......................................................................................................
KAPITOLA
T
JE D N A
ak už to bylo naprosto jisté. Selhala. Julietta Conteová slepě zírala na slonovinově bílou stěnu obýváku, na niž nikdy nenašla čas pověsit obrazy ani fotografie. Obvykle ji ta čistá plocha neposkvrněná otvory po hřebících uklidňovala, protože jí připomínala, že vede spořádaný život naplněný prací, který má naprosto pod kontrolou. Dnes se jí zdálo, že se jí posmívá, a při pohledu na ni ji přepadl pocit prázdnoty. Ze rtů jí vyklouzl drobný vzlyk. Přišla o největší obchod, který cukrárna Conteových mohla uzavřít. Měsíc skoro nespala, dělala rešerše, nekonečné hodiny proseděla nad dokumentací a zúčastnila se nepočítaně společenských akcí, a všechno to bylo k ničemu. Luxusní hotel Palazzo nakonec spolupráci s firmou La Dolce Famiglia odmítl. Byla si tak jistá, že se to povede! TeL jí nezbývalo nic jiného než připravit se na to, že zítra ráno přizná svému týmu porážku. Utáhla si pevněji pásek bílého hedvábného župánku, přešla po měkkém koberci do kuchyně a nalila si víno. Za jejími zády tiše hovořily hlasy v televizi, ale jinak v bytě panovalo ticho, které jí připadalo nesnesitelné.
7