0037455

K AT E Ř I N A K O M Á R K O V Á

JSEM V TOM!

TĚHOTENSKÝ MANUÁL ČESKÝCH MAMINEK

Kateřina Komárková JSEM V TOM! Copyright © Euromedia Group, k. s., 2015 Kateřina Komárková, 2015 Illustrations © Gabriela Janovská, 2015 ISBN 978-80-249-2810-4

Obsah Pár slov úvodem Maminky se představují

7 9

1 Připravit, pozor, teď!

Generální úklid hlavy

16

• Už je čas? • Co ty na to?

Generální úklid těla

31

• Tělo jako důkaz • Trochu strpení, prosím…

Dvě čárky aneb hCG útočí

42

• Zvládli jsme to! • Co se to se mnou děje? • Chci informace!

2 „Jsem těhotná!“ Milá rodino…

56

• Tříměsíční informační embargo • Babičky a dědečkové • Kamarádi ve střehu

Těhotenská průkazka

61

• Podle toho, jak se chováte, musíte být těhotná! • XX nebo XY? • Těhotenský kalendář

A co kariéra?

74

• Oznámení v práci • Příspěvky a jiné kapesné • Máma podnikatelka • A co tedy s tou kariérou?

3 Mé rostoucí bříško Jím, jíš, jíme

90

• Žaludeční bouře • Kup mi meloun • Jíst za dva?

V kůži nastávající maminky

108

• Vlasy!!! • Vyhlaste jim válku • Konec lacláčů v Čechách?

Miminko o sobě dává vědět

129

• Kdo mi to rejdí v břiše? • Ruce vzhůru! • Malá velká osobnost

Jde se nakupovat • Co se skrývá v dětském koutku • Hlavolam jménem kočárek • Plenkové dilema • Výbavička za babku

145

4 Jsem těhotná, no a?

Být sexy na sex

170

• (Ne)libé libido • Někdo se dívá… • Pouto

A co takhle pohyb?

179

• Blahodárné cvičení • Speciální kurzy pro těhotné • Když ani cvičení nepomáhá

Kam bych se chtěla ještě podívat…

190

• Co jsem dřív nestihla, nestihnu už nikdy?

5 Na rozcestí Porod na spadnutí

196

• Hnízdící amok • Na co se mám připravit?

Den P

204

Poděkování

213

Zkušenosti a rady zkušených matek jsou k nezaplacení!

Markéta (30), 1 dítě Jako prvorodičce mi chyběly informace a zkušenosti normálních žen, protože spoustu věcí vám nikdo neřekne. V tomto si myslím, že může být kniha jiná a přínosná. Bude užitečná pro ty, kteří se chtějí dozvědět, jak to probíhá ve skutečnosti, a ne v encyklopedii.

Martina (28), 1 dítě Většina maminek hledá zkušenosti a rady u ostatních maminek a je určitě příjemnější listovat si klasickou knihou než stále brouzdat po internetu a hledat často rozporuplné odpovědi.

Lucka (31), 1 dítě Ve spoustě knížek jsou uvedená fakta, ale už se moc nedbá na pocity, nebo o těch pocitech píše lékař-muž, který má možná za sebou stovky porodů, ale tak trochu jinak… Přínosem by mohlo být to, že se budoucí maminky uklidní, že i tohle může být normální, a budou na to připravené.

Eliška L. (29), 1 dítě Nejzajímavější bude srovnání názorů různých žen. Každá z nás je jiná, má jiné zkušenosti a zážitky a třeba právě ta různorodost pomůže ostatním ženám udělat si lepší obrázek o tom, co opravdu znamená těhotenství a mateřství.

Ivana (31), 1 dítě

Pár slov úvodem A mám Vás! Jestliže čtete tyto řádky, musíte být buď těhotná, nebo se zrovna nacházíte v životní fázi, kdy o těhotenství přemýšlíte, je to tak?

V prvním případě Vám gratuluji, v tom druhém držím palce, aby všechno vyšlo podle Vašich představ. A na každý pád mě těší, že jste si zvolila tuto knihu. Možná Vás k tomu vedla únava ze všech těch populárně-naučných publikací o těhotenství a porodu, jichž jsou v knihkupectví plné regály, možná zvědavost a touha najít odpověď i na otázky, které se v klasických faktografických příručkách nekladou.

