0038428

Francesco Decio

Vanda Battaglia

fotografie Araldo De Luca

UČÍME SE ORIGAMI Jak se stát origamistou

Papír a ruce jsou nástroje origami.

V několika sekundách se list papíru mění, ožívá a vykouzlí na tváři úsměv a nadšení.

Uvěříte, když začnete skládat.

Úvod

J

aponský výraz „origami“ doslova znamená „skládat papír“ a je odvozen od slov ori (skládat) a kami (papír). Abychom byli přesní, tento termín odkazuje spíše na proces skládání než na výsledný výtvor, ačkoliv se pro složený model vžilo právě toto označení. Složit lze jakýkoli tvar.

Přes tisíc let stará technika známá jako origami se úzce váže k vynálezu papíru,

jehož vývoj a rozšíření, které po jeho objevení následovaly, trvaly dlouho a nebyly vždy rovnoměrné. Jak se traduje, papír byl vynalezen v Číně na začátku 2. století našeho letopočtu, když eunuch Cchaj Lun představil císaři jeho ranou podobu. V 7. století technika výroby papíru dorazila do Japonska, kde byla vylepšena a dosáhla vysokého stupně dokonalosti. Zahrnovala v sobě i japonské náboženství, kulturu – a život sám. Dokonce i dnes je papír součástí každé důležité události v zemi vycházejícího slunce, kde se těší nejvyšší úctě.

Na Západ přišlo origami o něco později, ale rychle dohnalo zpoždění, i když v trochu jiném smyslu než v Japonsku. Ačkoliv bylo zbaveno jakýchkoli náboženských významů, pořád ukazuje svou nesmírnou univerzálnost v mnoha oblastech a v několika rovinách. Od světa vzdělání, přes geometrii až po vesmírnou technologii.

Jinými slovy zde origami také započalo dlouhou a strastiplnou cestu. Dnes známe mnoho dobrých „klasických“ objektů, které jsme převzali z japonské tradice. Nicméně na Západě je tendence spíše experimentovat a objevovat nové směry – a ty soustavně studovat. Zvláště geometrické a modulární origami zde získalo silný stimul, a bylo navíc podpořeno moderními i tradičními komunikačními prostředky.

Aby se vyřešily staré problémy, byly vyvinuty nové techniky, které se spojily, aby utvořily moderní pojetí origami, díky čemuž je možné navrhnout vysoce komplexní modely. Přesto však origami stále nabízí především obyčejnou radost z tvořivé rukodělné práce.

Skládání je velmi příjemná činnost, je zábavné vytvářet krabičky různých stupňů složitosti pro tu či onu příležitost, skládat hvězdy a dekorace a vyhrát si s barvami, skládat zvířata buď ve stylizovaných, nebo úžasně realistických variantách. Ve stručnosti je origami hra rukou a mysli, kterou vytvářejí právě ruce a mysl. Až se naučíte skládat základy – což je nezbytné pro to, abyste mohli vytvářet vlastní modely –, budete schopni popustit otěže vlastní kreativity a tvořit nové objekty. Často slyšíme: „Koupil jsem si knížku o origami, ale pořád nevím, jak na to.“ To, co je obtížné, je jazyk origami, který je velmi symbolický, protože to, jak se má sklad provést, bývá vyjádřeno jen pomocí symbolů. Proto je znalost těchto symbolů nezbytná k tomu, abyste prastaré umění ovládli.

6

Potřeba průvodce, který uvede začátečníka do nekonečného světa origami, je nepochybná a nevyhnutelná. To byste měli mít stále na mysli. Když nás nakladatel oslovil, abychom napsali knihu, ve které bychom srozumitelně vysvětlili jazyk origami, téměř jsme nevěřili, že bychom tomuto úkolu mohli dostát.

Kniha začíná od nuly, jako průvodce člověka, který o origami zatím neví vůbec nic. Jako cíl jsme si vytyčili provést čtenáře postupně úkolem naučit se a osvojit si jednotlivé symboly.

