001-003 Kvety na vode_Sestava 1 5/13/15 12:04 PM Stránka 3
KATHLEEN E.
WOODIWISS Květy na vodě
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 3
Mému vnukovi, Sethu Alexandru Woodiwissovi, kter˘ se stal pfiedobrazem malého chlapce v této knize. Seth je nesmírnû okouzlující a roztomil˘ a je velmi pfiíjemné b˘t mu nablízku. Cítila jsem proto potfiebu ztûlesnit ho v postavû malého Andrewa. Doufám, Ïe úspû‰nû.
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 5
Kvûty na vodû
Newportes Newes, Virginie 25. dubna 1747 London Pride ukotvená lany se bokem otírala o pfiístavní hráz, jak s ní zaãínaly pohupovat vlny, které zvedala ohla‰ující se boufie. Tûsnû nad stûÏni se v zlovûstné pfiedzvûsti blíÏící se vichfiice povalovaly tûÏké mraky. Racci krouÏící nad lodí se vrhali stfiemhlav do plachtoví a zanechávali za sebou chraplavé skfieky. Ty se mísily s chrastûním fietûzÛ oz˘vajícím se ze schÛdkÛ, po nichÏ klop˘tali vyhublí rozedraní odsouzenci a ‰trachali se pfies otevfienou palubu. MuÏi spoutaní Ïelezy na nohou a pfiivázaní jeden k druhému ani ne dvûma metry fietûzu byli nahnáni do fiady, aby je mohl bocman zkontrolovat. Îeny, spoutané kaÏdá zvlá‰È, mohly dojít samostatnû aÏ k padacím dvefiím a tam mûly poãkat. Na zádi pfiestal jak˘si námofiník stírat palubu a pozoroval je. Vrhl opatrn˘ pohled ke kajutám dÛstojníkÛ, a kdyÏ zjistil, Ïe kapitán Fitch s manÏelkou jsou je‰tû v nedohlednu, jeho drzost vzrostla. Odstrãil k˘bl a smeták a jakoby mimochodem se vydal pfies palubu. Naparoval se pfied zuboÏen˘mi Ïenami jako v˘stavní kohout, ale sv˘m chtiv˘m po‰ilháváním a drz˘m chováním u nich vyvolal jen neproniknutelné pohledy plné opovrÏení. AÏ na jednu. Tmavookou prostitutku s vlasy jako havran, která byla odsouzena za to, Ïe sv˘m zákazníkÛm kradla penûÏenky a Ïe slu‰nou fiádku muÏÛ v prÛbûhu soudního procesu váÏnû zranila. Ta se na námofiníka slibnû usmívala sama od sebe. „Nikde jsem tu skoro tejden nevidûla tu blátotlaãku, pane Potts,“ spustila drsn˘m tónem a vrhla triumfální pohled na své
5
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 6
Kathleen E. Woodiw iss zamraãené spoleãnice. „Myslíte, Ïe v tom podpalubí chcípla? Bylo by to fajn a byly bysme si kvit za to, Ïe mû pra‰tila do nosu.“ Drobounká Ïena se zplihl˘mi hnûd˘mi vlasy si proklestila cestu z klubka trestankyÀ a ráznû se na ni obofiila. „Mrskej si tím sv˘m prolhan˘m jazykem, jak chce‰, Morriso Hatcherová, ale moc nás ví, Ïe ti mylady dala, cos zaslouÏila. Za to, jaks ji dloubla do Ïeber, kdyÏ se nedívala, mûlas bejt v fietûzech ty. Nemít tohohle pejsánka,“ máchla rukou k Pottsovi se sÏírav˘m opovrÏením, „kterej huãel do paní Fitchov˘, mohla k tomu mylady fiíct svoje.“ Potts se zadíval na malou prostofiekou Ïenu a dal si v bok svalnaté ruce. „A tys nám mohla, Annie Carverová, prokázat spoustu dobr˘ho, kdybys v‰echen vítr, kterej ti jde vod pusy, jak s ní pofiád mele‰, nasmûrovala na na‰e plachty. Mohli jsme tu bejt na to ‰up.“ Pak jeho pozornost upoutal zvuk fietûzÛ z podpalubí. V praseãích oãiãkách mu sadisticky zasvítilo. „No hrome! ¤ek bych, Ïe se hrne na‰e madam.“ Vítûzoslavnû se zafiehtal a zamífiil ke schÛdkÛm, aby nahlédl dolÛ do tmy. „Co, blátotlaãko? Se‰ to ty v cel˘ sv˘ kráse? Vystupuje‰ k nám z dolních komnat?“ Shemaine O’Hearnová zvedla k postavû tyãící se u otvoru rozzlobené zelené oãi. ProtoÏe se odváÏila postavit dûvce tohohle tupce, strávila minulé ãtyfii dny v zatuchl˘ch hlubinách lodi. O kaÏd˘ drobek chleba, kter˘ jí tam hodili, se musela prát s krysami a ‰váby. Kdyby nebyla tak zoufale vyãerpaná, nejradûji by mu vydrápala oãi, ale v zuboÏeném stavu, v nûmÏ se nacházela, na‰la sílu jen na sÏíravou ironii. „A kterou jinou chudinku mûla asi tahle smradlavá ropucha pfiivést, pane Pottsi?“ zeptala se a trhla hlavou smûrem ke skrãenému chlapíkovi, kter˘ pokulhával vedle ní. „Myslela jsem, Ïe jste paní Fitchovou pfiesvûdãil, aby ty prostory rezervovala jen pro mû.“ Potts nelibostí nad jejím otevfien˘m pohrdáním jen vydechl. „Hmm, uÏ se‰ zase tady, Shemaine. Zase uráÏí‰ m˘ pfiátele.“ Shemainin doprovod, Freddy, se natáhl a vztekle ji ‰típl do paÏe, kdyÏ ji z podpalubí propou‰tûl. Byl stejnû zlomysln˘ a zákefin˘ jako Potts a nepotfieboval pobízet, kdyÏ si mohl zchladit Ïáhu na nûkom, kdo se nemohl bránit. „Dávej bacha na man˘ry, ty nafoukaná ‰tûtko!“
6
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 7
