lhostejne srdce_003_Sestava 1 6/15/17 10:34 AM Stránka 1
PATRICIA CORNWELLOVÁ LHOSTEJNÉ
SRDCE KNIŽNÍ KLUB
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 4
PfieloÏila Marcela Nejedlá
DEPRAVED HEART Copyright © 2015 by Cornwell Entertainment, Inc. Translation © Marcela Nejedlá, 2017
ISBN 978-80-242-5821-8
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 7
Bacha, Herr Lucifer, bacha, Herr BÛh! Povstávám z popele, vlasy mám z rud˘ch stuh a Ïeru muÏe jako vzduch. SYLVIA PLATH, LADY LAZARUS, 1965
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 9
1
Toho letitého medvídka jsem darovala Lucy, kdyÏ jí bylo deset, a ona ho pojmenovala pan Pickle. Sedûl na pol‰táfii postele ustlané s vojenskou pfiesností, s kolejními lÛÏkovinami zastrkan˘mi do rohÛ jako v nemocnici. Chronicky neteãn˘ medvídek na mû bezv˘raznû civûl, ãernû vy‰itá ústa staÏená dolÛ do obráceného V, a nejspí‰ jsem si jen pfiedstavovala, Ïe musí b˘t ‰Èastn˘, dokonce i vdûãn˘, kdyÏ ho zachráním. Je iracionální si nûco takového myslet o ply‰ovém zvífiátku, zvlá‰È kdyÏ ãlovûk, kterého nûco takového napadne, je právník, vûdec, lékafi, u nûhoÏ se pfiedpokládá, Ïe jeho uvaÏování bude chladnû klinické a logické. Zaplavil mû zmatek pfiekvapen˘ch emocí, kdyÏ jsem pana Picklea neãekanû uvidûla ve videu, které mi právû pfiistálo v telefonu. V pevném úhlu byla dolÛ namífiená kamera, nejspí‰ z nûjakého otvÛrku ve stropû. Rozeznávala jsem hladké látkové plo‰ky na tlapkách, mûkké víry olivovû zeleného mohéru, ãerné panenky Ïlutohnûd˘ch sklenûn˘ch oãí, Ïlutou visaãku Steiff v uchu. Vzpomnûla jsem si, Ïe byl vysok˘ jen tfiicet centimetrÛ, takÏe se tak právû hodil jako spoleãník pro fiítící se kometu, jakou byla Lucy, moje jediná netefi, moje de facto jediné dítû. KdyÏ jsem pfied lety toho ply‰ového medvídka objevila, leÏel na po‰krábané knihovnû nacpané obskurními tlustospisy o zahradniãení a jiÏansk˘ch domech páchnoucími plísní, to celé ve ãtvrti módních butikÛ v Richmondu ve Virginii, zvané Carytown. Byl navleãen˘ do u‰mudlan˘ch pleten˘ch, pÛvodnû bíl˘ch ‰atiãek a já jsem ho z nich rychle svlékla. Pár trhlin jsem opravila stehy hodn˘mi plastického chirurga a strãila ho do umyvadla s teplou vodou, vydrbala ho antibakteriálním m˘dlem zachovávajícím barvy a pak ho usu‰ila fénem nastaven˘m na nízkou teplotu. Rozhodla jsem se, Ïe je to chlapeãek a bude vypadat líp bez ‰atiãek ãi 9
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 10
Patricia Cornwellová
jin˘ch smû‰n˘ch obleãkÛ, a Lucy jsem si dobírala, Ïe je z ní hrdá majitelka nahého medvûda. ¤ekla, Ïe si to myslela. KdyÏ moc dlouho sedí‰ moc klidnû, moje teta Kay z tebe strhne obleãení a umeje tû a pak tû vykuchá. A pak tû za‰ije a nechá tû nahat˘ho, dodala vesele. Nevhodné. Pfií‰erné. Ani trochu veselé. Ale koneckoncÛ Lucy bylo tenkrát jen deset, a najednou mi v hlavû zaznûl její dûtsk˘ uspûchan˘ hlásek, kdyÏ jsem couvla od rozkládající se krve, nahnûdle ãervené s vodnat˘mi Ïlut˘mi okraji na bílé mramorové podlaze. Zápach jako by do vzduchu vyzafioval temnotu a pach, mouchy pfiipomínaly legie kvílících démonÛ vyslan˘ch Belzebubem. Smrt je chamtivá a ohavná. Útoãí na na‰e smysly. Spou‰tí v‰echny alarmy v na‰ich buÀkách, vyhroÏuje nám na‰imi vlastními Ïivoty. Buì opatrn˘. DrÏ se stranou. Utíkej jak o Ïivot. MÛÏe‰ pfiijít na fiadu jako dal‰í. Jsme naprogramovaní tak, aby nám mrtvá tûla pfiipadala odporná a odpudivá, abychom se jim doslova vyh˘bali jako moru. Ale v tomhle pevnû zakofienûném instinktu pfieÏití je vrytá vzácná v˘jimka, potfiebná k tomu, aby kmen zÛstal zdrav˘ a v bezpeãí. Nûkolik nás vybran˘ch pfiichází na tento svût vybaven˘ch tak, abychom se netrápili pfií‰ernostmi. Vlastnû jsme k nim pfiitahovaní, fascinovaní, zaujatí, a je to dobfie. Nûkdo musí varovat a chránit ty ostatní. Nûkdo se musí postarat o bolestivé nepfiíjemnosti, zjistit proã, jak a kdo a patfiiãnû odstranit rozkládající se pozÛstatky, neÏ budou dál pohor‰ovat a ‰ífiit infekci. Vûfiím, Ïe takovíhle zvlá‰tní údrÏbáfii jsou stvofieni odli‰nû. AÈ je to k dobru ãi zlu, nejsme v‰ichni stejní. VÏdycky jsem to vûdûla. Dejte mi pár pofiádn˘ch sklenic skotské, a pfiiznám, Ïe nejsem úplnû normální a nikdy jsem nebyla. Nebojím se smrti. Málokdy si v‰ímám jejích artefaktÛ, kromû toho, co mi mají povûdût. Pachy, tekutiny, ãervi, 10