Seznámit ho se záludnostmi a triky, které jsou potřebné pro čtení diagramů, a zejména s radostí ze skládání papíru. Udělali jsme vše, co bylo v našich silách, abychom nabídli celkový přehled – co možná nejsrozumitelnější a nejucelenější.

Knihu doporučujeme číst někde, kde budete mít přístup k pevné podložce, kterou můžete použít k práci, a kde bude dostatečné množství papíru ke skládání. To proto, abyste si jednotlivé návody a sklady mohli hned vyzkoušet. Doporučujeme některé sklady zkoušet znovu a znovu, dokud nebudou čisté a téměř „automatické“. Důvod, proč je třeba sklady opakovat, je ten, abyste získali jistotu v provádění stejných úkonů. Sklady jsou nejprve představeny bez toho, aby byly použity k tvorbě určitého modelu, ale později se využijí v konkrétních konstrukcích. Doufáme, že opakování víceméně stejných posloupností skladů vám pomůže zapamatovat si rozličné pohyby a spojit si je se symboly, které je reprezentují.

Jsme si vědomi toho, že čtenář může být zejména na začátku odrazován počátečními obtížemi, kdy se mu může zdát, že krok nelze provést. Obecně v takových případech doporučujeme, abyste prostudovali následující krok, který ukazuje kýžený výsledek. To často odstraní případnou nejistotu. Pokud ani to nepomůže, doporučujeme skládání přerušit, dobře se vyspat a příští den začít úplně od začátku. Někdy stačí odvést na čas pozornost jinam, což nám posléze umožní vidět věci v jiném světle.

Doufáme, že nebudete nuceni činit podobné kroky příliš často. Nezapomeňte, že skládání je nejen uklidňující, ale také zábavné a poučné duševní cvičení. Jak říkával slavný origamista Akira Jošizawa: „Když mají ruce plno práce, srdce je klidné.“ Přejeme vám hodně poklidných skladů!

FRANCESCO a VANDA

7

Jak skládat

M

yslíme si, že je důležité začít rozborem jednoho aspektu origami, který se často považuje za samozřejmost: jak skládat. Pro začátečníky je důležité si uvědomit, že papír je mnohem „citlivější“ než například diktafon. Z jeho záznamu můžeme dodatečně vymazat případný šum, ale u papíru něco takového možné není. Sklad, který dokončíme, už nelze vrátit zpět. Ať se nám to

líbí nebo ne, je to tak. Sklad je nesmazatelný a tato vlastnost papíru je někdy záměrně uctívána a využívána pro tvorbu určitého typu origami. Proto je nezbytné každý sklad pečlivě rozvážit, dokonce ještě před jeho provedením.

Obecně tu vrstvu, kterou skládáme, nadzdvihneme jednou rukou, čímž přehneme okraj papíru přes jeho střed, zatímco zbytek papíru přidržujeme druhou rukou. Zdvihnutý kraj potom umístíme tak, aby lícoval se spodním okrajem papíru. V tuto chvíli ještě nic neskládáme, v místě budoucího skladu je papír jen jemně zaoblený. Nyní pečlivě zkontrolujeme pozici papíru, abychom se ujistili, že vše je na svém místě. Až poté můžeme papír uhladit, lehkým pohybem směrem ke krajům papíru: na budoucí sklad jemně zatlačíme, vždy od středu papíru směrem ven, nejdříve k jedné straně, pak ke druhé. Když je tato část hotova, je možné sklad zarýhnout, aby byl ostrý a ohraničený. Postupem času se tyto pohyby zautomatizují, což je také důvod, proč bychom si měli jejich základy osvojit na samém počátku.

Ještě jedna věc se považuje za samozřejmost, a především u začátečníků je velmi důležitá, a to podložka, na které se skládá. Musí být hladká a tvrdá. Skvěle poslouží kuchyňský stůl bez ubrusu.

V japonských klášterech je zvykem skládat „ve vzduchu“, aby se model nedostal do styku s žádným povrchem a nebyl jím znečištěn. Ale takové cvičení je možné až v pozdějších fázích, kdy už získáte ve skládání jistou zručnost.

