Issuu

Leto u jezera_001 az 003_Sestava 1 5/24/17 10:52 AM Strรกnka 3

HANNAH McKINNONOVร

Leto u jezera_344 stran.indd 4

29/05/17 14:05

Marlene a Barrymu Robertsovým, mým rodičům, kteří mi do rukou vložili první knihu a dovolili zaplnit dětství zatoulanými kočkami a pejsky, prstovými barvami, poníky, přírodou a tak dál… Zkrátka všemi patlavými ingrediencemi, z kterých vznikne dobrý příběh. A báječný život.

Leto u jezera_344 stran.indd 5

29/05/17 14:05

1. KDYBY NA TO MĚLA ČAS, Iris by se toho rána určitě nervově zhroutila. Zrovna se v prádelně skláněla nad žehlicím prknem, jedním únavou napuchlým okem sledovala příjezdovou cestu, kde Jack, Sadie a Lily čekali na autobus, a druhým hlídala miniaturní skautskou nášivku, kterou se snažila nažehlit na stuhu, tvořící součást stejnokroje její nejmladší dcery. Dnes bylo úterý. Skautské schůzky. A venku u poštovní schránky stála Lily už zase bez stejnokroje, zatímco její matka v duchu odříkávala zběsilou modlitbičku, aby se žehlička zahřála co nejrychleji. „K čertu!“ Iris si honem strčila popálený prst do úst. Prozkoumala skautskou nášivku, malé zelené kolečko s obrázkem ovečky. Na jakou teplotu? Umělé vlákno? Bavlna? Zaboha si nemohla vzpomenout, stejně jako si nevzpomněla, že ovečku měla na stuhu nažehlit už dávno, hned když si ji Lily před třemi měsíci vysloužila. A teď Lily odmítla strávit v uniformě bez ovečky i jen jediný další den. „Je to trapný, mami! Všechny holky už nosí ovečku, jenom já ne!“ Iris se na dcerku nemohla zlobit. Už si toho všimla i vedoucí oddílu paní Crumová, podsaditá žena s tlustými koleny.

Leto u jezera_344 stran.indd 7

29/05/17 14:05

Hannah McKinnonová

Dokonce se při posledním setkání Iris zeptala, jestli nášivku doma někam nezaložili, a navrch přihodila radu, ať v místní galanterii, kde pro podobný případ mívají nášivky na skladě, koupí náhradní. Iris byla dost zkušená matka, aby si tu radu uměla dekódovat: Vaše dcera je jediná, která letos ještě neodevzdala zisk z prodeje sušenek, protože jste někde zapomněla třináct krabic hotového pečiva. Vážně chcete zvorat i tohle? Palec si Iris spálila ještě dvakrát, ale nakonec zběsile přejela odznak žehličkou. Vzápětí ucítila škvíření umělé hmoty. No jasně, zapomněla z odznaku sloupnout ochrannou fólii, což by se nestalo, kdyby si nejdřív přečetla návod. „Kruci!“ vyškubla šňůru od žehličky ze zásuvky. „Vteřinové lepidlo!“ vyjekla nahlas a honem prohrábla přecpané zásuvky v prádelně. „Paní Crumová to určitě nepozná.“ Sotva připevnila poničený odznak ke košili, děti i pes se hlučně nahrnuli zpátky do předsíně. „Stihla jsem to!“ zajásala Iris a vítězoslavně mávla stuhou, přičemž zpola roztavenou ovečku zakrývala palcem. „Ujel nám školní autobus!“ vyčítavě se podívala Sadie na matku. Jack se ušklíbl. Samson zavyl. „Už zase?“ zasténala Iris. Odpověděl jí jen mučivě dávivý zvuk u nohou. Podívala se dolů a zjistila, že Samson jí právě pozvracel huňaté bačkory. ◆ ◆ ◆

„Kdybych se nemusela převlíkat…,“ brblala Sadie trucovitě obrácená k bočnímu oknu. Bylo teprve ráno, a Iris už teď třeštila hlava nevyspáním. Ještě než odbočila na hlavní silnici, zašátrala po kelímku s horkou kávou a v duchu pečlivě volila slova. V tom už měla praxi. „Ta sukně byla opravdu moc krátká, Sadie. Co kdybychom o víkendu vyrazily na nákupy? Vybereme něco, co ti padne líp.“