Těhotenství je období plné otazníků. Během této devítiměsíční mise projdete řadou změn, které ve vás mohou vyvolat radost, zvědavost, ale i strach, a ukažte mi ženu, jež by si o svých nových pocitech a zážitcích nechtěla s někým popovídat. Jenže co když ve vašem okolí zrovna není nikdo s podobnou zkušeností nebo toužíte dozvědět se víc?

Nemáte-li příležitost uspokojit svou zvědavost ve skutečném světě, možná zkusíte svět virtuální, který vás ale omráčí množstvím informací nejednotné kvality. Abyste své těhotenství nemusela prosedět u počítače a většinu času nestrávila pročítáním příspěvků v diskuzích, které Vám nebudou nijak k užitku, vznikla myšlenka vyzpovídat české maminky různého věku i zázemí a jejich zkušenosti a příběhy vám přetlumočit prostřednictvím této knihy. Příspěvky jednotlivých maminek jsou jako střípky z mozaiky, kterou si při čtení můžete poskládat. A věřte, že jsou to ženy skutečné a jejich příspěvky autentické, necenzurované, protože jinak by celá tato kniha ztratila smysl.

Půlrok psaní je dlouhá doba, a jak to tak bývá, některé maminky z projektu odešly a jiné zase přišly. V jejich životech se přihodila spousta událostí, několika dětem začaly růst zoubky, jiné se poprvé postavily na

7

vlastní nohy… a tři ženy během tvorby této knížky porodily a staly se novopečenými maminkami. Celkem se o svůj příběh podělilo sedmnáct žen, mnohé vydržely až do konce a neváhaly obětovat své drahocenné chvilky odpočinku vyplňování všech dotazníků, které jsem jim postupně posílala.

Protože se snažily odpovídat otevřeně i na velmi intimní a někdy bolestivé otázky, najdete zde upřímné výpovědi bez příkras, které byste leckdy nevymámila ani z nejbližších přátel, pro něž může být dané téma tabu.

Určité otázky vyvolaly i vlnu kontroverzí, a tak budete při čtení opětovně narážet na protichůdné názory a sama si muset vybrat, co je Vám nejbližší. Odcitovat extrémně opačné postoje vyžadovalo objektivní přístup, který jsem se po celou dobu snažila zachovat ve všech oblastech, a snad se mi to i podařilo.

Protože je kniha jen omezeným prostorem, zatímco téma těhotenství a porodu se zdá nevyčerpatelné, nebylo zde možné zmínit vše, co by se zmínit dalo. Přes všechny ústupky však věřím, že během čtení najdete vodítko, jak si odpovědět na nejpalčivější otázky, které vás v současné době trápí. Pokud vám tato kniha alespoň částečně pomůže připravit se lépe na novou životní etapu, pak svůj úkol splnila a já jsem za to velice ráda.

Přeji Vám hodně štěstí a příjemné čtení.

Vaše autorka

8

Maminky se představují Anna, 45 let, dcery 16 a 12 let Vystudovala ekonomii, žurnalistiku a arteterapii. Anna bydlí v rodinném domku na malém městě, je 17 let vdaná. Její velkou láskou jsou knihy, v práci je rediguje, občas nějakou pro děti napíše, čte, kde může. Užívá si společnosti svých nejbližších a přátel, ale taky je čas od času opouští, aby si splnila své cestovatelské touhy.

Eliška L., 29 let, dcera 6,5 měsíce Eliška je vzděláním psycholog, před otěhotněním pracovala jako OSVČ. Je dva roky vdaná, s manželem plánují druhé dítě. Částečně už opět pracuje, naplno se do práce chce vrátit, až budou obě děti ve školce/škole. Ve volném čase dřív ráda četla, poslouchala hudbu a už si ani nevzpomíná, co dalšího, protože teď si o volnu nechává jen zdát (pokud zrovna náhodou spí).

