Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 3
Jasper Rees
Božská FloRence aneB PRimadona klouzavé stuPnice
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Strรกnka 4
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 5
PRolog
dvacátého pátého října roku 1944 se do carnegie Hall nedostaly dobré dva tisíce diváků. zůstali stát na chodníku přímo v srdci new Yorku, mačkali se a někteří mávali i dvacetidolarovými bankovkami, jen aby si vynutili vstup dovnitř, přestože i ty nejdražší vstupenky, které byly již drahnou dobu vyprodané, stály pouhé tři dolary. marně přihlíželi, jak dveřmi nejproslulejší koncertní síně celé ameriky prochází cole Porter, autor slavných muzikálových písní, který se tak připojil k všemi opěvované hvězdné sopranistce lily Ponsové a královně burlesky gypsy Rose leeové, vyhlášené tanečními čísly. někteří tvrdili, že viděli proklouznout dovnitř i herečku tallulah Bankheadovou, známou svým zastřeným hlasem a provokativně svobodomyslným chováním. Předchozího večera se na témže jevišti ocitl Frank sinatra, aby podpořil volební kampaň prezidenta F. d. Roosevelta. následujícího večera měla síň hostit newyorský symfonický orchestr pod taktovkou artura Rodzińského. Pětadvacátého října byla ale síň vyhrazena pro Florence Fosterovou Jenkinsovou, impozantní ženu blížící se osmdesátce, která nedlouho předtím vydala sérii gramofonových desek. a právě tyto desky, na nichž nahrála vlastní verze mozartovy árie Královny noci a delibesovy Zvonkové árie z opery Lakmé – se staly zdrojem horečného úsilí jak se dostat dovnitř. 5
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 6
Božská Florence
ten večer neměl žádné právo činit si nároky na to, aby vešel do paměti tímto koncertem, protože se celý tento den stačil zapsat do historie tak významně, že se pětadvacátý říjen roku 1944 stal dokonce námětem pro vznik knihy s názvem Jeden den ve velmi dlouhé válce, již napsal John ellis. toho dne došlo totiž na Filipínách k námořní bitvě v leytském zálivu, v níž japonské císařské námořnictvo prvně v historii nasadilo proti americkému válečnému loďstvu sebevražedné letouny Kamikadze. v evropě bylo v ten den rovněž osvobozeno rumunskými a sovětskými jednotkami poslední rumunské město, které zůstávalo v německém područí. sovětské síly rovněž vytlačily Wehrmacht z norské základny v kirkenesu, zatímco se britské Bombardovací velitelství královského letectva a americké letecké síly zapojily do denních náletů na essen, Homberg a Hamburk. v new Yorku se na obálce programu recitálu skvěla značně korpulentní dáma s krátkými hnědými vlasy zkadeřenými trvalou, do nichž si vetkla čelenku s diadémem. v hlubokém výstřihu se jí houpal těžký náhrdelník, klesající jí až k sepnutým rukám. na levém palci se třpytil prsten. oči měla jako dva modré korálky, tváři dominovaly výrazné rysy a pevná brada. Její jméno nadepsané velkými tiskacími písmeny zářilo na jasně modrém pozadí a pod ním stálo „koloraturní sopranistka“. uvnitř byly uvedeny všechny její dosavadní triumfy. „madam Jenkinsová“, jak se ráda označovala, „se pyšní individuálním stylem a výrazností interpretace“. tak se to alespoň psalo v New York Journal-American. Jakýsi doktor B. B. James referoval, že v publiku složeném „z kriticky vnímavých posluchačů“ nedávného představení, jež se konalo v hlavním městě, „zasedla politická, kulturní a inte6
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 7