Kvûty na vodû „Dám, Freddy,“ zaskfiípala zuby a vytrhla se mu z nemyt˘ch rukou. „Hned jak ty se alespoÀ nûjak˘m pfiiuãí‰.“ Od lávky se ozval PottsÛv hrub˘ hlas. „Rad‰i bys to tam mûla skonãit a hoì sebou, Shemaine, nebo ti dám dal‰í lekci.“ Dívka se nad jeho neomaleností jen zamraãila. „MoÏná by ti k tv˘m ohavn˘m zpÛsobÛm nûco fiekl sám kapitám Fitch, jestli má v úmyslu mû dneska prodat.“ „Kapitán si mÛÏe fiíkat, co chce,“ opáãil Potts a obdafiil ji pfiidrzl˘m pobaven˘m úsmûvem, kdyÏ ji pozoroval, jak se snaÏí s tûÏk˘mi okovy na kotnících a v fietûzech vystoupat po schÛdcích. „Ale kaÏdej tady ví, Ïe poslední slovo má milostpaní.“ Od chvíle, kdy ji v okovech pfievezli na loì, byla Shemaine pfiesvûdãená, Ïe se Ïádné místo na zemi nepodobá víc peklu neÏ anglická plachetnice vezoucí do kolonií trestance. A Ïádná jiná osoba toto pfiesvûdãení víc neposílila jako právû Gertrude Turnbullová Fitchová, kapitánova manÏelka a jediné dítû J. Horace Turnbulla, v˘luãného vlastníka London Pride a men‰í flotily dal‰ích obchodních lodí. Po Pottsovû jasnû mínûné poznámce se Shemaine zarazila a rychle si na hlavû upravila cár látky, z nûhoÏ si vyrobila jak˘si ‰átek. Témûfi pfii kaÏdém pobytu na palubû vyvolaly její záfiivé rusé kadefie v Gertrude vztek, takÏe zaãala celému irskému národu spílat do zabednûn˘ch tupcÛ a Shemaine do ‰pinavé blátotlaãky, nadávky, kterou s oblibou pouÏívali Angliãané k poniÏování IrÛ. „NeopovaÏuj se loudat,“ vyhroÏoval Potts. V praseãích oãiãkách se mu bl˘skalo krutostí, kdyÏ ji pozoroval, jak se namáhavû hrabe vzhÛru. „UÏ jdu!“ mumlala Shemaine. V hlavû se jí míhaly v‰echny kfiivdy, kter˘ch si za tfii mûsíce cesty uÏila aÏ dost. S chutí by mu plivla svou zlobu do tváfie, ale zku‰enost z lond˘nského vûzení ji nauãila. Vûdûla, Ïe odsouzen˘ dokáÏe pfieÏít pouze tehdy, kdyÏ se s ledov˘m klidem sv˘m muãitelÛm podvolí. Nehodlala pfied ním dát najevo, jak je vyãerpaná, a proto se snaÏila pohybovat alespoÀ se ‰petkou dÛstojnosti. Na palubû povíval svûÏí vánek. Shemaine se trochu rozkroãila, aby udrÏela rovnováhu a protáhla se. âerstv˘ vzduch pro ni byl v posledních dnech opravdov˘m luxusem, a tak mu nastavila obliãej a pomalu vychutnávala jemnou slanou tfií‰È, která se jí usazovala na tváfiích.
7
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 8
Kathleen E. Woodiw iss Potts pfiimhoufiil s nelibostí oãi, kdyÏ si v‰iml dívãina postoje. Pfiipadal mu py‰n˘ a povznesen˘. „Hraje‰ si zase na dámu, co? Jak nûjaká nabubfielá dûvka vod dvora. ·acoval bych tû na dvÛr ÏebrákÛ ve Whitefriars,“ ukázal pobavenû na její otrhané a ‰pinavé obleãení. Shemaine si dovedla pfiedstavit, jak patetick˘ obrázek sk˘tá v rozedran˘ch cárech a fietûzech. Kde byly ty ãasy, kdy jí nádhern˘ jezdeck˘ oblek ze zeleného sametu závidûly i dcery bohat˘ch aristokratÛ (tytéÏ, které se nedokázaly vyrovnat s jejím zasnoubením s nejhezãím a zfiejmû i nejbohat‰ím muÏem Lond˘na). Bolestnû si povzdechla. Pfied sv˘m zatãením znala jen Ïivot v dostatku a pohodlí, a pak byla bez pfiíãiny uvrÏena do odporného vûzení, kde se setkala jen s nenávistí, uráÏkami a zoufalstvím. „Je to skuteãnû velmi nepfiíjemné, kdyÏ musí dáma cestovat bez svého sluÏebnictva a krejãího,“ podotkla sarkasticky. „V poslední dobû jsem se setkala s doprovodem, kter˘ nemá ani ponûtí o nûjaké sluÏbû a nechápe to nejzákladnûj‰í.“ Potts sice nebyl schopn˘ rozli‰it, kde se v jejích slovech skr˘vá uráÏka, ale pfiesto znejistûl. Sevfiel masitou pûstí fietûz, kter˘ jí spojoval okovy na zápûstí, a prudce s ní sm˘kl k sobû. Vidûla jen zarostlou tváfi a obrovské zarudlé oko. Pfies v‰echny ústrky a trápení, jeÏ si uÏ proÏila, mu odmítala poskytnout zadostiuãinûní, po nûmÏ touÏil nejvíc. Pocit nadfiazenosti mu dopfiát nehodlala. „Ty zatracená irská dûvko!“ zavrãel. „Si myslí‰, Ïe se‰ lep‰í neÏ já, co? Ty a ty tvoje vzne‰en˘ zpÛsoby! To se teda setsakra mejlí‰, ty irskej hnuse. Nejse‰ ani dost dobrá, abys mi olízla plivanec z boty.“ Shemaine se z jeho páchnoucího dechu zvedal Ïaludek. Od první chvíle, kdy Jacoba Pottse vidûla, k nûmu cítila silnou averzi. Podle pfiíkazu kapitána smûli do Ïenské ãásti lodi jen ty nejdÛvûryhodnûj‰í ãlenové posádky, ale Potts jeho rozkazu nedbal. Procházel se majetnicky kolem cel jako sultán pfiehlíÏející svÛj harém a lákal ty nejhezãí na ukradené jídlo, ãerstvou de‰Èovou vodu a dal‰í nezbytné potfieby. Nûkteré nevydrÏely a v zoufalství se podvolily jeho zvrácen˘m choutkám. Hanbu a poníÏení s nimi bohuÏel sdílely i spoluvûzeÀkynû, protoÏe se v‰echno odehrávalo vefiejnû. KdyÏ se náhodou nûkterá znechucenû odvrátila, Potts svoje pfiíkazy i poãínání barvitû popisoval.
