem investic. Rozepře o úsporná opatření však sahá hlouběji a je dělicí čárou uprostřed celé Evropské unie. Je to mýtus spořivějšího severu a rozhazovačného jihu Evropy. Ovšem, jak praví klasik, kde existují půjčky, tam je také někdo poskytuje. Viník je ten, kdo marnotratně utrácí, ale i ten, kdo marnotratníkovi půjčuje. A jižní Evropě, Španělsku či Řecku poskytovaly úvěry hlavně německé a francouzské banky, které chtěly své peníze zpátky. „Byla to obrovská chyba takto je zachraňovat,“ řekl nedávno autorovi této předmluvy architekt společné měny Otmar Issing. Otázka zní, proč Německo a Trojka v krizových zemích pěstovaly hospodářskou politiku, která sice přispěla k obnovení rozpočtové rovnováhy krizových zemí, avšak prohloubila v nich krizi? Odpovědí je celá řada a Stiglitz naznačuje, že svou roli při řešení sehrály i nepěkné emoce. Nejpravděpodobnější však je, že Němci, kteří jako nejsilnější ekonomika v Evropě mají zároveň největší politickou moc, jen uplatňovali svou „přísnou lásku“ a chtěli, aby celá Evropa fungovala podle jejich úspěšného modelu, který je založen na vývozu a obchodních a rozpočtových přebytcích. Kniha Euro je nejlepší v pasážích, kde přesně identifikuje problémy eurozóny: volný pohyb pracovní síly a kapitálu bez „nárazníků“, které by kompenzovaly odliv v době krize; eurozóna má také nedokončenou bankovní unii a nefunguje v ní společný dohled a společné pojištění vkladů, což vede k finanční nestabilitě.
Euro_cz.indd 10
11/08/17 11:38
P Ř E D M L U VA P Ř E K L A D A T E L E
11
Stiglitz, který přednáší na Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech, se však dopouští i zjednodušení, když považuje euro za produkt tzv. neoliberální ideologie volného trhu, která byla nejsilnější v 90. letech 20. století a jejíž představitelé chtěli větší deregulaci a menší vliv státu. Myšlenka eura a měnové unie je však starší, mluvilo se o ní už na konci 60. let, kdy ji prosazoval francouzský socialista Jacques Delor, otec Evropské unie. Chyby v koncepci eura tak jsou prozaičtěji spíš výsledkem kompromisů mezi nejsilnějšími zakládajícími členy Evropské unie, Německem a Francií. Společnými silami sice vytvořili společnou měnu, ale dohled nad bankami, které jsou hlavními tvůrci peněz v ekonomice, tehdy zůstal národním úřadům. Němci prostě nechtěli předat moc nad svými bankami nadnárodnímu orgánu. A tato disparita stojí také za nadměrnými půjčkami věřitelských států, jako je Německo či země Beneluxu, do jižní části Evropy v čele s Řeckem, Španělskem či Portugalskem. Zatímco národním regulátorům se zdálo všechno v pořádku, z evropského pohledu (jímž se však kontrolní orgány nedívaly) nastávala výrazná nerovnováha v úvěrových tocích. V současnosti stojí Evropa rozkročena mezi dvěma myšlenkovými světy. První reprezentuje Německo s důrazem na rozpočtovou rovnováhu, přebytky a striktní dodržování pravidel. Druhý, který reprezentuje Francie a jižní státy, pak spočívá ve flexibilnější či keynesovské hospodářské politice, která by krizovým zemím pomohla uvolněnější měnovou politikou, vyšší inflací a investicemi. Cesta vpřed, kterou naznačil v úvodním citátu této předmluvy francouzský politik, diplomat a ekonom Jean Monnet, vede přes kompromis mezi oběma světy. Možná, že po zvolení nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který deklaruje znovuzahájení spolupráce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, k tomu má Evropa blíž. Do té doby nemá pro Česko smysl euro přijímat. Jiří Zatloukal
Euro_cz.indd 11
11/08/17 11:38
PŘEDMLUVA
Evropa bombarduje svět depresivními zprávami. Řecko je v hluboké hospodářské krizi, kdy polovina mladých lidí nemá zaměstnání. Ve Francii výrazně posiluje krajní pravice. V Katalánsku, regionu obklopujícím Barcelonu, podporuje většina politiků regionálního parlamentu nezávislost na Španělsku. V roce 2016, kdy vyšla anglická verze této knihy, prožívala velká část Evropy ztracenou dekádu a HDP na obyvatele měla nižší než před globální finanční krizí. Dokonce i úspěchy Evropy signalizují spíš nezdar: míra nezaměstnanosti ve Španělsku se od roku 2013 do počátku 2016 snížila z 26 procent na 20 procent. Téměř každý druhý mladý člověk je však pořád bez práce1, a nezaměstnanost by byla ještě vyšší, kdyby odtamtud mnoho nejschopnějších mladých lidí neodešlo, aby si našli práci jinde. Co se tedy děje? Ekonomická věda je přece o dost dál, neměli bychom tudíž rozumět chodu ekonomiky lépe? Vždyť nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Lucas, tehdy prezident Americké ekonomické asociace, ve svém projevu v roce 2003 prohlásil, že „jsme vyřešili ústřední problém prevence velkých hospodářských krizí.“2 Navíc máme dokonalejší trhy, neměli bychom si tedy s ekonomikou poradit lépe? Znakem dobře fungující ekonomiky je svižný růst, z něhož těží většina obyvatel, a nezaměstnanost se tak drží nízko. V Evropě je to nyní opačně. Na tuto hádanku existuje jednoduchá odpověď: v roce 1992 padlo osudné rozhodnutí přijmout jednotnou měnu, aniž by současně vznikly instituce, které by jí umožnily bez problémů fungovat. Dobrá měnová struktura ještě nezaručuje blahobyt, ale chybná struktura může způsobit recese a hospodářské krize. K měnovým strukturám, které s recesemi
Euro_cz.indd 13
11/08/17 11:38
14
EURO
a hospodářskými krizemi souvisí, patří zavěšená měna, kdy je hodnota měny jedné země pevně daná vůči jiné měně či komoditě. Americká hospodářská krize na konci 19. století souvisela se zlatým standardem, kdy všechny země hodnotu své měny zavěsily na zlato, a tím implicitně na všechny ostatní měny. Jelikož nedocházelo k velkým nálezům zlata, vedl jeho nedostatek k poklesu cen běžného zboží ve zlatě – dnes to nazýváme deflací.3 Peníze se v podstatě zhodnocovaly. Chudli kvůli tomu američtí zemědělci, protože pro ně bylo obtížnější splácet dluhy. Podle demokratického kandidáta Williama Jenningse Bryana proto hlavní otázkou voleb v roce 1896 bylo, zda Amerika „ukřižuje lidstvo na zlatém kříži“.4 Stejně tak je zlatý standard považován za příčinu, která zhoršila a prodloužila Velkou hospodářskou krizi. Ekonomiky států, které opustily zlatý standard dříve, se zotavily rychleji.5 I přes tuto zkušenost se Evropa rozhodla, že se spojí jednotnou měnou. Vytvořila tak podobně nepružný systém, jako když vládl zlatý standard. Zlatý standard nebyl úspěšný a kromě několika lidí, kteří se označují jako „zlatohlávci“, ho už nikdo nechce obnovit. Evropa nemusí být ukřižována na kříži eura, nýbrž může fungovat. Klíčové reformy je přitom zapotřebí provést v samotné struktuře měnové unie, nikoli v ekonomikách jednotlivých zemí. Otázkou zůstává, jestli pro přijetí takových reforem existuje dostatek politické soudržnosti a solidarity. V případě, že k reformám nedojde, je mnohem přijatelnější variantou přátelský rozchod než současný přístup, kdy se problémy hasí na poslední chvíli. Ukážeme, jak rozdělení provést nejvhodněji. V roce 2015 byla osmadvacetičlenná Evropská unie druhou největší ekonomikou světa: měla zhruba 507,4 milionu občanů a HDP ve výši 16,2 bilionu dolarů, o trochu méně než Spojené státy.6 (Kvůli kolísání měnových kurzů kolísá i relativní velikost ekonomik. V roce 2014 byla Evropská unie největší ekonomikou.) V rámci Evropské unie má společnou měnu, tj. euro, devatenáct zemí. „Experiment“ sdílení společné měny je poměrně nový. Eura jsou v oběhu od roku 2002, třebaže se Evropa k této myšlence v Maastrichtské smlouvě7 zavázala už o deset let dřív. V roce 1999 pak země eurozóny vůči sobě zavěsily hodnotu kurzu. V roce 2008 celý region společně se zbytkem světa sklouzl do recese. Dnes se Spojené státy jakž takž zotavily – jejich růst je anemický a pomalý, ale je to růst – zatímco Evropa, a především eurozóna, stále stagnuje.
