0037857

ANNE ROONEYOVÁ

ZA 15 MINUT

FILOZOFEM KNIŽNÍ KLUB

za 15 minut filozofem_001.indd 1

3/11/16 1:59 PM

Copyright © 2014 Arcturus Holdings Limited Translation © 2015 by David Vichnar All rights reserved Anne Rooney Za 15 minut filozofem Z anglického originálu The 15-minute Philosopher vydaného nakladatelstvím Arcturus Publishing Limited v Londýně v roce 2014 přeložil Mgr. David Vichnar, Ph.D. Odborná spolupráce Mgr. Radka Vališková Obálku zhotovila Gabriela Janovská Redigovali Tereza Filinová a Matouš Vanča Odpovědná redaktorka Ivana Nováková Technická redaktorka Martina Adlová Vydala Euromedia Group, k. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2016 jako svou 8315. publikaci Sazba TypoText, s. r. o., Praha 5 Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první ISBN 978-80-242-5284-1 www.universum.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.bux.cz

001-011-Za15min-fil.indd 2

29.02.16 15:22 Výtažková černá

OBSAH

KAPITOLA 14

Úvod K čemu filozofie? ........................................................... 4 ČÁST PRVNÍ: MYŠLENÍ .............................................. 12 KAPITOLA 1

Jak víme jak myslet? .................................................. 13 KAPITOLA 2

Spadne-li v lese strom, existuje? .......................... 22 KAPITOLA 3

Co víme? .......................................................................... 38 KAPITOLA 4

Kdy není sušenka sušenkou?

A co na tom sejde? ................................................. 50

Dokážeme říct, co myslíme, a myslet,

co říkáme? ................................................................... 146 ČÁST DRUHÁ: KONÁNÍ .............................................. 158 KAPITOLA 15

Jak se rozhodujeme co dělat? ............................... 159 KAPITOLA 16

Mají se snad čarodějnice upalovat? .................... 172 KAPITOLA 17

Záleží na tom, že „to nebylo úmyslně“? ........... 187 KAPITOLA 18

Je snad ve válce (a v lásce) vše dovoleno? .... 199 KAPITOLA 19

Šla by vytvořit dokonalá společnost? ................ 207 KAPITOLA 20

KAPITOLA 5

Čaj, nebo kávu (a co tato volba znamená)? ... 60

Jsou si snad někteří lidé rovnější? ....................... 218 KAPITOLA 21

KAPITOLA 6

Má stroj ducha? ............................................................. 73 KAPITOLA 7

Za koho se pokládáme? ........................................... 82 KAPITOLA 8

Špatné věci se dějí – ale proč? .............................. 90 KAPITOLA 9

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá –

vskutku? ....................................................................... 100 KAPITOLA 10

Přinese nám snad nový iPhone štěstí? .............. 108 KAPITOLA 11

Chtěli bychom žít věčně? ......................................... 119 KAPITOLA 12

Může se člověk rozhodnout, zda věřit

v Boha? ......................................................................... 127

Je správné brát bohatému jedinci, abychom

obdarovali mnoho chudých? ............................. 231 KAPITOLA 22

Co kdyby to tak dělali všichni? ............................. 239 KAPITOLA 23

Je robot schopen přemýšlet?

A máme se bát? ....................................................... 247 KAPITOLA 24

Sledují nás, nebo na nás dohlížejí? ...................... 261 KAPITOLA 25

Vyplatí se nejít s davem? .......................................... 273 KAPITOLA 26

Je lepší dávat než přijímat? .................................... 284 KAPITOLA 27

Být, či nebýt? Toť otázka. ........................................ 291 ZÁVĚR ............................................................................... 302

KAPITOLA 13

Mají psi duši? .................................................................. 136

001-011-Za15min-fil.indd 3

ZDROJE ILUSTRACÍ ...................................................... 304

29.02.16 15:22 Výtažková černá

K čemu je filozofie?

Už jste někdy vysedávali dlouho do noci, upíjeli víno nebo kávu a rozebírali klíčové otázky života? Možná máte méně času a nevydržíte nad životem hloubat až do rozednění, proto vám nabízím filozofickou patnáctiminutovku, se kterou nemusíte čekat, až se setmí.

