1
KÁDINKA
N
ádherně divoká a jedinečná láska, která přesně vzato začala kádinkou, končí tragicky mrtvolou. Kde je ta mrtvola? Neleží v lese, v posteli, a už vůbec ne v nějakém bytě. Neleží na chodbě, ve vchodu nebo na schodišti. Neleží na ulici, na dvorku, na vrakovišti. Ani v márnici a ještě dlouho ne na hřbitově, neleží na opuštěných kolejích, ani v nákladovém prostoru dodávky, ani na střešní terase, ani v parku. Existuje tolik možností. Ale u téhle mrtvoly nepřichází žádná z nich v úvahu.
1.50
Ředitel pětihvězdičkového hotelu v noci s oblibou ještě naposledy prochází takřka prázdnou halou a zdraví se s personálem – v rohu si povídají opozdilí hosté, pianista je už pryč, zavřel křídlo o půlnoci –, rád kráčí ke schodišti, které klesá do haly ze dvou stran, klouže levou rukou po balustrádě, zatímco se jeho vyleštěné boty noří do koberce pokrývajícího schody, rád se sleduje v zrcadle na podestě, než v oblouku schodiště shlédne přes široké pažení do haly. Všude dokonalá nádhera: tlumené barvy a velkorysá prostornost. Elegantní lampy a třpytivý lesk, kdykoli světlo dopadne na nějaký bod nebo plochu. Z neviditelných reproduktorů tiše zní hudba podkreslující tlumený hovor pozdních hostů. Tisíce světel5