0037443

HARALD HARAZIM | RENATE HUDAKOVÁ

DOBRODRUŽSTVÍ

V PŘÍRODĚ PRO DĚTI

Nápady na hraní a kutění pro malé inženýry vodních staveb a lesní princezny

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 1

07.09.15 8:53

07 08

Předmluva Zakusit přírodu na vlastní kůži

15

Les

16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48

Svět lesa Zvířata a rostliny v lese Kruh z větví Větrné „zvonkohry“ a závěsné ozdoby z lesa Cesta do pařezu a zpátky Živý fotoaparát Obrázky z listnatého lesa Vrh šiškou na cíl Zámek víl a hrad skřítků Pavučina Otisky kůry Lesní detektiv Jak se staví věž Punč z křoví Xylofon Hmatací sáček Skupinové hry v lese

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 4

51

Voda

52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72 74 76 78 80

Něco o vodě Zvířata a rostliny ve vodě a u ní Kuličková a vodní dráha Kouzelný pohár Oblouk z oblázků Dětský vor Zaječí uši 3D Vážka z větvičky Barevný kruh a mandala Schovávání a hledání Lov podběrákem Stavíme hráz Pestré oblázky Život pod ledem Skupinové hry u vody

83

Louka

84 86 88 90 92 94 96 98 100 102 104 106 108 110 112 114 116

Svět louky Zvířata a rostliny na louce Pozorovací dóza s lupou Vyřezávání Jak mluví cvrčci Krmíme ptáky Řetěz z černého bezu Jíme jako veverky Navštívenka Stopy zvířat Luk a šíp Skřítci a luční víly Vyrábíme barviva Sněžnice Píšťalka z černého bezu Květinový věnec Skupinové hry na louce

07.09.15 11:24

119

Zahrada

120 122 124 126 128 130 132 134 136 138 140 142 144 146 148

V zahradě Zvířata a rostliny v zahradě Hmyzí hotel Čichací procházka Sluneční hodiny Budka pro sýkory Vrtule na tyči Zelený chodník Vodní kolo Plechovkový telefon Seschlé hlavy Krmítko z kokosového ořechu Jablečný kvíz Spirálky z pampelišek Skupinové hry v zahradě

151

Noc

152 154 156 158 160 162 164 166 168 170

V nočním tichu Noční tvorové Lesní slepýš Hledáme souhvězdí Noční motýli na cestách V noci je každá kočka černá Stínohra Ohmatáme si kůru Uděláme si táborák Noční skupinové hry

172 174 175

Nenápadní proroci deštivého počasí Rejstřík Aktivity a hry

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 5

14.09.15 11:34

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 6

07.09.15 8:53

Předmluva Samostatně zkoumat přírodu, pozorovat zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí – to jsou zkušenosti, které jsou pro děti a mládež důležité a jsou také vítanou protiváhou k životu v našem do značné míry technickém světě. Vidět, slyšet, ochutnat, dotknout se, pozorovat; takové bezprostřední dojmy děti baví a probouzejí chuť na další velké i malé „objevitelské výlety“, při nichž mohou zakusit přírodu v celé její kráse a komplexnosti.

Ale jak dětem nabídnout přírodu takovým způsobem, aby je to bavilo a nadšeně s námi spolupracovaly? Na Základní škole Friedricha Eberta v Augšpurku, jejíž jsem ředitelkou, převzali tento úkol před několika lety Harald Harazim a jeho paní Renate Hudaková a činí tak s velkým nasazením a úspěchem; provázejí celodenní třídy školním rokem a vždy se jim při jejich akcích daří nejrůznějšími způsoby přiblížit dětem přírodu v okolí školy.

Prostředky, které k tomu používají, jsou překvapivě jednoduché; látku z biologie nebo fyziky učiní dětem srozumitelnou a prakticky použitelnou. Setkáními s přírodními jevy přivádějí děti v úžas a vedou je k samostatnému zkoumání jejich bližšího okolí. Zvou děti k takovým hrám a cvičením, při nichž se zapojí všechny smysly. Vedou jejich pohled k zázrakům přírody, protože vědí, že důležitý a utvářející je bezprostřední zážitek, nikoliv vědomosti z druhé ruky, jaké dětem zprostředkovává počítač, televize nebo časopisy. Stručně řečeno: Na učení vlastními zkušenostmi se klade největší důraz, protože poznatky získané touto formou jsou nejtrvalejší!