Euro_cz.indd 14
11/08/17 11:38
P Ř E D M L U VA
15
Tento neúspěch nemá dopad jen na země, které jsme si zvykli nazývat eurozónou, ale na celý svět. V nejtíživější situaci jsou samozřejmě obyvatelé států zasažených krizí, z nichž je mnoho pořád v hospodářské krizi. V globalizovaném světě však postihuje vše, co je příčinou stagnace v tak významné části globální ekonomiky, každého z nás. Jak jasně ukázal příklad Demokracie v Americe Alexise de Tocquevilla, někdy se může povést podat přesnější a věcnější kulturní a politickou analýzu spíše cizinci než přímým účastníkům probíhajících událostí. Platí to do určité míry i v ekonomii. Do Evropy cestuji od roku 1959 – v posledních desetiletích několikrát ročně – a šest let jsem tam učil a studoval. Blízce spolupracuji s řadou evropských vlád (většinou středo-levicovými, i když nezřídka i se středo-pravicovými). Když se v roce 2008 schylovalo ke globální finanční krizi a i později, kdy se transformovala v krizi eurozóny, jsem blízce spolupracoval s několika zeměmi, které krize zasáhla (byl jsem členem poradního sboru bývalého španělského premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera a svého dlouholetého přítele, bývalého premiéra Řecka Jorgose Papandrea). Informace z krizových zemí i poradních sborů eurozóny, které v reakci na krizi vytvářely hospodářskou politiku, jsem tak měl z první ruky. Pro ekonoma je euro fascinující experiment.8 Ekonomové neprovádějí pokusy v laboratořích. Myšlenky musíme testovat na experimentech, které přijdou přirozeně, nebo je připraví politika. Euro nás mnohému naučilo. Vzniklo kombinací nesprávné ekonomické teorie a ideologie. Jako nefunkční systém, který nemohl dlouho vydržet – v době Velké hospodářské recese už jeho chyby viděli všichni. Myslím, že základní nedostatky byly zjevné od začátku všem, kdo euru věnovali bližší pozornost. Nedostatky se pak podílely na nárůstu nerovnováh, jež hrály v probíhající krizi hlavní roli. Zabere nám roky, než je překonáme. Experiment jsem sledoval se zvláštním zaujetím, jelikož jsem o hospodářské integraci uvažoval i psal dlouho, zejména od té doby, kdy jsem v 90. letech 20. století ve vládě prezidenta Billa Clintona působil v Radě ekonomických poradců. Zabývali jsme se otevřením obchodních hranic mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem na základě dohody NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu). Pracovali jsme rovněž na vybudování Světové obchodní organizace, která vznikla v roce 1995 a znamenala počátek mezinárodního právního systému obchodních vztahů. Dohoda NAFTA nebyla tak ambiciózní jako Evropská unie, jež mezi jednotlivými státy zavedla volný pohyb pracovní síly. Měla rovněž
Euro_cz.indd 15
11/08/17 11:38
16
EURO
mnohem menší ambice než eurozóna, protože tři zmíněné země nemají společnou měnu. Nicméně i tato omezená integrace přinášela spoustu problémů. Především se záhy ukázalo, že už samotné označení „dohoda o volném obchodu“ zavánělo klamavou reklamou: ve skutečnosti to byla dohoda o řízeném obchodu, ušitém na míru hlavně americkým firmám. Tehdy jsem začal citlivěji vnímat důsledky disproporce ekonomické a politické integrace a důsledky mezinárodních dohod, které v podmínkách demokratického procesu, jež mají k dokonalosti daleko, uzavírají politici – jakkoli bohulibé mohou mít úmysly. Po odchodu z Clintonovy administrativy jsem nastoupil jako hlavní ekonom do Světové banky. Začal jsem řešit novou sadu problémů hospodářské integrace, která nebyla synchronizována s integrací politickou. Pozoroval jsem naši sesterskou organizaci, Mezinárodní měnový fond (MMF), jak se snaží (spolu s jeho sponzory) vnutit zemím v problémech takovou hospodářskou politiku, již sám považoval za vhodnou. Často – a někdy osudově – se však mýlil a hospodářská politika Mezinárodního měnového fondu pak vytvářela recese a hospodářské krize. Všechno to jsem se usilovně snažil pochopit, včetně motivací MMF.9 V této knize poukazuji na to, jak se programy, které Mezinárodní měnový fond (někdy za podpory Světové banky) zaváděl v rozvojových zemích a na rozvíjejících se trzích, nápadně podobaly programům v Řecku a dalších postižených zemích, poté co vypukla Velká hospodářská recese. Rovněž se zaobírám výraznou podobností důvodů fiaska těchto programů a jejich všeobecnou neoblibou u veřejnosti ve státech, které je zavedly. Dnes se to na světě jen hemží iniciativami, které volají po zkrocení globalizace protěžující hrstku vyvolených. Obchodní dohody od Atlantiku po Pacifik, nazývané TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) a TPP (Dohoda o transpacifickém partnerství), politici zase dojednávají za zavřenými dveřmi a výrazně do nich zasahují firemní zájmy. V dohodách převažuje snaha o hospodářskou integraci, která však předstihuje integraci politickou. K vůbec nejkontroverznějším prvkům patří to, že firmy budou moci hrozit zemím žalobou pokaždé, když nějaká nová regulace nepříznivě ovlivní jejich zisk – věc, již by žádná vláda na vlastním území nikdy nepřipustila. Právo regulovat – a regulaci měnit v návaznosti na proměnlivé okolnosti – je základem fungující vlády. Projekt eurozóny se nicméně od uvedených příkladů zásadně lišil: byl to seriózní záměr na cestě k těsnější politické integraci. Nové obchodní dohody nevznikají se záměrem, aby parlamenty mohly prosazovat
Euro_cz.indd 16
11/08/17 11:38
P Ř E D M L U VA
17