Užití filozofie Někdo filozofii pokládá za činnost, které se věnují jen ti vyvolení ve věži ze slonoviny, zkrátka za cosi zcela odtrženého od skutečného světa. To se však hluboce mýlí. Filozofie stojí za každým podstatným životním rozhodnutím a dopadá na všechny aspekty našeho života.

001-011-Za15min-fil.indd 4

29.02.16 15:22 Výtažková černá

O filozofech panuje představa, že pijí příliš mnoho alkoholu a kávy, příliš kouří a usilovně se snaží najít smysl života.

Potřebuji si především ujasnit, co mám dělat… Jde o to najít pravdu, která je pravdivá pro mě, najít ideu, pro niž mohu žít a zemřít.

Søren Kierkegaard, 1835

Podstatou zákonů i výkladů náboženských textů je právě filozofie.

To, jak zacházíme se zločinci, systém vzdělávání, kamerový systém, geneticky upravené potraviny, výše daní, dostupnost porna na internetu, transplantace orgánů – to vše jsou filozofické otázky. Klást si etické, politické a metafyzické otázky je potřebné a dodává to sílu.

A je to zcela nezbytné, chceme-li získat názor na důležité otázky moderního života. Úvod 5

001-011-Za15min-fil.indd 5

29.02.16 15:22 Výtažková černá

Diogenes, kolem 350 př. n. l., Athény: V dávných dobách se filozofové museli obejít bez kávy či cigaret. Traduje se, že Diogenes bydlel v sudu a obešel se bez drtivé většiny věcí praktického života.

Filozofie nám pomůže zjistit, co si myslíme a proč, a umožní nám stát se takovým člověkem, jakým bychom dle našeho přesvědčení měli být. Tím nemám na mysli, že z nás bude filmová hvězda či astronaut, ale budeme vědět, co je pro nás důležité, a povedeme život podle vlastních hodnot a priorit. Neexistuje snad důležitější a uspokojivější cíl než stvořit sebe sama, a nelze začít nikde jinde než u sebe sama a vlastního mozku. Víc opravdu potřeba není.

Mnoho otázek – ale existují na ně odpovědi?

Chceme-li zjistit, která ze dvou hor je vyšší, stačí je jen změřit a porovnat výsledky. Měříme-li přesně, dostaneme jednoznačnou odpověď. Ve filozofii to však takhle nechodí. Řeknete-li, že Bůh existuje, a já namítnu, že neexistuje, můžeme oba předložit důvody, proč si myslíme, co si myslíme, ale nezávislý pozorovatel z nich nemůže objektivně vyvodit, kdo z nás má pravdu. Všeobecně pravdivou odpověď na to, zda jsou potraty morální nebo zda nejspravedlivějším státním zřízením je demokracie, prostě najít nelze.

6 Úvod

001-011-Za15min-fil.indd 6

29.02.16 15:22 Výtažková černá

Nemáme-li k dispozici obdobu měřidla, kterým lze změřit výšku hor, jak si tedy můžeme ověřit pravdivost svých idejí? Buď můžeme společně usilovat od odhalení pravdy a pokusit se racionální diskuzí přijít na to, který ze dvou či více protichůdných názorů je lepší, nebo POZOR – ZDE SE FILOZOFUJE Starořecký filozof Sokrates se potloukal po Athénách a vyučoval filozofii. Jeho časté rozhovory s mladými aristokraty byly trnem v oku představitelům města, podle nichž nabádal mladé lidi k nepoddajnosti a hašteřivosti. Nakonec byl Sokrates postaven před soud za to, že kazí mládež a nevěří v bohy. Byla mu nabídnuta svoboda, pokud se svého filozofování vzdá, Sokrates však odmítl a navíc se kriticky vymezil vůči soudu, což mu vyneslo trest smrti. Zemřel obklopen přáteli roku 399 př. n. l. poté, co vypil jed. Dnes je pokládán za otce západní filozofie.