Eliška, 31 let, synové 3 a 2 roky Vystudovala ekonomii, následně působila jako novinářka a před mateřskou dovolenou jako PR konzultantka. Baví ji čtení, vaření, chození po horách, řádění s dětmi, šití, squash, studium jazyků, móda, zdravá výživa a kino – teď spíš nová DVD. Eliška je na mateřské dovolené spokojená a péče o děti ji díky různým zájmům naplňuje. Nikdy nebude matkou, co se stará jen a pouze o děti, ale pokud je jí dopřán vlastní prostor, je ochotná jim hodně obětovat.

Eva, 31 let, syn 10 měsíců Eva před otěhotněním pracovala jako grafický designér, v práci na částečný úvazek pracuje i nyní na mateřské dovolené. S partnerem vychovává

9

10měsíčního syna. Ve volném čase ráda cestuje, fotí, kreslí a dělá jiné tvůrčí aktivity.

Ivana, 31 let, dcera 2 roky Vystudovala na filozofické fakultě, před otěhotněním pracovala jako středoškolský pedagog. V současnosti je na mateřské dovolené, má dvouletou dceru. S partnerem je již 11 let, před rokem se vzali a nyní se společně pokoušejí o dalšího potomka. Příležitostně si přivydělává jako korektorka, a když jí zbude trochu času, ráda si zacvičí pilates.

Jindřiška, 30 let, syn 2 roky Před otěhotněním pracovala jako lékařka, momentálně je na rodičovské dovolené. Jindřiška je dva roky vdaná, před návratem do zaměstnání plánuje pořídit synovi jednoho sourozence. Ve volném čase chodí ráda do přírody, sportuje a studuje cizí jazyky.

Josefína, 31 let, dcera 28 měsíců, syn 3 měsíce Vzděláním fyzioterapeutka, před otěhotněním byla 2 roky v praxi, momentálně je na mateřské dovolené. Josefína je 3 roky vdaná, do zaměstnání by se ráda vrátila postupně přes zkrácený úvazek a na plný úvazek, až bude nejmenší z dětí ve škole. Má 28měsíční dceru a 3měsíčního syna, kteří jí dávají celkem zabrat, takže ve volném čase spíš jen tak kouká a hlavně nemluví! Až se vše stabilizuje (dcera začne s mateřskou školkou), ráda by se vrátila k pravidelnému plavání a volejbalu. (Josefína porodila svého syna v průběhu psaní této knihy.)

Julie, 31 let, dcera 2 roky a 2 měsíce, syn 5,5 měsíce Po vysoké škole pracovala jako knižní redaktorka, nyní je na mateřské dovolené. Julie je 7 let vdaná, má dvouletou dceru a půlročního syna a ve

10

volném nočním čase ráda vyšívá, háčkuje nebo nejčastěji píše knihy. Přes den si ráda zaběhá, ale momentálně na to nenachází čas.

Klára, 31 let, dcera 1 rok Vystudovala VŠ Policejní akademii ČR, několik let pracovala jako odborník na daktyloskopii. Klára je vdaná, bydlí v Praze, s manželem vychovávají dceru a chtěli by jí pořídit sourozence. Má ráda sport, kulturu a cestování.

Lucie, 32 let, dcera 1 rok Před mateřskou pracovala v muzeu jako kurátorka etnografických sbírek a připravovala doprovodné dětské programy k výstavám. Je vdaná, má roční dceru a chtěla by ještě alespoň jedno dítě (plánované čtyři už nestihne). Ráda čte, spí, cvičí jógu, mlsá zmrzlinu, o prázdninách jezdí jako vedoucí na dětský tábor, dříve se věnovala folkloru. Ráda by to vše dělala i nadále, ale právě je plně zaměstnána neposednou dcerou.

Lucka, 31 let, dcera 15 měsíců Lucka je vzděláním archeolog a muzejní administrátor. Před otěhotněním pracovala jako muzejní PR, momentálně je na rodičovské dovolené. Je tři roky vdaná a v blízké budoucnosti plánuje větší rodinu. Po vypuštění ratolestí do školského systému se hodlá vrátit do práce. Pokud je to možné, ráda cestuje nebo alespoň plánuje daleké cesty.