Jak už bylo řečeno, je důležité před vlastním skládáním sklad připravit. Např. zde jedna ruka zvedne okraj papíru na jedné straně, zatímco druhá přidržuje papír na pracovní ploše.

8

1

2

3

Papír uhladíte nejprve svisle, pak i vodorovně.

Až když spolu oba okraje lícují, můžete začít s uhlazováním skladu, který je zatím jen zaoblený.

4

Abyste sklad trvale zafixovali, přejeďte přes něj nehtem (obvykle palcem).

Výsledek je zobrazen níže. Tento obrázek nabízí přesné informace, které potřebujete analyzovat a pochopit, abyste z nich později mohli těžit. První se týká barvy: mějte na paměti, že klasický origami papír je dvoubarevný. To znamená, že je na jedné straně bílý a na druhé barevný. Tato vlastnost je užitečná jak u návodů, tak i u samotných modelů a často je to hlavní referenční bod k tomu, abyste zkontrolovali, zda dodržujete daný postup.

Další informace, kterou můžeme získat z obrázku dole, se týká vrstev. Samozřejmě že pokud papír přehneme napůl, jedna vrstva bude zakrývat druhou. V takovém případě je téměř zbytečné nákres blíže zkoumat, protože se jedná o jednoduchý sklad. U složitějšího modelu je ale tento malý detail důležitý. Nabízí totiž origamistovi přesnější náhled, který mu umožní zkontrolovat, jak přesně model složil, a ověřit si, jak která vrstva má být barevná a zda to odpovídá ilustraci. Dále může zjistit, jestli je v dané části modelu více vrstev, což může být záměr, nebo pod jakým úhlem má sklad provést a zda obrázek odpovídá slovním instrukcím.

Proto v ilustracích zakreslujeme vrstvy tak, aby zůstaly viditelné. Není to ale nabádání k nepřesným a náhodným skladům.

Obecně můžeme říci – pokud není uvedeno jinak –, že sklad rozděluje model nebo jeho části na poloviny či jejich násobky (1/4, 1/8, 1/16 atd.).

A konečně je nezbytné naučit se „rozeznat” a interpretovat detaily, které se na tom kterém obrázku objeví.

9

KAPITOLA

1

ÚDOLNÍ SKLAD

a SOUVISEJÍCÍ SYMBOLY TÉMATA A SYMBOLY TÉTO KAPITOLY

Údolní sklad Šipky zobrazující údolní sklad Vytvoření hrany (přeložit a rozložit) Hrana, dříve vytvořený sklad Okraje Typ a šířka čar Číslování rozkresů 1-5-8-17-21 ZÁVĚREČNÝ MODEL

Stojánek

14

Údolní sklad

Tento symbol je nejznámější a nejčastěji používaný v origami diagramech. Údolní sklad se zobrazuje přerušovanou čárou (viz obrázek výše). Při skládání údolního skladu zůstává jedna část modelu na stole, zatímco druhá část se položí přes ni do nové pozice.

1

2

Přeložení údolním skladem je v podstatě intuitivní záležitost. Jedna část archu papíru se zdvihne a přeloží do nové pozice. Provedením této elementární operace vzniká jeden ze základních stavebních kamenů origami – údolní sklad. Část archu se zvedne z podložky, na které zbytek archu zůstane ležet, a přesune se do nové, určitým způsobem zvláštní pozice.

Jak bylo řečeno, toto je zdaleka nejintuitivnější typ skladu. Jeho název je odvozen od toho, že nehledě na to, jak je arch uhlazený po jakémkoliv skladu tohoto typu (obrázek 1), sklad vytvořený přeložením udělá malý zářez, který (pokud se zvětší jako na obrázku 2) vypadá jako údolí.