Filozofové byli v dějinách neustále pronásledováni. Proti intelektuálům ve svém středu se často obracejí zejména totalitní režimy.

V Maově Číně, Pol Potově Kambodži či Stalinově Sovětském svazu byli vězněni a trestáni, protože podněcovali obyvatelstvo k svobodnému myšlení a neposlušnosti – přesně za to byl před dvěma a půl tisíci lety souzen už Sokrates. Lidé, kteří nepřemýšlejí, se totiž snadno ovládají a utlačují. Proto jsou filozofové v očích představitelů neosvícených států intelektuální obdobou obchodníků se zbraněmi.

Úvod 7

001-011-Za15min-fil.indd 7

29.02.16 15:22 Výtažková černá

může každý opakovat stále

KTERÁ HORA JE VYŠŠÍ

dokola svůj názor, a snažit se

Nic není tak snadné, jak se zdá, včetně otázky, která hora je vyšší.

Ve vědě – stejně jako ve filozofii – je důležité nejprve porozumět otázce. Je nejvyšší horou světa Mount Everest v Himálaji? Nebo snad Mauna Kea na Havaji? Přijde na to, jak je měříme…

Pokud je měříme od hladiny moře, je to Everest. Pokud je měříme podle vyvýšení nad úroveň okolních rovin, je to Mauna Kea (třebaže se okolní rovinou rozumí mořské dno). Stejně tak je i ve filozofii nutné zamýšlet se nejen nad odpovědí, ale i nad samotnou otázkou.

tak přesvědčit ostatní. První přístup je filozofie, druhý představuje ukázku neplodné neoblomnosti.

Abychom si z filozofie něco odnesli, musíme k ní přistupovat s otevřenou myslí a touhou učit se, ale i s ochotou měnit či prohlubovat své názory. Nakonec třeba zjistíme, že máme stejné názory, ale budou mít pevnější základy, jež vycházejí z rozumu a opírají se o důkaz.

Mínění vs. pravda Jelikož filosofie neopírá odpovědi na své otázky o jednoznačné a objektivní důkazy, může si někdo myslet, že v ní 8 Úvod

001-011-Za15min-fil.indd 8

29.02.16 15:22 Výtažková černá

Existuje snad mimozemský život? To nevíme – ale na tuto otázku existuje i přesto správná odpověď, jen nemáme dostatek prostředků, abychom ji našli.

jde pouze o mínění. Ale nedostatek „správných“ odpovědí ještě nedělá z filozofických problémů záležitost mínění. Filozofie klade teze, prozkoumává je či obhajuje za pomoci logiky a racionální argumentace, vyvrací protiargumenty a směřuje k nejlepším možným odpovědím.

Je dost dobře možné, že tyto odpovědi budou vyvráceny jiným argumentem – stejně jako ve fyzice může nová a lepší teorie nahradit tu starší. Ve fyzice se dává přednost té teorii, která lépe postihuje pozorované jevy a umožňuje nám dělat prognózy, které se ukážou jako přesné. Aby filozofie pokládala ideu za „dobrou“, musí být konzistentní, bez vnitřních rozporů, inkluzivní a všeobecně platná.

Je to vůbec pravda?

Nemůžeme-li s konečnou platností prokázat pravdivost filozofického tvrzení, znamená to snad, že žádné filozofické pravdy neexistují?

Tuto otázku si filozofové kladou odnepaměti, a jak se dá čekat, jejich odpovědi se liší. Úvod 9

001-011-Za15min-fil.indd 9

29.02.16 15:22 Výtažková černá

Tato otázka se neomezuje jen na filozofii: vztahuje se i na jiné vědní obory, včetně fyziky. Jsou fyzikální objevy skutečně objektivně pravdivé, nebo pouze pohodlně představují svět tak, jak je přístupný našemu pozorování? Je dost dobře možné, že pravda je za hranicemi našeho vnímání. Ale to už se dostáváme do oblasti, v níž postrádáme jistotu.

