Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 2
03.08.2016 11:40:02
ZITA KABÁTOVÁ
Můj recept na dlouhověkost
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 3
03.08.2016 11:40:02
QUOMODO FABULA, SIC VITA NON QUAM DIU, SED QUAM BENE ACTA SIT REFERT ŽIVOT JE JAKO DIVADELNÍ HRA NEZÁLEŽÍ NA TOM, JAK DLOUHO TRVÁ, ALE JAK DOBŘE BYLA SEHRÁNA Seneca ml.
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 5
03.08.2016 11:40:02
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 6
03.08.2016 11:40:03
Geny a dlouhověkost Říká se, že dlouhověkost je dána geneticky. O tom si dovolím na základě svého vlastního případu pochybovat, protože já rozhodně v genech dlouhověkost zakódovanou nemám. Moje mamička zemřela velmi mladá, bylo jí osmatřicet let, t atíček se sice dožil celkem požehnaného věku, ale já ho předčila. Z emřel v sedmasedmdesáti, mně už minulo pětadevadesát. Geny jsou určitě důležité, ale člověk na nich musí trochu zapracovat. Nic v životě není zadarmo. Ani zdraví, ani spokojenost, ani štěstí. Nic nespadne z nebe, ani počet odžitých let. Jsem na světě bezmála století, kdybych si nezlomila nohu, asi bych pořád ještě běhala, ale nestěžuju si. Myslí mi to, jsem pohyblivá, snažím se nebýt závislá na druhých. Díky kolečkovému křeslu se dopravím, kam potřebuju, a v podstatě jsem v pohodě. Život mě pořád ještě baví a mám radost z každého nového dne. Ze všeho nejvíc mě těší, že mohu na vše vzpomínat a podělit se o to, jak jsem žila, jaká jsem byla, co jsem dělala, co mě těšilo a co si vůbec o životě myslím. Je celkem fajn dožít se vysokého věku, protože člověk si už spoustu věcí nepřipouští, má takový zklidněný nadhled, a těch vzpomínek je tolik, že se sama se sebou nikdy nenudím. I když já se nenudila ani v dobách, kdy jsem jich zdaleka neměla tolik. Jenomže to jsem se zase těšila, co všechno mě čeká.
7
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 7
03.08.2016 11:40:03
Zkrátka každý věk má něco do sebe a hlavní je mít pořád něco před sebou. Já to také ještě nebalím. Svého synovi Jirkovi jsem totiž slíbila, že tady budu do stovky. Říká se, že životní zkušenost je nepřenosná, že každý člověk si musí všechno zkusit na vlastní kůži. Nicméně někdy je fajn si druhého vyslechnout, seznámit se s jeho zkušenostmi a možná se z nich i trochu poučit. Určitě na tom neprodělá. A právě s touto vírou jsem dávala dohromady tuto knížku. Vaše Zita Kabátová
8
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 8
03.08.2016 11:40:03
Co se vejde do života Vita data est utenda Užívejme života, jenž nám byl dán Latinské přísloví
Narodila jsem se jako jedináček 24. dubna 1913 v Praze na Malé Straně. Když se ohlédnu za svým životem, sama žasnu, co všechno se na světě stalo, jak moc se život změnil, jakých převratných události jsem byla svědkem, i když jsem si často ani neuvědomovala, že se děje něco mimořádného. Asi každý člověk má pocit, že se narodil do výjimečné doby. Přesto si myslím, že ta moje byla o něco výjimečnější, než byly jiné časy. Tak třeba moje babička žila v 19. století, kdy také došlo ke spoustě objevů, ale jelikož ještě neexistoval rozhlas a televize, tak se o nich ani nedozvěděla. To já strávila život v době, kdy se rozvíjela hlavně média, vycházela spousta novin, časopisů, začalo se poslouchat rádio, zaváděl se telefon, točily se filmy, objevila se televize. Bylo to úžasné a je to stále, protože i když se blížím ke stovce svých let, pořád mám možnost žasnout. A vy teď chvíli žasněte se mnou, co všechno jsem prožila, nad čím vším jsem kroutila nevěřícně hlavou… 9
