0037671

Lipánek a Méďa na výletě

KNIŽNÍ KLUB

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 3

12.10.15 14:58

© Euromedia, 2015 Illustrations © Pixelart, s r. o., 2015 ISBN 978-80-242-5105-9

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 4

12.10.15 14:58

1.

Chystáme se do lesa

Přišlo ráno. Sluníčko se na obloze spokojeně protahovalo. Méďovi bylo hned jasné, že dnes ho čeká opravdu krásný den. „Mám nápad!“ zavolal na kapitána Lipánka, svého staršího kamaráda, s nímž bydlel v domečku v jednom malém městečku. „Pojedeme na výlet!“

5

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 5

12.10.15 14:58

A protože se mu ten nápad moc líbil, už se začal těšit. „Dobře,“ souhlasil kapitán Lipánek. I jemu se Méďův nápad zamlouval. „Kam by ses rád podíval?“ „Do lesa!“ zavolal nadšeně Méďa a zatleskal. „A taky k vodě! A do parku! A na louku! A taky bych rád viděl nějaká zvířata a…“ „Počkej, Méďo, zadrž,“ zarazil ho kapitán Lipánek, „všechno za jeden den nestihneme. Musíme si to nejdřív rozmyslet.“ Ale zdržovat se nějakým rozmýšlením, to se Méďovi vůbec nechtělo. Tolik se těšil na výlet, že by nejraději už rovnou vyběhl ven. A nejspíš rovnou za nosem.

Jenomže kapitán Lipánek trval na svém.

Méďa protáhl obličej. „Zbytečně zdržuješ,“ řekl a rozmrzele se podrbal za uchem. „Ale kdepak,“ namítal kapitán Lipánek. „Přece nechceš, abychom zabloudili. To bychom si pak ten výlet vůbec neužili. Když se někam chystáš, je dobré se předem rozhodnout, kudy půjdeš. A taky se podívat na předpověď počasí, abys věděl, jak se oblékneš a co si obuješ. A jestli si s sebou nemáš vzít pláštěnku.“ „Ale prosím tě,“ durdil se Méďa, „k čemu? Jakou pláštěnku?! Podívej se z okna, svítí sluníčko! Nezdržuj a pojď už!“

6

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 6

12.10.15 14:58

7

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 7

12.10.15 14:58

„Kdepak hlouposti, počasí se může rychle změnit,“ stál si na svém kapitán Lipánek a ještě se rychle podíval na předpověď počasí. „Vidíš, píšou, že po poledni se může dát do deště. Takže bereme pláštěnky. Když je vezmeme, určitě pršet nebude. To už tak bývá.“ „No, tak je vezmi a jdeme,“ požadoval Méďa. „Ještě jsi na něco zapomněl,“ usmál se kapitán Lipánek. Méďa chvíli uvažoval a pak se mu rozbřesklo.

Už věděl, na co zapomněl. Poprosit přece! „Prosím, tak je vezmi a jdeme,“ opravil se. Kapitán Lipánek ho spokojeně pohladil po hlavičce. Méďa byl prima rošťák, jen mu občas vypadla některá důležitá slovíčka.

8

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 8

12.10.15 14:58

2.

Co si vezmeme s sebou?

Kapitán Lipánek vytáhl z knihovny mapu. Rozložil ji na stole a sklonil se nad ní. „Podívej,“ ukazoval Méďovi, „můžeme jít tady po zelené značce. Půjdeme napřed chvilku lesem, potom mezi poli a dojdeme k rybníku. Co ty na to?“ „Jasně, jdeme,“ souhlasil Méďa a už otevíral dveře.

Byl strašlivě netrpělivý. Jenomže kapitán Lipánek ještě neskončil.

9

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 9

12.10.15 14:58

„Méďo, Méďo,“ zavrtěl hlavou a vyčítavě na medvídka pohlédl. „Ty jsi na všechno tak hrr!

Na takovýhle dlouhý výlet přece nemůžeme jít bez svačiny a bez pití. Je horko. Na co bys měl chuť?“ Méďa se zamyslel. Sluníčko za oknem už nabývalo na síle a i malému Méďovi bylo jasné, že docela určitě brzy dostane žízeň. „No,“ připustil, „to by nebylo dobré. Vezmeme si nějaké ovoce. Třeba jablíčko!“ Méďa hned začal kapitánovi Lipánkovi pomáhat s přípravou, aby co nejdříve odešli. Honem strčil do batůžku dvě velká jablka.

Kapitán Lipánek je zase vytáhl. „Méďo,“ řekl, „z neumytého ovoce by tě mohlo rozbolet bříško.

Musíme jablíčka pořádně omýt.“ Nic naplat, zdraví je přednější. A tak Méďa jablíčka z batohu zase vytáhl, pečlivě je umyl a zabalil. „Ještě pití,“ připomněl. Kapitán Lipánek už měl připravené dvě láhve s vodou. Přichystal je, zatímco Méďa myl jablíčka. „A černé brýle a čepici,“ vzpomněl si nakonec Méďa. „Jinak bychom mohli dostat úpal.“ „To nám to bude slušet, Méďo, co?“ zasmál se kapitán Lipánek a vytasil se s černými brýlemi a barevnou kšiltovkou pro Méďu.

10

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 10

12.10.15 14:58

11

Lipanek a Meda na vylete_01-56.indd 11

12.10.15 14:58