10 Introduction?

001-011-Za15min-fil.indd 10

29.02.16 15:22 Výtažková černá

,Zabíjet lidi je špatné‘ Stejně jako věda i filozofie se snaží přiblížit pravdě. Zamyslíme-li se například nad tvrzením, že ‚zabíjet lidi je špatné‘, jistě najdeme případy, kdy ho někdo zpochybní – například když o vysvobození z utrpení prosí nevyléčitelně nemocný člověk. Proto tohle tvrzení neplatí všeobecně a je nutné ho upravit. Můžeme ho tedy přeformulovat na ‚zabíjet lidi proti jejich výslovnému přání je špatné‘. Ovšem někdo může opět namítnout: Co třeba za války?

Co popravy zločinců? Někdo bude stále přesvědčen o pravdivosti prvního tvrzení a zahrne nás argumenty na podporu svého názoru, někdo jiný tvrzení dále poupraví na ‚zabíjet v době míru nevinné lidi proti jejich výslovnému přání je špatné‘. Tímto opakovaným přezkoumáváním vlastních tvrzení se filozofie pokouší stanovit pravidla a formulovat přesvědčení, podle kterých můžeme žít, budovat společnost a chovat se dobře k přírodě. Kdesi na této cestě tak možná objeví i nějakou pravdu. Kdo ví?

Úvod 11

001-011-Za15min-fil.indd 11

29.02.16 15:22 Výtažková černá

ČÁ ST PRVNÍ:

MYŠLENÍ

012-021-Za15min-fil.indd 12

29.02.16 16:09 Výtažková černá

Kapitola 1

Jak víme, jak myslet?

A jak pak máme myslet filozoficky?

012-021-Za15min-fil.indd 13

29.02.16 16:09 Výtažková černá

„Filozofie je disciplína. Jde v ní o disciplinovanost našeho myšlení.

Nejde v ní o to vymýšlet si. A disciplinovat vlastní myšlení je velice těžké.“ Tim Crane, profesor filozofie na univerzitě v Cambridge

O všem je třeba pochybovat Disciplinované myšlení nepokládá nic za samozřejmé. V předchozí kapitole jsme viděli, jak i zdánlivě jednoduchá otázka – která ze dvou hor je vyšší? – musí být jasně definována, než na ni lze vůbec odpovědět. Ve filozofii je nutné prozkoumat a definovat všechny otázky a pojmy předtím, než na ně začneme nabízet odpovědi.

Filozofie pracuje s logikou a rozumem; argumenty, které klade, lze formulovat jen v jazyce. To znamená, že sám jazyk musí být přezkoumán. Značná část filozofických prací 20. století zkoumala právě základy a spolehlivost jazyka.

Při zběžném pohledu na filozofii se může zdát, že vše prochází neustálou změnou a otázky se nám jen zmnožují. Tento pocit nám může dodat odvahu nebo nás zastrašit nebo obojí. Máte-li rádi jistoty, filozofie se vám asi zamlouvat nebude. Máte-li však rádi duševní gymnastiku a nevadí-li vám, když se vám pod nohama tu a tam otřese pevná půda, na níž jste si vystavěli život, pak je pro vás filozofie to pravé.

14 Kapitola 1

012-021-Za15min-fil.indd 14

29.02.16 16:09 Výtažková černá

Fraktál je vzor, jehož složitost se stále prohlubuje. Čím pozorněji se na něj díváme, tím větší detaily v opakovaném vzoru rozeznáváme. V matematice je oblast vymezená fraktálem konečná, i když má hranice nekonečné délky. O filozofii lze smýšlet jako o fraktálu – každá otázka vede k dalším otázkám.

Jak se zbavit jistoty Sokrates si byl jistý pouze vlastní neznalostí a často prý říkal, že pokud je moudřejší než ostatní, pak jen proto, že si uvědomuje svou nevědomost. Sokrates míval ve zvyku vyzvat ty, kteří byli přesvědčeni o vlastní moudrosti, aby vymezili pojmy jako „odvaha“ či „spravedlnost“. Poté jim přednesl protiargumenty, které odhalily v tom, co říkali, nesrovnalosti a rozpory – ať byly jejich odpovědi sebelepší, vždy v nich dokázal nalézt slabiny. Jeho cílem bylo ukázat, že vše je složitější, než si většinou myslíme, a že je nemoudré přebírat bez bližšího zkoumání běžně zastávané názory. Kvůli tomu se také dostal do křížku s významnými athénskými občany, nicméně jeho způsobu výuky, kterému se říká sokratovská metoda, se používá dodnes.