Leto u jezera_344 stran.indd 8

29/05/17 14:05

Léto u jezera

„Ta sukně byla v pohodě!“ trvala si Sadie na svém. Iris se hryzla do rtu a radši spolkla odpověď. Ne, pokud ti kalhotky vykouknou pokaždé, když si sedáš. Píp, píp, píp, udělalo auto. Honem mrkla na palubní desku. Že by nedovřené dveře? „A navíc,“ útočila Sadie dál, „Amy dostala od mámy navlas stejnou sukni. Dokonce ve třech různých barvách!“ Iris si povzdechla, před očima jí zatančily tři titěrné sukýnky: růžová, červená, modrá. Velikost jídelního ubrousku. Otočila se k Lily na zadním sedadle. „Tumáš, kotě. Vezmi si svou skauskou šerpu.“ Lily si šerpu natáhla přes hlavu a podívala se na sebe. „Mami, proč je ovečka hnědá?“ Cinkání sílilo. Iris roztržitě stiskla nejbližší tlačítko na desce. Okénko sjelo, vyjelo. Zkusila to sousední. Rádio zachrchlalo. Píp, píp, píp. „Mami, bezpečnostní pás,“ upozornil ji Jack chápavě. Och. Lily si vzadu podupávala v rytmu hudby. Iris sáhla dozadu, ulovila rudý střevíček své sedmileté dcerky a nožku vděčně stiskla. Sadie ze školního batohu vyhrabala lesk na rty, který Iris nebyl ani trochu povědomý. „Dnes mám zkoušku na soutěž roztleskávaček, nezapomnělas?“ Iris samozřejmě zapomněla. Nevyspala se už řadu týdnů. Ovšem při Sadiině poznámce si vybavila dceru, jak s kamarádkami pochoduje po sálku při písních Lady Gaga. Kde se naučily tak houpat kyčlemi? žasla. „Nezapomněla,“ zalhala. „Vyzvednu tě ve čtyři.“ „To né!“ Sadie rázně zacvakla víčko lesku na rty. „Všichni pak půjdou na hamburger. Už jsem ti to říkala!“ Iris se k dceři otočila a záměrně uhnula pohledem před upírsky rudými rty. Tak vzhůru do boje! „A my s tatínkem jsme ti řekli, že nechceme, abys opouštěla školní areál

Leto u jezera_344 stran.indd 9

29/05/17 14:05

Hannah McKinnonová

a chodila do centra.“ Na okamžik se soustředila na řízení. „Můžu tě u restaurace vysadit i s Amy.“ „Jako prvňáka? Zbláznila ses?“ Očividně ano. „Tak ve čtyři si tě vyzvednu před tělocvičnou.“ Iris se snažila. V duchu nenáviděla ostatní rodiče, že zavírají oči nad trajdáním svých puberťáků po městě nebo že je nechávají v obchodním domě až do zavírací doby, zásadně bez dozoru. Co ty matky dělají, hernajs? „Mami?“ V zadním zrcátku zahlédla Jackův vážný výraz. „Potřebujeme peníze na oběd.“ „Ale vždyť jsem vám připravila kuřecí salát. Váš oblíbený.“ Sadie se ušklíbla. „Pcha. Ale včera.“ Iris zatěkala pohledem po sedadle, sáhla do paměti, kde spatřila tři nezřetelné svačinové sáčky. Na kuchyňské lince, pět kilometrů za nimi. „Byla bych přísahala…“ Lily mezitím vytáhla z Irisiny kabelky peněženku. S Jackem napočítali pět dolarů – málo. „Nevadí, mami, půjčím si od Mikea,“ navrhl velkoryse Jack. Iris nevěděla, co je horší: bezbřehé pohrdání jejího nejstaršího dítěte či nevyčerpatelná empatie těch mladších. Upřímně řečeno, podle svého soudu si nic z toho nezasloužila. A naštvaně si připomínala, že tyhle problémy jsou jen další v řadě těch mnohých, jimž se jejich otec úspěšně vyhýbá. Při odbočování ke škole auto drclo o výmol, kelímek s kávou poskočil a zmáčel jí klín cákanci hnědé tekutiny. Sadie při pohledu na matčiny flekaté tepláky jen zhnuseně svraštila čelo. Tak i tohle je moje vina? Iris zamžikala ve snaze potlačit ty proklaté slzy, co se jí tlačily do očí. Čert tě vem, Paule. Začínala se hroutit přímo před dětmi. S překypující vděčností ocenila fakt, že Sadie nic nekomentovala a naopak z přihrádky vytáhla chumel ubrousků a vtiskla je matce do ruky.

