EDUARD PETIŠKA
ILUSTROVALA HELENA ZMATLÍKOVÁ
KNIŽNÍ KLUB
Helenka a princezna final.indd 5
10.03.16 20:54
Kdo si čte, ten se tu doví o Helence, o Vláďovi, o Evě a ještě víc. Kdo si nečte, kdo si hoví, nedoví se ale nic.
Helenka a princezna final.indd 7
10.03.16 20:54
1/
Řekni, co se ve sklepě hýbá? Ty to nevíš? To je chyba. Víte, jak chodí Helenka ze školy? Nejdřív doleva kolem náměstí. Pak doprava, do ulice, kde je obchod s gramofonovými deskami. A pak zase doleva kolem dlouhého dřevěného plotu. Kolem náměstí jde Helenka s Evou a Vláďou. Eva chodí do druhé třídy. Vláďa chodí do první třídy jako Helenka. Na konci náměstí řekne Eva: „Tak běžte, děti, a dejte pozor, ať vás nic nezajede.“ Eva bydlí na konci náměstí. Helenka a Vláďa jdou dál sami. „Ta Eva,“ povídá Vláďa, „za rok budeme přece chodit do druhé třídy taky.“ Potom zabočí Vláďa s Helenkou doprava, kde je obchod s gramofonovými deskami.
9 Helenka a princezna final.indd 9
10.03.16 20:54
Z ampliónu nad dveřmi obchodu hrají písničku. „Lalá, lalá,“ zpívá si Helenka. Vláďa zkouší hvízdat, ale nejde mu to. A pak už se musí s Helenkou rozloučit. Ve vedlejším domě Vláďa bydlí. „Ty se máš,“ povídá Helenka, „celý den můžeš poslouchat písničky.“
10 Helenka a princezna final.indd 10
10.03.16 20:54
„To můžu,“ řekne Vláďa, „znáš tuhletu?“ Našpulí pusu, ale nezahvízdá. Nejde to. „To je nějaká tichá písnička,“ řekne Helenka. „To je,“ řekne Vláďa. „A buď ráda, že jsi ji neslyšela.“ „Proč mám být ráda, že jsem ji neslyšela?“ „Třeba… třeba je smutná.“ Helenka chce ještě něco povědět, ale Vláďa už je v domě. Co může Helenka dělat? Jde sama domů. Kolem dlouhého dřevěného plotu. Plot je polepený plakáty. Z jednoho plakátu se na Helenku směje veliké žluté slunce. Veliké žluté vlasaté slunce. „Ahoj, sluníčko,“ pozdraví Helenka. Pohladí slunci dlouhé vlasy. A vlasaté slunce jako by se smálo ještě víc. A když Helenka zabočí za plotem ještě jednou doprava, je v ulici, ve které bydlí. Ano, tady bydlí ve vysokém domě. Kolik je v tom domě bytů?
11 Helenka a princezna final.indd 11
10.03.16 20:54
Osm, deset, dvanáct? Dole má dům při chodníku okénko. Okénkem se skládá uhlí do sklepa. Teď je okénko vysazené a je vidět ve sklepě tmu. Kus tmy se rozlévá po chodníku. Ale tahle tma na chodníku je černý prach z uhlí. Helenka se sehne a podívá se do sklepa. Ve tmě se něco hýbá. Copak to může být?
2/
Kdepak jeden, nejmíň čtyři lívance jsou na talíři. Sláva, k obědu jsou lívance! Honzíček sedí už u stolu a povidla z lívanců má až za ušima. „Fousatej,“ řekne mu Helenka. „Jakpak to mluvíš s bratříčkem?“ zeptá se Helenky
12 Helenka a princezna final.indd 12
10.03.16 20:54
maminka. Maminka se ptá, ale dá se na takovou otázku odpovědět? Lepší je jíst lívance. „Mami,“ řekne Helenka, „přivezli uhlí a ve sklepě se něco hýbalo.“ „Nemluv s plnou pusou,“ řekne maminka. Helenka polkne a povídá znovu: „Ve sklepě se něco hýbalo.“
13 Helenka a princezna final.indd 13
10.03.16 20:54
„Co by se tam hýbalo,“ řekne maminka, „snad se kutálelo z hromady uhlí.“ Maminka umí všechno rychle vysvětlit. „Potmě se tam kutálelo uhlí?“ diví se Helenka. „Proč by se nemohlo potmě kutálet z hromady uhlí?“ odpoví maminka. To je pravda. Proč by se potmě nemohlo kutálet z hromady uhlí. „Fousatá,“ ukáže Honzíček na Helenku prstem. Helenka má pod nosem povidlové vousy. „Nezlobte,“ okřikne děti maminka. „Já přece nezlobím,“ řekne Helenka. „Učíš Honzíčka pěkné věci,“ kývá maminka hlavou. Kývá hlavou a maže lívance povidly. Kdepak uhlí, myslí si Helenka. Uhlí se samo nekutálí. Tam se hýbalo něco. Něco. Ještě tenhle lívanec. A tamten. A támhleten. A pak se půjde Helenka podívat ke sklepu. Ale nejdřív ještě támhleten lívanec.
14 Helenka a princezna final.indd 14
10.03.16 20:54