jednotnější regulatorní standardy ve prospěch všech obyvatel obchodní oblasti. Korporátní agenda má za úkol regulaci prostě zastavit, nebo ještě lépe, omezit ji. Koncepce „projektu jednotné měny“ však byla natolik ovlivněna ideologií a různými zájmy, že nenaplnila nejen ekonomickou ambici, tj. přinést prosperitu, ale ani ambici sblížit jednotlivé země politicky. I když se tedy tato kniha soustředí na zásadní otázku eura, její dosah je širší: chce ukázat, jak se i bohulibé úsilí o hospodářskou integraci může zvrtnout, když je založeno na pochybných ekonomických doktrínách, které se více než na důkazy a ekonomickou vědu spoléhají na ideologii a zájmy. Dramaticky ilustruje několik témat, která mě zaměstnávala v posledních letech – témat, která mají globální dosah. Prvním je síla myšlenek, zejména to, jak v posledních třiceti letech myšlenka efektivního a stabilního volného a neregulovaného trhu (tento soubor idejí se někdy nazývá neoliberalismus) utvářela nejen hospodářskou politiku, ale rovněž instituce. Při jiné příležitosti jsem popisoval hospodářskou politiku, jež ovládla debatu o rozvíjejících se ekonomikách, tzv. Washingtonský konsenzus, na jejímž základě se formovaly zásady reformních balíčků.10 Na základě stejných myšlenek se formovala společná měna, jež představovala další krok v nesmírně důležitém projektu evropské integrace, a tyto myšlenky projekt zmařily. Dnes probíhá myšlenkové klání na mnoha frontách. V některých případech jsou předkládané argumenty a důkazy vlastně v zásadě stejné. Debata o úsporných opatřeních v Evropě je podobná jako ve Spojených státech, kde konzervativci usilují snížit objem vládních výdajů, včetně výdajů na nutnou infrastrukturu, přestože přetrvává vysoká nezaměstnanost a zdroje leží ladem. Spory o vhodný rozpočtový rámec v Evropě jsou podobné těm, které vedla během mého působení Světová banka s Mezinárodním měnovým fondem. Tato kniha vznikla i proto, že jsem chtěl pochopit globální dosah těchto sporů. Myšlenky, jež se v těchto sporech používají, jsou ovlivněny nejenom ekonomickými zájmy. Snažím se zde zaujmout širší stanovisko, než je ekonomický determinismus: názory jednotlivce nemůžeme vysvětlit pouze tím, co mu prospívá ekonomicky. Platí, že určité myšlenky slouží určitým zájmům a nemělo by nás překvapovat, že hospodářská politika obvykle slouží zájmům svých tvůrců, třebaže ji prosazují abstraktnějšími myšlenkami. Analýza nás vede k jasnému závěru: politiku a ekonomiku
Euro_cz.indd 17
11/08/17 11:38
18
EURO
od sebe nelze oddělovat do té míry, jak by si někteří ekonomové přáli. Zásadní důvod pro to, že z globalizace často neprofitovala většina populace rozvinutého i méně rozvinutého světa, spočívá v tom, že ekonomická globalizace postupovala rychleji než politická. Je to rovněž případ eura. Další téma souvisí s mým novějším výzkumem nerovnosti.11 Ekonomové a někdy i politici se zaměřují na průměry, na to, jak se mění HDP nebo HDP na obyvatele. HDP však může růst, a přesto většina obyvatel chudne. V posledních třiceti letech se to dělo ve Spojených státech a podobné trendy nastávají i jinde. Ekonomové tvrdili, že nezáleží na tom, jak se plody ekonomického růstu distribuují – takové závěry mohou být zajímavé pro politology či sociology, ale nikoli pro ekonomy. Robert Lucas zašel tak daleko, že prohlásil: „Ze všech tendencí, které poškozují solidní ekonomickou teorii, je nejlákavější, a podle mého názoru také nejzhoubnější, otázka distribuce příjmů.“12 Dnes víme, že nerovnost ovlivňuje výkonnost ekonomiky, takže otázky s ní spojené nemůžeme jen tak ignorovat.13 Nerovnost má vliv i na to, jak funguje naše demokracie a společnost. Myslím však, že bychom se nerovností měli zabývat nejen kvůli tomu: přináší také zásadní morální otázky. Euro způsobilo nárůst nerovnosti. Hlavní argument této knihy zní, že euro prohloubilo rozdíly – jeho následkem jsou slabé země ještě slabší a silné země jsou silnější: například německý HDP se od roku 2007 do roku 2015 vůči řeckému zvýšil z 10,4násobku na patnáctinásobek. Nerovnost se však zvyšovala i v jednotlivých zemích eurozóny, především zemích v krizi. A i v těch evropských státech, jimž se ji před spuštěním eura dařilo snižovat. Není to nijak překvapivé: vysoká nezaměstnanost postihuje nejchudší vrstvy obyvatel, kvůli vysoké nezaměstnanosti se snižují mzdy, a seškrtané vládní výdaje kvůli úsporným opatřením dopadají negativně hlavně na středně- a nízkopříjmové skupiny, které jsou závislé na vládních programech. Je to aktuální téma naší doby. Neoliberální ekonomická agenda sice nepřispěla ke zvýšení průměrného tempa růstu, jisté je však to, že přispěla ke zvýšení nerovnosti. Tato kniha je podrobnou případovou studií vzniku tohoto problému. Další dvě témata souvisejí těsněji se strukturou ekonomik, jíž jsem se dlouho věnoval. V současnosti (konečně) panuje obecná shoda na tom, že trhy samy o sobě nejsou efektivní.14 Neviditelná ruka Adama Smitha –
Euro_cz.indd 18
11/08/17 11:38
P Ř E D M L U VA
19
která má v obecné rovině způsobovat, že když sleduje vlastní prospěch jednotlivec, přispívá tím k blahu celé společnosti – je neviditelná, neboť jednoduše neexistuje. A jen velmi málo pozornosti se věnuje nestabilitě tržní ekonomiky. Krize provázely kapitalismus od jeho počátků.15 Standardní modely, které ekonomové používají, jednoduše předpokládají, že ekonomika je v rovnováze. Jinými slovy: poklesne-li někdy prudce, zase se rychle vrátí k normálu.16 Předpoklad, že se ekonomika po výkyvu rychle vrací do rovnováhy, je zásadní pro pochopení konstrukce eurozóny. Ve svém zkoumání jsem došel k tomu, že ekonomiky se nutně nesbližují, čehož jsou události v eurozóně názornou – byť smutnou – ilustrací. Nedílnou úlohu má v knize rovněž finanční systém. Finanční systémy jsou bezpochyby nezbytnou částí moderní ekonomiky. Nepodléhají-li však důkladné regulaci, mohou způsobovat – a způsobují – nestabilitu ekonomiky, její výrazný růst a následný propad.17 Dobrou ilustrací těchto problémů jsou nedávné události v Evropě, které ukazují, jak se kvůli struktuře eurozóny a hospodářské politice problémy provázející moderní tržní ekonomiky po krizi ještě zhoršily. Poslední téma, jímž jsem se dlouhodobě zabýval, avšak v této knize mu mohu věnovat jen omezený prostor, překračuje rámec ekonomie. Za prvé, ekonomie má sloužit jako prostředek k určitému cíli, zvyšovat blahobyt jednotlivců i celé společnosti. Za druhé, blahobyt jednotlivců nezávisí pouze na běžně měřeném HDP, i kdybychom ho rozšířili o ekonomickou ochranu, ale je určen mnohem širším souborem hodnot včetně sociální solidarity a soudržnosti, důvěry v sociální a politické instituce a demokratické participace. Za třetí, euro mělo být prostředkem k určitému cíli, nikoli samotným cílem, mělo zvýšit výkonnost ekonomiky a politickou a sociální soudržnost v Evropě. Následně pak mělo přispět k naplnění obecnějších cílů, včetně růstu blahobytu a podpory základních hodnot, které jsem zmiňoval. Je však zřejmé, že k ničemu takovému nedošlo. Prostředky se staly samotným cílem, hlavní záměry už nejsou tak zřejmé. Evropa ztratila svůj kompas. Tato umíněnost však není jen evropským fenoménem. Setkáváme se s ní tak často a v tolika zemích, že vypadá téměř jako globální neduh dneška. V jistém smyslu je tak příběh eurozóny moralitou. Ilustruje, jak političtí lídři, kteří ztratili kontakt se svými voliči, mohou navrhnout systém, který občanům neslouží dobře. Ukazuje, jak zájmy finančních skupin převážily nad hospodářskou integrací a jak šílenství ideologie a zájmových