Markéta, 30 let, syn 2 týdny Markéta vystudovala ekonomii, před otěhotněním pracovala v bance jako finanční poradce, momentálně je na mateřské dovolené. Má 2týdenního syna. S partnerem jsou zasnoubeni a svatbu plánují na příští léto, kdy synovi bude kolem 1 roku. Později by mu ráda pořídila sourozence, ale ještě není rozhodnutá, s jakým časovým odstupem a zda se mezitím částečně

11

nevrátí do pracovního procesu. Ve volném čase ráda sportovala, chodila do společnosti, divadla a kina a doufá, že se minimálně ke sportu bude moci brzy vrátit i jako novopečená maminka. (Markéta porodila svého syna v průběhu psaní této knihy.)

Martina, 28 let, dcera 4 měsíce Martina je vzděláním pedagog, před otěhotněním pracovala v oblasti lidských zdrojů jako personalistka. Je vdaná, v současné době na mateřské dovolené. Volný čas momentálně nemá téměř žádný. Návrat do zaměstnání plánuje za dva roky, mezitím by se ráda věnovala vzdělávacím aktivitám a profesnímu rozvoji. (Martina porodila svou dceru v průběhu psaní této knihy.)

Nela, 31 let, syn 18 měsíců Nela studovala v oboru médií, kterému se však profesně nikdy nevěnovala. Před nástupem na mateřskou dovolenou zastávala manažerskou funkci v oboru cestovní ruch. Na tuto pozici ani na žádnou jí podobnou by se po svých zkušenostech vrátit nechtěla. To však momentálně stejně není aktuální, s manželem totiž plánují druhé dítě. Vdaná je tři roky, má rok a půl starého syna. Ve volném čase (pokud nějaký vůbec zbývá) ráda vymýšlí a vyrábí šperky a různé dekorace.

Pavlína, 37 let, synové 12, 10 a 3 roky Vystudovala češtinu a estetiku a svůj život spojila s knihami – pracuje (a dál hodlá pracovat) jako knižní redaktorka, editorka a korektorka, do lifestylových časopisů přispívá články o životním stylu, ženách, historii… Veškerý volný čas věnuje rodině, jinak nadevše miluje chvíle strávené na chalupě a severské detektivky.

12

Sabina, 44 let, synové 24 a 8 let První syn se jí narodil na vysoké škole a po mateřské pauze Sabina dostudovala ekonomiku a management na stavební fakultě. Před druhou mateřskou dovolenou byla zaměstnána jako personalistka. Nyní má více profesí na zkrácený úvazek – arteterapeutka, lektorka kurzů a redaktorka pro pracovní portál. Studuje psychologii, má ráda přírodu a po večerech ráda čte texty všeho druhu. Když potřebuje restart hlavy, kouká doma na romantické filmy nebo detektivky. S manželem a se syny rádi cestují, poznávají nové země. Nejvíce energie vždy načerpá v lese nebo u vody. Ráda by řádně dostudovala a věnovala se více psychologii práce a profesnímu poradenství.

Simona, 24 let, dcera 1 rok Simona porodila dceru dva měsíce po dopsání své diplomové práce a ukončení studia na JAMU v Brně v oboru herectví. Nyní, po roce na mateřské dovolené, nastupuje do zaměstnání.

13

1 PŘIPRAVIT, POZOR, TEĎ!

PŘIPRAVIT, POZOR, TEĎ!

Generální úklid hlavy Prvním orgánem, který zapojíme, když přijde řeč na miminka, je bezesporu mozek. Je to naše spása i chlouba, díky němu se už nemusíme houpat ve větvích, a když nám někdo řekne: „Ty jsi ale hlavička!“, udělá nám to obrovskou radost. Náš mozek nám umožňuje rozhodnout se, jestli večer u televize sníst pytlík chipsů, nebo raději nazout tenisky a jít se na chvíli proběhnout ven, a obě varianty si umí i krásně zdůvodnit! A pak jsou tu všechny ty fantazie. Hodiny snění, představy jako z cukru i katastrofické scénáře, které se nám vybaví třeba cestou do šéfovy kanceláře.

