0037912

001 Ruze miluje cesnek_Sestava 1 12/3/15 11:10 AM Stránka 1

Louise Riotteová

NETRADIČNÍ A ZÁBAVNÁ PŘÍRUČKA PRO ZAHRÁDKÁŘE

Ruze_miluji_cesnek_001_256

16.12.2015

22.59

Stránka 2

Louise Riotte ROSES LOVE GARLIC Copyright © 1975, 1998 by Storey Communications, Inc. Originally published in the United States by Storey Publishing, LLC. All rights reserved Translation © 2001, 2016 by Eva Jeníková ISBN 978-80-249-3015-2

V‰echna práva vyhrazena. Îádná ãást této knihy nesmí b˘t bez písemného svolení vlastníka autorsk˘ch práv rozmnoÏována, uloÏena ve vyhledávacím systému ani pfiená‰ena v jakékoli formû nebo jak˘mikoli elektronick˘mi, mechanick˘mi, fotografick˘mi ãi záznamov˘mi prostfiedky.

Nakladatelství peãlivû zváÏilo a ovûfiilo rady obsaÏené v knize, ale nemÛÏe za nû pfievzít záruku. Neodpovídá ani za osobní, vûcné a majetkové ‰kody.

Poznámky pfiekladatelky jsou uvedeny v hranat˘ch závorkách.

Z anglického originálu Roses Love Garlic, vydaného nakladatelstvím Storey Books ve Vermontu v roce 1998, pfieloÏila Eva Jeníková Obálku zhotovila Jana ·Èastná Redigovala Marie Michálková Odpovûdná redaktorka Leona Macháãková Technick˘ redaktor Jifií Stanûk Poãet stran 256 Vydala Euromedia Group, k. s. – Ikar NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2016 jako svou 8183. publikaci Sazba TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání druhé Na‰e knihy na trh dodává Euromedia – kniÏní distribuce, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.bux.cz.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

16.12.2015

22.59

Stránka 3

Obsah

Svût je pln˘ kvûtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Kvûtinová nauka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Královna kvûtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Stromy a kefie pro radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Popínavé rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Îivot rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Která rostlina kam patfií? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Kvûtiny a byliny pro smí‰ené zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Zahradní tipy a techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Zahradní tvorové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Pûstujeme divoké druhy ze semen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Domácí potû‰ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Nevadnoucí krása su‰en˘ch kvûtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 Barvy z pfiírody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Kosmetické pfiípravky a vÛnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 Tradiãní léky ze svûta rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Dal‰í nápady pro milovníky rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 Rostliny a lidé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 Severské druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Plány smí‰en˘ch zahrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Rejstfiík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

Ruze_miluji_cesnek_001_256

16.12.2015

22.59

Stránka 5

5

Svět je plný květin Lidé na celém svûtû milují kvûtiny, aÈ uÏ se jedná o divoké druhy nebo o ty neju‰lechtilej‰í odrÛdy. Kvûtiny se vût‰inou pouÏívají k okrase, ãasté je i vyuÏití k léãebn˘m úãelÛm, také v‰ak pro podporu rÛstu a k ochranû jin˘ch rostlin. Co jsou to vlastnû kvûtiny?

Botanici pouÏívají spí‰e termín kvetoucí rostliny. Kvetoucí rostliny se skládají z kofienÛ, stonkÛ, listÛ a kvûtÛ, které v‰ak mohou b˘t u nûkter˘ch druhÛ velice drobné a nenápadné. Mezi kvetoucí rostliny tedy patfií napfiíklad trávy, rÛÏe, lilie, jablonû nebo tfieba duby.

Kvetoucí (nedfievnaté) byliny se vût‰inou dûlí podle obvyklé délky svého Ïivota. Jednoletky pfieÏívají pouze jeden rok, dvouletky Ïijí dva roky a pofiádnû kvetou aÏ ve druhém roce. Trvalky rostou déle neÏ dva roky a zaãínají kvést druh˘m rokem. Kvetoucí dfieviny – stromy a kefie – Ïijí obvykle celá léta.

AÈ tak ãi onak, pro Ïivot na Zemi jsou kvûtiny a kvetoucí rostliny nepostradatelné. Poskytují nám potravu, na které jsme Ïivotnû závislí. Témûfi v‰echno obilí, ovoce a zeleninu, kter˘mi se Ïivíme, produkují kvetoucí rostliny. Kofieny fiepy a mrkve, listy salátu, semena hrá‰ku nebo fazolí, ovoce jabloní a broskvoní i mladé v˘honky chfiestu, které jíme, to v‰echno jsou ãásti kvetoucích rostlin.