Jak víme, jak myslet? 15

012-021-Za15min-fil.indd 15

29.02.16 16:09 Výtažková černá

Jde o metodu dialektickou – dialog vedený pravidly racionální argumentace, v němž by logické odpovědi měly účastníky dovést k pravdě.

Jak vystavět tezi Ačkoli Sokrates využíval dialektiku zejména proto, aby zpochybňoval běžně přijímaná přesvědčení, můžeme díky této metodě také získávat další vědomosti. Kladením otázek a hledáním odpovědí, které vyvolávají další otázky, můžeme danou oblast hlouběji zkoumat a přibližovat se pravdě.

Dialektika se nyní často spojuje se jménem německého filozofa 18. století Georga Hegela (viz obr.). Postupuje ve třech krocích: • teze: Myšlenka či výrok, který je pokládán za pravdivý, např. „lhaní je nesprávné“.

• antiteze: Odpověď na tezi, která ji logicky popírá, např. „lhaní občas může člověka chránit, a tedy může být dobré“.

• syntéza: Nové tvrzení, upravené ve světle námitek vznesených antitezí. V našem příkladu může znít: „Lhaní je špatné, pokud se jím nechrání člověk, kterému se lže“.

16 Kapitola 1

012-021-Za15min-fil.indd 16

29.02.16 16:09 Výtažková černá

Tento proces lze opakovat. Ze syntézy se stává nová teze, která se zkoumá a znovu upravuje. Tím, že projdeme těmito kroky – při rozhovoru nebo samostatným promýšlením argumentu –, prozkoumáme vlastní názory a dodáme jim pevnější základy.

Začínat od píky Filozofové obvykle začínají studiem děl starších filozofů a díky logice a argumentaci posouvají diskuzi dál. Ale nebývá tomu tak vždy. FiloPři soudních procesech jedna strana argumentuje ve prospěch žalovaného a druhá ve prospěch žalujícího. Pomocí nástrojů a postupů filozofické debaty se tak určuje vina či nevina obžalovaného.

Jak víme, jak myslet? 17

012-021-Za15min-fil.indd 17

29.02.16 16:09 Výtažková černá

zofie je jedním z mála vědních oborů, v němž je možné

HRA NA ĎÁBLOVA ADVOKÁTA

s vaničkou vylít i dítě, napustit

Ve filozofické diskuzi může jeden člověk či celá skupina představovat „ďáblova advokáta“, tedy v zájmu vedení debaty zastávat hledisko, které nutně nepodporuje.

V letech 1587 až 1983 byl advocatus diaboli oficiální rolí. Při projednávání žádostí o kanonizaci nových svatých obhajoval navrhovaného svatého „advokát Boží“ a oponoval mu „advokát ďáblův“. Úkolem ďáblova advokáta bylo v argumentu Boží strany nacházet slabiny. Sokrates se stavěl do pozice ďáblova advokáta, aby odhalil nesrovnalosti v argumentech svých protivníků.

si zcela novou vanu a začít od základních principů. Pokud je nový model logický a vnitřně konzistentní, má obstojnou šanci, že ho ostatní vezmou vážně. Martin Heidegger (1889 až 1976) a Ludwig Wittgenstein (1889–1951) usoudili, že 2 000 let se filozofové zcela mýlili a že je načase začít zcela od píky. Wittgenstein dokonce prohlásil: „To, zda mé myšlenky předjímal někdo jiný, je mi zcela upřímně jedno.“ Jeho přístup rozhodně ušetří spoustu času,

který bychom museli vynaložit na studium předchozích idejí, a také vrhá na skutečnost nové světlo, díky kterému získáme neotřelý úhel pohledu.

18 Kapitola 1

012-021-Za15min-fil.indd 18

29.02.16 16:09 Výtažková černá

Úloha logiky Logikou se rozumí vysoce formalizovaný způsob myšlení a argumentace, který používá jazyk jako nástroj k preciznímu vyjadřování.