Prolog
lektuální smetánka z celého Washingtonu“. New York Daily Mirror pěl chválu na její výraznou osobnost a nepopsatelný šarm, které naplňují každoroční recitály „ničím nespoutanou radostí“. tyto poznámky se nesly více či méně v duchu všech dosavadních komentářů, jež zazněly na adresu lady Florence (další přezdívka, kterou si oblíbila). od začátku dvacátého století zpívala madam Jenkinsová vybranému publiku, povětšinou v závětří dámských klubů, které od přelomu století v new Yorku zažívaly rozkvět. v roce 1917 založila vlastní společnost, jíž dala jméno verdiho klub, a jeho členkám zpívala na každoročním recitálu pořádaném v sále hotelu Ritz-carlton. akce se vyhnula pozornosti tisku s výjimkou jediného plátku. Musical Courier patřil k odborným periodikům, na jejichž přátelské pochopení a diskrétnost se dalo spolehnout. ve skutečnosti si za své pochvalné recenze nechával zřejmě platit… teprve v roce 1941 odhalily první gramofonové nahrávky pravdu, totiž že Florence má slabý hlas a fatálně intonuje, což se postupně rozkřiklo. nakonec přišlo vystoupení v carnegie Hall. doprovázel ji pianista, flétnista a smyčcový kvartet, za jejichž doprovodu neváhala Florence Jenkinsová zmasakrovat nejznámější operní árie v těch nejvýstřednějších kostýmech, jaké si lze představit. tři tisícovky posluchačů, které se tísnily v carnegie Hall, vytvořily takovou atmosféru, že o ní doprovodný klavírista cosmé1 mcmoon prohlásil, že jde o bezpochyby „nejneuvěřitelnější událost“ v historii této koncertní síně. 1
V literatuře se jeho křestní jméno objevuje i v poangličtělé podobě Cosme. Poznámka redaktora.
7
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 8
Božská Florence
Florence zmrzačila Kouzelnou flétnu takovým brutálním způsobem, že vytvořila vlastně dokonalý kabaretní výstup, protože se jí nepodařilo trefit se ani do jedné noty. Florence to vše ale myslela smrtelně vážně a byla přesvědčená, že zpívá dokonale. stejně sebevědomě zpívala Clavelitos, krátkou koketní píseň v hispánském dialektu, kterou přiváděla publikum k novým a novým výbuchům frenetického nadšení. zatímco Florence rozhazovala mezi publikum růžová poupata z košíku zavěšeného na předloktí, museli z lóže vyvést jednu herečku, která neunesla šok a způsobila hysterický výstup. v tak rozvášněné atmosféře si lze stěží představit, že by někdo mohl vyvolat rozruch navíc, aby si vysloužil vyhoštění ze sálu, přesto k tomuto incidentu došlo. lidé se po této písni vehementně dožadovali přídavku. Pro chudáka mcmoona to znamenalo, že musel jít honem sehnat další růžová poupata. Florence Jenkinsová si výbuchy smíchu a vlny potlesku vykládala po celý večer jako důkaz, že ji publikum uznává coby velkou umělkyni. Po představení se hosté nahrnuli za ní na pódium. „nemáte dojem, že jsem měla dnes z pekla kuráž zpívat znovu Královnu noci, když jsem se v ní na nahrávce ze studia tak překonala?“ zeptala se Florence smrtelně vážně jedné dámy. druhého dne vypukl poprask a po spojených státech se rozletěly legendy. „madam Jenkinsová je dáma, která, jak asi netušíte, protože není pravděpodobné, že byste o ní slyšeli, pořádá vlastní písňové recitály, protože jí to žádný zákon nemůže zakázat.“ a Milwaukee Journal pokračoval: „vybírá si písně, které z úst lily Ponsové znějí kouzelně, ale z jejích jako pohroma. a jak vypadá pohroma v podání madam Jenkinsové? Buďte ujištěni, že se blíží apokalypse.“ earl Wilson z New York 8