Když jsme se v devatenácti, dvaceti letech ocitly záhadným způsobem (ano, jak jen se to mohlo stát zrovna nám?) nad toaletní mísou s těhotenským testem v ruce, vidina, jak své těhotenství oznamujeme rodičům, byla přinejmenším skličující. Než se na testu objevil ten spásný, bohulibý jeden proužek a hrůzu vystřídala úleva, proběhla nám hlavou spousta myšlenek. Protože jsme tou dobou těhotné být nechtěly, nedovedly jsme si ani představit, jaké by to bylo. Škola v háji, práce v háji, vztah v zárodku, na kontě dva tisíce z brigády… To-snad-ne! Náš mozek vyprodukoval spoustu infarktových variant budoucího dění a fantazie zapůsobila natolik mocně, že jsme do té záchodové mísy málem upadly.

A teď? Studium jsme, zaplať pánbůh, dokončily, uspěly při pracovním pohovoru, po několika neúspěšných pokusech jsme konečně zakotvily u jednoho milujícího muže a nyní nad tou záchodovou mísou hodláme stát zas – tentokrát při čekání na DVA proužky a DOBROVOLNĚ! A tak se nabízí otázka:

Co se nám to v hlavě přihodilo?

Jak je možné, že teď už si to představit umíme?

16

Generální úklid hlavy

Už je čas?

Tiktak, tiktak. Jsme starší. Což nás třeba nemusí úplně těšit při pohledu do zrcadla, ale rozhlédneme-li se kolem sebe, čekají nás skutečně příjemná zjištění. Náš mozek postupně absorboval spoustu nových informací, na jejichž základě jsme schopné poradit si v různých situacích. Už se nebojíme říct, že se nám něco líbí nebo nelíbí. Umíme telefonovat s cizími lidmi, reklamovat zboží, prosadit se v práci (jakžtakž). Vaření, kterým jsme dříve pohrdaly, se nám už tolik nepříčí, listujeme kuchařkami, kupujeme záclony… Chodíme do banky. A především po všech těch mužích XY se nám konečně podařilo najít takového, s nímž si založení rodiny dokážeme představit. Nechává sice špinavé ponožky všude po bytě, ale čert to vem – je s ním sranda, můžeme se na něj spolehnout a má nás skrznaskrz rád!

FINANCE

OKOLÍ

PARTNER

VĚK

KARIÉRA ZKUŠENOSTI

17

PŘIPRAVIT, POZOR, TEĎ!

Protože jsme již tak zmoudřely, náš mozek ví, že v otázce načasování hraje roli především:

✔ ✔ ✔ ✔ ✔ ✔

věk zkušenosti okolí finance kariéra partner

Chybí vám tu zdraví? Správně! To do této skupiny patří samozřejmě také, a to na první místo. Žádný strach, prozkoumáme ho pod lupou hned v následující kapitole. Nyní si však pojďme probrat ostatní faktory, pěkně bod po bodu.

Věk a zkušenosti První, co nás v souvislosti s věkem a těhotenstvím napadne, jsou ty tajemstvím opředené „biologické hodiny“. Jejich tikání údajně poznáme svými různými změnami nálad a pocitů a změnou životních priorit. Takové projevy bychom však stejně tak mohly přisoudit i premenstruačnímu syndromu a vyzrání, které s věkem a zkušenostmi zákonitě přichází. Zjednodušeně řečeno, postupně to na nás prostě „přijde“.

Kdysi jsme odmítaly pochovat si synovce, když nám ho zcela bezbranného strkali do náruče, a „mimina“ nás obecně moc nezajímala, nebo dokonce nudila či rozčilovala (ach, ti mladší sourozenci!). Chtě nechtě nám ale postupem času nějaké ty děti našich kamarádů a příbuzných rukama přece jen prošly a my najednou začaly vnímat zcela nové skutečnosti! Jak to miminko pěkně voní! Jak se dívá, usmívá! Jeho prsty obtočené kolem

18

Generální úklid hlavy

toho našeho se nám překvapivě začaly zdát ROZTOMILÉ. Dokonce jsme si ho i z vlastní iniciativy pochovaly…, ale pak zase pěkně rychle vrátily jeho rodičům s úlevou, že můžeme jít večer s kamarády posedět do hospody, v noci se dosyta vyspat a prostě si dělat, co se nám zlíbí. A tak nabírat další a další zkušenosti, dokud ještě máme onu absolutní, sladkou volnost.