8
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 9
Kvûty na vodû V‰echny Ïeny ho zaãaly postupnû nenávidût a stranit se ho, aÏ na Morissu Hatcherovou. Ta sv˘m nestydat˘m svádûním sledovala jasné cíle a slibovala mu víc a víc, aÏ se jí podafiilo omotat si ho kolem prstu. Nakonec to byl Potts, kdo jí plnil i sebemen‰í pfiání. Shemaine odhodila obezfietnost a neodpustila si píchnutí. „Kdyby jen paní Fitchová vûdûla, co jste dostal za odmûnu, Ïe jste mû lÏivû obvinil.“ Potts se uÏ neovládl. Ta malá potvora by mûla radost, kdyby na nûj tu babiznu po‰tvala. „NevodváÏí‰ se jí nic fiíct, ty dûvko! Nebo vochutnበvíc tohohle.“ Vymr‰til svalnatou paÏi a udefiil Shemaine do ramene, aÏ se zapotácela. Ale to jeho touhu po pomstû neukojilo. Potmû‰ile je‰tû se‰lápl fietûz, kter˘m mûla dívka spojeny okovy na kotnících, takÏe ztratila rovnováhu. S bolestn˘m v˘kfiikem se pozadu svalila na palubu. Zakotvená loì se ve skuteãnosti pohupovala jen zlehka, ale Shemaine byla tak oslabená, Ïe mûla ze skfiípûní dfieva a nárazÛ mofisk˘ch vln do k˘lu pocit, jako by paluba oÏila. Opatrnû otevfiela oãi a podívala se vzhÛru na stûÏnû a ráhna, která se divoce toãila v rozmazan˘ch ‰mouhách na pozadí zlovûstnû zamraãené oblohy. I kdyÏ jedla v posledních dnech velmi málo, Ïaludek se jí nepfiestával zvedat. Otoãila se na bok, poloÏila si hlavu do ohbí paÏe a ãekala, aÏ pocit na dávení ustoupí. Bocman se vracel z prohlídky muÏského oddûlení trestancÛ právû vãas, aby se stal svûdkem incidentu. Pevnû sevfiel rákosku a popuzenû k nim vykroãil. „Pottsi!“ ‰tûkl. „Nech tu bûhnu na pokoji!“ „Ale pane Harper,“ protestoval Potts. „Jen jsem se snaÏil vochránit pfied touhle zmijí, která se do mû chtûla zakousnout.“ „Jistû, pane Pottsi,“ odfrkl poddÛstojník pohrdavû. „Je‰tû se mi snaÏte namluvit, Ïe slunce zapadá na v˘chodû.“ „Mám svûdkyni, to teda mám!“ rozhlíÏel se surovec po Morisse, aby mu v˘mysl potvrdila. „Nehodlám poslouchat Ïádné dal‰í lÏi ani od tebe, ani od té tvé patolízalky,“ burácel Harper a v˘mluvnû pozvedl rákosku. Symbol své moci pouÏíval pfii mnoha pfiíleÏitostech, aby popohnal loudaly a tupce. „Dobfie poslouchej, ty hÀupe! Mám plné zuby tûch tv˘ch ‰pr˘mÛ. Jestli kapitán tu holku neprodá za cenu,
9
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 10
Kathleen E. Woodiw iss kterou má, okusí‰ tuhle hÛl. Pomoz jí na nohy, sakra, a dávej pozor, nebo skonãí‰ s boulí na kebuli.“ Pod Shemaine se podsunuly velké ruce, ale neÏ si to s plnou silou uvûdomila, cítila, jak jí pevnû stiskly Àadra. Vyrazila ze sebe v˘kfiik naprosto nehodn˘ dámy, pfiekulila se a vykopla bosou nohou. Potts útok neãekal a s bolestiv˘m zaskuãením se sesul na záda. Shemaine se vydrápala na nohy a se zadostiuãinûním chvíli vychutnávala pohled na svíjejícího námofiníka. Av‰ak opatrnost jí velela, aby rychle zmizela z dohledu. Pár Ïen na ni k˘valo, a tak vklouzla do jejich stfiedu, posadila se na poklop, pfiitáhla si nohy pod bradu a snaÏila se b˘t co nejmíÀ nápadná. Potts se vrávoravû postavil na nohy a zufiivû se rozhlíÏel, zaslepen˘ touhou po pomstû. Kroutil hlavou ze strany na stranu jako ranûn˘ b˘k, kter˘ se chystá k útoku. Koneãnû si v klubku u‰mudlan˘ch Ïen pov‰iml záblesku zrzav˘ch kadefií. Stáhl dozadu koutky a odhalil zkaÏené zuby. Pak zavrãel a rozehnal se dopfiedu. „Pottsi!“ houkl Harper úseãnû a popo‰el pár krokÛ. Mûl dojem, Ïe svou hrozbu bude muset splnit. S námofiníkem to po dobrém zfiejmû nepÛjde. „Sáhni na tu holku a zbiãuju tû, aÏ ti z kÛÏe na zádech zÛstanou jen cáry. To ti slibuju!“ PoddÛstojníkÛv kfiik pfiivítal kapitána Fitche, kter˘ vycházel se svou Ïenou na palubu. Plavãík právû zahvízdal na pí‰Èalu a oznámil: „Kapitán na mÛstku!“ Everette Fitch se zastavil u zábradlí a vidûl Pottse, jak jde k hlavní palubû. Rozhlédl se, aby zjistil, na koho má tak spadeno, a v‰iml si mladé krásky, která ho bûhem cesty pokárala za nûco, co ona i ostatní vûzni povaÏovali za nehoráznou nespravedlnost vÛãi jedné z nich. Jenom tím na sebe upozornila a ve své horlivosti, kdyÏ bojovala za lidská práva své spoluvûzeÀkynû, v nûm nevûdomû vzbudila chtíã. Od té chvíle nepfiestal kapitán Fitch myslet na moÏnost, jak si Shemaine O’Hearnovou vychutnat jako Ïenu. Kdyby Gertrude nemûla kachní Ïaludek a neodolávala v‰em dávkám opia, které jí míchal do vína, dívka uÏ by byla dávno za svou odvahu zaplatila. Neúspûch kapitánovu touhu jen pfiiÏivil, a tak si pfiísahal, Ïe aÏ doplují k cíli, vznese si na ni skrytû nárok. Plánoval, Ïe ji tajnû ukryje v pfiístavu, aby byla mimo dosah jeho panovaãné Ïeny. Aby svoje pobláznûní do
10
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 11
Kvûty na vodû Shemaine zastfiel, povaÏoval za rozumné zmírÀovat jí tresty, jeÏ dostávala od Gertrude, pouze v pfiípadû, kdy by mohly ohrozit její Ïivot. Po Harperovû tirádû si v‰ak mohl dovolit pfiidat svoje vlastní varování. „Dejte toho pacholka do Ïelez, jestli neposlechne,“ zahfimûl. „A jestli tu bûhnu poznamenal, udûlejte mu na zádech tolik jelit, kolik modfiin ta holka má.“ Ostr˘ tón a moÏné nebezpeãí koneãnû na‰ly cestu do Pottsova mozku. Námofiník se zarazil a vrhl na Shemaine zlovûstn˘ pohled. „Dávej bacha, blátotlaãko, a dobfie si to zapamatuj. AÈ to bude za tejden nebo za rok, bude‰ litovat dne, kdys mû poníÏila, to teda bude‰.“ Shemaine se z opatrnosti tváfiila naprosto neutrálnû, protoÏe i jen nepatrná grimasa mohla zpÛsobit, Ïe by se Potts pfiestal ovládat. Teì trestu unikla, ale aÏ se dostane z lodi a její pán ji pfied tímhle grobiánem nebude schopn˘ ochránit, urãitû si ji najde a pomstí se. „Pottsi!