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 9
Prolog
Post se nechal slyšet, že Florence Fosterová Jenkinsová „nedokáže zazpívat nic, ani notu“. slYšte, milovníci HudBY! zněl jeho titulek. slYšel Jsem madam Jenkinsovou. Popsal její recitál jako „nejtrapnější masový kanadský žert, jaký kdy v new Yorku zažil“. ve svém sloupku – nebyl to totiž hudební recenzent-specialista – si povšiml propastného rozdílu mezi seriózním chováním pěvkyně a nespoutanou bžundou v sále. cestou ze sálu narazil Wilson na člověka, který se mu představil jako její osobní tajemník. chybně si jeho jméno zapsal jako sinclair Bayfield. „Proč?“ zeptal se ho Wilson. „Protože miluje hudbu,“ odpověděl st. clair Bayfield, věkem asi šedesátník, původem angličan, který hrál už dlouhá léta vedlejší role na Broadwayi. Wilsonovi nezbylo než se zeptat: „když hudbu miluje, proč tohle dělá?“ „lidé mohou tvrdit, že neumím zpívat, ale nikdo nemůže tvrdit, že jsem nezpívala,“ prohlásila prý ke konci života samotná Florence Fosterová Jenkinsová. tohle prohlášení naprosto přesně vystihuje její život i povahu. Florence hudbou žila a vystupování před veřejností milovala. nekompromisně odmítla zabývat se limity a nedokonalostmi svého zpěvu a nenechala se zastrašit těmi, kteří se jí posmívali. dokonce existuje velmi výrazná možnost, že Florence si své limity ani neuvědomovala, protože je… neslyšela. Publikum však oceňovalo, s jakou upřímnou radostí pro ně vystoupení připravovala. ta se nesla na vlně exaltovaného nadšení, které upozadilo nedostatky v technice. Její příklad byl natolik strhující, že zapůsobil na mnoho dalších zpěváků. když se v roce 1968 zeptali v časopisu New York 9
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 10
Božská Florence
Barbry streisandové na její oblíbené vzory, sdělila jim, že „Ray charles a Florence Fosterová Jenkinsová“. a david Bowie nominoval v roce 2003 pro časopis Vanity Fair kompilační album vytvořené z nahrávek Florence Fosterové Jenkinsové nazvané Oslava (????) lidského hlasu (The Glory (????) of the Human Voice)2 vydaného u společnosti Rca Records v roce 1962 na jedno z pětadvaceti alb, které ho nejvíce ovlivnily. (Jedinou další sopranistkou, která se umístila mezi převládajícím blues, džezem a rockem, byla gundula Janowitzová se straussovými Čtyřmi posledními písněmi.) Jedním z důvodů, proč pozoruhodný Florencin příběh neztrácí na aktuálnosti ani dlouho poté, co ostatní velké primadony, s nimiž se absurdně srovnávala, upadly do zapomnění, je fakt, že mezi námi najdeme mnoho dalších Florencí: talent jim sice zoufale chybí, ale touhy předvádět lidem své umění mají nadbytek. novodobé hvězdy typu Florence se tlačí na konkurzech do pořadů, jako je X Faktor nebo Amerika má talent, a podobně jako samotná Florence naprosto netuší, proč jejich vystoupení provází neutuchající smích publika. Florence se stala jejich patronkou, protože jak vysvětlil cosmé mcmoon: „myslela si o sobě, že je skvělá.“ na druhou stranu byla v ledasčem opravdu naprosto jedinečná a neopakovatelná. téměř úplně se přehlíží fakt, že byla zanícenou a zasvěcenou znalkyní a milovnicí hudby, ale také organizátorkou hudebního života v new Yorku a patronkou 2
Na přebalu alba v názvu skutečně ty čtyři otazníky v závorce jsou. Tvůrce přebalu chtěl zřejmě upozornit na slůvko „oslava“ a použitím otazníků je ironizovat. Poznámka redaktora.