Leto u jezera_344 stran.indd 10

29/05/17 14:05

Léto u jezera

Na vteřinku se střetly pohledem a Iris se statečně usmála. Sadie ohrnula rudé rty. „Propána,“ sykla, „copak to auto nemá brzdy?“ Dětem to neřekla. Ještě ne, ačkoliv uběhly už dva týdny od chvíle, co ji Paul postavil před hotovou věc. Seděl právě na okraji postele zády k ní, pohrával si s televizním ovladačem a najednou to řekl. „Nefunguje to, Iris.“ Dál si četla, jen zdusila zívnutí. „Baterie budou nejspíš v šuplíku,“ broukla. „Nemyslím ovladač, k čertu. My.“ Odložila knihu. Paul chtěl odloučení. Rozvod, řekl nejdřív, ale při pohledu na Irisin obličej vzal to kruté slovo honem zpátky. Zesláble se zhroutila na polštář, jako by z ložnice naráz vyprchal veškerý vzduch. „Tak tedy odloučení,“ zařadil zpátečku, jako by tím projevoval kdovíjakou laskavost. Nechá Iris nejdřív navyknout na šero předsíně, než ji definitivně šoupne do nekonečně dlouhého temného tunelu. Přitiskla si dlaň na ústa, jako by hledala slova. Tentokrát žádná nenašla. Vzniklý prostor využil Paul. V tom byl dobrý. Klasický advokát. „No tak, Iris,“ zavrčel netrpělivě. „Vždyť to pro tebe není žádná novinka. Náš vztah je mrtvý už hezky dlouho, ne?“ Měl, samozřejmě, pravdu, ale odmítla mu to potvrdit. Tohle zadostiučinění mu nedopřeje. Ne, když tak dlouho a tak zarputile látala trhliny v obalu rodiny. Paul to sice uměl s nůžkami, ovšem Iris byla přeborník s lepidlem. Po každé roztržce, s každým dalším zklamáním cítila, jak se jí vzdaluje. Zpětně si uměla ty krůčky vybavit, ten rozklad v narůstajících stínech jejich soužití. Ta hrozba byla stále přítomná, ale zůstávala dosud stranou, jen tu a tam se o ně otřela jako zlověstná černá kočka. Kdyby se Iris přiměla

Leto u jezera_344 stran.indd 11

29/05/17 14:05

Hannah McKinnonová

sestavit minulé roky jako dílky puzzle, uviděla by, jak celou dobu číhala v koutě. Tady fousek, tuhle zase mrsknutí ocásku, dokud se neobjevilo celé kočičí tělo. Od toho večera uběhly dva týdny a Paulovo rozhodnutí ji sžíralo. Naprosto ochromená každé ráno civěla oknem obývacího pokoje na vysokou magnolii a snažila se ty nádherné růžové květy nějak vměstnat do svého náhle zborceného světa. Pak se loudala domem jako v transu a většinou se vzchopila až kolem třetí, než se děti vrátily školním autobusem domů. Kdyby k sobě byla upřímná, zřejmě by to poznala s předstihem. V rodinném domě ve čtvrti Newton Victorian se jim žilo velmi pohodlně, ale vždycky to tak nebylo. Zpočátku měli hluboko do kapsy. Paul byl ve firmě pouze mladším společníkem a od rána do večera, často i o víkendech, odnášel všechnu nádeničinu začátečníka. A kdykoliv se objevil velký případ, což se stávalo vlastně pořád, trávil u rešerší a v archivech čtyřiadvacet hodin denně. Jistě, pro Paula to byly stresující doby, ale co ona? Seděla sama doma, rok za rokem, smířená s uniformou skládající se z pocintaných triček a kojících podprsenek. Přímo niterně si pamatovala na první měsíce kojení, kdy se v noci jen poslepu vymotávala z přikrývek a ráno steží vylézala z postele, aby čelila další plné myčce nádobí, dalšímu koši prádla a zdánlivě nekonečným stezičkám z hraček, které pokrývaly nevytřenou podlahu pokojů bez ohledu na to, kolikrát se během dne shýbla a uklidila je. Vybavovala si dobře celonoční záchvaty kašle, po nich nekonečné čekání u lékaře, kde vyčerpaní rodiče konejšili usoplená batolata v přetopené čekárně. Přátelé ji varovali před totálním vyčerpáním, před výkyvy nálad a ubíjející rutinou. Ale současně ji upozorňovali na příval divoké lásky, která jí pomůže tím vším prolézt až na konec. K tomu všemu patřil i pocit ničím nezastupitelné a hřejivé radosti, kterou v ní sebeobětování probouzelo. Vůně hebké dětské hlavičky, teplounké spánkem, a slzy vděčnosti,

