0036912

laskozrout_03_Sestava 1 7/29/15 12:52 PM Stránka 1

KNIŽNÍ KLUB

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 5

24. 2. 2011 Narozeniny. Je mi čtrnáct, no potěš. Totální úlet, všichni natěšení, máti mi dokonce objednala dort, konečně jí došlo, že její blafy nejsou k sežrání. Otec, bez svojí bloncky, si s veseloučkým dobroučkým ksichtíčkem sedí pěkně v rožku. Tentokrát se kupodivu ukázal, koupil mi hlavu Barbie s líčidlama, že jako chci dělat kosmetičku, debil. To by mě zajímalo, s čím si hrál ve čtrnácti on. Magor, který dokáže cele´ dny malovat uřezanou hlavu, chce být podle mě ze všeho nejvíc nekrofil nebo hrobař. Fakt děsný trapas, dusíme se dortem, akorát se´gra je tohodlenc ušetřená, musí prý být ještě v nemocnici. Všichni radši mlčí, aby nevypukla hádka, asi je to takdlenc vůbec nejlepší. Z kompu k tomu všemu trapný zpěv, Gott a Zagorka, počítám, že brzo vrhnu. Tendlenc playlist připravila máti, asi aby fotřínka mohla krapet potýrat. Zrovna když se zahryzl do řízku, který on teda fakticky rád, začala Zagorka tu vyčítavou, jak jí borec maloval obrázky, měli dva hrníčky a teďkomc jí akorát prudí. Máti významný pohled na fotříka, on jakože nic, ale žvýká teda o dost pomaleji a zrudnul. Narozky, jak mají

5

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 6

být, to už musí být lepší slavit je v Mekáči jako Karolína ze třídy.

Jedine´ štěstí je, že se tadlenc sešlost pořádá jednou za rok. Na svátek už sme díkybohu přestali hrát. S mojím jme´nem to bylo stejně vždycky dost debilní, nikdo nemá nejmenšího tucha, kdy slaví Brenda svůj den. Jo, přesně takdlenc mě moje původní máti pojmenovala, a taky tuším, kde na todlenc imbecilní jme´no přišla. Tehdá dávali v telce Beverly Hills a máti, teda ta původní, to asi dost žrala. Jednou sem si stáhla z netu deset dílů a nechápu, co jí na tom tak sebralo. Brenda je pěkná kráva, stejně jak všecky ostatní borky a borci v tomdlenc veledíle. Chodí jakože na střední, vypadají jak úchylove´ a chovají se, jak kdyby jim kdosi nasral do hlavy. O svojí původní máti nevím nic, umřela prý, když sem byla ještě mimino, ale jestli čuměla na věci jako Beverly Hills, musela být dost vypatlaná.

Asi sem po ní, každý mi to stejně tvrdí, propadám, nebaví mě učení, furt provokuju učitele, kouřím na hajzlu a tak vůbec. Cigoška Brenda, drzá, líná, neprospívá, riziko pro spolužáky. Máti, teda Sněhurka, už radši ani nechodí na třídní schůzky, aby nemusela poslouchat, jak moc lidi seru. Myslím, že mě má pomalu plne´ kecky i ona, o fotříkovi ani nemluvím, ten to vzdal už dávno.

Je teď v jake´si skupině duchovní obrody, snaží se taky o mojí spásu, haha. Spasím se sama, až odcaď konečně vypadnu.

Zrovna sem cumlala marcipánove´ srdíčko, když mě máti vzala za ruku a že prý má pro mě ještě

6

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 7

jeden dárek. Dost sem se teda vyděsila, podle jejího výrazu sem začínala tušit, že mě čeká pěkná jobovka. A taky že jo. Zítra k nám dojde slečna na doučování. Mladá kočka, co mi všechno vysvětlí, je děsně chytrá. Zvlášť slovo kočka mě pobavilo, ženská, která mě dobrovolně přijde doučovat, a navíc zadara, bude podle mojí předtuchy vypadat spíš jako dcerka Fantomase a gorily.

Panebože, zas taková svině nejsem, nikoho sem nezabila, aspoň na moje narozky ses mohl hecnout.

• • • 25. 2.

Jak máti řekla, tak se stalo, učitelka dorazila, sedla si a zahleděla se na mě jak úchylná světice.

Vsadím boty, že až se jednou bude pořádat mistrovství světa v čumění, tadlenc borka vyhraje.

Někoho mi děsně připomínala, furt sem myslela na to, odkaváď ji znám… Ty vole, záblesk, konečně sem na to došla! Přírodopis pro osmou třídu, strana šedesát čtyři. Omluvila sem se, že musím na záchod, běžela do pokoje a z kabelky vytáhla knížku. Strakatá kráva na straně šedesát čtyři měla totálně stejný pohled jako slečinka, která si odložila prdel v naší kuchyni. Rozesmálo mě to ukrutně, vůbec to nešlo zastavit. Až pak sem si všimla, že ve dveřích stojí máti s dost nasupeným výrazem.

• • •

7

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 8

„Brendo, co tu děláš?“ zeptala se paní Sztalmachová dcery, která si právě chladně listovala salátovým přírodopisem. „Se učím, vidíš, ne?“ „Co to má znamenat? Milá krasotinko, tahle slečna sem přišla, aby ti pomohla, a ty si místo toho prvně v životě listuješ učebnicí. Okamžitě se vrátíš, jasné?“ Nemělo cenu jí odporovat. Brenda ten druh pohledu znala a tušila, že se za ním neskrývá nic příjemného.

Vrátila se do kuchyně, kde za stolem seděla kráva jménem Jana, a nasadila milý výraz. „Můžu se vás na něco zeptat?“ „Samozřejmě.“ „Proč ste tady?“ „No, chci ti pomoct.“ „A kdo vám řek, že pomoc potřebuju?“ „Já… byla jsem na charitě a poslali mě za vámi, prý bys potřebovala vysvětlit matematiku, dějepis, chemii, angličtinu a tak vůbec.“ „Řek kdo?“ „No, maminka. Viděla jsem tvoje vysvědčení, propadáš ze čtyř předmětů, něco bychom s tím měly udělat. Přece se chceš dostat na slušnou školu, nebo ne?“ „Kolik vám je?“ „Dvacet dva.“ „Ste teplá?“ „Jak prosím?“ „Ste lesba?“ Matka se výhružně postavila, zatímco Janě ztuhl úsměv na tváři. „Ne, ale myslím, že to není tvoje věc.“ „To si pište, že je. Celkem mě zajímá, proč holka, které 8

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 9

je dvaadvacet, někde nepaří nebo nešoustá se svojím borečkem. Místo toho sedí v naší kuchyni, blbě se kření a vede kecy o tom, jak mi chce pomoct.“ Brendě na tváři přistála facka. „Strašně se vám omlouvám.“ Paní Sztalmachová se poníženě podívala na učitelku. „To je v pořádku,“ zakuckala se vodou Jana. Brenda se na chvíli zarazila, nebyla na tak prudké reakce u matky zvyklá, ale brzy se vzpamatovala. Rozhodla se, že tuhle nesympatickou krávu rozpláče. Ať se stará o svoje a nesere se do cizích věcí. „To je snubák?“ podívala se na třpytivý prsten na prostředníčku. „Ne. Dárek.“ „Od koho? Od borce?“ „Od maminky.“ Ty vole, tohle je fakt pipka, pomyslela si a volně přešla na tykání. „Máš kluka?“ „Ne.“ „A mělas?“ „Do toho ti nic není.“ „Takže panna.“ Jana se podívala na zeď naproti. Visel na ní obraz Panny Marie. Tohle nedá.

Brendina matka zbledla, mladá pokušitelka se pobaveně dívala na obě protivnice, kterým docházel dech i invence. Starší z nich se pomalu zvedala. „Strašně se vám omlouvám, pochopím, když odejdete.

Tenhle malý spratek mi přerostl přes hlavu. Kdyby byla blbá, neřeknu nic. Jenomže ona je inteligentní, jen je strašně, strašně líná. Dělá akorát bordel. Vypadá to tu 9

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 10

jak u cigánů,“ řekla matka zlobně. Věděla, že tím Brendu raní, ale neexistovala síla, která by ji zastavila.

Jana se podívala na snědou drsňačku, která vzpurně zírala do země. Poprvé jejímu chování začínala rozumět. „Ne, zůstanu. Asi bychom se měly pustit do práce,“ odpověděla proti své vůli.

Zavedly jí do pokoje s nejbizarnější výzdobou, jakou stihla za dvacet dva let svého života spatřit. „Tak co se dneska budeme učit?“ zeptala se. Pokušitelka seděla v tureckém sedu a obřadně si lakovala nehty.

Matka jí lak vzala, nalistovala v učebnici stranu padesát tři a rázně prohlásila: „Matematiku.“ Brenda pomalu, ale s o to větší intenzitou ryla do stolu kružítkem kosočtverec. Jana marně přemýšlela, proč neodešla, samaritánství už bylo v jejím životě dost. Vlastně se paní Sztalmachové nediví, asi by si být v její kůži hodila mašli.

Neurotická matka vlepila Brendě další facku. Tentokrát už musela bolet, protože se na chvíli v dívčině obličeji objevila slza. Rychle si ji utřela do pomalovaného trika a vzdorovitě se dívala z okna.

Jana nevěděla, kam s očima. Když se zaklaply dveře, Brenda se na vetřelkyni zkoumavě podívala a bez úšklebku prohlásila: „Máš to marné. Padej.“ „Nevzdávám se bez boje.“ „Klidně bojuj, ale nevyhraješ.“ „Čím bys chtěla být?“ „Kadeřnice nebo kosmetička.“ „Takhle tě na učňák nepřijmou.“ „To je mi fuk.“ „To chceš propadnout a neukončit základku? Na kadeřnici s takovou nemáš šanci. Co pak budeš dělat?“ 10

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 11

„Servírku, barmanku, co já vím. To mám u řiti, stejně mě nikam do práce nevemou.“ „Proč by tě nevzali?“ „Protože vypadám jak cigánka.“ Jana zalapala po dechu. Nevěděla, co říct nejdřív. Má začít tím, že jako cikánka vypadá proto, že cikánka je?

Má ji začít ujišťovat, že to vůbec nevadí, že má dveře všude otevřené, když je sama přesvědčená o opaku? Slova jí došla. „Jestli chceš plkat, buď rychlá. Za hodinu sem na facebooku domluvená s Ahmedem.“ Atmosféra se trochu uvolnila, Jana vycítila příležitost a začala divožence vysvětlovat tečny a sečny. Brenda si pustila Rihannu a začala se vlnit do rytmu. Učitelka žasla, sledovala pohyby, které nikdy neovládla, svůdné, vyzývavé. Tahle čtrnáctiletá holka by možná měla doučovat ji. „Dobře tančíš.“ „Dík.“ „Takže tečna a sečna. Sečna křivky je přímka, která protíná obecnou křivku minimálně ve dvou různých bodech. Pokud se přímka dotýká křivky pouze v jednom bodě, jedná se o tečnu.“ Brenda si zrovna zpívala s Rihannou. „Zopakuj mi to.“ „Nevim.“ „Proč mě neposloucháš?“ „Poslouchá snad někdo mě? Tečny a sečny sou mi u prdele, k čemu mi to bude? Zajímá mě, jak sbalím kluka, ne jakési čáry.“ „Představ si bůžka lásky, Amora. Vystřelí šíp. Když ti projde tělem, zamiluješ se a úplně tě to rozseká – takže 11

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 12

sečna. Když vystřelí, ale šíp neprojde kůží, zůstaneš netečná. Takže tečna.“ Brenda se poprvé usmála, tahle kráva je fakt mimoň. „Dobrý. A teď padej, mám důležitý rozhovor. Sečna v praxi.“ Jana se zvedla. „Tak ahoj, měj se pěkně.“ „Přijdeš ještě?“ „Já... nevím.“ „Tak čus,“ rozloučila se bez stopy smutku Brenda.

• • • 26. 2.

Když včera Jana skončila, vešla natěšená máti, zvědavá, jake´ to bylo. Tvářila se důležitě, jak kdyby mi ta učitelka měla dát prvního francouzáka, a ne žvanit o trapných čárách. Nejchytřejší bylo říct, že v poho a že všecko chápu. Rozzářila se jak měsíc nad hnojem, sedla si na postel, chytla mě za ruku a užuž začínala natahovat. Nesnáším tydlenc trapne´ momenty. Musela sem jí nějak dostat ven, byla sem domluvená na pokec s Ahmedem. Tak sem nakonec řekla, že toho na mě bylo jaksi moc a potřebuju klid. Poprve´ za dlouhou dobu pochopila, zvedla se a šla poslouchat Zagorku a další best of opruz.

Na chatu už čekal Ahmed. Líbím se mu. Posílala sem mu fotky z koupelny, na kterých vypadám hodně dobře. Musím se snažit, fakt ho chci. Je totálně boží, má černe´ oči, černe´ vlasy, miluje hopec jako já, dost dobrý týpek. Bydlí v Káhiře, má devatenáct, chtějí ho oženit, ale on se nedá. Při-

12

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 13

dal si mě na facebooku, začali sme kecat, přeskočila jiskra a hotovo šmytec. Chodíme spolu už dva měsíce, píšem si a tak. Jestli pojedu na dovolenou, chci za ním do Egypta, vemem se a nikoho nebude srát, že mám černý ksicht. Ne jak tady, každý se za mnou otočí a čumí, jestli se mu náhodou nehrabu v kabelce. Nikdy sem nikomu nic nečorla, ale todlenc mi stejně nikdo nevěří, všichni mě berou jen jako malou drzou cigošku, co umí akorát nakrucovat prdel v minisukni. No a cigánům, teda těm pravým, se zdám prostě jinačí. To sem byla asi vždycky, z děcáku si nic nepamatuju, ale na to, jak na mě a na máti čuměli lidi, když sem si šla hrát, si vzpomínám sakra dobře. Pohledy jak na jake´hosi exota v cirkusu, k tomu soucitne´ oči na máti, brrrrr. Nechápali, jak může mít bílá ženská takove´ děcko, jestli se jako spustila s cigošem, nebo jí švihlo v hlavě a vzala si takove´ho smrada z ústavu sama od sebe. Vlastně vedle ní chodím nerada i teďkomc, vždycky vynikne, jak je světloulinká, a já vypadám jak namazaná kre´mem na boty. Jednou k nám došla jakási ženská a začala máti vykládat, že o tom viděla film, že to bude se mnou mít těžke´, ale že má její podporu.

Ty vole, kdo se jí o ní prosil?

Největší trapas byl, když sem začala chodit do školy, nechtělo se mi hnedka vysvětlovat, že ta Sněhurka vedle ke mně nepřišla normální cestou, jenže se stejně nakonec všecko provalilo, v občance, v čejáku, furt samá rodina todlenc, rodina tamto, tak mi nezbývalo nic jine´ho než naši historii vybalit. Největší pablb Poháněl, který opa-

13

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 14

koval čtvrtou třídu, mě pak jednou na hajzlech zmlátil tak, že sem na dva týdny nebyla černá, ale fialová. Máti to děsně chtěla řešit, ale prý to byla z mojí strany provokace, valil do ní ředitel. No to fakt nevím, v tomdlenc pravěku sem byla slušná a milá holčička. Dali na něho pak sice větší pozor, ale stejně sme spolu další dva roky chodili do třídy, dokud zase v šestce nerupnul. Celou tu dobu mě v hodinách píchal kružítkem, na hajzlech mi řezal do ucha žiletkou, snažil se mě omakávat a měl k tomu ty svoje trapne´ kecy. Teď teda rupám taky, to je pravda, ale Poháněl dodneška neumí ani opsat větu z tabule.

Já sem prosím pěkně měla až do třetí třídy jedničky a dvojky, dokaď sem nezačala na všecko srát, když se fotr odporoučel.

Pak to se mnou šlo všecko do kytek, točilo mě, jak sou všichni kolem blonďatí, doma sedí jejich rodiče, kteří by je do děcáku nikdy nedali, a poslední, co by se jim urodilo v hlavě, sou jme´na Brandon, Brenda, Kelly, Steve a Dylan. Asi to zní jako blbost, ale já to svoje jme´no fakt nenávidím, jen se někomu představím, zašklebí se a už sem pro něho dementní jak poleno, IQ na bodu mrazu, těhotná ve třinácti, co jen čumí na seriály o ještě větších idiotech s ještě posranějším životem.

V sedmičce si Poháněl vyholil svojí tupou lebku a koupil si martensky. Začal se oblíkat jak nácek, cítil se jak děsný borec, našel si nove´ kámoše, některe´ ještě tupější, i když je to teda k neuvěření. A hnedka se do mě začal navážet. Měla sem z něho docela stresy, nikomu sem to ne-

14

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 15

chtěla vykládat, ale děsilo mě, že znova skončím přizabitá na hajzlech.

Ty vole, čum, Brendo, vybalil na mě jednou, myslím, že tady zacláníš. Moc sem teda nechápala, kam tím míří, je sice tlustý, ale do desetimetrove´ chodby se ještě furt vleze. Tak mi to všecko hezky vysvětlil – že jako zjistil, že jde svět do hajzlu, protože se množí akorát lidi jako já a moje máti, a tak přibývá parazitů a ubývá těch dobrých. Na jeho hlavu celkem výkon, slovo parazit se podle mě učil tak měsíc. No a pak z něho vylezlo, že se svět zmrdů jako já musí zbavit, jinak bude všecko na hovno. Jak mi to tak vykládal, fakt sem z něho nemohla, dívat se na jeho hnusný prasečí ksicht bylo k zblití. Tendlenc krete´n, co neumí ani psát jak člověk, se mi má nejmíň co srát do rodiny, tak mu říkám: „Ty debile, jestli na Zemi zůstanou jen tak kvalitní jak ty, do dvaceti let zdechneš i se svojima kamarádíčkama.“ Nemám tucha, kde se to ve mně najednou vzalo, prostě mi to z huby vyšlo samo, všecko to nasrání na dvanáct let dementního života a nekonečne´ roky, ktere´ mě ještě čekají. Borcům, co tam byli s ním, začaly cukat koutky, to jako jo, jen Poháněl nic nepobíral a blbě čuměl. S tímdlenc nepočítal. Z toho, že sem si na něho cosi dovolila, byla drzá a neposírala se před ním, se nakonec málem posral on. Jak sem byla v ráži, ještě sem ho nakopla do holeně, nedalo se to zastavit.

Zdrhnul a od te´ doby dal pokoj, buzeruje mladší, slabší a černější. Tehdy mi došlo, že být slušný je člověku akorát tak k hovnu. Čím oprsklejší,

15

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 16

drzejší a sprostější budu, tím míň si ke mně lidi dovolí. Díky tomu mi od sedmičky na hlavu už nikdo nesere, stačí čas od času zatahat nějakou krávu za pačesy. Kdybych mluvila a chovala se, jak mi radí máti s fotrem, byla bych už dávno mrtvá, neberou mě ani gádžove´, ani cigáni.

Ne, musím odcaď, už to nevydržím.

Ahmed konečně on-line. Sem zvědavá, co řekne na moje fotky. Mohla bych se mu zamlouvat, chlapům se líbím, chtěli by se se mnou vychrápat, ale díky, nic nebude. Nejhorší jsou staří, ty jejich úchylne´ pohledy, fuj. Myslí si, že jako cigoška sem děsně nadržená a netoužím po ničem jine´m než omrknout jejich slizke´ nářadíčko. Já taková nebudu, až mi bude čtyřicet. V pětatřiceti chci být mrtvá, to už jsou lidi pěkně hnusní.

Skočím z mostu a bude.

• • • Jana se šla projít. Do čtvrtka si musí rozmyslet, jestli ještě někdy k Sztalmachovým půjde. Tušila, že to nebude lehké, ale tohle nečekala. Na charitě jí jako dobrovolnici-začátečnici přidělili podle slov koordinátorky případ s nejpříznivější prognózou. Fantazie jí nestačila na to, aby si jen dokázala představit, jak vypadají ty s nepříznivou. Paní Sztalmachová je prý v tíživé situaci, odešel od ní manžel, zůstala sama s adoptovanou dcerou, která jí lehce přerůstá přes hlavu, a její malou sestrou, toho času ležící v nemocnici se zápalem mozkových blan. Na Brendu prý nestačí, musí do práce a potřebovala by někoho, kdo by se s její dcerou pravidelně učil. Tenhle příběh Janu nadchnul, bude dvě hodiny ve společnosti, která ji ne16

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 17

chá zapomenout na zpackaný život. Ve skutečnosti měla momentálně pocit, že zpackaný je celý svět.

• • • 10. 3.

Tomáš, můj cosi jako brácha, stepoval na zastávce a vypadal, že dost mrzne. Má nosit bundu, dežo.

Když od nás fotr odešel, našel si novou ženskou, s kterou si ho vzali z děcáku. Byl už celkem starý, devět a půl, do te´ doby o něho nikdo nejevil žádný extra zájem, o děckách jako my dva lidi zrovna nesní. Všichni tvrdí, že nejsme brácha se se´grou, ale my víme svoje, prostě sme se domluvili. Je černý jako já, ale jinak totálně jiný, fakticky. Stráááááááááášně pomalý a taky mnohem, mnohem slušnější, protože ho fotr, teda ten adoptivní, mlátí jak žito, tak se Tomáš bojí. Mě máti občas taky bije, ale když jí řeknu, že zavolám sociálku, rozbrečí se, všeho nechá, omlouvá se a pak mi vykládá o tom, jaký je fotr debil, že se na nás vysral a ona je na všecko sama. Ještě že má mě, haha. Jednou, když odvezli malou do nemocnice, poštou zrovna došla ředitelská důtka. Vytočila sem jí dost brutálně, řekla, že sem černá svině.

Pak se strašně omlouvala, koupila mi náušnice a týden se chovala fakt dokonale. Od te´ doby, když jí to připomenu, zarazí se a ani facku mi nedá. Tomáš to má doma jine´, fotr ho furt buzeruje, dává mu kázání, že to musí dokázat – i cigáni můžou být slušní.

Když domů přinesl poznámku, že flusal z okna, fogi ho zmlátil, jako by vyvraždil půlku města.

17

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 18

Teď musí chodit každe´ odpoledne do skauta, což ho brutálně sere. Tidlenc týpci furt kecy, čest, děsní správňáci, ale na jake´msi pochodu ho celou cestu buzerovali, dali mu přezdívku Uzenka a vedoucí neřekl ani hovno, jen se usmíval. Tomáš říká, že ho tam nechtěli, ale fotr pohrozil jakousi žalobou skrz diskriminaci nebo tak něco. Každopádně sem ráda, že je papá fuč, máti teď nemá na nic čas, je furt v nemocnici, nebo běhá s malou po doktorech, totální pohodka a výtlem.

Největší nechutnost by byla, kdyby fotřík vysoudil střídavou pe´či, teďkomc přišel s tím, že mu jako nestačí se mnou občas zajít na ten zelený humus, co mu říká čaj. Miluje mě, mele furt dokola, takže se musíme vídat častěji. Jak sem na tom s láskou k němu já, se jaksi zapomněl zeptat, klasika, proč by kohosi měl zajímat můj názor? Nemám teda nejmenšího tucha, co ho to najednou napadlo, jeho blonďatá borka mě nesnáší. Viděly sme se naposled tak tři roky zpátky. Akorát pokrčila ramenama a řekla, že když Bůh stvořil takove´ lidi jako já, asi věděl, proč to dělal. Já na to, proč myslí, že Bůh stvořil děvky, co berou dětem fotry. Zabarvila se jak papoušek. Od te´ doby o ní fotřík přede mnou nemluví…

Kdybych se u nich zjevila na víkend, museli by to nechat znova vysvětit. Celou tu dobu, co zdrhnul k Barbie, sem mu nechyběla, a najednou si všiml, že prý na mě máti nestačí.

Tomáš mi oznámil, že nás podle všeho zítra čeká největší opruz světa, fotr na společne´m obědě.

Stejně to dopadne jako pokažde´, začnou po sobě

18

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 19

štěkat, až se mi z nich zvedá kufr. Jeden by neuvěřil, že se kdysi brali z lásky. Nejvíc nesnáším, když jim mám dělat rozhodčího, jeden mi leze do řiti, druhý slintá radostí, ale nikdy se prostě nemůžem najíst jako normální lidi.

• • • Marta chystala nedělní oběd, kuře s bramborovou kaší.

Myslela na to, jak snadná je cesta od lásky k nenávisti.

Ještě před šesti lety by přísahala, že by Pavel za ni i malou položil život, všechno šlo hladce, Brenda se dobře učila, bořila všechny stereotypy o romských deprivovaných dětech, každý večer si u jídla společně vykládali, co se jim toho dne přihodilo. V té době Marta často myslela na to, jak je dobře, že s Pavlem nemohla mít děti, kdo ví, jestli by byly tak povedené jako jejich milovaná holčička.

Absolvovala všechny procedury, ponižující, bolestivé, nepříjemné, jen aby otěhotněla, a přitom bylo všechno tak snadné. V dětském domově na ni čekalo miminko, po němž prahla – chytré, milé, šikovné. Bůh jí požehnal stejně jako svaté Alžbětě před dvěma tisíci lety a zúročilo se nekonečné čekání, které ji tolik ubíjelo.

Celý její život byla jedna velká náhoda, Pavla poznala přes inzerát, když už se vzdávala naděje, že by mohla potkat spřízněnou duši. Ozval se charismatický rozvedený akademik, galantní, dodnes jí vstávaly chlupy vzrušením, když si vybavila jeho dopisy. O čtyři roky později oba se zatajeným dechem pozorovali každodenní zázrak, přeměnu malého hnědého červíka s plenami v roztomilou bystrou holčičku, která si každého hned získala. Ať si říkal, kdo chtěl, co chtěl, jejich dcera byla živým důkazem toho, že výchovou se dá z dítěte předurčeného k nepříliš 19

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 20

šťastnému životu vykřesat veselá a radostná bytost. Proč je najednou všechno jinak? Když se dívá na svou dceru, veselí ani radost u ní nenachází, jen cynizmus. Kam se všechno podělo? Brendu muselo ranit, když si Pavel našel jinou, navíc v kostele. Oba se snažili všechno řešit za zavřenými dveřmi, ale tehdejší napětí a dusno bylo všudypřítomné. Ponížení a deziluze se z Marty zřejmě přenesly i na dceru. Jako by se frustrace, která se v ní nahromadila, najednou vyvalila na povrch jako láva ze sopky a nezadržitelně ničila všechno, co jí stálo v cestě. Brenda přestala mluvit v rámci svého smyslu pro spravedlnost s oběma rodiči a jen ryla kosočtverce do stolu, poslouchala všechno, co znělo dostatečně temně, a tvářila se zarputile.

Soud je rozvedl rychle, Pavel se odstěhoval do měsíce.

Brenda ho sice odmítla navštěvovat, ale její bývalý muž se nevzdával a chodil k nim každý týden na obědy, čímž situaci rozhodně nezlepšoval. Návštěvy si neodpustil, ani když si Marta našla nového přítele, s nímž otěhotněla.

Možná právě nedělní audience a Brendina kulminující puberta způsobily, že Radim dlouho s Martou nevydržel.

To, po čem dvacet let toužila, se stalo noční můrou. Zůstala sama, třiačtyřicetiletá, těhotná, s adoptivní dcerou na krku. Děti jsou Boží požehnání, opakovala si dvacet čtyři hodin denně.

Nad hrncem s kaší přemýšlela o tom, co přijde dneska. Pavel ji zahrne výčitkami, že dcera propadá, protože na ni nestačí. Z toho, co bylo před šesti lety vrcholem týdne, se stalo trauma na týden následující.

• • •

20

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 21

I Brenda nedělní obědy nenáviděla. Když se tedy dnes ozval zvonek, nasadila si na uši sluchátka a doufala, že co nejdéle vydrží předstírat hluchotu a ignorovat nově příchozího. Plán bohužel ztroskotal po pěti minutách.

Do pokoje vešel s nacvičeným šťastným úsměvem otec.

Výraz jeho dcery měl k veselí daleko, což ho však nikdy neodradilo od toho, aby ji mačkal a drtil ve svém náručí na důkaz lásky. Co v pěti letech zbožňovala, teď z celého srdce nenáviděla. Taky se jí zdálo, že z otce cítí alkohol.

Ptal se jí na školu, na kamarády, na křečka. Kéž by se jeho kecům dalo věřit, blesklo Brendě hlavou.

Konečně je Marta svolala ke stolu, ale ani žvanec otci nezacpal ústa úplně. Pateticky vzal Brendinu ruku do své, čímž jí znemožnil použít vidličku, a jako každou neděli jí i dnes důrazně připomněl, jak moc mu na ní záleží a jak chce, aby našla své místo v životě, i když to má mnohem těžší než ostatní. Sousto Brendě hořklo v ústech, a když ji donutil, aby mu ukázala žákovskou, chutnalo už jako pelyněk. Tušila, že jako dezert přijdou výčitky a obviňování. Ne, dneska neměla náladu na mravokárné kázání. „Seru na žrádlo, nebudu mít vředy jako matka,“ práskla příborem a odešla do pokoje.

Marta vztekle zabodla vidličku do kuřete, kterému už naštěstí bylo všechno jedno. „Spokojen?“ zeptala se ironicky Pavla. „Zkus nás otrávit ještě víc.“ Vzápětí Pavel vtrhnul do dceřina pokoje a vrazil jí facku. „Takhle se mnou mluvit nebudeš!“ „Svatá pravda, s tebou už totiž nepromluvím nikdy, umíš akorát lidi ničit a srát je. Jdu ven za někým normálním,“ odsekla, vyskočila oknem na zahradu a rozběhla se k chodníku. Půjde za Terezou, snad bude doma.

21

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 22

• • •

11. 3.

Fotr na žrádle, podle očekávání největší děs pod sluncem. Nejdřív žvásty jako miluju tě, todlenc, tamto, kecy v peci, pak jako vždycky žákovská, nadávky, ponižování, další pětka z matiky, si tak blbá nebo tak líná, nejtrapnější otázka na světě.

Tentokrát už sem si to teda líbit nenechala, řekla sem mu pěkně do očí, jak mě sere. Odpověď byla facka, jedine´, co fotr ovládá dokonale. Byla v plánu, ani mě nepřekvapila. Nechtělo se mi čekat na další, tak sem zdrhla oknem ven. Dřív než se vzpamatoval, sem si už vykračovala po cestě.

Tohodlenc boje se neúčastním.

Došla sem až ke kostelu, což sou dvě zastávky od nás, než mi došlo, že tam máti s tím magorem zůstala sama. On jí bude vyčítat, jaký sem spratek a jak mě nezvládá, což je pěkná sviňárna, kór když je Klára teďkomc v nemocnici a máti je ze všeho v prdeli. Tak sem to otočila, vrátila se a vlezla oknem zas hezky dovnitř. Za dveřma už se ozýval brutální řev, ti dva se teda umí odvázat, když si myslí, že sem v tahu. Člověk se musí namáhat, když chce někoho poslouchat tajně, jenže tentokrát to teda fakt nebylo třeba. Myslela sem, že půjdu za nima do kuchyně, ale pak sem zaslechla cosi, co mě teda dost sebralo. Fotr nejdřív tak jako každý týden vyčítal máti, že propadám, jenomže ta místo „No jo, Pavle, je to teď těžke´“ zaječela, že si nenechá radit od neuroticke´ho děvkaře, který se furt jen lituje. To má teda sakra pravdu, všem vykládá, jak to má těžke´, že vycho-

22

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 23

vává deprivovane´ děti. Kdo ho k tomu nutí? Vždyť neumí vychovat ani svojeho čokla. Než stačil odpovědět, máti už ho tepala za to, že od nás zdrhnul a ona zůstala na všecko sama, tak ať teď laskavě neprudí s tím, co kdo zvládá a nezvládá. Prý mu to nechtěla připomínat, ale on se taky moc nevyznamenává s výchovou Tomáše, akorát ho mlátí a trapně poučuje, aby z něho nevyrostl stejný spratek jak já. Naprostý souhlas.

Podle mě se Tom snaží a za některe´ věci nemůže.

To, že si schovává žrádlo pod polštář, je sice divne´, ale jednou mi máti řekla, že se to může stát a časem to přejde. Jenže fotr nikdy nevydrží čekat, až něco samo přejde – radši z lidí vymlátí duši, aby to přešlo hned. To už byl fogi dost nepříčetný, myslí si, že on umí lidi vychovávat nejlíp. Zařval na máti, že mu má být vděčná, kdyby nebylo jeho, nikdy by mě neměla, dítě fetky prý nechtěla. Cože? Máti na chvíli zlověstně zmlkla, a pak jen děsně tiše prohlásila, že moc dobře ví, jak to bylo. Přečetla si prý jake´si knížky a tak a prostě se bála, že budu po máti, teda te´ prave´. Totálně sem ztuhla… to mi nikdo nikdy neřekl.

Chtěla sem mezi ně vrazit, už nic dalšího neslyšet, jenže místo toho sem stála za dveřma jak socha. Ti dva se vůbec nešetřili a to, co sem si omylem vyslechla, mě vypsychovalo dokonale. Rozebírali dál máti, teda tu pravou – jak jí bylo šestnáct, brala perník, a aby měla na další dávku, chrápala s kdekým. Zdrhla z děcáku, chtěla být svobodná a nějak to nedala. Fotr přišel

23

láskožrout_Sestava 1 03.08.15 17:03 Stránka 24

s tím, že jestli se máti, teda ta současná, nevzpamatuje, dopadnu brzo jako ta původní. Prý už začínám mít její móresy, minisukně mám kratší a kratší a kdoví, jak to mám s chlapama…

Nepamatuju si, co bylo dál. V hlavě jsem slyšela ty dva, co o mně řekli. Furt znovu a znovu.

Ce´dlo, co hraje dokola jeden odporný song.

Dcera štětky.

Dcera fetky.

Dcera otce, kterýho si nikdo nepamatuje. Holka, co určitě skončí jako její matka.

Holka, co dá každe´mu, když nosí tak krátke´ sukně.

Holka, kterou nikdo nechtěl – a kterou nikdo nechce.

Děvka, blbka a fetka v jednom. Žádná budoucnost se konat nebude...

Dívala sem se na fotra a konečně pochopila, že ho fakt nenávidím.

Tendlenc přesládlý krete´n na mě hraje svoje trapne´ divadýlko, leze mi do prdele, jak mě zbožňuje, a pak o mně tvrdí, že sem kurva? Facku mu odpustím, ale todlenc teda ne. Jestli bude nějake´ příště, pošlu ho do řiti zas. Proč mi teda dává kázání, když si stejně myslí, že šlapu?

Totálně sem nechápala. O těchdlenc věcech mi nikdo neřekl a já čůza věřila jejich kecům o tom, jak moji rodiče umřeli. Vždycky se u toho tvářili zoufale, jak kdyby jim kdosi nakapal citrón do oka, a přitom akorát mlžili. Jak sem mohla být tak dementní a věřit te´dlenc trapne´ historce?

Proč mi sakra neřekli pravdu? Myslí si, že na ni

24