10
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 11
Prolog
mladých talentů. mnohé ze začínajících operních hvězd si považovaly za čest, že se mohly počítat k jejím přátelům. a pokud byla její touha po tom, aby ji publikum uznávalo, způsobem, jakým se projevovala její podvědomá potřeba zahojit si nějaké psychické újmy – jak se to jeví nám –, příčinu musíme hledat v tom, co její kariéře předcházelo. earl Wilson se snažil šířit historku o tom, že jí v hudebních ambicích bránili rodiče a posléze i manžel a že našla svobodnou realizaci teprve poté, co všichni zemřeli. zní to jako zkazka o ustrkovaném talentu, ale je na ní něco pravdy? obecně vzato můžeme prohlásit, že její příběh je odrazem doby, v níž žila. Je to příběh boje amerických žen za právo na vzdělání, o darwinovské touze stoupat po společenském žebříčku, o stigmatu rozvodu v devatenáctém století, o boji za ženskou rovnoprávnost ztělesněnou rozvojem dámských klubů a také příběh o hodnotě kultury. Florencin vzestup v prosperující společnosti ovládané penězi lze považovat nejen za archetypální, zároveň je ale hluboce osobní a lidský. narodila se hned po občanské válce severu proti Jihu, zapojila se do první světové války a dožila se i té druhé. Poklesky jejího manžela, jak jednou prohlásila, ji poznamenaly jak fyzicky, tak i trvale. a pak tu najdeme melodramatické osudy její vlastní rodiny, které vedly až k tomu, že musel zasahovat zákon. z rané fáze jejího života, kdy je lidská duše nejtvárnější, máme primárních zdrojů jen poskrovnu. dokonce není ani jisté, zda se narodila v Pensylvánii nebo v new Jersey. Její nepolapitelnost se odráží i v tom, jak noviny střídají její jména, když sledují její pohyby: slečna Florence Fosterová, paní doktorová 11
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 12
Božská Florence
Jenkinsová, paní F. F. Jenkinsová, madam Fosterová Jenkinsová, paní Florence Fosterová Jenkinsová, madam Jenkinsová, lady Florence – včetně četných typografických zkomolenin: paní F. e. Jenkinsová, paní Florence Fosterová Jekinsová, Florence Fosterová Jonesová a nakonec verze, kterou by si asi přála slýchat ze všeho nejvíc: Florence verdi Jenkinsová. Je paradoxní, že ženě proslulé tím, že neměla hlas, nikdo neposkytl prostor pro zaznamenání jejích osudů. nikdo nezapsal, natož aby si pamatoval cokoli z toho, co řekla a prohlásila, dokud jí neminula čtyřicítka. Florence měla odpor k sebezpytování duše, a proto si nevedla deník, a za celý život poskytla jen dva rozhovory. Úkol životopisce je navíc ztížen tím, že z pěti set dopisů, které si Florence vyměnila se st. clairem Bayfieldem během jejich třicetiletého soužití, se dochovaly jen čtyři. tak to alespoň tvrdil sám Bayfield. než jako mladík dorazil do new Yorku, měl už za sebou pestré životní osudy. na prknech divadel strávil mnohem více času než Florence, ale její dvouhodinové vystoupení v carnegie Hall to celé zastínilo. Jemu to ale podle všeho vůbec nevadilo, protože Florence byla pro něj vším. a na oplátku Florence by to nedotáhla tak daleko, nebýt toho, že se setkala s ním. Jedním ze zdrojů informací je životopis, který začal psát po její smrti, v němž pak pokračovala jeho pozdější žena kathleen poté, co on sám zemřel. k vydání nikdy nedošlo a velká část se nakonec ztratila, ale v roce 1971 přečetla paní Bayfieldová valnou část v interview vedeném ještě s dalšími dvěma členkami verdiho klubu, které se s Florence osobně znaly. i zde je na místě opatrnost: je nutné odstranit nános nepřesností od toho, co řekla Florence st. clairovi, co řekl 12
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 13
Prolog