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 11
LHOSTEJNÉ
SRDCE
mouchy, supi, hlodavci. Skládají dohromady pravdy, které hledám, a je dÛleÏité, abych poznala a respektovala Ïivot, kter˘ pfiedcházel zkrachovalé biologii, kterou zkoumám a posbírávám. Tím v‰ím chci fiíct, Ïe mû nerozru‰uje to, co vût‰inû lidí pfiipadá rozãilující a nechutné. CoÏ ov‰em neplatí, kdyÏ jde o Lucy. Miluju ji aÏ moc. VÏdycky jsem ji milovala. Já jsem cítila odpovûdnost, já byla ta, které bylo co vyãítat, a moÏná o to ‰lo, kdyÏ jsem na nahrávce, která na mû vypadla, poznala jednoduch˘ pokoj na koleji s vanilkovû zbarven˘mi stûnami. Já jsem ta, co to vymyslela, oprávnûná osoba, zboÏÀující teta, která svou netefi ubytovala v tom pokoji. Já jsem tam posadila pana Picklea. Vypadal stejnû, jako kdyÏ jsem ho odná‰ela z toho zaprá‰eného obchodu v Richmondu a na samém poãátku své kariéry ho drhla a su‰ila. Uvûdomila jsem si, Ïe si nevzpomínám, kdy a kde jsem ho naposledy vidûla. Netu‰ila jsem, jestli ho Lucy ztratila, nûkomu ho dala, nebo ho má zabaleného nûkde v komofie. Ze soustfiedûní mû vytrhl hlasit˘ záchvat ka‰le, nesl se z nûjaké místnosti dál v tomhle krásném domû, kde leÏela mrtvá bohatá mladá Ïena. „JeÏí‰i? Co je tohle? Nûjaká pfiiblblá tyfová Mary?” To si stûÏoval vy‰etfiovatel cambridgeské policie Pete Marino, klábosil, vtipkoval se sv˘mi kolegy tak, jak to policajti dûlávají. Massachusettsk˘ státní policista, jehoÏ jméno jsem neznala, nejspí‰ pfiekonával „letní nachlazení“. Zaãínala jsem se klonit k tomu, Ïe ve skuteãnosti má ãern˘ ka‰el. „Poslouchej, ty Àoumo. Chce‰, abych chytil, co mበty? Chce‰, abych byl nemocnej? Co kdyby sis ‰el stoupnout tamhle?“ Dal‰í ukázka Marinova taktního jednání. „Nejsem nakaÏlivej.“ Dal‰í salva ka‰le. „JeÏí‰i! AspoÀ si zakrej tu svou pitomou hubu!“ „Jak to mám udûlat, kdyÏ mám nataÏen˘ rukavice?“ 11
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 12
Patricia Cornwellová
„Tak si je, krucinál, sundej.“ „Ani náhodou. Nehodlám tady nechat svou DNA.“ „VáÏnû? A ka‰lem snad nepostfiikuje‰ celej barák DNA od jednoho konce k druh˘mu pokaÏd˘, kdyÏ si tady vyka‰lávበplíce?“ Vytûsnila jsem Marina i ka‰lajícího policistu a upírala jsem oãi na displej mobilu. Na videu pravidelnû odtikávaly vtefiiny a pokoj na koleji zÛstával prázdn˘. Nebyl tam nikdo, jen pan Pickle na Lucyinû témûfi vojenském kavalci, nepohodlném, skrovném lÛÏku. Jako by bílé prostûradlo a hnûdá pokr˘vka byly nasprejované na úzké, tenké matraci s jedin˘m tenk˘m pol‰táfiem, a já nesná‰ím postele utaÏené jako svûrací kazajka. Vyh˘bám se jim, jak jen mÛÏu. Moje postel doma má luxusní matraci Posturepedic, povleãení z hustû tkané kvalitní bavlny a péfiové pokr˘vky patfií k m˘m nejmilej‰ím pfiepychÛm. Právû tam nakonec odpoãívám, tam si nakonec uÏívám sex, tam sním, anebo radûji ne. Odmítám se cítit jako sardinka. Nebudu pfiece spát zamotaná a spoutaná jako mumie s pfieru‰en˘m obûhem v nohách. Ne Ïe bych nebyla zvyklá na podmínky ve vojensk˘ch ubikacích, vládních ubytovacích zafiízeních, o‰untûl˘ch motelech nebo kasárnách nejrÛznûj‰ího druhu. Strávila jsem nesãetné hodiny na nepfiívûtiv˘ch místech, ale to nebyla moje volba. Lucy, to je nûco jiného. Aãkoliv uÏ nevede tak docela spartánsk˘ Ïivot, nezáleÏí jí na pohodlí tak jako mnû. UloÏte ji ve spacáku uprostfied lesa nebo na pou‰ti, a nebude jí to vadit, pokud bude mít u sebe svoje zbranû, technologii a bude se moci zakopat proti nepfiíteli, aÈ je to v danou chvíli kdokoli. Neúnavnû kontroluje svoje okolí, a to je dal‰í argument proti tomu, Ïe by mûla nejmen‰í tu‰ení, Ïe je uvnitfi svého pokoje na koleji pod kontrolou. Ona to nevûdûla. Rozhodnû ne. 12