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 9
03.08.2016 11:40:03
Zita Kabátová – Můj recept na dlouhověkost
V roce mého narození Henry Ford zavedl ve své detroitské továrně Ford Motor Company sériovou pásovou výrobu, belgický chemik A. Reychler vynalezl chemický prášek na praní, Viktor Kaplan přišel s vodní turbinou, Albert Schweitzer odešel do Afriky, aby založil v Lambaréné nemocnici pro domorodce. A v Ang lii bylo uvězněno téměř dvě stě bojovnic za volební právo žen. Když mi byl rok, vypukla první světová válka. Byly mi čtyři, když v Rusku zvítězila bolševická revoluce a svět skloňoval jména Lenin, Trockij, Stalin… Ve stejném roce byl ve Spojených státech amerických promítán první barevný film The Gulf Bettween. Bylo mi pět a půl, když 28. října 1918 vznikla nezávislá Československá republika a prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Dovršila jsem deseti let, když v Lipnici nad Sázavou zemřel spisovatel Jaroslav Hašek, autor Osudů dobrého vojáka Švejka, v Praze bylo zahájeno veřejné rozhlasové vysílání společností Radiojournal a ruský fyzik Vladimír Kosma Zvorykin, který po roce 1917 emigroval do USA, přihlásil patent na elektronickou obrazovou lampu, což je vlastně dnešní televize. Když mi bylo jedenáct, zemřel v Praze spisovatel Franz Kafka a ve Francii vědci objevili očkovací látku proti tuberkulóze. V mých třinácti letech namaloval v USA Walt Disney myšáka Mickeyho a kačera Donalda a Nor Erik Rotheim vynalezl aerosolový sprej. V mých patnácti letech německý technik Fritz Pfleumer přihlásil na patentový úřad magnetofonový pásek, Berlíňan Hans Haupt vymyslel skládací deštník a britský bakteriolog Alexander Fleming objevil penicilin. 10
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 10
03.08.2016 11:40:03
Co se vejde do života
Když jsem v roce 1929 slavila šestnáctiny, začala Akademie filmového umění a vědy udělovat v Hollywoodu u Los Angeles ceny za vynikající výkony v domácím i zahraničním filmu s názvem Oscar podle jména strýčka jedné z členek akademie, jemuž byla soška podobná. Bylo mi dvacet, když se v Německu stal říšským kancléřem Adolf Hitler. Rok nato povýšil na říšského prezidenta. V mých třiadvaceti vypukla občanská válka ve Španělsku, konala se olympiáda v Německu, v Americe byl opět zvolen prezidentem Roosevelt a Margaret Mitchellová vydala slavný román Jih proti Severu… A já začala točit svůj první film Světlo jeho očí. Když mi bylo pětadvacet, tak se Německo, Velká Británie, Itálie a Francie dohodly, že Československo musí přenechat Německu oblasti Sudet. Tomuto ostudnému dokumentu se od té doby říká Mnichovská dohoda. Ve stejném roce německý chemik Otto Hahn objevil podstatu štěpení uranového jádra, což byl objev, o němž mluvil celý svět, protože do té doby se mělo za to, že atomové jádro je nedělitelné. Bylo mi šestadvacet, když začala druhá světová válka. V tu dobu přišel do kin film Jih proti Severu s Clarkem Gablem a Vivien Leighovou v hlavních rolích, který se stal až do poloviny šedesátých let nejúspěšnějším filmem všech dob. Druhá světová válka skončila v mých dvaatřiceti a ještě mi nebylo pětatřicet, když u nás došlo ke komunistickému převratu, jemuž se dlouhá léta říkalo Vítězný únor. V mých devětatřiceti usedla na trůn ve Velké Británii dcera Jiřího VI. Alžběta II., Emil Zátopek vyběhal na letních olympijských hrách v Helsinkách tři zlaté medaile a jeho žena Dana získala jednu zlatou v hodu oštěpem. Bohužel v televizi jsme jejich 11