st. clair své pozdější ženě kathleen a co si kathleen zapsala pro sebe, přičemž každý vypravěč sledoval při vyprávění vlastní cíle. Florence byla nespolehlivý vypravěč. Příběhy upravovala tak, aby vyjadřovaly, co chtěla, aby o ní lidé věděli. Ráda se zobrazovala jako inspirativní bytost. vyvrcholení každoročního plesu verdiho klubu obnášelo příchod předsedkyně klubu vždycky v přestrojení za nějakou mytologickou či historickou postavu. Jednou se dokonce převlékla za anděla inspirace, jindy se objevila v pyšném brnění Brunhildy, wagnerovské valkýry. kostým, rohatá helmice, kopí třímající v ruce, to musela být fascinující podívaná. ale před čím ji mělo brnění ochránit? Historické postavy vždycky obklopuje aura tajemství a záhad, to je důvod, proč jsou tak atraktivní pro ty, již se vyžívají ve spekulacích. kdykoli chybí klíč k rozřešení záhady, spisovatelé, filmoví tvůrci a další umělci se kolem nich shluknou jako žíznivé stádo u jediné studny na poušti. a tak tomu bylo i s Florence. vzniklo o ní několik divadelních her a s každou další získávaly větší a větší zájem publika. První napsal terry sneed, jmenovala se Vyvolenci (Precious Few) a měla premiéru v roce 1994 v little Rocku v arkansasu. charles Fourie nazval svou hru Bohyně zpěvu (Goddess of Song) a byla k vidění v kapském městě v roce 1999. Příběh o Florence doputoval až na edinburský festival divadel okrajových žánrů (Edinburg Festival Fringe), kde se v roce 2001 hrála Viva La Diva od chrise Ballance. a v roce 2005 si Florence prorazila cestu až na Broadway se hrou Suvenýr (Souvenier) od stephena temperleyho. v témže roce se uváděla v londýnském West endu hra od Petera 13
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 14
Božská Florence
Quiltera s názvem Glorious!, která se později hrála ve více než čtyřiceti zemích a sedmadvaceti jazycích.3 nyní se chystá do kin film, který přiblíží publiku Florence Fosterovou Jenkinsovou ještě více. scénář, který napsal nicholas martin, se soustřeďuje na vrcholné okamžiky její hudební kariéry a hereckých partů se ujmou ty největší hvězdy v oboru. meryl streepová, jež získala nejvíc nominací na ceny akademie ze všech herců v celé dosavadní historii udílení cen (celkem devatenáct, z nichž tři proměnila v oscary), ztělesňuje nezdolnou ženu, která vyvolává obdiv tím, že s lehkostí sobě vlastní překračuje překážky, které jí osud klade do cesty. Její Florence navozuje pocit, že s ní je svět zase o něco lepší a veselejší. a Hugh grant se opět překonal, když stvořil velmi citlivě postavu sympatického, kultivovaného a velmi vnímavého st. claira Bayfielda. ve filmu si divák vychutná i originální výkon simona Helberga4 v roli cosmého mcmoona. Režisér stephen Frears se zpodobením ženských osudů zabýval v několika svých předcházejících filmech, jako byly Nebezpečné známosti, Královna a Philomena. madam Jenkinsovou by takový zájem bezpochyby potěšil… není běžné – a dosti pravděpodobně se tak stalo prvně v historii – že se v jedné knize vedle životopisného příběhu ocitne i scénář k filmu5. osudy Florence Fosterové Jenkinsové jsou k takovému propojení ideální příležitostí, jelikož měla vždy sklony k sebedramatizaci. Filmy – jako že je to pro filmy 3
V Česku byla tato hra uváděna pod názvem Je úchvatná! Poznámka překladatelky. Dosud známý především díky roli Howarda Wolowitze v kultovním seriálu Teorie velkého třesku. Poznámka redaktora. 5 České vydání zahrnuje kvůli autorským právům pouze životopis. Poznámka nakladatele. 4
14
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 15
Prolog
nutnou povinností – zpracovávají životní fakta tak, aby působila zábavně, v tomto případě zdůrazňuje ty stránky její osobnosti, jakou je smysl pro humor, šarm a naivita. scénář zmiňuje její sklony k výstřednostem – například její sbírku židlí, v nichž údajně zemřely velké postavy historie spojených států, nebo její fobii z ostrých předmětů či nekonečné zásoby bramborového salátu, který skladovala ve vaně, když pořádala večírky. ve scénáři nicholase martina se objevuje další množství postav, jež prošly jejím životem – carlo edwards, který jí tajně dával hodiny zpěvu, kathleen, milenka jejího partnera st. claira Bayfielda, earl Wilson, autor recenze recitálu v carnegie Hall. v epizodních rolích se tu mihne i slavný maestro toscanini a tallulah Bankheadová, jež se – alespoň ve filmu – do carnegie Hall skutečně dostane. zatímco návštěvníci kin objeví Florence na filmovém plátně, tento životopis se pokouší vrátit se ke kořenům jejího života, rozkrýt složité otázky neuvěřitelného životního osudu, který se ve svém závěru dočkal vrcholného momentu.