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 13
LHOSTEJNÉ
SRDCE
Usoudila jsem, Ïe to video bylo natoãené pfied ‰estnácti, maximálnû devatenácti lety, velmi vyspûl˘m ‰pionáÏním zafiízením, které tenkrát rozhodnû pfiedbíhalo svou dobu. Záznam z nûkolika kamer, megapixelov˘. Flexibilní platforma. Ovládaná poãítaãem. Jednoduch˘ software. Skryt˘. Dálkovû ovladateln˘. Rozhodnû v˘zkum a vûda nového milénia, ale Ïádn˘ anachronismus, Ïádn˘ padûlek. Pfiesnû to, co bych oãekávala. Technické vybavení mé netefie vÏdycky pfiedbíhalo svou dobu a v polovinû aÏ na konci devadesát˘ch let by vûdûla v‰echno o sledovacích zafiízeních dávno pfiedtím, neÏ by to vûdûli dal‰í lidé. Ale to neznamená, Ïe by Lucy instalovala nahrávací zafiízení uvnitfi vlastního pokoje na koleji, v dobû, kdy byla jako stáÏistka u FBI, je‰tû na vysoké a uÏ tehdy stejnû nesnesitelnû uzavfiená a tajnÛstkáfiská jako dnes. Hlavou se mi honila slova jako sledování a ‰pionáÏ, protoÏe jsem byla pfiesvûdãená, Ïe to, na co se dívám, nebylo natoãeno s jejím vûdomím. A tím ménû s jejím souhlasem, coÏ bylo dÛleÏité. Nevûfiila jsem také, Ïe to byla Lucy, kdo mi tohle video poslal, i kdyÏ se zdálo, jako by bylo poslané z jejího záloÏního mobilu pro pfiípad nouze. To bylo velmi dÛleÏité. A také problematické. Její pohotovostní ãíslo nemûl témûfi nikdo. Spoãítala bych na prstech jedné ruky, kolik lidí ho mûlo, a tak jsem si peãlivû prohlíÏela detaily nahrávky. Video se zaãalo pfiehrávat pfied deseti vtefiinami. Teì jedenácti. âtrnácti. ·estnácti. Peãlivû jsem prohlíÏela obrázky natoãené z nûkolika úhlÛ. Kdyby tam nebyl pan Pickle, moÏná bych ani nepoznala Lucyin b˘val˘ kolejní pokoj s horizontálními Ïaluziemi staÏen˘mi dozadu jako látka plínky nebo koÏe‰ina naãechraná proti srsti, coÏ byl její zvyk, kter˘ mû vÏdycky rozãiloval. Pravidelnû zatahovala Ïaluzie s obrácen˘mi lamelami a já uÏ jsem jí pfiestala fiíkat, Ïe to je, jako by nosila spodní 13
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 14
Patricia Cornwellová
prádlo naruby. Namítala, Ïe kdyÏ jsou zavfiené lamely obrácené nahoru místo dolÛ, není dovnitfi vidût. KdyÏ nûkdo uvaÏuje takhle, dává si hodnû pozor na to, jestli ho nûkdo nepozoruje, nesleduje, nestalkuje ho. Lucy by nûco takového nikomu nedovolila. Leda Ïe by to nevûdûla. Leda Ïe by tomu nûkomu, aÈ to byl kdokoliv, dÛvûfiovala. Vtefiiny odtikávaly a kolejní pokoj byl pofiád stejn˘. Prázdn˘. Nehybn˘. Panelové stûny a dlaÏdicová podlaha byly bílé, lacin˘ nábytek s javorovou d˘hou, v‰echno jednoduché a praktické a dotíralo to na zasutou ãást mého mozku, bolestí prosáklou ãást mé pamûti, kterou jsem udrÏovala uzavfienou jako lidské ostatky zalité pod vrstvou betonu. To, co jsem vidûla na displeji svého telefonu, mohl b˘t klidnû pokoj na soukromé psychiatrické klinice. Nebo pokoj pro náv‰tûvy dÛstojníkÛ na vojenské základnû. Nebo naprosto nev˘razná za‰ívárna. Ale já jsem vûdûla, na co se dívám. Toho trudnomyslného medvídka bych poznala mezi v‰emi. Pan Pickle s Lucy vÏdycky jel, kamkoliv se hnula, a kdyÏ jsem se dívala na jeho dojímavou tváfiiãku, pfiipomnûla jsem si, co se se mnou dûlo bûhem tûch dávno za‰l˘ch dnÛ v devadesát˘ch letech. Byla jsem vrchní soudní lékafikou ve Virginii, první Ïena, která kdy tento post zastávala. Stala jsem se Lucyin˘m poruãníkem potom, co se má sobecká sestra Dorothy rozhodla na mû péãi hodit. To, co prezentovala jako krátkou improvizovanou náv‰tûvu, se zmûnilo v trval˘ pobyt a naãasování chvíle, kdy to v‰echno zaãalo, nemohlo b˘t hor‰í. Moje první léto v Richmondu bylo nároãné, sériov˘ vrah tehdy ‰krtil Ïeny v jejich vlastních domech, v jejich postelích. VraÏdy eskalovaly a byly stále sadistiãtûj‰í. Nebyli 14
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 15
LHOSTEJNÉ
SRDCE