“ zafival Harper, aby si ho námofiník v‰iml. Potts se na svého nadfiízeného podíval beze stopy respektu. „Hmm, pane Harper? Co chcete teìko?“ Nevrl˘ tón Harpera rozpálil dobûla. „Povûsit tû na ráhnû za nekázeÀ, kdyby bylo po m˘m!“ houkl a zufiivû máchl rákoskou. „A teì se, ty voÏralo, seber a padej dolÛ! Bude‰ tfii dny ãistit kotevní fietûzy.“ „Ale pane Harper,“ snaÏil se mu Potts najednou vlichotit a kroutil pfiitom hlavou. „Sotva sme pfiistáli a vycházky na bfieh sou na dohled. UÏ mû svûdí v rozkroku, tak sem si chtûl najít pár kurev, aby mi vod toho pomohly.“ „Dal‰ích pût dní se neprojde‰ dál, neÏ kam sahají fietûzy,“ hromoval Harper vztekle. „Tak chce‰ si stûÏovat je‰tû na nûco?“ Praseãí oãka se Pottsovi zúÏila zjevnou nenávistí, ale nemûl na vybranou, jinak by se mu trest znovu o nûkolik dní prodlouÏil. „Ani ne, pane.“ „Tak se okamÏitû hlas v lanovi‰ti,“ zamraãil se Harper. Chvíli se za ním díval a potom dal znamení jinému námofiníkovi, aby provinilce v podpalubí zamkl. Vzápûtí ho v‰ak pustil z hlavy a obrátil se na svého pomocníka. „MuÏi jsou spoãítaní, pane,“ oznámil mu mlad‰í námofiník
11
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 12
Kathleen E. Woodiw iss a podal mu seznam. „Cestou jich umfielo jednatfiicet,“ pfiidal jen pro Harperovy u‰i. „To je pro London Pride neobyãejná ztráta, pane Blakeu,“ zamumlal Harper. „Jo, pane, a protoÏe vím, Ïe jste nûkolikrát po kapitánovi chtûl, aby svou Ïenu mírnil v krácení porcí, chápu, Ïe máte dobrej dÛvod se uÏírat. Je‰tû tejden na vodû a uÏ by tûch chudákÛ nezbylo dost, aby zaplatili náklady na posádku a o na‰ich v˘dûlcích ani nemluvû.“ Harper zaÈal zuby, kdyÏ si vybavil, kolikrát dostal pfiíkaz hodit tûlo mrtvého odsouzence pfies palubu. A v‰echno jen proto, Ïe se majiteli lodi J. Horaci Turnbullovi nelíbily v˘daje z minulé cesty a trval na tom, aby tentokrát plula pfies oceán i jeho dcera a udûlala správné propoãty. Dal jí ve‰kerou pravomoc kontrolovat lodní knihy a taky jí nafiídil zkrátit ve‰keré v˘daje, které by snad povaÏovala za zbyteãné. Byl to pfiíkaz s nedozírn˘mi následky. „âlovûk si dokáÏe pfiedstavit, Ïe kdyÏ pan Turnbull dceru povûfiil, aby se fiídila vlastním úsudkem, netu‰il, Ïe na téhle cestû ztratí víc neÏ za cel˘ch pût let, co pfieváÏíme vûznû do kolonií. Paní Fitchová ve snaze u‰etfiit pár ‰ilinkÛ svého otce naprosto lehkováÏnû pfiipravila o ãtvrtinu trestancÛ. Tohle ho bude na ziscích stát pûkn˘ch pár stovek.“ „JestliÏe mûl pan Turnbull podezfiení, Ïe na pfiedchozí cestû nûkdo kradl, bude teì mít jistotu,“ zamumlal Roger Blake pochmurnû. „Nepochybnû po‰le svou drahou dceru i na dal‰í cestu, aby udûlala novou kontrolu a nové propoãty,“ mraãil se Harper nad neradostnou budoucností. „A mûl pan Turnbull pravdu, pane? Je mezi námi zlodûj?“ „AÈ uÏ je pravda jakákoli, pane Blakeu, radûji si nechám své podezfiení pro sebe,“ povzdychl si Harper a pokrãil rameny. „Pfiesto kdybych ho dostal za úkol odhalit, asi bych váhal ‰piclovat pro paní Fitchovou. Dává okázale najevo, Ïe nás podezfiívá v‰echny.“ „Svatá pravda,“ souhlasil Roger Blake. Kapitánova Ïena opravdu nijak neskr˘vala, Ïe ani poctiv˘ námofiník není hoden jejího respektu ãi dÛvûry. Kritizovala dokonce i kapitána, svého
12
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 13
Kvûty na vodû vlastního muÏe. Z nevysvûtliteln˘ch dÛvodÛ v‰ak pozornû naslouchala ÏvástÛm Jacoba Pottse, aãkoli jím pohrdali jak dÛstojníci, tak i obyãejní námofiníci. Roger Blake vrhl pohled ke kapitánskému mÛstku a v duchu se sázel, Ïe zastihne Fitchovy v dal‰í slovní bitce. Smutnû se pousmál, kdyÏ vidûl, Ïe mûl pravdu. Postar‰í manÏelé byli zase v sobû a Blake ze zku‰enosti vûdûl, Ïe Gertrude nepfiestane, dokud neprosadí svou. Jemu na‰tûstí její vrtochy nestály v cestû, a tak se vrátil ke sv˘m povinnostem.
Shemaine omámenû vychutnávala pocit bezpeãí, kdyÏ se Pottse zbavila, ale netrvalo dlouho a zaãal jí pronikat do povûdomí ‰epot Ïen kolem. Ustra‰ené poznámky a morbidní odhady, jaké nové útrapy je oãekávají u nov˘ch pánÛ, v ní náhle vyvolaly hrÛzu z kruté reality. Pfies v‰echny strasti, které musela pfiekonat od chvíle, kdy odrazili od anglick˘ch bfiehÛ, se utû‰ovala, Ïe se snad nûjak˘m zázrakem její rodiãe nebo snoubenec dozvûdí, co se s ní stalo, a pfiijedou ji pfied prodejem vãas zachránit. Îádná milovaná tváfi se v‰ak neobjevila a poniÏující akt mûl kaÏdou chvílí zaãít. Bylo krutou ironií, Ïe se mezi trestanci vÛbec ocitla, av‰ak po hofikém dou‰ku, kter˘ okusila u anglického soudního dvora, si pfiestala myslet, Ïe je jedinou nespravedlivû odsouzenou. Jiní také dostali velmi tvrdé tresty, tfieba jen za krádeÏ bochníku chleba nebo za to, Ïe vyjádfiili svÛj politick˘ názor, coÏ napfiíklad u mlad˘ch horkokrevn˘ch IrÛ nebylo nic neobvyklého. Pfies nepatrná provinûní a absurdní rozsudky se nabubfielí soudci snaÏili odsouzence co nejrychleji dostat z Anglie, jako by byli jakousi ‰pinavou chátrou, a podporovali Ïaláfiníky, aby jim nabízeli královskou milost, kdyÏ budou souhlasit s nucen˘mi pracemi v koloniích. Taková moÏnost vypadala velkodu‰nû. KdyÏ se vûzeÀ pro otrocké postavení daleko od bfiehÛ Anglie nerozhodl, mûl na v˘bûr ze dvou extrémÛ: buì mohl skonãit na ‰ibenici za tûωí zloãin nebo se za men‰í pfiestupek doãkat znásilnûní, zmrzaãení, ba i smrti ve smradlav˘ch kobkách newgateského vûzení, kde se odsouzení vÛbec nerozli‰ovali podle pohlaví, stáfií nebo závaÏnosti spáchaného ãinu.