Šipky zobrazující údolní sklad

Šipka je symbol vyjadřující, který okraj archu se má zvednout a/nebo ve kterém směru se má následně přesunout. Může být také vyznačen přesný bod, se kterým se má daný okraj zarovnat. Zde je několik příkladů tvaru šipek, které mohou vyjadřovat údolní sklad:

15

Zde je několik příkladů, jak se znázorňuje údolní sklad v diagramech, včetně patřičných šipek:

V tomto případě se musí dolní okraj slícovat s horním.

Tady se musí pravý okraj slícovat s levým.

Zde se musí levý vrchol slícovat s protilehlým (pravým) vrcholem.

Vytvoření hrany (přeložit a rozložit)

Každý sklad v origami tvoří základ pro následující kroky. Proto je často nutné již přeložené sklady znovu rozložit. Operace přeložení a rozložení, která vede k vytvoření hrany, se zobrazuje prohnutou oboustrannou šipkou. Zde jsou zobrazené některé příklady takové šipky:

Na obrázcích můžete vidět několik možností použití symbolu pro vytvoření hrany. Tato operace vždy vyžaduje totéž: přeložit a rozložit.

16

Hrana, dříve vytvořený sklad Jakmile se jednou hrana vytvoří, již nejde odstranit. Později si ukážeme, jak špatně složenou hranu minimalizovat, byť je nemožné ji utajit. Často totiž tvoří vzniklé hrany základ pro následující sklady, a není tedy možné je vynechat. Hrana se v diagramech znázorňuje tenkou plnou čárou. Zde jsou výsledné rozkresy po provedení operace vytvoření hrany z předchozí strany.

Okraje a typ a šířka čar Nyní nás čeká několik závěrečných postřehů, než začneme zavádět dosud naučenou teorii do praxe. Ti vnímavější mezi vámi čtenáři si jistě všimli, že čáry představující sklady jsou tlustší (asi 0,5 mm), zatímco čáry označující dříve vytvořenou hranu jsou tenké (přibližně 0,15 mm). Čáry ohraničující arch papíru jsou tlusté zhruba 0,35 mm, což je někde mezi předchozími dvěma tloušťkami čar. Pouze tyto tři tloušťky čar naleznete v origami diagramech.

Číslování rozkresů 1-5-8-17-21 Každý rozkres v diagramu má své číslo v posloupnosti a vyjadřuje pořadí kroků potřebných ke složení modelu. Nyní vám prozradíme malý trik, který je možné použít, když se objeví problémy při skládání. Vzhledem k tomu, že každý rozkres zobrazuje výsledek předchozího kroku, při problémech se podívejte na následující rozkres. Ten vám ukáže, jak má model vypadat po dokončení problematického kroku. Takový postup může často vést k rozluštění a úspěšnému překonání potíží při skládání. Mnoho štěstí při skládání prvního modelu!

17

KAPITOLA

2

HŘBETNÍ SKLAD a SOUVISEJÍCÍ SYMBOLY Tato kapitola se zabývá druhým základním skladem origami, tzv. hřbetním skladem, který ale není tak intuitivní. Nicméně obtížnost tkví čistě v jeho pojetí. Z technického hlediska totiž hřbetní sklad vůbec složitý není. V této kapitole jsou přehledně uspořádané tipy a triky, jak si skládání co nejvíce usnadnit. Jsou zde zavedeny nové pojmy a symboly, které rozšiřují základní slovníček origami. Navíc je na konci této kapitoly, stejně jako u všech ostatních, teorie završena složením závěrečného modelu. V tomto případě jde o krabičku, kterou si jistě užijete – pokud ne při skládání, neboť pro úplné začátečníky může být poněkud obtížnější, pak jistě ve výsledku.

Lze do ní totiž uložit všechny povedené modely.

TÉMATA A SYMBOLY TÉTO KAPITOLY

Hřbetní sklad Šipky zobrazující hřbetní sklad Skryté vrstvy, okraje Opakování Zvětšený pohled Zmenšený pohled 22

ZÁVĚREČNÝ MODEL

Obdélníková krabička

Hřbetní sklad

Hřbetní sklad se v diagramech zobrazuje pomocí čerchované čáry, ať už s jednou, nebo dvěma tečkami mezi čárkami, jako je tomu na obrázku výše. Šířka čáry je obvykle asi 0,5 mm, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole. Z obecného hlediska, díky rozdílu v použitých čarách pro údolní a hřbetní sklad, je na první pohled jasné, jakou orientaci má daný sklad.