15
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Strรกnka 16
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 17
1. Wilkes -BaRRe, PensYlvánie
co se ve světě ví o Wilkes-Barre? k tomuto pensylvánskému městu, kde se těžilo uhlí, se oči všech obyvatel spojených států upřely jen jednou. stalo se to v roce 1926, kdy se opěvovanému Babeovi Ruthovi podařil nejdelší homerun všech dob. míč zaletěl tak daleko, že Babe Ruth požádal, aby se změřila vzdálenost, kterou odpálil. výsledek činil dvě stě třicet pět metrů. město se pak od té doby ničím jiným stejně významným do historie nezapsalo. Postupně tak získalo nálepku tuctového města, které z průměru ničím nevybočuje. Pečlivému divákovi neunikne, že o něm padne zmínka, když Bette davisová ve filmu z roku 1950 Vše o Evě (All About Eve) říká: „zlo, které muži páchají – jak k němu vůbec dochází? asi tak, že dobro někde zanechají. Jednou jsem to hrála ve Wilkes-Barre.“ Bette davisová citovala marka antonia z Julia Caesara. Wilkes-Barre je na hony vzdálené antickému Římu, což bylo důvodem, proč se režisér a scenárista v jedné osobě John mankiewicz, několikanásobný držel cen akademie, pocházející právě z Wilkes-Barre, rozhodl vsunout do scénáře tenhle drobný vtípek na adresu svého rodného města. Wilkes-Barre vešlo dále do povědomí v jednom dávno zapomenutém muzikálu z Broadwaye z roku 1963, který se jmenoval Tovaryšč. šlo o adaptaci divadelní hry a posléze i filmu z třicátých let, dělajícího si legraci z komunismu. v muzikálu 17
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 18
Božská Florence
zazněla píseň Wilkes-Barre, Pensylvánie, kterou zpívá jakýsi mladík, jenž se zamiloval do služky, z níž se vyklubala hraběnka, která musela po revoluci uprchnout z Ruska. líčí své rodné město jako americkou idylu a ráj na zemi. Odveď mě zpátky, kam patřím. Řekni, má lásko, že jsem se mýlil, že neměl jsem nikdy odcházet z rodného Wilkes-Barre! v roli hraběnky vystupovala vivien leighová, která za ni získala cenu tony za nejlepší herecký výkon v muzikálu. za pěvecký výkon ji získat nemohla, protože podobně jako další věhlasná dcera tohoto města zpívala falešně. město se zapsalo i do historie bojů za nezávislost. John Wilkes byl sice členem britského parlamentu, ale patřil k tak přesvědčeným reformátorům, že byl za podvratnou činnost uvězněn. Později hlasitě podporoval americkou revoluci, podobně jako isaac Barré, v dublinu narozený syn francouzského hugenota, který v bitvě u Québeku oslepl na jedno oko, jenž je také ve skupince hrdinů, které zachytil k jejich věčné slávě Benjamin West ve výpravné epopeji nazvané Smrt generála Wolfa6. Jako plamenný řečník označil kolonisty za „syny svobody“. a právě podle těchto dvou mužů obdrželo město svůj název a začalo se psát se spojovníkem, i když v devatenáctém století také často jako jedno slovo, tedy Wilkes-barre. 6
Benjamin West, 1738–1820, americký malíř historických obrazů. Popisovaný obraz zachycuje scénu z anglo-francouzských válek o nadvládu nad Severní Amerikou, konkrétně z bitvy o Québec (1758), známé též jako bitva na Abrahamových polích. V bitvě, v níž padl jak anglický generál Wolfe, tak francouzský generál Montcalm, byli Francouzi poraženi a fakticky tak Angličané zvítězili v celé válce. Poznámka redaktora.