Nyní začínáme mít namožené krční svaly z otáčení se za kočárky, které kolem nás na chodníku projedou, zkoumáme svůj byt, zda má vhodnou dispozici pro možného budou-

Děti jsem chtěla již dříve, než biologické hodiny začaly bít přímo na poplach.

Připravená jsem se cítila, když jsem měla pocit, že mám všechno ostatní – práci, partnera, byt, už jsem se „vydováděla“. „Něco“ mi začalo chybět, začala jsem se cítit neúplná, nenaplněná…

Klára (31), 1 dítě

cího potomka, pokradmu sledujeme partnera, jak si na návštěvě u kamarádů hraje s jejich synem, a fantazírujeme, jak by asi to naše společné dítě mohlo vypadat. Protože jsme zkušené, víme, že zkušeností není nikdy dost, stále nás přepadají pochybnosti, zda bychom zvládly být mámou… Pak nás ale nahlodají medicínské poznatky o tom, jak se naše tělo opotřebovává, vaječníky časem vyhasnou, životní elán zeslábne, metabolismus se zpomalí, začneme vidět špatně nablízko…

Tiktak! Takže to jednoho dne prostě riskneme.

Významnou úlohu v tom sehrají i naši milovaní, kteří nás začnou zahrnovat svými láskyplnými, nevyžádanými radami a starostlivými poznámkami…

19

Nejdřív musíme dostudovat, potom vydělat nějaké peníze, aby mohla být svatba, a tím pádem i děti. Nakonec jsem se vdávala ve 28 letech, a to už jsem se na mateřství nějakou dobu cítila.

Nela (31), 1 dítě

Generální úklid hlavy

Okolí „Aha, tvoje kamarádka má miminko? Není náhodou mladší než ty?“ „Neměli byste si místo psa radši pořídit dítě?“ „A kdy vy do toho praštíte?“ Zní vám to povědomě? Ano, i ti nejmladistvější rodiče, kteří ještě nedávno hlásali, jak se necítí na to stát se babičkou a dědečkem, najednou otočí o sto osmdesát stupňů. A my se nestačíme divit.

Skutečně ožehavá situace pak nastává,

Pokud se chtěli rodiče dočkat vnoučat, bylo jim jasné, že mě nesmí do ničeho tlačit. a netlačili. Některé kamarádky a spolužačky byly v době, kdy se mi narodilo první dítě, už rozvedené.

Anna (45), 2 děti

pořídí-li si někdo z vašich mladších příbuzných dítě dříve než vy. Když to miminko vaši rodiče spatří, nemluví pak celý večer o ničem jiném a v duchu si už malují, jak budou se svým VLASTNÍM vnoučetem čutat do balonu nebo oblékat panenky. Samozřejmě s tím, kterého jim porodíte VY! Máte přece tak příjemného partnera, pěkný byt, slušně placenou práci a hlavně – máte na to věk! Tedy

Manžel je o 8 let starší než já, takže jeho rodiče už byli pochopitelně nedočkaví. Snažila jsem se to ale nevnímat.

Lucka (31), 1 dítě

podle nich…

Není nad to, když nás vlastní matky začnou strašit problémy s početím po třicítce. Berte však jejich poznámky s nadhledem. Je totiž možné, že vaši rodiče právě prožívají syndrom opuštěného hnízda a potřebují vás – dospělé dcery, které se osamostatnily a přijíždějí už jen na návštěvu – jednoduše nahradit…

Další mocný tlak můžou na vaše rozhodnutí vyvíjet vaši kamarádi, kamarádky.

21

Když už se konečně všichni přestali ptát, kdy se vezmeme, začali se ptát, kdy budeme mít dítě, pak kdy už konečně porodím (trochu jsem přenášela), a teď se ptají, kdy budeme mít další.

Eliška L. (29), 1 dítě

PŘIPRAVIT, POZOR, TEĎ!