Leto u jezera_344 stran.indd 12

29/05/17 14:05

Léto u jezera

jež ji v nočním tichu mimoděk vyhrkly. Živočišný nával hormonů lásky tak drásavé, že kdykoliv si novorozence přivinula k prsu, vytékala z ní spolu s mocným proudem mléka. „Copak ti nechybí tvoji kolegové?“ zeptal se Paul nevěřícně, když Iris už nemusela být doma se Sadie a odmítla se vrátit do zaměstnání. „Nebylo by fajn, kdyby sis letos s ostatními vyrazila na firemní chatu zalyžovat?“ Svou práci měla Iris ráda, to ano, ale na rozdíl od Paula netoužila po luxusní dovolené či elegantním porsche, jaké se lesklo před domem sousedů. Kdoví, možná Paulovi chyběl její starý život víc než jí samotné. Jakmile šlo do školy i nejmladší dítě, Iris se do práce vrátila právě kvůli Paulovi. Tedy, do jisté míry. Na konci horní chodby si přepážkou vybudovala malou pracovnu, kde pročítala rukopisy a kontaktovala nakladatelství jako nezávislý agent. Zpočátku se jí líbil návrat k profesi i fakt, že stoupla v Paulových očích, ale brzy začala mít pocit, že kráčí po skleněných střepech. Na jedné straně Iris narychlo doháněla aspoň ty nejhorší výpadky v péči o domácnost a děti sháněly mámu, nastavovaly prázdné talíře a mávaly nedopsanými domácími úkoly, na druhé straně stáli se svými požadavky její klienti, méně hluční, ale stejně nároční a potřební. Noví autoři očekávali detailní analýzu a zavedení autoři zase přehnaně pochvalné posudky. Stála v každém z těch světů jednou nohou a nervózně balancovala někde mezi, a ani na jedné straně neodváděla práci ke své i jejich spokojenosti. A v těch vzácných chvilkách, kdy vůbec pomyslela taky na sebe, zděšeně zjišťovala, jak vypadá zanedbaně. A pak všechna její námaha přišla nazmar, protože Paula udělali starším partnerem, načež úplně obrátil a prosadil si, že Iris se na práci vykašle. Mezitím se naučila lépe skloubit pracovní nároky s vedením rodiny a domácnosti a tvůrčí činnost ji bavila, stala se pro ni nezbytnou. Hádali se kvůli tomu celé měsíce, ale Paul byl jako beran. Trval na tom, že bez těch pár drobných se obejdou. Jeho machistický postoj

Leto u jezera_344 stran.indd 13

29/05/17 14:05

Hannah McKinnonová

Iris dráždil, stejně jako stále silnější pocit, že ve skutečnosti je vydržovaná ženská. A pak tu byl sex. Či spíše nebyl. Jistě, stávalo se, že Paul se po ní v noci natáhl a ona se nacvičeným chrápnutím neodtáhla. Jenže tu byly i večery, kdy po něm chtěla něco nastavit na BlackBerry, smyslně se k němu tiskla, a on ji odmávnul s výmluvou na brzké ranní jednání. I navzdory náročné dřině s výchovou malých dětí se Iris zvládla nějak plahočit vpřed, chvílemi dokonce i slušným tempem. Pravda, bývaly dny, kdy ji Paul po příjezdu ze zaměstnání našel tiše vzlykat s hlavou na kuchyňském stole, zatímco na podlaze se děti válely mezi vysypanými zásobami ze spíže; bílé otisky zamoučených ručiček se táhly až do obývacího pokoje, rozmačkané čokoládové křupinky docela pěkně zvýraznily kresbu na staré prkenné podlaze. „Proboha, co se děje?“ užasl hned ve dveřích. Načež si Iris otřela oči a stručně objasnila: „Chtěly péct.“ To se ovšem stávalo jen výjimečně. Většinou Paul dorazil domů rozcuchaný, hodil kufřík na stůl, na napůl pusy pozdravil Iris a zhroutil se na pohovku mezi hračky, kam se k němu vrhly i všechny děti. Nakonec si nevedli špatně, aspoň Iris si to myslela. Jen se podívejte, co dokázali! Děti byly zdravé. Rodina jezdila lyžovat do Utahu a měla členství v tenisovém klubu. Dům nechali kompletně zrekonstruovat. Ke čtyřicátinám daroval Paul Iris báječný Land Rover, který řídila trochu rozpačitě, ale tajně ho zbožňovala. Paul jí připomínal, že teď je přece firemní partner. Správně by oba měli mít důvod ke spokojenosti v manželství. A právě proto Iris tolik šokovalo, když jí Paul před čtrnácti dny předložil svůj požadavek. Zrovna uložila poslední z dětí. Šla si odpočinout a náhle dostala ledovou sprchu. Tohle byla přece jejich rodina! K dokonalosti měli daleko, ale fungovali už léta v tichém souladu, takže Iris tohle nenapadlo ani ve snu.