13
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 14
Kathleen E. Woodiw iss Shemaine nedokázala zapomenout na trauma, kdyÏ ji z lÛna rodiny jako toho nejhanebnûj‰ího zloãince vyrval odporn˘ chlap, kter˘ jí sdûlil pouze to, Ïe se jmenuje Ned a chytá zlodûje, a dovlekl ji pfied soud. Krátk˘ pobyt v Newgate ji pfiesvûdãil o marnosti v‰ech poníÏen˘ch proseb a zoufale nabízen˘ch odmûn komukoli, kdo by odjel do Skotska a dal jejímu otci zprávu. Bylo po‰etilé si myslet, Ïe jí nûkdo uvûfií, kdyÏ proti sobû mûla jen kriminálníky, Ïaláfiníky a jejich nevinné obûti. Pozdûji kdyÏ vkroãila na London Pride a vyslechla osudy druh˘ch, ztratila nadûji, Ïe by nûkdy nûjakého dobrodince na‰la. Vidûla, jak zoufale prosícím matkám trhají od prsu malé kojence jako Annie Carverové, která netu‰ila, Ïe jí vyrvou dítû a prodají ho náhodnû okolo jdoucímu cizinci. Na bfiehu v docích zÛstávaly jen dûti s vydû‰en˘ma oãima a struÏkami nezasychajících slz na vyhubl˘ch obliãejíãcích, zatímco jejich jediní pfiíbuzní byli v fietûzech odvádûni na loì. Mladiství, odsouzení za nepatrné pfiestupky, byli spoutáni s otrl˘mi pasáky a zlodûji. Dva mladíci, je‰tû témûfi chlapci, ktefií byli na palubû London Pride, cestu nepfieÏili. Pro Shemaine, vychovávanou v milující rodinû, byly takové obrázky zdrcující. Nikdy si podobná zvûrstva ani nedokázala pfiedstavit, dokud je neokusila na vlastní kÛÏi. Zacházelo se s nimi en masse jako s obtíÏn˘m hmyzem, verbeÏí, a ta musela z Anglie zmizet, aby v ní mohla Ïít vzne‰enûj‰í a jemnûj‰í tfiída. Zfiejmû podobného druhu, jako byl ‰lechtic, kter˘ si najal zloãince, aby ji unesl, a zosnoval proti ní zloãin, jeÏ by ji odklidil na sedm let z cesty. Jedinû tak jí mohli zabránit, aby neposkvrnila svou irskou krví linii ryzího pÛvodu svého snoubence. Pozdûji se jí vzpomínky na ‰Èastnou minulost zastfiely, jako by se jí o nabídce k sÀatku od vzne‰eného Maurice du Mercer jen zdálo. KoneckoncÛ Maurice byl Angliãan s titulem a mûl na v˘bûr z nespoãetného mnoÏství mlad˘ch dívek, které byly na stejné spoleãenské úrovni, zatímco Shemaine mohla nabídnout ménû okázal˘ pÛvod. Aãkoli byla dcerou vzne‰ené anglické lady, její otec byl pouh˘ obchodník s prchlivou irskou povahou. „Nestydatá venkovská husa,“ ‰eptávaly si hrabûnky, kdykoli ji Maurice vzal na promenádu. Pfiesto pfiíslu‰níky aristokracie vyvádûlo bohatství jejího otce z míry. Oni se sice honosili
14
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 15
Kvûty na vodû vzne‰en˘m titulem, ale jejich finanãní situace b˘vala ãasto víc neÏ neutû‰ená. Av‰ak Maurice, jedin˘ vnuk Edith du Mercer, impozantní matrony a stráÏkynû dokonalé neposkvrnûné linie rodu, zdûdil nejen ohromn˘ majetek vãetnû nemovitostí, ale i ‰lechtick˘ titul po svém nedávno zesnulém otci Phillipu du Mercer, mark˘zi z Merlonridge. Nebyl to snad slep˘ fanatismus téhle Ïeny, která Shemaine nabídla znaãn˘ úplatek, uvaÏovala dívka hofice, jenÏ zpÛsobil, Ïe se ocitla na lodi s odsouzenci a trpûla nelidské zacházení, kdyÏ odmítla opustit nejen Maurice, ale i Anglii? Kdyby s podmínkami staré dámy souhlasila, tûÏko by takto dopadla. Zaplavovaly ji vlny úzkosti a pfies slzy témûfi nevidûla, protoÏe Edith du Mercer byla rozhodnû srozumûna s tím, aby Shemaine rychle zmizela ze svûta. Jedinû tak totiÏ nemohla pfiekazit její plány. Shemaine se nejen ocitla za oceánem a byla uvrÏena do nevolnického postavení, ale byla také zbavena poslední nadûje, Ïe ji nûkdo pfied Ïivotem, na kter˘ nebyla pfiipravená, zachrání. JestliÏe neumfie steskem, podlehne pravdûpodobnû nûjaké hrozné chorobû, jeÏ se v koloniích vyskytuje, nebo ji najde Potts a splní svoji hrozbu. Kolem ramen se jí ovinula vyhublá paÏe a vytrhla ji z chmurn˘ch úvah. Pfiekvapenû se ohlédla a uvidûla Annie Carverovou. Ta si ji zvûdavû prohlíÏela. „Prima spravedlnost pro star˘ho Pottse, mylady,“ snaÏila se dopátrat dÛvodu, proã její pfiítelkynû pláãe, a pokusila se o úsmûv. „Vsaìte se, Ïe do doby, neÏ vodejdeme z lodi, nebude mít ‰anci provést ani jeden z Morrisinejch hanebnejch trikÛ.“ Shemaine si rozhodnû nemyslela, Ïe Pottse vidûla naposledy. „Cítila bych se mnohem líp, kdyby pan Harper tu bestii drÏel zamãenou v lanovi‰ti, dokud nevyplují zpátky do Anglie,“ pfiiznala sklíãenû. „Morrisa ho proti mnû umí moc dobfie popouzet a nedá pokoj, dokud se mi s jeho pomocí nepomstí za to, Ïe jsem se jí postavila.“ Annie v duchu souhlasila. NeÏ se dostala Shemaine na loì, Morrisa lehce donutila své spoluvûzeÀkynû, aby jí dávaly ty nejvût‰í a nejlep‰í porce z toho mála, co jim bylo rozdûlováno. S naprostou samozfiejmostí oãekávala, Ïe se podvolí i Shemaine, protoÏe bylo patrné, Ïe vyrÛstala v jiném prostfiedí, h˘ãkaná