Máte-li přátele mladší, než jste vy sama, pak jste možná v suchu, ale jen dočasně! Většinou se však stává, že se obklopujeme lidmi podobného, ne-li stejného věku. A je to tady! Svatby jsou předzvěstí, že se v budoucnu bude takříkajíc lámat chleba. Pak porodí první kamarádka, porodí druhá, další nesezdaný pár vás pozve na obřad, otěhotní třetí kamarádka, co je s partnerem stěží rok… A najednou sedíte na pískovišti obklopené potomky svých přátel a začínáte přemýšlet, že když to tak ve své nové roli zvládají oni, proč byste nemohly i vy? (Možná jste se dokonce přistihly při „kacířské“ myšlence, že byste to dokázaly i lépe!) A navíc, otevřou se vám nová společná témata, společné procházky, rodinné dovolené. Tak proč ještě setrvávat u večírků, na které už pomalu nemáte s kým chodit?

Pokud jste ve svém okolí naopak „průkopnice“, pak to berte z té druhé strany. A uvědomte si, jak mocný vliv máte na to, probudit ve svých kamarádkách těhotenské choutky!

Finance a kariéra Kolik je dost? Co se týče peněz, na tuhle otázku by se snad dalo odpovědět, že „pár milionů“, ale takový milionář by mohl oponovat, protože jak víme, s jídlem roste chuť. S penězi a plánovaným těhotenstvím je to ošidné, tak se nenechte vlákat do pasti. Dokázat adekvátně zaopatřit svou rodinu je samozřejmě správné, ba dokonce nutné, ale nejeden pár díky tomu vydělával a vydělával, povyšoval v zaměstnání, budoval kariéru a nedokázal si říct stop, až jednoho dne zjistil, že už je na děti jaksi pozdě.

Takže finanční zaopatření ano, ale s mírou! Výrok „až budeme mít dost peněz“ může také znamenat NIKDY. Protože jsme finančně gramotné, dokážeme si leccos spočítat a nakupovat levně. (Jak si ukážeme v kapitole Výbavička za babku, na spoustě věcí se dá ušetřit.) Nějaký finanční polštář však potřebujeme, a tak přichází na řadu otázka trvalého příjmu – zaměstnání. Díky němu máme

22

Generální úklid hlavy

jakous takous jistotu, že si na budoucí výdaje spojené s mateřstvím dokážeme ušetřit a že nám v tom stát taky trochu vypomůže ve formě příspěvků na mateřskou a rodičovskou dovolenou (viz kapitola A co kariéra?). Uvažujeme-li tedy o děťátku, trvalý přítok peněz na náš bankovní účet nám dává zelenou. Ještě zelenější zelená se rozsvítí, pokud má stálou práci i náš partner, protože právě jeho peněženka se bude otvírat, až odložíme své fajnové oblečení do práce.

V žádném případě nechceme malovat

Kdybych nebyla s přítelem, opravdu bych snad zemřela hlady v době, kdy jsem v červnu dokončila školu a byla jsem v 7. měsíci, takže bych už ani nemohla pracovat. Rodičovský příspěvek jsem poprvé dostala až měsíc a půl po narození dcery.

Simona (24), 1 dítě

čerta na zeď, ale je dobré v této souvislosti promyslet i možnost, že partner o své zaměstnání později přijde. Dostane nového, protivného šéfa, firma bude muset snižovat stavy… Vy svého milého znáte nejlépe, tak se sama zamyslete, jestli ve svém oboru najde novou práci rychle či obtížně, a podle toho případně odkládejte do spořicího prasátka ještě o něco víc!

A teď, milé dámy: Baví vás vaše práce?

Pokud ano, představa, že se vzdáte kariéry, nemusí mít zrovna sladkou příchuť (zvlášť vyděláváte-li víc než váš partner). Možná vás práce natolik naplňuje, že jste již několikrát myšlenku na mateřství odložily, ale samotný fakt, že držíte v rukou právě tuto knížku, nasvědčuje tomu, že je všechno na dobré cestě.

23

Momentálně žiju v přesvědčení, že jakmile to půjde, ráda bych pracovala aspoň pár hodin týdně nebo si našla sem tam nějakou brigádu a ráda bych i absolvovala nějaké kurzy. Prostě rozhodně nezakrnět.

Martina (28), těhotná

PŘIPRAVIT, POZOR, TEĎ!