1

2

3 4

Při bližším pohledu zjistíme, že druhý origami sklad, tzv. hřbetní sklad, je přesným opakem skladu údolního. Jestliže při skládání údolního skladu je jedna část archu vždy na podložce, u hřbetního skladu se musí zdvihnout celý arch, neboť sklad je v podstatě prováděný dozadu.

Ale pojďme dál a zkusme porozumět tomu, proč se tomuto typu skladu říká hřbetní.

Vezmeme-li arch papíru, na kterém je složený údolní sklad, jak jsme si ukázali v předchozí kapitole, a obrátíme ho na druhou stranu, jako na obrázku 1, dostaneme objekt tvarem připomínající horský hřbet či knihu postavenou hřbetem nahoru. Když nyní rozložíme tento sklad, uvidíme tvar jako na obrázku 3 – malý hřbet podél celého skladu. Tento prvek, zvětšený na obrázku 4, který se výrazně podobá hřbetu, tak dává jméno tomuto skladu.

23

Šipky zobrazující hřbetní sklad

Šipky, které znázorňují hřbetní sklad, se velice liší od těch ostatních. Především je špička zobrazovaná jako harpuna, není tudíž symetrická jako v ostatních případech. V našich diagramech navíc není špička „harpuny” dotažená k čáře. Nakonec si můžeme všimnout, že špička je obvykle částečně schovaná, čímž se naznačuje směr překládání papíru.

Uvedeme si několik příkladů pro snazší porozumění.

Zde je typické zobrazení hřbetního skladu. V tomto případě se horní okraj překládá dozadu k dolnímu. Jak je vidět, šipka znázorňující tento úkon je značně neobvyklá. První věc, které si každý všimne, je chybějící špička. Vzniká dojem, že šipka míří za arch papíru, a lépe tak umožňuje pochopit, že se má arch přeložit dozadu a horní okraj schovat pod dolní část archu. Navíc je tato šipka jiná než ostatní šipky, takže je hned jasné, který typ skladu se má použít.

Pozornější čtenář si mohl povšimnout, že složení hřbetního skladu popsaným způsobem je značně nepraktické a vlastně nemožné. Je to tak. Ve skutečnosti se v případě hřbetního skladu obvykle postupuje tak, že se celý model obrátí na druhou stranu (rubová strana bude navrchu) a složí se údolní sklad, jak byl popsán v předchozí kapitole. Když je údolní sklad hotový, model se otočí zpět, jak je naznačeno na obrázku 3. Jedná se o zjednodušení procesu, ale je třeba mít na paměti, že ne vždy je to možné.

1

24

2

3

Zde je několik dalších příkladů použití hřbetního skladu:

1

1

2

2

Hřbetní sklad může být také použitý pro vytvoření hrany. V našich diagramech tuto operaci znázorňuje specifická šipka na obou koncích. Bývá to tak v případě, kdy je orientace hrany důležitá pro snazší složení modelu.

1

2

1

2

V předcházejícím návodu doporučujeme složit údolní sklad a následně model obrátit na druhou stranu, a změnit ho tak na hřbetní sklad. To se někomu může zdát zbytečné, a proto nepovažuje za nutné používat zvláštní symbol pro hřbetní sklad. Avšak následující příklady mohou lépe vysvětlit zamýšlenou koncepci hřbetního skladu.

1

2

V tomto případě nepomůže obrácení modelu na druhou stranu. Je třeba rozložit vrchní vrstvu zpět dolů, přeložit okraj archu údolním skladem v místě, kde je vyznačený hřbetní sklad, a dolní část opět přeložit nahoru do původní polohy, jak je vyznačeno na obrázku 2.

25