Touto knihou chtějí Harald Harazim a Renate Hudaková předat své ideje a podněty jiným lidem, kteří chtějí přírodu prožívat s dětmi. Rodičům i prarodičům, vychovatelům a učitelům předvádějí, jak je možné uzpůsobit pobyt v lese a na louce, u vody, v zahradě nebo parku tak, aby byl dětem příjemný. A hlavně, aby to bylo spojeno s radostí pro všechny zúčastněné – tedy i pro dospělé! Jen úplně mimochodem jsou děti vedeny k tomu, že se má o přírodu pečovat, nikde přitom není znát vztyčený ukazováček pedagoga. Návody ke hrám a kutění jsou vybrány tak, že zažijete „nevšední výlet“ z všedního života, ať již si vyjdete s jedním nebo dvěma dětmi, nebo s větší skupinou, třeba u příležitosti narozenin dítěte nebo na školní výpravě. V knize je postaráno i o to, abyste mohli hned odpovědět na otázky dětí k tomu, co zažily. V nejširším smyslu patří tyto otázky a odpovědi do oddílu „Znalosti o přírodě“; v něm vždy najdete informace uzpůsobené pro dětské chápání a budete tak moci přiměřeně a uspokojivě utišit dětskou žízeň po vědění.

V tomto smyslu vám přeji, abyste po celý rok a za každého počasí prožívali mnoho radosti při hrách s dětmi a při vyrábění různých věcí podle návrhů této knížky!

ředitelka ř di d t lk lk Zá ZZákladní kl d í šškoly kl k l FFriedricha i d i h Eb EEberta b t v Augšpurku

7

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 7

07.09.15 8:53

JARO, LÉTO A PODZIM

Větrné „zvonkohry“ a závěsné ozdoby z lesa Nic nemají děti raději, než když se na procházce „hledají všelijaké věci“. Stejně jako Pipi Dlouhá punčocha, která sama sobě říkala „hledačka věcí“, číhá většina dětí stále na zajímavé nálezy. V tomto ohledu poskytuje les bohatý důl na takové nálezy; byla by škoda, kdyby po návratu skončily někde v koutě! Místo toho z nich můžete vyrobit obdivuhodné lesní závěsné ozdoby, větrné „zvonkohry“ nebo lesní girlandy.

MATERIÁL A NÁSTROJE: 1. sáček na sbírání 2. malý vrták 3. šňůrka nebo tenký drát na navlékání

1 2 Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 22

Nasbírejte s dětmi šišky, větévky, listy, kousky dřeva, oříšky, žaludy a podobné věci.

Někdo dospělý vyvrtá do nasbíraných kaštanů a jiných kulatých věcí malé dírky.

Těmi se pak budou navlékat na šňůrku.

Jiná možnost je vyrobit z tenkého drátu zprohýbané závěsy. Větší děti to mohou dělat i samy, když jim dáte návod.

07.09.15 8:54

3

4

Několik takových větví můžete k sobě připevnit tak, aby byly v rovnováze. Hotová závěsná dekorace by neměla mít více než tři roviny, jinak vznikne „salát“ ze šňůrek a větví.

Nyní se provrtané „plody lesa“ navléknou na stejně nebo různě dlouhé šňůrky nebo kousky vlněné příze. Lze mezi ně vždy vkládat i lístky nebo kousky větévek.

Pak se několik šňůrek přiváže vedle sebe na bizarně utvářenou větev nebo krásně prohnutý klacík, na větev či klacík se připevní závěsná šňůra – a je hotovo! Výrobek může sloužit jako závěsná ozdoba, zvonkohra nebo třeba indiánský „lapač zlých snů“.

VARIANTA: Snadněji to půjde, zejména pokud jsou u toho menší děti, když na šňůrky pověsíte jen jednotlivé předměty a přivážete je na oba konce větévek nebo klacíků. I tak se dají udělat podle druhu předmětů různé dekorace plné fantazie.

Kromě toho můžete z jednotlivých šňůrek, na něž jste navěsili různé předměty, vytvořit i divukrásné „lesní girlandy“, které se dají zavěsit do oken nebo nad dveře nebo mohou ozdobit slavnostní stůl, třeba když slavíte narozeniny dítěte.