Euro_cz.indd 19
11/08/17 11:38
20
EURO
skupin může vyústit v ekonomickou strukturu, z níž má užitek jen hrstka a která většinu obyvatelstva ohrožuje. Je to rovněž příběh plný otřepaných klišé, vypouštěných z úst politiků bez ekonomického vzdělání, kteří vytvářejí vlastní realitu, příběh postojů zastávaných kvůli krátkodobému politickému zisku, jež však mají dalekosáhlé důsledky. Pro některé samolibé voliče může být atraktivní důraz na to, aby eurozóna nebyla koncipovaná tak, že silné země pomáhají zemím, jež se dostanou dočasně do problémů. Bez minimální míry sdílení rizika však nemůže fungovat žádná měnová unie. Pro většinu Evropanů je evropský projekt a další integrace států na kontinentu nejdůležitější politickou událostí posledních šedesáti let. Téměř za kacířství je považována každá myšlenka na neúspěch, ale i výroky, že k neúspěchu může dojít, nebo dokonce i to, že nemusí skončit úspěchem jedna část projektu – měnový systém. Realita nicméně někdy přináší bolestné zprávy: systém eura je nefunkční, a v případě, že nedojde k rychlé nápravě, budou náklady enormní. Systém ve své dnešní podobě není, navzdory nedávným reformám, dlouhodobě udržitelný bez toho, aby mnoho občanů neslo vysoké náklady. A náklady nejsou zdaleka jen ekonomické: výše jsem zmiňoval znepokojivé politické a společenské změny, nástup extrémismu a pravicového populismu. I když neúspěch eura není jediným důvodem těchto trendů, myslím, že vysoké hospodářské ztráty, které musí snášet tolik evropských občanů, patří mezi významnější příčiny, nejsou-li vůbec těmi nejvýznamnějšími. Náklady jsou přitom zvláště vysoké pro mladé Evropany, jejichž budoucnost je ohrožena a aspirace jsou deptány. I když si nemusí plně uvědomovat rozsah problémů, nemusí plně rozumět ekonomii, která k nim vedla, chápou, že jim lhali ti, kdo se je snažili přesvědčit, aby podpořili zavedení eura a vstup do eurozóny, ti, kdo jim slibovali, že zavedení eura přinese dosud nevídanou prosperitu, a že pokud se budou státy držet základních pouček, podle nichž musí být schodky i zadlužení v poměru k HDP nízké, budou chudší země eurozóny dohánět bohatší. Nyní – někdy od stejných politiků či od politiků ze stejných stran – slyší: „Důvěřujte nám. Máme recept, soubor hospodářských nástrojů, díky nimž – ačkoli krátkodobě mohou být bolestné – se nám všem dlouhodobě povede lépe.“ I přes katastrofální dopady mé analýzy toho, co nastane, když se eurozóna nereformuje – a ještě horší dopady, když se eurozóna reformuje tak, jak chce řada lidí v Německu a dalších zemích – má tato kniha pozitivní vyznění. Je to naděje, která má význam především pro mladé
Euro_cz.indd 20
11/08/17 11:38
P Ř E D M L U VA
21
Evropany a všechny, kdo věří v evropský projekt, v myšlenku, že politicky integrovanější Evropa se rovná bohatší Evropa. Postupovat vpřed lze i jinudy, a nemusí to být cesta, již nyní prosazují evropští lídři. Ve skutečnosti existuje více cest vpřed, každá vyžaduje odlišnou míru evropské solidarity. Evropa udělala jednoduchou a pochopitelnou chybu: byla přesvědčená, že nejlepší způsob, jak integrovat kontinent, spočívá v měnové unii a společné měně. Euro a eurozóna – jak její struktura, tak hospodářská politika – musí projít zásadními reformami, pokud chceme evropský projekt zachránit. A můžeme toho dosáhnout. Euro je umělá konstrukce. Neutvářely ho neúprosné přírodní zákony. Měnové podmínky v Evropě můžeme překonfigurovat. V případě nutnosti se můžeme eura dokonce vzdát. V Evropě, stejně jako jinde, můžeme přenastavit náš kompas, přepsat pravidla fungování ekonomiky a politického zřízení, abychom dospěli k ekonomice založené na větší a lépe sdílené prosperitě, posílené demokracii a hlubší sociální soudržnosti. Napsal jsem knihu v přesvědčení, že poskytne určitý návod, jak to Evropa může udělat – a rovněž, že může být impulzem, aby Evropa tuto ambiciózní agendu prosadila rychle. Evropa musí obnovit vizi šlechetných cílů, na nichž vznikala Evropská unie. Evropský projekt je příliš důležitý, než aby ho zničilo euro.
Euro_cz.indd 21
11/08/17 11:38
REJSTŘÍK
Afrika 36, 107, 351 globalizace a 69 agregátní nabídka 185 agregátní poptávka 110, 117, 120, 127, 185, 204, 238, 258, 267, 317 deflace a 257 přebytky a 257 technologická bublina a 236 akciový trh 43, 107, 153, 169, 170, 243, 329 Akerlof, George 25, 137 American Express 265 Apple 94, 346 Argentina 68, 111, 119, 121, 125, 315, 341 finanční pomoc 43 restrukturalizace zadlužení/ dluhu 198, 249, 341 Arrow-Debreuova teorie konkurenční rovnováhy 278, 305 Asie a globalizace 69 aténské letiště 186, 190, 338 automatické destabilizátory, viz vestavěné destabilizátory 108, 146, 184, 229, 231, 234, 327 automatické stabilizátory 108, 146, 231, 327 pohyblivý měnový kurz 234 Balkán 291 Bank of England 329, 360 inflační cíl 158 bankovní převody 68, 187, 256 bankovní systém 75, 76, 104, 105, 113, 133, 134, 136, 147, 228, 229, 254, 258–263, 320, 324, 348, 352 bankovní unie 53–55, 135–136
Euro_cz.indd 365
pojištění vkladů 228–229 společná regulace 136 bankrot 106, 113–115 kapitola 11 zákona o úpadku 243–244 banky evoluce 356 finanční pomoc 104, 196 kapitálové požadavky 154, 235 příliš velké na to, aby zkrachovaly 324, 358 restrukturalizace bank 136, 229, 332 řecké banky 177, 217–218, 252, 258, 338 shovívavá regulace 136 španělské banky 47, 193, 229, 324 tvorba úvěrů 235, 259 uzavření 145, 217, 337 Barclays 137, 325 behaviorální ekonomie 282, 305 Belgie 24, 33, 301, 313, 317 Berlínská zeď 33, 273 Bernanke, Ben 236, 242, 321, 333, 351 běžný účet 207, 212, 238, 265, 303 bilaterální investiční dohoda 339 bimetalický standard 255, 257 Blanchard, Olivier 25, 203 Blízký východ 290, 292 Brazílie 111, 340 finanční pomoc 142 Brettonwoodský (měnový) systém 54, 295 Brunnermeier, Markus K. 331 Bryan, William Jennings 14, 297 bublina na akciovém trhu 169–170, 329 bubliny akciový trh 169–170, 329
11/08/17 11:38
366
REJSTŘÍK