Leto u jezera_344 stran.indd 14

29/05/17 14:05

Léto u jezera

„Máš jinou, je to tak?“ skučela. Jako by to jediné dalo věci smysl. Paul to popřel, a navíc způsobem, kterým ji ponížil. „No tak, Iris. Nedrž se takových klišé!“ A když teď čekala na konci dlouhé školní příjezdové cesty, Iris s pukajícím srdcem sledovala své děti vcházet do školní budovy. Za ní se ozval klakson. Potřebovala plán. Advokáta. Něco. Doma v prázdném domě Iris hodila klíčky na starožitný stolek u dveří a po dvou vyběhla schody do patra. V ložnici se na podlaze válely Paulovy golfové kraťasy. Čistě ze zvyku se pro ně i pro pár špinavých ponožek shýbla, ale rozmyslela si to a odkopla je. Jen ať si ty zatracený hadry pere sám! Akutně potřebovala sprchu. A vůbec, sprchovala se včera? Iris zachytila svůj odraz v zrcadle. Opuchlé oči, zsinalá pleť. Paul už dva týdny přespával na pohovce, zatímco ona tupě civěla do stropu ložnice a silou vůle ho lákala zpátky do patra. Hystericky balancovala mezi nutkáním ho uškrtit a touhou vklouznout k němu pod přikrývku a přitisknout se k němu. Neodvážila se ani jednoho a Paul se nevrátil. Každé ráno uložil pečlivě složenou přikrývku do skříně v předsíni a na pohovce urovnal polštáře. Iris chápala, že manžel tak chrání děti, ale ten dokonale promyšlený rituál ji bolel a rozčiloval. Nakonec si nebyla jistá, zda si víc hnusí sebe, nebo Paula. Pořád oblečená Iris minula šumící horkou sprchu, vlezla si do mohutné vany v koutě a v jejím studeném objetí se rozplakala.

Leto u jezera_344 stran.indd 15

29/05/17 14:05

2. K IRISINĚ ÚDIVU SE AINSLEY PERRYOVÁ starala o bufetový stůl fotbalového týmu. Pravda, spíš u něj držela policejní dozor. Kdykoliv se přiblížili rodiče. Ainsley se jim rozběhla vstříc s nataženýma rukama. Nešlo jí ani tolik o převzetí jejich jedlého daru, jako spíš o to, aby je nasměrovala pryč od stolu. Se zdvořilým úsměvem je odháněla od království dobrot a posílala do vzdálenějších krajů: na tribuny či k okraji hřiště fandit hráčům. Iris se jí radši vyhnula rovnou. Tenhle rituální sportovní zápas se odehrával každé sobotní dopoledne a sloužil jako centrum společenského dění, kde se drbalo, okukovalo a porovnávalo. Parkoviště přetékalo rodinnými vozy značky Volvo a hybridními SUV. Pozornost se nesoustředila nejen na sportovní výkony potomků, ale i na to, jak se angažují rodiče. Komunita pozorně sledovala účast jednotlivých rodičů a jejich absenci považovala za rouhání. Iris to věděla: tuhle ostudnou zkušenost už během sezony zažila. Navzdory štosům nezrevidovaných rukopisů v pracovně se tedy i dnes vynořila z auta a zamířila ke stolu s občerstvením s pocitem pokání i vzdoru pracující matky. Nešla beze zbraně. Ráno si přivstala a z domácího těsta vykrájela malá kolečka. Vyřadila ta, která skončila na podlaze, z těch na stole vytáhla zatoulané psí chlupy, vytvarovala je, udělala špičky a upečené posypala moučkovým cukrem, který ještě teď