jsme schopní ho chytit. Nemûli jsme nejmen‰í vodítko. Byla jsem nová. Tisk a politici se na mû sesypali jako lavina. Nezapadala jsem. Byla jsem chladná a odmûfiená. Divná. Co je to za Ïenskou, Ïe rozfiezává mrtvá tûla v márnici? Chybûla mi grácie a postrádala jsem jiÏansk˘ ‰arm. Nepocházela jsem z Jamestownu ani z potomkÛ tûch, kdo pfiipluli na palubû lodi Mayflower. VlaÏná katoliãka, sociálnû liberální multikulturní rodaãka z Miami, které se podafiilo spustit kariéru v b˘valém hlavním mûstû Konfederace, kde byl poãet vraÏd na hlavu nejvy‰‰í v cel˘ch Spojen˘ch státech. Neznám uspokojivé vysvûtlení toho, proã zrovna Richmond vyhrál hlavní cenu, pokud jde o vraÏdy, a jak˘ má smysl to, Ïe se tím poldové vychloubají. A kdyÏ uÏ, nechápala jsem nikdy ani znovuztvárÀování událostí války Severu proti Jihu. Proã by si ãlovûk chtûl pfiipomínat svou nejvût‰í prohru? Rychle jsem se nauãila neproná‰et takové skeptické poznámky nahlas, a kdyÏ se mû nûkdo zeptal, jestli jsem yankee, odpovídala jsem, Ïe baseball moc nesleduju. To obvykle kaÏdého umlãelo. Nad‰ení z toho, Ïe jsem první hlavní soudní lékafikou ve Spojen˘ch státech, se rychle vytrácelo a hrdost nad úspûchem ztrpkla. Virginia Thomase Jeffersona pfiipomínala spí‰ zatvrzelou váleãnou zónu neÏ ba‰tu civilizace a osvícenosti a netrvalo dlouho, neÏ jsem pochopila pravdu. Pfiedchozí hlavní soudní lékafi byl bigotní alkoholik nenávidûjící Ïeny, kter˘ náhle zemfiel a zanechal po sobû katastrofální odkaz. Îádn˘ rozumn˘ certifikovan˘ soudní patolog se slu‰nou povûstí nechtûl to místo pfievzít. A tak muÏi dostali geniální nápad. Co takhle Ïena? Îeny umûjí uklidit nepofiádek. Tak co najít patoloÏku? NezáleÏí na tom, jestli je mladá a nemá poÏadované zku‰enosti k tomu, aby vedla celostátní systém. Pokud je to odborník kvalifikovan˘ u soudu a dbá na slu‰né zpÛsoby, 15
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 16
Patricia Cornwellová
mÛÏe na tomhle postu vyrÛst. Co takhle práci oddaná Italka se smyslem pro detail a vynikajícím vzdûláním, pocházející z hodnû nuzn˘ch pomûrÛ, která dá v‰echno, aby dokázala svoje schopnosti, má pofiádn˘ tah na branku a je rozvedená a bezdûtná? No, pokud jde o tu bezdûtnost, to platilo jen do doby, kdy se stalo neãekané. Jedin˘ potomek mé jediné sestry, Lucy Farinelliová, se objevila na mém prahu jako odloÏen˘ novorozenec. AÏ na to, Ïe tomu novorozenci bylo deset, vûdûla o poãítaãích a jakékoli mechanice víc, neÏ kdy budu vûdût já, a pokud jde o vhodné chování, byla jak nepopsan˘ list. ¤íct, Ïe Lucy byla obtíÏná, by bylo jako fiíct, Ïe blesk je nebezpeãn˘. Je to faktická poznámka, kterou ãlovûk bude vÏdy povaÏovat za jednou danou. Moje netefi byla a je v˘zva. Nezmûnitelná a nenapravitelná. Ale jako dítû byla beznadûjná a necivilizovaná. Byla jako geniální domorodec, zlostná, krásná, nebojácná, nelítostná a nedotknutelná, pfiíli‰ citlivá a nenasytná. Nic, co bych pro ni mohla udûlat, nebylo dost. Ale snaÏila jsem se. Neúnavnû jsem se snaÏila, i kdyÏ jsem nemûla nejmen‰í nadûji. VÏdycky jsem se bála, Ïe bych byla mizerná matka. Nemûla jsem Ïádn˘ dÛvod b˘t dobrá. Myslela jsem si, Ïe ply‰ov˘ medvûd by mohl pfiispût k tomu, Ïe by se zanedbávaná holãiãka cítila líp a moÏná i milovaná, a kdyÏ jsem na videu, o nûmÏ jsem je‰tû pfied minutou nevûdûla, Ïe existuje, uvidûla pana Picklea sedût na posteli v b˘valém Lucyinû pokoji na koleji, jako by do v‰eobecného klidu zasáhl v˘boj nízkého napûtí. Pfiikrãila jsem se. Soustfiedila. Myslela jsem jasnû, objektivnû, vûdecky. Musela jsem. Video, které se mi pfiehrávalo v mobilu, bylo autentické. Musela jsem to pfiijmout. Ten záznam nebyl z Photoshopu, ani nebyl nijak upraven˘. Vûdûla jsem zatracenû dobfie, na co se dívám. 16
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 17
LHOSTEJNÉ
SRDCE