nemovitostní 48, 87, 118, 120, 123, 132, 151, 170, 192, 236, 277, 352 technologické 118, 183, 236 úvěrové 129, 154, 169 Buffett, Warren 265, 268, 358 Bulharsko 65, 301 Bundesbanka 62 Bush, George W. 249, 291 Camdessus, Michel 296, 362 Caprio, Gerard 26, 300, 357 cena oxidu uhličitého 217, 218, 244 cena ropy 94, 102, 106, 152, 167, 243, 273, 329 cenová stabilita 48, 149, 161 centrální banky 62, 99, inflace a 35, 48, 116, 123 nezaměstnanost a 109 nezávislost 75 politické instituce 160–162 regulace a 136, 236 stabilita a 48 tvorba úvěrů 125, 154, 241 účetní rozvaha 136, 194 úvěrové aukce 261–262 věřitel poslední instance 99, 194, 332 ceny 111, 207, 343 ceny léků 209, 210, 215 ceny potravin 168 Citigroup 325 Clinton, Bill 15, 16, 26, 108, 117, 183, 309, 328, 330 Connecticut 316 Costa, Antonio 24, 302 Countrywide Financial 104 Česká republika 65, 301 Čína globální integrace 68 kontrola mezd 128, 239 největší světová ekonomika 89, 94, 100 nízké ceny 100, 236 obchodní přebytky 126, 128, 290, 320, 321 politika měnového kurzu 69, 239 dálnice 62 daně a volný pohyb pracovní síly a kapitálu 139 a zákonné platidlo 257 ideální systém 246 na luxusní automobily 188 na pozemky 187
Euro_cz.indd 366
nemovitostní 215 Reagan 167, 201–202 spotřební 188 v Evropské unii 186–187 v Kanadě 186 v Řecku 188 varování MMF 186 z přidané hodnoty 186–187, 337, 345 z uhlíku 188 Dánsko 65, 281, 285, 301, 306 referendum o euru 75, 309–310 daň z nemovitostí 187, 188, 215 daň z přidané hodnoty 186, 187, 337, 345 daň z příjmu 185, 186, 245 daňová legislativa 188 daňové úniky 186, 192, 216, 256, 337, 356 dávky v nezaměstnanosti 85, 109, 182, 234, 276 debetní karty 60, 68 dědická daň 248, 338 deficitní fetišismus 108, 116 deflace 14, 148, 149, 150, 153, 165, 168, 257, 267, 270, 286 Deklarace nezávislosti 290 Delors, Jacques 34, 302 Demokracie v Americe (Tocqueville) 15 demokratický deficit 57, 74–78 deriváty 137, 138, 325, 336, 353 dětská chudoba 87 Deutsche Bank 262, 325 devalvace 109, 111, 113, 115, 119 diskrece 74, 104, 153, 154, 246 divergence 40–41, 132, 135 krizová hospodářská politika a 144–145 princip jednotného trhu a 132 úprk kapitálu a 133–134 v technologiích 142–143 veřejné investice 142–142 viz také kapitálové toky; volný pohyb pracovní síly volný pohyb pracovní síly a 132 dluhopisy dlouhodobé 106, 153, 168, 330 inflace a 152 nákup korporátních dluhopisů, ECB 145, 153, 250 restrukturalizace 160, 195, 198 Dodd-Frankova reforma Wall Street a zákon o ochraně spotřebitele 325
11/08/17 11:38
REJSTŘÍK
dotace 64, 191, 327 dovoz 111, 113, 121, 126, 127 dovoz ropy 106, 218 Draghi, Mario 134, 148, 157, 159, 164, 165, 194, 251, 333 důchody 191–192, 340 Duisenberg, Willem Frederik 236 důvěra 10, 194–195, 219 Dynamický stochastický model všeobecné rovnováhy 301 ekonomická bezpečnost 262, 356 ekonomická renta 215, 332 ekonomický růst 18, 92, 94 a strukturální reformy 228, 231, 240–241 důvěra a 194 v Evropě 56 elektronická měna 274 elektronický platební mechanismus 255–256, 259, 267, 356 elektřina 73, 74, 207 emigrace 31, 84, 140, 301, 312 viz také migrace Estonsko 273, 301, 316 euro finanční nestabilita a 10 hospodářská integrace a 17, 25, 39 jako identifikace Evropanů 20 mír a 56, 59–60 rozvod a 253 vnitřní devalvace a 112 vytvoření 32, 34, 39, 57, 65 viz také flexibilní euro eurobondy 51, 141, 230, 326 eurozóna Draghiho projev 148, 164, 194 grexit 191 hypotetické myšlení 93, 222–223 chybná od počátku 34–36 Mundell a 101 nezaměstnanost v 31, 301 odchod Německa 254 politická integrace 57, 250, 293 recese s dvojitým dnem 38, 222 rozpad 254, 355 stagnující HDP 81 úsporná opatření 43–44, 182 úspory 235 Evropa
Euro_cz.indd 367
367
oblast volného trhu 64 sociální modely 45, 49 tempo růstu 89, 343 válečný konflikt 191 Evropská centrální banka (ECB) demokratický deficit 75 flexibilita 235 inflační mandát 149–151 kvantitativní uvolňování 168–170 vznik 148–149 Evropská investiční banka (EIB) 142, 233, 276, 350 Evropská komise 9, 42, 75, 133, 161, 216, 302 Evropská unie daně 35 HDP 14 hospodářský růst 192–193 migrace 64, 103, 140 rozpočet 35, 64 vznik 21, 32 Evropské hospodářské společenství (EHS) 33 Evropský mechanismus směnných kurzů (ERM) 52 Evropský soud pro lidská práva 64 Evropský stabilizační mechanismus 47, 320, 327 expanzivní kontrakce 108, 201 externality 62, 63, 128–129, 154, 159, 238, 245, 246, 276, 277 extremismus 20, 76, 200, 281 Fannie Mae 104 Federální rezervní systém 149, 241, 251, 258, 321, 332, 350–351 kvantitativní uvolňování 168–169 mandát 149 nezávislost 158 Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) 104 finanční pomoc banky 195–196 Latinská Amerika 121, 196 Mexiko 196 Portugalsko 176–177 španělské banky 177 východní Asie 196 viz také programy finanční trh lobbisté 138
11/08/17 11:38
368
REJSTŘÍK
nezbytná regulace 137–139, 151, 236 reforma 216–217 Finsko 24, 42, 82, 93, 111, 129, 133, 221, 269, 272–273, 301, 313, 317 tempo růstu 89 firemní daň z příjmu 185 fiskální kompakt 145, 327 fiskální konsolidace 283 fiskální odpovědnost 162 fiskální politika expanzivní 141, 240 proticyklická 231 v Evropské unii 247 fiskální rovnováha 181, 190, 220 fiskální schodek 44, 74, 117, 118, 129, 179, 184, 264, 267 a multiplikátor vyrovnaného rozpočtu 184 dodatek k ústavě 309 primární 264 strukturální 230–232 v Řecku 179, 267 flexibilita 35, 48, 54, 65, 107, 136, 234–235, 251, 274, 302, 315, 334 flexibilní euro 272–273, 361 Francie 11, 33, 40, 42, 82, 116, 128, 185, 200, 306, 313, 316, 317, 331 banky 10, 179, 195, 196, 219, 343 firemní daň z příjmu 185 krajní pravice 13 referendum 75, 310 růst v 234 Freddie Mac 104 Friedman, Milton 153, 154, 166, 309, 329, 334 fyzický kapitál 91 globalizace 16, 18, 25, 69, 292, 298 globální krize a důvěra 134 a nezávislost centrální banky 162–163 měnová politika 36, 38, 40, 83, 89 potřeba strukturálních reforem poučení 292–293 původ ve Spojených státech 80, 83, 92, 121 globální oteplování 237, 261, 289, 290 globální sekulární stagnace 127 Goldman Sachs 159, 336 Gordon, Robert 237 Greenspan, Alan 236, 329, 333 grexit 24, 191, 255–256
Euro_cz.indd 368