Leto u jezera_344 stran.indd 16

29/05/17 14:05

Léto u jezera

měla i na čele. Pod lesklou fólií ležel na starožitném nerezovém tácu její dnešní příspěvek v podobě dvou tuctů mandlových rohlíčků. Chvatně si strčila neposedný pramen vlasů za ucho (proboha, taky si mohla vzít lepší čelenku) a vymáčkla ze sebe úsměv. Dnes se Iris pokusí zapadnout mezi ostatní matky, které se u hřiště ukazují pravidelně, posedávají v kavárně či auty ucpávají výjezd od školy, zatímco Irisini potomci trpí v couravém školním autobuse. Tyhle matky byly všudypřítomné. Jejich klasický přístup symbolizovala Ainsley Perryová, která se dobrovolně ujala role manažera stolu s občerstvením. Před ní se nad stolem skláněla skupinka matek a hodnotila přinesené dary. Iris tu oběť přinášela kvůli věčně mrzuté Sadie, jejíž dobré známky, přestože byla v pubertě, se nevysvětlitelně zhoršily od chvíle, kdy nastoupila na střední školu. Kvůli Jackovi, který byl milý a vděčný za každou sušenku. A kvůli Lily, pořád ještě děťátku, která s dětskou důvěřivostí objímala maminku při každé příležitosti. A nakonec i kvůli Paulovi, aby mu dokázala, že přece jen zvládá úplně všechno a umí si vyšetřit čas na školní akce, kde je vítaná, kdykoliv se jí zachce. Jen škoda, že se zapomněla ze špinavých tenisek přezout do roztomilých balerínek. No, nevadí. „Ale, ale, Iris Standishová, tebe jsem neviděla celou věčnost!“ pronesla Ainsley, ale kdovíproč u toho nápadně špulila rty. Kolagen. Iris se na ně snažila nezírat. „Dobré ráno. Přinesla jsem rohlíčky.“ Ainsley se zděšeným výrazem jukla pod fólii. „To jsou sušenky?“ Iris se usmála: „Mandlové rohlíčky. Ráno jsem je upekla.“ „Echm.“ Ainsley se přestala usmívat. Otočila se k brunetě, kterou Iris neznala, a ta jen zamžikala. Ainsley a brunetka se začaly chvatně dohadovat očima a Iris neměla potuchy, co se děje. „Bezlepkové?“ zeptala se Ainsley nakonec.

Leto u jezera_344 stran.indd 17

29/05/17 14:05

Hannah McKinnonová

Iris zavrtěla hlavou. „Z geneticky neupraveného obilí?“ nevzdávala se naděje ta druhá. Iris pokrčila rameny. „No, tím si nejsem jistá.“ „Hm. Tak co kdybychom to položily sem?“ protáhla brunetka, vzala si podnos od Ainsley a obrátila se k druhému stolu, kde, jak Iris neušlo, zatím nestálo vůbec nic. Ainsley se opět usmála. „Výborně.“ Iris nechápala, v čem je háček. Zatěkala očima po tácech před sebou, pečlivě rozbalených a vystavených, aby si každý mohl nabídnout: mrkvové tyčinky, kapustové čipsy, hummus, dílky pomeranče, sójové lusky. To hroznové víno je oloupané? A pak se ohlédla po svém osamělém tácu zabaleném do neprůhledné fólie, která zakrývala její domácí sušenky. „Trochu vám s tím pomůžu,“ navrhla a sloupla fólii. Ainsley a druhá žena se přidržely jedna druhé a sehraně se vrhly vpřed. „Ne!“ vyjekla brunetka už bez úsměvu. „Díky, to už zvládneme samy.“ Prsty zatančila po fólii, opět ji natáhla přes sušenky, aby nevykukovala ani jediná. Ainsley zuřivě přikyvovala a přitom si hrála s horním knoflíkem své kašmírové vesty. Iris zaregistrovala její pěstěné nehty s vkusným, tělově růžovým lakem. Iris zhoupla rozježeným ohonem. „Víte, tyhle má Sadie nejradši. A její kamarádky jakbysmet,“ vyhrkla chvatně, i když vůbec neměla ponětí, zda některá z nich miluje mandlové rohlíčky. „Ráda věřím,“ kývla Ainsley. „Ale na tomhle stole máme zdravé pokrmy. A na tom druhém… ty ostatní.“ Iris se opět podívala na stůl, velkolepě povýšený na oltář nutriční svátosti. Jako by všechny matky vystřihly svůj příspěvek z křídového plakátu inzerujícího veganskou potravinovou pyramidu, i těmi vychytávkami v podobě zeleninových spirálek, šupinek a cuketových špaget. Poté se ohlédla k druhému stolu, kde spočíval její příspěvek. Na laciné dýze kromě něj stála velká osamělá lahev