Artyãoky, brokolice a kvûták jsou nerozvitá kvûtenství. Kvetoucími rostlinami se Ïiví i domácí zvífiata – krávy, ovce a vepfii – která jsou dal‰ím zdrojem na‰í potravy. âasem lidé objevili celou fiadu zpÛsobÛ, jak rostliny vyuÏívat.

Kvûty smetanky a ãerného bezu se pouÏívají k v˘robû vína.

K ochucování mnoha pokrmÛ se zase pouÏívá hfiebíãek, coÏ jsou pupeny tropického stromu hfiebíãkovce. Nakládané pupeny kaparovníku se také pfiidávají jako pikantní pfiísada do pokrmÛ.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

6

16.12.2015

22.59

Stránka 6

RÛÏe milují ãesnek

Mnoho rostlin se proslavilo pfiíjemnou vÛní, nebo také nepfiíjemn˘m zápachem. Pfiíkladem prvého mÛÏe b˘t vÛnû rÛÏí.

Naopak odporn˘m puchem, pfiipomínajícím zahnívající mr‰inu, se vyznaãuje jihoamerick˘ podraÏec velkokvût˘. V prvé fiadû jsou v‰ak rostlinná aromata, aÈ uÏ jsou ãlovûku pfiíjemná nebo ne, lákadlem pro opylovaãe.

Ke svému rÛstu potfiebuje vût‰ina rostlin pÛdu. Ale existují i druhy, které mohou rÛst na vûtvích stromÛ a Ïivit se ze vzduchu, nebo jiné, které se vzná‰ejí ve vodû jezer, potokÛ a fiek. PÛvabn˘mi kvûtinami se mohou py‰nit dokonce i horké, suché pou‰tû. Zde se rostliny objevují jako mávnutím kouzelného proutku v prÛbûhu a po skonãení období de‰ÈÛ. Rychle vykvétají a vytváfiejí semena, aby mohla pfií‰tí rok v pravou chvíli vyrazit dal‰í generace. Snad jedin˘mi oblastmi, kde se rostlinám nedafií, jsou zalednûné ãásti Arktidy a Antarktidy.

Nûkteré vodní kvûty jsou tak drobounké, Ïe je uvidíme jedinû pod mikroskopem. Opaãn˘m pfiíkladem je obfií raflézie, nejvût‰í kvûtina svûta, která roste v Malajsii a Indonésii. Její kvûty mohou napfiíã mûfiit aÏ okolo jednoho metru!

Velmi zajímavé jsou zpÛsoby vzájemného pÛsobení rÛzn˘ch druhÛ kvetoucích rostlin, které rostou pohromadû. Právû toto vzájemné pÛsobení je tématem, o kterém hloubûji pojednává tato kniha.

Smíšené kultury Za pûstováním ve smí‰en˘ch kulturách se neskr˘vají Ïádné ãáry.

Jedná se o jednoduchou a praktickou metodu, která vyuÏívá znám˘ch zásad pfii plánování zeleninov˘ch nebo kvûtinov˘ch zahrad. Urãité zpÛsoby pûstování rostlin ve smí‰en˘ch kulturách se pouÏívaly v prÛbûhu snad celé historie zemûdûlství.

První evrop‰tí osadníci v Americe zjistili, Ïe domorodci pûstují kukufiici spoleãnû s d˘nûmi. V Nizozemsku se zase v 19. století kolem zeln˘ch polí bûÏnû vysazovalo konopí, které odpuzovalo ‰kodlivé mot˘ly bûlásky. Také v pfiírodû pfieÏívá úspû‰nû spousta rostlinn˘ch druhÛ pohromadû, v jakémsi spoleãenství. Místo aby byly jednotlivé odrÛdy a variety oddûlené, rostou rÛzné druhy v tûsné blízkosti, bok po boku. Tak si mohou vzájemnû poskytovat potfiebn˘ stín, vytváfiet oporu pro popínavé rostliny nebo produkovat kompost a Ïiviny, které zlep‰ují vlastnosti pÛdy. Naopak jiné rostliny mohou odpuzovat, a tím zabraÀovat siln˘m, agresivním druhÛm, aby úplnû ovládly stanovi‰tû.

Zemûdûlci odedávna vyuÏívali rostliny z ãeledi bobovit˘ch, napfiíklad jetel nebo vojtû‰ku, k obohacení pÛdy dusíkem. Dusík, fixovan˘ luskovinami a dal‰ími druhy, v‰ak sousední rostliny

Ruze_miluji_cesnek_001_256

16.12.2015

22.59

Stránka 7

Svût je pln˘ kvûtin

7

nemohou vyuÏít ihned. UvolÀuje se teprve poté, co luskovina nebo její ãást odumfie a rozloÏí se v pÛdû. Stejnou funkci mÛÏe v kvûtinové zahradû plnit vlãí bob (lupina), ale i dal‰í rostliny z ãeledi bobovit˘ch.