15
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 16
Kathleen E. Woodiw iss a ochraÀovaná okolím, a na podobné podmínky nebyla zvyklá. Pfies v‰echny Morrisiny v˘hrÛÏky a snahy zlomit ji a poníÏit v‰ak odolávala. Dokonce se jí podafiilo pfiesvûdãit ostatní Ïeny k revoltû, takÏe ji prostitutka k smrti nenávidûla. „Jo, to se vám teda podafiilo. Dostala jste ji hned pfii první hádce. Pfiitom to byla vÏdycky vona, kdo plival jedovatou slinu.“ Hádka, kterou prostitutka vyvolala, Shemaine pfiesvûdãila o jediné vûci. „Morrisa by mû ze v‰eho nejvíc asi chtûla rozfiezat na tisíc kouskÛ tím sv˘m noÏíkem. Nebo by na tu ‰pinavou práci spí‰ pfiemluvila Pottse. Baví ji sít vítr, ale boufii nechává s potû‰ením sklidit druhé.“ Annie sklouzla pohledem pfiítelkyni pfies rameno a viditelnû ztuhla. „My vo vlku a heleìte, kdo se sem hrne.“ Shemaine sledovala její pohled a bezútû‰nû si povzdechla, kdyÏ vidûla, jak se k nim s pohupováním v bocích blíÏí Morrisa. „Nikdo míÀ neÏ sám ìábel.“ Tmavooká prostitutka se samolibû culila, kdyÏ se pfied Shemaine zastavila „Tak co je, zlato? Nelíbilo se snad tv˘ v˘sosti tam dole? Ne Ïe bych ti to mûla za zl˘, ale neznám nikoho, komu by taková komnata sedûla líp.“ „Já bych taky vo jedn˘ vûdûla,“ loupla po ní Annie oãima. Morrisa se cynicky za‰klebila. „Ále, jestlipak tohle není ta vobtíÏná filcka, která se plazí po bfii‰e za její v˘sostí a ãeká, Ïe jí z toho nûco kápne. No tak, zlato, s touhle irskou ‰pínou ztrácí‰ ãas. Nemá, holka, ani vindru.“ „Znám sv˘ pfiátele,“ opáãila Annie su‰e. „I sv˘ nepfiátele, a ty moje kamarádka teda nejse‰. Jinak mበpravdu. Urãitû budu dfiív tlít v hrobû Àák˘ blátotlaãky, neÏ dovádût s nûk˘m podobn˘m, jako je smilníkova dûvka.“ Morrise se nad tou uráÏkou bl˘sklo v oãích a napfiáhla se k ránû. Pak se náhle ovládla. Annie si totiÏ dokázala poradit s protûj‰kem dvakrát tak vût‰ím a silnûj‰ím a Morrise do‰lo, Ïe otekl˘ ret nebo modfiina by odradily kupce. Mohli by si myslet, Ïe je vzpurná a nepoddajná, a i kdyÏ bylo poku‰ení velké, spustila ruku rad‰i dolÛ a jen se zavlnila, aby rozhoupala svoje spofie zahalená Àadra. Podle bujn˘ch kfiivek bylo jasné, Ïe v prÛbûhu dlouhé cesty hladem nestrádala. „·koda Ïe starou‰e Pottse zavfieli. Ten blb dost ‰patnû sná‰í, kdyÏ mi nûkdo nadává.“
16
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 17
Kvûty na vodû „Chudák Potts,“ povzdechla si Shemaine, „kdyby vûdûl, jak ho ve skuteãnosti nesná‰í‰. Rozmáãkl by tû jako obtíÏnou ‰tûnici.“ „Ale milánku, von by ti nikdá neuvûfiil, kdybys mu to fiekla. Já totiÏ moc dobfie vím, jak s tím blbounem zacházet. Tady v koloniích mi mÛÏe bejt uÏiteãnej. Celou dobu mluví vo tom, Ïe uteãe z lodi a zÛstane se mnou. To byste vy dvû byly pfiekvapen˘, kdyby to udûlal, co?“ Shemaine se pfii té pfiedstavû otfiásla a uÏ témûfi sly‰ela kmotfiiãku smrt, jak ‰eptá její jméno. I kdyÏ ji zamrazilo, okamÏitû si vûdûla rady. „Asi bych mûla toho, kdo tû koupí, varovat. KdyÏ mu fieknu, Ïe mu buì ty, nebo ten tvÛj pejsek na provázku mÛÏete podfiíznout krk, urãitû tû dokáÏe nûjakou dobu drÏet v poutech. Aãkoli aÏ pro tebe pfiestane b˘t Potts uÏiteãn˘, najde‰ si okamÏitû jinou obûÈ, kterou si omotበkolem prstu. Pochybuju, Ïe dokáÏe‰ b˘t muÏi vûrná déle, neÏ ti stihne pfiedat peníze.“ Morrisin povznesen˘ ú‰klebek se zmûnil ve vzteklou grimasu. „Ty fakt neví‰, kdy pfiestat, co, Shemaine? KaÏdej na tv˘m místû uÏ by dávno drÏel hubu, ale ty ne! Tobû to do t˘ kebule budu muset natlouct!“ Vrhla se na ni s úmyslem vy‰krábat jí oãi, ale James Harper, kter˘ byl nablízku, si toho v‰iml a znovu zahromoval. „Nûco si zaãnûte,“ varoval je, „a nechám vás protáhnout pod k˘lem, abyste zchladly!“ Morrisa se zamraãila, ale bocman byl muÏ ãinu, a tak radûji poslechla. Pohodila hlavou a nedbale se loudala pryã. Huãení vûtru proÈal ostr˘ kfiik mofiského orla a Shemaine vzhlédla ke kupícím se mrakÛm, které se jim stahovaly nad hlavami. Racci se sná‰eli aÏ k hladinû, jako by chtûli nepfiízni poãasí uniknout, ale orel nevzru‰enû krouÏil na ‰iroce rozepjat˘ch kfiídlech. Shemaine jeho svobodn˘ let fascinoval a v duchu vidûla sebe, jak uniká svému osudu, kter˘ na ni v pfií‰tích sedmi letech ãekal. BohuÏel tvrdá realita byla nadosah. Annie vedle ní si povzdychla. „Budu ‰Èastná, mylady, Ïe se z t˘hle lodi dostanu, a je‰tû víc, kdyÏ mû koupí nûkdo trochu laskavej.“ „MoÏná ti to vyjde, Annie,“ povzbuzovala pfiítelkyni a povytáhla se, aby dohlédla pfies zábradlí. Na bfiehu stáli osadníci a ãekali, aÏ zaãne prodej. Pohled na nû nebyl pfiíli‰ povzbuzující.