Leto u jezera_344 stran.indd 18

29/05/17 14:05

Léto u jezera

sladkého nápoje Kool-Aid, kterou donesla další pobloudilá matka. Nebožačka naivní. To už bylo na Iris moc. Málem se zalkla, když si vybavila časné ráno, kdy se v ucouraném županu skláněla nad kuchyňskou linkou, na vrčení hnětacích metel, cukrování hotových sušenek. Jak ji bolela záda, když v předklonu modelovala dokonalé rohlíčky a přitom si představovala nadšený povyk dětí, s jakým na sladkosti houfně zaútočí. Za sebou zaslechla pískání. A teď ke všemu propásla hru. „No, ale na stole s moučníky to je jediný moučník, tak proč by nemohl čekat rozbalený?“ Chvatně znovu strhla fólii. Slyšela dupání přibíhajících dětí. „Vážně, s tím se nemusíte obtěžovat.“ Brunetka rázně vrátila fólii na rohlíčky. „Mě to neobtěžuje!“ zdůraznila Iris a tentokrát ukořistěnou fólii zmačkala do mrňavé stříbrné kuličky, kterou schovala v pěsti. „Ta-dá!“ Obě ženy si ji změřily s chladným opovržením, ale mezitím se k nim malí sportovci přivalili jako vzedmutá vlna desítek dresů. „Děti, děti!“ snažila se Ainsley Perryová zjednat pořádek. „Ovoce a zelenina, poslužte si, prosím!“ Děti se poslušně zařadily do fronty a sehrané matky se zapojily do díla a rozdávaly tyčinky mrkve jak zdravotní sestry pečující na frontě o zraněné vojáky. Iris odmítla zůstat stranou. „Sušenky! Kdo chce SUŠENKU?“ Vědomě sabotovala Ainsleyin příkaz, ale nemohla si prostě pomoct. „Sušenky?“ „Pojďte si pro sušenku!“ vyvolávala Iris na celé kolo, ale byl to opojný pocit. Děti ji obklopily jako rabující dav. Iris brala sušenky z tácu a kladla je na talířky nebo přímo do dětských tlapek. Jednomu hošíkovi ji šoupla rovnou do pusy. Vzhlédla, rozesmátá štěstím. Ale kde zůstala Sadie?

Leto u jezera_344 stran.indd 19

29/05/17 14:05

Hannah McKinnonová

Dětská ruka jí škubla cípem halenky. „Jacku! Chceš sušenku?“ Jack krabatil čelo. „Trenér sladkosti na zápasech zakázal.“ A pak jí to teprve došlo naplno. Za valem jásajících dětí se tyčila další hradba. V šoku. Rodiče s pažemi založenými na prsou. Trenér zuřivě pískal ve snaze opět nastolit pořádek. A z toho vyčnívala jedna utrápená tvářička: Sadie. Sadie stála v ovo-zel frontě. Ne u Iris. „Upekla jsem tvoje oblíbené rohlíčky!“ vyjekla Iris a s tácem zdviženým do výšky se drala k dcerce. Proč všichni ztichli? „Chceš?“ Sadie se naštvaně koukla nejdřív na tác posetý drobečky a poté na matku. „Co to vyvádíš?“ Než Iris stihla odpovědět, dcera zmizela. Vedle Iris se vynořil Paul. „Co to do tebe vjelo?“ Naštěstí to řekl šeptem, sebral jí tác a odvedl ji od stolu i užaslých výrazů všech přítomných. Lily s Jackem se táhli za nimi až k autu. Iris neprotestovala. Teprve když Paul zabouchl dveře roveru na straně u řidiče a nechal ji v autě sedět samotnou, Iris si uvědomila, jaký předvedla výstup. „Uvidíme se doma,“ broukl Paul a odešel. Děti se přidaly k otci, jak jinak. K tomu rozumnému z rodičů. Iris sevřela volant prsty a opřela se o něj horkým čelem. Co se s ní děje? Tichounké ťuknutí na okno. Lily. Baštila jednu ze zavržených sušenek. Iris okénko stáhla. „Netrap se, mami. Jsou moc dobré.“ ◆ ◆ ◆