23

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 23

07.09.15 8:54

JARO, LÉTO, PODZIM A ZIMA

Živý fotoaparát Rozmanitost přírody se neodhaluje hned a sama od sebe. Abychom ji pochopili, musíme někdy změnit perspektivu. Lehneme-li si například na záda, objevíme zázrak baldachýnu z listí. Pohled na zem nám vyjeví nepatrné struktury. Můžeme zkoušet, podobně jako u fotoaparátu, zabrat „teleobjektivem“ celou šíři prostoru, nebo naopak „zoomem“ rozeznat drobné věci.

S hrou „Živý fotoaparát“ mohou děti prozkoumat své okolí. Kromě toho se jim zbystří smysly a posílí se vzájemná důvěra.

1 2 3 4

Napřed se děti rozdělí do dvojic. Jeden je vždy živý fotoaparát a druhý je fotograf. „Fotoaparát“ zavře oči a „fotograf“ ho opatrně a s rozvahou vede na nějaké zajímavé místo. „Fotograf“ opatrně nařídí hlavu „fotoaparátu“ do správného směru pohledu na vybraný motiv. Pak aktivuje „spoušť“ jemným stlačením levého ušního lalůčku. Na to „fotoaparát“ otevře na 10–20 sekund oči („čočku“). „Expozice“ se opakuje ještě na dalších dvou až třech zajímavých místech.

Pak si děti vymění role. Nakonec vyprávějí o tom, jaké zkušenosti udělaly jako „fotoaparáty“ a jako „fotografové“. Kromě vizuálních dojmů se mohou třeba bavit i o tom, jaké to je, když člověk někoho vede nebo když je sám veden.

Hra může pokračovat tak, že se jednotlivé „snímky vyvolají“, a to tím způsobem, že děti například namalují nejkrásnější nebo nejpůsobivější dojem podle vzpomínky.

Když se pak udělá „výstava“ a hotové obrazy se na ní společně posuzují, mohou si děti také vyzkoušet, jestli by to místo nebo motiv, který jako „fotoaparát“ zobrazily, po-

26

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 26

07.09.15 8:55

Spoušť „fotoaparátu“ je lalůček levého ucha.

znaly nebo na procházce našly jen podle namalovaného obrázku („vyvolaného snímku“) také jiné děti.

TIP: Toto cvičení mohou provádět i páry složené z dítěte a jeho rodiče. Jedno dítě třeba vede tatínka, druhé se nechá vést maminkou. Pokročilí „fotografové“ mohou tuto hru hrát i se zavázanýma očima – ovšem jen tehdy, když už se dostatečně posílila důvěra „fotoaparátu“ ve „fotografa“ i ve vlastní schopnost pohybovat se se zavřenýma očima. Mělo by se nechat na dítěti, jestli třeba pro jistotu tu a tam nezamžourá, aby se znovu zorientovalo.

27

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 27

07.09.15 8:55

PODZIM

Obrázky z listnatého lesa Na podzim ztrácí většina stromů zelenou barvu. Chlorofyl, který ji působil, se rozkládá a také se ukládá do kořenů, a v listech teď převládne žlutá a jiné barvy, podzimní les se ukáže v celé své barevné nádheře. Tato mistrovská díla přírody můžeme lépe pozorovat, když už listy spadly na zem. Dají se z nich složit originální obrázky, můžete z nich třeba „namalovat“ fantastická zvířátka různých barev a tvarů.

MATERIÁL A NÁSTROJE: 1. papír nebo lepenka 2. lepidlo

1

2

Pak se vymyslí nějaké zvíře a při tom vymýšlení se člověk nechá inspirovat listy a materiálem, které nasbíral. Jeden list třeba vypadá jako tělo nějakého medvěda, jiný připomíná zaječí uši… Na kousku papíru se listy srovnají tak, aby odpovídaly částem těla budoucího zvířete.

Začíná se takhle: Do tašky se dají různé pestré listy, ale také kousky kůry, mechu a malé větévky.

28

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 28

07.09.15 8:55

3

A teď se listy přilepí na papír lepidlem. Měly by být co možná nejsušší, aby časem nezplesnivěly nebo se nepotrhaly.

Takhle se dělá veselý pestrý ptáček!