Základy logiky položil Aristoteles, který žil v Athénách v letech 384 až 322 př. n. l. Ukázal, jak lze vyjít ze dvou pravdivých výroků, které mají společný jeden pojem, a vyvodit z nich další pravdivý výrok, který společný pojem neobsahuje. Nejslavnějším příkladem této metody zvané logický sylogismus je tento: Všichni lidé jsou smrtelní.

Sokrates je člověk.

Tedy Sokrates je smrtelný.

V tomto případě je sdílený pojem, nacházející se v obou výchozích výrocích, „člověk“.

Totéž lze vyjádřit obecnou formulí: Všechna A jsou B. C je A. Tedy C je B. Třetí výrok zůstává pravdivý bez ohledu na obsah jednotlivých výroků (detaily ohledně člověka a smrtelnosti) To nám ukazuje, že logika je platná: Jak víme, jak myslet? 19

012-021-Za15min-fil.indd 19

29.02.16 16:09 Výtažková černá

jde v ní o formální vztah mezi výroky. Pokud jsou první dva výroky pravdivé, bude vyvození vždy platit. Logiku tohoto druhu nelze vyvrátit – obtíže filozofie spočívají v naplnění pojmů obsahem, tedy nalezení výroků, které vedou k užitečným a smysluplným závěrům.

Zde je zapotřebí být přesný a opatrný.

Předpokládejme následující: Zabíjet lidi je špatné. Při potratu dochází k zabíjení lidí.

Tedy potraty jsou špatné.

Proti tomuto sylogismu lze vznést hned několik námitek. První z nich spočívá v tom, zda „zabíjet lidi je špatné“ je skutečně pravdivý výrok – jsou i okolnosti, při kterých nemusí být zabití člověka špatné.

Druhou je otázka, zda při potratu dochází k zabíjení lidí: musíme se ptát, zda lze zárodek pokládat za člověka a zda opravdu můžeme „zabít“ něco, co není zatím naživu. Přestože je logika platná, obsah nikoli. Při filozofickém uvažování je potřeba zkrotit obojí – „disciplinovat myšlení“.

Kde začít?

Francouzský filozof René Descartes (který jako první řešil matematické problémy v soustavě souřadnic, dnes zvané karteziánská) pronesl slavnou větu: „Myslím, tedy jsem.“ Tento výrok se stal výchozím bodem jeho filozofie. Pochopil, že je zapotřebí, aby začal od něčeho, čím si může být jist, určitým jistým předpokladem.

20 Kapitola 1

012-021-Za15min-fil.indd 20

29.02.16 16:09 Výtažková černá

Jistotu našel ve vlastní existenci, kterou dokázal schopností myslet.

Pomocí Aristotelovy soustavy sylogismů mohl říct: Pouze věci, které existují, mohou myslet. Já myslet mohu.

Tedy jsem.

Pro většinu lidí jsou nejdůležitějšími a nejnaléhavějšími filozofickými otázkami otázky etické zabývající se tím, co je z mravního hlediska správné a co špatné. Je to oblast, kde v každodenním životě nejspíše najdeme filozofická dilemata, jež ovlivní naše jednání. Otázka, zda můžeme starou příbuznou umístit do domova důchodců i proti jejímu výslovnému přání nebo jak máme zacházet se zvířaty, se nám patrně zdají důležitější než otázka, zda nebo proč něco existuje. Často začínáme právě zde – tím, že se ptáme, co máme dělat, nebo že se snažíme vytvořit si názor na nějakou palčivou otázku. Ale filozofické otázky mají tendenci se rozšiřovat. Leccos z toho, co se na začátku zdálo být jednoduchou a zcela jasnou otázkou, je často mnohem komplikovanější – a právě proto musel Descartes začít prokázáním vlastní existence. A tento aspekt také filozofii propůjčuje její kouzlo a bohatství.

Jak víme, jak myslet? 21

012-021-Za15min-fil.indd 21

29.02.16 16:09 Výtažková černá