hedgeové fondy 261, 333 Hitler, Adolf 308, 328 Hochtief 337–338 Hoover, Herbert 42–43, 72, 107 hospodářská integrace 69–71 euro a 25, 292–293 politická integrace versus 56–57 jednotná měna a 293 hotovost 91, 169, 176, 187, 189, 303, 337, 339, 348 hrubý domácí produkt (HDP) 301, 316 hypotetické myšlení 93, 213, 222 hystereze 252 Chile 72, 154, 325 chleba 208–209 Chorvatsko 65, 301, 308 chudoba v Portugalsku 175–176, 245 v Řecku 87, 191, 198, 214–215, 346 ve Španělsku 245 ideologie 15, 17, 34, 36, 37, 45, 47–49, 163 Indonésie 218, 286, 348 inflace a centrální banky 35, 48, 116, 123 ceny potravin 168 ECB a 48 monetizace dluhu 62 na konci 70. let 20. století 167 teorie přirozené míry 170–171 úrokové sazby a 156 v Německu 109 inflační cílování 156, 167, 334 informační kapitál 91 infrastruktura 17, 40, 67, 141, 144, 183, 202, 207, 219, 230, 240, 242, 248, 250, 276, 327, 350, 351 inkluzivní kapitalismus 289 inovace 137, 143, 147, 213, 237, 253, 269, 350 investice divergence 141–142 do infrastruktury 40, 141, 144, 183, 202, 207, 219, 230, 242, 276, 327, 351 do obnovitelných zdrojů 187, 264 do technologií 141, 144, 183, 202, 207, 214, 338 do vzdělání 61, 84, 141, 144, 183, 202, 207–208, 230, 237, 276
11/08/17 11:38
REJSTŘÍK
důvěra a 107 návratnost 118, 141, 142, 185, 202, 242, 248 veřejné 110, 120, 123,141, 142, 202, 247, 276, 288, 351 investiční horečka 39, 118, 123, 124, 151, 329, 343 Irák 58, 291 Irsko 40, 64, 87, 119, 123, 139, 146, 301, 313, 317 emigrace 83 HDP 43, 82, 89, 219 nezaměstnanost 129, 176 obchodní schodek 126 přebytek 42 růst 79–80, 310, 317 úsporná opatření 42, 200 zadlužení 127, 157, 190, 266 Islámský stát 291 Island 64, 104, 120, 137, 281, 324, 360 Itálie 24, 32–33, 67, 116, 128, 132, 133, 200, 301, 306, 313, 317 HDP na obyvatele 82, 89, 322 růst 76, 234 spready dluhopisů 135, 294 italská centrální banka 159 italské dluhopisy 122, 164, 165 Jak se loví hlupáci – Ekonomie manipulace a klamu (George Akerlof a Robert Shiller) 137 Japonsko 85 bublina 329 kvantitativní uvolňování 153, 329, 356 růst 92 zadlužení 195 Jáva 218 Jižní Dakota 103, 316 Jižní Korea 72 Juncker, Jean-Claude 216 Kanada daňový systém 186 expanze na začátku 90. let 20. století 108 NAFTA 15 privatizace železnice 72 volný obchod 15, 16, 65 kapitál bankovní 263, 348 lidský 142, 219, 252 společenský a fyzický 90–91
Euro_cz.indd 369
369
zdanění kapitálu 244 kapitál bank 263, 348 kapitalismus 19, 45, 129, 151, 157, 197, 243, 249, 260, 268, 333 inkluzivní 289 kapitálové kontroly 360, 366, 367 kapitálové požadavky 154, 235, 365 kapitálové toky 50, 51, 321 kapitola 11 243–244 Katalánsko 13 Keynes, John Maynard 117, 126, 127, 154, 170, 183, 239, 304, 305 keynesovská ekonomie 9, 80 King, Mervyn 361 klimatická změna 217, 290–291 kognitivní mat 159, 333 kohezní fond 230 Kohl, Helmut 34, 307 kolektivní vyjednávání 211, 240 kolísavost 50, 67, 236, 254, 257, 265, 277, 300 komparativní výhoda 38, 60, 72, 307 kompetitivní devalvace 62–63, 115, 116, 152, 169, 317 komunismus 36, 75 konfirmační zkreslení 282, 305 konfiskace 113, 177, 178, 220, 336 Kongres USA 158, 290, 297, 302, 325, 333 konvergence 130, 144, 221, 231, 239, 345 konvergenční kritéria 40, 101, 102, 106–110, 117, 123, 127, 129, 130, 141, 231, 350 korupce 88, 121, 343 privatizace a 189 krátkodobost 91, 197, 243, 329 kreditní karty 60, 68, 154 krize eura 7, 23, 25, 31, 32, 38, 45, 54, 82, 87, 90, 113, 119, 126, 129, 133, 135, 149, 203, 222, 252 Křesťansko-demokratická unie, CDU 287 kvalifikovaná pracovní síla 140, 141, 144, 146, 244, 306 kvantitativní uvolňování (QE) 153 Kypr 42, 52, 175, 301, 317, 320, 356 kapitálové kontroly 144, 360 „oholení“ 122 podíl zadlužení k HDP „sestřih“ 319 Lancaster, Kelvin 50 Lamers, Karl 362
11/08/17 11:38
370
REJSTŘÍK
Latinská Amerika 36, 72, 107, 121, 167, 196, 327 Lehman Brothers 179 lékárny 209–210 lesní průmysl 94 letecké společnosti 243 libra 265, 306, 315, 316 lidská práva 64, 250, 290 lidský kapitál 252 Lichtenštejnsko 64 likvidita 168, 169, 194, 241, 247, 258, 324, 332, 356 Lipsey, Richard 50 lira 39 Listina práv 290 Litva 301 lobbisté 138, 327 londýnská mezibankovní nabídková sazba (LIBOR) 137, 325 Lotyšsko 105, 301, 316 Lucas, Robert 13, 18, 297, 343 Lucembursko 33, 107, 146, 216, 311, 313, 317 luxusní automobily 188, 248 Maastrichtská smlouva 14, 33, 101, 123, 149, 231, 273, 302, 310 malé a střední firmy (SME) 133 Malta 310 Meade, James 50 měděné doly 72 Mellon, Andrew 107 měnová krize 319 měnová politika a globální finanční krize 36, 38, 40, 83, 89 flexibilita 35, 65, 235 konzervativní teorie 237, 289 politická povaha 155 technokratická 149, 155 měnová unie 20, 53, 54, 57, 59, 66, 105, 125, 165, 255, 295, 364 měnový kurz a kompetitivní devalvace 63 a plná zaměstnanost 111, 115, 129 dovoz a 100 eura 99, 123 flexibilní 68–69, 201, 206, 210, 228, 319 Německa 63, 239 reálný 110, 116, 206, 207, 237, 239, 240, 275, 316, 352, 358
Euro_cz.indd 370
úrokové sazby a 35, 99 v Číně 69, 239 zlato a 150, 297 Merkelová, Angela 10, 11, 182, 199 Mexiko 196 v NAFTA 15 Mezinárodní měnový fond (MMF) a Argentina 121 a indonéská krize 286, 333 a Irsko 43 a řecké zadlužení 183, 197–198 a řecký přebytek 183–184 finanční záchrana Portugalska 176 přiznané chyby 246 založení 116 Mezinárodní organizace práce 73, 321 Mezinárodní výbor pro posuzování hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku 92 migrace 64, 10, 140, 141, 207, 312, 316, 326 nezaměstnanost a 291 migrační krize 32, 64, 291, 292, 304 minimální mzda 63, 128, 239, 240, 270, 304, 321 mír 56, 59, 60, 307 Mississippi 105, 316 Mitsotakis, Konstantin 347 Mitsotakis, Kyriakos 347 Mitterrand, François 34 mléko 208 monetarismus 166–167 monopol 43, 72–73, 169, 189, 209, 218, 256, 339, 347 morální hazard 196 multiplikátor 184–185, 270 vyrovnaného rozpočtu 248 Mundell, Robert 101 mzdy 18, 39, 43–44, 63, 73, 86, 192 Nadace Billa Gatese 256 nadnárodní rozvojová banka 142 nadnárodní řetězce 209 náhlá smrt 126, 238 národní rozvojové banky 142 negativní otřesy 40, 104, 119, 233, 234 nekvalifikovaná pracovní síla 140, 213, 306, 337 německá Národní ekonomická rada 177, 335 německé dluhopisy 135
11/08/17 11:38
REJSTŘÍK
