0037955

Eduard Petiška

O dětech a zvířátkách Ilustrace Zdeněk Miler

KNIŽNÍ KLUB

o detech a zviratkach.indd 3

6.4.2010 8:51:04

© Eduard Petiška – heirs, 1955, 2010 Illustrations © Zdeněk Miler, 1955, 2010 ISBN 978-80-242-2684-2

Eduard Petiška O DĚTECH A ZVÍŘÁTKÁCH Ilustroval Zdeněk Miler Vydala Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, Nádražní 32, 150 00 Praha 5, v Praze roku 2010 jako svou 5187. publikaci Odpovědná redaktorka Viola Lyčková Technický redaktor David Dvořák Počet stran 64 Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytiskly Tlačiarne BB, spol. s r. o., Banská Bystrica Vydání první Pro čtenáře od 6 let Naše knihy distribuuje knižní velkoobchod Euromedia Group, k. s. – knižní distribuce, Nádražní 32, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel. 296 536 111 Fax: 296 536 246 distribuce.sd@euromedia.cz Knihy lze zakoupit na internetovém knihkupectví www.knizniweb.cz

o detech a zviratkach.indd 4

6.4.2010 8:51:05

Jak koťátko hledalo mlíčko Ve stodole spalo koťátko. Spalo a spalo tak dlouho, jak to jen koťátka umějí.

Když se probudilo, dostalo chuť na mlíčko. Ale miska, v které mlíčko bývalo, byla prázdná. „Však já nějaké mlíčko najdu,“ povídá si koťátko a protáhne se dírou mezi prkny do zahrádky.

Bylo to ještě hloupé malé kotě. Nevědělo, odkud se mlíčko bere.

Vědělo jenom, že mléko bývá v misce, že je voňavé a dobré.

Koťátko lezlo pomalu po záhonku a náhle se zarazilo. Před ním vyrostl ze země kopeček a z hlíny vylezly nejdříve černé packy, pak čumáček a nakonec celé zvířátko. „Co to asi je?“ myslí si kotě. „Že to bude koťátko jako já! Jistě je to koťátko, jenže je celé černé.“ (5)

o detech a zviratkach.indd 5

6.4.2010 8:51:05

„Nevíš, koťátko, o mlíčku?“ ptá se kotě toho černého zvířátka. „Já přece nejsem kotě!“ trochu se zlobí černé zvířátko. „Já jsem krtek,“ povídá, „a o mlíčku nic nevím.“ „To je škoda, krtku, že nevíš o mlíčku,“ mňouká kotě, „já mám na ně moc velikou chuť.“ Ale krtek už je ten tam.

Koťátko leze dál.

Tu se rozhrne tráva a kvok, kvok – před kuřátkem stojí kvočna. „Co tu hledáš?“ spustí na ustrašené koťátko. „Snad tu nehledáš zrníčka? Tady patří všechna zrníčka kuřátkům. Kšš, jdi, odkud jsi přišlo.“ „Já,“ řeklo koťátko, „já hledám mlíčko.“ „Jaképak mlíčko,“ povídá kvočna, „na zahrádce není žádné mlíčko.“ „Děkuji,“ řeklo koťátko uctivě a běželo, jak mohlo nejrychleji, ze zahrady na dvůr, protože kvočny rády klovnou toho, o kom si myslí, že chce ublížit jejich kuřátkům.

Na dvoře kejhaly husy, a sotva uviděly koťátko, začaly syčet: „Co tu chceššš, co tu chcešš?“ Koťátko se leklo a couvlo: „Hledám mlíčko.“ „Jdi odtud pryyyč!“ zakokrhal kohout. „Jen jdi zase spát, jen jdi zase spát,“ kdákaly slepice. „Jdi, jdi, jdi!“ štěkal pes uvázaný u boudy. „Domů, domů, domů!“ vrkali holubi na střeše. „Tak, tak, tak,“ křičely kachny.

(6)

o detech a zviratkach.indd 6

6.4.2010 8:51:08

o detech a zviratkach.indd 7

6.4.2010 8:51:22

Ustrašené koťátko uteklo pod traktor, který stál u stodoly, a schovalo se tam. Dívá se zespoda na traktor a myslí si: „Třeba je v něm mlíčko.“ A opravdu. Něco z traktoru kape na zem, ale bílé to není. Koťátko si lízne. Dobré to také není, vždyť je to olej, kterým se traktory mažou, aby pěkně jezdily. „Hudry, hudry, hudry!“ žene se na koťátko krocan. Koťátko skočí – a už je v chlévě. Tam stojí dlouhá řada krav a děvčata je právě dojí. Bílé, voňavé mléko stéká do džberů. „Tak se podívejme,“ kroutí koťátko hlavou, „mlíčko je od kraviček!“ Pak se posadí a čeká, až budou krávy podojeny. Už se těší a olizuje si vousky.