18
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 19
Wilkes -Barre, Pensylvánie
město se rozkládá na jižním břehu řeky susquehanna ve Wyomingském údolí. První bílí osadníci sem dorazili v roce 1769. Brzy nato začaly šarvátky i vážnější konflikty mezi nimi a indiány a později mezi kolonisty a roajalisty, jež výrazně formovaly místní mikrokosmos a rodící se národ. První noviny se začaly ve Wilkes-Barre vydávat v roce 1795. následujícího roku dostaly The Herald of the Times příležitost vydat první opravdu významný článek – o vévodovi orleánském, který byl nucen uprchnout z Francie do ameriky a později se stal francouzským králem ludvíkem Filipem, jenž tudy krátce při svém exilu projížděl. v roce 1806 město přivítalo další památnou návštěvu, a to když tudy cestoval exotický sloní cirkus. Řeku susquehannu, která byla buď věčně rozvodněná, nebo zamrzlá, překlenul most a brzy po ní začaly plout i první parolodě. v roce 1831 vyplul z Wilkes-Barre první remorkér, měl namířeno do Filadelfie a vezl kromě jiného zboží i náklad suroviny, díky níž toto údolí zbohatlo. objev černého uhlí vedl k tomu, že se město začalo prudce rozpínat, protože pracovní sílu sytila především odcházející populace hornických osad z Walesu. Právě tady se snad začalo černé uhlí prvně využívat k topení v domácnostech. WilkesBarre získalo podle antracitu přezdívku diamantové město. v šedesátých letech devatenáctého století se počet obyvatel zdvojnásobil na víc jak deset tisíc (vrcholu dosáhlo ve třicátých letech dvacátého století, kdy se ve městě nasčítalo osmdesát sedm tisíc osob). než se Florence narodila, z Wilkes-Barre se stala významná ekonomická síla a její předci se pevně usadili na vrcholku pensylvánského společenského žebříčku. mezi potomky osadníků se prudce rozmáhal zájem o genealogii coby způsob jak pro sebe získat společenskou výhodu a předhonit ostatní. v tak mladé zemi záleželo ze všeho nejvíc, 19
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 20
Božská Florence
jaké měla rodina kořeny. Florence spolu se svou matkou byla stálou členkou Genealogické a životopisné společnosti a řady dalších vlasteneckých klubů. Její profil, který se objevil v roce 1916 v New York Times, uvedl, že „pochází z Pensylvánie z význačné americké rodiny“. Florence byla tedy potomkem starých rodů, které se usadily v amerických koloniích hned po roce 1630, a to jak z otcovy, tak z matčiny strany. ale čistota krve a vznešené kořeny se dají vystopovat i mnohem hlouběji do historie. otcova rodinná linie měla stopy vedoucí až k normanské invazi na britské ostrovy. o siru Richardu Foresterovi tvrdili jeho potomci, že byl švagrem samotného viléma dobyvatele, přestože genealogové a historikové to zpochybňují. Jisté je, že v bitvě u Hastingsu skutečně bojoval, to mu bylo šestnáct let. o dalším předkovi se tvrdilo, že během křižáckého tažení zachránil život Richardovi lví srdce. na základě tohoto spojení se Florence později stala členkou společnosti nazvané Řád tří křižáckých výprav. Její otec charles dorrance Foster se narodil v roce 1836 jako jediný potomek, jehož zplodilo manželství Phinease nashe Fostera, farmáře