Německo banky 134, 199 HDP 82, 85 jako věřitel 11, 125, 181 měnový kurz 239 migranti 292, 304 minimální mzda 63, 128, 239, 270 náklady pro daňové poplatníky 181 není jiná možnost (TINA) 37 neoliberalismus 286 nerovnost 18, 39 produktivita 85 reparace 183 restrukturalizace dluhu 195–196 růst chudoby 39 transferová unie 135 úsporná opatření 198 viníkem je oběť 36, 283–284 vnitřní solidarita 46 závislé na ruském plynu 58 znovusjednocení 34 nemovitostní bublina 48, 87, 118, 120, 123, 132, 151, 170, 192, 236, 277, 352 Není jiná možnost (TINA) 37 neoliberalismus 17, 26, 36, 48–50, 102, 130 150, 170, 241, 288, 302, 305 a kapitálové toky 50 v Německu 286 nerovnost 86–87 nestabilita 10, 19, 113, 145–146 neviditelná ruka 18–19 nevládní organizace 314 nezaměstnanost a Hitler 308, 328 a společná měna 106–107 centrální banky a 147, 149, 156, 160–161 ECB a 109 migrace a 291 mladých 13, 31, 77, 80, 86, 90, 175, 241, 282, 294, 302 přirozená míra 170–171, 306 úrokové sazby a 63, 109 úsporná opatření a 198 v Argentině 198 v eurozóně 31, 302 ve Finsku 133, 272–273 ve Španělsku 245 vnitřní devalvace 111–112
Euro_cz.indd 371
371
Nizozemí 24, 64, 82, 99, 208, 269, 301 referendum 75, 310 Nokia 94, 221, 273 Norsko 64, 84, 281, 311 Nový normál 247 Nový svět 150, 257, 328 Nový Zéland 334 nukleární hrozba 59 Obama, Barack 169, 290, 300 obchodní bilance 105, 110–111, 113, 119, 133, 212, 303 obchodní dohoda 16, 293, 327 obchodní přebytek 92, 101, 126–127 v Německu 126–128, 144, 275, 361 daň z 239, 322 obchodní překážky 350 obchodní schodek , 101, 111, 117–119, 120, 129, 133, 144, 188, 207, 210, 238, 264–267 obchodní poukázky 265–266 v Řecku 111, 118 vládní výdaje 117 obnovitelná energie 188, 264 ocelářské firmy 72 odbory 112, 115, 211, 305 odliv kapitálu 134, 141, 144, 190, 207, 330 oligarchové 24, 41, 77, 181, 190, 215–217, 260, 339, 343, 346–348 Organizace spojených národů 59, 191, 197, 355 osvícenství 31, 290 Oxfam 87, 303 Pakt stability a růstu 101, 232 Papandreu, Andreas 23, 336 Papandreu, Jorgos 15, 24, 76, 77, 181, 210, 211, 215, 217, 283, 285 paradox úspor 127 periferie 40, 54, 126, 132, 144, 169, 194, 254, 255, 272, 276, 290, 352 peso 39 Pinochet, Augusto 154 Pleios, Jorgos 347 plná zaměstnanost 107, 117, 152, 306 plyn dovoz 218 z Ruska 58, 106, 273, 348 podíl/poměr zadlužení k HDP 20, 40, 42, 202, 219, 248, 294
11/08/17 11:38
372
REJSTŘÍK
Podpůrný program doplňkové výživy (SNAP) 104 pojištění proti nesplácení dluhopisů (CDS) 160 pojištění vkladů 64 společné pojištění vkladů v eurozóně 10, 49, 51, 53, 135, 136, 228–229 pokladniční poukázky 197 policie 62 politická integrace 70, 250, 293 versus hospodářská integrace 56–57 Polsko 58, 65, 83, 231, 301, 309 populismus 20 portugalské dluhopisy 194 Portugalsko 11, 24, 40, 42, 76, 133, 200, 287, 301, 313, 317, 336, 362–363 HDP 80, 82, 89, 105, 302, 316 finanční pomoc MMF 176–177 chudoba 175–176, 245 spready dluhopisů 194 POSCO 72 poukázky 265–266 pozemková daň 187 pracovní odbory 88, 112, 115, 210–212 pracovní práva 73, 240 pracovní trh 62, 90, 210, 252, 306, 312 praní špinavých peněz 324 práva zaměstnanců 73, 240 predátorské půjčky 283 predátorské úvěrování 255, 341, 353 primární přebytek 183–184, 199, 337 primární schodek 249, 283, 350, 359 princip jednotného trhu 132, 137 privatizace 72–73, 185, 189–190 produktivita 84–85 v průmyslu 213–214 prognózy 43, 45, 177, 180, 235, 288, 336, 337 program Erasmus 64, 355 programy německá koncepce 71 Trojky 181, 190, 191, 204, 215, 264 zaváděné v Řecku 49, 76, 190 progresivní automatický stabilizátor 234 progresivní daně 188, 215 propojenost 135, 307 proticyklická fiskální politika 231 průmyslová politika 143–144, 207, 213–214, 240, 276, 316 průmyslová revoluce 31
Euro_cz.indd 372
průmyslová výroba 102, 213, 357 převis globálních úspor 242, 244 příliv kapitálu 119, 120, 223 příspěvky na kampaň 138, 325 přizpůsobování mezd 112 půjčky nesplácené 229, 348 pro malé a střední firmy 203, 233 Rady ekonomických poradců 108, 300 Rakousko 82, 301 Reagan, Ronald 167, 201 reálný měnový kurz 110, 116, 206, 207, 237, 239, 240, 275, 316, 352, 358 reformy 43, 145–146, 206–207, 212–218, 245 teorie 50–51 regulace Bushova vláda 236 financí 139, 162 makroobezřetnostní 235, 348 závody v deregulaci 137, 146, 244–245 Reinhardtová, Carmen 202 Republikánská strana 108 restrukturalizace zadlužení/ dluhu 248 Ricardo, David 60–62 riziko 50, 66, 323, 324 nadměrné 157, 353 riziko měnového kurzu 66, 68, 132, 222 Rogoff, Kenneth 202 ropné firmy 58, 293 rovnost 214–215 rovnováha 238, 266, 301, 326 Royal Bank of Scotland 325 rozpočet 35, 64, 90, 104, 117, 124, 178, 180, 218, 248 rozvojové země a Washingtonský konsenzus 17 Rumunsko 65, 83, 301, 308 Rusko 58, 94, 106, 221, 260, 272, 273, 290, 355 rychlost oběhu 166 řecké dluhopisy restrukturalizace 192, 195 úrokové sazby 122 Řecko banky v 177, 217–218, 252, 258, 338 daňové příjmy 41, 188 důchody 191–192 ekonomický růst 133 emigrace 84 fiskální schodek 179, 267
11/08/17 11:38
REJSTŘÍK
chleba 208–209 chudoba 87, 191, 198, 214–215, 346 kapitálové kontroly 360 lékárny 209–210 mléko 208 nerovnost 87 nezaměstnanost 188, 207 nezaměstnanost mladých 13, 75, 282, 302 obchodní schodek 111, 118 obnovitelná energie 217 odchod z eurozóny 266, 355 odpisy dluhu 197 oligarchové 181, 190, 215–216 platební bilance 93, 188 pokles nákladů na pracovní sílu 210 poměr/ podíl zadlužení k HDP 219 programy zaváděné 49, 76, 190 přebytek běžného účtu 265 restrukturalizace dluhu 198, 268 spotřební daň 188 spready 302 strukturální reformy 205 turismus 187, 342 životní úroveň 84, 207 Samaras, Antonis 77, 181, 283, 347 sebevražda 43, 94, 295, 303, 314 sektor neobchodovatelného zboží 168, 207, 210, 358 sektor služeb 143 Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) 15–16 Severoatlantická aliance (NATO) 191 Shiller, Robert 137, 304 shovívavost 136, 177, 327–328 Schäuble, Wolfgang 74, 210, 287, 289, 362 schengenský prostor 64, 308 schodek běžného účtu 44, 119, 128, 132, 178, 206, 211, 238, 265, 270 viz také obchodní schodek Schöder, Gerhard 239 Silicon Valley 213 Slovensko 301 Slovinsko 301, 313, 317 Smith, Adam 18, 47, 60–62, 307, 345 sociální kapitál 91 sociální síť 137–138 sociální soudržnost 19, 21, 46 sociální zabezpečení 39, 103, 110, 363
Euro_cz.indd 373
373