17
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 18
Kathleen E. Woodiw iss KdyÏ si prohlíÏela potenciální zájemce, zdála se Annina nadûje, Ïe by si ji mohla koupit nûjaká mladá rodina, naprosto nereálná. ·edovlasí muÏi se sinalou pletí a obtloustl˘mi paniãkami, ple‰atí farmáfii a staropanensky vyhlíÏející Ïeny se sekernick˘mi v˘razy v protáhl˘ch obliãejích. Jen jedin˘ muÏ se odli‰oval a nebylo pochyb, Ïe je hlavním tématem neustálého brebentûní ostatních. Stál opodál a byl celkem mlad˘. Mohl pro Annie znamenat nadûji, ale hrozivû se mraãil. Ostatní osadníci ho pokradmu pozorovali, jako by se báli stfietnout se s jeho stoick˘m pohledem. James Harper pfii‰el ke klubku Ïen, a zatímco si je prohlíÏel, sundával si z opasku svazek klíãÛ. Gertrude Fitchová jim nedovolila vyjít na palubu a um˘t se, protoÏe by je vidûli muÏi. Místo toho poslala dolÛ kus m˘dla a dvû vûdra vody, o které se Ïeny okamÏitû popraly. Tfii mûsíce na lodi si vybraly svou daÀ. V‰echny vypadaly jako ti nejhor‰í lond˘n‰tí Ïebráci. Pravdûpodobnost, Ïe za nû získají slu‰nou cenu, byla mizivá, coÏ byla pro Turnbullovu dceru, která do v‰eho jen strkala nos, spravedlivá odplata za to, Ïe krátila porce a tak úzkoprse se bránila, aby posádka náhodou nevidûla nahé Àadro nebo zadek. „Tak chtûlo by to trochu Ïivûji,“ nabádal je Harper a pokou‰el se o bodr˘ tón. „Jdeme na to, sundáme vám pouta. Pfiece nechceme, aby vás ti balíci vidûli v Ïelezech, nebo ano? Zaruãuju vám, Ïe tady není konec svûta. Je to pro vás zaãátek úplnû nového Ïivota.“ „No né,“ zaskuhrala nûjaká stafiena. Morrisa se zafiehtala. „Ale Jammie, ty mÛj kluku,“ dovolovala si, „mበpocit, Ïe tûmhle poutníkÛm zbla záleÏí na fietûzech? Doneslo se mi, Ïe prej vût‰ina tûhlech kfiupanÛ sem pfiicestovala stejnû jako my.“ James Harper její slova zámûrnû ignoroval. Podal Rogeru Blakeovi klíã a ukázal na okovy na nohou. „Odemknûte to dole, já jim sundám pouta na rukou...“ Na kapitánském mÛstku si Fitch otíral zmuchlan˘m kapesníkem zpocené ãelo a mífiil k zábradlí. Právû se z donucení podvolil poÏadavkÛm své panovaãné Ïeny. „Pane Harpere, byl byste tak laskav a pfii‰el sem nahoru?“ zavolal na poddÛstojníka. UÏíral ho hofik˘ pocit marnosti. VÛbec netu‰il, jak má zafiídit, aby mu
18
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 19
Kvûty na vodû jeho plán vy‰el, pokud bude Gertrude dohlíÏet na prodej se svou povûstnou houÏevnatostí. Nemûl ani za mák chuÈ zastírat nebo zjemÀovat její komandování. „Paní Fitchová si pfieje v‰em zúãastnûn˘m sdûlit, Ïe bude ve‰keré transakce kontrolovat.“ „Ano, kapitáne,“ odpovûdûl poddÛstojník a v duchu se ptal, kdy si paní Fitchová oblékne manÏelovy kalhoty a pfievezme velení. Bytostnû nesná‰el její zásahy do chodu na lodi, ale koneckoncÛ to nebyla ani jeho loì, ani jeho postavení. „Hned to bude, kapitáne.“ Obrátil se k vûzÀÛm. „Îeny, postavte se do fiady. Pan Blake vám sundá fietûzy.“ Podal svému zástupci klíãe a zamífiil na kapitánsk˘ mÛstek. Celkem rád mu tenhle úkol pfienechal, protoÏe mu vadilo s vûzeÀkynûmi zacházet jako s dobytkem, kter˘ se chystá k prodeji. Nûkteré vypadaly tak nevinnû a byly tak mladé jako jeho sladká sestfiiãka. Pfiistoupil k manÏelÛm a rázn˘m k˘vnutím pozdravil svého nadfiízeného. Potom se setkal s Gertrudin˘m pov˘‰en˘m pohledem. „Dobr˘ den, madam.“ „Pane Harpere!“ Normálnû mluvila hlasitû, ale pokud chtûla opanovat situaci, bylo to je‰tû hor‰í. „Jak víte, mám pfiím˘ zájem na dûní na této lodi a pfieji si b˘t informována o kaÏdé nabídce, která se naskytne, neÏ bude obchod uzavfien. Budu tak moct lépe zaznamenat údaje pro svého otce. Rozumíte mi?“ Jak mohl kdokoli ignorovat její pfiíkazy, kdyÏ její otec loì vlastnil? Nedokázal to ani kapitán Fitch. „Jak si pfiejete, madam.“ „A je‰tû je tu jedna vûc, která mû velmi znepokojila, pane Harpere,“ houkla pfiíkfie. „Nesouhlasím s uvûznûním Jacoba Pottse. Ten muÏ mi byl velmi uÏiteãn˘ a informoval mû o tom, co vûzni dûlají a kdo poru‰uje moje pfiíkazy. Zru‰íte své nafiízení a pustíte ho na svobodu.“ Harper zaÈal zuby a snaÏil se ovládnout, aby jí dokázal klidnû oponovat. „PromiÀte mi, madam. Ten muÏ závaÏnû poru‰il kázeÀ, a pokud mû donutíte zru‰it trest, ztratím u posádky respekt. To by bylo po‰etilé, madam.“ Kapitán Fitch se také snaÏil potlaãit hnûv. Skuteãnost, Ïe jeho Ïena vkládala dÛvûru do Ïvanûní nûjakého obyãejného námofiníka, ho nesmírnû uráÏela. Jako by k jeho poníÏení nestaãila celé
19
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 20