Akademie FBI. Washingtonská kolej. Pokoj ãíslo 411. Pokou‰ela jsem se pfiesnû si vzpomenout, kdy tam byla Lucy nejdfiív jako stáÏistka a potom jako nová agentka. NeÏ od té práce utekla. V podstatû ji FBI vyhodila. A pak ATF. Následnû se stala nájemnou speciální operátorkou, mizející na mise, o kter˘ch jsem nechtûla nic vûdût, potom si zaloÏila vlastní forenzní poãítaãovou spoleãnost v New Yorku. AÏ utekla i od toho. A dal‰í potom zaãínalo teì, jedno páteãní ráno uprostfied srpna. Z Lucy byla pûtatfiicetiletá extrémnû bohatá podnikatelka v oboru techniky, která se o svá nadání ‰tûdfie dûlila se mnou a m˘m pracovi‰tûm v Cambridgeském forenzním centru (CFC), ale kdyÏ jsem se teì dívala na to video, bylo mi, jako bych se ocitla na dvou místech zároveÀ. Zpátky v ãase a tady v souãasnosti. Ty chvíle byly vzájemnû spojené. NepfietrÏité. V‰echno, co jsem dûlala a ãím jsem byla, se pomaliãku a nezastavitelnû sunulo dopfiedu jako nûjaká pevnina a dostrkalo mû to aÏ sem, do téhle mramorové haly postfiíkané rozkládající se krví. To, co se stalo dfiív, mû dovedlo pfiesnû na místo, kde teì jsem, kulhající a rozbolavûlou se ‰patnû zahojenou nohou vedle rozkládajícího se mrtvého tûla na podlaze. Moje minulost. Ale ze v‰eho nejvíc Lucyina minulost, jako bych vidûla galaxii záfiících vífiících tvarÛ a tajemství v nesmírné inkoustovû ãerné prázdnotû. Temnota, skandály, podvody, zrady, získané a zase ztracené úspûchy, dobré zásahy, ‰patné i ty tûsnû vedle. Nበspoleãn˘ Ïivot zaãal s nadûjemi a sny a sliby a postupnû se stával hor‰í i lep‰í a nakonec ne tak ‰patn˘ a pak docela ucházející, aÏ se to v‰echno zase zvrtlo do háje letos v ãervnu, kdy jsem málem zemfiela. Myslela jsem, Ïe ten stra‰n˘ pfiíbûh je navÏdy za námi a uÏ se tím nikdo netrápí. 17
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 18
Patricia Cornwellová
Nemohla jsem se splést víc. Bylo to, jako bych tûsnû unikla pfied fiítícím se vlakem jen proto, aby mû srazil jin˘, kter˘ se vyfiítil ze zatáãky v opaãném smûru.
2
„Zeptal se nûkdo doktorky?“ Ten hlas patfií cambridgeskému policistovi Hydeovi. „Chci fiíct, tohle pfiece mÛÏe udûlat marihuana, ne? Vykoufií‰ hodnû marjány a sjede‰ se a mበpak pitom˘ nápady jako tfieba co kdybych vymûnil Ïárovku a svlíknul se k tomu? To zní chytfie. Co? Aha! Opravdu zatracenû chytfie, co? A spadne‰ ze Ïebfiíku uprostfied noci, kdyÏ poblíÏ nikdo není, a rozkfiápne‰ si hlavu.“ Kfiestní jméno policisty Hydea je Park, coÏ je hrozná vûc, kdyÏ to udûláte svému dítûti, takÏe ho oslovují tûmi nejpfií‰ernûj‰ími a nejuráÏlivûj‰ími pfiezdívkami, jaké si kdo dokáÏe pfiedstavit, a on ty pozornosti hojnû oplácí. A aby bylo v‰echno je‰tû hor‰í, je policista Park Hyde oplácan˘ a mal˘, pihovat˘ a s nápadnû kudrnat˘mi mrkvovû ãerven˘mi vlasy jako ‰patná parodie Hadrové Anãky. V tu chvíli jsem na nûj nevidûla. Ale mám vynikající sluch, skoro bionick˘, stejnû jako ãich (ale to je Ïert). Pfiedstavuju si pachy a zvuky jako barvy ve spektru nástrojÛ v orchestru. Jejich rozeznávání mi jde skvûle. Tak tfieba kolínská. Nûktefií policajti ji pouÏívají aÏ pfiíli‰ a Hydeova maskulinní piÏmová vÛnû byla stejnû hlasitá jako jeho hlas. Sly‰ela jsem, jak o mnû mluví ve vedlej‰í místnosti, ptá se, co dûlám, a jestli si uvûdomuju, Ïe mrtvá Ïena byla na drogách, byla nejspí‰ pfiípad pro psychou‰e, smaÏka, závislaãka. Policisti se tam poflakovali a Ïertovali, jako bych tu nebyla, a Hyde nad v‰emi hluãn˘mi humpoláck˘mi vtíp18
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 19
LHOSTEJNÉ
SRDCE
ky a poznámkami vynikal. Rozhodnû se nedrÏel zpátky, zvlá‰È kdyÏ ‰lo o mû. Co Doktorka Smrt zjistila? Jak je na tom Vrchní zombie s tou nohou vy víte po ãem...? (‰epot, ‰epot) V kolik se hrabûnka Kay vrací do své rakve? Kruci. To asi není nejvhodnûj‰í poznámka po tom, co se jí stalo pfied dvûma mûsíci na Floridû. Chci fiíct, víme vÛbec s jistotou, co se opravdu stalo na dnû mofie? Jsme si jistí, Ïe to nebyl Ïralok, co ji dostal? Nebo se náhodou postfielila sama harpunou? Ale teì je v pofiádku, ne? Chci fiíct, Ïe to ji muselo dost dostat. NemÛÏe mû sly‰et, Ïe ne? Jeho slova a ne zas tak ti‰e ‰eptané poznámky poletovaly kolem jako stfiepy, tfipytící se a sekající. ÚtrÏky my‰lenek. Bezmy‰lenkovité banality. Hyde je mistr hloup˘ch pfiezdívek a pfiichází se stra‰liv˘mi ‰Èouchanci. Vzpomnûla jsem si, co fiekl, kdyÏ se nás zrovna pfied mûsícem se‰la skupinka v cambridgeském pajzlu Paddy’s, abychom zapili narozeniny Petea Marina. Trval na tom, Ïe mi koupí pár panákÛ, postará se, abych byla tuhá jak prkno, moÏná mi koupí Bloody Mary nebo Sudden Death nebo Spontaneous Combustion. Do dne‰ního dne si nejsem moc jistá, co to poslední bylo, ale on tvrdil, Ïe to obsahuje reÏnou a podává se to hofiící. Îe to moÏná není smrtící, ale ãlovûk si pfieje, aby bylo, pronesl nejmíÀ pûtkrát. Fu‰uje do komedií, obãas pfiedvádí stand-up v místních klubech. Myslí si, Ïe je zábavn˘. Není. „Je tady je‰tû Doktorka Smrt?