solární energie 188, 217 Soros, George 25, 360 Sovětský svaz 36 Spojené státy 85, 117, 134, 141, 150, 151, 160, 167–168, 195, 201, 245, 246, 283, 291, 316 bankovní systém 104–105 finanční krize 80, 83, 92, 121 finanční systém 134 HDP 18, 35, 83–85, 195, 202, 272, 310, 312 imigrace 103 měnová politika 106, 153, 170 NAFTA 15, 65 nemovitostní bublina 118 nezaměstnanost 103, 106, 116, 176, 301 obchodní agenda přebytky 126, 183 recese 89, 201 rozpočet 64 růst 14, 38, 152–153 strukturální reformy 44 společná měna finanční krize 13–14 fixní kurz 35 integrace 59, 65 Mundell 101 úrokové sazby 99–100 vnější nerovnováhy 109–110 viz také euro společná zemědělská politika 308 společné kroky 69, 70 společný regulatorní rámec 135, 229 spotřeba 132 spotřební daň 188 správa a řízení 158 spread 302 spřízněné půjčky 216, 217, 259, 262, 263, 347 stabilizační fond solidarity 232, 233, 250, 276, 350 standardní modely 19, 68, 91, 203, 301, 342 standardy kapitálové přiměřenosti 154 Státní rada Řecka 192 státní rozvojová banka 142 stínový bankovní systém 138 strana Nové demokracie 77, 347 strukturální fondy 230 strukturální reformy a změna klimatu 217–218
11/08/17 11:38
374
REJSTŘÍK
bankovní unie 228–229 kontraproduktivní 206, 212 obchodní schodky 43 od úsporných opatření k růstu 247 plná zaměstnanost a růst 206, 228 restrukturalizace dluhu 228–229 v Řecku 205 strukturální schodek 108, 232 stříbro 220, 255–257 studená válka 31, 33 subsidiarita 35, 62, 246 Suharto 286, 362 Světová banka 16, 17, 24, 25, 27, 36, 37, 77, 124, 339 Světová obchodní organizace 15, 354 Sýrie 291–292, 312, 364 Syriza 283–285, 287, 347 systém finančních transakcí 19 školy 40, 49, 61, 62, 191, 250 španělské dluhopisy 122–123, 193 Španělsko 32, 39, 40, 42, 76, 121–122, 126, 133, 161, 175, 200, 217, 200, 222, 252, 258, 287, 301, 302, 313, 317 ekonomický růst 79, 82, 89, 218, 234 chudoba 245 nabídka zlata 257 nemovitostní bublina 48, 87, 118, 119, 123, 132, 192, 277 nerovnost 86, 203, 214 obchodní schodek 94, 101, 118, 182 podíl zadlužení k HDP 219 reformy pracovního trhu 308, 332 regionální nezávislost 281 strukturální reformy 85, 206 zadlužení 10–11, 139 záchrana bank 156, 177, 190, 193 švábská hospodyně 10, 182, 232, 340 švédská koruna 265, 306 Švédsko 65, 84, 281, 285, 291, 301, 311, 357 referendum 75, 309–310 uprchlíci 291 Švýcarsko 64, 84, 281, 311 Taylor, John 167–168 Taylorovo pravidlo 167–168 technologická bublina 183, 236 teorie druhého nejlepšího řešení 50, 67 teorie přirozené míry 170–171 terorismus 32, 291
Euro_cz.indd 374
těžba 260 Thajsko 354 Tchaj-wan 72 Tocqueville, Alexis 15 Transatlantické obchodní a investiční partnerství 16, 293 Transpacifické partnerství 16, 293 Trichet, Jean-Claude 112, 156, 157, 164, 236 Trojka 8–10, 175 daňové požadavky 187 daňové úniky 186, 192, 216, 356 nerovnost 157, 203, 214 primární přebytky a 183–184 privatizace a 189–190 prognózy 179–180, 281 programy 181, 190, 191, 204, 215, 264 viz také Evropská centrální banka tržní fundamentalismus 26, 36, 47, 48, 54, 102, 118, 123, 150, 302, 305 tržní iracionalita 67, 120, 123, 132, 324 tržní selhání 67, 137, 151, 188, 303 Tsipras, Alexis 24, 77, 211, 254, 286, 309 Turecko 292, 304, 339 turismus 93, 187, 264, 342, 358 tvorba úvěrů 234–235 UBS 325 Ukrajina 58, 348 UNICEF 87 úrokové sazby a ceny akcií 243 dlouhodobé 168–169, 178, 316 italských dluhopisů 122, 164, 165 krátkodobé 235, 283 kvantitativní uvolňování a 168–169 negativní 288, 318 německých dluhopisů 135 řeckých dluhopisů 32 úsporná opatření akademici a 200 koncepce programů 184 německý důraz na 232 restrukturalizace zadlužení/ dluhu 197 soukromá úsporná opatření 133, 197, 203 úspory 72, 90, 127, 143, 193, 197, 235, 242, 316 úspory z rozsahu 38, 60, 72, 143, 316 úvěr 234, 257–258 úvěrování 127, 135, 154, 233 diskriminační 261
11/08/17 11:38
REJSTŘÍK
predátorské 255, 341, 353 úvěrové aukce 261–263 úvěrové bubliny 129, 169 válka 291, 307 válka v Iráku 58, 291 Varufakis, Janis 24, 77, 211, 283, 344 Velká Británie 32, 58, 84 inflační cíl 158 kolonie 58 válka v Iráku 58 zadlužení 195 Velká hospodářská krize 63, 82, 151, 183, 351 Friedman o příčinách 153 zlatý standard a 14, 111 Velká nevolnost 247 Venezuela 314 Versaillská smlouva 183 veřejné služby 61, 86, 141–142, 144, 204, 212 věřitel poslední instance 157 vestavěné destabilizátory 184 společný regulatorní rámec 229 větrná energie 188, 217 vězení pro dlužníky 197 vládní výdaje 17–18, 35, 65, 84, 107–108, 117, 327 vlastnická práva 48 vnější nerovnováhy 109–112 vnitřní devalvace 109–115, 119, 133, 210, 239, 273, 352, 358, 360 vojenská síla 58 Volcker, Paul 158, 167 volný pohyb pracovní síly 10, 15, 49, 103, 139, 147 vstup do eurozóny 90, 115, 122, 125, 268, 285, 335 východní Asie 107, 121, 143, 318, 351 konvergence 143 východní Evropa 36, 75, 83, 309 výrobní náklady 63, 66, 68, 189 výstup 88, 90, 113, 119, 151, 152, 171, 181, 231, 237 vývoz 43, 44, 100, 105–106, 108, 110–119, 121, 124, 129, 133, 234, 265, 273, 318 výzkum a vývoj 90–91 vzdělání 40, 44, 89, 240 investice do 61, 84, 141, 144, 183, 202, 207, 230, 237, 276 Washington Mutual 104, 316
Euro_cz.indd 375
375
Washingtonský konsenzus 17 Weil, Jonathan 330 Whitneyová, Meredith 330 Wolf, Martin 25, 355 zadlužení/ dluhy a ochod z eurozóny 71, 253 dluhová krize 23, 69, 120, 123, 125, 167 firemní 113, 133, 142 monetizace 62 restrukturalizace 157, 180, 197–199, 243, 248–250, 268–269, 341 v cizí měně 123–124 zadlužení domácností 115 zděděné 139 zákon o zaměstnanosti (1946) 151 zákonné peníze 150, 255, 257–258 zákonné platidlo 257 zaměstnanost 153–155 centrální banky a 161 strukturální reformy a 206, 228 viz také nezaměstnanost západní Německo 33 Zapatero, José Luis Rodríguez 15, 24, 156 zapojení soukromého sektoru 121–122 zástava 157 zavěšená měna 14, 119 zavěšení dolaru 69 zdravotní péče 110 zdravotní pomoc 61, 191, 289 zelená energie 123 zelené investice 244 země G20 128 zemědělci 14, 258 zemědělské dotace 64, 191, 327 zemědělství 213–214 zlato 14, 150, 241, 255–257, 263, 297, 315 zlatý standard 14, 150, 268, 317, 328 Velká hospodářská krize 14, 111 znečištění 187, 244, 248, 277 zotavení 80, 179, 336 železnice 72 životní prostředí 241, 244, 289, 293 životní úroveň 31, 38, 44, 60, 61, 71, 83–84, 89, 164, 179, 207, 219, 327, 290, 314, 316, 343
11/08/17 11:38
Joseph Stiglitz
EURO Společná měna jako hrozba pro budoucnost Evropy
Z anglického originálu Euro. How a Common Currency threatens the Future of Europe, vydaného nakladatelstvím W. W. Norton & Company v New Yorku v roce 2016 přeložil Jiří Zatloukal Redigovala Vendula Haltufová Odborná revize Lukáš Kovanda Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 376 Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, Praha 5, 150 00, v roce 2017 jako svou 9266. publikaci Sazbu zhotovilo TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz
Euro_cz.indd 376
11/08/17 11:38