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 11
03.08.2016 11:40:03
Zita Kabátová – Můj recept na dlouhověkost
vítězství sledovat nemohli, neboť ta u nás začala vysílat až o rok později. Bylo mi třiačtyřicet, svět za moc nestál, vypukla Suezská krize, v Maďarsku bylo poraženo lidové povstání, v Sovětském svazu Nikita Chruščov odhalil kult osobnosti Stalina… a já se provdala za Jiřího Zavřela, mou velkou lásku, olympionika, skifaře, kterého jsem znala už jako holka. Rok nato se narodil můj jediný syn Jiří, krásný a zdravý kluk – a to pro mne byla dějinná událost číslo jedna, i když ve stejné době byly vypuštěny dvě mezikontinentální sovětské rakety, které dostaly název Sputnik, a v Americe natočil Elvis Presley svoje první písničky. Když mi bylo šestačtyřicet, na Kubě se dostal k moci Fidel Castro. Na začátku roku 1961 byl zvolen americkým prezidentem John F. Kennedy, v dubnu vylétl do kosmu Jurij Gagarin, uprostřed Berlína vyrostla zeď, která ho rozdělila na dlouhá léta na dvě znepřátelené strany, a já jsem oslavila svoje osmačtyřicáté narozeniny. Když v srpnu 1965 vystoupila v New Yorku skupina Beatles, největší událost v dějinách rocku, bylo mi dvaapadesát. V mých čtyřiapadesáti, došlo v Kapském Městě k první úspěšné transplantaci srdce pod vedením profesora Christiana Barnarda. V roce 1968 se v Grenoblu konala zimní olympiáda, v Mexiku letní, v Americe byl zavražděn senátor Robert Kennedy a nadějné Pražské jaro ukončila vojenská intervence vojsk Varšavské smlouvy. Tehdy jsem oslavila pětapadesátiny. O rok později přistál na Měsíci modul Eagle s americkými astronauty, ve Francii odstoupil prezident Charles de Gaulle 12
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 12
03.08.2016 11:40:03
Co se vejde do života
a v americkém Woodstocku se sešlo tři sta tisíc lidí na rockovém festivalu. Když mi bylo v roce 1973 šedesát, došlo k příměří ve vietnamské válce, ve Vídni byly zahájeny rozhovory o snížení stavu vojsk, v Chille vypukl vojenský puč a v jedenadevadesáti letech zemřel malíř Pablo Picasso. V mých šestašedesáti se stala ve Velké Británii premiérkou Margaret Thatcherová. V roce 1985, když mi bylo dvaasedmdesát, byl zvolen generálním tajemníkem Michail Gorbačov a začalo se blýskat na lepší časy. O dva roky později spolu s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem podepsali dohodu o zrušení všech nukleárních raket se střední dráhou doletu. A rok 1989, který změnil tvář celého světa, jsem prožila jako šestasedmdesátiletá. Přinesl mi do života hodně radosti, protože jsem po dlouhých letech zase mohla vidět lidi, které už jsem vinou rozděleného světa považovala za ztracené. Setkala jsem se s dávnou láskou Frantou Juhanem, bývalým motocyklovým závodníkem, i s někdejšími kolegy, například Járou Kohoutem. Dnes, kdy se zamýšlím nad svým životem, je rok 2008, na jaře mi bylo pětadevadesát, a mám to štěstí, že svět kolem sebe stále ještě mohu vnímat. Dívám se na televizi, čtu noviny a časopisy, povídám si s lidmi. I když mi zlomenina nedovoluje běhat jako kdysi, pohyblivá jsem a jsem osudu vděčná za to, že ještě mohu žít lidsky důstojně. I když vzhledem k tomu, že jsem v léčebně pro dlouhodobě nemocné, určitá omezení pociťuju. Ale já to beru pozitivně. Jsem ráda, že nejsem na obtíž svým nejbližším. Ve svém rodinném domku bych na tom byla mnohem hůř. Jsou 13