“ „Jsem v hale.“ OdloÏila jsem ãervené vy‰etfiovací rukavice do ãerveného pytle na bioodpad, boty s tyvekov˘mi návleky ‰ustily, kdyÏ jsem pfiecházela po zakrvácené mramorové podlaze a zírala na displej svého mobilu. „PromiÀte, paní doktorko. Nevûdûl jsem, Ïe mû sly‰íte.“ „Sly‰ím.“ „Jejda. Hádám, Ïe jste sly‰ela v‰echno, co jsem fiekl.“ 19
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 20
Patricia Cornwellová
„Sly‰ela.“ „Omlouvám se. Co ta va‰e noha?“ „Je‰tû drÏí.“ „MÛÏu vám nûco donést?“ „Ne, dûkuju.“ „Asi si zabûhneme do Dunkin’ Donuts.“ HydeÛv hlas znûl z jídelny, matnû jsem vnímala, Ïe tam ostatní policisti pfiecházejí, otevírají skfiíÀky a zásuvky. Marino s nimi teì nebyl. UÏ jsem ho nesly‰ela a nevûdûla jsem, kde pfiesnû v domû je. To pro nûj bylo typické. Dûlá si svoje vlastní vûci a navíc je soutûÏiv˘. Jestli je tu nûco k nalezení, pak to bude on, kdo to objeví, a já bych se tu taky mûla porozhlédnout. Ale ne teì. Mojí prioritou v téhle chvíli byl obraz ãtyfii-jedenáct, jak jsme fiíkávali Lucyinu pokoji v FBI v Quantiku ve Virginii. Zatím na nahrávce chybûli lidé, komentáfie ãi popisky, pfiehrávala se vtefiinu po vtefiinû, nenabízela nic jiného neÏ statick˘ pohled do Lucyina prázdného strohého b˘valého pokoje. Vûnovala jsem pozornost slab˘m zvukÛm v pozadí, zesílila jsem hlasitost na maximum, poslouchala bezdrátov˘m sluchátkem. Vrtulník. Auto. V˘stfiely na vzdálené stfielnici. Kroky, peãlivû jsem poslouchala. Má pozornost se zase rychle vracela do reálného svûta, do historického domu na okraji harvardského kampusu. Rozeznávala jsem tûÏk˘ dusot gumov˘ch podráÏek uniformovan˘ch policistÛ mífiících do haly. Pfies boty nemûli plastové návleky. Nebyli to vy‰etfiovatelé ani technici, ani Hyde, nikdo z nich. Dal‰í zbyteãné osoby, a to jich uÏ teì tady pro‰la spousta, courali se sem a tam od chvíle, kdy jsem se sem asi pfied hodinou dostala, nedlouho potom, co byla sedmatfiicetiletá Chanel Gilbertová nalezena mrtvá 20
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 21
LHOSTEJNÉ
SRDCE
v mahagonové hale kousek od velk˘ch solidních staroÏitn˘ch dvefií uvnitfi svého starého domu. Ten objev musel b˘t pfií‰ern˘, pfiedstavovala jsem si hospodyni, jak vejde dovnitfi kuchyÀsk˘mi dvefimi stejnû jako kaÏdé ráno, jak povûdûla policii. OkamÏitû si v‰imla stra‰livého horka. Musela si v‰imnout i zápachu, ‰la dál do haly, kde se na podlaze rozkládala Ïena, pro kterou pracovala, s obliãejem zaÏloutl˘m a zkfiiven˘m, jako bychom ji rozãílili. To, co fiíkal Hyde, byla skoro pravda. Chanel Gilbertová údajnû spadla ze Ïebfiíku, kdyÏ vymûÀovala Ïárovku v lustru v chodbû. Znûlo to jako ‰patn˘ vtip, ale nebylo ani zdaleka tak legraãní dívat se na její kdysi ‰tíhlé tûlo v ran˘ch stadiích rozkladu. Oteklé a s místy propadlou pletí. PfieÏila poranûní hlavy natolik dlouho, aby mûla modfiiny a otoky, oãi nateklé a vypoulené jako ropu‰í, z hnûd˘ch vlasÛ byla jen lepkavá krvavá hmota, pfiipomínající rezavûjící drátûnku. Odhadovala jsem, Ïe potom, co utrpûla svá zranûní, leÏela na zemi v bezvûdomí a krvácející, zatímco jí otékal mozek a stlaãoval jí horní ãást míchy, aÏ jí nakonec pfiestaly fungovat plíce a srdce. Policisti nemûli ohlednû její smrti nejmen‰í podezfiení, bez ohledu na to, o ãem diskutovali nebo klábosili. Ve skuteãnosti byli v‰ichni voyeufii. Sv˘m vlastním nevhodn˘m zpÛsobem si uÏívali drama, které patfiilo k jejich nejmilej‰ím. Pfiipi‰ vinu obûti. Musela to b˘t její chyba. Udûlala nûco, co zapfiíãinilo její smrt, smrt, která byla hloupá. I tohle slovo jsem sly‰ela nûkolikrát, ale nedûlalo mi ani trochu radost, kdyÏ lidi uzavírali mysl pfied jin˘mi moÏnostmi. Nebyla jsem pfiesvûdãená o tom, Ïe tohle byla nehoda. Bylo tu pfiíli‰ zvlá‰tností a nesrovnalostí. Kdyby zemfiela v nûjakou chvíli vãera pozdû v noci nebo dnes ãasnû ráno, jak se domnívají policisté, proã by rozklad tolik pokroãil? Zatímco 21