Nûkteré doprovodné rostliny poskytují ostatním druhÛm mechanickou pomoc. Kofieny velk˘ch rostlin mohou naru‰it pÛdu a usnadnit pronikání kofiínkÛ men‰ích druhÛ. To je dÛleÏité zejména v tûÏk˘ch pÛdách. Hluboké kÛlové kofieny smetanky a dal‰ích rostlin také vyná‰ejí k povrchu minerály a umoÏÀují jejich vyuÏití okolním rostlinám, jejichÏ kofieny nezasahují tak hluboko.

Velké rostliny (sluneãnice nebo topolovka) poskytují stín a ochranu proti vûtru nebo zadrÏují vláhu, kterou vyuÏijí drobné druhy rostoucí v okolí. V pfiírodû mohou kefie ochraÀovat kmen stromu, v jehoÏ blízkosti vyrÛstají, proti zvífiatÛm. Strom naopak kefie zastiÀuje, a tím je chrání proti nájezdÛm plevelÛ.

Dal‰ím klíãov˘m prvkem vyuÏívan˘m ve smí‰en˘ch kulturách je kontrolovaná soutûÏ mezi rostlinami, tzv. kompetice. Jednou z nejucelenûj‰ích forem smí‰ené kultury je zahrada obroubená lemem z vícelet˘ch rostlin. Zahradu bychom totiÏ mûli navrhovat nejen s ohledem na její barevnost, strukturu, v˘‰ku porostu a posloupnost kvetení jednotliv˘ch druhÛ, ale také vzhledem ke zmínûné kontrolované kompetici. Té dosáhneme pomocí vhodného prostorového i v˘‰kového uspofiádání. Vût‰í rostliny poskytují men‰ím ochranu; pozornost v‰ak musíme vûnovat agresivním druhÛm. Ty je tfieba sledovat, aby nevytlaãily pomaleji rostoucí rostliny.

Je známo, Ïe není moudré sázet pohromadû druhy náchylné ke stejn˘m nemocem a ‰kÛdcÛm. Napfiíklad orlíãky pfiitahují svilu‰ky, a proto bychom je nemûli vysazovat v blízkosti kvûtin, jako tfieba rajãat, na kter˘ch si tento roztoã také rád pochutnává.

Víme rovnûÏ, Ïe kofieny urãit˘ch stromÛ vyluãují toxické látky, ãímÏ zabraÀují sv˘m vlastním semenÛm vyklíãit v jejich blízkosti.

Je to jejich zpÛsob, jak oslabit nebo úplnû odstranit konkurenci.

Na druhé stranû v˘mû‰ky kofienÛ jifiinek chrání okolní rostliny tím, Ïe pomáhají proti nûkter˘m druhÛm hlístÛ.

Smí‰enou kulturu mÛÏeme snadno vytvofiit z rÛzn˘ch druhÛ skalniãek. V‰em se jim totiÏ dafií na such˘ch, slunn˘ch místech, a tak je pfiírodní podmínky nutí vyrÛstat pohromadû.

UÏ Indiáni vûdûli, Ïe se d˘ním dafií ve spoleãnosti kukufiice a naopak. Je to proto, Ïe tûmto plodinám vyhovují stejné podmínky a pfiitom mají ãasovû posunuté hlavní období rÛstu. Proto pfiíli‰ nesoutûÏí o svûtlo, o vodu ani o Ïiviny. Dobr˘mi spoleãníky jsou si navzájem takové rostliny, kter˘m se dafií ve stejn˘ch podmínkách, které v‰ak kofiení v rÛzn˘ch pÛdních profilech.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

8

16.12.2015

22.59

Stránka 8

RÛÏe milují ãesnek

Takov˘mi rostlinami jsou napfiíklad afrikán a narcis, pfiiãemÏ afrikány navíc odpuzují urãit˘ druh hlístÛ, ktefií napadají cibulky.

A takto mÛÏeme pokraãovat fiadou dal‰ích pfiíkladÛ vzájemného „souÏití“. Jestfiábníky nelze (v kultufie) vypûstovat ze semínka, pokud do kvûtináãe zároveÀ nezasadíme jinou rostlinu. Podobnû je to i s rostlinami z rodu Castilleja, coÏ jsou pÛvabné severoamerické kvûtiny, a navíc velké lákadlo pro kolibfiíky. K tomu, aby semena vyklíãila, se vût‰inou pouÏívá tráva Bouteloua gracilis [druh such˘ch americk˘ch pastvin, tzv. modrá tráva].

Následující kapitoly nabízejí podrobnûj‰í pohled na nûkteré kvûtiny a rostliny – pûstované i divoké, známé i neznámé. Doufám, Ïe se vám tyto druhy zalíbí a nauãíte se je vyuÏívat.