z jacksonského okresu, a mary Bulfordové (rozené Johnsonové), vdovy se třemi již odrostlými dětmi. Jako dítě školou povinné trávil prázdniny na rodinné farmě. Později se živil jako učitel a působil jak v Pensylvánii, tak ve státě illinois. když ve spojených státech vypukla v roce 1861 občanská válka, nevstoupil do armády, ale do místní advokátní komory. Brzy se jeho praxe hojně rozrostla. v roce 1870, když mu bylo pouhých třiatřicet let, měl jeho majetek hodnotu čtyřicet dva tisíce dolarů v nemovitostech a deset tisíc dolarů v osobním jmění. když mu v roce 1878 zemřel otec, zdědil po něm dvě farmy v dallasu a Jacksonu jen kousek na severozápad od Wil20
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:37 Stránka 21
Wilkes -Barre, Pensylvánie
kes-Barre. Jeho nevlastní sourozenci, kteří se jmenovali Bulfordovi a které jeho otec vyženil, nedostali nic a museli se o sebe postarat sami. to, že se na něj tak nečekaně usmála štěstěna v podobě značného bohatství, mělo demotivující vliv na jeho advokátní kariéru. o pět let později zaznamenal jeden kronikář okresu luzerne, v němž Wilkes-Barre leží, že „klienti za ním sice chodí, ale… on má tak dostatečný majetek, že mu péče o něj zabírá většinu času, a přináší příjmy odpovídající jeho potřebám, že se jen málokdy musí zabývat advokátní praxí“. místo toho se věnoval nákupu a prodeji nemovitostí, půdy a dobytka a často se soudil, ať už kvůli zásadním věcem nebo malichernostem, ať už šlo o rozdělení příjmů plynoucích z jeho místa ve správní radě uhelných dolů nebo toho, že mu někdo před domem vyvěsil plakáty zvoucí k návštěvě podřadného operního představení. „odměna 3 dolary,“ nabízel jednou v inzerátu v novinách, „pro toho, kdo mi sdělí jméno toho, kdo mi ve středu odpoledne míčem rozbil okno“. velikost majetku, který Foster ve Wilkes-Barre nashromáždil, vedla jiného kronikáře k tomu, aby poznamenal: „Je majitelem tak rozsáhlého bohatství, že by to uspokojilo nejednoho chamtivce. známe jen málo mužů, kteří by se v tak mladém věku těšili dokonalému zdraví a vynikajícímu finančnímu, materiálnímu i společenskému zajištění.“ charles d. Foster patřil k váženým členům episkopální církve a byl považován za zarytého republikána. zakoupil si pozemek na south Franklin street 124, což byla čtvrť, kde se usazovala konzervativní elita města, která si zde stavěla honosná elegantní sídla. kousek od něj se rozkládal episkopální kostel a jen o kousek dál Westmoreland club. Foster patřil k členům v obou institucích. stal se majetným a solidním pilí21
Florence_zlom_FINAL_Sestava 1 14.07.16 18:38 Stránka 272
Božská FloRence aneB PRimadona klouzavé stuPnice Z anglického originálu Florence Foster Jenkins, vydaného nakladatelstvím Pan Macmillan v Londýně roku 2016, přeložila Ivana Mičínová Odpovědný redaktor Jiří Chodil Vydal Kristián Entertainment, s. r. o., Výstupní 1129/6, 101 10 Praha 10, www.kristent.cz, ve spolupráci s Euromedia Group, a. s., Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2016 Sazba Petra Míková Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 32, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.bux.cz