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 22
Patricia Cornwellová
jsem se pokou‰ela odhadnout ãas smrti, do my‰lenek se mi pofiád vkrádal MarinÛv oblíben˘ v˘raz. Pûkná sraãka. Pfiesnû tohle to bylo a moje intuice mû vedla nûkam jinam. Cítila jsem v domû pfiítomnost nûkoho jiného. Nûkoho krom policajtÛ. Kromû té mrtvé Ïeny. Kromû hospodynû, která se tu objevila ve ãtvrt na osm ráno a proÏila ‰ok, kter˘ jí dost zhatil plány, abych pouÏila otfiepanou frázi. Cítila jsem nûco, co mû znepokojovalo a pro co jsem nemûla Ïádné empirické vysvûtlení a o ãem jsem nemûla v úmyslu fiíct ani slovo. Obvykle se ostatním nesvûfiuju se sv˘mi instinktivními pocity, svou náhlou inspirací, rozhodnû ne policajtÛm, dokonce ani Marinovi ne. Neoãekává se ode mû, Ïe bych mûla nûjaké dojmy, které nejsou prokazatelné. Vlastnû je to je‰tû hor‰í. Neãeká se ode mû, Ïe bych mûla vÛbec nûjaké pocity, a zároveÀ se mi vyãítá, Ïe je nemám. Jin˘mi slovy patová situace. Jin˘mi slovy nemÛÏu vyhrát. Ale to není nic nového. „Madam?“ Neznám˘ muÏsk˘ hlas, ale nezvedla jsem oãi, dál jsem stála v hale zahalená od hlavy k patû v bílém tyveku, v nezakryté ruce telefon, tûlo mrtvé Ïeny kousek ode mû pod postaven˘m Ïebfiíkem. Profese neznámá. Byla hodnû uzavfiená. Atraktivní takov˘m tím ostr˘m odrazujícím zpÛsobem, hnûdé vlasy, modré oãi, podle fotografie z fiidiãáku, kterou mi ukázali. Dcera v˘znamné hollywoodské producentky Amandy Gilbertové, majitelky téhle nákladné nemovitosti, která uÏ je na cestû z Los Angeles do Bostonu. To bylo v‰echno, co jsem vûdûla, a hodnû to vysvûtlovalo. Dva cambridge‰tí policajti a jeden pfiíslu‰ník massachusettské státní policie procházeli jídelnou a hlasitû si vykládali o filmech, které Amanda Gilbertová natoãila a nenatoãila. „Ten jsem nevidûl. Ale vidûl jsem ten druhej, ten s Ethanem Hawkem.“ 22
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 23
LHOSTEJNÉ
SRDCE
„Ten film, co ho toãili dvanáct let? Kde vidí‰ to dítû, jak roste...? „Ten byl fakt super.“ „NemÛÏu se doãkat, aÏ uvidím Amerického snipera.“ „Co se stalo Chrisi Kylemu? Neuvûfiitelná vûc! Vrátí‰ se domÛ z války jako hrdina se sto osmdesáti zabit˘mi a nûjakej lúzr tû sejme na stfielnici. Nûco jako kdyby Spiderman umfiel na kousnutí pavouka.“ To fiíkal Hyde, postával s dal‰ími dvûma policisty u schodi‰tû, nepfiibliÏovali se ke mnû, zápach je drÏel dál jako stûna odporného horkého vzduchu. „Paní doktorko? Jak uÏ jsem fiíkal? Zabûhneme si pro kafe. Chcete nûco vzít?“ Hyde mûl daleko od sebe posazené naÏloutlé oãi, pfiipomínaly mi koãiãí. „Jsem v pohodû.“ Ale nebyla jsem. Ani zdaleka jsem nebyla, i kdyÏ jsem se tak tváfiila, v duchu jsem sly‰ela dal‰í v˘stfiely a vidûla jsem stfielnici. Sly‰ela jsem tupé cvaknutí olova, naráÏejícího do ocelov˘ch vyskakovacích terãÛ. Jasné cinknutí odletujících kovov˘ch nábojnic, odráÏejících se od betonov˘ch desek a lavic. Cítila jsem, jak mi na hlavu praÏí jiÏní slunce a pot mi usychá pod vojensk˘m obleãením v dobû, kdy bylo v mém Ïivotû v‰echno nejlep‰í i nejhor‰í. „Tak co lahev vody, madam? Nebo moÏná minerálky?“ To byl ten ka‰lající policista, neznala jsem ho, ale nebudeme spolu vycházet, jestli mi bude dál fiíkat madam. Studovala jsem na Cornellu, na právnické fakultû v Georgetownu a medicínû na Univerzitû Johnse Hopkinse. Jsem zvlá‰tní plukovník v záloze u Air Force. Svûdãila jsem u senátních podv˘borÛ a b˘vám hostem v Bílém domû. Jsem hlavní soudní lékafika Massachusetts a fieditelka kriminalistické laboratofie, kromû jiného. Nedotáhla jsem to v Ïivotû tak daleko, aby se mi fiíkalo madam. „Pro mû nic, dûkuju,“ odpovûdûla jsem zdvofiile. 23