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 13
03.08.2016 11:40:03
Zita Kabátová – Můj recept na dlouhověkost
tam schody, které bych nebyla schopna na pojízdném křesle zvládat, nemohla bych tudíž přijímat návštěvy, a stále jenom čekala, až někdo přijde domů a pomůže mi. Proto jsem ráda, že je o mne postaráno a že mohu vzpomínat, přemýšlet o všem, co jsem zažila, koho jsem potkala a jaký vlastně ten můj život byl. Dnešní doba je plná techniky, všelijakých vymožeností, ale nemyslím si, že se lidem o to lépe žije. Spíš naopak, čím víc toho člověk má, o to méně je svobodný. Musí se o všechno starat, udržovat a také si opatřit prostředky na provoz všech těch přístrojů, aut, televizorů, počítačů a já nevím čeho ještě. A to není vůbec levné. Ale ani já se nezříkám ničeho, co mi život obohatí a zpříjemní. Jsem ráda, že existují mobilní telefony, protože díky tomu jsem stále v kontaktu se svými nejbližšími, s přáteli a se světem. Těší mě, že si mohu v počítači prohlížet fotografie rodiny mého syna, které mi posílají z Ameriky, vyhovuje mi, že televize má několik programů a já si mohu vybrat, na co se chci dívat. To všechno je fajn a zpříjemňuje mi to život, o kterém vám chci vyprávět. Tedy hlavně o tom, co jsem dělala, čemu se naopak vyhýbala, co mi přinášelo radost, co mě občas rozčilovalo a proč si myslím, že jsem se ve zdraví dožila „požehnaného“ věku, jak se kulantně říká.
14
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 14
03.08.2016 11:40:03
Co je vlastně dlouhověkost? DA MULTOS ANNOS! DEJ MNOHO LET! Iu v e n a l i s ( Ž á d o s t a d r e s o v a n á Ne j v y š š í m u b o ž s t v u )
Dost jsem se divila, když jsem si v nějakém časopise přečetla, že za skutečnou dlouhověkost se považuje věk kolem sto dvaceti let, a toho se dožívají nejčastěji lidé v Číně, Tibetu, Japonsku a Indii. Těžko říct, proč tomu tak je, jisté však je, že v těchto oblastech mají lidé blízko k přírodě a je tady tradice přírodní péče o zdraví. Svého času se tvrdilo, že spousta dlouhověkých lidí žije na Kavkaze, dokonce se mluvilo o lidech ve věku kolem sto padesáti let a více. Tehdy byl u moci Stalin a ten byl dlouhověkostí přímo posedlý. Jenomže při vědeckém zkoumání se přišlo na to, že spíš jde o omyl, protože ti lidé neměli rodné listy a nepamatovali si, kdy vlastně přišli na svět. Podle lékařských vyšetření jim zřejmě bylo kolem stovky. I když i to je úctyhodný věk. A já ho mám v plánu také. 15
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 15
03.08.2016 11:40:03
Zita Kabátová – Můj recept na dlouhověkost
Zajímavé je také porovnání Francie a Británie. Tyto země mají téměř stejný počet obyvatel, avšak ve Francii žije přes dvacet tisíc lidí ve věku 100 let a více, zatímco stoletých Britů je kolem jedenácti tisíc, tedy polovina. Ostatně Francie stále ještě drží rekord, pokud jde o nejdéle žijícího člověka. Tím byla Jeanne Louise Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let a 164 dnů. Když se jí novináři ptali na recept na dlouhověkost, tak odpovídala, že za to může olivový olej, portské víno a smysl pro humor. Ostatně k humoru měla důvod, říká se o ní, že kdysi v požehnaném věku uzavřela