Pohádka o Pavlovi a Pavle Pavel, chudý selský synek, a Pavla, bohatá dcera mlynáře, se kdysi do sebe zamilovali. Ale Pavlin otec nechtěl, aby si dcera Pavla vzala, protože by prý nedokázal uživit rodinu. Aby oba zamilované od sebe rozdělil, rozhodl se, že dá svou dceru za ženu tomu, kdo mu zaplatí tři pytle zlata – a to by si Pavel nikdy nemohl dovolit. Když jednou Pavel seděl pod dubem a hořce plakal, přišel k němu čert a ptal se ho, proč pláče. Pavel mu to vysvětlil a čert mu nabídl tři pytle zlata, když mu dá svou duši. Pavel věděl, že člověk nikdy nesmí čertovi vydat svou duši. Použil tedy lest a čertovi navrhl, aby mu dal peníze hned. Ale duši že dostane až tehdy, až dub, pod nímž seděl, nebude mít ani jeden list. Čert souhlasil. Domluvili se, že se setkají pod dubem vždy na začátku měsíce, aby určili, kdy Pavel duši odevzdá. Pavel hned donesl zlato Pavlinu otci a šťastný pár slavil svatbu.

Každý první den v měsíci čekal čert pod dubem.

Po celé léto Pavel pokaždé jen řekl: „Podívej se, jaké má ten dub zelené listy!“ Na podzim řekl: „Podívej se, jaké má ten dub žluté listy!“ A v zimě už jen ukázal na hnědé listy, které – i když potrhané – přečkaly zimní mrazy. I na jaře bylo vidět mezi novými zelenými listy ještě nějaké hnědé. Čert plný zlosti pochopil, že Pavlovu duši nikdy nedostane. V zuřivosti chtěl listy seškrábat svými drápy. Ale dub listy nedal, protože měl už dlouho zlost na to, že by otcové směli tak jednoduše prodávat své dcery za majetek. Čert sice listy poškrábal na okrajích, ale dub si je na větvích udržel, i když trochu pocuchané. Pavel a Pavla žili šťastně až do konce svých dnů. Na listech našich dubů můžete ještě dnes vidět stopy jejich zápasu s čertem a se zastaralým sňatkovým právem.

(Volné převyprávění tradiční pohádky) 29

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 29

07.09.15 8:55

Skupinové hry v lese Kdo se toulá po lese ve společnosti mnoha dětí, měl by mít nějaké pevné místo srazu, něco jako lesní posezení, kde by se všichni pokaždé znovu shledali.

Dobré je také dohodnout se na určitém způsobu písknutí nebo zvolání, kdyby se někdo po cestě ztratil. Máte-li v úmyslu často měnit stanoviště, a pomoc druhou osobu. bude dobré mít s sebou na

Hra 1, 2, 3 Určitý okrsek se rozdělí na tři pole. Jeden ze spoluhráčů si vymyslí otázku a tři odpovědi na ni, z nichž jedna je správná. Každou odpověď přiřadí jednomu poli. Hráči se musí po nějaké době na rozmyšlenou (například 30 sekund) rozhodnout pro jednu odpověď a tedy vběhnout do jednoho pole.

A nyní přijde řešení i s odůvodněním, proč je správná jen ta jedna odpověď. Po chvilce je tazatel nahrazen jiným spoluhráčem.

Na lesní pohovce si můžete vyprávět hezké příběhy.

Lesní posezení

Chcete-li v lese zůstat na jednom místě déle než pár minut nebo chcete-li určit pevné místo, odkud se mohou všichni rozběhnout a pak se na něm znovu setkat, doporučuje se vyhledat vhodné, centrálně položené tábořiště. Vlastnoručně vyrobené „lesní posezení“ nebo „lesní pohovka“ – to bude přesně to pravé. Potřebujete dostatečně velkou volnou plochu a na ní „předznačíte“ základ takto: Všichni se vezmou za ruce a utvoří kruh. Pak všichni chvíli běhají v tomto kruhu jedním směrem a jejich nohy přitom vyšlapou v lesní půdě zřetelný kruh. Na vzniklou kruhovou čáru se navrství větve a mrtvé dřevo. Když je vrstva vysoká asi po kolena, dávají se navrch menší větve, suchá tráva a listí jako „čalounění“. Po dokončení díla se všichni sejdou uvnitř kruhu a všichni najednou na „pohovku“ usednou. A teď se mohou vyprávět pohádky a příběhy. Vyplatí se za pár týdnů nebo měsíců navštívit to místo znovu a podívat se, jak se „pohovka“ změnila větrem a deštěm.

Napřed běhat, až pak se rozhodovat: To protivníka zmate.

Dobr-v-prir-170x230-blok-001-049.indd 48

07.09.15 8:57