Kathleen E. Woodiw iss posádce nepfiíjemná Gertrudina pfiítomnost na lodi. Zku‰en˘ dÛstojník by se pochopitelnû nechal informovat, ale potom by zváÏil, jaké k tomu mÛÏe dona‰eã mít motivy. „Gertrude, poddÛstojník má pravdu –“ „Nicménû, pane Harpere,“ pfieru‰ila ho nevybíravû, aniÏ by svému muÏi vûnovala pozornost, „buì svÛj rozkaz zru‰íte, nebo vás mÛj manÏel okamÏitû propustí!“ „Gertrude!“ vydûsil se kapitán a snaÏil se jí úmysl rozmluvit, aby se vyhnul roztrÏce s tchánem. „NemÛÏe‰ ode mû ãekat, Ïe propustím nûkoho, kdo koná svou povinnost!“ „Pfiedpokládám, Ïe ví‰, kdo tuhle loì vlastní,“ ‰tûkla. „Jak bych mohl zapomenout, kdyÏ mi to neustále pfiipomíná‰?“ oplatil jí stejnou mincí. „Zapomínበse, Everette,“ zahfiímala Gertrude dÛrazn˘m tónem, kdyÏ se na ni kapitán mraãil. „Doufám, Ïe o tomhle nebudu muset informovat papá.“ James Harper nesl velmi nelibû její nadfiazenost, ale tûÏko si mohl stûÏovat. V duchu se zapfiisáhl, Ïe uÏ nikdy nevkroãí na loì, na které by mûla plout i ona. Pfiinutil se ovládnout a s nejvy‰‰í rozvahou, jaké byl schopen, pfiestoÏe jediné po ãem touÏil, bylo pofiádnû zafivat, prohlásil: „Madam, rozkazy pfiijímám pouze od kapitána. Bude-li po mnû poÏadovat, abych Pottse propustil, pak to udûlám.“ Vûdûl, Ïe tak ve‰kerou odpovûdnost pfiesunul na svého nadfiízeného. Díval se mu do oãí a ãekal na nevyhnutelné. Fitch evidentnû váhal. „Teì bûÏte za sv˘mi povinnostmi, pane Harpere,“ fiekl nakonec. „Poradíme se o tom v pfiíhodnûj‰í dobu.“ „Everette Fitchi!“ Hrozilo, Ïe Gertrude praskne ÏivÛtek, jak se vzteky nafoukla. „Chce‰ tím naznaãit, Ïe nechበpana Harpera odejít, aniÏ by splnil moje pfiání? Jestli mu to nenafiídí‰, bude ti muset papá zfiejmû pfiipomenout, kde jsou hranice loajality. Pfiipluje do New Yorku na Black Prince, je‰tû neÏ my opustíme pfiístav, a jsem pfiesvûdãená, Ïe ti k dne‰nímu chování bude mít co fiíct.“ Kapitán Fitch ovládl podráÏdûnost a snaÏil se chovat slu‰nû. Zku‰enost ho nauãila, Ïe navztekat Gertrude, znamená po‰tvat na sebe i hnûv jejího otce. Ten nemûl slitování nikdy s nik˘m, a o to ménû s ãlovûkem, kter˘ se stavûl proti nûmu nebo jeho
20
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 21
Kvûty na vodû dcerunce. Kdyby Turnbull nevlastnil London Pride, zarazil by Fitch Gertrudinu panovaãnost hned po vyplutí, ale mûl moc dobfie na pamûti, kdo tahá za ‰ÀÛrky. Byla to jedna z daní za to, Ïe se oÏenil pro bohatství, kterého si v‰ak uÏíval jen velmi nepatrnû. AÏ na malé obnosy, které se mu sem tam podafiilo ukrást, mu ostatní finance zÛstávaly nedostupné, coÏ ho nesmírnû dopalovalo, protoÏe Horace Turnbull byl neuvûfiitelnû majetn˘. „PromiÀ, Gertrude. Myslel jsem, Ïe by bylo moudfiej‰í vyãkat, aÏ bude vût‰ina posádky na bfiehu, aby si propu‰tûní Pottse nev‰imli.“ Gertrude zaklonila hlavu, aÏ se jí objevily na krku faldy jako vypasené koãce, a spokojenû se usmála, Ïe bude po jejím. Jacob Potts ji vÏdy zavãasu informoval o v˘bu‰n˘ch tirádách jednoho irského Ïabce, kter˘ ji a jejího muÏe po‰etile káral, jako by nebyli nic víc neÏ umínûné dûti. Shemaininy kritické poznámky zaãaly krátce po vyplutí, kdyÏ zbiãovali Annie Carverovou. Ta malá ‰edá my‰ si v‰ak v˘prask zaslouÏila, protoÏe se chtûla zabít, potom co jí sebrali dítû. Shemaine patfiil v‰ak mnohem hor‰í trest. OdváÏila se je zkritizovat pfied celou posádkou a ostatními vûzni jako nûjaké uliãníky. Od té doby Gertrude touÏila vidût Shemainino bezvládné tûlo klesat do mofisk˘ch hlubin, a tak pro ni vym˘‰lela ty nejhor‰í tresty. BohuÏel Ïádné pfiesvûdãování jejího muÏe nepfiimûlo, aby ji potrestal víc neÏ ãtyfimi dny izolace a zkrácen˘mi pfiídûly jídla. Aãkoli se ho dívãina nevybíravá slova také t˘kala, mávl nad incidentem rukou a prohlásil, Ïe to není jeho vûc a Ïe vina leÏí na ãlovûku, kter˘ to v‰echno spustil, kdyÏ pfiikázal, aby Annie dítû vzali. Opfiela se o zábradlí a oãima hledala na dolní palubû tu, kterou dvakrát odsoudila do temné kobky. Zahlédla ‰pinav˘ roztfiepan˘ ‰átek, kter˘ pfiikr˘val ohnivé kadefie, ale aÈ byl jakkoli o‰kliv˘, z krásy oválného obliãeje, smaragdov˘ch oãí a jemnû vykrouÏeného oboãí neubíral nic. Shemainina kfiehká krása Gertrude provokovala, a tak dala prÛchod své nenávistné povaze. „Heleìme, kdopak se to dostal ven z temnot,“ popichovala. „Bylas tam dole tak dlouho, Ïe mበna nohách pavuãiny, co? A heleìme, to je ale legraãní! Tys provedla zmûny na své vizáÏi! Copak ti to je‰tû nedo‰lo, Shemaine? To, Ïe se‰ zrzavá ãarodûjnice, nikdy nezamaskuje‰.“
21
Woodw_KVETY NA VODE_01
26.3.2015
8:42
Stránka 22
Kathleen E. Woodiw iss Shemaine ji sledovala pohledem a v duchu se mraãila. Jestli je tady nûkdo ãarodûjnice, pak rozhodnû tahle pfietékající beãka jedovatosti, která tak hazardovala se Ïivoty odsouzen˘ch. Strhla si ‰átek a hodila v‰echnu obezfietnost doslova za hlavu. Vlasy jí povlávaly ve vûtru a bezeslova se vyz˘vavû na star‰í Ïenu dívala. Té se zkfiivila tváfi vraÏednou zá‰tí. „Se‰ hnusná ãarodûjnice, Shemaine O’Hearnová,“ syãela Gertrude skrz skfiípající zuby. „Lituju toho blázna, kter˘ si tû koupí.“ Palubou náhle zavanul svûÏí vûtfiík, a jako by Shemaine vlil energii do Ïil. Podívala se do nenávistnû planoucích oãí Gertrude Fitchové a do‰lo jí, Ïe vlastnû zvítûzila. Pfiekonala neskuteãné podmínky a vydrÏela jedovaté uráÏky i t˘rání pfiichystané pro ni vût‰inou právû touhle Ïenou. A pfiesto Ïila! A za to byla opravdu vdûãná! „Pfieju moc hezk˘ den, paní Fitchová,“ vloÏila do svého irského pfiízvuku co nejvût‰í veselost, i kdyÏ tu xantipu horoucnû nenávidûla. „Je‰tû jsem vám ani nestihla fiíct, Ïe jsem zase pfieÏila kobku a jsem tady k va‰í radosti!“ Gertrude se u‰klíbla. „Tím hÛfi, Shemaine, tím hÛfi. V pfií‰tích sedmi letech tolik ‰tûstí mít nemusí‰.“
22