Ráno se v poště objevila oranžová pohlednice. Iris si ji mezi účty nejdřív nevšimla. Oddělila účty od novin, jež rovnou hodila do tříděného odpadu: v domě bylo teď dost smutku

Leto u jezera_344 stran.indd 20

29/05/17 14:05

Léto u jezera

i bez nich a na války nebo ekonomický propad už jí vážně nezbývala kapacita. Až když vařila dětem oběd, upoutal ji oranžový záblesk zpod účtu za elektřinu, který položila na linku. Sáhla po něm. Scénu na pohlednici poznala okamžitě. Hampstead. V New Hampshiru. Červený člun přivázaný k molu. Byla to jedna ze starých pohlednic s jezerem, které v jejím dětství nabízel obchoďák v Hawley. Spolu s Leou si z nich dělaly sbírku a jako spiklenci si na nich vzájemně schovávaly vzkazy pod kameny nebo na zadní verandě. Iris žádnou z těch pohlednic neviděla už roky. Kde ji Millie vyhrabala? Otočila pohlednici a zjistila, že písmo Millie nepatří. Rozevláté křivky působily stejně zasněně a úžasně jako Lein hlas. „Prosím přijeď.“ Žádný podpis, žádné datum. Iris potřásla hlavou a znovu si ta dvě slůvka přečetla. Přijet kam? pomyslela si podrážděně. Lea je až kdovíkde v Seattlu, kam se nedávno odstěhovala se svým snoubencem, a podle posledních zpráv se nechystala přijet dřív než před svatbou. Právě před tou svatbou, o které se nenamáhala sestře ani povědět, stejně jako se vykašlala na zprávu o svých zásnubách s mužem, o němž Iris v životě neslyšela. Možná je ta pohlednice opožděný pokus se smířit, vlastně omluvit. Tedy ne že by pohlednice suplovala pozvánku na svatbu. Ta přišla už dřív, luxusní oznámení na krémovém drahém papíře s vytlačeným a ručně zlaceným písmem. Mimoděk ji napadlo, kolik ta legrácka asi stojí. Rodiče sice byli zámožní, ale vedli konzervativní životní styl. Skromný. Ta pozvánka nebyla nic než neomalená výstřednost. Iris hodila pohlednici zpět na hromádku účtů. Typická Lea, napíše záhadnou šifru a nechá na Iris, aby si nad ní lámala hlavu; pche, jako by neměla nic lepšího na práci! Tohle nebylo nic pro Iris. Pokud někdo měl střílet k nebi SOS světlice nebo psát vzkazy do písku, byla to ona. Svolala děti na oběd. Po jídle uklidila nádobí, vzala Samsona na dlouhou

Leto u jezera_344 stran.indd 21

29/05/17 14:05

Hannah McKinnonová

procházku a odvezla Lily na druhý konec města ke kamarádce. Při tom všem jí však pořád hlavou vrtala oranžová pohlednice, celý den ji měla přímo před očima, a když se v podvečer vrátila domů, trochu ostýchavě ji vytáhla z hromádky účtů a strčila ji do kapsy džínsů. Pravda, ta dvě slůvka ji dopálila, ale pohlednice ztělesňovala něco víc než plachý vzkaz od sestry Ley. Bylo to jako poslední postrčení jistým směrem. Právě to postrčení, na něž Iris reagovala zděšeně a s úlevou.

Leto u jezera_344 stran.indd 22

29/05/17 14:05

LÉTO U JEZERA Hannah McKinnonová Z anglického originálu The Lake Season, vydaného nakladatelstvím Atria v New Yorku v roce 2015, přeložila Petra Klůfová Obálku navrhla Soňa Šedivá Redigovala Michaela Bečková Odpovědná redaktorka Anna Urbanová Technický redaktor Jiří Staněk Počet stran 344 Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2017 jako svou 9148. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví knizniklub.cz

Leto u jezera_344 stran.indd 344

29/05/17 14:06