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 24
Patricia Cornwellová
„Mohli bysme donést pár litrÛ kafe v takov˘ch tûch kartonech. Bylo by ho dost a zÛstalo by hork˘.“ „Na hork˘ kafe je dost horko. Co takhle ledov˘?“ „Dobrej nápad, tady je to jak na hot józe. Nedovedu si pfiedstavit, jak˘ to tu bylo o nûco dfiív.“ „Jak v peci. Tak nûjak.“ Dal‰í stra‰liv˘ záchvat ka‰le. „No, fiekl bych, Ïe jsem nûjak˘ ten litr vypotil.“ „Mûli bysme to tu co nejdfiív zabalit. Jasn˘ pfiípad, viìte, doktorko? V˘sledky toxikologie budou zajímav˘. Jen poãkejte, uvidíte. Byla sjetá, a kdyÏ jsou lidi zhulen˘, myslej si, Ïe vûdí, co dûlaj, ale nevûdí.“ „Sjet˘“ a „zhulen˘“ jsou dva rÛzné psychoaktivní stavy, ale nevûfiila jsem, Ïe tráva je vysvûtlením toho, co se tady stalo. Ale nepromluvila jsem o tom, co se mi honilo hlavou, a policista si s Hydem dál vymûÀovali vtípky. Jako ping-pong, sem a tam. Sem a tam, monotónnû, otravnû. Byla bych nejrad‰i, kdyby mû tu nechali samotnou. Abych se mohla dívat na telefon a pfiijít na to, co se mi to krucinál dûje a kdo je za to odpovûdn˘ a proã. Sem a tam. A zfiejmû nehodlají zavfiít pusu. „Od kdy jsi takovej odborník, Hyde?“ „Jen konstatuju fakta.“ „No to se podívejme. S Amandou Gilbertovou na cestû domÛ? Rad‰i bysme mûli mít na v‰echno odpovûì, i kdyÏ Ïádn˘ otázky nebudou. Nejspí‰ zná nejrÛznûj‰í dÛleÏit˘ lidi na vysok˘ch postech, co by nám mohli zpÛsobit hodnû velk˘ pálení Ïáhy. Média se na tohle urãitû vrhnou, jestli o tom nevûdí uÏ teì.“ „Rád bych vûdûl, jestli mûla Ïivotní pojistku, jestli mamãa mûla pojistku na svou nezamûstnanou feÈáckou dcerku.“ „Jako Ïe by potfiebovala prachy? Mበpfiedstavu, kolik penûz má Amanda Gilbertová? Podle googlu tak asi dvû stû milionÛ.“ 24
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:31 PM
Stránka 25
LHOSTEJNÉ
SRDCE
„Nelíbí se mi, Ïe klimatizace byla vypnutá. To není normální.“ „Jo, ale mnû je to jasn˘. To je pfiesnû to, co lidi dûlaj, kdyÏ fetujou. Nalejou si na vloãky pomeranãovej dÏus a na tenis si vezmou snûhule.“ „Co mají snûhule s ãím spoleãn˘ho?“ „Já jenom fiíkám, Ïe je to jin˘, neÏ kdyÏ se ãlovûk opije.“
3
Klábosili, jako bych tady nebyla, a já jsem dál sledovala video na telefonu. Pofiád jsem ãekala, aÏ se nûco stane. Sledovala jsem ho uÏ pfies ãtyfii minuty a ne‰lo ho zastavit ani uloÏit. KaÏdá klávesa, které jsem se dotkla, kaÏdá ikona a také menu nefungovaly a nahrávka dál bûÏela, ale nic se nezmûnilo. Jedin˘ pohyb, kter˘ jsem doteì zaznamenala, byly nepatrné zmûny svûtla linoucího se mezerami mezi zataÏen˘mi li‰tami Ïaluzií. Byl slunn˘ den, ale po obloze se zfiejmû honily mraky, jinak by svûtlo zÛstalo nemûnné. Jako by byl v pokoji studentské koleje instalovan˘ vypínaã tlumící svûtla, chvíli bylo jasno a pak zase trochu potemnûlo. Mraky se Ïenou pfies slunce, usoudila jsem, zatímco Hyde a ten policista postávali vedle mahagonového schodi‰tû a nahlas vyjadfiovali své názory, poznámky a klepy, jako by si mysleli, Ïe jsem buì úplnû tupá, nebo stejnû mrtvá jako ta Ïena na podlaze. „Jestli se zeptá, nemyslím, Ïe bysme jí to mûli fiíct.“ Hyde zÛstal u tématu Amandy Gilbertové a jejího oãekávaného pfiíjezdu do Bostonu. „Ta vypnutá klimatizace je nûco, co s ní nechceme sdílet, a urãitû taky nechceme, aby se o tom dozvûdûla média.“ 25
LhostejSrdceKor1
6/22/17 3:32 PM
Stránka 456
Patricia Cornwellová
Lhostejné srdce Z anglického originálu Depraved Heart, vydaného nakladatelstvím HarperCollins Publishers v Lond˘nû roku 2015, pfieloÏila Marcela Nejedlá Obálku navrhla Gabriela Janovská Redigovala Alexandra Fraisová Odpovûdná redaktorka Martina Beke‰ová Technick˘ redaktor David Dvofiák Poãet stran 456 Vydala Euromedia Group, a. s. – KniÏní klub, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2017 jako svou 9174. publikaci Sazba Olaf ·najder, Brand˘s n. L. Tisk CPI Moravia Books, s. r. o., Pohofielice Vydání první Na‰e knihy na trh dodává Euromedia – kniÏní distribuce, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz