OBSAH Španělští dobyvatelé
7
Conquistadoři, misionáři a Mexičané
Výboj do neznáma
37
Objevitelé, průzkumníci a trapeři
Život na Mississippi
61
Říční vlci, hráči a piráti
Zlato, stříbro a měď
91
Zlatokopové, dobrodruzi a milionáři
Cesta na Západ
121
Osadníci, obchodníci a Indiáni
Peklo na kolech
149
Číňané, Irové a milionáři
Rytíři pastvin
177
Rančeři, kovbojové a osadníci
Právo a zákon
215
Šerifové, pistolníci a bandité
Mýtus o Západě
249
Herci, showmani a spisovatelé
Hledání stop na Západě
273
Milovníci starých časů, pistolníci a dívky v sedlech
Doslov Poděkování Jmenný rejstřík
000_006 Divoky_zapad.indd 5
301 301 302
25.6.15 15:22
000_006 Divoky_zapad.indd 6
25.6.15 15:22
Španělští dobyvatelé CONQUISTADOŘI, MISIONÁŘI A MEXIČANÉ
007_036 Divoky_zapad.indd 7
25.6.15 16:01
Španělští dobyvatelé
8
Conquistadoři museli odvádět pětinu svého zisku jako daň.
Španělští dobyvatelé hledali v Americe zlato a stříbro.
N
a začátku šestnáctého století byla mapa světa pokrytá četnými bílými místy. Na druhé straně oceánu čekaly Evropany cizí země a světadíly, legendy vyprávěly o zlatu, stříbru a dalších, nepředstavitelných, pokladech, které čekají jenom na to, až si pro ně odvážní dobrodruzi přijedou. Španělští a portugalští dobyvatelé se odhodlali jako první. Vedli své majestátní plachetnice přes Atlantik a zakotvili u břehů tropických světů. Muži v blýskavých výstro-
Hledání bájného Eldoráda.
007_036 Divoky_zapad.indd 8
jích vystoupili ze svých lodí a vydali se do vnitrozemí, aby dobyli cizí říše, přinesli domorodcům požehnání křesťanského boha a královské koruny a především se vrátili do své vlasti s kapsami plnými zlata a drahých kamenů. Španělským conquistadorům obzvlášť učaroval americký dvojkontinent. Kryštof Kolumbus v roce 1492 zemi znovu objevil a mylně ji považoval za Indii, avšak tato skutečnost španělského panovníka a jeho důvěrníky zajímala jen okrajově.
25.6.15 16:01
Conquistadoři, misionáři a Mexičané
Upoutaly je pouze a jedině pohádkové zvěsti, které o novém světě kolovaly. Evropou se šířila senzační vyprávění o obrovských kamenných domech naplněných od přízemí po půdu poklady, o pozoruhodných monumentálních hrobkách postavených z ryzího zlata a ochotných domorodcích, kte-
007_036 Divoky_zapad.indd 9
ří zjevně toužili po tom, aby mohli bílým dobyvatelům sloužit jako otroci. Španělský šlechtic Hernán Cortés byl jedním z prvních, kdo udělal velký krok, aby se mohl přiblížit snu o španělské světové říši. Podrobil si mocnou říši Aztéků v pozdějším Mexiku a zni-
9
Hernando de Soto vedl velkou výpravu napříč jihovýchodem dnešních USA.
Země, v níž Španělé hledali zlato, patřila Indiánům.
25.6.15 16:01
Španělští dobyvatelé
10 Eldorádo, o němž španělští dobyvatelé snili, bylo pouhým mýtem.
čil kulturu, jež v mnoha ohledech dosahovala vysoké úrovně egyptských stavitelů pyramid, a možná ji dokonce o dost převyšovala. Hlavní město Tenochtitlán bylo srovnáno se zemí, az-
ně map civilizovaného světa pod jménem „Nové Španělsko“. Lépe se nevedlo ani Inkům na území dnešního Peru. Francisco Pizarro a jeho muži se přehnali zemí jako prudká bouře
técký panovník Montezuma zbaven moci. Jen několik let po dobytí říše v roce 1519 se původní vlast Aztéků objevila na větši-
a zanechali za sebou jen smrt, spoušť a zemi prosáklou krví. Ani Cuzco, středisko vysoce civilizované incké říše, nedoká-
Španělští dobyvatelé využívali množství Indiánů jako otroky.
Apači se zuřivě bránili proti španělským vetřelcům.
007_036 Divoky_zapad.indd 10
25.6.15 16:01
Conquistadoři, misionáři a Mexičané
zalo dlouho vzdorovat přívalu dobyvatelů lačnících po zlatu. Stovky lidí zemřely krutou smrtí, nebo byly zajaty a Pizarro i jeho muži se vrátili do vlasti zahrnutí bohatstvím. Zřejmě ještě víc než dnešní Střední a Jižní Amerika lákala španělskou korunu tajemná země ležící severně od Kuby. Ostrov objevil v roce 1513 Španěl Ponce de León, jenž dříve provázel Kryštofa Kolumba. Ve vnitrozemí údajně našel studnu věčného mládí. Cizí zemi pojmenoval Florida, země květin. Nebyl jediný, kdo předpokládal, že se v tomto pozemském ráji skrývají ohromné poklady. Z četných uchazečů o jejich vy-
11
zvednutí byl nakonec vybrán Pánfilo de Narváez, který dostal za úkol zemi opanovat a přivézt španělskému království zásoby zlata a stříbra. Avšak dobyvatelovy lodě se odklonily od kurzu a ztratily se ve vodách Mexického zálivu. Jenom čtyřem mužům se podařilo zachránit si život. Cabeza de Vaca, Alonso del Castillo Maldonado, Andrés Dorantes de Caranza a jejich maurský otrok Estevanico se vydali na dobrodružnou cestu na západ, neznámou divočinou a nebezpečnou zemí. Přešli rozlehlé nížiny a obdivovali ohromná stáda bizonů, pro-
Na severu kolonie lákaly zlaté poklady.
S mečem a biblí conquistadoři táhli do země Indiánů.
007_036 Divoky_zapad.indd 11
25.6.15 16:01
Španělští dobyvatelé
12 dírali se divokou horskou krajinou Skalnatých hor a jen o vlas unikli smrti z rukou nepřátelských Indiánů a stejně nebezpečným útokům dravé zvěře. Po mnoha letech, zcela vyčerpaní a u konce svých sil, se dostali na území dnešní Arizony. V pouštní oblasti amerického jihozápadu po dlouhých útrapách konečně natrefili na Indiány žijící v pueblech. Podařilo se jim přesvědčit prosté rolníky o tom, že jsou vyslanci vyšší moci. Indiáni si je proto hýčkali, obdarovávali je a oslavovali jako své zachránce, když se jim podařilo vyléčit jednoho jejich zraněného válečníka. O několik měsíců později potka li Cabeza de Vaca a jeho kamarádi jiné Španěly, kteří je zavedli do hlavního města novošpanělské říše. Tam svému vicekráli Antoniovi de Mendoza vyprávěli
Španělé se dávali uctívat jako bozi.
Těžká zbroj chránila dobyvatele před indiánskými šípy. Coronado a jeho vojáci při hledání zlatých měst.
007_036 Divoky_zapad.indd 12
o mírumilovných domorodcích, kteří je za hrnuli dary. Přívěsky z tyrkysu a ozdobné šperky, které od nich dostali, se v legendách, jež se brzy poté rozšířily, proměnily v nezměrné blýskavé poklady zlata a drahých kamenů, a chudé indiánské vesnice z nepálených hlině-
25.6.15 16:01
Conquistadoři, misionáři a Mexičané
ných cihel – vepřovic – se proměnily v sedm zlatých měst Ciboly. Sedm zlatých měst V následujících týdnech si Mendoza lámal hlavu, jak se co nejrychleji a nejjednodušeji k těm pokladům dostat. Cabeza de
od Dorantese maurského otroka Estevanika. Maur ho měl dovést k sedmi zlatým městům, a tak mu v Novém Španělsku zajistit rozhodující výhodu před ostatními conquistadory bažícími po zlatě, kteří rovněž slyšeli o Eldorádu a chtěli se pokladů zmocnit.
13 Mnozí Indiáni umírali na nemoci, které přivlekli španělští přistěhovalci.
V pueblech na severu Nového Španělska žili Indiáni zvaní později Pueblané.
Vaca však myslel na totéž a vrátil se do Španělska, aby tam sestavil a vybavil výpravu. Vicekrál chtěl do svých služeb získat Castilla a Dorantese, ale také oni dali přednost návratu do vlasti. Mendoza tedy udělal jediné, co mu zbývalo: Vykoupil
007_036 Divoky_zapad.indd 13
Vicekrál si je však chtěl zabezpečit pro sebe, využil tedy svého mocenského postavení a rozkázal všem mužům, aby zůstali v zemi, dokud nebude jeho vlastní výprava vybavena vším potřebným a připravena k odchodu.
25.6.15 16:01
Španělští dobyvatelé
14
Španělští obchodníci táhli zemí s jednoduchými kárami, tzv. carretas.
007_036 Divoky_zapad.indd 14
Ve stejné době se v hlavním městě Nového Španělska vynořil mnich Marcos de Niza. Už dříve táhl s Pizarrem proti Inkům, složil slib chudoby, a byl tak pro vicekrále ideálním člověkem, jenž pro něj může prozkoumat zemi sedmi zlatých měst a najít správnou cestu do bájného Eldoráda. Antonio de Mendoza se s ním potají dohodl. Jeho odjezd však musel být o rok odložen, protože veškerou vicekrálovu pozornost si vyžádalo indiánské povstání, které vypuklo v provincii Culiacán. Mendoza vyslal do ohrožené oblasti svého důvěrníka Vázqueze de Coronado s rozkazem, aby povstání potlačil. Coronado rozkaz vyplnil
indiánskými sluhy a nosiči se vypravili na sever, aby prozkoumali zemi sedmi tajemných zlatých měst. Antonio de Mendoza choval k páteru Markovi plnou důvěru, nevěděl však, že mnich je rozený zbabělec a chvastoun, což mělo později zásadní následky pro další průběh expedice, zvlášť když jeho průvodce páter Onorato na cestě onemocněl a musel se vrátit. Páter Marcos se bál dalších nešťastných událostí nebo přepadení domorodým obyvatelstvem, proto vyslal Estevanika s několika nosiči jako předvoj. Pokud to má někdo odnést, tak ať je to raději ten černý Maur. Estevanico dostal příkaz, aby
s důkladností sobě vlastní. Zajal Ayapina, náčelníka rebelských Indiánů, a dal ho před očima jeho kmenových bratrů rozčtvrtit. Chladně prohlásil, že je to nejúčinnější způsob, jak zlomit odpor těch pohanů. V roce 1538 konečně nadešel správný čas. Páter Marcos a jeho průvodci páter Onorato a maurský otrok Estevanico s několika
poslal zpátky jednoho z Indiánů s křížem hned, jakmile do cizí země dospěje. Bude-li to země důležitá, kříž bude velký jako dlaň, bude-li velmi důležitá, pak bude kříž dvojnásobný. A pokud by byla ta země větší a mocnější než Nové Španělsko, musí to být hodně velký kříž. O čtyři dny později se vrátil Indián s křížem velkým, jako
25.6.15 16:01
Conquistadoři, misionáři a Mexičané
15
Při drcení vzácné rudy pomáhali i osli.
V Novém Španělsku a pozdějším Mexiku byli koně oblíbeným předmětem směny.
byl on sám, a mnich byl přesvědčen, že Estevanico našel bájná města Ciboly. Samou radostí vyslal k nebi modlitbu a děkoval Pánovi za jeho nezměrnou dobrotu. Ovšem záhy poté jeho radost silně utlumila Jobova zvěst. Ze severu se vrátil jeden zraněný a velmi rozrušený Indián a sdělil, že Estevanika zabili rozzlobení obyvatelé
007_036 Divoky_zapad.indd 15
Ciboly. Vydával se za medicinmana a přitom točil řehtačkou, jejíž zvuk se velmi podobal řehtačkám, jaké používal šaman jejich nepřátel. Kromě toho obtěžoval ženy ve vesnici, což byl podle názoru historiků hlavní důvod jeho popravy. Dodnes není známo, zda páter Marcos pokračoval v pochodu na sever, aby Cibolu uvi-
Někteří conquistadoři s sebou měli vycvičené psy.
25.6.15 16:01
Španělští dobyvatelé
16 Španělští misionáři si brali na práci indiánské otroky.
děl na vlastní oči, nebo se bál, že bude také zmasakrován, a raději se proto vrátil do Nového Španělska. On sám však
Estevanikovi. To však pátera Marka nezajímalo. Po návratu popsal vicekráli bájná města jako dlouho hledané Eldorádo.
trval na tom, že bájná města viděl. Dokonce přísahal, že na kopci, ze kterého pozoroval první a nejmenší město Ciboly, zanechal kříž poskládaný z kamenů. Také četné dějepisné knihy označují mnicha jako objevitele sedmi zlatých měst, přestože ta čest by ve skutečnosti patřila
S Bohem a ďáblem na sever Ve španělské říši zvěst o bájných zlatých městech na severu doslova opájela dobrodruhy lačné zlata. Každý se chtěl zmocnit bohatství nového Eldoráda a nasadil všechny páky, aby co nejrychleji sestavil a vybavil vlastní výpravu a poslal ji na zlatý sever.
Několikapatrová indiánská puebla se podobala domům Španělů. V pecích se pekl chleba.
007_036 Divoky_zapad.indd 16
25.6.15 16:01
Conquistadoři, misionáři a Mexičané
17
Na vicekrálův rozkaz se dávno zapomnělo, a i Hernán Cortés se ucházel o nějaký úkol. Dobyvatel Mexika byl stále ještě uražený, protože ho Karel V. navzdory dosaženým úspěchům nejmenoval vicekrálem nové kolonie. A nejen to. Král ho odbyl i v dalších případech. Měl kolem sebe jiné muže, kteří ho dokázali lépe zaujmout. Patřil k nim například Nuño de Guzmán, krutý lovec otroků, a Pedro de Alvarado, jemuž domorodci přezdívali „Dítě slun-
še Pizarra. Četnými investicemi a peněžními dary si získal přízeň Karla V., který ho později jmenoval guvernérem Kuby a Floridy. Dostal za úkol důkladně prozkoumat cizí země, podrobit si jejich obyvatele a z Floridy pokračovat dál na západ. S takovým plánem musí dříve či později dojít i ke zlatým městům. Náklady na výpravu musel šlechtic nést sám, jako „protislužbu“ Karel V. požadoval
ce“, protože měl zářivě rudé vlasy. Dále muži jako Hernando de Soto a Francisco Váquez de Coronado, jimž bylo jako jediným dopřáno vydat se v roce 1540 do neznámé země. Hernando de Soto byl úspěšný hidalgo, jenž proslavil své jméno už jako lovec otroků a průvodce dobyvatele incké ří-
pro španělskou korunu pouze polovinu všech nalezených pokladů. Hernando de Soto s takovými podmínkami souhlasil a v květnu 1539 se vylodil na pobřeží Floridy.
007_036 Divoky_zapad.indd 17
Hnáni touhou po pokladech
Tubac, opevněné „presidio“ Španělů.
Vzestup Franciska Coronada V té době se don Francisco Vázquez de Coronado na svou ces-
25.6.15 16:01
Španělští dobyvatelé
18 tu teprve připravoval. Byl to šlechtic v nejlepších letech. Jeho kolébka stála v Salamance v provincii León. Otec, vážený šlechtic, zastával ve Španělsku vysoké postavení. Coronado díky tomu získal skvělé vzdělání. V roce 1535, ve věku dvaceti let, odešel se španělským vicekrálem Mendozou do Me-
Coronado byl pevně odhodlaný najít zlatá města svého soka de Soto, přestože ten měl už skoro roční náskok. De Soto však musel procházet neznámou zemí, o které nikdo nevěděl, jak je velká a jaká se tu skrývají nebezpečí. Coronado a Mendoza, jenž se samozřejmě podílel na přítelově výpravě jako partner a účastník, tak měli dobré šance na úspěch. Do dlouhé a náročné
xika, aby si tam vybudoval dobré jméno. Díky upřímnému přátelství s Mendozou a svému manželství s bohatou a krásnou dědičkou doñou Beatriz de Estrada záhy patřil k nejvlivnějším šlechticům v zemi. Po úspěšném postupu proti domorodým povstalcům jej Mendoza v roce 1538 jmenoval guvernérem provincie Nueva Galicia. Stal se tak dokonce mocnějším než samotný Hernán Cortés, objevitel země.
cesty investoval vicekrál šedesát tisíc a Coronado padesát tisíc dukátů. Tehdy to byl nepředstavitelně vysoký obnos. Dne 23. února 1540 konečně nadešel čas vykročit. K odchodu do bájného Eldoráda bylo připraveno šest jízdních rot, rota pěšáků, 559 koní pro 225 jezdců a velký počet indiánských sluhů. Coronado, jenž jako jediný z mužů ve vojsku měl na sobě zlatou výzbroj, naposledy zkontro-
Těžké útrapy při dlouhé jízdě na sever. Údajně nejstarší dům v USA stojí v Santa Fe.
„Camino real“, Královská cesta, spojovala Mexico City se Santa Fe.
007_036 Divoky_zapad.indd 18
25.6.15 16:01
Conquistadoři, misionáři a Mexičané
19
loval obě malá bronzová děla a třiadvacet koní na porážku, které měl k dispozici. S hlavou hrdě vztyčenou projížděl kolem svých mužů, téměř bez výjimky pocházejících z dobrých rodin, kteří dosud nikdy nepoznali útrapy dlouhého dobyvačného tažení. Ale Coronado byl dobré mysli. Domorodci se beztak neodváží postavit se proti španělským vojákům. Právě naopak, přijmou ho i jeho muže jako bohy a v triumfálním průvodu je provedou sedmi zlatými městy. Za jásotu obyvatel muži vykročili.
touha po zlatě a všichni snili o tom, že na vlastní oči uvidí sedm zlatých měst. Sen conquistadorů se splnil 7. července 1540. Došli k prvnímu ze sedmi cibolských měst a rozutekli se do všech stran, aby si vybrali odměnu za čtyři a půl měsíce prachu a potu. Zklamání bylo obrovské. Domy v osadě byly postavené z obyčejných nepálených cihel, takzvaných vepřovic, které se pouze zlatě leskly v ranním slunci, a ani nikde jinde žádné zlato či stříbro neviděli. Oby-
V následujících dnech a týdnech Coronado se svými lidmi postupoval dobře a rychle. Indiáni se drželi stranou a nastala jenom jedna potíž, když někteří hidalgové snědli jedovaté bobule a dostali žaludeční křeče. Vojáci však snášeli útrapy obtížné jízdy na koni pouští lépe, než se očekávalo, a Coronado si proto ani po čtyřech měsících na cestě nemohl stěžovat na ztráty. Každého vojáka hnala vpřed
vatelé puebla, mírumilovní rolníci, už Španěly několik dní pozorovali a z opatrnosti raději skryli všechny ženy a děti. Před blýskavými meči vzteklých vojáků však prchali i muži. Španělé se jen zdráhavě vraceli. Samozřejmě Coronado svaloval vinu na mnicha. Avšak páter Marcos de Niza nezdar tušil a zůstal v zadním voji. Podařilo se mu zmizet dřív, než ho roz-
007_036 Divoky_zapad.indd 19
Mnozí Američané v Arizoně a Novém Mexiku mají španělské kořeny.
Santa Fe v dnešním Novém Mexiku bylo hlavním městem španělských kolonií.
Indiáni prchali před velkými noži Španělů.
25.6.15 16:01
Španělští dobyvatelé
20
Španělský kostel v Taosu, Nové Mexiko.
Četní američtí cestovatelé považovali své mexické sousedy za méněcenné.
zuřený Coronado zadržel. Zklamanému šlechtici ještě zbývala smutná povinnost napsat a odeslat zprávu příteli vicekráli. „Ujišťuji Vás,“ psal, „že Marcos lhal, protože všechno, co vyprávěl, byl pravý opak skutečnosti. Není tady zlato ani tyrkys a těch sedm měst je jen sedm malých chudých vesnic.“ Sen o Eldorádu Zklamání a nuda v následujících týdnech způsobily mnohdy neprozřetelné chování členů španělské výpravy, které rozhodně
007_036 Divoky_zapad.indd 20
neprospělo vztahům s domorodci ani uvnitř vojska. Vojáci obtěžovali indiánské ženy, hádali se mezi sebou, kradli a Coronado usilovně přemýšlel, jak by opět mohl pozvednout morálku narušených oddílů. V poslední chvíli si vzpomněl na celé znění vicekrálova rozkazu a poslal Melchora Díaze s několika muži na sever, aby našli spojení po vodě mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Podle názoru většiny učenců tehdejší doby tato severní Magellanova cesta existovala. Coro-
25.6.15 16:01