(8)

o detech a zviratkach.indd 8

6.4.2010 8:51:24

Co si přáli zajíček a myš „Jaké máš, Venoušku, krásné bílé šatičky!“ řekla Alenka Venouškovi.

Ale jen to řekla, Venoušek zakopl o kámen a upadl. Už neměl šaty bílé, ale špinavé.

Alenka Venouška zvedla a zlobila se: „Takové krásné bílé šatičky – a teď sis je zamazal!“ To slyšel za plotem mladý zajíc, který se pásl. Vzdychl si: „Co bych za to dal, kdybych měl takové krásné bílé šatičky! Já bych dal pozor, já bych neupadl, já bych se nezamazal.“ Na zahrádce bydlila šedivá myš. Vystrčila hlavu z trávy a povídá: „To je pravda. Do bílých šatiček by se neměli oblékat Venouškové, ale myšky. Já bych neupadla, kdepak! A byla bych pořád čistá, bílá jako z cukru.“ (9)

o detech a zviratkach.indd 9

6.4.2010 8:51:27

A zajíc řekl: „Jaký bych byl krásný zajíček! Celý bílý! Všichni zajíci by se divili, a kdyby mě viděli zdálky, říkali by: ‚Podívejte se, jaká tam rozkvetla veliká bílá sedmikráska!‘ A já bych poskočil a zajíci by volali: ‚Vždyť to není žádná bílá sedmikráska, ale bílý zajíček, který skáče. Pojďme tam a pokloníme se mu.‘ Potom by ke mně přišli, poklonili by se a řekli: ‚Nechceš šťavnatý jetel nebo zelí nebo nejsladší trávu, ty hezký bílý zajíčku? Přineseme ti, co budeš chtít. Takovému bílému zajíčkovi splníme každé přání.‘“ Když myška uslyšela, co zajíček říká, také se rozpovídala: „A já, já kdybych měla takové bílé šatičky, jistě bych byla nejhezčí myší na světě. Motýli by si mě spletli s kytkami a děti by se na mne chodily dívat. Zdaleka už by mě viděly a křičely by: ‚Tamhle jde vzácná bílá myška, pojďme se na ni podívat!‘ Snad by mi přinesly i kostku cukru.“

( 10 )

o detech a zviratkach.indd 10

6.4.2010 8:51:28

( 11 )

o detech a zviratkach.indd 11

6.4.2010 8:51:38

Zatímco si zajíček a myš vyprávěli, co by dělali, kdyby měli bílé šatičky, kroužil nad zahradou jestřáb.

Kroužil, rozhlížel se a tu vidí pod sebou v trávě myš a zajíčka. „Toho zajíčka,“ myslí si, „chytím a přinesu svým mláďatům k obědu.“ Ale zajíček vidí jestřába také. Hop – a přikrčí se k hromádce hlíny.

Protože zaječí kožíšek má barvu jako země, není ho vidět. Jestřáb se dívá, dívá, ale zajíčka nevidí. „Chytím aspoň myšku,“ řekne si.

Ale myška se přitiskla do prachu cesty a jestřáb ji nevidí, protože myší kožíšek má barvu prachu.

Jestřáb ještě chvíli krouží nad zahradou a pak odletí.

Zajíček a myš si oddechnou. „To jsem rád,“ říká zajíček, „že nemám bílé šatičky. Přece jen je dobré, že mám svůj hnědý kožíšek.“ „To jsem ráda,“ povídá myš, „že nemám bílé šatičky. Kdybych byla bílá, jestřáb by mě byl uviděl a odnesl.“

( 12 )

o detech a zviratkach.indd 12

6.4.2010 8:51:39

Obsah Jak koťátko hledalo mlíčko 5 Co si přáli zajíček a myš 9 O uhlíčku 13 O červeném kohoutu 18 Jak si hrál pejsek s králíkem 22 O zeleném vajíčku 26 Pes, kočka a koblížek 31 Pyšný kohout 36 Jak ztratila ještěrka ocásek 40 O koťátku, které chtělo číst 45 Jak Martínek stonal 49 Jak žába vyskočila na měsíc 54 Veliký sníh 59

o detech a zviratkach.indd 64

6.4.2010 8:54:48