se svým sousedem smlouvu, že mu po své smrti přenechá byt, a on jí za to platil nájem. A ona ho nakonec přežila. Nejstarším mužem byl Japonec Šegečijo Izumi z Isenu na Tokunošimě, což je ostrov vzdálený 1 320 kilometrů od Tokia. Ten se dožil 120 let a 237 dnů. Narodil se v roce 1865 a zemřel v roce 1986 na zápal plic. Lidé mají často ze stáří hrůzu, domnívají se, že v určitém věku všechno končí, že není nálada ani síly. Ale to je omyl. Člověk je tak starý, jak staré je jeho srdce nebo duše, zkrátka jak se cítí. Já mám v sobě pořád tu malou holčičku, která courala po Malé Straně, pořád jsem ta mladá herečka, která začínala u filmu, pořád mám v sobě dychtivost a chuť něco poznávat, jakou jsem mívala kdysi. Jasně že tělo už má svá omezení, ale když s nimi člověk počítá, tak se dá zvládnout hodně. Jsem ráda, když se dočtu o někom, kdo mi tuhle teorii potvrzuje, a těší mě, že takových lidí je na světě hodně. Považte, že rumunská klavíristka Cella Delavranceaová odehrála – a dobře – svůj poslední veřejný koncert ve svých sto tři 16
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 16
03.08.2016 11:40:03
Co je vlastně dlouhověkost?
letech. Měla obrovský úspěch a šestkrát přidávala. Narodila se v roce 1887 a zemřela v roce 1991, tedy rok po svém koncertu na rozloučenou. Australanka Minnie Munroová se ve 102 letech provdala za muže o devatenáct let mladšího, tedy třiaosmdesátiletého. Stalo se to v roce 1991. Holanďan Ed Alofs soutěžil ve světovém golfovém šampionátu v Orlandu v USA na konci roku 1997, když mu bylo 95 let a 289 dní. Prý si vůbec nevedl špatně. Američan Milburn Hart zase seskočil padákem 18. února 2005 na letišti ve Washingtonu v USA, když mu bylo 96 let a 63 dní. Ale nemusím chodit do světa, také u nás jsou lidé aktivní i ve vysokém věku. Obdivovala jsem MUDr. Josefa Švejcara, jednoho ze zakladatelů české pediatrie, který je nejen autorem mnohokrát vydané knihy Péče o dítě, ale také přivezl do Československa první Guérinovu – Calmettovu vakcínu, provedl první transfuzi krve u dítěte, zasloužil se o založení fakulty dětského lékařství UK a o zavedení celoživotního vzdělávání pediatrů. Narodil se v roce 1897 a zemřel pár měsíců před svými stými narozeninami. Několikrát byl žádán, aby sepsal své paměti, ale on se tomu bránil, že má stále moc práce a bude na to mít čas až po stovce, kdy se chystal své tempo zvolnit. Memoáry sice nenapsal, ale do historie se zapsal zcela určitě. Další obdivuhodný muž je sice Angličan, ale k naší zemi má mimořádný vztah. Jmenuje se sir Nicholas G. Winton, narodil se v květnu 1909 v Londýně a je stále neuvěřitelně vitální. Britský makléř, který v roce 1939 zachránil před smrtí 669 převážně ži17
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 17
03.08.2016 11:40:03
Zita Kabátová – Můj recept na dlouhověkost
dovských dětí z území ohroženého Československa transportem do Velké Británie. Celá léta o tom nikomu nic neřekl a nebýt jeho ženy, která náhodou na půdě objevila kufřík s dokumenty z té doby, svět by se o tom ani nedozvěděl a mnoho z těch dětí by vůbec netušilo, komu vděčí za svou záchranu. Naštěstí se na to přišlo včas, sir Winton k nám často jezdí, režisér Matej Mináč o jeho hrdinství natočil film Všichni moji blízcí a já si myslím, že tyto opožděné pocty mu prodloužily život.
18
Zita Kabátová–Můj recept na dlouhověkost-CC2015-reedice.indd 18
03.08.2016 11:40:03