Hlavu vzhůru! Jste-li tak dobré, jako je pro vás dobré vaše zaměstnání, určitě se vám otevřou další pracovní možnosti, až svého potomka začnete vodit do školky. Třeba se vám poštěstí a váš zaměstnavatel vám umožní práci na poloviční úvazek ještě dříve. Zůstaňte však nohama pevně na zemi a zavrhněte představy o tom, že začnete pracovat na home-office týden po porodu.

Pokud jste se v předchozím odstavci nenašla, pak možná spadáte do té skupiny maminek, které se rozhodly otěhotnět mimo jiné proto, že je to v zaměstnání nebavilo. Ano, i profesní nespokojenost může sepnout „mateřský knoflík“! Tady se vyplatí trocha obezřetnosti. Až totiž vaše dítě povyroste, budete muset otázku zaměstnání řešit nanovo, proto si raději už nyní ujasněte, proč se vám v práci nelíbilo a jestli byste se příště neměla poohlédnout po jiném zaměstnavateli, oboru, pozměnit profesi.

Partner Lidské vajíčko se bez spermie prostě neoplodní. A ruku na srdce – zaplať pánbůh za to! Ačkoli není jasné, zda si partnera vybíráme podle toho, že se podobá našemu otci, podle pravidla, že protiklady se přitahují, nebo protože nám prostě „voní“, otěhotnět chceme s takovým, s nímž si dítě dokážeme představit. (Ten náš mozek se zase předvádí!) Zplodit potomka se sebestředným jedináčkem, povalečem, zastydlým puberťákem, nezodpovědným frajerem nebo snad s alkoholikem by bylo hotové harakiri, a tak volíme muže pracovitého, zábavného, zodpovědného, s kladným vztahem k dětem, … (Doplňte dle libosti.)

Může se stát, že se s ním rozhodnete založit rodinu už v raných fázích vztahu, nebo k otázce dětí dospějete až po několikaletém soužití, každopádně nastane situace, kdy přijde na přetřes svatba. Brát se, či nebrat se? Jste-li konzervativnějšího založení, máte naplánovaný jasný postup – nejdřív A, potom B. Takže se nejprve vezmete, aby se váš potomek narodil

24

Generální úklid hlavy

do manželství a ve škole se ho spolužáci zvědavě nevyptávali, proč se jmenuje jinak než maminka. Svatba je také podle mnoha odborníků přirozeným vývojem vztahu a dva lidé, kteří k tomuto mezníku nedospějí a v dohledné době ani neplánují založení rodiny, se také mohou ocitnout ve vztahu „přechozeném“ (po němž zpravidla následuje, ano, ano,

Pro mě bylo těhotenství trochu vysvobození. Dost už mě to v práci nebavilo, koneckonců jsem u jednoho zaměstnavatele byla přes čtyři roky, takže to chtělo změnu.

Nela (31), 1 dítě

rozchod).

Přes všechna pozitiva, která vám v souvislosti se svatbou budou lomcovat hlavou, se však můžete nakonec rozhodnout neprovdat se. Ať už z toho důvodu, že svatbu považujete za přežitek, nebo protože je podle vás častým důvodem pozdějšího rozchodu, protože máte toho druhého „jistého“, mělo by jít o čistě VAŠE rozhodnutí. Nikdy nedovolte, aby vám „antisvatební“ myšlenky implementoval do hlavy váš partner – mohl by z toho vzejít pořádný průšvih.

A ještě malý dovětek. Buďte si jisté, že dítě

Manželství u mě nehrálo žádnou roli, porodila bych klidně i jako svobodná. Když si s partnerem pořídíte dům na hypotéku, je to skoro stejný závazek. Taky je to téměř na doživotí a je velmi těžké se z toho „vykroutit“.

Martina (28), těhotná

prověří váš vztah na molekulární úrovni.

Pokud si s partnerem potřebujete ještě něco vyříkat, udělejte to dřív, než se vaše miminko narodí – než vám mozek zakalí spánkový deficit a podrážděnost.

25

Nechtěla jsem jen partnera, chtěla jsem mít manžela. Přišlo mi to přirozené, že všichni k sobě budeme patřit, že se budeme všichni stejně jmenovat.

Anna (45), 2 děti